Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Transkript

1 Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, Most most@mo.mpsv.cz Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A R O K 2007 Most, únor 2008

2 Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, Most most@mo.mpsv.cz, Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A R O K 2007 Most, únor 2008 Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě

3 Administrativní členění okresu Most

4 ZÁKLADNÍ ZPRÁVA

5 1. Celková charakteristika okresu 1.1. Ekonomická oblast Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Celkové uspořádání terénu ovlivnilo zasazení Mostecka do přírodního prostředí, kde se na severu při společné hranice se SRN nachází oblast Krušných hor (s nadmořskou výškou m a délkou 130 km). Na jihozápadě se rozprostírají nejzápadnější výběžky Českého středohoří. Střední část okresu pak vyplňuje Mostecká kotlina. Uhelná sloj, ležící přímo pod městem Most, se nepřímo zasloužila o dnešní ráz zdejší krajiny. Těžba nerostů a hnědého uhlí se zde začala rozvíjet už v 15. stol., dobývání uhlí přetrvalo a vydobylo si v této oblasti na dlouhá léta dominantní postavení. Avšak dnešní Mostecko není charakterizováno pouze hnědým uhlím, chemií a energetikou. Je také místem bohatým na historickou a moderní architekturu. Na rekultivovaných plochách, kde se ještě před několika desítkami let těžilo uhlí, dnes vyrostly již tisíce hektarů nových lesů, polí, ovocných sadů, umělých jezer a úrodných vinic. Výsypka bývalého lomu Vrbenský poskytla útočiště mosteckému Autodromu a jezeru, na výsypce u Braňan je v provozu letiště, na Velebudické výsypce se nachází Hipodrom dostihová dráha. Díky těmto rekultivačním proměnám má okres velmi zajímavou perspektivu. Další řada atraktivních míst (CHKO Českého středohoří, střediska zimních sportů v Krušných horách) předurčuje toto území k tomu, aby se proměnilo ve vyhledávanou rekreační oblast. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem našeho okresu. Při hodnocení ekonomické specializace okresu Most v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu Mostecká uhelná, a.s.. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Unipetrol RPA, s.r.o.. Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. V areálu Unipetrolu RPA je připravována strategická průmyslová zóna. Průmyslová zóna Záluží má být podle současných plánů největší v republice, měla by umožnit vytvoření několika tisíc pracovních míst. Na projektu spolupracují města Most a Litvínov, podporu má i od Ústeckého kraje. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Zdravotní zázemí je také dobře zastoupeno (Nemocnice Most). Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava). Okres Most je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 Severozápad. Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se

6 podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic jako překážek společného rozvoje. V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak Akreditaci průmyslových zón. V této průmyslové zóně zahájil v r výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o. Do deseti let by měl Nemak investovat a při rozšíření produkce zaměstnat více než pracovníků. Město Most registruje několik dalších silných zahraničních investorů, kteří mají zájem o pozemky v průmyslové zóně JOSEPH. Další investiční průmyslová zóna Litvínov Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron Recycling CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. Turistika v okrese Most se začíná pomalu rozvíjet, oblast nabízí sportovní, kulturní i relaxační vyžití. Ať už návštěvníci zavítají za sportem do Krušných hor anebo navštíví obce a jejich pamětihodnosti, naleznou rozmanité možnosti, jak příjemně strávit volné chvíle. Okres již dávno není jen oblastí dobývání hnědého uhlí, rekultivací bylo dosaženo zkvalitnění životního prostředí, což přispívá k rozvoji turistiky Mostecka Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou (467 km 2 ) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km 2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu. Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Měrná jednotka Údaj Rozloha okresu km Délka státní hranice km 41 Počet obcí počet 26 Počet obyvatel (k ) počet Hustota osídlení obyvatel/km Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami.

7 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Muži Ženy Celkem celkem abs. % abs. % abs. % , , , , , , , , , , , , , , ,3 Zdroj: Český statistický úřad SLBD Okres tvoří 21 obcí a 5 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání 765 0,8 Základní, včetně neukončeného ,5 Vyučení a střední odborné bez maturity ,3 Úplné střední s maturitou ,5 Vyšší odborné a nástavbové ,6 Vysokoškolské ,2 Nezjištěné ,1 Obyvatelstvo 15-ti leté a starší celkem ,0 Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k Věk Z toho ženy ve věku Celkem: Celkem: V populaci okresu mírně převažují ženy (51,2 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 66,5 % obyvatel v produktivním věku (15 59 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (15,8 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (12 %).

8 2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává stabilizovaný. I v uplynulém roce došlo k mírnému nárůstu jejich počtu, a to v kategorii středních podniků nad 25 zaměstnanců, což je z hlediska vývoje zaměstnanosti příznivý signál. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ stav k zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) Z hlediska počtu zaměstnanců si dominantní roli drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci. Tyto společnosti zaznamenaly nárůst zaměstnanosti o 518 pracovních míst. Střední firmy, se stavem do 25 zaměstnanců zaznamenaly pokles o 100 pracovních míst. Pro příznivý vývoj zaměstnanosti je důležitý zejména rozvoj malého a středního podnikání, který by ve svém důsledku mohl vést ke stabilizaci v oblasti zaměstnanosti, kde je situace stále poměrně nestabilní a ovlivněná sezónními výkyvy. Uplynulý rok lze považovat z hlediska zaměstnanosti za velmi úspěšný, neboť nezaměstnanost se v okrese Most snížila. Za snížením nezaměstnanosti v okrese stojí zejména investoři, kteří zahájili, nebo rozšířili, svou činnost Odvětvová struktura zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most.

9 Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most k Odvětví Zemědělství, myslivost lesní hospodářství Rok 2004 Počet subjektů Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2004 Počet pracovních míst Rok 2005 Rok 2006 Rok Rybolov, chov ryb Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny plynu a vody Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj *) Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby CELKEM *) zahrnuje i ostatní podnikatelské činnosti jinde neuvedené (např. reklamní činnost, pátrací a ochranné služby, úklidové služby apod.) Uvedená tabulka vyjadřuje počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v okrese Most za jednotlivá časová období. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je v obchodu; stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují chov ryb, odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody; dobývání nerostných surovin a peněžnictví. V roce 2007 byl nově zaznamenán 1 podnikatelský subjekt zabývající se chovem ryb.

10 Celkový počet sledovaných zaměstnavatelů se v databázi ÚP zvýšil o 187 subjektů. Což se dá vysvětlit zejména nárůstem počtu společností s ručením omezeným (nárůst oproti o 127 subjektů, tj. o 17,8 %). Celková zaměstnanost se u sledovaných zaměstnavatelských subjektů zvýšila o 676 pracovních míst. Nejnižší zaměstnanost v okr. Most představuje, stejně jako rok minulý, peněžnictví a pojišťovnictví, tj. 217 pracovních míst. Nejvyšší zaměstnanost v okr. Most představuje: - zpracovatelský průmysl, tj pracovních míst, - dobývání nerostných surovin, tj pracovních míst, - obchod a opravy spotřebního zboží, tj pracovních míst. Nejvýraznější změnu v počtu pracovních míst zaznamenalo: - odvětví dobývání nerostných surovin (pokles o 170 prac. míst, tj. o 3,6%), - odvětví doprava, skladování pošty a telekomunikace (pokles o 140 prac. míst, tj. o 3,8%). Opak zaznamenalo: - odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (nárůst o 680 prac. míst, tj. o 27,1%), - zpracovatelský průmysl (nárůst o 363 prac. míst, tj. o 3,4%). Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most k Odvětví Počet subjektů Počet prac. míst Rok 2007 % Rok 2007 % Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství 44 1, ,8 Rybolov a chov ryb 1 0,0 1 0,0 Dobývání nerostných surovin 5 0, ,1 Zpracovatelský průmysl , ,0 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 7 0, ,5 Stavebnictví , ,3 Obchod a opravy spotřebního zboží , ,9 Pohostinství, ubytování 226 8, ,7 Doprava, skladování pošty a telekomunikace 131 4, ,5 Peněžnictví a pojišťovnictví 29 1, ,5 Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj*) , ,7 Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 42 1, ,0 Školství 122 4, ,5 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 71 2, ,1 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 248 9, ,4 CELKEM , ,0 *) zahrnuje i ostatní podnikatelské činnosti jinde neuvedené (např. reklamní činnost, pátrací a ochranné služby, úklidové služby apod.) Tabulka uvádí počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v jednotlivých odvětvích v okrese Most s procentuelním vyjádřením.

11 Podíl významných zaměstnavatelů na jednotlivých odvětvích v okrese Most k Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 2,6% Školství 4,5% Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 1,6% Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 9,2% Rybolov a chov ryb 0,0% Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství 1,6% Dobývání nerostných surovin 0,2% Zpracovatelský průmysl 11,6% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,3% Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 14,1% Peněžnictví a pojišťovnictví 1,1% Doprava, skladování pošty a telekomunikace 4,8% Pohostinství, ubytování 8,4% Obchod a opravy spotřebního zboží 27,0% Stavebnictví 13,1% Grafické znázornění vyhodnocuje procentuelní podíl zaměstnavatelů v jednotlivých odvětvích. Nejvyšší počet zaměstnavatelských subjektů zaznamenal obchod a opravy spotřebního zboží (731, tj. 27,0%). Mezi další odvětví mající vysoký podíl zaměstnavatelských subjektů patří: činnosti v oblasti nemovitostí, výzkumu a vývoje (380, tj. 14,1%) a stavebnictví (353, tj. 13,1%). Nejmenší podíl v počtu zaměstnavatelů nesou odvětví: rybolov a chov ryb (1, tj. 0,01%), dobývání nerostných surovin (5, tj. 0,2%) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (7, tj. 0,3%).

12 2.3. Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchazeči uchazeči místa 1 místo místa uchaz./ 1 místo bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký, stejně jako absolventů středních odborných škol. Naopak relativně špatná je situace u absolventů gymnázií a uchazečů s nižším středním vzděláním, kde je naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo velmi vysoký. Ze strany zaměstnavatelů je největší zájem o vyučené uchazeče, zejména potom o uchazeče v profesích: zedník, zámečník, obráběč kovů, svářeč, tesař, truhlář, kuchař, prodavačka, šička, švadlena. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivě nesmyslný rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat (případ prodavaček). 3. Uchazeči nezvládají dobře práci v úkolu (případ šiček, švadlen). Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. Od minulého roku mají zaměstnavatelé možnost využívat při zadávání volných pracovních míst služby Portálu MPSV, který umožňuje zadávání a údržbu pracovních míst prostřednictvím internetu na základě oprávnění přiděleného úřadem práce. V průběhu roku 2007 bylo prostřednictvím Portálu MPSV 849 pracovních míst zadáno a 488 zrušeno. K bylo

13 prostřednictvím Portálu MPSV udržováno 364 pracovních míst. Právo údržby pracovních míst na Portále MPSV bylo k přiděleno 121 zaměstnavatelům. Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM Třída KZAM volná uchaz./ volná uchaz./ Uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo 1 vedoucí a řídící pracovníci odborní duševní pracovníci 3 technici, zdravotníci a pedagogové 4 nižší administrativní pracovníci 5 pracovníci ve službách a obchodu 6 dělníci v zemědělství a lesnictví 7 kvalifikovaní řemeslníci 8 obsluha strojů 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je po kvalifikovaných řemeslnících, poměrně významně vzrostla poptávka po obsluze strojů a zařízení a také po nekvalifikovaných pracovních. U nekvalifikovaných pracovníku způsobila nárůst počtu pracovních míst zejména větší poptávka po obsluze různých výrobních linek. I když jsou tato místa svým charakterem určena pro nekvalifikované pracovníky, dávají zaměstnavatelé při jejich obsazování přednost zájemcům s vyšší úrovní vzdělání (vyučeným). Vývoj počtu volných pracovních míst Měsíc Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

14 Z této tabulky je jasně patrný letošní prudký nárůst počtu hlášených volných míst, který je proti stejnému období loňského roku více než dvojnásobný. Tento stav pouze potvrzuje trend posledních měsíců, kdy se začala situace v nezaměstnanosti lepšit, zejména v souvislosti s dobrou ekonomickou situaci v ČR, která přinesla i hospodářské oživení a s ním související větší nabídku pracovních příležitostí.

15 3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti Nezaměstnaní, VPM a MN celkem stav k ženy evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %) 19,47 15,46 23,9 19,6 V roce 2007 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 4,01 procentního bodu oproti stavu na konci roku V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o Počet evidovaných uchazečů je nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na druhé pololetí Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend let předcházejících a v letošním roce došlo k výraznému meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti roku 2007 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k mírnému nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému zejména ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Od ledna však již nezaměstnanost klesala, jednak vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale zejména větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa. Míra nezaměstnanosti je nižší než úřad práce předpokládal i díky změně klouzavých průměrů pracovní síly pro výpočet nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných je nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále mimořádně příznivě. Z hlediska míry nezaměstnanosti je okres, i přes její výrazný pokles, stále na prvním místě v rámci ČR. Bohužel se nám stále nedaří opustit tuto nelichotivou první pozici, a to přesto, že vývoj na trhu práce předčil naše nejoptimističtější očekávání. Navíc očekáváme, že i nadále bude tento příznivý vývoj pokračovat zejména díky příchodu nových investorů do zóny JOSEPH a dalšímu rozvoji výroby v zóně TRIANGLE, kde se předpokládá během letošního roku vznik nejméně 2000 pracovních míst, která by měli vytvořit konsorcium japonských firem IPS ALPHA a firma Hitachi. Toto vše by mělo zásadním způsobem ovlivnit vývoj nezaměstnanosti v našem okrese. Navíc se v dalších letech předpokládá vznik dalších cca pracovních míst.

16 3.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidovaní vyřazení umístění za rok za rok Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy jednak přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (1138 uchazečů), zároveň jich však bylo také 1044 vyřazeno. Nejvíce vyřazených uchazečů bylo v říjnu, a to Nejvíce umístěných uchazečů bylo v březnu, kdy bylo do zaměstnání umístěno 780 uchazečů. To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce již s tímto vývojem počítá, a proto se snaží znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Z tohoto důvodu byly počty umístěných uchazečů v únoru a březnu vysoké. Oproti minulým letům se ale počty umístěných uchazečů nijak významně nesnižovaly v průběhu celého roku, s výjimkou prosince, kdy byl počet umístěných uchazečů velmi nízký. Významný podíl na nezaměstnanosti mají občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání. Míry nezaměstnanosti v roce ,00 19,00 18,00 17,00 Míra nezaměstnanosti v % 16,00 15,00 14,00 13,00 12,00 11,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5, Okres Most Ústecký kraj Česká republika

17 3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k stupeň vzdělání celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 92 0,7 83 0,9 41 0,6 37 0,7 základní vzdělání , , , ,8 nižší střední vzdělání 6 0,1 3 0,0 3 0,1 2 0,0 nižší střední odborné 321 2, , ,0 střední odborné s výuč.listem , , , ,7 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 51 0,4 40 0,4 46 0,7 39 0,7 ÚSV 236 1, , , ,0 ÚSO s vyučením i maturitou 434 3, , , ,5 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) , , ,0 vyšší odborné vzdělání 19 0,1 15 0,2 11 0,2 10 0,2 bakalářské vzdělání 41 0,3 40 0,4 22 0,3 25 0,5 vysokoškolské 120 0, ,1 58 0,8 45 0,9 doktorské 2 0,1 1 0,0 1 0,1 1 0,0 celkem V uplynulém roce se nepatrně zvýšil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, přesto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 52:48. Pokles podílu vyučených uchazečů a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou svědčí o tom, že právě tyto skupiny uchazečů se nejvíce podíleli na poklesu nezaměstnanosti. Zároveň se mírně zvýšil i podíl uchazečů s vysokoškolským vzděláním. Lze očekávat, že se snižující se nezaměstnaností bude růst podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, protože zaměstnavatelé dávají při výběru uchazečů přednost těm, kteří nějaké vzdělání mají, a to i při obsazování míst, která žádné vzdělání nevyžadují. Uchazeči podle vzdělání 36% 14% 2% 48% základní vzdělání vyučení SŠ VŠ

18 Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 760 5, , , , let , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , ,7 nad 60 let 119 0, ,7 35 0,5 41 0,8 celkem Z tabulky je patrné, že na snížení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 35 let, což je poměrně zajímavé, neboť tato skupina měla v dřívější době problém s nástupem do zaměstnání. Důvodem byl zejména nedostatek praktických dovedností. Zdá se, že s rostoucí nabídkou pracovních míst tento handicap padl a vzdělaní mladí lidé již nemají zásadní problém nalézt zaměstnání. Oproti starším uchazečům jsou pro zaměstnavatele perspektivní a ti jsou ochotni investovat prostředky do jejich zapracování a případného doplnění klíčových kompetencí. Opačný trend lze pozorovat u uchazečů nad 50 let, jejichž podíl na celkové nezaměstnanosti se výrazně zvýšil a zdá se, že bez použití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bude možnost uplatnění této věkové skupiny na trhu práce stále menší. Uchazeči o zaměstnání - věková struktura 13% 10% 11% 10% 2% 0% do 19 let 6% let 12% let let 12% let let let let 12% let 12% let 65 a více let

19 Délka evidence stav k Délka evidence celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců , , , ,5 3 6 měsíců , , , ,4 6 9 měsíců 881 6, , , , měsíců 836 6, , , , měsíců , , , ,2 nad 24 měsíců , , , ,2 celkem Podíl uchazečů, kteří jsou dlouhodobě v evidenci, je stále velmi vysoký. Více než 6 měsíců je evidováno 72,7% uchazečů a více než 12 měsíců 60,7% uchazečů. Došlo tedy k mírnému zlepšení, zejména díky ještě intenzivnější práci s touto skupinou uchazečů. Situace je však stále velmi špatná. Ještě horší je situace u žen, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 76,1% a více než 12 měsíců 64,4%. I skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti patří k jednomu z hlavních úkolů na příští období. Uchazeči podle délky evidence 47% 14% 16% 5% 11% 7% do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců měsíců více než 24 měsíců Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k Délka evidence celkem ženy průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů

20 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci ,9 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci ,0 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 829 6, ,5 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,8 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,7 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 161 1, ,2 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , ,6 tř. 8 obsluha strojů a zařízení , ,0 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,0 tř. 0 příslušníci armády 7 0,1 6 0,1 nezadáno 107 0, ,2 celkem Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 54 0,8 40 0,8 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 245 3, ,4 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 449 6, ,6 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,2 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,9 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 98 1,4 78 1,5 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 351 5, ,0 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 298 4, ,9 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,3 tř. 0 příslušníci armády 2 0,1 1 0,0 nezadáno 56 0, ,4 celkem Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, - prodavači v obchodech, - pomocníci a uklízeči, - sekretářky, - zedníci, - kuchaři, - řidiči.

21 3.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k Stupeň vzdělání celkem Ženy bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem Situace v zaměstnávání absolventů škol se v posledních letech neustále zlepšuje a jejich počty z roku na rok klesají. Přesto bylo na konci roku v evidenci 321 absolventů škol, kterým se zatím nepodařilo najít uplatnění na trhu práce. Těmto uchazečům věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a zejména formou intenzivní poradenské činnosti se snaží o jejich co nejrychlejší začlenění na trh práce. Jinak hrozí postupná ztráta ve škole získaných teoretických i praktických dovedností. Nepoměrně horší situace je u mladistvých uchazečů se základním vzděláním. O tyto uchazeče je ze strany zaměstnavatelů jen malý zájem a úřad práce musí k jejich umístění do pracovního poměru využívat systém dotovaných pracovních míst. I na tomto případě se ukazuje jak důležité, pro úspěšné začlenění na trh práce, je dosažení jakéhokoliv odborného vzdělání. K dalšímu zlepšení situace v oblasti zaměstnávání absolventů škol by mohlo přispět obnovení učňovského školství, kdy se každý učeň učil pro konkrétního zaměstnavatele. Na jedné straně by si zaměstnavatelé mohli takto vychovávat a připravovat kvalifikovanou pracovní sílu. Na druhé straně by se eliminovaly situace nesmyslného chrlení absolventů v profesích, které vlastně nikdo nepotřebuje.

22 3.4.2 Osoby se zdravotním postižením Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem Ženy osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů 10,1 11,4 8,3 9,0 z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné Vzhledem k stále vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Uchazeči se zdravotním postižením jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání Počet evidovaných Měsíc v roce Ženy OZP Absol. a mlad.

23 4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR dne do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích zemí, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnaní cizinci stav k Zaměstnaní s pracovním povolením Informace o zaměstnaní podle 98 písm. a) až e), j), k) Občané EU, Norska, Islandu Lichtenštejnska a Švýcarska Zaměstnávání občanů EU a EHP K bylo v okrese Most registrováno na informačních kartách celkem 430 občanů EU. Tuto skupinu tvoří Slováci (192), Bulhaři (90), Rumuni (75), Poláci (35), Němci (17), Litevci (7), Britové (3), Nizozemci (3), Belgičané (2), Irové (2), Ital, Švéd, Rakušan a Dán. Slováci, Poláci a Litevci jsou zaměstnáváni převážně v dělnických profesích, Bulhaři a Rumuni v řemeslných profesích a ostatní zejména jako vedoucí pracovníci, učitelé a technici. Z celkového počtu 430 zde pracovalo 46 žen, tj. 10,7 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi svářeč, lešenář, montážní dělník, stavební dělník, ale také lékař. Největším zaměstnavatelem je firma EUROMONT LEŠENÍ spol. s r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., MONIZ s.r.o., OKZ HOLDING a.s., a RELUKO s.r.o Zaměstnávání ostatních cizinců tzv. třetích zemí Platných povolení k zaměstnání cizinců k bylo celkem 158. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích zedník, stavební dělník, montážní dělník a šička. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů. Počet platných povolení se v průběhu roku snížil o 183 a to především v důsledku vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie. Občané těchto států tedy od již nepotřebují k výkonu zaměstnání na území České republiky pracovní povolení. Z hlediska národnostního složení jsou tu nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Ukrajiny (107) a Mongolska (29). Mezi největší zaměstnavatele patří ALKONES s.r.o., EVROPA 2000, s.r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., HARTMANN RICO a.s. a MIKO 2000 s.r.o.. V případě evidovaných cizinců (53 osob), u kterých se nevyžaduje povolení k zaměstnání, se jednalo o státní příslušníky následujících států Ukrajina (14), Čína (12), Mongolsko (5), Kyrgyzstán (4), Ruská federace (4), Jemen (3), Kazachstán (2), Vietnam (2), Palestina (2) a po jedné osobě Bosna a Hercegovina, Moldávie, Makedonie, Nigérie a Srbsko.

24 4.3. Zaměstnávání občanů ČR v SRN a dalších zemích EU/EHP stav k Pracovní smlouvy na 4 měsíce (SRN) Pracovní smlouvy na 12 až 18 měsíců (SRN) 2 1 Pracovní Smlouvy do Švýcarska 0 0 V roce 2007 úspěšně zažádalo v okrese Most o pracovní povolení na dobu 4 měsíců ve Spolkové republice Německo 22 občanů ČR. Nejčastěji se jednalo o sezónní práce v oblasti hotelnictví, gastronomie a zemědělství. Ve stejném období byli úspěšný 1 žadatel do Spolkové republiky Německo na dobu 12 měsíců s prodloužením na 18 měsíců. Další možnost zprostředkování zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce v Mostě, vyplývající z bilaterálních dohod mezi Českou republikou a Švýcarskem, nevyužil nikdo. Statistické údaje o uplatnění našich pracovníků v ostatních zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru není možné získat, neboť občané České republiky nemají povinnost hlásit našim úřadům zemi, ve které začali pracovat. V případě nutnosti vyřízení pracovního povolení, které vyplývá ze zavedených přechodných období, je tato agenda vyřizována přímo v dané zemi. Zájemci o práci v zemích EU/EHP hojně využívají poradenských a informačních služeb sítě EURES (Evropské služby zaměstnanosti), která působí při úřadech práce od

25 5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost V roce 2007 bylo kontrolním a právním odborem přijato 64 podnětů, z toho 8 podnětů bylo z důvodu věcné příslušnosti postoupeno jinému správnímu orgánu a 1 podnět byl vyřizován v součinnosti s jiným správním orgánem. Podněty se převážně týkají nelegálního zaměstnávání občanů. Ve stejném období bylo kontrolním oddělením provedeno 228 kontrol zaměřených na dodržování zákona o zaměstnanosti. U 42 zaměstnavatelů bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 112 občanů. Jednalo se nejčastěji o profese číšník, pomocný zedník a prodavačka. Z celkového počtu provedených kontrol bylo u 7 zaměstnavatelů zjištěno nelegální zaměstnávání 11 cizinců při výkonu činnosti prodavačka, zedník, číšník a dělník. Tři kontroly se konaly ve spolupráci s Cizineckou policií a s Městskou policií a 1 kontrola ve spolupráci s Policií ČR. Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byla 56 zaměstnavatelům uložena pokuta v celkové výši , -Kč. Dále byla uložena 1 pořádková pokuta ve výši ,- Kč Dále v rámci své činnosti kontrolní odbor přijal 7 stížností týkající se zaměstnanců nebo činnosti úřadu práce, 6 stížností bylo shledáno nedůvodnými, 1 stížnost byla shledána důvodnou. K důvodné stížnosti bylo přijato opatření spočívající v poučení všech zaměstnanců příslušného odboru. Dále bylo kontrolním oddělením v roce 2007 provedeno 49 následných veřejnosprávních kontrol a 4 průběžné veřejnosprávní kontroly. Ve 13 případech následných veřejnosprávních kontrol bylo zjištěno porušení podmínek dohody, kontrolní zjištění bylo předáno na Finanční úřad v Mostě. V 1 případě následné veřejnosprávní kontroly byl dán podnět ke kontrole OIP Ústí nad Labem a MŠMT, ve dvou případech OSSZ Most a VZP Most. V rámci průběžné kontroly nebylo zjištěno porušení. Za neposkytnutí součinnosti při provádění následné veřejnosprávní kontroly byla uložena 1 pořádková pokuta ve výši ,- Kč Insolvence Při vyplácení mzdových nároků zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů se úřad práce řídí zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 73/2006 Sb. Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti a na kterého byl podán návrh na konkurs, protože nebyl schopen plnit své pracovně právní závazky vůči zaměstnancům.

26 V roce 2007 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem oznámeno a Úřadem práce v Mostě evidováno celkem 41 návrhů na prohlášení konkursu. O uspokojení nevyplacených mzdových nároků požádalo v průběhu roku 50 zaměstnanců dvanácti zaměstnavatelů. Z celkového počtu žadatelů bylo uspokojeno 49 žádostí a 1 žádost byla zamítnuta, protože na zaměstnavatele nebyl podán návrh na konkurs, a proto nebyl pro účely uspokojení mzdových nároků v platební neschopnosti. Mzdy za rok 2007 byly vyplaceny v celkové výši 1, ,- Kč. Z této částky bylo odvedeno na sociální pojištění ,- Kč, na zdravotní pojištění ,- Kč a na daních ,- Kč. Čisté mzdové nároky byly vyplaceny v částce ,- Kč. Na jiné místně příslušné úřady práce bylo postoupeno celkem 7 žádostí zaměstnanců, kteří požádali o uplatnění mzdových nároků.

27 6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti rok 2006 rok 2007 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) ) včetně ESF podíl PPZ na PZ v % 37,5 37,4 na aktivní politiku (APZ) 1) podíl APZ na PZ v % 55,5 48,6 Podpora zaměstnávání OZP - příspěvek dle 78zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v % 6,7 13,5 Insolvence podíl insolvence na PZ v % 0,3 0,5 Za příznivý signál v oblasti výdajů na politiku zaměstnanosti považujeme, že podíl na proaktivní opatření na trhu práce převyšuje stále 50%. Znamená to, že větší část finančních prostředků je používána na aktivní ovlivňování trhu práce, a ne pouze na pasivní vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky účelově určené na cílené programy zaměstnanosti, na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu. Rozdělení prostředků na politiku zaměstnanosti v roce % 1% 49% 37% PPZ APZ 78 insolvence

28 Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ rok 2006 rok 2007 SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP rekvalifikace překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců 37 5 příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 cílené programy k podpoře zaměstnanosti programy tvorby nových pracovních míst Evropský sociální fond OP RLZ Rezervní fond Ostatní (semináře, expertízy apod.) celkem Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém roce ,- Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu, cílených programů a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností). Jedná se o efektivně a účelově dobře investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti.

29 6.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) rok 2006 rok 2007 SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená pracovní místa SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 3 1 místa v rámci VPP místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) celkem Společensky účelná pracovní místa příspěvek na vytvoření V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno 36 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 78 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 63 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 62 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 byla vytvořena pracovní místa v těchto profesích: asistentka ředitele, zámečník, obsluha internetového obchodu, projektant-kreslič, mechanik-elektronik, kuchař-číšník, švadlena, prodavačka, manipulační dělník, dělník ve výrobě, obchodní referent, pracovník v potravinářské výrobě, automechanik, pracovník obsluhy CTP. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vynaloženo celkem ,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru ,-Kč. Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik kofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst vytvářených Společensky účelná pracovní místa vyhrazená příspěvek na mzdové náklady V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno 254 nových pracovních míst. Část těchto míst je vytvářena pouze na dobu 6 měsíců, proto bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 178 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 175 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 249 uchazečů o zaměstnání.

30 V roce 2007 byla vyhrazena pracovní místa zejména v těchto profesích: administrativní pracovník, prodavačka, uklízečka, balič. Na vyhrazená pracovních míst bylo v roce 2007 vynaloženo celkem ,- Kč. Z toho bylo ,-Kč vynaloženo na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a ,-Kč na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Obliba tohoto nástroje mezi zaměstnavateli postupně narůstá a počet uzavíraných dohod se zvyšuje. Počet uzavřených dohod je mírně vyšší než v loňském roce. Kromě výše příspěvku, která byla v roce 2007 průměrně 4.000,-Kč měsíčně po dobu 6 resp. 12 měsíců, hravě hlavní roli fakt, že se zaměstnavatel nezavazuje k udržení pracovního místa po určitou dobu. Při obsazování těchto pracovních míst úřady práce upřednostňují zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči do 25 let. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména k získání praktických dovedností a nezřídka se stává, že uchazeči zůstávají u zaměstnavatelů i po skončení finanční podpory ze strany úřadu práce. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel Společensky účelná pracovní místa příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno 52 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 104 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost. V roce 2007 zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: specializovaný maloobchod, holičství-kadeřnictví, hostinská činnost. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vynaloženo celkem ,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru ,-Kč. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je úmrtnost v rámci tohoto nástroje malá.