EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A OPATŘENÍ U VYBRANÝCH NÁKAZ

Transkript

1 adresa: Závodní 94, Karlovy Vary tel: , ID: t3jai32 EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A OPATŘENÍ U VYBRANÝCH NÁKAZ

2 ZÁŠKRT (difterie) Po epidemiích záškrtu v 90. letech 20. století (1995 bylo hlášeno v Evropě více jak případů záškrtu) výskyt této infekce v Evropě poklesl. Její cirkulace však trvá v některých státech východní Evropy a sporadická onemocnění jsou hlášena v celé Evropě. Za 10 posledních let klesl výskyt záškrtu v celém evropském regionu o víc jak 95 %. V ČR nebyl ve sledovaném období zaznamenán žádný případ onemocnění, v roce 2015 byly hlášeny 2 případy, a to z kraje Hlavní město Praha a z Plzeňského kraje. Doporučená protiepidemická opatření u záškrtu: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do kolektivu v klinicky dobrém stavu a po dvou negativních kultivačních vyšetřeních z nosu a krku LD po dobu 7 dnů od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene, na začátku a na konci období se provede výtěr z nosu a krku na mikrob. vyšetření do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované děti po dobu LD Specifická prevence záškrtu: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

3 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

4 TETANUS (tetanus) Zavedení povinného očkování proti tetanu v roce 1952 mělo zásadní efekt. Do té doby onemocněly desítky lidí ročně, z nichž polovina (především děti do věku 1 roku) na něj zemřela. V současné době se u nás tetanus prakticky nevyskytuje, v roce 2001 byly hlášeny tři případy, od té doby do roku 2014 žádný. V roce 2015 byl hlášen 1 případ z Jihočeského kraje. Doporučená protiepidemická opatření u tetanu: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence tetanu: TETAVAX (od 9. týdne), řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

5 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

6 ČERNÝ KAŠEL (pertuse) V ČR byla hlášená nejvyšší nemocnost po 2. světové válce, v roce 1956 onemocnělo osob, nemocnost 520,5/ obyvatel. Po zavedení očkování v roce 1958 výrazně klesla nemocnost i úmrtnost v dětské populaci. Od 70. let bylo hlášeno do 50 případů ročně. I přes vysokou proočkovanost dětské populace narůstá v ČR od 90. let nemocnost, zejména mezi náctiletými. Dospívající a dospělí s pertusí nejsou v ohrožení života, jsou však významným zdrojem nákazy pro novorozence a kojence, u kterých černý kašel probíhá jako velmi závažné až fatální onemocnění. Proto bylo v roce 2009 zavedeno do pravidelného očkování dětí přeočkování proti pertusi v 10. roce života. Dále je také k dispozici možnost ochranné vakcinace případných rizikových dospělých zdrojů nákazy pro novorozence a kojence tzv. cocoon strategy. V roce 2015 byl v ČR po třech letech zaznamenán meziroční pokles počtu hlášených případů, a to o 76,8 %. V Karlovarském kraji je rovněž zaznamenáván pokles případů. pertuse ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

7 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 80 Černý kašel v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

8 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

9 Pertuse ELISA: podíl pozitivních (anti-pt IgG 5IU/ml) a negativních (anti-pt IgG < 5) Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

10 Doporučená protiepidemická opatření u černého kašle: zajištění odběrů biologického materiálu od pacienta a kontaktů Optimální načasování pro diagnostiku pertuse: kultivace 0 2 týdny PCR 0 4 týdny sérologie 2 týdny a později Jakákoliv hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutního onemocnění! 1.vzorek nutné odebrat co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění 2. vzorek nejdříve 21 dní po 1. odběru Vyšetřovat vždy v téže laboratoři a stejnou metodou! izolace v akutním stádiu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivu až po negativním kultivačním vyšetření provedeném za týden po léčbě v odstupu 4-5 dnů do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované předškolní děti po dobu maximální inkubační doby (21 dnů) Specifická prevence černého kašle: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

11 ZÁVAŽNÉ HAEMOPHILOVÉ INFEKCE Hemofilové nákazy jsou onemocnění, která se nejčastěji objevují u dětí do věku 5 let a jsou způsobená bakterií Haemophilus influenzae (HI). Ročně bývalo v ČR nakaženo 100 až 150 dětí. K nejčastějším invazivním projevům patřila meningitida (55 %), epiglotitida (32 %), sepse (8 %), pneumonie (4 %) a artritida (1 %). Po zahájení očkování v polovině roku 2001 výrazně poklesl výskyt závažných onemocnění způsobených HI. V letech bylo v ČR hlášeno 111 závažných onemocnění způsobených HI, z nichž nejčastěji onemocněly děti ve věku 0-9 let a starší osoby nad 55 let. V 58 případech probíhalo onemocnění pod obrazem sepse a v 35 případech jako meningitida. Nejčastějším původcem byl neopouzdřený HI NT (59 onemocnění, tj. 53 %) a opouzdřený HI typ f (12 onemocnění, tj. 7 %). HI typ b způsobil 6 závažných onemocnění (tj. 5 %) a HI typ e 4 závažná onemocnění (tj. 4 %). Zbylých 28 původců nebylo typováno, z toho 28 identifikováno pouze jako HI a 2 jako HI non-b. V Karlovarském kraji evidujeme cca 1 případ ročně. V roce 2013 se jednalo o meningitidu u důchodkyně (potvrzen HI typ b), v roce 2014 o pneumonii u důchodkyně (potvrzen HI) a v roce 2015 také o pneumonii u dospělého muže (potvrzen HI NT). infekce Hib ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

12 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 3 Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

13 Invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typ b v ČR v letech vakcinace Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

14 Doporučená protiepidemická opatření u Hib: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic do předškolních zařízení se nepřijímají vnímavé (neočkované) děti po dobu 4 dnů LD po dobu 4 dnů od posledního kontaktu s nemocným u dětí mladších 6 let Specifická prevence Hib: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HIBERIX (od 9. týdne), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let)

15 DĚTSKÁ OBRNA (poliomyelitida) Očkovat se začalo Do té doby každoročně onemocnělo několik stovek dětí, několik desítek na ni zemřelo a mnoho dalších ochrnulo. Od 1961 je úspěšnost očkování v ČR 100%. Od 1992 je v ČR zaveden systém sledování akutních chabých paréz u dětí do 15 let věku, jež má za cíl, v případě objevení se poliomyelitidy, tuto včas diagnostikovat a zabránit dalšímu šíření nákazy. Od 2002 je evropský region SZO certifikován jako polio-free. Poliovirus se však vyskytuje v některých zemích Pákistán, Afgánistán, Nigerie, Kamerun, Etiopie, Rovníková Guinea, Irák, Somálsko a Sýrie. Doporučená protiepidemická opatření u dětské obrny: zajištění odběru biologického materiálu (stolice) od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic očkování osob v úzkém kontaktu s nemocným bez ohledu zda v minulosti očkovány u vysoce podezřelého případu poliomyelitidy či akutní chabé parézy se provede očkování neočkovaných či neúplně očkovaných osob LD po dobu 35 dnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy, u osob vykonávajících činnost epid. závažnou ZZD po dobu 6 týdnů Specifická prevence dětské obrny: IMOVAX POLIO, (od 2 měsíců), INFANRIX HEXA (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), INFANRIX POLIO (od 16 měsíců do 13 let), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let), BOOSTRIX POLIO (od 4 let)

16 DĚTSKÁ OBRNA v ČR rok počet onemocnění počet úmrtí smrtnost (v %) , , , , , , , , , dosud Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam

17 Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam

18 VIROVÁ HEPATITIDA TYPU A Od velké epidemie v letech vyrostly generace, které nejsou promořeny. Kromě importovaných nákaz byl v ČR zaznamenán v letech epidemický výskyt VHA s rapidním poklesem v následujících letech. Opětovný nárůst onemocnění v ČR je zaznamenáván od roku V Karlovarském kraji od září 2014 probíhá epidemie VHA, která začala na Chebsku, v únoru 2015 byla zavlečena na Sokolovsko a v březnu 2015 na Karlovarsko. Počet VHA v Karlovarském kraji v roce 2015 stoupl oproti roku 2014 o 90,5 %. Z 274 nemocných v roce 2015 bylo 145 aktivně vyhledáno, v anamnéze 95 nemocných byla pozitivní drogová anamnéza a 31 osob bylo bez přístřeší. V rámci protiepidemických opatření bylo vydáno 2566 rozhodnutí a byla zajištěna očkovací látka z MZ ČR pro 969 kontaktů v rámci mimořádného očkování. VHA ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

19 VIROVÁ HEPATITIDA TYPU B Od roku 2001 byla v ČR zavedena preventivní vakcinace dětí, tím se podařilo tuto citlivou dětskou skupinu ochránit před rizikem nákazy především z náhodných poranění o jehlu a adolescenty před onemocněním VHB v důsledku rizikového chování. Vzestup onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2013 byl způsoben přenosem této infekce mezi 9 vězni. akutní VHB ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

20 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

21 VHB podíl pozitivních a negativních anti-hbs Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

22 VIROVÁ HEPATITIDA TYPU C Incidence se v průběhu posledních let příliš nemění, většina případů je zjišťována u osob s rizikovým chováním a je zjišťována náhodně, aktivně vyhledána v rámci vyšetření kontaktů, či např. screeningu při nástupu do výkonu trestu. Od roku 2008, kdy jsme v Karlovarském kraji zaznamenali největší výskyt, se počet případů snižuje. Vzestup akutních onemocnění v roce 2013 souvisel s přenosem této infekce mezi 4 vězni. Chronické formy hepatitidy typu B i C jsou zjišťovány zejména mezi odsouzenými či obviněnými v rámci vstupního screeningu, v roce 2014 to bylo 79 % z hlášených případů a v roce 2015 to bylo 77,2 %. akutní VHC ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje chronická VHB a VHC Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

23 VIROVÁ HEPATITIDA TYPU E Onemocnění alimentárního původu, jehož zdrojem jsou především vepřové chovy. Nejčastěji konzumovanými potravinami byly nemocnými udávány zabíjačkové výrobky (tlačenka, jitrnice, jelita apod.). V ČR i Karlovarském kraji je zaznamenáván zvyšující se trend tohoto onemocnění. VHE ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

24 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Virové hepatitidy v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje VHA akutní VHB akutní VHC VHE chronická VHB a VHC

25 Doporučená protiepidemická opatření u virových hepatitid: izolace nemocného na infekčním oddělení LD (u VHA 50 dnů, u VHB 180 dnů, u VHC 150 dnů a VHE 60 dnů) doporučená vyšetření u kontaktů s virovými hepatitidami: VHA - hladina anti-hav IgM a IgG protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 50.dne po posl. kontaktu s nemocným VHB - povrchový antigen HBsAg, hladina anti-hbs protilátek, hladina anti-hbc IgM protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 90. a 180.dne po posl. kontaktu s nemocným VHC - VHC-RNA, event. hladina anti-hcv protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 90. dne po posl. kontaktu s nemocným VHE - VHE-RNA, event. hladina anti-vhe IgM a IgG protilátek a hodnoty jat. testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 60. den po posl. kontaktu s nemocným vyřazení osob z činnosti epidemiologicky závažné po dobu 50 dnů u kontaktu s VHA a po dobu 60 dnů u kontaktu s VHE

26 Specifická prevence virových hepatitid: Doporučená preventivní vakcinace proti VHA: AVAXIM 160 U a HAVRIX 1440 (od 16 let), HAVRIX 720 Junior monodose (od 1 do 15 let) Pravidelné očkování proti VHB: ENGERIX-B (10 μg do 15 let vč. novorozenců, 20 μg od 16 let), FENDRIX (od 15 let, zejména pro osoby s renální insuficiencí a dialýzované pacienty) V případě rizikové expozice biologickému materiálu se provádí aplikace tří dávek očkovací látky u fyzické osoby v rámci pravidelného očkování dle 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Očkování se neprovede, pokud fyzická osoba prokazatelně prožila onemocnění VHB nebo pokud hladina anti-hbs protilátek bude po ověření stavu imunity vyšší než 10 IU/litr). Doporučené kombinované vakcíny proti VHA a VHB: TWINRIX Adult (od 16 let), TWINRIX Paediatric (od 1 do 15 let)

27 SPALNIČKY (morbilli) V roce 2011 probíhala v Evropě epidemie spalniček, kdy byly hlášeny desítky tisíc případů onemocnění počet hlášených případů spalniček v evropském regionu SZO se zvýšil ze případů v roce 2009 na případů v roce V ČR, která je zemí s vysokou proočkovaností a očkování je zajišťováno dvěma dávkami, bylo hlášeno pouze 17 onemocnění, z toho ve většině případů se jednalo o zavlečené onemocnění ze zahraničí. V roce 2014 probíhala epidemie spalniček v Ústeckém kraji, v rámci které bylo hlášeno 186 laboratorně potvrzených případů spalniček. Zdrojem nákazy byl 47letý muž. Jednalo se o importované onemocnění z Indie. Mezi nemocnými převažovali ženy (58,1 %), maximum bylo zaznamenáno ve věku let (43,2 %) a onemocnělo 88 zdravotníků. V souvislosti s epidemií bylo vyhlášeno mimořádné očkování, při kterém bylo naočkováno 186 osob (Priorix). V Karlovarském kraji nebyl v posledních letech žádný případ spalniček. spalničky ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

28 Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam

29 Spalničky podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru spalniček Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

30 Doporučená protiepidemická opatření u spalniček: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta po dobu 7 dnů po objevení exantému dle klinického stavu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti podání normálního lidského imunoglobulinu dětem do 15 měsíců věku, osobám s trvalou kontraindikací, těhotným ženám a osobám s imunosupresí, které byly v kontaktu s onemocněním očkování vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, expozice spalničkám není kontraindikací očkování LD po dobu 21 dnů u vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným Specifická prevence spalniček: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)

31 ZARDĚNKY (rubeola) Získaná forma zarděnek probíhá většinou lehce, avšak při onemocnění těhotné ženy může dojít k závažnému poškození plodu, a to zejména onemocní-li v prvním trimestru gravidity (onemocní-li žena v 1. měsíci gravidity riziko poškození plodu je 50 %, v 2. měsíci gravidity 25 %, ve 3. měsíci gravidity 10 % a nízké riziko je i v dalších měsících). Často dochází ke spontánnímu potratu. zarděnky ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

32 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Zarděnky v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

33 Doporučená protiepidemická opatření u zarděnek: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta v rámci domácnosti LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení zajištění poučení o ochraně fertilních a těhotných žen vnímavých k nákaze zarděnkami v kontaktu s nemocným Specifická prevence zarděnek: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)

34 PŘÍUŠNICE (parotitis epidemica) Bezpříznakový průběh se udává u cca 20 % nemocných, nejčastěji dospělých. Přibližně 40 % nemocných má nespecifické příznaky respirační obtíže, bolest hlavy, teploty. Typické příznaky s manifestním průběhem má okolo 40 % nemocných (bolestivé zduření příušních žláz jedno či oboustranné, může být i zduření podjazykové či podčelistní žlázy). příušnice ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

35 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 900 Příušnice v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

36 Příušnice podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru příušnic Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

37 Doporučená protiepidemická opatření u příušnic: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta po dobu 9 dnů dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkovém oddělení nemocnic LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení dítě vnímavé (neočkované) k nákaze je vyřazeno z kolektivu od 8. dne do 21. dne po styku s nákazou Specifická prevence příušnic: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)

38 INVAZIVNÍ PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE Celková nemocnost v roce 2014 poklesla na 3,2/ obyvatel oproti roku 2013, kdy byla 4,0/ obyvatel. Celková smrtnost v roce 2014 byla 15,4 %. Z 337 případů onemocnění bylo očkováno proti IPO 20 osob. K pneumokokům jsou nejvnímavější malé děti do 2 let, senioři nad 65 let a lidé s oslabenou imunitou. V ČR v roce 2014 klesla nemocnost ve věkové skupině 0-11 měsíců na 6,5/ obyvatel oproti roku 2013, kdy byla nemocnost 9,2/ obyvatel. Nemocnost u dětí ve věku 1-4 roky v roce 2014 byla 3,9/ obyvatel (3,8/ obyvatel v roce 2013). Nejvyšší nemocnost je zaznamenávána i u seniorské populace (u osob nad 65 let věku byla nemocnost v roce ,2/ obyvatel a v roce ,4/ obyvatel). Mezi nejčastěji se vyskytující sérotyp Streptococcus pneumoniae patří 3, dále se častěji vyskytují 22F, 19A a 7F všechny preventabilní očkováním. V Karlovarském kraji je zaznamenáván v posledních letech vzestupný trend výskytu pneumokokových infekcí. V roce 2015 bylo hlášeno celkem 42 pneumokokových infekcí, z nichž 25 bylo uzavřeno jako IPO. pneumokok ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

39 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

40 absolutní počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Počet pneumokokových onemocnění dle klinického projevu onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2015 vč. očkování a úmrtí celkový počet případů (CPP) IPO (z CPP) pneumonie (z CPP) sepse (z CPP) sepse s pneumonií (z CCP) meningitida (z CPP) očkování úmrtí věkové kategorie Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

41 Invazivní pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2015 sérotypy Streptococcus pneumoniae počet IPO počet dourčených kmenů z toho prevantabilních očkováním počet % dourčené sérotypy ,4 4x3, 6B, 6C, 3x8, 9L, 9V, 10A, 2x19A, 2x22F, 35F Červeně označené sérotypy nejsou součástí žádné očkovací látky. Sérotyp 6C byl zachycen u pacienta, který zemřel (v anamnéze koinfekce s Clostridium difficile, toxin B pozitivní). Očkování v anamnéze pneumokokových onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2015 Streptococcus pneumoniae očkování okres pohlaví věk klinika laboratorně potvrzený sérotyp potvrzený sérotyp v očk. látce druh očkovací látky počet dávek IPO KV M 3 pneumonie nepotvrzen - Prevenar 4 ne SO M 7 pneumonie 10A ne Prevenar 3 ano Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

42 Doporučená protiepidemická opatření u IPO: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta dle klinického stavu pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence IPO: doporučené očkování malých dětí, osob se zdravotní indikací a seniorů pneumo vakcínou pravidelné očkování polysacharidovou očkovací látkou u osob umístěných v LDN a v domovech pro seniory, u osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem pravidelné očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou u dětí, které mají zdravotní indikace do dovršení pěti let věku dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, mohou od rodiče nechat své děti proti pneumokokům očkovat zdarma pokud stihnou dostat do sedmého měsíce věku tři dávky PNEUMO23 (od 2 let), PREVENAR (od 2 měsíců do 5 let), PREVENAR 13 (od 6 týdnů do 17 let), SYNFLORIX (od 6 týdnů do 5 let)

43 Kontrola proočkovanosti proti IPO u dětí s příjmením začínajícím na M v roce 2015 Administrativní kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým nákazám v Karlovarském kraji byla provedena v 71 ordinacích PLDD a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (26 Karlovy Vary, 25 Sokolov a 21 Cheb) u dětí narozených v letech (výsledky viz tabulka níže). druh kontrolovaného očkování počet kontrolovaných dětí nar nar nar proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % Celkem kontrolovaných dětí IPO , , ,7 494

44 TUBERKULÓZA (TBC) Závažné infekční onemocnění, postihující řadu orgánů, nejčastěji plíce (cca %). Ve světě na její následky umírají ročně 3 miliony lidí. V roce 1948, kdy bylo u nás zahájeno očkování proti TBC, bylo na území Čech a Moravy hlášeno téměř nových případů onemocnění ročně. V roce 2014 bylo v ČR hlášeno 514 případů, z toho 464 TBC dýchacího ústrojí (v 95 % zasaženy plíce) a 50 jiných TBC. Nejvíce nemocných bylo zaznamenáno u vyšších věkových skupin (u žen 75+ a u mužů 45+). Onemocněly pouze 4 děti ve věku 0-4 roky. Poměr muži:ženy činil 2,1:1. Nemocných cizinců bylo hlášeno 96, tj. 18,7 %, a to z Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska. Mezi osobami bez přístřeší bylo zaznamenáno 32 případů plicní TBC. TBC podlehlo 39 osob. V Karlovarském kraji bylo v roce 2015 hlášeno 10 případů TBC, z toho 2 u cizinců vietnamské národnosti. TBC ČR Karlovarský kraj Zdroj: UZIS ČR a KHS Karlovarského kraje

45 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 60 TBC v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Registr tuberkulózy, KHS Karlovarského kraje

46 Doporučená protiepidemická opatření u TBC: anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření pacienta a kontaktů provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe dle platných doporučení při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí KHS Karlovarského kraje Specifická prevence TBC: BCG VACCINE SSI (od novorozeneckého věku) Pravidelné očkování proti tuberkulóze se dnes provádí jen u dětí s indikacemi uvedenými v příloze č. 3 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Indikace očkování proti tuberkulóze člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní TBC dítě nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem TBC než 40 případů na obyvatel dítě bylo v kontaktu s nemocným s TBC

47 Seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů WHO k V Evropě: Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Litva, Lotyšsko, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina V Asii: všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Malediv, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka V Africe: všechny africké státy kromě Egypta, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska V Americe: Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Nikaragua, Panama, Paraguay a Peru V Austrálii a Oceánii: Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu

48 Kontrola BCG vakcinace 2015 u PLDD, v kalmetizačních zařízeních a novorozeneckých odděleních u dětí narozených od do Česká republika K očkování proti TBC bylo v ČR indikováno 2376 dětí, z nichž očkováno 1912 dětí, tj. 80,5 %. proti TBC v ČR očkováno celkem 3709 dětí z toho 1912 očkovaných indikovaných dětí z toho 1751 očkovaných neindikovaných dětí z toho 46 revakcinovaných 11letých dětí (44 Středočeský kraj, 2 kraj Hlavní město Praha) Karlovarský kraj Podíl indikovaných dětí: 6,0 % v roce 2014 (3,9 % v roce 2013 a 3,4 % v roce 2012) proočkovanost u indikovaných dětí: 58,4 % v roce 2014 (88,2 % v roce 2013 a 84,4 % v roce 2012) očkovaných do 6 týdnů věku: 80,0 % v roce 2014 (86,7 % v roce 2013 a 73,3 % v roce 2012) indikace pro pobyt či původ ve státě s vyšším výskytem TBC: v 93,5 % v roce 2014 (84,3 % v r.2013 a 88,9 % v r.2012) Důvodem nízké proočkovanosti indikovaných dětí narozených v 1. pololetí 2014 bylo, že se 16 dětí neostavilo k očkování, v 15 případech byl důvodem nedostatek očkovací látky proti TBC a v 1 případě dočasná kontraindikace. Dále očkovány 3 neindikované děti k očkování proti TBC. Žádné z 11letých dětí nebylo revakcinováno proti TBC.

49 AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ V posledním desetiletí pozorujeme změnu spektra původců průjmových onemocnění. Zejména díky účinným veterinárním opatřením k tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže (očkování chovů nosnic) dochází k významnému poklesu počtu salmonelóz v lidské populaci. Výskyt bakteriálních střevní infekcí má v posledních letech rovněž mírně klesající charakter a omezuje se na sporadické nebo rodinné případy se společnou expozicí. Okolo 85 % bakteriálních střevních infekcí tvoří kampylobakterióza, za zbytek nákaz jsou odpovědné zejména Escherichia coli, Clostridium difficile a Yersinia enterocolitica. V Karlovarském kraji v roce 2015 byl původcem bakteriálních střevních infekcí v 54,4 % Campylobacter spp., v 41,6 % Clostridium difficile, v 3,7 % Escherichia coli a v 0,3 % Yersinia enterocolitica. Dále byla hlášena 1 shigelóza. Přestože diagnostika průjmů virové etiologie není jednoduchá, zaznamenáváme v posledních letech nárůst těchto onemocnění. Nejčastějším původcem virových průjmových onemocnění jsou rotaviry. Většina virových průjmových onemocnění se neobejde bez hospitalizace. V Karlovarském kraji v roce 2015 byly původcem virových střevních infekcí v 80,1 % rotaviry, v 6,3 % adenoviry a v 13,6 % noroviry. Hospitalizováno bylo 84,4 % nemocných pacientů. Dále v Karlovarském kraji v roce 2015 řešeny 2 epidemie způsobené intoxikací lektinem po konzumaci nedostatečně tepelně upravených luštěninových těstovin celkem onemocnělo 128 osob.

50 salmonelóza ČR Karlovarský kraj bakteriální střevní infekce ČR Karlovarský kraj virové střevní infekce ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

51 absolutní počty onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Akutní průjmová onemocnění v Karlovarském kraji v letech salmonelóza bakteriální střevní infekce virové střevní infekce Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

52 Doporučená protiepidemická opatření APO: výtěr či odběr stolice pacienta a kontaktů (osoby vykonávající činnost epidemiologicky závažnou mohou zpět do provozu po prokázaných 3 negativních vyšetřeních) izolace pacienta po dobu obtíží dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkových odděleních nemocnic dítě předškolního věku může zpět do kolektivu po prodělaném onemocnění v klinicky dobrém stavu dítě mladší 5 let, bez klinických příznaků po prodělané rotavirové infekci lze přijmout do kolektivu nejdříve za 10 dnů od začátku onemocnění

53 Specifická prevence u rotavirových infekcí: doporučené preventivní očkování rotavirovou vakcínou se provádí u dětí starších šesti týdnů, nejpozději do osmi měsíců (viz následující tabulka) ochranný efekt očkování a významné snížení hospitalizací z důvodu těžkých rotavirových gastroenteritid u očkovaných dětí je prokázáno studiemi: vakcína Rotateq u studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 96 % vakcína Rotarix u studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 85 % *) od 9. týdne; u BCG očkovaných dětí nejdříve ve věku 13 týdnů, v závislosti na zhojení jizvičky po BCG očkování **) maximální věk pro podání druhé dávky Rotarix je 24 týdnů, dle AAP až 8 měsíců; maximální věk pro podání třetí dávky Rotateq je 32 týdnů, dle AAP až 8 měsíců = 32 týdnů (AAP - American Academy of Pediatrics)

54 počet PLDD KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 65 Počet očkujících PLDD proti rotavirové infekci k nezjištěno neočkujících PLDD očkujících PLDD Zdroj: KHS Karlovarského kraje

55 KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA Nákaza virem klíšťové encefalitidy byla až dosud prokázána u 18 druhů volně žijících savců (od drobných zemních savců až po vysokou lovnou zvěř), 8 druhů ptáků (z řádu pěvců), dále u pasených koz, ovcí, krav a také u psů. U pasených laktujících zvířat infikovaných virem klíšťové encefalitidy může dojít k jeho vylučování mlékem. Při konzumaci tepelně nezpracovaného mléka těchto zvířat nebo mléčných produktů může dojít k infekci člověka alimentární cestou. Nejrizikovější je pití nesvařeného kozího a ovčího mléka a konzumace z nich podomácku připravených sýrů. Nelze však vyloučit ani přenos tepelně neupraveným kravským mlékem. V roce 2015 byl proveden terénní odchyt klíšťat v lokalitě Tatrovice, okres Sokolov nebyla prokázána infekčnost klíšťat v žádném ze 2 vzorků (44 nymf a 45 larev ) ani u 1 odchycené samice. KE ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

56 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Výskyt Klíšťové encefalitidy v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

57 počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Výskyt Klíšťové encefalitidy v Karlovarském kraji v letech dle vykazujících okresů Karlovy Vary Sokolov Cheb Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

58 počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 2 Klíšťová encefalitida v Karlovarském kraji v roce 2015 dle udávané lokality pohybu nemocných osob 1 0 okres K.Vary okres Cheb jiné Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

59 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

60 Klíšťová encefalitida podle okresu pravděpodobné infekce v roce 2013 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

61 Doporučená protiepidemická opatření u Klíšťové encefalitidy: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta, příp. všech exponovaných osob izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic informovat veřejnost o možném alimentárním přenosu (nepasterizované mléko a výrobky z něj), o nespecifických preventivních opatřeních, zvláště o možnosti očkování, zejména při opakovaném či dlouhodobém pobytu v ohniscích nákazy SZÚ s ČHMÚ provádí předpověď aktivity klíšťat umístěno na webu MZ ČR, SZÚ a odkaz na webu KHS Karlovarského kraje ve spolupráci s veterináři vyšetření suspektních zdrojových zvířat a jejich mléka a příp. rezervoárových zvířat Specifická prevence Klíšťové encefalitidy: ENCEPUR pro děti (od 1 do 11 let), ENCEPUR pro dospělé (od 12 let), FSME-IMMUN 0,25 ml BAXTER (od 1 do 16 let), FSME-IMMUN 0,5 ml BAXTER (od 16 let)

62 INVAZIVNÍ MENINGOKOKOVÉ INFEKCE Vždy se jedná o závažná život ohrožující onemocnění s průměrnou smrtností 10 %. Nejčastěji u nemocných bývá potvrzena Neisseria meningitidis sérotyp B (v roce 2014 v 57,1 %), dále sérotyp C (v roce 2014 v 21,4 %). Nejčastěji a nejzávažnější případy jsou u dětí do 5 let a v adolescentním věku. V Karlovarském kraji v roce 2015 onemocněla 2letá dívka a 2 dospělí muži. Ve dvou případech byla potvrzena Neisseria meningitidis sérotyp B a v 1 případě sérotyp C. MM ČR Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

63 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 5 Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

64 absolutní počet onemocnění absolutní počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech B C Y/W135 neurčen Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech sérotyp Neisseria meningitidis Karl. kraj K.Vary Sokolov Cheb 2 1 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje let 5-14 let let let 60+ let

65 Nemocnost invazivním meningokokovým onemocněním v ČR Zdroj: Epidat, SZU Praha

66 Invazivní meningokoková onemocnění v ČR v letech Zdroj: Epidat, SZU Praha

67 Doporučená protiepidemická opatření u invazivních meningokokových onemocnění: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic LD u kontaktů po dobu 1 týdne od posledního kontaktu s pacientem omezení fyzické námahy profylaktické podání antibiotik u rizikových osob osoby v úzkém kontaktu, děti do 1 roku věku, dospívající, osoby na d 65 let věku, osoby se známou imunodeficiencí či jiným oslabením, osoby s předchozím respiračním onemocněním profylaktická vakcinace v ohnisku není doporučována Specifická prevence invazivních meningokokových onemocnění: NEISVAC C (C, od 2 měsíců), MENJUGATE (C, od 2 měsíců), BEXSERO (B, od 2 měsíců), MENINGOCOCCAL POLYSACCHARIDE A+C VACCINE (A a C, od 2 let), MENVEO (A, C, W135 a Y, od 11 let), NIMENRIX (A, C, W135 a Y, od 12 měsíců)

68 CHŘIPKA (influenza) Jedná se o onemocnění, které může způsobovat závažný klinický průběh i s fatálními následky. Každoročně je chřipkou nakaženo % světové populace, z toho závažný průběh má 5,5 miliónů populace a osob zemře. V chřipkové sezóně 2014/2015 bylo v ČR hlášeno 256 klinicky závažných onemocnění chřipky, jímž 68 osob podlehlo. Dominoval subtyp chřipky A(H3N2). V české populaci je velmi nízká proočkovanost proti chřipce, a to zejména díky nízkým obavám z onemocnění u lidí i negativnímu přístupu zdravotníků k očkování proti chřipce. V Karlovarském kraji jsou případy chřipky vykazovány do celorepublikového registru Epidat až od roku V roce 2015 chřipkou onemocnělo 41 osob, z toho u 8 klinicky závažným průběhem a 2 osoby nákaze podlehly. Dominovala chřipka typu A. Proočkovanost proti chřipce je v Karlovarském kraji na nejnižší úrovni z celé ČR, v sezóně 2014/2015 činila pouhých 3,2 %. chřipka Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

69 absolutní počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 80 Chřipka v Karlovarském kraji v letech celkem z toho KZP z toho úmrtí Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

70 absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Chřipka v Karlovarském kraji v letech A A(H1N1) A(H3N2) A(H3) B A+B Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

71 Doporučená protiepidemická opatření u chřipky: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta dle klinického stavu v případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru uzavírání škol je v kompetenci jejich ředitelů, a to při náhlém, výrazném zvýšení nemocnosti ARI a chřipky, pokud chybí > 30 % žáků na dobu min. 7 dnů zákaz návštěv v lůžkových ZZ a v zařízeních sociálních služeb je v kompetenci poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb Prevence chřipky: vyhnout se kontaktu s nemocnými lidmi nechodit na místa s velkou koncentrací lidí časté a opakované mytí rukou, ev. dezinfekce rukou používání kapesníků při kašli a kýchání a jejich likvidace ihned po použití nedotýkání se obličeje a vyhnout se mnutí očí nepoužívání společných sklenic, příborů, hraček, mobilních telefonů apod. zvyšování obranyschopnosti pestrou stravou se zastoupením ovoce a zeleniny, otužováním, přiměřenou fyzickou aktivitu časté větrání kvalitní a dostatečný spánek

72 Specifická prevence chřipky: FLUAD (od 65 let), FLUARIX (od 6. měsíců), FLUARIX TETRA (od 36. měsíců), IDflu (od 19 do 59 let), INFLUVAC (od 6. měsíců), OPTAFLU (od 19 let), VAXIGRIP (od 6. měsíců)

73 Kontrola proočkovanosti k u dětí s příjmením začínajícím na M v roce 2015 Administrativní kontrola proočkovanosti v Karlovarském kraji byla provedena v 71 ordinacích PLDD a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (26 Karlovy Vary, 25 Sokolov a 21 Cheb), a to celkem u 841 dětí (324 Karlovy Vary, 246 Sokolov a 271 Cheb) s rozdělením podle ročníků narození a druhu kontrolovaného očkování dle následující tabulky včetně výsledků proočkovanosti v %. druh kontrolovaného očkování počet kontr. dětí nar nar nar nar nar proočk. v % počet kontr. dětí proočk. v % počet kontr. dětí proočk. v % počet kontr. dětí proočk. v % počet kontr. dětí proočk. v % Celkem kontr. dětí HepB , MMR , , DTPa-IPV , DTPa-IPV-HepB-Hib , , Celkem kontrolovaných dětí 841

74 OČKOVACÍ LÁTKY ZAŘAZENÉ DO OČKOVACÍCH KALENDÁŘŮ ZEMÍ EU/EEA Vysvětlivky: DTP - vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli Hib - vakcína proti Haemophilus influenzae typu b IPV - inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě HepB - vakcína proti VHB PCV - vakcína proti pneumokokovým onemocněním RV - vakcína proti rotavirům MMR - vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám BCG - vakcína proti tuberkulóze Men - vakcína proti meningokokovým onemocněním HPV - vakcína proti lidskému papilomaviru VZV - vakcína proti planým neštovicím Zdroj: Vakcinologie, ročník 7/2013, číslo 3

75 Průběžné a výroční informace o epidemiologické situaci v kraji jsou k dispozici na: Kontakty: Ing. Martina Prokopová tel. č.: mobil: martina.prokopova@khskv.cz Bc. Jiřina Vaňová tel. č.: mobil: jirina.vanova@khskv.cz Zdeňka Boháčová tel. č.: mobil: zdenka.bohacova@khskv.cz Mgr. Jitka Srbová tel. č.: mobil: jitka.srbova@khskv.cz