Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Transkript

1 Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, Most most@mo.mpsv.cz Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A 1. P O L O L E T Í R O K U 2009 Most, srpen 2009

2 Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, Most most@mo.mpsv.cz, Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A 1. P O L O L E T Í R O K U 2009 Most, srpen 2009 Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě Strana 1 (celkem 44)

3 Administrativní členění okresu Most Strana 2 (celkem 44)

4 ZÁKLADNÍ ZPRÁVA Strana 3 (celkem 44)

5 1. Celková charakteristika okresu 1.1. Ekonomická oblast Charakteristickým rysem okresu Most je tradiční převaha průmyslové výroby. Při hodnocení ekonomické specializace okresu v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje skupina nejvýznamnějších zaměstnavatelu v regionu Czech Coal. (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal services a.s.). Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Unipetrol RPA, s.r.o.. Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava). V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak Akreditaci průmyslových zón. V této průmyslové zóně zahájil v r výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o.. Dalšími firmami, které nedávno zahájili svou činnost v této zóně jsou RAI Most, s.r.o. a AFSI Europe, s.r.o.. Přímo v Mostě se rozvijí průmyslová zóna Lajsník, kde zahájili svou činnost firmy ROS Czech s.r.o. (výroby plastových výrobků) a Martin Stahl (velkosklad nápojů). Další investiční průmyslová zóna Litvínov Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron Recycling CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou (467 km 2 ) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km 2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu. Strana 4 (celkem 44)

6 Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Měrná jednotka Údaj Rozloha okresu km Délka státní hranice km 41 Počet obcí počet 26 Počet obyvatel (k ) počet Hustota osídlení obyvatel/km Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Muži Ženy Celkem celkem abs. % abs. % abs. % , , , , , , , , , , , , , , ,3 Zdroj: Český statistický úřad SLBD Okres tvoří 20 obcí a 6 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (obce pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání 765 0,8 Základní, včetně neukončeného ,5 Vyučení a střední odborné bez maturity ,3 Úplné střední s maturitou ,5 Vyšší odborné a nástavbové ,6 Vysokoškolské ,2 Nezjištěné ,1 Obyvatelstvo 15-ti leté a starší celkem ,0 Strana 5 (celkem 44)

7 Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k Věk Z toho ženy ve věku Celkem: Celkem: V populaci okresu mírně převažují ženy (50,7 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 71,9 % obyvatel v produktivním věku (15 64 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (15 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (13,1 %). Strana 6 (celkem 44)

8 2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 252 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává víceméně stabilizovaný. I když v uplynulém roce došlo k mírnému poklesu jejich počtu, což se v době hospodářské recese dalo očekávat. Od již ČSSZ nerozlišuje zaměstnavatele dle počtu zaměstnanců, z tohoto důvodu jsou v tabulkách obě kategorie sloučeny do jedné. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ stav k zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) I v celkové zaměstnanosti došlo k mírnému poklesu počtu zaměstnaných osob, tento pokles je však menší než byl nárůst počtu nezaměstnaných. Lze předpokládat, že je to z části způsobeno, tím že někteří lidé vykonávají více zaměstnání. Strana 7 (celkem 44)

9 2.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti v okrese Most Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most. Ekonomická odvětví a počty sledovaných zaměstnavatelů, pracovních míst v okrese Most Odvětví Počet zaměstnavatelů prosinec 2008 červen 2009 Počet pracovních míst prosinec 2008 červen 2009 Zemědělství, lesnictví, rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti CELKEM Strana 8 (celkem 44)

10 Počty zaměstnavatelů v jednotlivých odvětvích Odvětvím s nejvyšším počtem zaměstnavatelů je velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel, kde působí 817 subjektů. Odvětvím s nejnižším počtem zaměstnavatelů je výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se třemi subjekty. Celkový nárůst počtu sledovaných zaměstnavatelů (v období prosinec 2008 červen 2009) je 112. V procentuálním vyjádření jde o 3,8% nárůst počtu sledovaných zaměstnavatelů v daném období. Nejvyšší nárůst dle počtu zaměstnavatelů v období prosinec 2008 červen 2009 zaznamenalo odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 36 zaměstnavatelů. Nejvyšší procentuální nárůst zaznamenalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí 10%. Nejnižší nárůst dle počtu zaměstnavatelů nastal v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu dokonce pokles o 1 zaměstnavatele, nejnižší i dle procentuálního vyjádření. Počty pracovních míst v jednotlivých odvětvích k Celkový počet pracovních míst ve všech odvětvích byl Ve srovnáním s celkovým počtem pracovních míst v prosinci 2008 (40 495), došlo k poklesu o 414 pracovních míst. V procentuálním vyjádření jde o 1,1% pokles pracovních míst ve sledovaném období. Nejvyšší počet pracovních míst: 1. zpracovatelský průmysl (10 384), 2. velkoobchod a maloobchod (4 426), 3. těžba a dobývání (3 587). Nejnižší počet pracovních míst: 1. peněžnictví a pojišťovnictví (232), 2. výroba a rozvod elektřiny (386), 3. zemědělství, lesnictví, rybářství (454). Nejvýraznější změny v počtech pracovních míst: Dle celkových počtů: nárůsty 1. velkoobchod a maloobchod /204/ 2. doprava a skladování / zdravotní a sociální péče /124/ poklesy - 1. těžba a dobývání /658/ 2. doprava a skladování /151/ 3. informační a komunikační činnosti /56/. Strana 9 (celkem 44)

11 Dle procentuálního vyjádření : nárůsty 1. zemědělství, lesnictví,rybářství /12%/ 2. zásobování vodou,čin.. souvis. s odpad..vodami /7%/ 3. veřejná správa a obrana /7%/ poklesy - 1. těžba a dobývání /16%/ 2. výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla /12%/ 3. informační a komunikační činnosti /9%/. Tabulkové znázornění počtu pracovních míst v jednotlivých odvětvích a jejich procentuální podíl: Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích Odvětví v okrese Most k Počet subjektů Počet prac. míst červen 2009 % červen 2009 % Zemědělství, lesnictví, rybářství 51 1, ,1 Těžba a dobývání 7 0, ,9 Zpracovatelský průmysl , Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 3 0, Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 32 1, ,8 Stavebnictví , Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel , Doprava a skladování 108 3, ,9 Ubytování, stravování a pohostinství 252 8, Informační a komunikační činnosti 65 2, ,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 34 1, ,6 Činnosti v oblasti nemovitostí 83 2, ,9 Profesní, vědecké a technické činnosti 209 6, ,3 Administrativní a podpůrné činnosti 104 3, Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 46 1, ,3 Vzdělávání 123 4, ,1 Zdravotní a sociální péče 74 2, ,8 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 65 2, ,3 Ostatní činnosti 188 6, ,4 CELKEM Výsledky v nárůstech i poklesech počtu pracovních míst odpovídají vývoji hospodářské situace na našem trhu v průběhu roku 2008 i v první polovině roku Strana 10 (celkem 44)

12 Nepříznivý celosvětový hospodářský vývoj, který započal v posledních měsících roku 2008, výraznou měrou ovlivnil vývoj zaměstnanosti mnoha zaměstnavatelů v okrese Most. Porovnámeli počet pracovních míst u jednotlivých zaměstnavatelů na konci roku 2008 s červnem 2009 došlo k poklesu o 414 pracovních míst i přesto, že počet sledovaných zaměstnavatelů se zvýšil o 112. I v následujícím období tzn. do konce roku 2009 a v první polovině roku 2010 předpokládají zaměstnavatelé spíše snižování počtu pracovních míst zjištěno z monitoringu zaměstnavatelů v okrese Most. Z výsledků monitoringu vyplývá, že pro většinu zaměstnavatelů je stále velice těžké odhadnout vývoj své společnosti vzhledem k nejistému hospodářskému vývoji v České republice i ve světě Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký. Naopak relativně špatná je situace u uchazečů s nižším středním a základním vzděláním, kde je naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo vysoký. Strana 11 (celkem 44)

13 Ze strany zaměstnavatelů je největší zájem o vyučené uchazeče, zejména potom o uchazeče v profesích: svářeč, zámečník, zedník, elektrikář, řidič nákladních automobilů, prodavačka, šička, švadlena. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivý rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat (případ prodavaček). 3. Uchazeči nezvládají dobře práci v úkolu (případ šiček, švadlen). Od roku 2005 mají zaměstnavatelé možnost využít při zadávání a rušení volných míst Portál MPSV, kde si místa zaměstnavatelé obsluhují sami. Za první pololetí roku 2009 bylo prostřednictvím Portálu zadáno 218 pracovních míst a 265 jich bylo zrušeno. K bylo prostřednictvím Portálu udržováno 111 pracovních míst. Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM Třída KZAM volná uchaz./ volná Uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 vedoucí a řídící pracovníci 2 odborní duševní pracovníci 3 technici, zdravotníci a pedagogové 4 nižší administrativní pracovníci 5 pracovníci ve službách a obchodu 6 dělníci v zemědělství a lesnictví 7 kvalifikovaní řemeslníci 8 obsluha strojů 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci uchaz./ 1 místo Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je po kvalifikovaných řemeslnících, poměrně vysoká poptávka je po obsluze strojů a zařízení a také po technicích. Velmi nízká je poptávka po dělnících v zemědělství, zde je to však způsobeno zejména tím, že v jejich případě se jedná zejména o sezónní práce, které byly zahájeny již na jaře. Poptávka po nekvalifikovaných uchazečích je víceméně stabilní, ale vzhledem k vysokému počtu uchazečů v této kategorii nedostatečná. Bohužel hospodářská recese však znamenala úbytek pracovních příležitostí právě pro tuto skupinu uchazečů. Strana 12 (celkem 44)

14 Vývoj počtu volných pracovních míst Měsíc Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Z této tabulky je patrno, že nárůst počtu pracovních míst, který byl typický pro většinu loňského roku se na jeho konci zastavil a nyní dochází naopak k výraznému poklesu jejich počtu. Na vině je především hospodářská recese a s ní související nižší poptávka po pracovní síle. Lze očekávat, že tento trend bude ještě po nějakou dobu pokračovat i když již né v takové míře. Zlepšení lze očekávat podle signálů z vývoje trhu práce až v prvním pololetí příštího roku. V průběhu prvního pololetí roku 2009 bylo zaměstnavateli nahlášeno 884 volných pracovních míst. Nabídku volných pracovních míst významně zvyšují volná pracovní místa vytvářená v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Jen za první pololetí roku 2009 bylo takto vytvořeno 533 pracovních příležitostí. Celkem tedy v 1. pololetí roku 2009 bylo nahlášeno 1417 pracovních míst, z toho bylo 38% v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Strana 13 (celkem 44)

15 3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Nezaměstnaní, VPM a MN Vývoj nezaměstnanosti celkem stav k ženy evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %) 12,4 15,5 15,6 18,6 V prvním pololetí roku 2009 došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti o 3,1 procentního bodu oproti stavu v pololetí roku V absolutních počtech stoupl počet evidovaných nezaměstnaných o Počet evidovaných uchazečů zhruba odpovídá našemu předpokladu z prognózy úřadu práce na první pololetí Dokonce se blíží spíše optimističtější variantě této prognózy, což pokládáme v této nepříznivě se vyvíjející době za pozitivní signál. Vývoj nezaměstnanosti v 1. pololetí 2009 byl následující. Na rozdíl od předchozího roku docházelo k postupnému nárůstu počtu evidovaných uchazečů. Výjimkou byl pouze měsíc květen, kdy počet uchazečů mírně poklesl, a to zejména díky zahájení sezoních prací v zemědělství a ve stavebnictví. Nejvýraznější nárůst počtu uchazečů byl zaznamenán v lednu, kdy se k uchazečům propouštěným z firem připojili uchazeči, kteří ukončili svou činnost v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, zejména na veřejně prospěšných pracích. Z hlediska míry nezaměstnanosti je okres stále na prvním místě v rámci ČR. Nepříznivá situace by se mohla začít zlepšit v případě příchodu dalších nových investorů do našeho okresu, popřípadě i do okresů sousedních. 3.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidovaní vyřazení umístění za 1. pololetí za 1. pololetí Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (1 446 uchazečů). Nejvíce vyřazených uchazečů bylo v květnu (939 uchazečů), tedy v měsíci kdy došlo k mírnému poklesu počtu evidovaných nezaměstnaných. V květnu bylo taktéž nejvíce uchazečů umístěno do zaměstnání, a to 576. To že přichází nejvíce Strana 14 (celkem 44)

16 uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce již s tímto vývojem počítá, a proto se snaží znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Vyšší počet umístěných uchazečů o zaměstnání v květnu byl způsoben zejména zahájením sezónních prací, a to nejen ve stavebnictví. Významný podíl na nezaměstnanosti mají občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání. 3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k stupeň vzdělání celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 57 0,7 51 0,5 27 0,6 27 0,5 základní vzdělání , , , ,3 nižší střední vzdělání 3 0,1 7 0,1 3 0,1 4 0,1 nižší střední odborné 165 2, ,4 89 2, ,2 střední odborné s výuč.listem , , , ,8 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 36 0,4 39 0,4 34 0,8 38 0,8 ÚSV 148 1, ,7 99 2, ,3 ÚSO s vyučením i maturitou 227 2, , , ,2 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 753 9, , , ,9 vyšší odborné vzdělání 15 0,2 14 0,1 12 0,3 13 0,3 bakalářské vzdělání 33 0,4 44 0,5 23 0,5 30 0,6 vysokoškolské 91 1, ,2 45 1,0 44 0,9 doktorské 1 0,1 3 0,1 1 0,1 1 0,1 celkem V uplynulém pololetí se mírně snížil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, i proto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 55:45. Nárůst podílu vyučených uchazečů a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou svědčí o tom, že právě tyto skupiny uchazečů se nejvíce podíleli na nárůstu nezaměstnanosti, a to i proto, že zaměstnavatelé si na místa pro nekvalifikované pracovníky (která zanikala v důsledku hospodářské recese) vybírali raději uchazeče, alespoň vyučené. Strana 15 (celkem 44)

17 Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk celkem ženy abs. abs. abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 436 5, , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let 780 9, , , , let , , , , let , , , ,9 nad 60 let 155 1, ,9 35 0,8 38 0,8 celkem Z tabulky je patrné, že na zvýšení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 40 let. Vyplývá to z toho, že zaměstnavatelé dávali při zaměstnávání přednost lidem mladším, tudíž byla zaměstnanost této věkové skupiny vyšší. Nyní v době recese, je však důsledkem to, že právě tato skupina je nezaměstnaností postižena více. Zajímavé je také zjištění, že podíl žen ve věku do 30 let na nezaměstnanosti žen je nižší než je tomu u této skupiny v případě celkové nezaměstnanosti. Zde se patrně projevuje fakt, že mnoho žen je v tomto věku na rodičovské dovolené. Obdobná situace je i u věkové skupiny nad 55 let, kde je hlavním faktorem dřívější odchod do důchodu u žen. Délka evidence stav k Délka evidence celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců , , , ,8 3 6 měsíců , , , ,1 6 9 měsíců 607 7, , , , měsíců 455 5, , , , měsíců , , , ,9 nad 24 měsíců , , , ,5 delší než 5 měsíců , ,8 celkem Absolutní počet dlouhodobě evidovaných uchazečů významně poklesl. Ještě více se však snížil podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů na celkové nezaměstnanosti. Více než 6 měsíců je evidováno 54,9% uchazečů a více než 12 měsíců 43,8% uchazečů. U žen je situace o něco horší, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 59,1% a více než 12 měsíců 47,6%. Skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a další snížení dlouhodobé nezaměstnanosti nadále patří k jednomu z hlavních úkolů na další období. Strana 16 (celkem 44)

18 Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 57 0,7 60 0,6 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 209 2, ,4 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 490 6, ,7 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 621 7, ,5 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,4 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 72 0,9 85 0,9 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , ,1 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 719 9, ,4 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,7 tř. 0 příslušníci armády 3 0,1 0 0 nezadáno 501 6, ,3 celkem Strana 17 (celkem 44)

19 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 23 0,5 26 0,5 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 128 3, ,7 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 260 6, ,5 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,9 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,6 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 51 1,2 44 0,9 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 146 3, ,9 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 179 4, ,3 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,9 tř. 0 příslušníci armády 1 0,1 0 0 nezadáno 238 5, ,8 celkem Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocný a nekvalifikovaný pracovník, - prodavači v obchodech, - uklízeči, - sekretářky, - zedníci, - vrátní, - řidiči. Strana 18 (celkem 44)

20 3.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k Stupeň vzdělání celkem ženy bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem Počet evidovaných absolventů se v uplynulém období mírně zvýšil. Jedná se o změnu trendu, který jsme pozorovali poslední tři roky. V situacích ekonomicky příznivého vývoje byla větší poptávka po kvalifikované pracovní síle a tak zaměstnavatelé stále častěji přijímali do pracovního poměru i absolventy škol, a to přesto že jim chyběli praktické zkušenosti. Je pravděpodobné, že si zaměstnavatelé uvědomili i to, že tyto mladé pracovníky si mohou dovychovat dle svých potřeb. Nyní v době recese se situace zhoršila, u této skupiny uchazečů je však zaměstnatelnost stále dobrá. Skutečný vliv recese na zaměstnávání absolventů se, ale projeví až na konci prázdnin, kdy již budeme vědět, jaký počet letošních absolventů skončí v evidenci úřadu práce. Ke zvýšení atraktivity absolventů na trhu práce přispívá i úřad práce s využitím všech dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, spolu s intenzivní poradenskou činností. K úspěšnému umísťování absolventů škol by měla přispívat jejich adaptabilita, flexibilita a aktivita, a s ní spojená větší pravděpodobnost nalezení pracovního uplatnění, než u dlouhodobě evidovaných uchazečů. Strana 19 (celkem 44)

21 3.4.2 Osoby se ZP Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem Ženy osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů 12,8 11,8 10,5 10,0 z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné Vzhledem k vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Jen za uplynulý rok se počet uchazečů se ZP v evidenci úřadu práce zvýšil o 9%. Uchazeči se ZP jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání. Strana 20 (celkem 44)

22 4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR dne do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích států, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnaní cizinci stav k Zaměstnaní s pracovním povolením Informace o zaměstnaní podle 98 písm. a) až e), j), k) Občané EU, Norska, Islandu Lichtenštejnska a Švýcarska Stát Počet zaměstnaných občanů EU/EHP a Švýcarska Stav k Slovensko Bulharsko Rumunsko Polsko Německo Litva Velká Británie Nizozemí Irsko Belgie Itálie Švédsko Rakousko Dánsko Švýcarsko Portugalec CELKEM Z celkového počtu 413 pracovalo v okrese Most 61 žen, tj. 15%. Strana 21 (celkem 44)

23 Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) Stát Stav k Albánie Bulharsko Kanada Indie Japonsko Kazachstán Keňa Moldávie Mexiko Makedonie Mongolsko Rusko Sýrie Ukrajina Vietnam Palestina Jemen Srbsko a Černá Hora Bez státní příslušnosti CELKEM Strana 22 (celkem 44)

24 Počet zaměstnaných evidovaných ostatních cizinců tzv. třetích zemí kteří nepotřebují pracovní povolení k zaměstnání Stát Stav k Bosna a Hercegovina Čína Indie Jordánsko Kazachstán Kyrgyzstán Makedonie Mongolsko Nigérie Rusko Turecko Ukrajina Vietnam Palestina Jemen Srbsko a Černá Hora CELKEM Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi svářeč, montér kovových konstrukcí, klempíř, montérpotrubář, lešenář, montážní dělník, stavební dělník, ale také lékař. K největším zaměstnavatelům cizinců patří firmy: OKZ HOLDING a.s., MONIZ s.r.o., EUROMONT LEŠENÍ spol. s r.o., EUROMONT GROUP a.s., GRAMMER CZ, s.r.o., BIS Czech s.r.o., Maurice Ward & Co., s.r.o., Krajská zdravotní, a.s., RAI MOST s.r.o., RELUKO s.r.o.. Strana 23 (celkem 44)

25 4.1. Zaměstnávání občanů ČR v SRN a dalších zemích EU/EHP stav k Pracovní smlouvy na 4 měsíce (SRN) 11 4 Pracovní smlouvy na 12 až 18 měsíců (SRN) 0 0 Pracovní Smlouvy do Švýcarska 0 0 V první polovině roku 2009 úspěšně zažádali v okrese Most o pracovní povolení na dobu 4 měsíců ve Spolkové republice Německo 4 občané ČR. Nejčastěji se jedná o sezónní práce v oblasti hotelnictví a gastronomie. Přetrvává zájem o zaměstnání v SRN na 12 až 18 měsíců ze strany občanů, kteří již tuto možnost v minulosti využili nebo se teprve chystají využít. Tyto žádosti však bývají zamítnuty, neboť tuto formu zprostředkování zaměstnání v Německu mohou zájemci využít jen jednou a vzhledem k hospodářské krizi se povolení na delší období nedávají. Dalšími důvody zamítnutí bývají často formální nedostatky žádostí (např. věk nad 40 let, nedostatečná kvalifikace, aj.). Další možnost zprostředkování zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce v Mostě, vyplývající z bilaterálních dohod mezi Českou republikou a Švýcarskem, nevyužil nikdo. Statistické údaje o uplatnění našich pracovníků v ostatních zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru není možné získat, neboť občané České republiky nemají povinnost hlásit našim úřadům zemi, ve které začali pracovat. V případě nutnosti vyřízení pracovního povolení, které vyplývá ze zavedených přechodných období, je tato agenda vyřizována přímo v dané zemi. Zájemci o práci v zemích EU/EHP hojně využívají poradenských a informačních služeb sítě EURES (Evropské služby zaměstnanosti), která působí při úřadech práce od Strana 24 (celkem 44)

26 5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost Počet kontrol a výše uložených pokut za první pololetí 2009 ukazatel 1. pol pol Index v % 1. pololetí 2009/2008 počet vnějších kontrol % počet uložených pokut % výše pokut v tis. Kč celkem % Kontrolní činnost je svěřena úřadům práce zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v plném znění. Úřady práce kontrolují zaměstnavatelů, právnických a fyzických osob dodržování pracovněprávních předpisů, za které se podle ustanovení 127 citovaného zákona považují právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. V hodnoceném 1. pololetí roku 2009 jsme obdržely celkem 29 podnětů, z toho 14 podnětů bylo realizováno jako kontroly na kontrolním odboru ÚP v Mostě. Podněty se převážně týkaly nelegálního zaměstnávání občanů. Ve sledovaném období provedlo kontrolní oddělení ÚP v Mostě v celém okrese celkem 91 kontrol, zaměřených na dodržování zákona o zaměstnanosti. Kontroly se konaly ve spolupráci s Cizineckou policií, Městskou policií v Mostě a Litvínově a s Policií České republiky. Z uvedeného počtu bylo u 14 zaměstnavatelů zjištěno nelegální zaměstnávání 127 občanů, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 o 5 zaměstnavatelů měně a 33 nelegálních pracovníků více. (jednalo se nejčastěji o stavební profese, zedník, tesař a pomocný stavební dělník, ale také o drobné manipulační dělníky) Z celkového počtu provedených kontrol bylo u 5 zaměstnavatelů zjištěno nelegální zaměstnávání 104 cizinců při výkonu činností, (stavební dělník, tesař a drobný manipulační dělník). Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti bylo 19 zaměstnavatelům uloženo pokut v celkové výši ,- Kč. Nebyla uložena žádná pořádková pokuta. Kontrolní odbor referát VSKaI 1. pololetí roku 2009 provedl 41 následných veřejnosprávních kontrol zaměřených na hospodaření s veřejnými finančními prostředky. V jednom případě bylo zjištění veřejnoprávní kontroly předáno FÚ Most. Strana 25 (celkem 44)

27 V rámci průběžné kontroly, kterou provádělo oddělení poradenství ve spolupráci s referátem VSKaI, byl dán jeden podnět ke kontrole OIP Ústí nad Labem. V dodržování ustanovení zákona o zaměstnanosti, která se týkají plnění povinného podílu OZP. Nebyla zatím ukončena žádná kontrola. V rámci své činnosti kontrolní odbor přijal 8 stížností týkajících se zaměstnanců nebo činnosti úřadu práce. Všech 8 stížností bylo shledáno nedůvodnými Insolvence Při vyplácení mzdových nároků zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů se úřad práce řídí zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Účelem tohoto zákona je uspokojení mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele, na kterého byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, protože nebyl schopen plnit své pracovně právní závazky vůči zaměstnancům. V prvním pololetí roku 2009 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem oznámeno a Úřadem práce v Mostě evidováno celkem 14 návrhů na zahájení insolvenčního řízení. O uspokojení nevyplacených mzdových nároků požádalo v průběhu 1. pololetí 2009 celkem 29 zaměstnanců dvou zaměstnavatelů. Z celkového počtu žadatelů bylo uspokojeno 28 zaměstnanců. Mzdy za 1. pololetí roku 2009 byly vyplaceny v celkové výši ,- Kč. Z této částky bylo odvedeno na sociální pojištění ,- Kč, na zdravotní pojištění ,- Kč a na daních ,- Kč. Čisté mzdové nároky byly vyplaceny v částce ,- Kč. Na jiné místně příslušné úřady práce bylo postoupeno celkem 21 žádostí zaměstnanců, kteří požádali o uplatnění mzdových nároků. Strana 26 (celkem 44)

28 6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti 1. pololetí pololetí 2009 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) podíl PPZ na PZ v % 41,1 59,4 na aktivní politiku (APZ) 1) podíl APZ na PZ v % 44,7 36,1 Podpora zaměstnávání OZP příspěvek dle 78zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v % 13,9 4,2 Insolvence podíl insolvence na PZ v % 0,3 0,3 1) včetně ESF Z tabulky vyplývá, že téměř polovina prostředků určených na politiku zaměstnanosti byla vynaložena na různé formy aktivní politiky zaměstnanosti. Což lze pokládat za příznivý signál, neboť aktivní politika zaměstnanosti je pro úřad práce jedním z hlavních prostředků jak příznivě ovlivňovat situaci na trhu práce. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky účelově určené na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu. Kromě výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti patří do výdajů na politiku zaměstnanosti ještě prostředky vyplácené v rámci 78 zákona o zaměstnanosti a výdaje na uspokojení mzdových nároků zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů. Strana 27 (celkem 44)

29 Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ 1. pololetí pololetí 2009 SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 0 65 veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP Rekvalifikace, poradenské aktivity překlenovací příspěvek 91 zrušen příspěvek na dopravu zaměstnanců 0 zrušen příspěvek na zapracování 0 0 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 cílené programy k podpoře zaměstnanosti programy tvorby nových pracovních míst Evropský sociální fond OP RLZ Projekty ESF - OP RLZ Projekty ESF OP LZZ - VPP Projekty ESF OP LZZ - SÚPM Projekty ESF OP LZZ - rekvalifikace - 0 Převody do rezervních fondů ÚP 0 0 Převody do fondů organizačních složek státu (OSS) 0 0 Ostatní (semináře, expertízy apod.) celkem Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém pololetí , - Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředků na realizaci Národních individuálních projektů NIP). Je patrné, že se postupně zvyšuje podíl prostředků z Evropských sociálních fondů na celkovém množství prostředků určených na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. To na jedné straně přináší úsporu prostředků státního rozpočtu, na straně druhé zvýšenou administrativní náročnost realizace aktivní politiky zaměstnanosti (zejména z hlediska formální správnosti). Stále platí, že prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti jsou efektivně a účelově dobře investovány, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Strana 28 (celkem 44)

30 Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti. 6.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) 1. pololetí pololetí 2009 VPP 92 0 SÚPM zřízené zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli 80 8 SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM SVČ vytvořené pro OZP 0 1 cílené programy I. (počet míst) 0 0 cílené programy II. (počet dohod) 0 0 projekty ESF OP LZZ VPP projekty ESF OP LZZ - SÚPM celkem Oproti prvnímu pololetí loňského roku se počet vytvořených pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti zvýšil o 114%. Je to zejména zásluhou využití projektů Evropského sociálního fondu v rámci Národních individuálních projektů. Svůj vliv jistě sehrálo i to, že v době hospodářské recese ztratili práci i kvalitnější uchazeči o které je ze strany zaměstnavatelů zájem, s možností využit dotace na zaměstnání takovéhoto uchazeče Společensky účelná pracovní místa příspěvek na zřízení V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2009 zřízeno 11 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 46 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 38 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2009 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 22 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2009 byla zřízena pracovní místa v těchto profesích: kuchař, prodavač a recepční administrativní pracovník. Na zřízení pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2009 vynaloženo celkem ,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru ,-Kč. Strana 29 (celkem 44)

31 Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik kofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst vytvářených Společensky účelná pracovní místa vyhrazená příspěvek na mzdové náklady V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2009 vytvořeno 207 nových pracovních míst. Z toho 199 pracovní míst bylo vytvořeno v rámci projektu NIP SÚPM. Spolu z místy vytvořenými na základě dohod z předchozího roku bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 250 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 247 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2009 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 200 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2009 byla vyhrazena pracovní místa zejména v těchto profesích: prodavač, administrativní pracovník, pomocný dělník, uklízečka, řidič. Na vyhrazená pracovních míst bylo v 1. pololetí 2009 vynaloženo celkem ,- Kč. Z toho bylo Kč vynaloženo na místa hrazená v rámci projektu NIP SÚPM. Při obsazování těchto pracovních míst úřady práce upřednostňují zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči dlouhodobě evidovaní. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména k obnovení praktických dovedností a nezřídka se stává, že uchazeči zůstávají u zaměstnavatelů i po skončení finanční podpory ze strany úřadu práce. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel Společensky účelná pracovní místa příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2009 vytvořeno 25 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 72 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost. V 1. pololetí 2009 zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: maloobchod, zámečnictví a zprostředkování obchodu a služeb, zednictví a dalších. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2009 vynaloženo celkem ,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru ,-Kč. Strana 30 (celkem 44)

32 Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je úmrtnost v rámci tohoto nástroje malá Veřejně prospěšné práce V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2009 vytvořeno 274 nových pracovních míst. Všechna tato místa byla vytvořena v rámci projektu NIP VPP. Spolu s místy, která vznikla na základě dohod uzavřených v minulém roce, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 350 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 320 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2009 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 296 uchazečů o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce byly v 1. pololetí 2009 opět využívány největší měrou u měst, obcí a jejich příspěvkových organizací, kde byl k zaměstnán největší podíl uchazečů celkem 166. Druhou největší skupinou zaměstnavatelských organizací byly občanská sdružení a neziskové organizace, kde bylo zaměstnáno 57 uchazečů. Dalších 18 uchazečů bylo zaměstnáno u obecně prospěšných společností. Poslední část uchazečů byla zaměstnána u organizací, jejichž činností je především zabezpečování čistoty, údržby zeleně a bytového fondu ve městech a obcích. V 1. pololetí 2009 byly uzavírány dohody VPP především u obcí v mikroregionech s malou možností pracovních příležitostí. Jednalo se hlavně o těžko umístitelné uchazeče s nízkou kvalifikací, pro které je zprostředkování jiného vhodného zaměstnání obtížné a dále z rizikových skupin, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost při zprostředkování vhodného zaměstnání. V 1. pololetí 2009 bylo nejvíce míst v rámci veřejně prospěšných prací vytvořeno u těchto zaměstnavatelů: Město Lom, Město Litvínov, Statutární město Most, Město Meziboří. Na veřejně prospěšné práce bylo v 1. pololetí 2009 vynaloženo celkem ,- Kč. Z toho bylo ,-Kč vynaloženo na místa vytvořená v rámci projektu NIP VPP (OP LZZ) a ,-Kč na místa vytvořená v rámci OP RLZ. Ze všech nástrojů APZ, stále patří mezi nejoblíbenější, zejména z pohledu obcí, veřejně prospěšné práce. Jde o nástroj, který plní dvě základní funkce. Tou první je zaměstnávání jinak takřka neumístitelných uchazečů o zaměstnání, přímo v obcích kde žijí. Tou druhou je zlepšování kultury prostředí na obcích. I proto se starostové obcí velmi zajímají o možnosti dalšího využívání tohoto nástroje APZ i do budoucna Podpora vytváření pracovních míst pro osoby zdravotně postižené V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2009 vytvořeno celkem 16 pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořená v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k vytvořeno v rámci tohoto nástroje 53 pracovních míst, na kterých bylo umístěno 48 osob se zdravotním postižením. V 1. pololetí 2009 bylo umístěno v rámci tohoto nástroje 25 osob se zdravotním postižením. Strana 31 (celkem 44)

33 Nejvíce chráněných pracovních míst vytvořil v 1. pololetí 2009 zaměstnavatel SAPRIL s.r.o.. Na vytvoření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen bylo v 1. pololetí 2009 vynaloženo ,-Kč. To znamená, že na jedno pracovní místo byl příspěvek v průměrné výši ,-Kč. Ne všem zdravotně postiženým občanům dovoluje jejich zdravotní postižení pracovat v běžném provozu za obvyklých pracovních podmínek, ale ke svému uplatnění potřebují individuální přizpůsobení těchto podmínek. To spočívá například v úpravě pracovních pomůcek, pracovní doby, přizpůsobení pracoviště apod. Jednou z cest zvyšování zaměstnanosti těchto osob je zřizování a provozování chráněných dílen a chráněných pracovišť. Ty zřizuje zaměstnavatel po dohodě s příslušným úřadem práce. Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, popřípadě vybrané pracovní náplni, vykonávanou zpravidla zdravotně postiženým zaměstnancem za zcela mimořádných pracovních podmínek, upravených podle jeho schopností. Významnou překážkou pro větší pracovní uplatnění zdravotně postižených občanů je nedostatek těchto vhodných výrobních programů a s tím souvisejících pracovních činností, které jsou zdravotně postižení občané schopni kvalitně odvádět, ale také možnosti mzdových příjmů vzhledem ke kvalifikaci těchto osob a charakteru práce, kterou mohou vykonávat, tj. výše příjmu je obvykle plně srovnatelná s úrovní sociálních příjmů. Hlavním úkolem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je podílet se na řešení problému pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů v našem regionu a to tím, že zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany, je přispíváno na částečnou úhradu provozních nákladů již stávajících chráněných pracovišť a nadále podporovat vznik nových chráněných dílen či pracovišť Dotace zaměstnavatelským subjektům při zaměstnávání osob zdravotně postižených Podpora subjektů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením je nezbytným předpokladem zvýšení, nebo alespoň udržení zaměstnanosti skupiny zaměstnanců, která patří k nejobtížněji umístitelným uchazečům na trhu práce. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v 78 stanovil příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením náležející zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců z celkového počtu svých zaměstnanců. Tohoto příspěvku v 1. pololetí roku 2009 využilo 15 zaměstnavatelů, kterým úřad práce poskytl příspěvek v celkové výši ,- Kč. Strana 32 (celkem 44)