EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A PROTIEPIDEMICKÁ OPATŘENÍ U VYBRANÝCH NÁKAZ VÝSLEDKY KONTROL PROOČKOVANOSTI

Transkript

1 adresa: Závodní 94, Karlovy Vary tel: , ID: t3jai32 EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A PROTIEPIDEMICKÁ OPATŘENÍ U VYBRANÝCH NÁKAZ VÝSLEDKY KONTROL PROOČKOVANOSTI

2 ZÁŠKRT (difterie) po epidemiích záškrtu v 90. letech 20. století (1995 bylo hlášeno v Evropě více jak případů záškrtu) výskyt této infekce v Evropě poklesl, cirkulace však trvá v některých státech východní Evropy a sporadická onemocnění jsou hlášena v celé Evropě v Československu bylo v roce 1930 hlášeno případů, z toho 2129 skončilo úmrtím, a to především u předškolních dětí v ČR se očkuje proti záškrtu od roku 1946 v ČR nebyl v posledních 40 letech zaznamenán žádný případ onemocnění, s výjimkou 2 importovaných případů v roce 1980 a 1995

3 Doporučená protiepidemická opatření u záškrtu: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do kolektivu v klinicky dobrém stavu a po dvou negativních kultivačních vyšetřeních z nosu a krku LD po dobu 7 dnů od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene, na začátku a na konci období se provede výtěr z nosu a krku na mikrob. vyšetření do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované děti po dobu LD Specifická prevence záškrtu: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

4 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

5 TETANUS (tetanus) každoročně je ve světě hlášeno cca 1 milión případů, v rozvinutých zemích většinou u osob nad 60 let, neočkovaných či neúplně očkovaných imigrantů z rozvojových zemí a uživatelů drog zavedení povinného očkování proti tetanu v ČR v roce 1952 mělo zásadní efekt do té doby onemocněly desítky lidí ročně, z nichž polovina (především děti do věku 1 roku) na něj zemřela v současné době se u nás tetanus prakticky nevyskytuje v roce 2001 byly hlášeny tři případy v letech nulový výskyt v roce 2015 hlášen 1 případ z Jihočeského kraje v roce 2016 hlášen 1 případ z Olomouckého kraje v roce 2017 nulový výskyt Doporučená protiepidemická opatření u tetanu: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence tetanu: TETAVAX (od 9. týdne), řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

6 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

7 ČERNÝ KAŠEL/DÁVIVÝ KAŠEL (pertuse) odhaduje se, že každoročně ve světe onemocní > 50 milionů osob a na tuto nemoc zemře v ČR byla hlášená nejvyšší nemocnost po 2. světové válce, v roce 1956 onemocnělo osob (nemocnost 520,5/ obyvatel) očkování zavedeno v roce 1958 od 70. let bylo hlášeno do 50 případů ročně dospívající a dospělí s pertusí nejsou v ohrožení života, mohou být však významným zdrojem nákazy pro novorozence a kojence, u kterých probíhá jako závažné až fatální onemocnění v roce 2009 zavedeno do pravidelného očkování dětí přeočkování proti pertusi v 10. roce života cocoon strategy ochranná vakcinace případných rizikových dospělých (blízké rodinné kontakty, chůvy), ale i u zdravotnických pracovníků v kontaktu s novorozenci a kojenci očkování těhotných k ochraně novorozence naočkovat ženu 1 dávkou (DTaP) ideálně v třetím trimestru, mezi týdnem těhotenství, případně ihned po porodu pertuse ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

8 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 80 Pertuse v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

9 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

10 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

11 Pertuse ELISA: podíl pozitivních (anti-pt IgG 5IU/ml) a negativních (anti-pt IgG < 5) Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

12 Doporučená protiepidemická opatření u černého kašle: zajištění odběrů biologického materiálu od pacienta a kontaktů Optimální načasování pro diagnostiku pertuse: kultivace 0 2 týdny PCR 0 4 týdny sérologie 2 týdny a později Jakákoliv hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutního onemocnění! 1.vzorek nutné odebrat co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění 2. vzorek nejdříve 21 dní po 1. odběru Vyšetřovat vždy v téže laboratoři a stejnou metodou! izolace v akutním stádiu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivu až po negativním kultivačním vyšetření provedeném za týden po léčbě v odstupu 4-5 dnů do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované předškolní děti po dobu maximální inkubační doby (21 dnů) Specifická prevence černého kašle: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

13 ZÁVAŽNÉ HAEMOPHILOVÉ INFEKCE nejčastěji u dětí 0-11 měsíců a nad 65 let věku (před zavedením očkování děti do 5 let věku) ročně bývalo v ČR nakaženo 100 až 150 dětí očkování v ČR zahájeno v polovině roku 2001 invazivní projevy v ČR meningitida (55 %), epiglotitida (32 %), sepse (8 %), pneumonie (4 %) a artritida (1 %) v Karlovarském kraji evidujeme 2013 meningitida u důchodkyně (potvrzen HI typ b) 2014 pneumonie u důchodkyně (potvrzen HI) 2015 pneumonie u dospělého muže (potvrzen HI NT) infekce Hib ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

14 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 3 Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

15 Invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typ b v ČR v letech Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

16 Doporučená protiepidemická opatření u Hib: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic do předškolních zařízení se nepřijímají vnímavé (neočkované) děti po dobu 4 dnů LD po dobu 4 dnů od posledního kontaktu s nemocným u dětí mladších 6 let Specifická prevence Hib: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HIBERIX (od 9. týdne), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let)

17 DĚTSKÁ OBRNA (poliomyelitida) v ČR očkování zahájeno 1960 do té doby každoročně onemocnělo několik stovek dětí, několik desítek na ni zemřelo a mnoho dalších ochrnulo od 1961 je úspěšnost očkování v ČR 100 % od 1992 je v ČR zaveden systém sledování akutních chabých paréz u dětí do 15 let věku od 2004 SZÚ ve spolupráci s KHS a ZÚ monitoruje odpadní vodu na záchyt enterovirů odběrová síť zahrnuje 9 měst a 5 utečeneckých táborů od 2002 je evropský region SZO certifikován jako polio-free poliovirus se však vyskytuje v některých zemích Pákistán, Afgánistán, Nigerie, Kamerun, Etiopie, Rovníková Guinea, Irák, Somálsko a Sýrie

18 DĚTSKÁ OBRNA v ČR rok počet onemocnění počet úmrtí smrtnost (v %) , , , , , , , , , dosud Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam

19 Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam

20 Doporučená protiepidemická opatření u dětské obrny: zajištění odběru biologického materiálu (stolice) od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic očkování osob v úzkém kontaktu s nemocným bez ohledu zda v minulosti očkovány u vysoce podezřelého případu poliomyelitidy či akutní chabé parézy se provede očkování neočkovaných či neúplně očkovaných osob LD po dobu 35 dnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy, u osob vykonávajících činnost epid. závažnou ZZD po dobu 6 týdnů Specifická prevence dětské obrny: IMOVAX POLIO, (od 2 měsíců), INFANRIX HEXA (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), INFANRIX POLIO (od 16 měsíců do 13 let), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let), BOOSTRIX POLIO (od 4 let)

21 AKUTNÍ VIROVÁ HEPATITIDA TYPU A od velké epidemie v letech vyrostly generace, které nejsou promořeny kromě importovaných nákaz byl v ČR zaznamenán v letech epidemický výskyt VHA s rapidním poklesem v následujících letech a opětovný nárůst onemocnění v ČR je zaznamenáván od roku 2014 v Karlovarském kraji od září 2014 do června 2016 probíhala epidemie VHA celkem onemocnělo 227 osob, z nichž 122 bylo aktivně vyhledáno, v anamnéze 94 nemocných byla pozitivní drogová anamnéza a 33 osob bylo bez přístřeší. V rámci protiepidemických opatření bylo vydáno 1782 rozhodnutí a byla zajištěna očkovací látka z MZ ČR pro 1179 kontaktů v rámci mimořádného očkování VHA ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

22 AKUTNÍ VIROVÁ HEPATITIDA TYPU B odhaduje se, že ve světě VHB postiženo 350 miliónů osob, výskyt chronických forem se pohybuje od 0,1 do 15 % přechod do chronicity u zdravé populace v 5 %, u imunosuprimovaných pacientů ve > 50 %, u novorozenců > 90 %, u dětí do 5 let věku v % v ČR očkování od roku 1983 od roku 2001 byla v ČR zavedena preventivní vakcinace dětí riziko nákazy především z náhodných poranění o jehlu a u adolescentů v důsledku rizikového chování vzestup onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2013 byl způsoben přenosem této infekce mezi 9 vězni akutní VHB ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

23 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

24 VHB podíl pozitivních a negativních anti-hbs Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

25 AKUTNÍ VIROVÁ HEPATITIDA TYPU C incidence se v průběhu posledních let příliš nemění většina případů je zjišťována u osob s rizikovým chováním a je zjišťována náhodně (aktivně vyhledána v rámci vyšetření kontaktů, či např. screeningu při nástupu do výkonu trestu) od roku 2008, kdy jsme v Karlovarském kraji zaznamenali největší výskyt, se počet případů snižoval, vzestup akutních onemocnění v roce 2013 a 2016 souvisel s přenosem této infekce mezi vězni akutní VHC ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

26 CHRONICKÁ VIROVÁ HEPATITIDA TYPU B a C chronické formy hepatitidy typu B i C jsou zjišťovány zejména mezi odsouzenými či obviněnými v rámci vstupního screeningu, v roce 2014 to bylo 79,0 % z hlášených případů, v roce 2015 to bylo 77,2 %, v roce 2016 to bylo 53,8 % a v roce 2017 to bylo 53,7 % chronická VHB a VHC Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

27 AKUTNÍ VIROVÁ HEPATITIDA TYPU E onemocnění alimentárního původu, jehož zdrojem jsou především vepřové chovy a zvěřina nejčastěji konzumovanými potravinami byly nemocnými udávány zabíjačkové výrobky (tlačenka, jitrnice, jelita apod.) v ČR i Karlovarském kraji je zaznamenáván zvyšující se trend tohoto onemocnění s poklesem v roce 2016 VHE ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

28 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 300 Virové hepatitidy v Karlovarském kraji v letech VHA akutní VHB akutní VHC VHE 0 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

29 Doporučená protiepidemická opatření u virových hepatitid: izolace nemocného na infekčním oddělení LD (u VHA 50 dnů, u VHB 180 dnů, u VHC 150 dnů a VHE 60 dnů) doporučená vyšetření u kontaktů s virovými hepatitidami: VHA - hladina anti-hav IgM a IgG protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 50.dne po posl. kontaktu s nemocným VHB - povrchový antigen HBsAg, hladina anti-hbs protilátek, hladina anti-hbc IgM protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 90. a 180.dne po posl. kontaktu s nemocným VHC - VHC-RNA, event. hladina anti-hcv protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 90. dne po posl. kontaktu s nemocným VHE - VHE-RNA, event. hladina anti-vhe IgM a IgG protilátek a hodnoty jat. testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 60. den po posl. kontaktu s nemocným vyřazení osob z činnosti epidemiologicky závažné po dobu 50 dnů u kontaktu s VHA a po dobu 60 dnů u kontaktu s VHE

30 Specifická prevence virových hepatitid: Doporučená preventivní vakcinace proti VHA: AVAXIM 160 U a HAVRIX 1440 (od 16 let), HAVRIX 720 Junior monodose (od 1 do 15 let) Pravidelné očkování proti VHB: ENGERIX-B (10 μg do 15 let vč. novorozenců, 20 μg od 16 let), FENDRIX (od 15 let, zejména pro osoby s renální insuficiencí a dialýzované pacienty) V případě rizikové expozice biologickému materiálu se provádí aplikace tří dávek očkovací látky u fyzické osoby v rámci pravidelného očkování dle 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Očkování se neprovede, pokud fyzická osoba prokazatelně prožila onemocnění VHB nebo pokud hladina anti-hbs protilátek bude po ověření stavu imunity vyšší než 10 IU/litr). Doporučené kombinované vakcíny proti VHA a VHB: TWINRIX Adult (od 16 let), TWINRIX Paediatric (od 1 do 15 let)

31 SPALNIČKY (morbilli) v roce 2011 epidemie v Evropě hlášeny desítky tisíc případů, v evropském regionu WHO se zvýšil ze případů v roce 2009 na případů v roce 2011 (ČR jen 17 případů díky vysoké proočkovanosti 2 dávkami vakcíny) zasažena Evropa zejména Rumunsko, Itálie, SRN v ČR zavedeno očkování 1969 a od 1975 ve 2dávkovém schématu 2014 epidemie v Ústeckém kraji hlášeno 186 potvrzených případů, zdrojem importované onemocnění z Indie, max. nemocných ve věku let, onemocnělo 88 zdravotníků, vyhlášeno mimořádné očkování - očkováno 186 osob (Priorix) 2017 epidemie v Moravskoslezském kraji hlášeno 130 potvrzených případů, nejvíce případů ve věku 0-14 let (21 dětí do 14 měsíců věku), prokázaná souvislost s případy v Rumunsku, 1600 kontaktů, vyhlášeno mimořádné očkování - očkováno 517 osob spalničky ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

32 Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam

33 Spalničky podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru spalniček Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

34 Doporučená protiepidemická opatření u spalniček: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta po dobu 7 dnů po objevení exantému dle klinického stavu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti podání normálního lidského imunoglobulinu dětem do 15 měsíců věku, osobám s trvalou kontraindikací, těhotným ženám a osobám s imunosupresí, které byly v kontaktu s onemocněním očkování vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, expozice spalničkám není kontraindikací očkování LD po dobu 21 dnů u vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným Specifická prevence spalniček: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)

35 ZARDĚNKY (rubeola) získaná forma zarděnek probíhá většinou lehce, avšak při onemocnění těhotné ženy může dojít k závažnému poškození plodu, a to zejména onemocní-li v prvním trimestru gravidity (onemocní-li žena v 1. měsíci gravidity riziko poškození plodu je 50 %, v 2. měsíci gravidity 25 %, ve 3. měsíci gravidity 10 % a nízké riziko je i v dalších měsících), často dochází ke spontánnímu potratu v ČR zavedeno očkování 1982 u 12letých dívek a od 1986 se očkuje trivalentní vakcínou u všech dětí zarděnky ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

36 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Zarděnky v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

37 Doporučená protiepidemická opatření u zarděnek: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta v rámci domácnosti LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení zajištění poučení o ochraně fertilních a těhotných žen vnímavých k nákaze zarděnkamiv kontaktu s nemocným Specifická prevence zarděnek: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)

38 PŘÍUŠNICE (parotitis epidemica) bezpříznakový průběh se udává u cca 20 % nemocných, nejčastěji dospělých 40 % nemocných má nespecifické příznaky respirační obtíže, bolest hlavy, teploty typické příznaky s manifestním průběhem má okolo 40 % nemocných (bolestivé zduření příušních žláz jedno či oboustranné, může být i zduření podjazykové či podčelistní žlázy) komplikace u mužů orchitida až v 50 % případů v ČR se očkuje od 1987 příušnice ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

39 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Příušnice v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

40 Příušnice podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru příušnic Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

41 Doporučená protiepidemická opatření u příušnic: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta po dobu 9 dnů dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkovém oddělení nemocnic LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení dítě vnímavé (neočkované) k nákaze je vyřazeno z kolektivu od 8. dne do 21. dne po styku s nákazou Specifická prevence příušnic: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)

42 PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE nosičství v populaci ČR 5-10 % dospělých, % dětí celková nemocnost IPO v ČR v 2017 byla 4,2/ obyvatel (2016 byla 3,1/ obyvatel) celková smrtnost IPO v ČR v roce 2017 byla 17,8 % (2016 byla 20,4 %) z 444 případů IPO v ČR bylo očkováno proti PO 22 osob nejvnímavější senioři nad 65 let nemocnost IPO v ČR v roce 2017 do 1 roku 3,6/ obyvatel (2016 byla 0,9/ obyvatel) 1-4 roky 2,5/ obyvatel (2016 byla 2,7/ obyvatel) nad 65 let 12,0/ obyvatel (2016 byla 8,4/ obyvatel) nejčastěji se vyskytující sérotypy Streptococcus pneumoniae v roce , 19A, 22F, 8 (všechny preventabilní očkováním) pneumokok IPO - ČR IPO - Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje PO - Karlovarský kraj IPO invazivní pneumokoková onemocnění (pneumokok prokázán v hemokultuře či likvoru) PO pneumokoková onemocnění

43 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

44 počet případů (abs.čísla) KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 30 Počet pneumokokových onemocnění dle klinického projevu onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2017 vč. očkování a úmrtí (abs. čísla) celkem věkové kategorie celkový počet případů (CPP) IPO (z CPP) pneumonie (z IPO) sepse (z IPO) sepse s pneumonií (z IPO) meningitida (z IPO) očkování úmrtí Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

45 počet IPO 2017 Invazivní pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2017 počet dourčených sérotypy Streptococcus pneumoniae z toho preventabilních očkováním počet % ,7 2x3, 2x8, 9N, 15A, 19A Červeně označený sérotyp není součástí žádné očkovací látky. Modře označené sérotypy součástí jen Pneumo 23, které je t.č. nedostupné. dourčené sérotypy Očkování v anamnéze pneumokokových onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2017 okres pohlaví věk klinika Streptococcus pneumoniae laboratorně potvrzený sérotyp potvrzený sérotyp v očk. látce druh očkovací látky očkování počet dávek SO Ž 1 pneumonie NE - Prevenar 13 4 IPO NE Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

46 Doporučená protiepidemická opatření u IPO: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta dle klinického stavu pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence IPO: doporučené očkování malých dětí, osob se zdravotní indikací a seniorů pneumo vakcínou pravidelné očkování polysacharidovou očkovací látkou u osob umístěných v LDN a v domovech pro seniory, u osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem pravidelné očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou u dětí, které mají zdravotní indikace do dovršení pěti let věku dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, mohou od rodiče nechat své děti proti pneumokokům očkovat zdarma pokud stihnou dostat do sedmého měsíce věku tři dávky PNEUMO23 (od 2 let), PREVENAR (od 2 měsíců do 5 let), PREVENAR 13 (od 6 týdnů do 17 let), SYNFLORIX (od 6 týdnů do 5 let)

47 TUBERKULÓZA (TBC) postihuje řadu orgánů, nejčastěji plíce (cca %) ve světě na její následky umírají ročně 3 miliony lidí v ČR zahájeno očkování 1948 (kdy na území Čech a Moravy hlášeno téměř případů) ČR celkem 505 případů, z toho 439 TBC plic, v 72,3 % u mužů, nejvíce nemocných ve věku let, onemocnělo 5 dětí ve věku 0-4 roky, téměř 31,5 % u cizinců (Ukrajina, Slovensko, Vietnam, Mongolsko a Rumunsko), 25 osob zemřelo na TBC Karlovarský kraj celkem 8 případů TBC plic a 1 plicní mykobakteriální infekce, M 4 : Ž 4, 3 případy u cizinců (Vietnam), 2 osoby zemřely na TBC a případ plicní mykobakteriální infekce na zdravotní následky způsobené dopravní nehodou TBC a PMI ČR - TBC Karlovarský kraj TBC a PMI PMI plicní mykobakteriální infekce Zdroj: UZIS ČR a KHS Karlovarského kraje

48 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 60 TBC a PMI v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Registr tuberkulózy, KHS Karlovarského kraje

49 Doporučená protiepidemická opatření u TBC: anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření pacienta a kontaktů provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe dle platných doporučení při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí KHS Karlovarského kraje Specifická prevence TBC: SZCZEPIONKA PRZECIWGRUZ LICZA BCG (od novorozeneckého věku) Pravidelné očkování proti tuberkulóze se dnes provádí jen u dětí s indikacemi uvedenými v příloze č. 3 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Indikace očkování proti tuberkulóze člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní TBC dítě nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem TBC než 40 případů na obyvatel dítě bylo v kontaktu s nemocným s TBC

50 Seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů WHO k V Evropě: Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina V Asii: všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka V Africe: všechny africké státy kromě Egypta, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska V Americe: Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guyana, Haiti, Honduras, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru a Salvador V Austrálii a Oceánii: Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu

51 AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ bakteriální v posledním desetiletí pozorujeme změnu spektra původců průjmových onemocnění zejména díky účinným veterinárním opatřením k tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže (očkování chovů nosnic) dochází k významnému poklesu počtu salmonelóz v lidské populaci výskyt ostatních bakteriálních střevní infekcí má v posledních letech mírně stoupající charakter a dominují sporadické nebo rodinné případy se společnou expozicí v ČR cca 85 % bakteriálních střevních infekcí tvoří kampylobakterióza, za zbytek nákaz jsou odpovědné zejména Clostridium difficile, Escherichia coli a Yersinia enterocolitica v Karlovarském kraji v roce 2017 byla původcem bakteriálních střevních infekcí v 26,6 % Salmonella spp., v 49,7 % Campylobacter spp., v 21,2 % Clostridium difficile, v 2,0 % Escherichia coli, v 0,4 % Yersinia enterocolitica a v 0,1 % Shigella sonnei.

52 AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ virová přestože diagnostika průjmů virové etiologie není jednoduchá, zaznamenáváme v posledních letech nárůst těchto onemocnění, nejčastějším původcem virových průjmových onemocnění jsou rotaviry většina virových průjmových onemocnění se neobejde bez hospitalizace v Karlovarském kraji byly v roce 2017 původcem virových střevních infekcí v 56,9 % rotaviry, v 14,8 % adenoviry a v 28,3 % noroviry (hospitalizaci si vyžádalo 73,0 % onemocnění) v roce 2017 v Karlovarském kraji nebyl ve 2 případech původce akutního průjmového onemocnění prokázán

53 AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ epidemické výskyty v Karlovarském kraji bylo v roce 2017 řešeno 8 epidemií, při kterých onemocnělo celkem 227 osob epidemie dg. A02 "DZR VONSOV" - 14 nemocných osob ze 150 exponovaných osob epidemie dg. A02 "ZMRZLINA" - 7 nemocných osob z? exponovaných osob epidemie dg. A02 "JOKER" - 28 nemocných osob z 30 exponovaných osob epidemie dg. A08 "ROLKA" - 54 nemocných osob z 272 exponovaných osob epidemie dg. A09 "PACIFIK" - 35 nemocných osob z 219 exponovaných osob epidemie dg. A09 "BAJKAL" - 20 nemocných osob z 133 exponovaných osob epidemie dg. A09 "LL MANES" - 14 nemocných osob z 45 exponovaných osob epidemie dg. A09 "PALACINKA" - 55 nemocných osob z 398 exponovaných osob JINÉ NÁKAZY epidemické výskyty v Karlovarském kraji byla v roce 2017 řešena 1 epidemie, při které onemocnělo celkem 24 osob epidemie dg. L01.0 "IMPETIGO" - 24 nemocných osob z 85 exponovaných osob

54 salmonelóza ČR Karlovarský kraj bakteriální střevní infekce ČR Karlovarský kraj virové střevní infekce ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

55 absolutní počty onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Akutní průjmová onemocnění v Karlovarském kraji v letech salmonelóza bakteriální střevní infekce virové střevní infekce Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

56 Doporučená protiepidemická opatření APO: výtěr či odběr stolice pacienta a kontaktů (osoby vykonávající činnost epidemiologicky závažnou mohou zpět do provozu po prokázaných 3 negativních vyšetřeních) izolace pacienta po dobu obtíží dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkových odděleních nemocnic dítě předškolního věku může zpět do kolektivu po prodělaném onemocnění v klinicky dobrém stavu dítě mladší 5 let, bez klinických příznaků po prodělané rotavirové infekci lze přijmout do kolektivu nejdříve za 10 dnů od začátku onemocnění

57 Specifická prevence u rotavirových infekcí: doporučené preventivní očkování rotavirovou vakcínou se provádí u dětí starších šesti týdnů, nejpozději do osmi měsíců (viz následující tabulka) ochranný efekt očkování a významné snížení hospitalizací z důvodu těžkých rotavirových gastroenteritid u očkovaných dětí je prokázáno studiemi: vakcína Rotateq u studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 96 % vakcína Rotarix u studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 85 % *) od 9. týdne; u BCG očkovaných dětí nejdříve ve věku 13 týdnů, v závislosti na zhojení jizvičky po BCG očkování **) maximální věk pro podání druhé dávky Rotarix je 24 týdnů, dle AAP až 8 měsíců; maximální věk pro podání třetí dávky Rotateq je 32 týdnů, dle AAP až 8 měsíců = 32 týdnů (AAP - American Academy of Pediatrics)

58 KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA nákaza virem klíšťové encefalitidy byla až dosud prokázána u 18 druhů volně žijících savců (od drobných zemních savců až po vysokou lovnou zvěř), 8 druhů ptáků (z řádu pěvců), dále u pasených koz, ovcí, krav a také u psů u pasených laktujících zvířat infikovaných virem klíšťové encefalitidy může dojít k jeho vylučování mlékem a při konzumaci tepelně nezpracovaného mléka těchto zvířat nebo mléčných produktů může dojít k infekci člověka alimentární cestou nejrizikovější je pití nesvařeného kozího a ovčího mléka a konzumace z nich podomácku připravených sýrů (nelze však vyloučit ani přenos tepelně neupraveným kravským mlékem) v roce 2017 byl v Karlovarském kraji proveden terénní odchyt klíšťat v 7 lokalitách nebyla prokázána infekčnost klíšťat na KE v žádném z 22 směsných vzorků (celkem 345 klíšťat, z toho 47 samic, 42 samců a 256 nymf) Viz KE ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

59 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Výskyt KE v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

60 počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 15 Výskyt Klíšťové encefalitidy v Karlovarském kraji v letech dle vykazujících okresů 10 K.Vary Sokolov Cheb Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

61 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

62 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

63 Zdroj: SZÚ Praha

64 Doporučená protiepidemická opatření u Klíšťové encefalitidy: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta, příp. všech exponovaných osob izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic informovat veřejnost o možném alimentárním přenosu (nepasterizované mléko a výrobky z něj), o nespecifických preventivních opatřeních, zvláště o možnosti očkování, zejména při opakovaném či dlouhodobém pobytu v ohniscích nákazy SZÚ s ČHMÚ provádí předpověď aktivity klíšťat umístěno na webu MZ ČR, SZÚ a odkaz na webu KHS Karlovarského kraje ve spolupráci s veterináři vyšetření suspektních zdrojových zvířat a jejich mléka a příp. rezervoárových zvířat Specifická prevence Klíšťové encefalitidy: ENCEPUR pro děti (od 1 do 11 let), ENCEPUR pro dospělé (od 12 let), FSME-IMMUN 0,25 ml BAXTER (od 1 do 16 let), FSME-IMMUN 0,5 ml BAXTER (od 16 let)

65 INVAZIVNÍ MENINGOKOKOVÉ INFEKCE nosičství v populaci ČR 10 % manifestace nejzávažnější sepse u ¼ případů (smrtnost až 25 %) meningitida u ¼ případů (smrtnost do 2 %) nejčastější smíšená forma u ½ případů (smrtnost až 10 %) v ČR 2017 nemocnost 0,64/ obyvatel (2016 0,4/ obyv., ,5/ obyv.) Neisseria meningitidis sérotyp B potvrzen v 48,5 % (2016 v 55,8 %, 2015 v 64,6 %) a sérotyp C v 36,8 % (2016 v 23,3 %, 2015 v 20,8 %) v Karlovarském kraji 2015 Ž/2013, M/1962 a M/1992), 2x Neisseria meningitidis sérotyp B a 1x případě sérotyp C 2016 Ž/2010 a M/2015), 2x Neisseria meningitidis sérotyp C 2017 M/2016 a M/2001, 1x Neisseria meningitidis sérotyp C a 1x sérotyp neurčen MM ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

66 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 5 Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

67 absolutní počet onemocnění absolutní počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech B C Y/W135 neurčen sérotyp Neisseria meningitidis Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech Karl. kraj K.Vary Sokolov Cheb Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

68 Zdroj: Epidat, SZU Praha

69 Zdroj: Epidat, SZU Praha

70 Doporučená protiepidemická opatření u invazivních meningokokových onemocnění: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic LD u kontaktů po dobu 1 týdne od posledního kontaktu s pacientem omezení fyzické námahy profylaktické podání antibiotik u rizikových osob osoby v úzkém kontaktu, děti do 1 roku věku, dospívající, osoby na d 65 let věku, osoby se známou imunodeficiencí či jiným oslabením, osoby s předchozím respiračním onemocněním profylaktická vakcinace v ohnisku není doporučována Specifická prevence invazivních meningokokových onemocnění: NEISVAC C (C, od 2 měsíců), MENJUGATE (C, od 2 měsíců), BEXSERO (B, od 2 měsíců), NIMENRIX (A, C, W135 a Y, od 12 měsíců), MENINGOCOCCAL POLYSACCHARIDE A+C VACCINE (A a C, od 2 let), TRUMENBA (B, od 10 let), MENVEO (A, C, W135 a Y, od 11 let)

71 CHŘIPKA (influenza) může způsobovat závažný klinický průběh i s fatálními následky každoročně je chřipkou nakaženo % světové populace, z toho závažný průběh má 5,5 miliónů populace a osob zemře proočkovanost ve světě: Kanada 36,4 % Jižní Korea 31,1 % USA 48 % Japonsko 23 % SRN 21 % v ČR je velmi nízká proočkovanost proti chřipce, a to zejména díky nízkým obavám z onemocnění u lidí i negativnímu přístupu zdravotníků k očkování proti chřipce proočkovanost v ČR činí cca 8 10 % populace u osob starších 65 let je proočkovanost % u osob ohrožených rizikovými faktory je proočkovanost % v Karlovarském kraji byla proočkovanost proti chřipce na nejnižší úrovni z celé ČR, v sezóně 2016/2017 činila pouhých 3,25 % Zdroj:

72 CHŘIPKA (influenza) v chřipkové sezóně 2016/2017 bylo v ČR hlášeno 333 klinicky závažných onemocnění chřipky, jímž 114 osob podlehlo, dominoval subtyp chřipky A(H3N2) v Karlovarském kraji jsou potvrzené případy chřipky vykazovány do celorepublikového registru EPIDAT až od roku 2012 v roce 2017 v Karlovarském kraji onemocnělo chřipkou 99 osob, z toho u 15 osob s klinicky závažným průběhem a 4 osoby v souvislosti s chřipkou zemřely, chřipka typu A byla potvrzena v 89 případech (z toho 1x subtyp A(H1N1) a 17x subtyp A(H3N2)) a chřipka typu B v 10 případech chřipka Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

73 absolutní počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 120 Chřipka v Karlovarském kraji v letech celkem z toho KZP z toho úmrtí Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

74 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 80 Chřipka v Karlovarském kraji v letech A A(H1N1) A(H3N2) A(H3) B A+B Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

75 Doporučená protiepidemická opatření u chřipky: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta dle klinického stavu v případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru uzavírání škol je v kompetenci jejich ředitelů, a to při náhlém, výrazném zvýšení nemocnosti ARI a chřipky, pokud chybí > 30 % žáků na dobu min. 7 dnů zákaz návštěv v lůžkových ZZ a v zařízeních sociálních služeb je v kompetenci poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb Prevence chřipky: vyhnout se kontaktu s nemocnými lidmi nechodit na místa s velkou koncentrací lidí časté a opakované mytí rukou, ev. dezinfekce rukou používání kapesníků při kašli a kýchání a jejich likvidace ihned po použití nedotýkání se obličeje a vyhnout se mnutí očí nepoužívání společných sklenic, příborů, hraček, mobilních telefonů apod. zvyšování obranyschopnosti pestrou stravou se zastoupením ovoce a zeleniny, otužováním, přiměřenou fyzickou aktivitu časté větrání kvalitní a dostatečný spánek

76 Specifická prevence chřipky: FLUAD (od 65 let), FLUARIX (od 6. měsíců), FLUARIX TETRA (od 36. měsíců), IDflu (od 19 do 59 let), INFLUVAC (od 6. měsíců), OPTAFLU (od 19 let), VAXIGRIP (od 6. měsíců)

77 KONTROLY PROOČKOVANOSTI v Karlovarském kraji

78 Kontrola BCG vakcinace Zdroj: MZ ČR, prezentace MUDr. Jiří Wallenfels,

79 Kontrola proočkovanosti hexavakcínou v Karlovarském kraji administrativní kontrola proočkovanosti hexavakcínou v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování hexavakcínou počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.2010 a 2011 "Z" 62 96, ,72 nar.2011 a 2012 "D" , ,74 nar.2012 a 2013 "M" , ,63 nar.2013 a 2014 "B" , ,31 nar.2014 a 2015 "P" , ,43 nar.2015 a 2016 "P" , ,02 hexavakcína vakcína proti difterii/záškrtu (Di), tetanu (Te), pertusi/dávivému kašli (Pe), virové hepatitidě typu B (VHB), poliomyelitidě/dětské obrně (IPV) a infekcím způsobeným Haemophilus influenzae typu b (Hib) Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

80 Kontrola proočkovanosti proti DiTePeIPV v Karlovarském kraji administrativní kontrola proočkovanosti proti DiTePeIPV v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti DiTePeIPV počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.2001 "Z" ,0 nar.2002 "D" ,07 nar.2003 "M" ,90 nar.2004 "B" ,50 nar.2005 "P" ,03 nar.2006 H" ,74 DiTePeIPV difterie/záškrt (Di), tetanus (Te), pertuse/dávivý kašel (Pe) a poliomyelitida/dětská obrna (IPV) Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

81 Kontrola proočkovanosti proti VHB v Karlovarském kraji administrativní kontrola proočkovanosti proti VHB v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti VHB počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.1998 "Z" ,0 nar.1999 "D" ,0 nar.2000 "M" ,78 nar.2001 "B" ,00 nar.2002 "P" ,40 nar.2003 H" ,43 VHB virová hepatitida typu B Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

82 Kontrola proočkovanosti proti MMR v Karlovarském kraji administrativní kontrola proočkovanosti proti MMR v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti MMR počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.2009 a 2010 "Z" 57 96, ,94 nar.2010 a 2011 "D" , ,22 nar.2011 a 2012 "M" , ,24 nar.2012 a 2013 "B" , ,25 nar.2013 a 2014 "P" , ,63 nar.2014 a 2015 H" , ,28 MMR morbilli/measles/spalničky (M), parotitis/mumps/příušnice (M), rubeola/zarděnky (R) Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

83 počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji administrativní kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti pneumokokovým onemocněním nar.2011, 2012 a 2013 "M" , , ,68 nar.2012, 2013 a 2014 "B" , , ,08 nar.2013, 2014 a 2015 "P" , , ,68 nar.2014, 2015 a 2016 H" , , ,27 Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

84 Kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji administrativní kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji je prováděna ve vybraných letech v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), domovech pro seniory (DpS), domovech pro osoby se zdravotním postižením (DZP) a domovech se zvláštním režimem (DZR) očkování proti pneumokokovým onemocněním počet klientů počet klientů indikovaných k očkování proočkovanost v % , , , , * ,59 * kontrola pouze v DpS, DZP a DZR Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

85 Proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji je každoročně v chřipkové sezóně zjišťována u praktických lékařů a v očkovacích centrech očkování proti chřipce osob v riziku počet očkovaných osob zdravých osob celkem proočkovanost v % počet lékařů očkující lékaři počet očkujících lékařů % očkujících lékařů 2013/ , , / , , / , , / , , / ,47 3, ,56 Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

86 Proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji je sledována samostatně v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), domovech pro seniory (DpS), domovech pro osoby se zdravotním postižením (DZP) a domovech se zvláštním režimem (DZR) očkování proti chřipce počet klientů počet klientů indikovaných k očkování proočkovanost v % 2016 DpS, DZP, DZR , LDN, DpS, DZP, DZR , DpS, DZP, DZR ,53 Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje

87 OČKOVACÍ LÁTKY ZAŘAZENÉ DO OČKOVACÍCH KALENDÁŘŮ ZEMÍ EU/EEA Vysvětlivky: DTP - vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli Hib - vakcína proti Haemophilus influenzae typu b IPV - inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě HepB - vakcína proti VHB PCV - vakcína proti pneumokokovým onemocněním RV - vakcína proti rotavirům MMR - vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám BCG - vakcína proti tuberkulóze Men - vakcína proti meningokokovým onemocněním HPV - vakcína proti lidskému papilomaviru VZV - vakcína proti planým neštovicím Zdroj: Vakcinologie, ročník 7/2013, číslo 3

88 Průběžné a výroční informace o epidemiologické situaci v Karlovarském kraji jsou k dispozici na: Kontakty: Ing. Martina Prokopová, MBA tel. č.: mobil: martina.prokopova@khskv.cz Ing. Jiřina Vaňová, DiS. tel. č.: mobil: jirina.vanova@khskv.cz Zdeňka Boháčová tel. č.: mobil: zdenka.bohacova@khskv.cz Gabriela Boštíková, DiS. tel. č.: mobil: gabriela.bostikova@khskv.cz Zpracovala: Ing. Martina Prokopová, MBA