Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Transkript

1 Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, Most most@mo.mpsv.cz Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A 1. P O L O L E T Í R O K U 2006 Most, srpen 2006

2 Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, Most most@mo.mpsv.cz, Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A 1. P O L O L E T Í R O K U 2006 Most, srpen 2006 Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě

3 OBSAH Strana Administrativní členění okresu Most 3 A. Základní zpráva 4 1. Celková charakteristika okresu Ekonomická oblast Oblast demografická a sociální 6 2. Zaměstnanost a volná pracovní místa Celková zaměstnanost Odvětvová struktura zaměstnanosti Nabídka volných pracovních míst Nezaměstnanost Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti Struktura uchazečů o zaměstnání Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Cizinci na trhu práce Zaměstnávání občanů EU a EHP Zaměstnávání ostatních cizinců tzv. třetích států Kontrolní činnost a insolvence Kontrolní činnost Insolvence Aktivní politika zaměstnanosti Vynaložené finanční prostředky na APZ Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Další příspěvky v rámci APZ Rekvalifikace Cílené programy dle Shrnutí uplatňování APZ Stručná analýza problémových skupin a oblastí Shrnutí Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 2. pololetí Popis současného stavu nezaměstnanosti a jeho příčiny Očekávaný vývoj ve druhém pololetí roku

4 Administrativní členění okresu Most

5 ZÁKLADNÍ ZPRÁVA

6 1. Celková charakteristika okresu 1.1. Ekonomická oblast Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Na území okresu je zatím jeden hraniční přechod se SRN, což výrazně omezuje příhraniční turistiku, ekonomiku atd. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Celkové uspořádání terénu ovlivnilo zasazení Mostecka do přírodního prostředí, kde se na severu při společné hranice se SRN nachází oblast Krušných hor (s nadmořskou výškou m a délkou 130 km). Na jihozápadě se rozprostírají nejzápadnější výběžky Českého středohoří. Střední část okresu pak vyplňuje Mostecká kotlina. Uhelná sloj ležící přímo pod městem Most se nepřímo zasloužila o dnešní ráz zdejší krajiny. Těžba nerostů a hnědého uhlí se zde začala rozvíjet už v 15. stol., dobývání uhlí přetrvalo a vydobylo si v této oblasti na dlouhá léta dominantní postavení. Avšak dnešní Mostecko není charakterizováno pouze hnědým uhlím, chemií a energetikou. Je také místem bohatým na historickou a moderní architekturu. Na rekultivovaných plochách, kde se ještě před několika desítkami let těžilo uhlí, dnes vyrostly již tisíce hektarů nových lesů, polí, ovocných sadů, umělých jezer a úrodných vinic. Výsypka bývalého lomu Vrbenský poskytla útočiště mosteckému Autodromu a jezeru, na výsypce u Braňan je v provozu letiště, na Velebudické výsypce se nachází Hipodrom dostihová dráha. Díky těmto rekultivačním proměnám má okres velmi zajímavou perspektivu. Další řada atraktivních míst (CHKO Českého středohoří,střediska zimních sportů v Krušných horách) předurčuje toto území k tomu, aby se proměnilo ve vyhledávanou rekreační oblast. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem našeho okresu. Při hodnocení ekonomické specializace okresu Most v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu Mostecká uhelná, a.s., i přes postupné snižování počtu pracovníků v důsledku restrukturalizace. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Chemopetrol, a.s.. Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. V areálu Chemopetrolu je připravována strategická průmyslová zóna. Průmyslová zóna Záluží má být podle současných plánů největší v republice, měla by umožnit vytvoření několika tisíc pracovních míst. Na projektu spolupracují města Most a Litvínov, podporu má i od Ústeckého kraje. Záměr obnovení zanedbaného území vznikl původně z iniciativy Chemopetrolu. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod (na Mostecku působí 12 obchodních společností s celorepublikovou působností diskonty, supermarkety a hypermarkety). Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Zdravotní zázemí je také dobře zastoupeno (Nemocnice Most třetí nejvýznamnější zaměstnavatel z pohledu zaměstnanosti). Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemickotechnologická Praha, Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava).

7 Okres Most je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 Severozápad.Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic, jako překážek společného rozvoje. Město Most má zájem na svém rozvoji. Byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. Město Most dovede nabídnout ekonomicky výhodné lokality průmyslové zóny, technologické parky či investiční zóny: POD LAJSNÍKEM (7 ha), BENEDIKT-VÝCHOD (12 ha). U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak Akreditaci průmyslových zón.v této průmyslové zóně zahájil v r výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o.. Tato firma chce vytvořit do 5 let 530 pracovních míst. Do deseti let by měl Nemak investovat a při rozšíření produkce zaměstnat více než pracovníků. Město Most registruje několik dalších silných zahraničních investorů, kteří mají zájem o pozemky v průmyslové zóně JOSEPH. V okrese Most se nachází investiční průmyslová zóna Litvínov Louka, která poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron Recycling CZ, s.r.o.(výroba a zpracování neželezných kovů) a Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. I přes připravenost průmyslových zón schází v současnosti v okrese Most nový strategický investor, který by svými novými výrobními kapacitami zvýšil nabídku pracovních míst a snižoval tak počty nezaměstnaných Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou (467 km 2 ) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km 2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu. Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Měrná jednotka Údaj Rozloha okresu km Délka státní hranice km 41 Počet obcí počet 26 Počet obyvatel (k ) počet Hustota osídlení obyvatel/km Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami.

8 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Muži Ženy Celkem celkem abs. % abs. % abs. % , , , , , , , , , , , , , , ,3 Zdroj: Český statistický úřad SLBD Okres tvoří 22 obcí a 4 města (Most, Litvínov, Meziboří, Lom), která jsou významnou částí sídelní struktury.v městech Most a Litvínov (pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání 765 0,8 Základní, včetně neukončeného ,5 Vyučení a střední odborné bez maturity ,3 Úplné střední s maturitou ,5 Vyšší odborné a nástavbové ,6 Vysokoškolské ,2 Nezjištěné ,1 Obyvatelstvo 15-ti leté a starší celkem ,0 Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k Věk Z toho ženy ve věku Celkem: Celkem: V populaci okresu mírně převažují ženy (51,2 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 66,6 % obyvatel v produktivním věku (15-59 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (16,5%) nad obyvateli v poproduktivním věku (11,8 %).

9 2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává stabilizovaný. I v uplynulém pololetí došlo k mírnému nárůstu jejich počtu, a to v kategorii středních podniků nad 25 zaměstnanců, což je z hlediska vývoje zaměstnanosti příznivý signál. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ stav k zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) Z hlediska počtu zaměstnanců si dominantní roli drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci, i když jejich podíl na celkové zaměstnanosti postupně klesá. Pro příznivý vývoj zaměstnanosti je důležitý zejména rozvoj malého a středního podnikání, který by ve svém důsledku mohl vést ke stabilizaci v oblasti zaměstnanosti, kde je situace stále poměrně nestabilní a ovlivněná sezónními výkyvy. Uplynulý rok lze považovat z hlediska zaměstnanosti za velmi úspěšný, neboť nezaměstnanost v kraji se výrazně snížila. Za snížením nezaměstnanosti v kraji stojí zejména investoři, kteří zahájili, nebo rozšířili, svou činnost. I v uplynulém roce došlo k úbytku osob samostatně výdělečně činných, který byl způsoben zejména ukončováním živností v důsledku přijetí zákona o minimálních odvodech, ale také se zvýšenou konkurencí v oblasti obchodu a služeb.

10 2.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most. Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most - 1. pol Odvětví Zemědělství, myslivost lesní hospodářství Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny plynu a vody Rok 2003 Počet subjektů Rok 2004 Rok pol. 06 Rok 2003 Počet pracovních míst Rok 2004 Rok pol Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby CELKEM Uvedená tabulka vyjadřuje počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v okrese Most za jednotlivá časová období. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je v obchodu; stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. V žádných sledovaných odvětvích nedošlo k poklesu zaměstnavatelských subjektů. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody; dobývání nerostných surovin a peněžnictví. Stejné období loňského roku zaznamenalo totéž.

11 Celkový počet sledovaných zaměstnavatelů se v databázi ÚP zvýšil o 116 subjektů. Což se dá vysvětlit zejména nárůstem počtu fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona nezapsaných v obchodním rejstříku (nárůst oproti o 75 subjektů, tj. o 6,1 %) a společností s ručením omezeným (nárůst oproti o 28 subjektů, tj. o 4,1 %). Přesto se celková zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelských subjektů snížila o 442 pracovních míst. Nejnižší zaměstnanost v okr. Most představuje, stejně jako rok minulý, peněžnictví a pojišťovnictví, tj. 234 pracovních míst. Nejvyšší zaměstnanost v okr. Most představuje: - zpracovatelský průmysl, tj pracovních míst, - dobývání nerostných surovin, tj pracovních míst, - obchod a opravy spotřebního zboží, tj pracovních míst. Nejvýraznější změnu v počtu pracovních míst zaznamenalo: - odvětví doprava, skladování pošty a telekomunikace (pokles o 199 prac. míst, tj. o 5,4%), - odvětví dobývání nerostných surovin (pokles o 163 prac. míst, tj. o 3,3%). Opak zaznamenalo: - odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (nárůst o 55 prac. míst, tj. o 2,2%), - stavebnictví (nárůst o 43 prac. míst, tj. o 1,3%). Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most - 1. pol Počet subjektů Počet prac. míst Odvětví 1. pol. 06 % 1. pol. 06 % Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství 39 1, ,2 Dobývání nerostných surovin 8 0, ,9 Zpracovatelský průmysl , ,1 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 8 0, ,5 Stavebnictví , ,1 Obchod a opravy spotřebního zboží , ,6 Pohostinství, ubytování 221 9, ,7 Doprava, skladování pošty a telekomunikace 119 4, Peněžnictví a pojišťovnictví 27 1, ,6 Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj , ,1 Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 41 1, ,8 Školství 117 4, ,5 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 64 2, ,2 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby ,7 CELKEM Tabulka uvádí počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v jednotlivých odvětvích v okrese Most s procentuelním vyjádřením.

12 2.3. Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání ISCED97 volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký, stejně jako absolventů středních odborných škol. Naopak relativně špatná je situace u absolventů gymnázií a uchazečů s nižším středním vzděláním, kde je naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo velmi vysoký. Ze strany zaměstnavatelů je největší zájem o vyučené uchazeče, zejména potom o uchazeče v profesích: zedník, zámečník, obráběč kovů, svářeč, tesař, truhlář, kuchař, prodavačka, šička, švadlena. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivě nesmyslný rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že se uchazeči nevyplatí pracovat (případ prodavaček). 3. Uchazeči nezvládají dobře práci v úkole (případ šiček, švadlen). Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, či občanů Slovenské republiky, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. Od minulého roku mají zaměstnavatelé možnost využívat při zadávání volných pracovních míst služby Portálu MPSV, který umožnuje zadávání a údržbu pracovních míst prostřednictvím internetu na základě oprávnění přiděleného úřadem práce. V průběhu prvního pololetí roku 2006 bylo prostřednictvím Portálu MPSV zadáno 210 pracovních míst. K bylo 56 zaměstnavatelům přiděleno právo údržby pracovních míst na Portále MPSV.

13 Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM Třída KZAM volná uchaz./ volná Uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 vedoucí a řídící pracovníci 2 odborní duševní pracovníci 3 technici, zdravotníci a pedagogové 4 nižší administrativní pracovníci 5 pracovníci ve službách a obchodu 6 dělníci v zemědělství a lesnictví 7 kvalifikovaní řemeslníci 8 obsluha strojů 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci uchaz./ 1 místo Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je po kvalifikovaných řemeslnících, poměrně významně vzrostla poptávka po obsluze strojů a zařízení a také po technicích. Naopak poptávka po nekvalifikovaných dělnících a po dělnících v zemědělství zůstává velmi nízká. Vývoj počtu volných pracovních míst Měsíc Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Z této tabulky je jasně patrný letošní prudký nárůst počtu hlášených volných míst, který je proti stejnému období loňského roku takřka dvojnásobný. Tento stav pouze potvrzuje trend posledních měsíců, kdy se začala situace v nezaměstnanosti lepšit, zejména v souvislosti s dobrou ekonomickou situaci v ČR, která přinesla i hospodářské oživení a s ním související větší nabídku pracovních příležitostí.

14 3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Nezaměstnaní, VPM a MN Vývoj nezaměstnanosti celkem stav k ženy evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti (do hmotné zabezpečení) míra nezaměstnanosti (v %) 21,2 20,5 24,6 24,6 V prvním pololetí roku 2006 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 0,7 procentního bodu oproti stavu na konci roku V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 517. Počet evidovaných uchazečů je mírně nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na první pololetí Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend roku 2004 a 2005 a tak i v letošním roce došlo k meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti v prvním pololetí roku 2006 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému jednak propouštěním ve firmách, které je plánováno ve většině případů právě na konec roku, jednak ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Od ledna však již nezaměstnanost klesala, zejména vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale také větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa, zejména v oblasti sezónních prací. Míra nezaměstnanosti je nižší než úřad práce předpokládal i díky změně klouzavých průměrů pracovní síly pro výpočet nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných je nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále příznivě. Z hlediska míry nezaměstnanosti je okres, i díky nárůstu nezaměstnanosti na konci roku, stále na prvním místě v rámci ČR. Přes tuto nelichotivou pozici došlo v uplynulém pololetí k poměrně výraznému poklesu nezaměstnanosti. Počet evidovaných nezaměstnaných se snížil o 517. Tato situace by se měla dále zlepšovat s příchodem nových investorů do našeho okresu, popřípadě i do okresů sousedních. V zóně TRIANGLE se předpokládá během dvou let vznik nejméně 4000 pracovních míst, která by měli vytvořit konsorcium japonských firem IPS ALPHA a firma Hitachi, které již v této zóně zakoupily pozemky. Vznik takového počtu pracovních míst by měl zásadním způsobem ovlivnit vývoj nezaměstnosti v našem okrese. Navíc se v dalších letech předpokládá vznik dalších cca pracovních míst.

15 3.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidovaní vyřazení umístění za rok za 1.pololetí Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy jednak přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (578 uchazečů), zároveň jich však bylo také nejvíce vyřazeno (478 uchazečů). V lednu bylo také zatím nejvíce uchazečů umístěno do zaměstnání, a to 328. To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce již s tímto vývojem počítá a proto se snaží znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Z tohoto důvodu byl v lednu zároveň nejvyšší počet umístěných uchazečů. Poměrně vyšší počet umístěných uchazečů o zaměstnání byl ještě v květnu, a to v souvislosti se zahájením sezoních prací ve stavebnictví. Hlavním zdrojem nezaměstnanosti v okrese zůstávají největší firmy, které v minulých letech procházely, a některé ještě stále procházejí, restrukturalizací a s ní spojeným snižováním počtu pracovníků. Významný podíl na nezaměstnanosti mají občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání.

16 3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k stupeň vzdělání celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 90 0,6 90 0,6 43 0,6 43 0,6 základní vzdělání , , , ,0 nižší střední vzdělání 4 0,1 4 0,1 1 0,1 1 0,1 nižší střední odborné 321 2, , , ,9 střední odborné s výuč.listem , , , ,2 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 59 0,4 60 0,4 53 0,7 55 0,7 ÚSV 288 2, , , ,6 ÚSO s vyučením i maturitou 464 3, , , ,6 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) , , , ,8 vyšší odborné vzdělání 20 0,1 22 0,2 14 0,2 14 0,2 bakalářské vzdělání 34 0,2 44 0,3 17 0,2 22 0,3 vysokoškolské 130 0, ,1 53 0,7 70 0,9 doktorské 4 0,1 1 0,1 2 0,1 1 0,1 celkem V uplynulém pololetí se nepatrně zvýšil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, přesto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 55:45. Pokles podílu vyučených uchazečů a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou svědčí o tom, že právě tyto skupiny uchazečů se nejvíce podíleli na poklesu nezaměstnanosti. Zároveň se mírně zvýšil i podíl uchazečů s vysokoškolským vzděláním, z důvodu příchodu letošních absolventů do evidence úřadu práce. Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 911 6, , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , ,6 nad 60 let 120 0, ,8 35 0,5 34 0,5 celkem

17 Z tabulky je patrné, že na snížení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 25 let, což je poměrně zajímavé, neboť tato skupina měla v dřívější době problém s nástupem do zaměstnání. Důvodem byl zejména nedostatek praktických dovedností. Zde se patrně příznivě projevil vliv aktivní politiky zaměstnanosti, kde patří tato skupina uchazečů mezi preferované při vytváření dotovaných pracovních míst. Dalším pozitivním zjištěním z tohoto období je zastavení nárůstu podílu uchazečů nad 50 let na celkové nezaměstnanosti. I této skupině uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost. Zajímavé je také zjištění, že podíl žen ve věku do 30 let na nezaměstnanosti žen je nižší než je tomu u této skupiny v případě celkové nezaměstnanosti. Zde se patrně projevuje fakt, že mnoho žen je v tomto věku na rodičovské dovolené. Obdobná situace je i u věkové skupiny nad 55 let, kde je hlavním faktorem dřívější odchod do důchodu u žen. Délka evidence stav k Délka evidence celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců , , , ,6 3 6 měsíců , , , ,8 6 9 měsíců , , , , měsíců 862 5, , , , měsíců , , , ,7 nad 24 měsíců , , , ,1 celkem Podíl uchazečů kteří jsou dlouhodobě v evidenci je stále velmi vysoký. Více než 6 měsíců je evidováno 76,9% uchazečů a více než 12 měsíců 62,8% uchazečů. U žen je situace ještě horší, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 78,6% a více než 12 měsíců 64,8%. Přesto lze v uplynulém pololetí vysledovat, i jistý pozitivní jev a tím je pokles podílu uchazečů evidovaných více než 12 měsíců o 0,4 procentního bodu. I skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti patří k jedním z hlavních úkolů na příští období. Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy

18 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 135 0, ,9 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 495 3, ,1 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 908 6, ,4 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,3 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,4 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 175 1, ,1 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , ,5 tř. 8 obsluha strojů a zařízení , ,4 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,3 tř. 0 příslušníci armády 6 0,1 6 0,1 nezadáno 98 0,7 66 0,5 celkem Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 53 0,7 44 0,6 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 295 4, ,7 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 501 6, ,7 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,2 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,2 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 109 1,5 96 1,3 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 405 5, ,3 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 315 4, ,4 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,0 tř. 0 příslušníci armády 3 0,1 3 0,1 nezadáno 55 0,7 38 0,5 celkem Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, - prodavači v obchodech, - zedník, - zámečník, - švadlena, šička, - automechanik, - kuchař.

19 3.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 celkem ženy bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem Mladí lidé se po ukončení vzdělávacího procesu až příliš často, místo plynulého přechodu do praxe, stávají registrovanými uchazeči o zaměstnání. Postupně tak ztrácejí teoretické a odborné znalosti, aniž by získali jakékoliv pracovní návyky a dovednosti. Situace v zaměstnávání absolventů se zlepšila po zrušení základní vojenské služby, která byla jednou z překážek při získávání pracovního uplatnění. Ke snížení počtu evidovaných absolventů přispělo také to, že školy nyní opouštějí slabší populační ročníky. Řada zaměstnavatelů při obsazování volných pracovních míst preferuje pracovníky s odbornou praxí. Proto úřady práce, při umísťování absolventů škol a mladistvých uchazečů do zaměstnání, využívají všech dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, spolu s intenzivní poradenskou činností. K úspěšnému umísťování absolventů škol a mladistvých uchazečů, s využitím nástroje vyhrazená pracovní místa, přispívá jejich adaptabilnost, flexibilita a aktivita, a s ní spojená větší úspěšnost v nalezení pracovního uplatnění, než u dlouhodobě evidovaných uchazečů. K dalšímu zlepšení této nepříznivé situace by mohlo přispět obnovení učňovského školství, kdy se každý učeň učil pro konkrétního zaměstnavatele. Na jedné straně by si zaměstnavatelé mohli takto vychovávat a připravovat kvalifikovanou pracovní sílu. Na druhé straně by se eliminovaly situace nesmyslného chrlení absolventů v profesích, které vlastně nikdo nepotřebuje.

20 3.4.2 Osoby se ZP Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem ženy osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů 10,9 10,5 8,7 8,6 z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné Vzhledem k vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Uchazeči se ZP jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání.

21 4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR dne do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání (sem spadají od i Slováci) a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích států, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnaní cizinci stav k Zaměstnaní s pracovním povolením Informace o zaměstnaní podle 98 písm a) až e), j), k) Občané EU, Norska, Islandu Lichtenštejnska a Švýcarska Zaměstnávání občanů EU a EHP K v okrese Most bylo registrováno na informačních kartách celkem 195 občanů EU. Tuto skupinu tvoří Slováci (152), Poláci (17), Němci (14), Britové (3), Litevci (3), Italové (1), Nizozemci (1), Švédové (1), Rakušané (1) a Dánové (1). Slováci a Litevci jsou zaměstnáváni převážně v dělnických profesích, ostatní zejména jako vedoucí pracovníci, učitelé a technici.. Z celkového počtu 195 zde pracovalo 25 žen, tj. 13 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi lešenář, zedník, ale také lékař. Největším zaměstnavatelem je firma Euromont lešení Litvínov, s.r.o. a Reluko, s.r.o. Most Zaměstnávání ostatních cizinců tzv. třetích států Platných povolení k zaměstnání cizinců k bylo celkem 281. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích svářeč, zedník, klempíř, montér potrubář, montážní dělník a zámečník. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů. Počet povolení mírně stoupl, a to z důvodu udělování povolení společníkům družstev či společností. Z hlediska národnostního složení jsou tu nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Ukrajiny (127), Rumunska (96) a Bulharska (34). Mezi největší zaměstnavatele patří OKZ Holding, a.s. Praha, VSB MONT, s.r.o. Ústí nad Labem, Moniz, s.r.o. Ústí nad Labem a Evropa 2000, s.r.o. Most.

22 5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost V 1. pololetí roku 2006 bylo podáno 32 podnětů, z toho 3 podněty byly postoupeny jinému správnímu orgánu a 3 podněty byly vyřizovány v součinnosti s jiným správním orgánem. Podněty se převážně týkají nelegálního zaměstnávání občanů. Ve stejném období bylo kontrolním oddělením provedeno 51 kontrol zaměřených na dodržování zákona o zaměstnanosti. U 11 zaměstnavatelů bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 19 občanů. Jednalo se o profese prodavač, číšník, lesnické práce, stavební práce, obsluha v herně. Z celkového počtu provedených kontrol bylo 24 zaměřených na nelegální zaměstnávání cizinců. Nelegální zaměstnávání cizinců nebylo zjištěno. Tyto kontroly se konaly ve spolupráci s cizineckou policií. Oddělením speciálního poradenství byly provedeny 4 kontroly plnění povinného podílu ve smyslu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Kontrolami bylo zjištěno ve všech případech porušení ustanovení 82 odst. 2 a 83 zákona o zaměstnanosti. Odborem trhu práce bylo provedeno 37 průběžných veřejnosprávních kontrol, v deseti případech bylo zjištěno porušení podmínek dohod. Kontrolní oddělení provedlo 4 následné veřejnosprávní kontroly, opatření k nápravě nebylo uloženo v žádném případě. Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byla 17 zaměstnavatelům uložena pokuta v celkové výši ,- Kč. Pořádkové pokuty uloženy nebyly. Dále v rámci své činnosti kontrolní oddělení přijalo 5 stížností ve smyslu vyhlášky č. 150/1958 Sb., U.l. Tři stížnosti byly shledány nedůvodnými, jedna stížnost byla postoupena jiné organizaci a jedna stížnost je v šetření Insolvence Pokud zaměstnavatel není schopen plnit své pracovněprávní závazky vůči zaměstnancům tím, že jim nevyplácí mzdy, mohou tito zaměstnanci při splnění zákonných podmínek požádat úřad práce o uspokojení zaměstnavatel nevyplacených mzdových nároků. Ochranu těchto jejich práv zajišťuje zákon č.118/2000 Sb., ve znění zákona č.436/2004 Sb. a zákona č.73/2006 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. V 1.pololetí roku 2006 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem oznámeno a Úřadem práce v Mostě evidováno celkem 7 návrhů na prohlášení konkursu. O uspokojení nevyplacených mzdových nároků požádalo v průběhu tohoto období 7 zaměstnanců dvou zaměstnavatelů. V prosinci roku 2005 požádalo o vyplacení mzdových nároků 13 zaměstnanců, kterým byly mzdové nároky proplaceny v roce Za 1.pololetí roku 2006 bylo vyplaceno na uspokojení mzdových nároků celkem ,- Kč. Z této částky bylo odvedeno na sociální pojištění ,-Kč, na zdravotní pojištění ,- Kč a na daních ,-Kč. To znamená, že žadatelům bylo vyplaceno ,-Kč.

23 6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti rok pololetí 2006 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) ok z toho na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ) podíl APZ na PZ v % 73,4 60,5 Za příznivý signál v oblasti výdajů na politiku zaměstnanosti považujeme, že podíl aktivní politiky zaměstnanosti převyšuje stále 50%. Znamená to, že větší část finančních prostředků je používána na aktivní ovlivňování trhu práce, a ne pouze na pasivní vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky účelově určené na cílené programy zaměstnanosti, na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu. Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ rok pololetí 2006 SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP Rekvalifikace překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování 9 11 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 cílené programy k podpoře zaměstnanosti programy tvorby nových pracovních míst Evropský sociální fond OP RLZ Rezervní fond ostatní (semináře, expertízy apod.) celkem

24 Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém pololetí ,- Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu, cílených programů a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností) a myslíme si, že se jedná o velice rozumně investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti. 6.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) rok pololetí 2006 SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená pracovní místa SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 2 2 místa v rámci VPP místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) celkem Společensky účelná pracovní místa příspěvek na vytvoření V rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vytvořeno 26 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 134 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 114 uchazečů o zaměstnání. V 1.pololetí roku 2006 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 46 uchazečů o zaměstnání. V 1.pololetí byla vytvořena pracovní místa v těchto profesích: pomocný stavební dělník, obsluha strojních zařízení, manipulační dělník, administrativní pracovník, vrátný-hlídač, prodejce, řidič, pracovník realitní kanceláře. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo celkem ,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru ,-Kč.

25 Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik kofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst vytvářených Společensky účelná pracovní místa vyhrazená příspěvek na mzdové náklady V rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vytvořeno 250 nových pracovních míst. Spolu s místy která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 378 pracovních míst na kterých bylo k tomuto datu umístěno 377 uchazečů o zaměstnání. V 1.pololetí roku 2006 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 250 uchazečů o zaměstnání. V 1.pololetí byla vyhrazena pracovní místa zejména v těchto profesích: administrativní pracovník, zámečník, účetní, číšník, řidič. Na vyhrazená pracovních míst bylo v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo celkem ,- Kč. Z toho bylo ,-Kč vynaloženo na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a ,-Kč na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v 1.pololetí letošního roku. Obliba tohoto nástroje mezi zaměstnavateli postupně narůstá a počet uzavíraných dohod se zvyšuje. Již nyní je velice pravděpodobné, že počet uzavřených dohod bude podstatně vyšší než v loňském roce. Kromě výše příspěvku, která je v letošním roce stanovena na 5.000,-Kč měsíčně po dobu 6. resp. 12 měsíců, hravě hlavní roli fakt, že se zaměstnavatel nezavazuje k udržení pracovního místa po určitou dobu. Při obsazování těchto pracovních míst úřady práce upřednostňují zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči do 25 let. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména k získání praktických dovedností a nezřídka se stává, že uchazeči zůstávají u zaměstnavatelů i po skončení finanční podpory ze strany úřadu práce. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel Společensky účelná pracovní místa příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vytvořeno 38 nových pracovních míst. Spolu s místy která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 120 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost.

26 V 1.pololetí zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: maloobchod, holičství-kadeřnictví, činnost finančních poradců a hostinská činnost. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo celkem ,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru ,-Kč. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je úmrtnost v rámci tohoto nástroje malá Veřejně prospěšné práce V rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vytvořeno 242 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 316 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 308 uchazečů o zaměstnání. V 1.pololetí roku 2006 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 269 uchazečů o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce byly v 1.pololetí roku 2006 opět využívány největší měrou u měst, obcí a jejich příspěvkových organizací, kde byl zaměstnán největší podíl uchazečů - celkem 148. Druhou největší skupinou zaměstnavatelských organizací byly obecně prospěšné společnosti, kde bylo zaměstnáno 41 uchazečů. Dalších 30 uchazečů bylo zaměstnáno u občanských sdružení a neziskových organizacích. Poslední část uchazečů byla zaměstnána u organizací, jejichž činností je především zabezpečování čistoty, údržby zeleně a bytového fondu ve městech a obcích. V 1.pololetí roku 2006 byly obdobně jako v roce 2005 uzavírány dohody VPP především u obcí v mikroregionech s malou možností pracovních příležitostí. Jednalo se hlavně o těžko umístitelné uchazeče s nízkou kvalifikací, pro které je zprostředkování jiného vhodného zaměstnání obtížné a dále z rizikových skupin, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost při zprostředkování vhodného zaměstnání. V 1.pololetí bylo nejvíce míst v rámci veřejně prospěšných prací vytvořeno u těchto zaměstnavatelů: Město Lom, Město Meziboří, Obec Bečov, Hospic v Mostě, o.p.s., Energie o.p.s. a Technické služby města Mostu. Na veřejně prospěšné práce bylo v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo celkem ,- Kč. Z toho bylo ,-Kč vynaloženo na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a ,-Kč na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v 1.pololetí letošního roku.

27 Ze všech nástrojů APZ, stále patří mezi nejoblíbenější, zejména z pohledu obcí, veřejně prospěšné práce. Jde o nástroj, který plní dvě základní funkce. Tou první je zaměstnávání jinak takřka neumístitelných uchazečů o zaměstnání, přímo v obcích kde žijí. Tou druhou je zlepšování kultury prostředí na obcích. I proto se starostové obcí velmi zajímají o možnosti dalšího využívání tohoto nástroje APZ i do budoucna Podpora vytváření pracovních míst pro osoby zdravotně postižené V rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vytvořeno celkem 18 pracovních míst. Spolu s místy která byla vytvořená v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje 78 pracovních míst na kterých bylo umístěno 77 osob se zdravotním postižením. V 1.pololetí roku 2006 bylo umístěno v rámci tohoto nástroje 37 osob se zdravotním postižením. Nejvíce chráněných pracovních míst vytvořil v 1.pololetí roku 2006 zaměstnavatel FEHAS group, spol. s r.o.. Na vytvoření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen bylo v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo ,-Kč. To znamená, že na jedno pracovní místo byl příspěvek v průměrné výši ,-Kč. Kromě příspěvku na vytvoření pracovních míst podporoval úřad práce i provoz stávajících chráněných pracovních míst či dílen. V 1.pololetí roku 2006 byl 15 zaměstnavatelům poskytnut příspěvek na provoz v celkové výši ,-Kč. Tímto způsobem bylo podpořeno zaměstnání 105 osob se zdravotním postižením. Ne všem zdravotně postiženým občanům dovoluje jejich zdravotní postižení pracovat v běžném provozu za obvyklých pracovních podmínek, ale ke svému uplatnění potřebují individuální přizpůsobení těchto podmínek. To spočívá například v úpravě pracovních pomůcek, pracovní doby, přizpůsobení pracoviště apod. Jednou z cest zvyšování zaměstnanosti těchto osob je zřizování a provozování chráněných dílen a chráněných pracovišť. Ty zřizuje zaměstnavatel po dohodě s příslušným úřadem práce. Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, popřípadě vybrané pracovní náplni, vykonávanou zpravidla zdravotně postiženým zaměstnancem za zcela mimořádných pracovních podmínek, upravených podle jeho schopností. Významnou překážkou pro větší pracovní uplatnění zdravotně postižených občanů je nedostatek těchto vhodných výrobních programů a s tím souvisejících pracovních činností, které jsou zdravotně postižení občané schopni kvalitně odvádět, ale také možnosti mzdových příjmů vzhledem ke kvalifikaci těchto osob a charakteru práce, kterou mohou vykonávat, tj. výše příjmu je obvykle plně srovnatelná s úrovní sociálních příjmů. Hlavním úkolem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je podílet se na řešení problému pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů v našem regionu a to tím, že zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany, je přispíváno na částečnou úhradu provozních nákladů již stávajících chráněných pracovišť a nadále podporovat vznik nových chráněných dílen či pracovišť Dotace zaměstnavatelským subjektům při zaměstnávání osob zdravotně postižených Podpora subjektů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením je nezbytným předpokladem zvýšení, nebo alespoň udržení zaměstnanosti skupiny zaměstnanců, která patří k nejobtížněji umístitelným uchazečům na trhu práce.