[Krizová připravenost zdravotnictví]

Transkript

1 1

2 Číslo: 2/ ročník Úvodní slovo šéfredaktora J. Štorek Čtvrtletník se věnuje krizovému řízení a plánování ve všech složkách IZS, organizacích působících ve zdravotnictví a dalších subjektech, které vytvářejí, příp. se spolupodílejí na krizové připravenosti zdravotnictví v ČR a okolních zemí. Vydavatel a distribuce: Společnost krizové připravenosti zdravotnictví Šéfredaktor: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Tajemník redakce: Mgr. Šárka Nováková str. 3 Setkání členů SKPZ v Brně Š. Nováková Stálí pracovníci redakce: MUDr. Jiří Mašek; MUDr. Jana Prattingerová; Ing. Petra Jirásková a Ing. Pavel Častulík, CSc. Grafická úprava a příprava titulní strany: Macon studio Roman Macík str. 4-5 Adresa: Mgr. Šárka Nováková, KHS Středočeského kraje, Dittrichova 17, Praha Tel.: , redakce@skpz.cz Číslo vychází: Příští č. vydání: Vychází: 4x ročně Setkání členů SKPZ ve Sloupu Š. Nováková PŘÍJEM PŘÍSPĚVKŮ A INZERCE: Technické parametry: příspěvky zasílejte ve formátech DOC, *.XLS a *.PPT Softwarové vybavení od Microsoft. Text neformátujte (písmo Ariel velikosti 10 b. nebo Times New Roman velikosti 12 b.). Jazyk: čeština a slovenština Obrazová dokumentace musí být původní. Nezapomeňte uvést jméno autora, pracoviště a kontaktní údaje. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. Zaslané podklady se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Redakce nezodpovídá za jazykovou a obsahovou správnost textových a grafických podkladů dodaných inzerenty. str. 7-8 str. 6 Zápis ze zasedání SKPZ Š. Nováková 1

3 Účinnost respirátorů Slabotinský SUPLEMENT XI. konference krizové připravenosti zdravotnictví O. Marková suplement str Novelizace krizového zákona I. Koleňák a kolektiv Závěry konference krizové připravenosti zdravotnictví Výbor konference str str. 20 Novela zákona č. 240/2000 Sb. V. Fišer MEKA Přípravy v plném proudu Š. Nováková str str Deset Sloupů O. Marková Kalendář akci Redakce str str. 22 2

4 Slovo šéfredaktora Vážení přátelé, postavení naší Společnosti jako součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně nám přineslo mimo jiné napojení na připomínkové místo, a proto jste pod silnou zásilkou návrhů změn a novel, leč zpět na redakci časopisu a na Výbor společnosti se dostává sporadická, až nulová, odezva z členské základny. Blíže k nám je proces novelizace krizové legislativy, kde zásadní postavení určitě zaujímá novela zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Nejen z tohoto důvodu je toto číslo časopisu věnováno právě tomuto tématu, které uvádí skutečnost novelizovaného rámce krizového řízení v České republice a je nasnadě, že se bude muset promítnout i do podmínek resortu zdravotnictví. Ale co podmínky resortu zdravotnictví? Všichni registrujeme záměr zásadní a široké reformy zdravotnictví, bereme na vědomí balík reformních zákonů, někteří snad i harmonogram legislativních prací vlády České republiky leč resonance v naší Společnosti vykazuje minimální amplitudu. Ale kde se bude realizovat připravenost zdravotnictví na zvládání následků krizí a na fungování zdravotnictví v období krizových situací? Určující bude právě nová forma zdravotnictví, které se rodí uvnitř reformních zákonů a která bude předurčovat možnosti připravenosti poskytovatelů zdravotnických služeb, ale také možnosti řízení takovýchto poskytovatelů. Předpoklad nové akčnosti naší Společnosti byl spatřován v tradičním setkání krizových manažerů ve Sloupu v Čechách, kterému je věnována část tohoto čísla časopisu; a také v rámci semináře k pandemii 2010 v Brně. Účastníci obou akcí si jistě udělali obrázek a mají na to svůj názor, pro neúčastníky si dovoluji prolongovat výzvu Výboru společnosti i redakce časopisu k přípravě a účasti na konferenci Medicína katastrof 2011 v Luhačovicích; zejména k aktivní účasti nejen v přednáškovém bloku, ale především v blocích workshopů, kterým je věnována značná část časového snímku naší konference. Termín konání - rok 2011 je symbolický k výše uvedenému a je výzvou všem pracovníkům ve zdravotnictví, kteří se podílejí na plnění úkolů zdravotnictví v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky, zahájit nezbytnou kultivaci krizové připravenosti resortu. Těším se na všechny nejen v Luhačovicích. V Praze dne 5. května 2011 MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Šéfredaktor Jubilanti SKPZ Ve druhém čtvrtletí letošního roku oslaví významné životní jubileum: Eva Kvasnicová Jménem společnosti ze srdce blahopřejme a přejeme hodně štěstí a zdraví, ale i úspěchů jak v soukromém, tak v profesním životě. Redakce Není těžké doložit, že všechny hlavní hrozby, jimž musí dnešní svět čelit, od atomové války, přes katastrofu ekologickou až po katastrofu sociálně civilizační (tím myslím prohlubující se propast mezi bohatými a chudými jednotlivci i národy), mají kdesi ve svých útrobách skrytu jednu společnou příčinu: nenápadnou proměnu slova, původně pokorného, ve slovo pyšné. (Václav Havel, 1989) 3

5 SETKÁNÍ ČLENŮ SKPZ ČLS JEP ZE DNE V BRNĚ I. ČLENSKÁ ZÁKLADNA SKPZ 1.1. Sumarizace přihlášených členů - aktuální stav přihlášených členů k je 79 fyzických osob, - v průběhu ledna a února byly doručeny 3 přihlášky: Bc. Iveta Hermanová, Jaroslav Jura z ČČK Blansko a Ing. Roman Krbata z Nemocnice v Bánovci (SR). II. INFORMACE ČLENŮ SKPZ 2.1. Seminář pandemie Brno - jednodenní seminář v Brně na NCO NZO (kapacita přednáškového sálu 80 míst) se uskuteční dne 1. dubna 2011, - seminář bude pořádán SKPZ za účasti WHO ČR a SZÚ Praha společně s MZ ČR (MUDr. Vít) a Českou vakcinologickou společností ČLS JEP (prof. Prymula), - domluvit s hlavními představiteli tématické zaměření semináře (únor 2011) seminář by měl reagovat na proběhlé připomínkování Národního pandemického plánu ČR a typového plánu Epidemie v roce 2010 a představit připravovaný návrh nového NPP ČR, - oslovit epidemiology KHS, zástupce krajských úřadů, UKM nemocnic, členy SKPZ ke shromáždění připomínek a návrhů k řešení pandemie chřipky a následně je přizvat na seminář, - současně vyzýváme členy SKPZ, kteří by byli ochotní pomoci s registrací účastníků tohoto semináře před jeho zahájením, aby se hlásili u Mgr. Novákové (je zapotřebí dát dohromady asi 3člennou skupinu) MEKA Zlín - stanoven termín 8. až 10. června 2011, - přednesena nabídka ředitele společnosti EGO Zlín na organizační zajištění konference s odbornou garancí SKPZ, předběžná rezervace hotelové školy v Kroměříži, - návrh složení programového (MUDr. Štorek, MUDr. Hlaváčková a Ing. Tencer, dále požádat MUDr. Víta, příp. Mgr. Černého za MZ ČR) a organizačního výboru konference (MUDr. Hrdlička, Ing. Kostka, Mgr. Nováková?), záštity vyžádat z obou ministerstev zdravotnictví (ČR a SR), dále obou kanceláří WHO v ČR a SR, Univerzity obrany v Brně a hejtmana Zlínského kraje, dále mimo jiné informoval o zájmu svých partnerů z Ruska a Polska zúčastnit se této konference, - MUDr. Hrdlička nabídnul možnost setkání členů programového a organizačního výboru v Plzni dne Konference ve Sloupu - termín zůstává, pod hlavičkou SKPZ, pouze není jisté, zda bude organizátorem Nemocnice Česká Lípa (pí Marková podá včas informaci), - v pondělí nebo v úterý se uskuteční zasedání Výboru SKPZ a Revizní komise (podle přítomnosti členů obou orgánů), - nosným předmětem bude široká diskuse druhý den konference (úterý, popř. pondělí večer) k tématu Náplň koncepční práce SKPZ Kurzy celoživotního vzdělávání ČLK - MUDr. Hlaváčková informovala přítomné o přípravě témat pro e-learningový kurz za naši Společnost, návrh témat byl zaslán členům Výboru dne mailem včetně podkladů o přípravě textů do vlastního kurzu (součástí materiálu je i harmonogram prací nahlášení účasti na přípravě textů je do ), - přítomní členové SKPZ navrhli rozšířit témata o terminologický slovník a krizovou dokumentaci Projekty MZ ČR s WHO - MUDr. Hlaváčková informovala o projektech MZ ČR, na nichž spolupracují vybraná zdravotnická zařízení včetně Informačního střediska v Brně a FN Brno a možnosti zapojení naší Společnosti do těchto projektů (odbornými konzultacemi, pomocí dotazníkového šetření apod.), - zajistit pro zájemce přístup k těmto projektům. III. DISKUSE ČLENŮ SKPZ 3.1. Náplň koncepční práce SKPZ - vyjasněna situace kolem koncepčního přístupu SKPZ a jeho provázaností s Koncepcí krizové připravenosti zdravotnictví zpracovanou MZ ČR v roce 2007, - připravit obsah odborné činnosti SKPZ Náplň koncepční práce SKPZ, která bude postavena na skutečných potřebách terénu (ZZS, ZZ, KHS atd.) a teprve na tomto základě stavět odborné zaměření společnosti, které by mělo být východiskem pro podíl společnosti na Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví a pro metodickou podporu její realizace, 4

6 - Výbor SKPZ a účastníci tohoto setkání v Brně vyzývají členy SKPZ k provedení osobní analýzy plnění úkolů krizové připravenosti ve zdravotnictví z hlediska jejich konkrétního postavení a působnosti ve zdravotnictví. Vyzyvatelé členům SKPZ doporučují využít pro vlastní analýzu stávající Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví (březen 2007) a vydefinovat ze svého pohledu potřeby a priority příprav v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu. - struktura připravovaného materiálu by měla mít jednotnou podobu: a) popis výchozího stavu b) silné a slabé stránky připravenosti, hrozby a příležitosti (možnosti) c) formulace problémových míst vhodných k řešení d) další vývoj a směr. Harmonogram Náplně koncepčních prací SKPZ upřesnění: - Únor stanovení základní struktury připravovaného materiálu, vytvoření pracovních skupin a stanovení koordinátorů za každou pracovní skupinu, která bude sbírat data z terénu (ZZS návrh koordinátora: MUDr. Mašek; zdravotnická zařízení návrh koordinátora: MUDr. Hlaváčková; KHS návrh koordinátora: MUDr. Prattingerová, krajské úřady návrh koordinátora: Mgr. Kynčlová), - Do se mohou členové SKPZ hlásit ke spolupráci na tomto materiálu a navrhovat koordinátory, stanovení konečné podoby pracovních skupin a jejich koordinátorů by mělo proběhnout do , - Březen příprava pracovního materiálu do Sloupu (body a) až b)), Sloup - diskuse nad pracovními materiály jednotlivých pracovních skupin, koordinátoři pak dají jednotlivé části do celistvého materiálu po zapracování připomínek ve Sloupu, dopracovat body c) a d) dle návrhu členů SKPZ, - Květen vytvoření jednoho celistvého materiálu se zapracovanými připomínkami členů SKPZ ze Sloupu, - Červen MEKA Zlín předložení členům SKPZ a další diskuse - zajistit provázanost na další dokumenty a strategie (Bezpečnostní strategie státu apod.), na ostatní resorty atd. nová pracovní skupina ( kulatý stůl MEKA Zlín). Dodatek k zápisu: Na základě osobní návštěvy hotelové školy v Kroměříži (Mgr. Nováková a Ing. Kostka) došlo ke zrušení předběžné rezervace na jejich prostory, jelikož se pro potřeby konference ukázaly jako naprosto nevhodné (v době konání konference by ve škole běžel běžný provoz/výuka, která by zásadním způsobem narušovala průběh konference, jelikož konferenční prostory nejsou nijak odděleny od výukových prostor). Z tohoto důvodu bylo obnoveno jednání o uspořádání konference v Luhačovicích a Výbor SKPZ se vrací k původně zvažovanému návrhu, mimo jiné i z důvodu nedostatku času a organizačních sil, využít pro organizaci konference placeného dodavatele - agentury. Tento krok následně schválil i sekretariát ČLS JEP, který pozici soukromých firem v případě pořádání konferencí a jiných vzdělávacích akcí vidí pouze a jenom v jasně stanovených smluvních podmínkách vymezených sponzorskou smlouvou. Organizaci vzdělávacích akcí nemůže odborná společnost svěřit právnické ani podnikající fyzické osobě, která nemá v předmětu svého podnikání jasně vymezenu činnost pořádní konferencí a jiných podobných akcí. Jelikož na setkání členů byly učiněny další kroky pro zahájení příprav konference v červnu (návrh organizačního a programového výboru, záštity apod.) vrací se Výbor ke svému původnímu návrhu vyjádřenému v lednu t.r. Zapsala: Šárka Nováková, tajemník SKPZ Dne: Odsouhlasil: MUDr. Josef Štorek, předseda SKPZ Dne: SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1 Prezenční listina členů Příloha č. 2 Harmonogram úkolů a prací SKPZ pro 1. pololetí 2011 Další setkání členů se uskuteční v rámci konference ve Sloupu v Čechách, kde bude Shromáždění členů pravidelně zasedat. Pozn. Redakce: Zpráva je zpřístupněna na webu SKPZ v sekci O Společnosti/Zprávy z jednání. Sjezd delegátů ČLS JEP s volbami do předsednictva a revizní komise Dne 31. ledna 2011 se předseda společnosti MUDr. Josef Štorek zúčastnil za SKPZ Sjezdu delegátů s volbami do předsednictva a revizní komise. Předsedou ČLS JEP se stal na další volební období prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, CSc., další členy obou orgánů ČLS JEP najdete na 5

7 SETKÁNÍ ČLENŮ SKPZ ČLS JEP DNE VE SLOUPU V ČECHÁCH I. ČINNOST SKPZ 2.1. Členská základna - Aktuální stav přihlášených členů k je 84 fyzických osob, v průběhu měsíců března a dubna bylo doručeno 5 přihlášek, - Členové společnosti byli upozorněni na platbu členského příspěvku ve výši Kč (informace je vyvěšena i na našem webu) a vydávání členských kartiček Činnost Výboru SKPZ - Výbor společnosti stejně jako redakce časopisu zasedá dle předem schváleného plánu (po lednovém zasedání zasedala nyní v rámci konference ve Sloupu), - Rozvíjí spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, ale také s odbornými periodiky (112 časopis GŘ HZS ČR, Revue časopis obranného průmyslu nakladatelství MS Line) a usiluje tak o budování dobrého jména společnosti Odborná činnost SKPZ - SKPZ v průběhu prvního čtvrtletí připomínkovala několik předložených návrhů novelizací právních předpisů (především z oblasti vzdělávání a dále zákona č. 241/2000 Sb.), - Přehled vykonané odborné činnosti SKPZ včetně uskutečněných akcí a zasedáních je přiložen v příloze č Další akce - Připravovaný seminář/workshop na téma Pandemie v Brně. - SKPZ by měla mít jednu nosnou konferenci, kterou bude pořádat, a netříštit své síly, z každé konference je nutné vypracovat závěry a dál s nimi pracovat. - Odborná činnost SKPZ se musí promítnout do výroční zprávy odborné společnosti. - Členové mají možnost informovat ostatní o probíhajících akcí prostřednictvím tajemníka společnosti, který zajistí zveřejnění akce na našem webu, popř. v časopise společnosti, kromě klasických pozvánek proto žádáme naše členy, aby zasílali i své postřehy z akcí, jichž se účastnili, a informovali tak i o samotném průběhu a projednávané problematice. III. DISKUSE ČLENŮ SKPZ 3.1. Připomínky - Upřesnit koncepci a zaměření SKPZ v tomto směru jsou vytvořeny neformální pracovní skupiny, přičemž rozdělení členů do jednotlivých skupin bude zasláno všem členům SKPZ k jejich kontrole a příp. připomínkám. - Z konference ve Sloupu vypracovat závěry a dál s nimi pracovat, publikovat je i mimo členy SKPZ. III. AKCE SKPZ 2.1. Konference ve Sloupu - Probíhá pod hlavičkou SKPZ, děkovný dopis řediteli nemocnice za možnost uspořádat zde zasedání SKPZ a předat při té příležitosti závěry z konference, čímž by společnost doložit užitečnost této konference, - Z konference vypracovat závěry podobně jako z jiných vzdělávacích akcí (MUDr. Mašek, MUDr. Hrdlička, MUDr. Štorek, MUDr. Hlaváčková, Ing. Častulík) a dále připravit do časopisu informaci o průběhu konference (Mgr. Nováková), v případě zajímavých přednášek se domluvit s jejich autory na zveřejnění jejich přednášek, příp. formou publikování abstraktu MEKA Zlín - diskutována možnost kratší účasti než třídenní na celý průběh konference s cenovým zvýhodněním vzhledem k nedostatku finančních prostředků na vzdělávání. Zapsala: Šárka Nováková, tajemník SKPZ Dne: Odsouhlasil: MUDr. Josef Štorek, předseda SKPZ Dne: Seznam příloh: Příloha č. 1 Prezenční listina členů SKPZ Příloha č. 2 Přehled skutečných akcí a splněných úkolů SKPZ v 1. čtvrt. Pozn. Redakce: Zpráva je zpřístupněna na webu SKPZ v sekci O Společnosti/Zprávy z jednání. Další setkání členů SKPZ je plánováno na červen t.r. při příležitosti konání konference Medicína katastrof v 2011 v Luhačovicích, ve dnech června t.r. 6

8 ZASEDÁNÍ VÝBORU, REDAKCE A REVIZNÍ KOMISE SKPZ ČLS JEP DNE VE SLOUPU V ČECHÁCH I. ZASEDÁNÍ REDAKCE SKPZ Přítomni: MUDr. Josef Štorek, Mgr. Šárka Nováková, MUDr. Jiří Mašek, Ing. Petra Jirásková, Ing. Pavel Častulík, (MUDr. Jana Prattingerová a MUDr. František Bílek - RO SKPZ - omluveni) 1.1. Redakční rada a Statut RR - Redakční rada je doplněna o Ing. Petru Jiráskovou z KÚ Královehradeckého kraje, - Úkol z posledního zasedání nebyl splněn, zůstává: Ú: Všem členům redakce bude koncem května zaslán aktuální návrh Statutu k připomínkování do , následně bude statut postoupen členům Výboru ke konečnému schválení Redakční plán vydávání časopisu - Všechna čísla časopisu zveřejněna na webu SKPZ, - Výrobní plán časopisu na rok 2011 rovněž zveřejněn (došlo ke změně témat druhého a třetí čísla časopisu, seminář Pandemie přesunut informovat na webu), - Žádost o přidělení ISSN odsouhlasena odeslat, - Předložen a diskutován nový návrh titulní strany časopisu pro příští rok, všechna čísla budou mít jednotnou titulní stranu (viz příloha č. 2), měnit se budou pouze upoutávky na aktuální témata (od symbolů označujících jednotlivé složky bylo upuštěno z důvodu různé propracovanosti a náročnosti a budou ponechány fotografie), - Ing. Častulík předložil návrh Instrukce pro přispěvovatele včetně návrhu podoby a uspořádání jednotlivých příspěvků, což by mělo usnadnit přípravy článků do časopisu (připomínky členů byly zohledněny, výsledný materiál viz příloha č. 3), - V případě příjmu příspěvků od nečlenů SKPZ bude vyžadován písemný souhlas s poskytnutím autorských práv. Ú: Rozšířit distribuci časopisu na krajské úřady vedoucí odboru zdravotnictví bez ohledu na jejich členství v SKPZ zůstává trvale platné. Ú: Opravit Výrobní plán na webu dle aktuální situace. Ú: Členové redakce mohou zasílat své návrhy fotografií pro výměnu stávajících do t.r Druhé číslo časopisu - diskutovány vybrané články v druhém čísle časopise včetně navržení úprav některých článků, - titulní strana bude pro toto číslo ponechána v původní verzi, - návrhy na upoutávky pro toto číslo: 1.4. Příprava dalšího čísla - články Ing. Častulíka a MUDr. Prattingerové na téma zahraniční kongresy poznatky z cest, - článek Ing. Fišer a Mgr. Nováková legislativa - článek + závěry z konference MEKA 2011, Luhačovice Mgr. Nováková 1.5. Akce a konference web/časopis - tuzemské akce sleduje a na web připravuje za redakci Ing. Jirásková, zahraniční akce sleduje a připravuje Ing. Častulík (ostatní posílají informace o zajímavých akcí vždy Mgr. Novákové a pověřené osobě), zveřejnění na webu zajišťuje Mgr. Nováková, - akce pořádané jinými OS ČLS JEP jsou tajemníkem společnosti posílány em všem členům, v případě zajímavých akcí je zajištěno jejich zveřejnění i na webu SKPZ Zasedání Redakční rady Obecně: Zasedání redakce se vždy uskuteční cca 14 kalendářních dní před distribucí druhého čísla časopisu, tj. v den uzávěrky (upřednostňován čtvrtek, popř. úterý), místo bude upřesněno (předpokládaný čas zahájení ve 14 h). Zasedání k třetímu číslu by se mělo uskutečnit 16.8., vzhledem k letním prázdninám je navržena pouze korespondenční forma. REDAKCE SOUHLASÍ S PROJEDNANÝMI BODY A JEJICH ZÁVĚRY BEZ PŘIPOMÍNEK. Zapsala: Mgr. Šárka Nováková, tajemník SKPZ Schválil: MUDr. Josef Štorek, předseda SKPZ 2. VÝBOR SKPZ Přítomni: MUDr. Josef Štorek, Ph.D., MUDr. Bc. D. Hlaváčková, Mgr. Šárka Nováková, MUDr. Pavel Hrdlička (Ing. Anton Tencer omluven; viz příloha č. 1) 7

9 2.1. Akce SKPZ - vzdělávací akce SKPZ pořádat max. 1x za ¼ roku, - nepublikovat akce typu Rally rejviz apod., které prioritně nespadají do problematiky krizové připravenosti, - workshopy a další menší akce spojit s větší konferencí apod. vzhledem k velkému množství akcí a nedostatku finančních, ale i jiných prostředků pro jejich zvládání jak z pohledu SKPZ, tak účastníků těchto akcí Dopis ČLS JEP ke zvyšování povědomí veřejnosti o ČLS JEP - souhlasné stanovisko s návrhem ČLS JEP, - kontaktní osobou je určen Ing. Častulík, - témata pro publikování: ochrana obyvatelstva, krizová připravenost ve zdravotnictví, - nabídnout možnost účasti na tiskové konference zástupcům ČLS JEP Prezentace společnosti členy výboru - připravit předsedou a tajemníkem společnosti univerzální prezentaci SKPZ pro potřeby jednotlivých členů Výboru k využití na jiných akcích (semináře, konference, kongresy apod.) k informování o existenci společnosti (využít úvodní prezentace na konferenci MEKA Hradec Králové 2010); novou verzi zavěsit na web společnosti ke stažení pro ostatní členy společnosti k obdobnému využití členskou základnou (tajemník) Archiv příspěvků členské základny - připravit návrh existence archivu příspěvků členské základny (banku příspěvků) k širšímu využití členskou základnou a redakční radou časopisu; prioritně souboru příspěvků na konferencích a seminářích společnosti, sekundárně i příspěvků členské základny prezentované mimo odborné akce společnosti. 3. REVIZNÍ KOMISE SKPZ Přítomni: RK: MUDr. Jiří Wachsmuth, plk. Ing. Miroslav Procházka (Jolana Němečková omluvena; viz příloha č. 1 - Prezenční listina) Host: Mgr. Šárka Nováková, tajemník SKPZ 3.1. Činnost SKPZ - členové souhlasí s předloženými materiály za rok 2010 (rozpočet, zápisy Výboru), - členové souhlasí s předloženým návrhem rozpočtu na rok 2011, - členové souhlasí s návrhem zveřejnit strukturovaný rozpočet roku 2010 na webu společnosti Činnost RK - členové souhlasí s činností tajemníka SKPZ pro jejich potřebu a pořizováním písemného záznamu z jejich setkání v podobě zápisu, který následně schválí předseda RK, - členové souhlasí s činností tajemníka SKPZ i pro jejich další potřebu v podobě rozesílání materiálů pro činnost RK. VÝBOR SOUHLASÍ S PROJEDNANÝMI BODY A JEJICH ZÁVĚRY BEZ PŘIPOMÍNEK. Zapsala: Mgr. Šárka Nováková, tajemník SKPZ Schválil: MUDr. Jiří Wachsmuth, předseda RK Seznam příloh: Příloha č. 1 Prezenční listina Příloha č. 2 Titulní strana časopisu - návrh Příloha č. 3 Instrukce pro autory Příloha č. 4 Předběžný harmonogram zasedání Informace slovenské členské základny - v analogii bodu a postupovat i v členské základně slovenské strany v působnosti místopředsedy Výboru Harmonogram zasedání - harmonogram všech zasedání Výboru, redakce a ostatní bude zveřejněn na webu v sekci O Společnosti/ Zápisy z jednání (viz příloha č. 4). VÝBOR SOUHLASÍ S PROJEDNANÝMI BODY A JEJICH ZÁVĚRY BEZ PŘIPOMÍNEK. Zapsala: Mgr. Šárka Nováková, tajemník SKPZ Schválil: MUDr. Josef Štorek, předseda SKPZ 8

10 NOVELIZACE KRIZOVÉHO ZÁKONA Jedním z hlavních legislativních úkolů Ministerstva vnitra na rok 2010 byla novelizace zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dne 30. prosince 2010 byla rozeslána částka 149 Sbírky zákonů ČR, ročník 2010, která obsahuje novelu krizového zákona a dvě nařízení vlády k provedení některých jeho ustanovení. Klíčová slova: krizový zákon, krizové řízení, novelizace, legislativa, krizový stav, kritická infrastruktura Hlavním důvodem pro přijetí zákona č. 430/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen novela zákona ) byla nutnost zapracovat do právního řádu ČR požadavky Směrnice Rady Evropské unie č. 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu (dále jen směrnice ). Lhůta pro transpozici směrnice byla stanovena nejpozději do 12. ledna Pro zapracování směrnice byla, jako nejefektivnější řešení, zvolena transpozice do krizového zákona. Důvodem pro toto rozhodnutí byl fakt, že kritická infrastruktura včetně její ochrany svou povahou jednoznačně patří do oblasti zachování základních funkcí státu a ochrany obyvatelstva a v případě jejího narušení i na nezbytné zabezpečení její funkčnosti pomocí přijetí krizových opatření. Navrhované řešení znamená optimální skloubení nástrojů daných krizovým zákonem s potřebami kritické infrastruktury. Veškeré povinnosti a kompetence tak jsou uvedeny v jednom právním předpise (na rozdíl od varianty přijetí samostatného zákona pro problematiku kritické infrastruktury). Dalším podstatným důvodem pro zpracování návrhu novely zákona byla potřeba právní úpravy pro řešení problematiky kritické infrastruktury na národní úrovni, jako výchozího předpokladu pro vymezení evropské kritické infrastruktury, a tedy i pro splnění požadavků vyplývajících ze směrnice. Problematika kritické infrastruktury nebyla do nabytí účinnosti novely zákona, tj. do 1. ledna 2011, v právním řádu ČR žádným způsobem upravena. Cílem novely zákona bylo rovněž upravit nejasné vztahy a kompetence v oblasti krizového řízení na krajské a obecní úrovni a realizovat některé další úkoly a zásady, vyplývající z materiálů projednaných v předchozích letech Vládou ČR, k nimž byla přijata následující usnesení: - Usnesení vlády ČR ze dne 21. září 2005 č k optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR; - Usnesení vlády ČR ze dne 22. listopadu 2006 č k Souhrnné analýze působností vykonávaných orgány územních samosprávných celků (konsensuální návrhy řešení byly uvedeny v příloze usnesení vlády); 9 - Usnesení vlády ČR ze dne 9. ledna 2008 č. 7 k Informaci o plnění optimalizace současného bezpečnostního systému ČR; - Usnesení vlády ČR ze dne 25. února 2008 č. 170 o Harmonogramu dalšího postupu zpracování dokumentů Komplexní strategie ČR k řešení problematiky kritické infrastruktury a Národního programu ochrany kritické infrastruktury, ve znění usnesení vlády ČR ze dne 2. března 2009 č. 222 (aktualizovaný harmonogram byl opět uveden v příloze usnesení vlády). Při zapracování těchto úkolů byla zvolena filozofie nepřenášet na orgány samosprávy ty působnosti, které mohou efektivně zabezpečit orgány a instituce státní správy. Podle krizového zákona koordinuje výkon státní správy v oblasti krizového řízení Ministerstvo vnitra, jako ústřední orgán státní správy, kterému toto přísluší také podle ustanovení 12 odst. 1 písm. m) tzv. kompetenčního zákona. Úkoly Ministerstva vnitra v této oblasti zajišťuje Generální ředitelství HZS ČR, které mimo jiné koordinuje přípravy na krizové situace a jejich řešení na ústřední úrovni a prostřednictvím hasičských záchranných sborů krajů (krajská ředitelství, územní odbory) příslušné úkoly krizového řízení realizuje na úrovních kraj, obec s rozšířenou působností, obec. Zásadní změny vyplývající z novely zákona: - vymezení základních pojmů pro účely zákona: - úprava ustanovení týkajících se stavu nebezpečí; - vymezení orgánů krizového řízení: - vypuštění ustanovení týkajících se tzv. určených obcí; - stanovení zpracovatele krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností, kterým je hasičský záchranný sbor kraje (krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytují součinnost); - úprava problematiky předávání údajů vyžadovaných, shromažďovaných a evidovaných za účelem přípravy na krizové situace hasičským záchranným sborem kraje; - úprava problematiky poskytování údajů a zajištění dálkového přístupu do základních registrů hasičskému záchrannému sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení; - úprava problematiky zřizování pracovišť krizového řízení u krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností;

11 - vymezení ostatních orgánů s územní působností; - nová úprava finančního zabezpečení krizových opatření; - vymezení problematiky zabezpečení závaznými geografickými podklady; - vymezení pojmu zvláštní skutečnosti; - vymezení problematiky kritické infrastruktury včetně ochrany kritické infrastruktury; - úprava problematiky kontroly v mezích působnosti zákona; - vymezení přestupků, správních deliktů a pokut; - úprava vztahu ke správnímu řádu; - úprava problematiky evidence údajů o přechod-ných změnách pobytu za krizových stavů; - přechodná ustanovení; - účinnost novely zákona je stanovena k 1. lednu V průběhu připomínkového řízení byly vypořádány všechny zásadní připomínky (listopad až prosinec 2009 vnitroresortní připomínkové řízení, leden až duben 2010 meziresortní připomínkové řízení) a návrh novely zákona tak mohl být předložen vládě bez rozporu. V souvislosti novelou krizového zákona byla ve shora citované částce Sbírky zákonů zveřejněna následující nařízení vlády k provedení některých jeho ustanovení: - nařízení vlády č. 431/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. (dále jen novela nařízení vlády ); - nařízení vlády č. 432/2010 Sb. o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. V průběhu připomínkového řízení byly vypořádány všechny zásadní připomínky k oběma návrhům (červenec 2010 vnitroresortní připomínkové řízení, listopad 2010 meziresortní připomínkové řízení) a tyto byly předloženy vládě bez rozporu (prosinec 2010). Zásadní změny vyplývající z novely nařízení vlády: - vypuštění definice zvláštních skutečností; - vymezení obsahu činnosti bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností; - složení bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností; - vymezení obsahu činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností; - složení krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností; - stanovení četnosti jednání bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností (nejméně dvakrát ročně); - náležitosti krizového plánu (základní, operativní a pomocná část) včetně stanovení jejich obsahu; - stanovení odlišností v obsahu jednotlivých částí krizového plánu ministerstva a jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje a krizového plánu obce rozšířenou působností; - způsob zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou působností; - náležitosti plánu krizové připravenosti (základní, operativní a pomocná část) včetně stanovení jejich obsahu; - náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury; - způsob zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury; - změna tříletého cyklu souhrnné aktualizace krizových plánů a plánů krizové připravenosti na čtyřletý cyklus; - přechodná ustanovení: - zrušena příloha č. 4 (jednací řád bezpečnostní rady); - účinnost novely nařízení vlády je stanovena k 1. lednu Nařízení vlády o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury: - průřezovým kritériem pro určení prvku kritické infrastruktury je hledisko: obětí s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin; ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu, nebo dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než osob.); - odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury jsou uvedena v příloze k nařízení vlády v různých odvětvích (energetika; vodní hospodářství; potravinářství a zemědělství; zdravotnictví; doprava; komunikační a informační systémy; finanční trh a měna; nouzové služby; veřejná správa). V souvislosti s nabytím účinnosti novely krizového zákona a jeho prováděcích právních předpisů bude nezbytné ze strany MV-GŘ HZS ČR v průběhu roku 2011 novelizovat další dokumenty nelegislativního charakteru, jako jsou Metodiky zpracování krizových plánů, nebo Směrnice Ministerstva vnitra č.j.: PO- 365/IZS-2004 ze dne 8. října 2004, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti. plk. Ing. Ivan Koleňák plk. Ing. Daniel Miklós pplk. Mgr. Marika Rosinová MV ČR Generální ředitelství HZS ČR, odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení 10

12 NOVELA ZÁKONA č. 240/2000 Sb., KRIZOVÝ ZÁKON aneb budoucnost krizové připravenosti (zdravotnictví) v současném právním prostředí ÚVOD Sdělovat členům Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví, že příprava na nenadálé nebo třeba i očekávané krize a závažné mimořádné události je nezbytnou a žádoucí součástí každodenního dění, je příslovečným nošením dříví do lesa. Vždyť přece k soustředění ojedinělých iniciativ, vědomostí a zkušeností za účelem sjednocení přístupů k zefektivnění přípravy systému zdravotnictví na krize naše odborná společnost vznikla. Ve světle aktuálních událostí se však může zdát, že se tak stalo již po hodině dvanácté. Pojďme se na to podívat přes současný stav právního prostředí a jeho použitelnost pro naplňování cílů Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR, kterou dále nazývejme jen Koncepcí. 1. KONCEPCE A JEJÍ CÍLE Co vedlo k jejímu vypracování a proč se k ní stále vracet? Konkrétní úvahy o vytvoření koncepčního dokumentu pro řízení zdravotnického systému (tedy systému poskytování léčebně preventivní péče a současně ochrany veřejného zdraví) na úseku státně bezpečnostním byly na stole již krátce po vyprchání polistopadové euforie z odbourání zátěže systému povinnostmi k vojenské obraně státu. Od poloviny devadesátých let minulého století vlastně až dodnes stále dobíhá cílená demontáž zbytků dřívějšího systému mobilizační přípravy zdravotnických zařízení. V období několika let po útoku na newyorské obchodní centrum a poté na další cíle v Evropě byl učiněn pokus znovu jej zorganizovat pod tlakem obav veřejnosti z hrozby terorismu. Tehdy, přibližně ve druhé polovině roku 2005, byla posouzena (ale nikoliv analyzována) (ne)schopnost českého zdravotnictví zvládat nápor velkých hromadných neštěstí obecně, ne jen v souvislosti s terorismem. Bylo konstatováno, že české zdravotnictví sice disponuje k zajištění úkolů v bezpečnostní politice státu všemi potřebnými prvky, tyto prvky však nejsou k poskytování zdravotní péče za mimořádných událostí a krizí vzájemně provázány do efektivního systému a ani zákonem zřízený integrovaný záchranný systém nepodporuje vytvoření a rozvíjení proporcionálně adekvátního zdravotnického záchranného systému. Tehdy byl usnesením vlády vydán úkol Ministerstvu zdravotnictví ČR (dále jen MZ ČR ) k vypracování předmětné Koncepce. Do procesu jejího vytvoření bylo vstupováno především s potřebou definování cílového stavu. To se domnívám podařilo a potvrzuje to životaschopnost dnes již běžně užívané definice stavu krizové připravenosti: schopnost správních úřadů a poskytovatelů zdravotnických služeb včetně služeb k ochraně veřejného zdraví zajistit odborně způsobilými pracovníky nezbytnou zdravotní péči obyvatelstvu za mimořádných situací podle připravených scénářů a schválených postupů při vnitřní i vnější operabilnosti systému. 2. POŽADAVKY A VÝVOJ PRÁVNÍHO PROSTŘEDÍ Rozepisovat se o Koncepci obšírně nemám v úmyslu, to je na rozsáhlou práci. Budu se věnovat pouze otázce budoucnosti krizové připravenosti zdravotnictví z pohledu právního prostředí a zejména krizového zákona, jakkoliv základní informaci o novele přineslo předchozí číslo časopisu. Proč zrovna přes právní prostředí a tuto novelu, jestliže při různých příležitostech byla mnohokrát zdůrazňována komplexnost cesty k cílovému stavu v pěti základních sektorech Koncepce paralelně - ale spojitě? Právě právní prostředí totiž poskytuje realizační rámec a doslova podmiňuje všechny ostatní sektory manažerský, medicínský, zdrojů věcných a finančních zdrojů a lidských. V sektoru právního prostředí bylo v Koncepci nastíněno vytvoření podmínek pro dosažení cílového stavu s tím, že stav legislativy roku 2005 dosažení cílového stavu nepodporoval nebo i přímo bránil. Již na počátku přípravy Koncepce bylo proto zřejmé, že bude muset dojít k přiměřené novelizaci nebo i vzniku řady předpisů za účelem vytvoření podmínek naplnění bezpečnostní strategie zdravotnictví (součást materiálu Koncepce). To kladlo (a klade) na MZ ČR a jeho představitele značné nároky. V rámci procesu tzv. optimalizace bezpečnostního systému státu pak dokonce i vznikly návrhy potřebných změn v řadě základních předpisů sbírky zákonů. Jak zdravotních, tak obecně krizařských. Většina těchto iniciativ ministerstva ale není širší odborné veřejnosti známa. Výjimkou je snad jen příprava zákona o zdravotnické záchranné službě nebo aktuálně proces novelizace krizového zákona. Po téměř čtyřech letech od schválení Koncepce je výsledek doslova tristní. Nejenže nedošlo k uplatnění žádné z navrhovaných změn v zákonech existujících (např. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví; 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému), nedošlo ani k navrhovanému systémovému promítnutí bezpečnostní problematiky do zákonů připravovaných (např. již zmíněný zákon o zdravotnické záchranné 11

13 službě, o zdravotnickém zařízení a péči, ale také třeba i do zákonů o zdravotním pojištění). Smutným vrcholem je již zmíněná novela klíčového zákona, kterým je zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Novelizací zákonem č. 430/2010 Sb. ze dne 30. prosince 2010 totiž z textu zákona vypadla povinnost MZ ČR koordinovat činnost zdravotnických zařízení podle zvláštního právního předpisu v souladu s koncepcí krizového řízení zdravotnictví, byť ve spojení s některým z krizových stavů. Veškerý kvalitativní posun v právním prostředí naplňování Koncepce je tedy aktuálně korunován ztrátou jediné zákonné opory pro povinnost ministerstva ji vytvořit, ale zejména podle ní postupovat. To může znamenat přinejmenším dočasnou dehonestaci úsilí nedávno vzniklé odborné Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví. Posuďte tuto změnu sami, jakkoliv je třeba brát v úvahu kontext celých znění původního i novelizovaného znění zákona. 2. A) Zákon 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění platném do konce roku 2010: 11 Ministerstvo zdravotnictví (1) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno na území, kde je vyhlášen krizový stav, vyhlásit opatření proti šíření přenosných nemocí. 14) (2) Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno a) stanovit opatření k ochraně veřejného zdraví a koordinovat činnost orgánů ochrany veřejného zdraví, b) zajistit nákup a distribuci potřebných imunobiologických přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu; 15) v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu, c) zajistit mezinárodní spolupráci k ochraně veřejného zdraví, d) koordinovat činnost zdravotnických zařízení podle zvláštního právního předpisu v souladu s koncepcí krizového řízení zdravotnictví ) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto znění paragrafu 11 krizového zákona je zřejmých několik významných skutečností. Kromě výše zmíněné povinnosti postupovat v souladu s Koncepcí si povšimněme, že vyznění paragrafu bylo orientováno víceméně na opatření k ochraně veřejného zdraví a zajištění léčiv. Zajištění léčebně preventivní péče působností ministerstva zde nijak významně nepřekračuje rámec předchozího 9 s obecnými povinnostmi (původně jen ústředních, později všech) správních úřadů. Povšimněme si také, že celý paragraf je vztažen pouze k období po vyhlášení krizového stavu. 2. B) Zákon 240/2000 Sb., krizový zákon ve znění platném od začátku roku 2011: 11 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno a) zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu 15) ; v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu, b) koordinovat na vyžádání kraje činnost zdravotnických záchranných služeb a zdravotnických zařízení, která mají urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné zdravotní péče, c) rozhodnout o rozsahu poskytované zdravotní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy 39) ) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 39) 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Toto ještě horké znění po poslední novele již od prvního pohledu přineslo mnoho. Především zásadní obrat v orientaci od ochrany veřejného zdraví (v podstatě je vypuštěna) k zajištění léčebně preventivní péče ovšem při zásadní podmínce při zavedení regulačních opatření za krizových stavů a tedy v podmínkách zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy! Proto například nelze tohoto ustanovení využít jinak než jak předpokládají zpracované typové plány pro řešení krizových situací, o které se zcela jistě opírá. Pro příklad: Nelze třeba pro uplatnění této pravomoci účelově vyhlásit krizový stav nouzový (jestliže nejsou splněny podmínky krizové situace narušení dodávek léčiv a zdravotnických prostředků velkého rozsahu ) a třeba ve vztahu k nedávné krizi zdravotnictví toto krizové opatření naprosto nelze uplatnit v rámci působnosti hejtmanů krajů k vyhlášení stavu nebezpečí. Co se nezměnilo, je opět podmínění zvláštní působnosti ministerstva vyhlášením a trváním krizového stavu. Pro porovnání a inspiraci k uvedeným oficiálním zněním ustanovení krizového zákona platným do konce roku 2010 a od začátku roku 2011 představuji návrh na změnu znění tohoto paragrafu již z roku 2006, která ovšem nedošla uplatnění: 2. C) 11 Ministerstvo zdravotnictví (1) Ministerstvo zdravotnictví k přípravě zdravotnictví na krizové situace a) zabezpečuje jednotnou přípravu zdravotnictví k zajištění zdravotní péče a ochrany veřejného zdraví za krizových situací; b) zajišťuje mezinárodní spolupráci k ochraně veřejného zdraví. 12

14 (2) Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno a) na území, kde je vyhlášen krizový stav koordinovat činnost orgánů ochrany veřejného zdraví a stanovovat krizová opatření k ochraně veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu 14) ; b) koordinovat činnost zdravotnických zařízení, pokud je to z odborných nebo kapacitních důvodů nezbytné; (3) Při koordinaci podle odstavce 2 jsou zdravotnická zařízení a orgány ochrany veřejného zdraví povinna uposlechnout pokynů Ministerstva zdravotnictví. (4) Ministerstvo zdravotnictví v době trvání krizového stavu může zajistit nákup a distribuci potřebných imunobiologických přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu 15) ; v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu, (5) Bližší podmínky zajištění plnění úkolů podle odstavce 1 a 2 stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou ) zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů. Ze znění tohoto návrhu je zřejmé, že už v roce 2006 bylo ustoupeno tlaku na vypuštění závazku ke Koncepci ze zákona. Ovšem v té době bylo ještě poměrně bedlivě sledováno plnění úkolů rezortů v boji proti terorismu a příslušným usnesením vlády ze dne 16. listopadu 2005 č k Národnímu akčnímu plánu boje proti terorismu (aktualizace pro rok ) bylo ministerstvu uloženo vypracovat Koncepci. Na druhou stranu návrh na novelizaci 11 krizového zákona vycházel z významné odvětvové výraznosti zdravotnictví a zakládal ministerstvu povinnost uplatňovat svou působnost ministerstva, jakožto odvětvového ústředního úřadu státní správy, již v přípravě na teroristické útoky a za tímto účelem vydat právní předpis! Návrh navíc zahrnoval celou odvětvovou působnost jak k léčebně preventivní péči, tak k ochraně veřejného zdraví a odrážel tak i komplexnost budoucí Koncepce. 3. DALŠÍ VÝVOJ PRÁVNÍHO PROSTŘEDÍ Pro úplnost doplňuji ještě stručné seznámení se smyslem úprav navrhovaných v rámci Koncepce v dalších právních předpisů, tak jak byly navrhovány odborem Krizové připravenosti zdravotnictví MZ ČR v rámci koncepčních záměrů v mezidobí roku : Zákon č. 239/2000 Sb.., o IZS: změna postavení ústavních lůžkových zdravotnických zařízení vůči IZS, úprava působnosti MZ a krajů k ZZS a dalším zdravotnickým zařízením v souvislosti s připravovanými zákony o ZZS, o zdravotní péči a zdravotnickém zařízení, právně jednoznačně stanovit působnost orgánů kraje k IZS. Vyhláška č. 328/2001 Sb.: upřesnění odpovědnosti a kompetencí ke zpracování traumatologických plánů a plánů hygienických a protiepidemických opatření. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: upravit složení bezpečnostní rady kraje v zájmu zajištění bezpečnostních úkolů na úseku zdravotnictví v kraji. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví: jednoznačné vymezení vztahu a působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví k orgánům krizového řízení na úrovni krajů, vztah ústřední a krajské epidemiologické komise ke krizovým štábům. Zákon o ZZS: vymezení služby adekvátně ostatním základním složkám IZS, zákonná opora zdravotnickému záchrannému systému, zákonná opora pro sociálně personální stabilizaci služby. Zákon o zdravotních službách/péči a o zdravotnickém zařízení: zavedení systémové koordinace krizové připravenosti v resortu. Zákon o zdravotním pojištění: zohlednění krizového a havarijního plánování v úkolech pojišťoven, řešení financování LZS. 4. KRITICKÁ INFRASTRUKTURA ZDRAVOTNICTVÍ Na tomto místě se ještě vraťme k novelizovanému krizovému zákonu, ke kontextu do kterého je umístěn zdravotnický 11 a k dopadům novely na dokumenty krizového plánování ve zdravotnictví. O co především jde? Jde o významné obohacení krizového zákona o problematiku tzv. kritické infrastruktury a o prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury s přílohou. Proč je tato změna tak důležitá pro Společnost krizové připravenosti zdravotnictví? Inu protože vyvolává množství až existenčních otázek. Zejména zda jsou či nejsou zdravotnická zařízení prvky kritické infrastruktury a zda to znamená vynětí zdravotnických zařízení ze systému krizového plánování pro zajištění bezpečnosti státu. 13

15 S ohledem na zmíněné nařízení vlády a jeho přílohu lze snad odpovědně říci, že od žádné zdravotnické zařízení v ČR není prvkem kritické infrastruktury a nevztahují se tedy na ně ustanovení krizového zákona ukládající jejich subjektům povinnosti. V tomto ohledu sice lze poukazovat na to, že některá velká lůžková zdravotnická zařízení, na úrovni fakultních nemocnic (zde použití terminologie zákona č. 239/2000 Sb., o IZS) mohou za určitých okolností naplnit obecná průřezová kritéria dle příslušného 1 nařízení vlády č. 432/2010 Sb., neboť průřezovým kritériem pro určení prvku kritické infrastruktury je hledisko: a) obětí s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin, c) dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 tisíc osob, ale žádné zdravotnické zařízení nesplňuje podmínku kritéria odvětvového z přílohy nařízení vlády stanoveného pro oblast zdravotnictví, které v článku IV. stanovuje celkový počet akutních lůžek v daném zdravotnickém zřízení na nejméně Přitom pro stanovení zdravotnického zařízení prvkem kritické infrastruktury je průřezové a odvětvové kritérium určující. Odvětvové kritérium je vnímáno jako technická nebo provozní hodnota k určování prvku kritické infrastruktury a navrhuje je odvětvově příslušný ÚSÚ (v našem případě Ministerstvo zdravotnictví), zatímco průřezové kritérium posuzuje závažnost vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury na území a obyvatelstvo a je navrhováno Ministerstvem vnitra. Je toto kritérium zjevně účelově stanoveno tak, aby se nějaké zdravotnické zařízení nemohlo stát prvkem kritické infrastruktury? Zřejmě ano. Ale než začneme protestovat, přemýšlejme proč? Jaký byl sledovaný záměr a co je důsledkem? Jediné zásadní, co se stane, je skutečnost, že zdravotnická zařízení obecně nebudou dotčena plněním povinností subjektů kritické infrastruktury a nebudou muset jejich plnění financovat! Jinak se až na drobné nuance nezmění vlastně nic. Zdravotnická zařízení jsou nadále dotčena povinností zpracovávat plány krizové připravenosti k plnění úkolů dle krizových plánů orgánů krizového řízení za stanovených podmínek, včetně udržování jejich aktuálnosti a své schopnosti stanovené úkoly také splnit. Ochranu subjektů, které plní důležitou roli pro krajskou úroveň krizové připravenosti a plní závažné úkoly v této oblasti, je možné řešit prostřednictvím Plánu krizové připravenosti. Pak nelze než s postupem MZ ČR stanovující odvětvová kritéria kritické infrastruktury souhlasit. Seznam prvků kritické infrastruktury ale na základě návrhů doručených ústředními správními úřady tvoří a vládě ke schválení předkládá Ministerstvo vnitra (schválení ve formě vyhlášky), zatímco ostatní subjekty se stanou prvky kritické infrastruktury Plánem opatření obecné povahy. Za splnění určitých předpokladů se tak tedy mohou například i kraji zřizovaná zdravotnická zařízení nakonec prvkem kritické infrastruktury stát, i když splňují pouze kritérium průřezové. Oporou pro tuto úvahu je Výborem pro civilní nouzové plánování Bezpečnostní rady státu schválené členění sektorů kritické infrastruktury (národní české), které v rámci sektoru Nouzové služby výslovně mezi prvky zahrnuje operační střediska složek integrovaného záchranného systému. Konkrétně: a) operační a informační střediska GŘ HZS ČR, b) operační a informační střediska HZS, c) operační střediska útvaru Policie ČR, d) operační střediska ZZS, e) centrální a oblastní dispečinky horské služby. Je to ovšem pouze úvaha a spíše pověstné stéblo pro tonoucího, vezmeme-li v potaz že v závazné podobě nařízení vlády jde pouze a právě doslova jen o operační střediska, bez výkonných sil a prostředků! Aniž bych zde chtěl rozvíjet smysluplnost odvětvových kritérií z pohledu ostatních složek IZS, z pohledu zdravotnictví nelze než být nad nařízením vlády řekněme v rozpacích. 5. ZÁVĚRY PRO SPOLEČNOST Jak v podmínkách novelizovaného krizového zákona dál? Inu, kdo se bojí, nesmí do lesa a nabízí se dodat a do českého zdravotnictví zvláště. Jestliže stále existuje Koncepce jako základní strategický dokument a na její ideové bázi existuje i odborná společnost sdružující kromě samotných krizařů (a to nejen spjatých se zdravotnictvím) také různé zdravotnické pracovníky ze sektoru ošetřovatelského, lékařského i epidemiologického, pak je stále slušná šance na konečný úspěch. Tím mám na mysli naplnění cílového stavu dosažení a hlavně udržitelnosti krizové připravenosti zdravotnictví jako významného subsystému bezpečnostního systému státu. Musíme však přijmout, že jednak Koncepce vznikla v určitých politicko-ekonomických podmínkách na základě analýzy výchozího stavu a jednak že krizařina je běh na hodně dlouhou trať, zpravidla bez vděku a vavřínů. Pro nejbližší období je zapotřebí se především jako vědecká společnost dobrat obecného uznání ne za minulé zásluhy členů, ale za smysluplné aktivity pro budoucnost. Prvním takovýmto činem by mělo být podrobení letos čtyřleté Koncepce konstruktivní kritice na bázi analýzy současného, tedy již změněného realizačního prostředí - především nakolik je její paradigma v souladu s letos aktualizovanou Bezpečnostní strategií státu a také s koncepcí rozvoje zdravotnictví v České republice jako členské země Evropské unie. Že taková tu už dlouho není? Tak tedy jako odborná společnost pomozme koncepcí bezpečnostní ke koncepci obecné. Především je ale zapotřebí konečně vypracovat projekt naplňování Koncepce ve střednědobém horizontu s ohledem na předvídatelné změny ve všech sledovaných sektorech a ve vazbě na ostatní subsystémy bezpečnostního systému státu. Při naplňování jde o uplatňování procesního řízení velmi 14

16 složité úlohy a bez projektu či plánu zůstane každá koncepce jen nenaplněným záměrem. Stručně řečeno je zapotřebí srozumitelně sdělit odpovědi na následující otázky: Co se má udělat? Kdy to má být hotové? Kdo to má provést/realizovat? Jak to financovat? Jak to dál udržovat a rozvíjet? Kdo za to bude odpovídat? Existují samozřejmě indicie, poukazující na obtížnost provedení takového programového záměru. Kromě výše uvedených vývodů ve spojení s krizovým zákonem například i reakce ministra (ministerstva) na akci Děkujeme, odcházíme. Chlapácká slova o vyhlašování krizových stavů totiž v lepším případě svědčí jen o bezradnosti nad situací ve spojení s hlubokým neporozuměním vedení MZ (a okruhu "poradců") problematice krizového řízení. V horším případě pak o neschopnosti rozeznávat příčiny od následků a nacházet právně i sociálně korektní řešení. Případně (a to už by byla opravdu silná káva ) jde o záměrné zneužití situace ve prospěch zájmových skupin v pozadí ve spojení s až pohrdáním ústavními právy ne jen lékařů a ostatních zdravotníků, ale především pacientů, občanů našeho státu. Nejsem jistě zdaleka jediný, kdo si ve spojení s probíhajícím děním klade naprosto legitimní otázku Cui bono?, ale při nedostatku relevantních informací nakonec jen planě spekuluje. Každopádně jsme opět v právním prostředí a u bohužel prožívaného důkazu, že ani kvalitní právní řád sám o sobě není dostatečnou zárukou k tomu, že bude také respektován. O to více je třeba i jen ve zdravotnictví a jeho krizové připravenosti usilovat o postup komplexní, v němž je sice sektor legislativy přijímán jako podmiňující, současně je ale jeho zneužitelnost minimalizována jednak zpětnou vazbou ostatních sektorů (Koncepce) a jednak důsledným provázáním s ostatními systémy státu. Ing. Václav Fišer Člen České asociace bezpečnostních manažerů Člen Společnosti pro radiobiologii a krizové plánování ČSL JEP Člen Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČSL JEP DESET SLOUPŮ Nápad pozvat zdravotnické krizové managery do Severočeského městečka Sloup byl původně jako náhradní řešení za neuskutečnění tehdy již tradičního pracovního semináře v Příchovcích, který pořádal východočeský kraj. Byl to nápad okamžitý, bez nějakých dlouhodobých plánů a bez předem nalinkované přípravy. Že se stane pokračováním příchovických seminářů nikdo tehdy netušil. A že se rozšíří ze severovýchodu na celou republiku netušili tehdy ani sami organizátoři. Jako průkopníka a organizátora setkávání pracovníků zabývajících se krizovým plánováním ve zdravotnictví (tehdy nevhodně nazývaných krizových managerů), musíme vzpomenout a za všechny první krůčky poděkovat panu Jaroslavu Novákovi z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ten byl vlastně iniciátorem všech pracovních seminářů ve Východočeském kraji. Svoje ovečky z okresů Trutnov, Jičín, Náchod, Semily, Rychnov n. K., Pardubice, Chrudim, Ústí n.o., Svitavy a Havlíčkův Brod pravidelně cvičil v oboru krizového plánování na třídenním semináři v Příchovcích, v Jizerských horách. Postupně se k tomuto seskupení Východočeských krizáků přidali dva ze Severočeského kraje - pan Tajzich z Litoměřic a 15 paní Marková z České Lípy. A následovali další. Z pražské nemocnice na Karláku pan Němeček, z Brna pan Ocetek a paní Machalová, ze Státního zdravotního ústavu z Prahy paní Heroutová a pan Šafránek. A takhle bychom mohli postupně pokračovat dál a dál. Semináře byly pravidelné dvakrát do roka a řešily se na nich všechny otázky a problémy spojené s krizovou připraveností ve zdravotnictví. Včetně změn názvů!! Začínali jsme totiž jako Útvary tísňového plánu, od nich jsme se přehoupli do Útvarů krizového managementu a od roku 2005 se ustálil název Útvary krizové připravenosti. V roce 1999 jsme se sešli na podzim v Příchovcích k řešení přípravy nových krizových zákonů. Přivítali jsme mimo jiné i nově dosazeného vedoucího odboru na Ministerstvu zdravotnictví pana Ing. Horu. Nikdo jsme ale netušili, že jsou to Příchovice poslední. Zakladatel těchto seminářů, pan Novák, onemocněl a na jednom přátelském posezení na záchranné službě v Brně u kolegů krizáků nás (mě, pana ing. Fišera a pana Ocetka) pan Novák požádal, zda-li bychom se nemohli místo něj ujmout organizace příštího semináře. Protože se každý dobrý nápad u mě vždy setkal s pochopením, ujala jsem se tedy této akce dobrovolně já. Byl to v prvé řadě impuls k něčemu novému,

17 k reorganizaci této akce a hlavně k jejímu rozšíření!! Proč pořádat seminář jen pro dva kraje, proč nepřizvat i ostatní krizáky, proč nezapojit i ostatní složky a mnoho dalších proč. Když jsem poprvé seděla nad seznamem, nad hlavními body semináře, nad pozvánkami apod., došlo mi, že ten oříšek, který se původně jevil jako kouzelný pro Popelku je neuvěřitelně tvrdý. Už jen ten prvotní a základní problém - sehnat prostory! Prostory vhodné nejen k semináři (dataprojektor, zpětný projektor, tabule, audio apod.) ale také k ubytování několika desítek účastníků. A to vše ve velmi výhodné cenové relaci. Naši krásnou českolipskou oblast jsem projela křížem krážem a ze všech možných variant jsem vybrala středně velké, nenáročné, málo známé rekreační zařízení Doly Bílina ve Sloupu v Čechách. Vedoucí pan Rojek byl totiž jediný, který mi tehdy splnil všechny požadavky na pořádání takového semináře. Historicky první pracovní seminář pracovníků (tehdy) krizového managementu se konal od 26. března do 29. března 2001 a zahajovala jej tehdejší zdravotní radová okresu ČL MUDr. Anna Fadrná. Výběru úkolů, přednášejících a prezentací byl pověřen a velmi ochotně se jich ujal pan MUDr. Štorek. Člověk, který nás vtáhl do této vědy, který nás naučil pochopit krizovou připravenost ve zdravotnictví a který se nám v této oblasti věnoval nejvíce. Na tomto prvním sloupském semináři jsme také přivítali spoustu nových kolegů ze všech koutů republiky. Patřili mezi ně: Ing. Burian a Ing. Vlach ze ZZKS Příbram, Ing. Zobal z MZ ČR, MUDr. Getlík z ÚSZS PHA, MUDr. Štětina ze ZZS HK, MUDr. Malý z Brna, doc. MUDr. Ježek z WHO a spousta dalších vynikajících kolegů a spolupracovníků z oboru. Již první den konaní tohoto prvního semináře v Sloupu, mi bylo jasné, že nejde jen o alternativu Novákových Příchovic, ale že se tu rodí něco zcela jiného, nového a širšího. Při závěrečném poděkování všem účastníkům, aniž bych o tom předem nějak uvažovala, mi z úst vypadla věta. A těším se tu na Vás opět příští rok. A takhle to vlastně celé začalo!!! zdravotnické připravenosti. Usnesli jsme se, že po legislativních proměnách je potřeba zaútočit na kraje a pozvali jsme proto na další seminář do Sloupu všechny pracovníky krizové připravenosti nejen nemocnic, záchranek, ale především zřizovatelů krajů!! 4. a 5. seminář (9. dubna 2004 a 10. dubna 2005) sjela se mimořádná elita pracovníků krizové připravenosti. Na 4. ročníku nás bylo 57 a na 5. ročníku dokonce v pondělí 63!!! Poprvé se začalo hovořit o celorepublikovém semináři, neboť skutečně poprvé zde byli zástupci ze všech krajů naší vlasti. Ve svých diskuzích jsme se vrátili k analýze všech uplynulých mimořádných událostí, které naprosto otočily pohled na jejich řešení. Ať už se jednalo o teroristické útoky v roce 2001, nebo povodně v srpnu 2002, nebo válka v Iráku 2003 a v neposlední řadě zemětřesení a následná vlna tsunami v prosinci 2004 v jihovýchodní Asii. Velmi zajímavou přednášku na 5. ročníku měl pan Mackovík, který se zúčastnil záchranné mise na Srí Lance. Téhož roku jsme ve svých řadách přivítali nové kolegy z ozbrojených složek pod vedením Ing. Procházky. Jejich vojenský pohled na mimořádné události a jejich řešení byl velkým přínosem a oživením. Do čela všech krizáků se na MZ ČR postavila MUDr. Hlaváčková. 6. seminář ve Sloupu se konal od 3. dubna do 6. dubna Vyzkoušeli jsme si ochranné obleky, které názorně předváděli kolegové z KHS Liberec, vyzkoušeli jsme si Biovaky i téma celého semináře se vlastně vedlo v ochranném duchu biologického postižení. 2. seminář se konal 8. dubna do 11. dubna 2002 a s rozšířením programu se pochopitelně rozšířila i oblast účastníků. Přivítali jsme kolegy z hasičského záchranného sboru, ze záchranek z ozbrojených a bezpečnostních složek. A hlavně kolegy krizáky ze zdravotnictví i z ostatních okresů. (Kutná Hora, Kolín, Žďár n.s. aj.) 3. seminář se konal od 14. dubna Bylo nás tehdy o něco méně, po různých restrukturalizacích a delimitacích nastal mírný organizační chaos, některé útvary se dokonce zrušily, na některých se vyměnil personál. Ale pořád bylo ještě dostatek těch, kterým krizová připravenost zalezla pod kůži, kteří se ji věnovali, cítili někde uvnitř že tato činnost smyl má. Vedle MUDr. Štorka se nám začala na plný úvazek věnovat i MUDr. Hlaváčková, která nejen přinášela svoje poznatky z terénu, ale která ty poznatky začala aplikovat právě do celého širokého spektra krizové 16

18 7. seminář opět přivál spoustu nových tváří a zaznamenali jsme i vstup středního zdravotního personálu do našich řad. Poprvé od roku 2000 se mezi námi začaly pohybovat sestřičky od lůžek. Jejich zájem o problematiku krizové připravenosti byl překvapivý, ale velice vítaný. Začíná se hodně nahlas hovořit o Plánu krizové připravenosti. Je to vlastně první plán, který je někde popsán a který je nařízen legislativně. mezi námi již není, jaká se řešila hromadná neštěstí, analyzovala se všechna rizika a i když jsme krizáci kovaní smutkem a neštěstími přece jenom máme srdce a to občas zabolí. Po deseti letech jsme nejen hodnotili výsledky a historii zdravotnické krizové připravenosti, ale bohužel také sčítali ztráty, kterým jsme nedokázali zabránit. 8. seminář jsme museli trošičku upravit a hlavně změnit název na Konferenci nic jiného se však nemění. Takže v roce 2008 pořádáme Konferenci ve Sloupu a ta je zařazena mezi vzdělávací programy a ohodnocena kredity. Na Konferenci se opět věnujeme biologii, neboť právě všichni oprašujeme epidemiologické plány, protože nás citelně zasáhla ptačí chřipka. Celá konference se nese v duchu ochrany obyvatel a hlavně zdravotního personálu. 9. Konference je opět zlomová. Nároky na krizáky se zvyšují, na dveře klepe opět nějaká chřipka a obavy z pandemie sílí. Kupujeme obleky, antivirotika a někteří slivovici. Na konferenci se seznamujeme s novinkami v oblasti ochrany (obleky, polomasky, úpravna vody apod.) Jako velmi dobrá programová vsuvka se stal nácvik resuscitace!! Sestra Holeková z Pardubické nemocnice nám odkryla naše mezery a všechny nás procvičila v KPR. Dovolte mi, abych poděkovala všem pracovníkům krizové připravenosti ve zdravotnictví za jejich práci, abych vyzvala všechny ty, kteří mají zájem o tuto činnost, aby přišli mezi nás. Krizová připravenost má smysl a má svoje místo. Děkuji všem, kteří na konference do Sloupu jezdí a hlavně děkuji přednášejícím za jejich obětavost, za jejich ochotu a zájem. Konference ve Sloupu není dotovaná o to víc je cenná!! Poděkování a uznání patří především těmto našim kolegům: p. Jaroslav Novák, MUDr. Josef Štorek, PhD, MUDr. Bc. Dana Hlaváčková, Doc. MUDr. Zdeněk Ježek, Ing. Ladislav Burian, Plk. Ing. Miroslav Procházka, PhD, Ing. Václav Fišer, MUDr. Jiří Mašek, MUDr. Jana Prattingerová, Bc. Stanislav Mackovík, Ing. Jaroslav Hora, dále Nemocnici s poliklinikou Česká Lípa a.s., Krajskému úřadu Libereckého kraje, odbor zdravotnictví, Zdravotnické záchranné službě Libereckého kraje. A v neposlední řadě našemu hostiteli panu Miroslavu Rojkovi z Rekreačního střediska Doly Bílina ve Sloupu v Čechách. 10. jubilejní Konference se konala 21. dubna Byla trošku smutná, protože kromě práce, plánování i přednášek se zavzpomínalo na uplynulých 10 let. Kdo Olga Marková, Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. 17

19 XI. ROČNÍK KONFERENCE KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI VE ZDRAVOTNICTVÍ SLOUP V ČECHÁCH Z letošního ročníku této konference jsme pro Vás vybrali několik zajímavých přednášek, které Vám na následujících několika stránkách přiblížíme. JAK POCHOPIT DĚNÍ V ČESKÉ SPOLEČNOSTI VE VZTAHU K ODOLNOSTI A ZRANITELNOSTI OBYVATELSTVA MUDr. Bc. Dana Hlaváčková svou přednášku rozdělila na dvě části v té první se zabývala krizovou připraveností v dnešní společnosti v souvislostech s předpokládanými riziky, ve druhé části se zaměřila na vývoj společnosti samotné. Nové hrozby 21. století vyžadují nový pohled/nový přístup k jejich zvládání. Kladou nové požadavky na zdravotnický záchranný řetězec v té podobě, v jaké jej známe dnes. Budou kladeny větší požadavky na lůžková zdravotnická zařízení a naopak nebudou se rozšiřovat další požadavky na přednemocniční péči. Vzroste význam primární péče a zdravotně sociálních služeb. Bude nezbytné mnohem více zavádět komunitní přístupy ke zdravotní péči. vůči obětem i vůči záchranným a pomáhajícím profesím. Dalšími důležitými prvky, jejichž větší zapojení do řešení zdravotních následků mimořádných událostí si vyžadují reálné hrozby 21. století, jsou činnost praktických lékařů, homecare a neziskové organizace v terénu poskytující zdravotně sociální služby se znalostí občana/pacienta/ postiženého v jeho domácím prostředí a nejbližším okolí. Tito totiž mohou více ovlivňovat zdravotní stav obyvatel a propojit sledování jejich zdravotního stavu s celkovou ochranou obyvatelstva, a také poskytovat základní vědomostní znalosti v oblasti ochrany obyvatelstva a zvyšování jeho odolnosti. Mnohé nové hrozby totiž ve své první fázi nebudou nutně vyžadovat zásah lékaře jako důsledek snižování zranitelnosti obyvatelstva, neboť postižení zdraví nebude vznikat náhle a nečekaně, ale budeme jim moci snadno předcházet kvalitní přípravou zdravotnického systému i mimo záchranný řetězec a zvyšováním odolnosti obyvatelstva prostřednictvím primární péče a zdravotně sociálních služeb. REALITA TYPOVÝCH ČINNOSTÍ IZS A ZDRAVOTNICKÝCH SLOŽEK Mezi hrozby 21. století patří: terorismus, klimatické změny, nedostatek zdrojů pitné vody, zranitelnost informačních systémů, migrace, vysoce virulentní nákazy, nepokoje, energetika, globalizace a s ní související mezinárodní humanitární pomoc (příprava záchranářů v rámci členství EU apod.), bezpečnost objektů (ochrana KI) atd. Klasický zdravotnický záchranný řetězec tvoří: první pomoc (laická) přednemocniční péče (PNP) neodkladná nemocniční péče (NNP) péče v ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních (ZZ) - následná péče (PN). Neukotveným prvkem tohoto systému je psychologická pomoc, kterou se postupně učíme využívat a která prostupuje celý řetězec a je směrována Ing. Pavel Častulík, CSc. svou přednáškou zaměřil pozornost všech posluchačů zpátky k typovým činnostem. Rozborem, který ve svém vystoupením provedl jednoznačně dokázal, že toto téma není zdaleka překonané a že si zaslouží naši pozornost. Při tvorbě typových činností se původně vycházelo ze standardních operačních postupů (SOP), které jsou vypracovávány pro každou opakovanou činnost. Pokud tato činnost zahrnuje více než 1 odbornost, jsou pro ni zpracovávány společné (integrované) postupy. Typové činnosti tak mají obsahovat postupy (list velitele, listy jednotlivých složek IZS) a algoritmy, které ovšem často chybí. Při bližším ohledání ovšem zjistíme, že jednotlivé typové činnosti nejsou konzistentní, chybí jejich vyváženost a standardizace obsahu. Terminologie není jednotná, chybí i konzistence s interními předpisy příslušných složek IZS, ze kterých by měly vycházet. Typové činnosti neprošly ani společným) recenzním řízením. Z deseti typových činností nemají 4 typové činnosti zastoupení zdravotnických složek, přestože se na nich tyto složky běžně podílejí. Na typové činnosti k nálezu 18

20 předmětu s podezřením na B-agens demonstroval dublování některých činností, nedostatečné vymezení kompetencí, dílčí předávání informací pouze vybraným ÚSÚ, které vedou ke zdlouhavému způsobu informování, kdy každá část odbornosti má pouze část informací a nedochází k jejich vzájemnému propojení. Východiskem, které potvrdila i diskuse na toto téma, je provedení analýzy současného stavu všech typových činností, stanovení kompetencí zúčastněných složek, vypracování metodiky pro zpracování typových činností a následně přistoupit ke standardizaci těchto činností a jejich dotvoření v rámci stanovené metodiky. Téma typových činností se neustále vracelo i v rámci dalších přednášek a jejich diskusí, další přednášející se často vraceli k poukázaným nedostatkům a důsledkům z nich plynoucí. Ukázalo se tak např., že kromě připravované činnosti v rámci CzechTechu, je připravován i bombový útok v metru, nadále však chybí např. typová činnost na stále se opakující povodně. médii, dodávat jim neustále čerstvé informace tak, aby si je nevyhledávali sami. Je lepší být o krok před nimi, dodávat jim kvalitní informace a moci do jisté míry ovlivňovat obsah jejich zpráv než se dostat do fáze, kdy jste vláčeni médii a ocitnete se v roli obviněného. SPOLUPRÁCE ZZS A PŘÍJMOVÉHO ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ MUDr. Jiří Mašek a MUDr. David Tuček prezentovali spolupráci ZZS HK a urgentního příjmu FN HK a přínos vybudovaného traumacentra FN HK pro PNP v kraji. MUDr. Tuček zdůraznil potřebu cvičení a budování nezbytné komunikační techniky pro připravenost urgentního příjmu na plnění úkolů v rámci IZS. (V roce 2009 proběhlo velké cvičení IZS s názvem Vlak, jehož průběh a hodnocení bylo předmětem již několika přednášek.) Upozornil, že urgentní příjem není poliklinika s nepřetržitým provozem, ale zachovává kontinuitu a dostupnost zdravotnické péče o závažné akutní stavy. MUDr. Mašek zdůraznil potřebu urgentních příjmů na úrovni páteřních krajských nemocnic mj. s ohledem na vyšší zapojení bezlékařských posádek v PNP. Na příkladu urgentního příjmu FN HK oba autoři představili plně funkční návaznost PNP a NNP s dobře vyřešeným krajským modelem řešení traumatologického, kardiologického a iktového programu. redakce ZÁCHRANA POSTIŽENÝCH V NEDOSTUPNÉM TERÉNU POMOCÍ LZS A LIKVIDACE MU V LIBERECKÉM KRAJI POVODNĚ Stanislav Mackovík ve svém vystoupením představil speciální letecké činnosti (SLČ) vykonávané v rámci Letecké záchranné služby (LZS) Libereckého kraje a jejich využití během povodní v Libereckém kraji v srpnu Při povodních v Libereckém kraji přijímal dispečink výzev za minutu, zasahovalo 7 vrtulníků (mimo jiné vrtulník LZS HK) a prostřednictvím jejich zásahů bylo zachráněno 178 osob, dále byla zřízena mobilní ambulance v Heřmanicích (sanita). V rámci přednášky upozornil na úskalí i přínosy LZS a především upozornil na zásahy, které nelze předem nacvičit a při nichž je nutné do jisté míry značně improvizovat a tím je záchrana dětí a batolat. Zdůraznil nezbytnou přítomnost členů krizového štábu přímo v terénu a to i v době vyhlášeného krizového stavu, resp. především v této době, neboť nelze sedět za stolem od něj se snažit řídit a koordinovat záchranné práce. Současně je zapotřebí neustále komunikovat s novináři a dalšími 19 A protože se nám počasí skutečně vydařilo stihli jsme i prohlídku modlitebního domu.

21 ZÁVĚRY KONFERENCE KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI VE ZDRAVOTNICTVÍ, , SLOUP V ČECHÁCH Účastníci konference krizové připravenosti ve zdravotnictví v zájmu kontinuity připravenosti v problematice zajišťování úkolů bezpečnostní politiky resortem se shodli na úpravách nástrojů k realizaci resortní připravenosti v následující sestavě: 1. Sjednotit terminologii resortního krizového managementu ve vztahu k terminologii krizového řízení v České republice; s cílem odstranit neprofesionálnost ve vnímání používaných pojmů z odlišných disciplín a vědných oborů. 2. Vypracovat metodiku profesionálního používání a uplatňování platné krizové legislativy pracovníky resortu při plnění úkolů přípravy resortu; odstranit promíchávání běžné legislativy s krizovou legislativou při zajišťování opatření v rozdílných režimech fungování resortu. 3. Aktualizovat stávající typové činnosti IZS prostřednictvím přesného mechanismu tvorby jednotlivých typových činností ve smyslu poža- davků platných legislativních norem (zákona a vyhlášky) a to za využití stavu rozpracovanosti analýzy Katalogu typových činností. 4. Aktivně spolupracovat s krajským zdravotnictvím prostřednictvím věcné součinnosti s tajemníky bezpečnostních rad krajů, včetně nabídky odborné pomoci. Vědecký výbor konference se obrací na Výbor odborné společnosti s žádostí o realizaci výše navrhovaných opatření prostřednictvím pracovních skupin společnosti a na vznesení návrhů na sestavení resortních, popř. meziresortních realizačních týmů, případně na kooptaci zástupců odborné společnosti do již existujících týmů. Ve Sloupu v Čechách, dne 22. dubna 2011 Vědecký výbor konference MEDICÍNA KATASTROF 2011, LUHAČOVICE PŘÍPRAVY V PLNÉM PROUDU Rok se s rokem sešel a opět jsou v plném proudu přípravy na další, tentokrát již XIV. ročník konference Medicína katastrof, který se uskuteční ve dnech června V posledních pěti letech byla navázána úzká spolupráce se Slovenskou republikou a jednotlivé ročníky se nyní konají střídavě v České a Slovenské republice. Loňský ročník proběhl na Slovensku nedaleko Bratislavy a zaslouží si malé ohlédnutí, neboť konference byla zahájena za účasti ministra zdravotnictví Slovenské republiky a zástupců WHO, se kterými účastníci konference diskutovali o stále aktuálnější biologické hrozbě v podobě Varioly a dalších infekčních onemocnění. Z odborného programu konference v závěru vyplynula nutnost dalšího zkvalitňování legislativního rámce a vypracování jednotlivých typových postupů pro organizaci a řízení jednotlivých složek IZS a to nejen složek základních, ale i zdravotnických zařízení a dalších. V tomto ohledu došlo na české straně k několika legislativním změnám, které budou předmětem diskuse letošního ročníku konference, stejně tak očekáváme představení nových aktualizovaných pandemických plánů na národní úrovni, s níž jde ruku v ruce i aktualizace krajských plánů včetně jejich sjednocení. Letošní ročník již tradičně podpořil Zlínský kraj, jehož hejtman přebírá záštitu, ale také od prvopočátků pomáhá udržet konferenci na vysoké úrovni poskytnutou finanční podporou. Stál tak nejen u jejího zrodu, ale i jejího následného vývoje. Konference Medicína katastrof byla ve svých počátcích zaměřená pouze na zdravotnictví, později rozšířila problematiku medicíny katastrof a krizového řízení i na spolupráci všech složek IZS a ústředních orgánů. Odborně konferenci podporuje i Ministerstvo zdravotnictví ČR, jehož ministr doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. převzal záštitu nad konferencí, stejným způsobem podpořila konferenci i ředitelka Kanceláře WHO v ČR a Ministerstvo zdravotnictví SR. Mezi hlavní témata konference patří aktualizace plánů souvisejících s řešením a přípravou na pandemii 20

22 chřipky, místo a úloha krizové připravenosti ve zdravotnictví, ale také novinky v krizové legislativě. Společně se podíváme i na vyhodnocení realizovaných opatření ochrany obyvatelstva a další úkoly, které nás v této oblasti čekají. Vyžádané přednášky zástupců resortu zdravotnictví obou zemí doplní zástupci Generálního ředitelství HZS ČR, ale také armády a policejního ředitelství z České a Slovenské republiky a dalších států EU. Kromě úvodní sekce zaměřené na Hlavní úkoly bezpečnostní politiky státu a zajištění ochrany obyvatelstva, je samostatná sekce věnována tématu Pandemie chřipky a jiná biologická rizika. Následují dva workshopy věnované problematice Ochrana obyvatelstva při radiačních havárií a Krizová připravenost zdravotnictví, které následně doplní sekce Řešení mimořádných událostí zaměřené na nedávné povodně a chemické havárie u nás, opomenuty nebudou ani nově vznikající Informační systémy v krizovém řízení. Součástí konference bude také doprovodná výstava firem, v rámci večerního programu proběhne také jednání s hejtmanem u kulatého stolu. Věříme, že konference tak opět nabídne nejen zajímavé novinky a informace, ale bude rovněž místem příjemných setkání. Bližší informace o programu konference najdete na Konference bude opět certifikovanou akcí v rámci celoživotního vzdělávání lékařských i nelékařských pracovníků ve zdravotnictví, přičemž systém celoživotního vzdělávání lékařů dle stavovského předpisu č. 16 České lékařské komory jasně definuje podmínky účasti a prezentace firem a udělování kreditů, které budou respektovány. Akce bude certifikována rovněž pro zdravotnické sestry a další vysokoškolské pracovníky ve zdravotnictví. Workshop: "Zdravotnická připravenost na radiační mimořádné události" Události havárie černobylské jaderné elektrárny před 25 lety, 26. dubna 1986, a současné havárie jaderných energetických reaktorů v Japonsku spojených s únikem radionuklidů do životního prostředí opět urgentně vyvolávají potřebu komunikace složek integrovaného záchranného systému a zejména zdravotnictví o připravenosti ochrany zdraví občanů a záchranářů. Na workshopu zazní unikátní přednáška od Dr. Evgenie Ryzhykova, přímého účastníka zásahů po bezprostřední explozi 4. jaderného reaktoru černobylské jaderné elektrárny. Ing. Zdeněk Prouza, CSc ze Státního ústavu radiační ochrany se zmíní o porovnání důsledků černobylské havárie a japonské havárie Fukušima, včetně aspektů zdravotnického zabezpečení v případě radiační mimořádné události. Dr. Ronald DeMeo z USA přinese poznatky o nové technologické generaci protiradiačních ochranných prostředků, využitelných jak pro radiologické pracovníky a pracoviště ve zdravotnických zařízení, tak zejména pro ochranu záchranářů všech kategorií při případných radiologických mimořádných událostech. Dr. R. DeMeo se rovněž podělí s aktuálními poznatky z ochrany osob při japonské JE Fukušima, kde se osobně podílí na pomoci. Zástupci středisek speciální zdravotní péče o osoby ozářené při radiačních nehodách, působících při klinických pracovištích určených fakultních nemocnic se rovněž podělí s informacemi o jejich úkolech. V letošním roce se vracíme do příjemného lázeňského prostředí v České republice, konkrétně do Luhačovic, ve kterých se konal i XII. ročník této konference v roce Věříme, že i letos se Vám zde bude líbit, neboť odborný program konference jsme umístili blíže lázeňskému centru a můžete si tak zároveň vychutnat atmosféru klidného lázeňského prostředí a okolní přírody. Na setkání s Vámi se těší Výbor konference 21