Vize vzdělávání v ORP Tišnov do roku 2023

Transkript

1 Workshop pro rodiče Tišnov Vize vzdělávání v ORP Tišnov do roku 2023 Mgr. Ing. Vít Beran, ředitel fakultní ZŠ Kunratice a pilotní školy projektu Pomáháme školám k úspěchu

2 Víme, co máme u našich žáků rozvíjet? PROLÉTNĚME SE HISTORIÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Tomáš Feřtek - Co je nového ve vzdělávání (2015) SPOLEČNOST PŘÍKAZU A POSLUŠNOSTI Zadání pro školský systém: ZOPAKUJ, CO JSEM TI VČERA ŘEKL, A VYKONEJ, CO JSEM TI PŘIKÁZAL. Informace však měla jen elita přenos informací od vědoucího k nevědoucímu vydala císařovna Marie Terezie Všeobecný školní řád a v roce 1805 byly zavedeny soupisy dětí školou povinných. Do škol dochází většina populace. Hlavní a vlastně i jediná vyučovací metoda je frontální učení jeden učitel, často vojenský vysloužilec, předává to, co ví, mnoha žákům najednou. Rakousko - Uhersko ignoruje vývoj pedagogiky v anglosaských zemích % dětí chodí do školy, gramotnost se v českých zemích blíží 85%, rakouští Němci 84%, Poláci 23%, Ukrajinci a Rumuni přes 4%. ZEMĚ KORUNY ČESKÉ 46% obyvatelstva pracuje v zemědělství a 41% v průmyslu. České země jsou nejprůmyslovější oblastí monarchie. 1 až 2% lidí má vysokoškolské vzdělání. Obecná škola a měšťanka převážná většina měla pouze obecnou školu (až do 50 let 20 století 83% obyvatelstva mělo jen základní vzdělání).

3 Víme, co máme u našich žáků rozvíjet? PROLÉTNĚME SE HISTORIÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Tomáš Feřtek - Co je nového ve vzdělávání (2015) SPOLEČNOST ZDÁNLIVÉ ROVNOSTI Platilo: ZAVŘI ÚSTA, DRŽ KROK A NEVYSTRKUJ HLAVU, NEBO PŘES NI DOSTANEŠ přístup k informacím se postupně demokratizoval. Knihy a knihovny byly přístupné všem. Tisk a rozhlas také. Školství vychází z rakouských základů, ale formálně se přizpůsobilo sovětskému vzoru. Vlna industrializace posílila technicky orientované střední školství. Docházelo k diskriminaci elit na ideologickém základě. Dvě třetiny populace má pouze základní vzdělání nebo výuční list. Maturitu má necelá třetina populace. V roce 1990 je vysokoškolsky vzdělaných lidí jen 7%.

4 Víme, co máme u našich žáků rozvíjet? PROLÉTNĚME SE HISTORIÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Tomáš Feřtek - Co je nového ve vzdělávání (2015) NEPŘEHLEDNÁ SPOLEČNOST SÍTÍ Současný slogan: NAJDI SVŮJ ÚKOL, PŘEVEZMI ZA NĚJ ZODPOVĚDNOST A PŘIJĎ NÁS PŘESVĚDČIT, JAK DOBŘE JSI HO VYKONAL. Rozšířil se přístup k informacím i ke vzdělávání. Problémem není ani tak nedostupnost informací (jazykové, kulturní a socioekonomické bariéry), jako neschopnost vyznat se v množství informačních nabídek různé kvality Již se netvrdí, že naše vzdělání je světově nadprůměrné. Výuční list má třetina populace, maturantů je 70% a na vysoké školy nastupuje až polovina populace. Doháníme vyspělejší část Evropy. Ani vysoká úroveň kvalifikace nezaručuje dobré pracovní místo. Neplatí, že setrvání na jednom místě zajistí, že má pracovník vystaráno až do důchodu. K úspěchu je potřeba osobní nasazení podporované vnitřní motivací. Nejdříve potřeba se zorientovat v tom, co je důležité a jaká je má role v týmu. Důležité otázky: PROČ? KDO? KDE? S KÝM? JAK? Současná škola připravuje žáky pro jejich pracovní a osobní život za 20 až 30 let. Jakého občana má vzdělávací systém vychovávat?

5 Jak podpořit profesní rozvoj každého z učitelů? John Hattie je profesorem University of Auckland (Nový Zéland) a ředitelem Education Research Institute University of Melbourne (Austrálie). Proslavil se svým projektem vědeckého zkoumání mnoha výzkumných zpráv z celého světa věnujících se výsledkům výukového procesu. Hattie (2009) popisuje viditelné učení. Viditelnost ve spojení viditelné učení znamená v první řadě to, že žákovo učení se stává viditelným pro jeho učitele.

6 Jak podpořit profesní rozvoj každého z učitelů? Hattie (2012) na základě svých šetření doporučuje učitelům: 1. Znát dopad svého učení na žáky. 2. Být nositelem změny. Úspěch či neúspěch žáků závisí na tom, co dělá učitel. 3. Zabývat se více tím, jak se učit, než jak vzdělávat druhé. 4. Nastavit soustavné hodnocení jako pozitivní zpětnou vazbu. 5. Učit pomocí dialogu, ne monologu. 6. Nikdy nerezignovat na poslání dané náročnou a uspokojující prací učitele. 7. Vytvářet pozitivní vztahy ve třídě i ve sborovně. 8. Předávat každému smysl poznávání.

7 Jak podpořit profesní rozvoj každého z učitelů? Jak Hana Košťálová popisuje potřeby učitelů? Učitelé potřebují neustále vyhodnocovat, jaký je dopad jejich výuky na učení žáka a soustavně přizpůsobovat své postupy tak, aby byli dětem stále znovu užiteční. Potřebují v tom mnoho podpory. Může přicházet z různých zdrojů. Prokazatelně užitečnou podporou je vzájemné učení pedagogů, sdílení zkušeností, společný vývoj řešení problémů vše propojeno přímo s praxí pedagogů. Vzájemné učení v rámci školy i mezi školami. Vznik komunit(y) praxe (community of practice).

8 Jak podpořit profesní rozvoj každého z učitelů? Práce učitelů je obtížná a vyžaduje mnohem více podpory. Pro každého učitele by mělo být samozřejmé že organizuje práci tak, aby se každé dítě podle svých možností a potřeb učilo naplno a s radostí. Co vše musí ve škole a jak fungovat, aby tento stav nastal? Čím začneme u nás? Čemu mají rozumět rodiče, aby podporovaly své děti a jejich učitele?

9 1. VIZE Vize je sdílenou představou aktérů o rozvoji území, vymezuje změnu, které má být dosaženo, a nastavuje rámec pro spolupráci při realizaci této změny. Vznikla zapojením cílových skupin a aktérů MAP.

10 Všechny děti a všichni žáci Tišnovska mají zajištěn přístup ke kvalitním vzdělávacím příležitostem. Vzdělávání se opírá o propojení výuky s praxí, podporu vlastní volby a odpovědnosti za sebe a za svoji volbu a učení formou zážitku rozvíjející základní gramotnosti a klíčové kompetence dětí a žáků potřebné pro život v 21. století. Kvalitní vzdělávání využívá výhod partnerství a spolupráce škol, rodin, dalších vzdělávacích i kulturně-osvětových organizací. Jsou sdíleny zkušeností osob zapojených do výchovy a vzdělávání včetně samotných dětí a žáků. Sdíleny jsou také lidské a prostorové kapacity organizací zabývajících se vzděláváním na Tišnovsku. Vzdělávací organizace respektují a podporují výchovně-vzdělávací funkci rodiny a spolupracují s rodiči jako se svými partnery.

11 Na závěr nadčasová citace z knihy kolektivu autorů NEMES»Jak měnit a rozvíjet vlastní školu«(1994). Cvičení pro změnu Uvědomujeme si, čím proces změny pro nás je. CHARAKTERISTIKA ZMĚNY VEDOUCÍ K ROZVOJI Změna je cesta. Změnou se učíme. Změnu doprovázejí naše úzkosti a obavy. Problémy změny jsou naši přátelé. Změnu musíme stále přikrmovat. Změna vyžaduje naši sílu. Změna, o niž usilujeme, je systémová. Změna systému začíná u každého z nás. Mysli globálně - jednej lokálně.

12 Základní škola Kunratice Předškolní 420/ Praha 4 Kunratice Jsme Fakultní škola, Univerzity Karlovy v Praze, Pedagogické fakulty a partnerská škola projektu Klinická škola Fakultní škola, Univerzity Karlovy v Praze, Přírodovědecké fakulty Pilotní škola projektu "Pomáháme školám k úspěchu" Škola je zařazena v síti SZU "Škola podporující zdraví" a je držitelem titulu "EKOŠKOLA a GLOBE školou. Děkuji za pozornost. Mgr. Ing. Vít Beran mobil: vit.beran@zskunratice.cz

13