MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Transkript

1

2

3

4

5 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 dle rozdělovníku Váš dopis značky / ze dne: Naše značka: Vyřizuje: PRAHA 24047/ENV/12 Ing. Petr Malotin/l Věc: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů zveřejnění návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí Jako příslušný úřad Vám v souladu s 10f odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) zasíláme k vyjádření návrh koncepce Aktualizovaná Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta , po aktualizaci na léta včetně vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí (dále jen návrh koncepce ), jejíž zpracování zajistil předkladatel podle 10e cit. zákona. Dotčené územní samosprávné celky žádáme ve smyslu 16 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí neprodleně o zveřejnění informace o návrhu koncepce a o tom, kdy a kde je možné do návrhu koncepce nahlížet na úředních deskách a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (např. v místním tisku, rozhlase, zpráva ČTK) současně s upozorněním, že každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. Veřejné projednání nemůže být konáno dříve než Doba zveřejnění návrhu koncepce je nejméně 15 dnů, ale doporučujeme prodloužit lhůtu pro zveřejnění o dalších 15 dnů. Zároveň je žádáme v souladu s 16 odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí o zaslání písemného vyrozumění o zveřejnění návrhu koncepce v nejkratším možném termínu. Toto vyrozumění může být zasláno také elektronicky na ovou adresu: petr.malotin@mzp.cz. Dále žádáme dotčené územní samosprávné celky a dotčené správní úřady ve smyslu 10f odst. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí o zaslání vyjádření k návrhu koncepce, zejména k vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí, příslušnému úřadu nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. Informaci o místě a čase konání veřejného projednání zveřejní v souladu s 10f odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí předkladatel koncepce na své úřední desce, na internetu a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (např. v tisku). TEL: ČNB Praha 1 IČ: fax: č.ú /

6 Do návrhu koncepce včetně vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí lze také nahlédnout v Informačním systému SEA ( kód koncepce MZP122K. Pozn. Tento dopis v písemné podobě obdrží dotčený kraj a dotčené obce s rozšířenou působností a dotčené správní úřady. Ostatní dotčené obce obdrží tento dopis em. Návrh koncepce obdrží dotčený kraj, dotčené obce s rozšířenou působností a dotčené správní úřady. Ostatní dotčené obce se mohou s návrhem koncepce seznámit prostřednictvím internetu nebo v prostorách obce s rozšířenou působností. Pro dotčené odbory MŽP je návrh koncepce k dispozici na MŽP, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, kancelář č. 742, Vršovická 65, Praha 10. Ing. Jaroslava HONOVÁ, v. r. ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Příloha: návrh koncepce (CD) odesláno pod č. j.: 24051/ENV/12

7 Rozdělovník k č. j.: 24047/ENV/12 Předkladatel koncepce: Moravskoslezský kraj, Ing. Jaroslav Palas, hejtman, 28. října 117, Ostrava Zpracovatel oznámení: RADDIT consulting, s.r.o., Ing. Bohumil Sulek, CSc., Fojtská 574, , Krmelín Dotčené územní samosprávné celky: odesláno s přílohou CD pod č. j.:24051/env/12 Moravskoslezský kraj, hejtman, 28. října 117, Moravská Ostrava Dotčené obce s rozšířenou působností: Město Bruntál, Nádražní 20, Bruntál Město Krnov, Hlavní nám. 1, Krnov Město Rýmařov, nám. Míru 1, Rýmařov Město Frýdek-Místek, Radniční 1148, Frýdek-Místek Město Frýdlant nad Ostravicí, Náměstí 3, Frýdlant nad Ostravicí Město Jablunkov, Dukelská 144, Jablunkov Město Třinec, Jablunkovská 160, Třinec Město Karviná, Fryštátská 72/1, Karviná-Fryštát Město Bohumín, náměstí T. G. Masaryka 158, Bohumín Město Český Těšín, náměstí ČSA 1, Český Těšín Město Havířov, Svornosti 2, Havířov-Město Město Orlová, Osvobození 796, Orlová-Lutyně Město Nový Jičín, Masarykovo nám. 1, Nový Jičín Město Bílovec, 17. listopadu 411, Bílovec Město Frenštát pod Radhoštěm, nám. Míru 1, Frenštát pod Radhoštěm Město Kopřivnice, Záhumenní 1152, Kopřivnice Město Odry, Masarykovo nám. 25, Odry Město Opava, Horní náměstí 69, Opava Město Hlučín, Mírové nám. 23, Hlučín Město Kravaře, Náměstí 43, Kravaře Město Vítkov, náměstí Jana Zajíce 7, Vítkov Magistrát města Ostravy, Prokešovo náměstí 8, Ostrava Dotčené správní úřady: odesláno s přílohou CD pod č. j.:24051/env/12 Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, 28. října 117, Ostrava Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, Na Bělidle 7, Moravská Ostrava Národní památkový ústav, územní pracoviště v Ostravě, Korejská 12, Ostrava- Přívoz Obvodní báňský úřad Ostrava, Veleslavínova 18, P. O. BOX 103, Ostrava 1 Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ostrava, Valchařská 15, Ostrava Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, Rožnov pod Radhoštěm Správa CHKO Jeseníky, Šumperská 93, Jeseník Správa CHKO Poodří, ul. 2. května, Studénka

8 Odbory MŽP: obdrží IS pod č. j.: 24038/ENV/12 odbor výkonu státní správy VIII, Krapkova 3, Olomouc odbor výkonu státní správy IX, Čs. Legií č. 5, Ostrava - zde - obdrží IS pod č. j.: 24038/ENV/12 odbor odpadů odbor ochrany vod odbor ochrany ovzduší odbor obecné ochrany přírody a krajiny odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny odbor druhové ochrany a implementace evropských předpisů odbor geologie odbor energetiky a ochrany klimatu odbor environmentálních rizik a ekologických škod odbor zahraničních vztahů Na vědomí: Zelený kruh, Lublaňská 18, Praha 2 Česká inspekce životního prostředí, Na Břehu 267/1, Praha 9 Vysočany Český báňský úřad, Kozí 4, Praha 1 Staré Město Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Ostrava, Trocnovská 2, Ostrava Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor regionálního rozvoje, 28. října 117, Ostrava

9 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 dle rozdělovníku Váš dopis značky / ze dne: Naše značka: Vyřizuje: PRAHA 24015/ENV/12 Ing. Petr Malotin/l Věc: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů zveřejnění návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí Jako příslušný úřad Vám v souladu s 10f odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) zasíláme k vyjádření návrh koncepce Aktualizace Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta , po aktualizaci na léta včetně vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí (dále jen návrh koncepce ), jejíž zpracování zajistil předkladatel podle 10e cit. zákona. Dotčené územní samosprávné celky žádáme ve smyslu 16 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí neprodleně o zveřejnění informace o návrhu koncepce a o tom, kdy a kde je možné do návrhu koncepce nahlížet na úředních deskách a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (např. v místním tisku, rozhlase, zpráva ČTK) současně s upozorněním, že každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. Veřejné projednání nemůže být konáno dříve než Doba zveřejnění návrhu koncepce je nejméně 15 dnů, ale doporučujeme prodloužit lhůtu pro zveřejnění o dalších 15 dnů. Zároveň je žádáme v souladu s 16 odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí o zaslání písemného vyrozumění o zveřejnění návrhu koncepce v nejkratším možném termínu. Toto vyrozumění může být zasláno také elektronicky na ovou adresu: petr.malotin@mzp.cz. Dále žádáme dotčené územní samosprávné celky a dotčené správní úřady ve smyslu 10f odst. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí o zaslání vyjádření k návrhu koncepce, zejména k vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí, příslušnému úřadu nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. Informaci o místě a čase konání veřejného projednání zveřejní v souladu s 10f odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí předkladatel koncepce na své úřední desce, na internetu a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (např. v tisku). TEL: ČNB Praha 1 IČ: fax: č.ú /

10 Do návrhu koncepce včetně vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí lze také nahlédnout v Informačním systému SEA ( kód koncepce MZP121K. Pozn. Tento dopis v písemné podobě obdrží dotčený kraj a dotčené obce s rozšířenou působností a dotčené správní úřady. Ostatní dotčené obce obdrží tento dopis em. Návrh koncepce obdrží dotčený kraj, dotčené obce s rozšířenou působností a dotčené správní úřady. Ostatní dotčené obce se mohou s návrhem koncepce seznámit prostřednictvím internetu nebo v prostorách obce s rozšířenou působností. Pro dotčené odbory MŽP je návrh koncepce k dispozici na MŽP, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, kancelář č. 742, Vršovická 65, Praha 10. Ing. Jaroslava HONOVÁ, v. r. ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Příloha: návrh koncepce (CD) odesláno pod č. j.: 24031/ENV/12

11 Rozdělovník k č. j.: 24015/ENV/12 Předkladatel koncepce: Moravskoslezský kraj, Ing. Jaroslav Palas, hejtman, 28. října 117, Ostrava Zpracovatel oznámení: RADDIT consulting, s.r.o., Ing. Bohumil Sulek, CSc., Fojtská 574, , Krmelín Dotčené územní samosprávné celky: odesláno s přílohou CD pod č. j.:24031/env/12 Moravskoslezský kraj, hejtman, 28. října 117, Moravská Ostrava Dotčené obce s rozšířenou působností: Město Bruntál, Nádražní 20, Bruntál Město Krnov, Hlavní nám. 1, Krnov Město Rýmařov, nám. Míru 1, Rýmařov Město Frýdek-Místek, Radniční 1148, Frýdek-Místek Město Frýdlant nad Ostravicí, Náměstí 3, Frýdlant nad Ostravicí Město Jablunkov, Dukelská 144, Jablunkov Město Třinec, Jablunkovská 160, Třinec Město Karviná, Fryštátská 72/1, Karviná-Fryštát Město Bohumín, náměstí T. G. Masaryka 158, Bohumín Město Český Těšín, náměstí ČSA 1, Český Těšín Město Havířov, Svornosti 2, Havířov-Město Město Orlová, Osvobození 796, Orlová-Lutyně Město Nový Jičín, Masarykovo nám. 1, Nový Jičín Město Bílovec, 17. listopadu 411, Bílovec Město Frenštát pod Radhoštěm, nám. Míru 1, Frenštát pod Radhoštěm Město Kopřivnice, Záhumenní 1152, Kopřivnice Město Odry, Masarykovo nám. 25, Odry Město Opava, Horní náměstí 69, Opava Město Hlučín, Mírové nám. 23, Hlučín Město Kravaře, Náměstí 43, Kravaře Město Vítkov, náměstí Jana Zajíce 7, Vítkov Magistrát města Ostravy, Prokešovo náměstí 8, Ostrava Dotčené správní úřady: odesláno s přílohou CD pod č. j.:24031/env/12 Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, 28. října 117, Ostrava Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, Na Bělidle 7, Moravská Ostrava Národní památkový ústav, územní pracoviště v Ostravě, Korejská 12, Ostrava- Přívoz Obvodní báňský úřad Ostrava, Veleslavínova 18, P. O. BOX 103, Ostrava 1 Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ostrava, Valchařská 15, Ostrava Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, Rožnov pod Radhoštěm Správa CHKO Jeseníky, Šumperská 93, Jeseník Správa CHKO Poodří, ul. 2. května, Studénka

12 Odbory MŽP: obdrží IS pod č. j.: 24037/ENV/12 odbor výkonu státní správy VIII, Krapkova 3, Olomouc odbor výkonu státní správy IX, Čs. Legií č. 5, Ostrava - zde - obdrží IS pod č. j.: 24037/ENV/12 odbor odpadů odbor ochrany vod odbor ochrany ovzduší odbor obecné ochrany přírody a krajiny odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny odbor druhové ochrany a implementace evropských předpisů odbor geologie odbor energetiky a ochrany klimatu odbor environmentálních rizik a ekologických škod odbor zahraničních vztahů Na vědomí: Zelený kruh, Lublaňská 18, Praha 2 Česká inspekce životního prostředí, Na Břehu 267/1, Praha 9 Vysočany Český báňský úřad, Kozí 4, Praha 1 Staré Město Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Ostrava, Trocnovská 2, Ostrava Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor regionálního rozvoje, 28. října 117, Ostrava

13 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Návrhová část Zadavatel: Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Leden 2012

14 Zpracovatelé: Ing. David Pawera ARR Ing. Jan Březina Hospodářská komora České republiky Ing. Miroslav Bialožyt VÚHŽ, a. s. Ing. Ladislav Glogar Moravskoslezský automobilový klastr, o. s. Ing. Petra Chovanioková ARR Mgr. Zdeněk Karásek RPIC-ViP, s. r. o. doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo VŠB - TU Ostrava Ing. Daniel Konczyna Úřad Regionální rady NUTS II Moravskoslezsko PhDr. Adéla Koudelová, DiS. Magistrát města Ostravy doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph. D. Moravskoslezský kraj Ing. Jiří Michálek, Ph.D. Vítkovice, a. s. Ing. Jaroslav Pindor, Ph.D. MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM, s. r. o. Ing. Miroslav Pulchart Moravskoslezský kraj Mgr. Martin Radvan, LL.M. Moravskoslezský kraj RNDr. Petr Rumpel, Ph.D. Ostravská univerzita v Ostravě Ing. Roman Smelík Klastr ENVICRACK Mgr. Jiří Štursa VŠB - TU Ostrava 2

15 OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 4 ÚVOD METODIKA VIZE A GLOBÁLNÍ CÍL VIZE GLOBÁLNÍ CÍL PRIORITNÍ OBLASTI A SPECIFICKÉ CÍLE SPECIFICKÉ CÍLE PRO PRIORITNÍ OBLAST A TRANSFER TECHNOLOGIÍ SPECIFICKÝ CÍL A1 - PODPORA TRANSFERU A KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMNÉ A VÝVOJOVÉ ČINNOSTI SPECIFICKÝ CÍL A2 PODPORA REALIZACE SMLUVNÍHO VÝZKUMU PRO SOUKROMÝ SEKTOR VE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍCH V MSK SPECIFICKÝ CÍL A3 PODPORA ZAKLÁDÁNÍ A ROZVOJE SPIN-OFFS A INOVATIVNÍCH START- UPS SPECIFICKÝ CÍL A4 - ZVÝŠENÍ INTENZITY VYUŽÍVÁNÍ NÁSTROJŮ OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ SPECIFICKÝ CÍL A5 - ZVYŠOVÁNÍ VYUŽITÍ RIZIKOVÉHO KAPITÁLU K FINANCOVÁNÍ INOVATIVNÍCH PODNIKATELSKÝCH ZÁMĚRŮ SPECIFICKÉ CÍLE PRO PRIORITNÍ OBLAST B LIDSKÉ ZDROJE SPECIFICKÝ CÍL B1 ZVÝŠENÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ O ZNALOSTNÍ EKONOMICE SPECIFICKÝ CÍL B2 ZVÝŠENÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE A DALŠÍCH DOVEDNOSTÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZNALOSTNÍCH INSTITUCÍCH SPECIFICKÝ CÍL B3 ZVÝŠENÍ ŽÁDOUCÍ MOBILITY LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZNALOSTNÍCH INSTITUCÍCH (Z/DO MSK) SPECIFICKÉ CÍLE PRO PRIORITNÍ OBLAST C INTERNACIONALIZACE SPECIFICKÝ CÍL C1 PODPORA NAVÁZÁNÍ MEZINÁRODNÍCH KONTAKTŮ A ÚČASTI V MEZINÁRODNÍCH INICIATIVÁCH A PROJEKTECH VAV SPECIFICKÝ CÍL C2 ZVYŠOVÁNÍ INFORMOVANOSTI MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM O TRENDECH VÝVOJE TECHNOLOGIÍ A ZAHRANIČNÍCH TRHŮ SPECIFICKÝ CÍL PRO PRIORITNÍ OBLAST D KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS SPECIFICKÝ CÍL D1 ZAJIŠTĚNÍ KOORDINACE SUBJEKTŮ INOVAČNÍHO SYSTÉMU, IMPLEMENTACE A PROPAGACE RIS KONCEPCE REALIZACE RIS SEZNAM PŘÍLOH

16 Seznam zkratek ARR CTT ČR EIT EK ENET EU ICT IET INEF JIC JMK KÚ MSP MPO MSK MŠMT NUTS OP OU Ph.D. PI RCTT RIS RMTVC ROP SC SF SRK SU SWOT TT ÚGAV VaV VŠB-TUO Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Centrum pro transfer technologií Česká republika Evropský institut pro inovace a technologie Evropská komise Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie Evropská Unie Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Institut environmentálních technologií Inovace pro efektivitu a životní prostředí Jihomoravské inovační centrum Jihomoravský kraj Katastrální úřad Malé a střední podniky Ministerstvo průmyslu a obchodu Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Nomenklatura územních statistických jednotek Operační program Ostravská univerzita Vědecká hodnost udělována po dokončení kompletní výzkumné práce v rámci vysokoškolského studijního programu Podnikatelský inkubátor Regionální centrum pro transfer technologií Regionální inovační strategie Regionální materiálově technologické výzkumné centrum Regionální operační program Specifický cíl Strukturální fondy Strategie rozvoje kraje Slezská univerzita Analýza silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb Transfer technologií Ústav geoniky akademie věd Výzkum a vývoj Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 4

17 Úvod Původní RIS MSK na léta byla schválena zastupitelstvem MSK dne 22. září Od tohoto data byla zahájena její oficiální implementace, na konci roku 2011 byla ukončena realizace prvního akčního plánu (podrobnější informace o koncepci realizace RIS viz kapitola 4). RIS MSK na léta následovala příkladu jiných regionů v ČR a zahraničí, které již dlouhodobě podporují výzkumné, vývojové a inovační aktivity v univerzitním i podnikovém sektoru prostřednictvím specializovaného nástroje regionální inovační strategie. Je podloženo řadou studií a analýz, že regiony, které pravidelně a systémově vynakládají prostředky (ať už z vlastních či jiných zdrojů) na podporu výzkumu, vývoje a inovací, vykazují v porovnání s ostatními regiony vyšší přidanou hodnotu výroby, vyšší export, míru zaměstnanosti, průměrný výdělek a tím pádem i celkově vyšší životní úroveň. Na základě těchto faktů a v zájmu zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti MSK na českých i zahraničních trzích byla v letech 2009 a 2010 zpracována RIS, která vycházela ze zásady být specializovaný regionálně a zároveň být konkurenceschopný globálně. V praxi při realizaci strategie to znamenalo soustředit se na vybraná tradiční regionální odvětví se silným inovačním potenciálem do budoucna a zároveň na nová perspektivní odvětví a alokovat finanční prostředky na výzkumné a vývojové aktivity a jejich následný transfer do podoby nových inovativních výrobků, služeb a technologií, na rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a podporu technického vzdělávání, na podporu navazování mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a exportních aktivit firem s inovačním potenciálem. Zároveň bylo velmi důležité zahájit konsolidaci regionálního inovačního systému (tvořeného firmami, univerzitami, výzkumnými ústavy, klastrovými organizacemi, veřejnými institucemi - zejména MSK a ARR a dalšími organizacemi) pro posílení spolupráce a výměny informací mezi jeho subjekty, a to zejména formou partnerství při přípravě a realizaci společných projektů strategie a eliminaci paralelnosti a duplicit výzkumných, vývojových a inovačních aktivit v kraji. V souvislosti s přípravami ČR i MSK na nové programovací období EU bylo vedením MSK rozhodnuto o aktualizaci strategie (společně s komplexní Strategií rozvoje MSK) dle strategických dokumentů EU (Evropa 2020) a ČR připravených pro dané období. Došlo tak prodloužení horizontu realizace RIS až do roku 2020 (nyní RIS MSK ). Hlavní koncepce a zaměření RIS uvedené v předchozím odstavci zůstávají nezměněny, do strategie však byly zahrnuty nové specifické cíle a inovační nástroje vycházející zejména z nové strategie EK Evropa 2020 (některé stávající specifické cíle byly zachovány/upraveny) za účelem získání čím jak nejvíce sofistikovaného portfolia těch nejprogresivnějších inovačních nástrojů do RIS MSK a zároveň za účelem vytvoření výchozích podmínek pro získání čím jak největšího množství disponibilních prostředků ze Strukturálních fondů a dalších finančních zdrojů EU na výzkum, vývoj a inovace pro MSK v příštím programovacím období. Aktualizace RIS a Strategie rozvoje MSK byla realizována za finanční podpory ROP NUTS2 Moravskoslezsko v rámci projektu Moravskoslezský kraj konkurenceschopný region, CZ.1.10/5.2.00/ Hlavní výzvou pro MSK je nadále zvýšení hrubé přidané hodnoty na zaměstnance, neboť v současné globální ekonomice mohou být dlouhodobě konkurenceschopné a tudíž i úspěšné pouze ty regiony, které exportují produkty s vysokou úrovní přidané hodnoty, které nelze jednoduchým způsobem substituovat podobnými levnějšími produkty z nízkonákladových zemí. Současná úroveň hrubé přidané hodnoty na zaměstnance v MSK je 47 % průměru této hodnoty v Evropské unii a 86 % průměru této hodnoty v ČR. Globální cíl strategie je tak nadále platný - zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky MSK na globálních trzích, a to zejména koordinovaným prováděním aktivit přispívajících ke zvýšení hrubé přidané hodnoty na zaměstnance v MSK. Podrobnější informace o způsobu aktualizace strategie jsou obsaženy v následující kapitole 1 Metodika. 5

18 1 Metodika Původní analytická část pro RIS MSK zpracovaná v druhé polovině roku 2009 (zahrnující statistickou analýzu inovační výkonnosti MSK, terénní šetření firem v MSK, terénní šetření znalostních a intermediárních institucí v MSK, příklad podpory inovací v JMK JIC a návazné hodnotící a sumarizační dokumenty: SWOT analýzu a strom problémů) nebyla vzhledem k poměrně krátké době od jejího zpracování a k přetrvávající aktuálnosti a relevantnosti převážné většiny jejího obsahu předmětem aktualizace. Rovněž vize a na ni navazující globální cíl strategie zůstávají beze změn. Rozdělení hlavních směrů aktivit realizace RIS do čtyř prioritních oblastí zůstává také zachováno. Aktualizace RIS tak byla provedena až na úrovni specifických cílů v rámci jednotlivých prioritních oblastí a dílčích projektů sloužících k jejich naplňování. Tyto projekty jsou uvedeny v příloze č. 1 Seznam rozvojových projektů RIS na léta Nově byly doplněny indikátory u globálního cíle a jednotlivých specifických cílů (u každého cíle uveden indikátor jeho naplňování s cílovou hodnotou do roku 2020). Při aktualizaci se vycházelo z následujících dokumentů: - Strategie Evropa 2020: stěžejní iniciativy Inovace v Unii, Nová průmyslová politika pro éru globalizace, Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa a Mládež v pohybu, - Národní rozvojové priority ČR pro období 2014+, - Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti MPO pro období , - Národní inovační strategie ČR. Aktualizace RIS probíhala společně s aktualizací SRK, globálního strategického cíle 1 Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika v rámci pracovní skupiny složené z odborníků na danou problematiku z řad firem, univerzit, výzkumných ústavů, klastrových organizací, veřejného sektoru (MSK, ARR), ad.; pro seznam členů pracovní skupiny autorů aktualizace RIS viz strana č. 2 (zpracovatelé). Za účelem zajištění vzájemné provázanosti RIS a SRK a odbourání eventuálních duplicit podporovaných aktivit bylo přistoupeno k těmto opatřením: - RIS byla zahrnuta do SRK, globálního strategického cíle 1 jako klíčový strategický projekt naplňující specifický strategický cíl 1.1 Zajištění koordinované a systémové podpory výzkumu, vývoje a inovací v MSK; všechny tyto aktivity tak komplexně řeší RIS jako součást SRK, - Podpora technického vzdělávání na základních a středních školách byla z RIS vypuštěna (v rámci původního specifického cíle B3 Rozvoj systému technického a dalšího vzdělávání), nyní bude zahrnuta pouze v rámci SRK, globálního strategického cíle 2; aktualizovaná RIS se bude soustředit výhradně na další odborný rozvoj výzkumných pracovníků a zvyšování jejich dalších dovedností v oblasti tvrdých a měkkých kompetencí a na zvyšování mobility výzkumných pracovníků z i do MSK (nové specifické cíle B2 a B3), - Podpora zvyšování exportní výkonnosti firem v MSK (zejména malých a středních firem s inovačním potenciálem) byla z RIS vypuštěna (původní specifický cíl C3 Zvyšování exportní výkonnosti firem v MSK), tato problematika bude zahrnuta pouze v SRK, globálním strategickém cíli 1, specifickém strategickém cíli 1.2 Zlepšit exportní výkonnost místních malých a středních firem a posílit jejich zapojení do globálních hodnotových řetězců. V aktualizované RIS je namísto této aktivity zahrnuto uplatnění principů technology foresight za účelem zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů (nový specifický cíl C2). 6

19 Předmětem podpory jsou u konkrétních specifických cílů a v nich obsažených projektů nadále stejná tradiční a také nová perspektivní odvětví se silným inovačním potenciálem: 1. Strojírenství, 2. IT a informační společnost, 3. Nové materiály a nanotechnologie, 4. Moderní energetika, 5. Environmentální technologie, 6. Biomedicínský výzkum, 7. Kreativní odvětví (design, architektura, média, atd.). V poslední části dokumentu (v kap. 4) je popsán plán samotné realizace strategie, která bude založena na systému jednoletých akčních plánů. 7

20 2 Vize a globální cíl 2.1 Vize Níže stanovená vize vychází z analýzy stavu inovačního systému MSK a bere zároveň v úvahu budoucí možnosti rozvoje tradičních i nových, perspektivních odvětví a s nimi související inovační infrastruktury, lidských zdrojů a mezinárodní spolupráce. Na základě těchto aspektů je vize RIS MSK na léta stanovena v následujícím znění: Moravskoslezský kraj usiluje stát se progresivně a dynamicky se rozvíjejícím znalostně orientovaným regionem střední Evropy stavějícím na specifickém know-how koncentrovaném v tradičních odvětvích kraje ve vzájemné interakci s novými perspektivními odvětvími odrážejícími trendy současné globální ekonomiky. Klíčovým faktorem tohoto rozvoje se stane koordinovaná a systémová podpora excelentního výzkumu a vývoje s důrazem na aplikaci jeho výsledků v podobě inovací v komerční sféře se schopností prosadit se na globálních trzích. K tomu dopomůže kvalitní systém celoživotního učení rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, která je tvořena technicky zdatnými a kreativními lidmi. 2.2 Globální cíl Globální cíl Regionální inovační strategie MSK na léta vychází z výše formulované vize a je vyjádřením jejího naplnění. V souladu s obsahem vize je globální cíl definován takto: Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích. Indikátor naplňování cíle: Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance v MSK / hrubá přidaná hodnota na zaměstnance v ČR 100 % průměru ČR do roku

21 3 Prioritní oblasti a specifické cíle Pomocí zjištěných slabých stránek ve SWOT analýze, jejich následném rozboru ve stromu problémů, na základě přímé poptávky subjektů inovačního systému po konkrétních nástrojích podpory a na základě jednotlivých rozvojových směrů, opatření a nástrojů obsažených v evropských a národních dokumentech, z nichž bylo při aktualizaci RIS vycházeno (viz kapitola 1 Metodika), byly definovány dílčí specifické cíle. Z charakteru těchto specifických cílů vyplynulo jejich rozčlenění do čtyř prioritních oblastí klíčových pro budoucí rozvoj inovačního systému. Prioritní oblast A TRANSFER TECHNOLOGIÍ se zaměřuje na posilování transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti ze znalostních institucí do firem na straně jedné a podporou realizace smluvního výzkumu ve znalostních institucích/výzkumných organizacích na straně druhé (stimulace poptávky firem po výzkumných kapacitách znalostních institucí). Důraz je kladen také na podporu využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví při transferu výsledků výzkumu a vývoje do podoby konkrétních inovací v nových/zdokonalených výrobcích, technologiích či službách. Vzhledem k tomu, že MSK patří v ČR ke krajům s nejnižší mírou podnikatelské aktivity v sektoru malého a středního podnikání, je zahrnuta do této prioritní oblasti také podpora zakládání nových spin-offs a inovativních start-ups. V souvislosti s touto aktivitou zde patří také opatření ke zvyšování využití rizikového kapitálu pro financování inovativních podnikatelských záměrů. Prioritní oblast B LIDSKÉ ZDROJE reaguje na zjištěné potřeby zvyšování odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice (např. v oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví, metod inovačního managementu, technology foresight, apod.). Jako velmi důležité se dále jeví zvyšování odborné kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích pomocí motivačních systémů a rozvoj jejich dalších dovedností potřebných ke kvalitní přípravě a řízení kolaborativních výzkumných projektů s jinými znalostními institucemi, ale zejména s podniky (marketingové, jazykové, manažerské a komunikační dovednosti). Klíčové je také lákání špičkových výzkumníků ze zahraničí pro zajištění úspěšné realizace projektů výzkumných center podpořených z OPVaVpI a zároveň také podpora mobility našich výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů k účasti na odborných stážích v zahraničí. Prioritní oblast C INTERNACIONALIZACE se zaměřuje na vytváření a posílení využívání příležitostí v oblasti navazování mezinárodních kontaktů a transferu know-how a na posílení účasti subjektů inovačního systému MSK v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje včetně účasti našich odborníků z univerzit, výzkumných ústavů a firem v klíčových seskupeních na úrovni Evropské komise pro přípravu a další rozvoj strategických výzkumných agend EU (Evropská inovační partnerství a znalostní inovační komunity EIT). Stěžejní v této prioritní oblasti je také analýza budoucích trendů vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v klíčových odvětvích MSK zejména ve prospěch malých a středních firem. Prioritní oblast D KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS se orientuje na odstraňování paralelnosti a duplicit aktivit ve výzkumu a vývoji u jednotlivých subjektů inovačního systému (v řadách znalostních institucí, soukromého sektoru, podpůrných institucí a veřejné správy) a na eliminaci bariér jejich vzájemné spolupráce. Tato aktivita je velmi důležitá pro zajištění efektivního průběhu realizace strategie a dosažení jejich cílů. K tomu účelu je rovněž nastaven efektivní a transparentní systém implementace strategie založený na jednoletých akčních plánech (garance jednotlivých projektů akčních plánů je rozdělena mezi partnerské organizace subjekty inovačního systému). Nedílnou součástí je rovněž propagace a medializace RIS. Následující kapitoly obsahují popisy specifických cílů, jejichž naplnění zajistí dosažení globálního cíle a tím také vize RIS v MSK. 9

22 3.1 Specifické cíle pro prioritní oblast A Transfer Technologií Specifický cíl A1 - Podpora transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti Aktivity v rámci tohoto cíle mají optimalizovat a zefektivnit podmínky na univerzitách a výzkumných ústavech k transferu jejich výsledků výzkumu a vývoje do podnikového sektoru. Kromě toho spadají do tohoto cíle i aktivity na podporu připravenosti firem tyto výsledky využívat. Indikátor naplňování cíle: Počet podniků s produktovou inovací novou trhu / celkový počet podniků úroveň Jihomoravského kraje (indikativně 20 %) do roku Specifický cíl A2 Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK U tohoto cíle je hlavním účelem motivovat firmy, aby zadávaly univerzitám a výzkumným ústavům v kraji konkrétní výzkumné a vývojové úkoly pro své potřeby (tzv. smluvní výzkum). S tím souvisí samozřejmě i propagační aktivity samotných univerzit vůči firmám zejména ve vztahu k novým výzkumným centrům podpořeným z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Tato výzkumná centra představují novou příležitost pro významné posílení podílu smluvního výzkumu ve výzkumných organizacích v MSK prováděného pro soukromý sektor. Jedná se o následující projekty: Centrum excelence IT4Innovations, Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin (ICT), Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie (ENET), Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF), Institut environmentálních technologií (IET), Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC). Indikátory naplňování cíle: Nárůst objemu smluvního výzkumu pro soukromý sektor na univerzitách v MSK VŠB: v roce 2020 dvojnásobek hodnoty roku 2010 (64,7 mil. Kč); OSU: dosáhnout do roku 2020 dvojnásobku hodnoty z roku 2010 (1,6 mil. Kč). Zvyšování podílů smluvního výzkumu pro soukromý sektor na celkových příjmech univerzit v MSK VŠB: do roku 2020 dosáhnout 10% (stav 2010: 3,6 %); OSU: do roku 2020 dosáhnout 0,44% (stav 2010: 0,22 %) Specifický cíl A3 Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups V tomto cíli se jedná především o poskytování odborných poradenských služeb začínajícím inovativním malým a středním podnikům (ve fázi před, event. po založení, max. do 3 let existence), potřebné finanční podpory i technického zázemí pro generování a testování nových inovativních podnikatelských záměrů. 10

23 Indikátor naplňování cíle: Počet nově založených spin-offs/inovativních start-ups 20 firem v roce 2020 (2 firmy ročně) Specifický cíl A4 - Zvýšení intenzity využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví Záměrem tohoto cíle je podporovat zejména u malých a středních firem využívání nástrojů k ochraně výsledků jejich výzkumu a vývoje (zejména patenty a užitné vzory). V současné době poměrně málo firem využívá tyto nástroje, proto budou firmy prostřednictvím jednotlivých opatření (projektů) motivovány k větší aktivitě v ochraně svého duševního vlastnictví. Indikátor naplňování cíle: Patenty udělené (validované) Úřadem průmyslového vlastnictví, které mají původce z kraje dosažení 75 % hodnoty JMK v roce Specifický cíl A5 - Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských záměrů Rizikový kapitál (business angels, seed fondy, venture kapitálové fondy, aj.) je alternativní zdroj financování nových inovativních podnikatelských záměrů, který slouží k eliminaci špatné dostupnosti klasických úvěrů komerčních bank pro tyto záměry. Rizikový kapitál je v ČR i v Moravskoslezském kraji samotném využíván velmi ojediněle, téměř vůbec. Proto budou v rámci tohoto cíle uskutečňovány různé zprostředkující aktivity, které by měly umožnit novým inovativním firmám a potenciálním investorům rizikového kapitálu pravidelný a koordinovaný přístup k sobě navzájem. Indikátor naplňování cíle: Celkový objem investic rizikového kapitálu 100 mil. Kč kumulativně do roku Specifické cíle pro prioritní oblast B Lidské zdroje Specifický cíl B1 Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice Tento cíl klade důraz na zvyšování povědomí široké i odborné veřejnosti o problematice výzkumu, vývoje a inovací. Náplní cíle budou konkrétní vzdělávací aktivity v této oblasti (inovační management, open innovation, transfer technologií, ochrana duševního vlastnictví, technology foresight, aj.). Indikátor naplňování cíle: Počet vzdělávacích akcí 20 akcí do roku

24 3.2.2 Specifický cíl B2 Zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdrojů ve znalostních institucích Do tohoto cíle patří podpora rozvoje odborných dovedností výzkumných pracovníků na univerzitách a výzkumných ústavech (včetně Ph.D. studentů) ve svých specializacích, včetně rozvoje dalších kompetencí, tj. měkkých (komunikační, manažerské dovednosti) a tvrdých (jazykové, marketingové dovednosti), které jsou nezbytné pro správnou přípravu a řízení výzkumných projektů a efektivní spolupráci s podnikovým sektorem. Indikátory naplňování cíle: Počet finančně podpořených doktorandů a absolventů doktorského studia na univerzitách v MSK 805 do roku Počet uskutečněných vzdělávacích projektů 15 do roku Specifický cíl B3 Zvýšení žádoucí mobility lidských zdrojů ve znalostních institucích (z/do MSK) Mobilita výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů na univerzitách a výzkumných ústavech je zásadní podmínkou pro zvyšování znalostního kapitálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v kraji. Tento cíl se bude zaměřovat jak na akvizici špičkových zahraničních odborníků k jejich zapojení do výzkumných projektů v našem kraji (zejména ve vztahu k výzkumným centrům podpořeným z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace), tak na zajišťování účasti našich výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů na stážích v zahraničí (budou zapojeni do výzkumných projektů na zahraničních univerzitách a výzkumných ústavech). Indikátory naplňování cíle: Počet zahraničních výzkumných pracovníků na univerzitách v MSK 390 do roku Počet výzkumných pracovníků a PhD studentů účastnících se zahraničních stáží 540 do roku Specifické cíle pro prioritní oblast C Internacionalizace Specifický cíl C1 Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV Účelem tohoto cíle je podporovat zapojení výzkumných pracovníků univerzit, výzkumných ústavů i firem do mezinárodních projektů výzkumu a vývoje a do mezinárodních odborných výzkumných skupin na úrovni EU (Evropská inovační partnerství, Evropský institut pro inovace a technologie Znalostní inovační komunity). Přenosem nejaktuálnějších znalostí a výsledků výzkumu a vývoje z těchto mezinárodních aktivit tak dojde k dalšímu posílení schopností efektivně a cíleně realizovat výzkumné projekty, jejichž výsledky budou nové inovativní výrobky, služby a technologie konkurenceschopné na globálních trzích. Indikátory naplňování cíle: Počet identifikovaných příležitostí k mezinárodní spolupráci 100 do roku

25 Počet mezinárodních VaV projektů s účastí subjektů MSK 30 do roku Specifický cíl C2 Zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů Většina malých a středních firem v kraji pouze pasivně reaguje na nejnovější technologie a vývoj poptávky na zahraničních trzích v jejich odvětvích tím, že se jim v době, kdy se stávají realitou, přizpůsobují. Firmy však musí být napřed a vědět, jaký bude možný vývoj technologií a poptávky na zahraničních trzích tak, aby se byly schopny na ně připravit a tím s předstihem rozvíjet své technologické know-how a postupně posilovat své pozice na zahraničních trzích (postupovat na vyšší úrovně v globálních hodnotových řetězcích). Přesně to je předmětem řešení tohoto cíle, v rámci něhož bude firmám na základě uplatnění principů technology foresight poskytován pravidelný informační servis o možných směrech vývoje technologií v odvětvích klíčových pro Moravskoslezský kraj a s nimi souvisejícím vývoji poptávky. Indikátor naplňování cíle: Počet zpracovaných studií o technologických trendech a vývoji poptávky na zahraničních trzích 4 studie do roku 2020 (a jejich pravidelné aktualizace). 3.4 Specifický cíl pro prioritní oblast D Koordinace a implementace RIS Specifický cíl D1 Zajištění koordinace subjektů inovačního systému, implementace a propagace RIS Tento cíl má za úkol zajistit řádnou realizaci RIS z hlediska vrcholového řízení i po technickoorganizační stránce. Do tohoto cíle patří určování klíčových směrů realizace RIS (v rámci platné struktury RIS), na to navazující příprava a realizace jednoletých akčních plánů RIS a jejich vyhodnocování (prostřednictvím indikátorů ke globálnímu cíli, specifickým cílům a projektům akčních plánů), posilování vzájemné informovatnosti subjektů inovačního systému o jejich konkrétních aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje za účelem zamezení případných duplicit a zvyšování efektivity výzkumných a vývojových činností, přenos informací o aktuálních výsledcích výzkumu a vývoje v jednotlivých odvětvích v kraji a propagace a medializace RIS a problematiky výzkumu, vývoje a inovací jako takové. Bližší informace k systému realizace RIS jsou uvedeny v kapitole 4. Indikátory naplňování cíle: Počet zasedání Koordinační rady RIS 19 zasedání do roku Počet realizovaných kulatých stolů 20 kulatých stolů do roku Počet zpracovaných akčních plánů a monitorovacích zpráv 10 akčních plánů a 10 monitorovacích zpráv do roku Počet zpracovaných propagačních plánů 10 propagačních plánů do roku

26 Obr. 3-1 Struktura návrhové části Globální cíl: Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích Prioritní oblast A: Transfer technologií Prioritní oblast B: Lidské zdroje Prioritní oblast C: Internacionalizace Prioritní oblast D: Koordinace a implementace RIS Specifický cíl A1 - Podpora transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti Specifický cíl B1 Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice Specifický cíl C1 Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV Specifický cíl D1 Zajištění koordinace subjektů inovačního systému, implementace a propagace RIS Specifický cíl A2 Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK Specifický cíl A3 Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups Specifický cíl A4 - Zvýšení intenzity využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví Specifický cíl B2 Zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdrojů ve znalostních institucích Specifický cíl B3 Zvýšení žádoucí mobility lidských zdrojů ve znalostních institucích (z/do MSK) Specifický cíl C2 Zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů Specifický cíl A5 - Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských záměrů 14

27 4 Koncepce realizace RIS Z hlediska organizačního bude realizace Regionální inovační strategie MSK na léta nadále uskutečňována ve dvou úrovních: 1. Strategické řízení RIS (určování klíčových směrů realizace RIS v rámci stanovené struktury specifických cílů) bude zajišťováno prostřednictvím Koordinační rady RIS, jejímiž členy budou přední zástupci univerzit, výzkumných ústavů, firem, KÚ MSK, ARR, klastrových organizací a dalších subjektů z MSK, 2. Výkonné řízení RIS bude zajišťováno Agenturou pro regionální rozvoj, a. s. (ARR) a bude zahrnovat: organizaci pravidelných zasedání Koordinační rady RIS, přípravu jednoletých akčních plánů RIS, jejich předkládání Koordinační radě k projednání, následnou realizaci akčních plánů (ve spolupráci s ostatními partnery garanty jednotlivých projektů akčních plánů) a jejich vyhodnocení, činnosti k odbourávání bariér spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými ústavy a firmami a k zamezení duplicit a paralelnosti aktivit ve výzkumu a vývoji u těchto subjektů, propagaci a medializaci RIS a problematiky výzkumu, vývoje a inovací samotné. Z hlediska konkrétní obsahové náplně bude realizace RIS zajištěna prostřednictvím jednoletých akčních plánů. Každý akční plán bude obsahovat konkrétní rozvojové projekty ve struktuře specifických cílů RIS. U těchto projektů budou vždy specifikovány konkrétní aktivity, harmonogram jejich realizace, rozpočet a zdroje financování, odpovědný garant realizace projektu a indikátor naplňování projektu cílovou hodnotou. Na základě harmonogramů realizace jednotlivých projektů, jejich rozpočtů a zdrojů financování budou sestavovány harmonogramy realizace a finanční plány k jednotlivým akčním plánům. Je zpracován Seznam rozvojových projektů RIS na léta (příloha č. 1), z něhož budou dle aktuálních potřeb inovačního systému MSK vybírány rozvojové projekty do jednotlivých akčních plánů. Tento seznam bude průběžně aktualizován. Dle aktualizované struktury specifických cílů RIS budou sestavovány akční plány. 5 Seznam příloh Příloha č. 1 Seznam rozvojových projektů RIS na léta

28 VYHODNOCENÍ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 Sb., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Aktualizovaná Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) OSTRAVA BŘEZEN 2012

29 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). OBSAH Strana ÚVOD OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Významné problémy životního prostředí v dotčeném území Současné problémy životního prostředí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí Současné problémy v oblasti veřejného zdraví CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ Přehled cílů ochrany životního prostředí souvisejících koncepčních materiálů Způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce v oblasti ŽP Sada referenčních cílů životního prostředí Referenční cíle veřejného zdraví ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení aktualizované Strategie jako celku Hodnocení vize a globálního cíle Hodnocení vlivů specifických cílů RIS Hodnocení vlivů aktivit (projektů) Hodnocení vlivů Programu na referenční cíle v oblasti veřejného zdraví PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ Výběr zkoumaných variant Popis provedení posouzení vlivů koncepce na životní prostředí Problémy při shromažďování požadovaných údajů...80 RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 2

30 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). 9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Monitorování vlivů realizace aktualizované RIS na životní prostředí Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) ochrany životního prostředí Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) ochrany zdraví POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů aktivit/projektů STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ Environmentální hodnocení projektů Environmentální kritéria pro výběr projektů Indikátory (kritéria) podpory projektů v oblasti veřejného zdraví VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI SEZNAM ZPRACOVATELŮ VYHODNOCENÍ KONCEPCE SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Mapa dotčeného území Příloha č. 2: Stanoviska dotčených orgánů ochrany přírody Příloha č. 3: Závěr zjišťovacího řízení Příloha č. 4: Posouzení vlivu koncepce na EVL a PO soustavy NATURA 2000 Příloha č. 5: Strategické hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví Příloha č. 6: Vyhodnocení specifických cílů Příloha č. 7: Vyhodnocení projektů RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 3

31 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). Zkratky a vysvětlivky: AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod CR cestovní ruch EIA posuzování vlivů záměru na životní prostředí ES Evropská společenství EVL evropsky významná lokalita (Natura 2000) EVVO environmentální vzdělávání, výchova a osvěta CHKO chráněná krajinná oblast KOPK MSK Koncepce ochrany přírody a krajiny MSK KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje LV limitní hodnota LV+MT limitní hodnota + mez tolerance MPR městská památková rezervace MPZ městská památková zóna MSK Moravskoslezský kraj MZCHÚ maloplošná zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 soustava chráněných území Natura 2000, která je tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO) NKP národní kulturní památka NNO nestátní neziskové organizace NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace NO X oxidy dusíku OR odds ratio (vyjadřuje pravděpodobnost onemocnění) OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PAU polyaromatické uhlovodíky PCB polychlorované bifenyly PP přírodní památka PO ptačí oblasti (Natura 2000) PM 10 suspendované částice frakce PM 10 (prašný aerosol) REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ROP Regionální operační program SEA posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SUR Strategie udržitelného rozvoje ČR SWOT analýza analýza silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí (formalizace analytických výstupů) TZL tuhé znečišťující látky ÚPN VÚC územní plán velkého územního celku ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek VPR vesnická památková rezervace VPZ vesnická památková zóna VÚC velký územní celek ZCHÚ zvláště chráněná území ŽP životní prostředí RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 4

32 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). Název koncepce: Aktualizovaná Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta , (po aktualizaci na léta ) (v textu zkráceně také RIS MSK) Předkladatel: Moravskoslezský kraj ul. 28. října Ostrava IČ: Oprávněný zástupce předkladatele: Ing. Jaroslav Palas hejtman Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj ul. 28. října Ostrava Tel.: Kontaktní osoba: Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a.s. ul. Na Jízdárně Ostrava Tel.: , jiri.stepan@arr.cz RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 5

33 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). Zpracovatel: RADDIT consulting, s.r.o. Fojtská Krmelín telefon: mobil: Oprávněný zástupce zpracovatele (držitel autorizace a odpovědný řešitel): Ing. Bohumil Sulek, CSc. Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; č. osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne Adresa: Na Pláni 2863/9, Praha 5 telefon: bob.sulek@seznam.cz Řešitelský tým (členové týmu v abecedním pořadí): Ing. Bohumil Sulek, CSc. RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provádění posouzení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (č. osvědčení 57148/ENV/09) Bc. Barbora Budayová RNDr. Radim Misiaček Lenka Polachová MUDr. Eva Rychlíková, osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví č.j OVZ poř.č. 2/2010 RNDr. Jiří Skorkovský RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 6

34 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). ÚVOD Východiska Předložené Vyhodnocení vlivu koncepce Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) na životní prostředí a veřejné zdraví (dále také Vyhodnocení) je zpracováno na základě 10e - 10f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, především v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Závěru zjišťovacího řízení podle 10d) citovaného zákona, vydaného odborem posuzování vlivů na ŽP Ministerstva životního prostředí ČR dne , pod č.j /ENV/12. Na základě žádosti předkladatele byla k rozpracovanému návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů ochrany přírody KÚ Moravskoslezského kraje a AOPK správ CHKO Jeseníky, Beskydy a Poodří. Uvedená stanoviska nevyloučila vliv Strategie na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 2), a proto byl vyhodnocen vliv uvedené Strategie (dále též koncepce) 1 také na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vliv na EVL a ptačí oblasti byl vyhodnocen osobou, autorizovanou ke zpracování posouzení dle 45i citovaného zákona, a citovaný dokument je součástí přílohy č. 4 Vyhodnocení. Vliv na veřejné zdraví byl vyhodnocen držitelem osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví a je součástí přílohy č. 5 Vyhodnocení. Při zpracování posouzení byla zohledněna Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí a pro srovnání také metodika SEA Strukturální fondy EU Handbook on SEA for Cohesion Policy K obsahu Vyhodnocení přispěla také stanoviska dotčených orgánů veřejné správy a dalších subjektů ke zveřejněnému Oznámení koncepce, tak jak bylo požadováno v Závěru zjišťovacího řízení a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům vyhodnocení předkladatelem koncepce; dále konzultace s orgány veřejné správy, literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatelů při zpracování koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje. Základním podkladem, který byl podroben hodnocení, byly postupně průběžné verze Strategie s tím, že poslední verzí, k níž se toto Vyhodnocení vztahuje, je verze z ledna Oproti předchozí pracovní verzi z prosince 2011, použité ke zpracování oznámení koncepce, došlo k nevýznamným obsahovým změnám, které jsou plně zachyceny ve Vyhodnocení. Vyhodnocení koncepce zpracoval tým pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je autorizovanou osobou, oprávněnou zpracovávat dokumentace a posudky podle zákona a držitelem autorizace ve smyslu 19, odstavec 1, zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Složení týmu je uvedeno výše. Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován se současně platnou legislativou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli vyhodnocení koncepce v době jejího zpracování známy. 1 Koncepce ve smyslu 10c) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; termín použit především při popisu obligatorních kroků, stanovených zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 7

35 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). Předmět posouzení a vymezení území Předmětem posouzení je Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ), zahrnující území Moravskoslezského kraje. Území je vymezeno v hranicích Moravskoslezského kraje. Přestože se kraj nevyvíjí izolovaně a pro úspěšné dosažení cílů Strategie jsou nezbytné vazby a vztahy s ostatními oblastmi České republiky i přilehlými i vzdálenějšími územími členských států Evropské unie i dalších zemí, je pro účely tohoto posouzení hodnoceno území Moravskoslezského kraje. Zpracovatel koncepce Zpracovatelem koncepce je na základě pověření předkladatele Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, Na Jízdárně 7, Ostrava, kontaktní osobou je Mgr. Jiří Štěpán (dále jen zpracovatel koncepce). Koncepce byla zpracována dle principů strategického plánování rozvojových dokumentů s významným zapojením klíčových aktérů rozvoje Moravskoslezského kraje do jeho přípravy, zahrnující odborníky z podnikatelského sektoru, institucí veřejné správy, středních a vysokých škol, měst a obcí a také zástupce Hospodářské komory a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti Procedura posouzení koncepce probíhá v působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky. Zapojení veřejnosti probíhá v souladu s obligatorními kroky, stanovenými zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o posuzování vlivů na životní prostředí, i na základě fakultativních (dobrovolných) kroků předkladatele i zpracovatele koncepce. Obligatorní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. Oznámení koncepce ve smyslu 10c) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo příslušnému úřadu předloženo předkladatelem v lednu Oznámení bylo v souladu s požadavkem odstavce 2, 10c) citovaného zákona 2 příslušným úřadem zasláno dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Dne bylo oznámení zveřejněno na úřední desce Moravskoslezského kraje a tímto dnem bylo zahájeno zjišťovací řízení dle 10d) citovaného zákona. 2. Na základě vyjádření, doručených k oznámení byl příslušným úřadem vydán Závěr zjišťovacího řízení (příloha č. 3 Vyhodnocení), který mimo jiné stanovil obsah a rozsah Vyhodnocení jak v rozsahu základních požadavků, daných 2 a 10b) a přílohou č. 9 zákona, ale také nad tento rámec, se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení. V souladu s požadavky zákona byl Závěr zjišťovacího řízení zveřejněn. 3. Dne byl MŽP ČR předložen návrh koncepce, včetně Vyhodnocení jejího vlivu na ŽP a veřejné zdraví, ve smyslu 10f) citovaného zákona. 2 Není-li uvedeno jinak, je dále v tomto textu zákonem vždy míněn zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 8

36 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). Vybrané fakultativní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. Strategie byla připravována prostřednictvím odborné 17ti členné skupiny, zahrnující odborníky z podnikatelského sektoru, institucí veřejné správy, středních a vysokých škol, měst a obcí a také zástupce Hospodářské komory a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. V rámci zpracování koncepce byla zřízena také koordinační rada RIS podílející se na zpracování aktualizace návrhové části. Koordinační rada RIS byla ustanovena jako orgán zastřešující celý proces a je složena z respektovaných odborníků, zástupců klíčových organizací a politického vedení kraje. Obě tyto skupiny se podílely analogicky i na aktualizaci dokumentu, čímž byla zajištěna personální a odborná kontinuita procesu zpracování, realizace a aktualizace dokumentu. 2. Aktualizovaná verze návrhové část Strategie byla vytvářena prostřednictvím workshopů a jednání výše uvedené Koordinační rady RIS a pracovní skupiny. Do procesu jejího zpracování byla zapojena veřejnost, včetně odborné veřejnosti. V rámci výše uvedených jednání pracovní a Koordinační skupiny byly také prezentovány principy posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, v jejichž rámci byli členové seznámeni s principy posuzování, jeho harmonogramem i možnostmi do celého procesu aktivně vstoupit a vznikající koncepci připomínkovat a navrhovat úpravy a doporučení. Plánované obligatorní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Zveřejnění návrhu koncepce, včetně Vyhodnocení, a jeho zaslání příslušným úřadem dotčeným správním úřadům a dotčeným samosprávným celkům dle 10f), odstavec 2 citovaného zákona. 2. Shromažďování vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených samosprávných celků a veřejnosti po celou dobu zveřejnění návrhu koncepce. 3. Veřejné projednání návrhu koncepce dle 10f), odstavec 4 citovaného zákona. 4. Vydání stanoviska k posouzení vlivů návrhu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví Ministerstvem životního prostředí ČR na základě návrhu koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání dle 10g), odstavec 1 citovaného zákona. Plánované fakultativní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Podpora účasti veřejnosti při získávání informací a projednávání návrhu koncepce a Vyhodnocení. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 9

37 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). 1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1. Obsah koncepce Aktualizace Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) je základním koncepčním dokumentem, určujícím pro následující roky hlavní směry rozvoje inovačního prostředí Moravskoslezského kraje. RIS je zpracována jako střednědobý až dlouhodobý strategický dokument, který navazuje na stávající Regionální inovační strategii z roku Strategie však není takovým strategickým dokumentem, který by přímo zakládal financování konkrétních záměrů v oblasti inovací v MSK, ale především stanovuje rámec pro další rozvoj inovací, který je považován v rámci rozvoje kraje za prioritní. Aktualizace strategie vychází ze stávajícího dokumentu roku 2010, využívá tedy jak původní strukturu, tak i upravenou (aktualizovanou) analytickou část (změny proběhly v části návrhové). Návrhová část RIS vychází z analýzy inovačního prostředí MSK a bere v úvahu všechny okruhy zpracované v analytické části. Z komplexních závěrů analytické části byla zpracována podrobná analýza silných a slabých stránek SWOT a v návaznosti na ni takzvaný strom problémů, zahrnující všechny zjištěné kauzality v logické posloupnosti aktuálního zjištěného stavu (důsledku) a jeho dopadů. Strom problémů byl hlavním nástrojem pro zacílení návrhové části RIS. Návrhová část je dále podkladem pro případnou úpravu realizačního rámce a způsobu monitoringu realizace strategie Z hlediska struktury je návrhová část RIS tvořena na nejvyšší úrovni vizí, která byla zformulována na základě zvážení rozvojového potenciálu regionu. K jejímu naplnění slouží globální cíl, zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky MSK na globálních trzích. K jeho dosažení budou sloužit aktivity rozdělené do čtyř prioritních oblastí: Prioritní oblast A Transfer technologií, Prioritní oblast B Lidské zdroje, Prioritní oblast C Internacionalizace a Prioritní oblast D Koordinace a implementace RIS. Každá prioritní oblast obsahuje specifické cíle, jejichž naplnění by mělo zajistit dosažení uvedeného globálního cíle. Specifické cíle pak obsahují příklady jednotlivých projektů, sloužících k jejich naplnění. Z operativního hlediska bude realizace RIS rozdělena do jednoletých akčních plánů, které budou obsahovat projekty sloužící k naplnění jednotlivých specifických cílů Rozvojová vize Níže stanovená vize vychází z analýzy současného stavu inovačního systému MSK a bere zároveň v úvahu budoucí možnosti rozvoje tradičních i nových, perspektivních odvětví a s nimi související inovační infrastrukturu, lidské zdroje a mezinárodní spolupráci. Na základě těchto aspektů byla vize RIS MSK na léta převzata v plném rozsahu z původní strategie a potvrzena v následujícím znění: RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 10

38 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). Moravskoslezský kraj usiluje stát se progresivně a dynamicky se rozvíjejícím znalostně orientovaným regionem střední Evropy stavějícím na specifickém know-how koncentrovaném v tradičních odvětvích kraje ve vzájemné interakci s novými perspektivními odvětvími odrážejícími trendy současné globální ekonomiky. Klíčovým faktorem tohoto rozvoje se stane koordinovaná a systémová podpora excelentního výzkumu a vývoje s důrazem na aplikaci jeho výsledků v podobě inovací v komerční sféře se schopností prosadit se na globálních trzích. K tomu dopomůže kvalitní systém celoživotního vzdělávání rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, která je tvořena technicky zdatnými a kreativními lidmi Globální cíl a specifické strategické cíle Globální cíl byl formulován následujícím výrokem, jehož podrobnější specifikace je uvedena níže: Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích Globálním cílem Strategie je přispět realizací adekvátně nastavených opatření k využití výsledků výzkumu a vývoje formou inovací v komerční sféře, zvýšit přidanou hodnotu produkce hospodářství a tím i celkovou výkonnost ekonomiky MSK. Je však nutno brát na zřetel, že existuje nespočet faktorů tržních mechanismů a v žádné strategii tudíž nebude možné postihnout všechny cesty, které by vedly k optimálnímu výkonu ekonomiky. Je proto nanejvýš důležité umět vyhodnotit a kvantifikovat dílčí potřeby systému a na ně navázat takové nástroje řešení, jež ve svém důsledku přispějí k plnění vytyčeného globálního cíle a naplní vizi RIS. Na základě slabých stránek zjištěných ve SWOT analýze, jejich následného rozboru ve stromu problémů, ale také na základě přímé poptávky subjektů inovačního systému po konkrétních nástrojích podpory byly identifikovány dílčí specifické cíle, z jejichž charakteru vyplynulo jejich rozčlenění do čtyř prioritních oblastí klíčových pro budoucí rozvoj inovačního systému. V následujícím textu je uveden přehled prioritních oblastí a specifických strategických cílů: Prioritní oblast A TRANSFER TECHNOLOGIÍ se zaměřuje na posilování transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti ze znalostních institucí do firem na straně jedné a podporou realizace smluvního výzkumu ve znalostních institucích/výzkumných organizacích na straně druhé (stimulace poptávky firem po výzkumných kapacitách znalostních institucí). Důraz je kladen také na podporu využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví při transferu výsledků výzkumu a vývoje do podoby konkrétních inovací v nových/zdokonalených výrobcích, technologiích či službách. Vzhledem k tomu, že MSK patří v ČR ke krajům s nejnižší mírou podnikatelské aktivity v sektoru malého a středního podnikání, je zahrnuta do této prioritní oblasti také podpora zakládání nových spin-offs a inovativních start-ups. V souvislosti s touto aktivitou sem patří také opatření ke zvyšování využití rizikového kapitálu pro financování inovativních podnikatelských záměrů. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 11

39 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). A1 - Podpora transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti A2 Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK A3 Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups A4 Zvýšení intenzity využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví A5 Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských záměrů Prioritní oblast B LIDSKÉ ZDROJE reaguje na zjištěné potřeby zvyšování odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice (například v oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví, metod inovačního managementu, technology foresight a podobně). Jako velmi důležité se dále jeví zvyšování odborné kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích pomocí motivačních systémů a rozvoj jejich dalších dovedností potřebných ke kvalitní přípravě a řízení kolaborativních výzkumných projektů s jinými znalostními institucemi, ale zejména s podniky (marketingové, jazykové, manažerské a komunikační dovednosti). Klíčové je také lákání špičkových výzkumníků ze zahraničí pro zajištění úspěšné realizace projektů výzkumných center podpořených z OPVaVpI a zároveň také podpora mobility našich výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů k účasti na odborných stážích v zahraničí. B1 Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů ve znalostní ekonomice B2 Zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdrojů ve znalostních institucích B3 Zvýšení žádoucí mobility lidských zdrojů ve znalostních institucích (z/do MSK) Prioritní oblast C INTERNACIONALIZACE se zaměřuje na vytváření a posílení využívání příležitostí v oblasti navazování mezinárodních kontaktů a transferu know-how a na posílení účasti subjektů inovačního systému MSK v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje včetně účasti našich odborníků z univerzit, výzkumných ústavů a firem v klíčových seskupeních na úrovni Evropské komise pro přípravu a další rozvoj strategických výzkumných agend EU (Evropská inovační partnerství a znalostní inovační komunity EIT). Stěžejní v této prioritní oblasti je také analýza budoucích trendů vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v klíčových odvětvích MSK zejména ve prospěch malých a středních firem. C1 Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV C2 Zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 12

40 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). Prioritní oblast D KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS se orientuje na odstraňování paralelnosti a duplicit aktivit ve výzkumu a vývoji u jednotlivých subjektů inovačního systému (v řadách znalostních institucí, soukromého sektoru, podpůrných institucí a veřejné správy) a na eliminaci bariér jejich vzájemné spolupráce. Tato aktivita je velmi důležitá pro zajištění efektivního průběhu realizace strategie a dosažení jejich cílů. K tomu účelu je rovněž nastaven efektivní a transparentní systém implementace strategie založený na jednoletých akčních plánech (garance jednotlivých projektů akčních plánů je rozdělena mezi partnerské organizace subjekty inovačního systému). Nedílnou součástí je rovněž propagace a medializace RIS. D1 Zajištění koordinace subjektů inovačního systému, implementace a propagace RIS. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 13

41 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK (po aktualizaci ). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10b 14

42 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Projekty RIS Další části strategie tvoří, mimo jiné, vybrané / vzorové / příkladmé aktualizované aktivity (projekty), doplněné či upravené Koordinační skupinou RIA a pracovní skupinou ze seznamu projektů původní Regionální inovační strategie. Ke každému specifickému cíli jsou v návrhové části RIS uvedeny jeden nebo více možných aktivit (projektů), které naplňují dosažení cílů. RIS tedy tvoří rámec pro konkrétní projekty rozvoje inovací v MSK. Seznam projektů v jednotlivých projektových oblastech je uveden níže: Oblast Transfer technologií SC A1 1 Podpora spolupráce klastrů ve VaV (s využitím interdisciplinárního přístpu) SC A1 2 Podpora firem v MSK na vytvoření pracovních míst pro VaVaI SC A1 3 Podpora přípravy projektové dokumentace SC A1 4 Rozvoj a stabilizace systému TT VŠB-TUO SC A2 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT3 (inovační vouchery) SC A2 2 Aktivní marketing jednotlivých výzkumných center podpořených z OPVaVpI a sdílení informací a zkušeností SC A3 1 Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem SC A3 2 Fond mikropůjček pro zakládání a rozvoj spin-offs a inovativních start-ups SC A3 3 Inovativní hub pro studenty v MSK (v rámci sítě Demola) SC A4 1 Patentový fond SC A5-1 Workshopy - organizovaná setkání investorů rizikového kapitálu se zástupci spin-offs a inovativních start-ups Oblast Lidské zdroje SC B1 1 Odborné workshopy na aktuální témata VaVaI SC B2 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT5 SC B2 2 Rozvoj tvrdých a měkkých kompetencí výzkumných pracovníků ve znalostních institucích. SC B2 3 Příležitost pro mladé výzkumníky SC B3 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT1 SC B3 2 Moravskoslezský program mobility a asistenčních služeb pro výzkumné pracovníky ze zahraničí (síť EURAXESS) SC B3-3 Podpora mobility výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů Oblast Internacionalizace SC C1 1 Brokerage Events SC C1 2 Facilitace zapojení MSK do mezinárodních výzkumných týmů Evropská inovační partnerství a EIT SC C2 1 One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce SC C2 2 Uplatnění principů technology foresight pro identifikaci možných variant vývoje klíčových odvětví v MSK Oblast Koordinace a implementace RIS SC D1-1 Koordinační rada RIS SC D1 2 Kulaté stoly RIS SC D1-3Implementace a monitoring RIS SC D1 4 Propagace a medializace RIS a jejich výstupů RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 15

43 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Vazby na další strategické dokumenty dle zpracovatelů koncepce Vzhledem ke svému zaměření má zpracovávaná koncepce aktalizované RIS MSK na léta vztah k řadě dokumentů na národní, regionální, krajské i místní úrovni. Reaguje ovšem především na podstatné změny a potřeby podnikatelského prostředí a vyžaduje založení jednotné institucionalizované koordinační platformy pro podporu realizace a udržitelnosti navržených opatření a projektů v oblasti tvorby inovací a podpory výzkumně-vývojových a znalostně náročných aktivit v kraji. Při zpracování Regionální inovační strategie kraje byla zohledněna a využita Regionální inovační strategie MSK z roku 2010, která navázala na strategii z roku 2003 (jejíž opatření však nebyla až na jednu výjimku realizována) a také další dokumenty na regionální i národní úrovni. Jedná se především o Hlavní směry inovační politiky MSK , které dočasně nahrazovaly předchozí RIS MSK z roku Mezi další opěrné dokumenty patří napříkla Strategie rozvoje MSK na léta (v současné době je také aktualizována), strategické plány rozvoje měst a mikroregionů Moravskoslezského kraje, koncepční dokumenty z oblasti životního prostředí MSK 3 a další. Vzhledem k charakteru očekávaného financování části záměrů ze strukturálních fondů EU (i v rámci nového programového období), byla aktualizovaná Regionální inovační strategii provázána s operačními programy a jejich dokumenty, především operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace (VaVPI), konkrétně: IT for Innovations, Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin (ITT), Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie (ENET), Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF), Institut environmentálních technologií (IET), Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC), Progresivní stavební materiály a technologie (PSMT), Lékařská fakulta Ostravské univerzity a Centrum medicínského výzkumu této fakulty Doplnění souvisejících relevantních strategických dokumentů V této kapitole jsou uvedeny hlavní relevantní strategické dokumenty, které mohou mít vliv na provádění RIS i dopad na podporované území. Jedná se o koncepce, vztahující se k problematice udržitelného rozvoje a životního prostředí, které byly vzaty v úvahu při samotném posuzování vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví. Cíle navrhované v rámci RIS by měly být v souladu s cíli vybraných strategických a programových dokumentů. Jedná se jak o další krajské dokumenty, tak i dokumenty na národní úrovni. 3 Koncepční dokumenty MSK v oblasti ŽP jsou navíc v současné době aktualizovány v rámci tvorby Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 16

44 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Vazby aktualizované Regionální inovační strategie s relevantními dokumenty, jsou shrnuty v kapitole č. 6 Vyhodnocení. Vzhledem ke stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji, které je a nadále může být jedním z limitů jeho rozvoje, jsou klíčovými dokumenty, s nimiž by měla být Strategie v souladu, především tyto koncepce v oblasti životního prostředí: Krajský integrovaný program zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Krajský program snižování emisí a imisí Moravskoslezského kraje Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (porovnání souladu mimo jiné vyžádáno v rámci připomínek k oznámení koncepce) Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje Státní politika životního prostředí ČR, Strategie má dále přímý či nepřímý vztah k následujícím nadregionálním strategickým dokumentům, které zpracovatel Vyhodnocení vzal v odpovídajícím rozsahu v úvahu: Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR, 2010, který byl Radou vlády pro udržitelný rozvoj dne a následně schválen vládou ČR v lednu 2010 Národní program snižování emisí České republiky Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 Státní program ochrany přírody a krajiny Akční program zdraví a životní prostředí České republiky (NEHAP, 1998) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století ( program ZDRAVÍ 21 ), 2002 V obecné úrovni lze konstatovat, že z hlediska vlivu na ŽP může docházet především ke kumulaci vlivu specifických cílů aktualizované RIS s vlivy ostatních strategických dokumentů. V konkrétní rovině, to ale znamená, že při přípravě a realizaci každého jednotlivého projektu musí proti potenciální negativní kumulaci vlivu na úrovni implementace projektů působit následující postupy: 1. Důsledná, nikoliv formální aplikace environmentálních kritérií (respektive kritérií v oblasti veřejného zdraví) při rozhodování o podpoře projektů v rámci financování z OP VaVPI či jiných zdrojů, uváděných ve finanční části RIS. 2. Využití procedur posuzování vlivu záměrů na životní prostředí (EIA), případně procedur posuzování vlivu záměru na EVL a ptačí oblasti v těch případech, kdy je jejich aplikace relevantní. 3. Uplatňování stavebního zákona (včetně nástrojů územního plánování) tam, kde projekty nebudou podléhat výše uvedeným procedurám. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 17

45 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Smyslem posuzování vlivu strategických dokumentů i konkrétních projektů, realizovaných v jejich rámci, přitom je maximalizovat jejich pozitivní a minimalizovat jejich negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Je však nezbytné uvést, že aktualizovaná RIS nezahrnuje žádné aktivity (projekty), které by mohly být v rozporu se závěry krajských a celostátních koncepcí, zejména s koncepcemi ochrany přírody a krajiny (například Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní politikou životního prostředí ČR, Strategií ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje), Krajským programem snižování emisí Moravskoslezského kraje a plány odpadového hospodářství. Koncepce není v rozporu s cíli Evropské úmluvy o krajině a Strategie udržitelného rozvoje ČR ani s koncepčními materiály v oblasti ochrany přírody. Koncepce neovlivní zvláště chráněná území, která leží nebo zasahují na území Moravskoslezského kraje. Závěry vybraných koncepcí byly použity k určení referenčních cílů ŽP. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 18

46 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1. Úvod Zpracovatel Vyhodnocení při přípravě níže uvedené kapitoly čerpal především z oficiálně vykazovaných údajů Ministerstva ŽP ČR pro dotčené území a z podkladů Moravskoslezského kraje. Výše uvedené zdroje byly tam, kde to bylo možné a účelné, doplněny dalšími relevantními údaji o stavu životního prostředí (viz seznam podkladů v kapitole 18). Cílem kapitoly o stavu životního prostředí podporovaného území není provést samoúčelnou kompletní analýzu stavu životního prostředí, ale odlišit významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek ŽP i v jejich geografické distribuci tak, aby bylo možno posoudit vliv navrhovaných intervencí koncepce na vývoj životního prostředí (viz kap. č. 7 tohoto Vyhodnocení). I v této souvislosti však je nezbytné uvést, že dopady aktualizované RIS na ŽP Moravskoslezského kraje budou minimální. Přestože se v Moravskoslezském kraji podařilo zejména v posledních desetiletích podstatně zlepšit kvalitu životního prostředí, patří jeho území mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Postiženy jsou všechny složky životního prostředí, ale nejzávažnějším současným problémem MSK je znečištění ovzduší. A to zejména při srovnání s dalšími oblastmi České republiky (severní Čechy, Praha), u nichž došlo v minulých letech k podstatně významnějšímu zlepšení. Znečištění ovzduší prokázalo svoji klíčovou roli při limitování dalšího rozvoje kraje také v období procesu SEA (podzim/zima 2011/12), kdy vlivem nepříznivých meteorologických podmínek došlo v některých oblastech jak k velmi časnému nástupu každoročního období zvýšených koncentrací znečištění ovzduší, tak i rychlému vyčerpání počtu povolených 35ti dnů s překročením koncentrací škodlivin. Delší období překračování koncentrací škodlivin přetrvávalo i v březnu 2012, tedy v části roku, kdy se již obvykle kvalita ovzduší zlepšuje. Dalšími významnými problémy ŽP kraje je poškození krajiny způsobené těžbou uhlí, kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku předchozí průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže) a znečištění povrchových vod. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují především do střední a severovýchodní části kraje na ostravsko, karvinsko a třinecko. Na druhé straně se na území regionu nacházejí atraktivní a zachovalá území, například na severozápadě Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník a Oderské vrchy a na jihovýchodě Moravskoslezské Beskydy, které obklopují hustě osídlenou centrální část kraje. Nejcennější části jsou chráněny v rámci velkoplošných zvláště chráněných území (CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy a CHKO Poodří), která zaujímají téměř pětinu rozlohy kraje (7. místo mezi kraji ČR), a dále velkým počtem maloplošných zvláště chráněných území, případně dalších přírodně cenných lokalit evropské soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti, evropsky významné lokality). Rozloha Moravskoslezského kraje: km 2. Počet obyvatel: (2011) RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 19

47 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Ovzduší Přestože se ovzduší v Moravskoslezském kraji ve srovnání s minulostí poměrně výrazně zlepšilo a celkové emise hlavních znečišťujících látek se snížily, stále výrazně převyšují průměr EU i situaci v jiných částech ČR. Zásadním problémem se v posledních letech stal opětovný lokální nárůst znečištění ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, polyaromatickými uhlovodíky (PAU) a zejména polétavým prachem (PM 10 ) ve velkých městech a v blízkosti zatížených komunikací v důsledku kombinace emisí z velkých průmyslových zdrojů znečištění, lokálních topenišť a rostoucí intenzity automobilové dopravy. Kraj patří k regionům s nejvíce zatíženým ovzduším v ČR. Podstatný je především negativní trend produkce škodlivin, který po roce 2000 neutralizoval vliv významného snížení objemu emisí, dosaženého v devadesátých letech minulého století v důsledku útlumu některých výrob a opatření na zdrojích u největších znečišťovatelů (ke změně uvedeného negativního trendu po roce 2000 došlo až částečným snížením produkce emisí od roku 2009). Část zlepšení v případě emisí TZL byla způsobena odprášením aglomerací v Třineckých železárnách, a.s., aktuálně také opatřením v Arcelor-Mittal, Ostrava, a.s, na druhé straně se výrazně zvyšuje produkce TZL u malých zdrojů. Při srovnání produkce celkových emisí (zahrnujících všechny typy zdrojů znečištění, včetně mobilních) je zřejmé, že MSK produkuje zhruba stejně škodlivin jako region Severozápad (složený ze 2 krajů ČR). Současně je druhým největším původcem oxidů dusíku a těkavých organických látek mezi kraji ČR. Je naprosto zřejmé, že stav ovzduší, především v jádrové části ostravsko-karvinské aglomerace, je v současné době klíčovým problémem životního prostředí Moravskoslezského kraje, a to i v území, která byla tradičně považována za méně problematická (včetně například západní části Ostravy). Znečištění ovzduší může na jedné straně negativně ovlivnit rozvoj vybraných částí kraje (snížení atraktivity území pro nové zaměstnance či absolventy škol 4, odchod obyvatel pro něž patří kvalita ŽP mezi životní priority, apod.) a současně je tato situace limitující pro některé z rozvojových aktivit, jejichž povolení by mohlo mít (byť i nevelký) vliv na další zhoršení kvality ovzduší (např. problematika příspěvku emisí nových zdrojů v zatížených oblastech, vlivy související dopravy, apod.). 4 Tato skutečnost je klíčová především pro rozvoj inovací, který vyžaduje příchod vzdělaných odborníků, respektive atraktivitu území pro studenty vzdělané v místních vysokoškolských a dalších vědeckých institucích. Nízká kvalita ŽP uvedené oborníky i studenty odrazuje a limituje tím i realizace inovační strategie. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 20

48 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Emisní situace 5 Obdobně jako v celé České republice dochází i v Moravskoslezském kraji k postupnému ústupu významu původně převažující škodliviny (oxidu siřičitého) ve prospěch nárůstu objemu i významu suspendovaných částic (prachu), oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodíků. Rozmístění zdrojů emisí v kraji je velmi nerovnoměrné. Největší zdroje znečišťování se nacházejí především v ostravsko-karvinské aglomeraci a na třinecku. V Moravskoslezském kraji se nacházelo celkem 2152 zdrojů znečišťování ovzduší, které produkovaly alespoň jednu ze zájmových znečišťujících látek, a které byly rozmístěny v 284 provozovnách. Mezi významné provozovatele stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ovlivňujících kvalitu ovzduší v kraji, patří především ArcelorMittal Ostrava a.s., Dalkia Česká republika, a. s. Elektrárna Třebovice, OKD, OKK, a.s., VÍTKOVICE STEEL, a.s., Energetika Vítkovice, a.s., ČEZ, a.s., Biocel Paskov a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. a ENERGETIKA TŘINEC, a.s. V případě zvláště velkých a velkých zdrojů došlo v roce 2009 k celkovému meziročnímu snížení produkce TZL o 22%. (nejvýznamnější pokles u velkých zdrojů znečištění byl zaznamenán u zdroje ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece). Tabulka: Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2010 Zdroj: Situační zpráva k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje Vzhledem k datu zpracování a neexistenci dat pro analýzu za rok 2010 v plném rozsahu, jsou v oznámení uvedeny hodnoty za rok 2010, v případě nezbytnosti 2009, doplněné aktuálními údaji studie Analýza národních a krajských koncepcí v oblasti životního prostředí, energetiky, dopravy a územního plánování jako součásti posílení absorpční kapacity prioritní osy 2 operačního programu Životní prostředí, RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 21

49 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Graf: Struktura zdrojů emisí v Moravskoslezském kraji [%] v roce 2010 Graf: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v MSK v letech (Aktuálnější data nebyla v době uzávěrky Vyhodnocení koncepce k dispozici) Z výše uvedené tabulky a grafů je zřejmý významný vliv zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v případě produkce oxidu siřičitého, TZL a oxidů dusíku. Přes průmyslový charakter Moravskoslezského kraje jsou však významným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv a mobilní zdroje. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší významně především v podzimních a zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek. K nárůstu znečištění dochází i v oblastech s možnostmi alternativního vytápění ušlechtilejšími palivy (plyn). Příčinou je mimo jiné i částečný návrat k vytápění tuhými palivy, způsobený především zvyšováním nákladů na vytápění při současné dostupnosti levnějších druhů RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 22

50 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). pevných paliv, v některých případech doprovázený i spalováním odpadů se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Měrné emise z vytápění domácností přesahují v hodnotách TZL, PM 10 i PAU průměry České republiky. Očekávaný pozitivní trend snižování emisí v důsledku zateplování obytných domů, respektive instalace alternativních zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, solární zdroje) v rámci podpory programu Zelená úsporám se významněji může projevit až při hodnocení celé zimní sezóny. Dopady společného opatření MSK a MŽP, zaměřeného na výměnu technicky nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za modernější s nižšími měrnými emisemi, se projeví až v nadcházející zimní sezóně. Dominantní role malých zdrojů znečištění ovzduší se projevuje především v případě produkce těkavých organických látek (více než 65% veškeré produkce VOC v kraji). Společně s dopravou tak jde o více než ¾ veškeré produkce VOC, což má dopad z hlediska zátěže území nejen v jádrové části kraje, kde se na znečištění ovzduší podílí především průmysl, ale také v oblastech relativně vzdálených dosahu zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečištění. V následujícím obrázku (zdroj: SZÚ) je uvedeno rozložení zdrojů lokálních topenišť v MSK: Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává, kromě výše uvedeného narůstajícího podílu malých zdrojů znečištění ovzduší, také již citovaná doprava. A to především v důsledku narůstající intenzity vnitrostátní i mezinárodní kamionové přepravy. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 23

51 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Na některých úsecích silnic v kraji se intenzita dopravy, zejména v první polovině minulé dekády, zvýšila o desítky procent. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování jsou komunikace v centrech měst (především Ostrava a její okolí), všechny rychlostní komunikace a zatížené úseky silnic I. tříd (jihozápadně od Ostravy). Přínos dokončené dálnice se zatím významným způsobem neprojevil, důležitou roli může sehrát její využití při smogových situacích. Dalším, výše nezmíněným zdrojem znečištění ovzduší, je významný lokální vliv termicky aktivních důlních odvalů (nutnost sanace) a vliv velkých plošných rekultivačních prací Imisní situace Koncentrace škodlivin v ovzduší je mimo jiné závislá na meteorologické situaci, proto je tento faktor v jednotlivých sezónách i letech různě významný. Přesto se dá konstatovat, že po roce 2000 došlo v Moravskoslezském kraji - na rozdíl od stagnace koncentrací ostatních škodlivin - k významnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic PM 10 (špička hodnot v roce 2003) i oxidů dusíku (špička hodnot v roce 2006). Následující graf (zdroj: ČHMÚ) přináší navíc i srovnání s dalšími aglomeracemi v ČR. Z něj mimo jiné plyne, že koncentrace škodlivin (zejména PM 10 ) v Moravskoslezském kraji od roku 1999 stoupaly podstatně více, než v dalších zatížených oblastech ČR (SZ Čechy, Praha) a postupný pokles koncentrací od roku 2003 nebyl natolik výrazný, aby se hodnoty přiblížily ke stavu, který je dnes v uvedených srovnávacích oblastech. Vyhlášená oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) tak v posledních letech stále zaujímá významnou část MSK a zasahuje stále výrazně i za západní a jihozápadní hranice města Ostravy. Kraj je vzhledem ke své homogenitě největší velkoplošnou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území České republiky. Ta v roce 2009 dosahovala 45,4% rozlohy kraje, což je zhoršení oproti roku 2008 (36% rozlohy kraje). Oproti roku 2005 a 2007 (45,5% a 51% území kraje) se jedná o zhruba stejnou rozlohu. Příčinou neuspokojivého imisního stavu je, kromě vysoké produkce emisí ze všech typů zdrojů (včetně malých zdrojů lokálních topenišť a dopravy), častý výskyt období se špatným rozptylem škodlivin v ovzduší především při inverzních stavech v chladných částech roku. Klíčové je především znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM 10, a to nejen v ostravsko-karvinské průmyslové aglomeraci a přilehlých územích, ale i ve větších městech mimo tuto aglomeraci. V roce 2010 byl denní imisní limit koncentrací PM 10 překročen na všech 20 stanicích. Překročení hodnoty 24 hodinového imisního limitu bylo nejčastěji dosahováno na stanicích v okrese Karviná a Ostrava. Největší počet překročení hodnoty 50 ug.m -3 byl dosažen na stanici Bohumín (165x oproti 136x v roce 2009 a 110 x v roce 2008), Ostrava Radvance (148x), Veřňovice (147 x), ad. Roční imisní limit PM ug.m -3 byl v roce 2010 na území Moravskoslezského kraje překročen na 13 stanicích imisního monitoringu. Nejvyšší hodnota byla naměřena ve Věřňovicích (66,1 µg.m -3 ) a Bohumíně (63,9 µg.m -3 ). Čtyři z pěti lokalit s nejvyššími RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 24

52 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). hodnotami se nacházejí v Moravskoslezském kraji, až pátou lokalitou je stanice Stehelčeves v okrese Kladno. Srovnání hodnot PM 10 v rámci ČR je v níže uvedeném obrázku (ČHMÚ). Je důležité zmínit, že v některých oblastech se na koncentracích znečištění ovzduší výrazně podílejí lokální topeniště. Např. v případě PM 10 může být příspěvek lokálních topenišť k celkovým koncentracím v průměru od 1-5 µg/ m 3, ale lokálně mohou přispívat i 15 µg/m 3. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 25

53 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Mimo aglomerace jsou naštěstí koncentrace znečištění PM a persistentními polutanty nižší. Z vyhodnocení kvality ovzduší v místech mimo ostravsko-karvinskou aglomeraci lze uvést, že v roce 2010 koncentrace PM 10 např. na Čeladné v ročním aritmetickém průměru nepřekročily roční imisní limit. I zde však došlo 52 x k překročení 24-hodinového limitu s maximální naměřenou hodnotou PM ug/m3. V Moravskoslezském kraji byly překračovány také imisní limity pro ještě nebezpečnější suspendované částice o velikosti PM 2,5 ve výši 25 ug.m -3 (navrhovaný roční limit podle směrnice ES 2008/50/EC) na všech sedmi stanicích na území kraje (Věřňovice, Bohumín, Ostrava-Radvanice, Ostrava-Přívoz, Ostrava-Zábřeh, Třinec-Kosmos a Ostrava-Poruba), Uvedené částice jsou považovány za nejvýznamnější prachové částice z hlediska vlivů na lidské zdraví. Překročeny byly také hodnoty cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu (prokázaný lidský karcinogen dle IARC) na všech osmi stanicích na území kraje, kdy na lokalitě Ostrava-Bartovice byly opět naměřeny nejvyšší hodnoty v ČR rovnající se 7,2 ng.m 3 (nicméně nižší než v roce 2009, kdy bylo naměřeno 9,2 ng.m -3 ). Cílový imisní limit je překročen velmi výrazně. Překvapivé je, že vysokých hodnot a negativního trendu bylo dosahováno také v návětrných částech města Ostravy, např. v Ostravě Porubě, která byla tradičně považována za místo s kvalitním životním prostředím. Ze srovnání časové řady 6 plyne, že lokalita dosahovala v roce 2008 podstatně vyšších hodnot benzo(a)pyrenu, než v prvním srovnávacím roce Zatímco v roce 2004 se jednalo konkrétně o 2,1 ng/m 3 oproti 10,0 ng/m 3 v Ostravě- Bartovicích, resp. 6,5 ng/m 3 v Ostravě-Přívoze a 4,5 ng/m 3 v Ostravě-Mariánských horách, v roce 2009 již hodnota v Ostravě Porubě dosahovala 3,3 ng/m 3, zatímco v Ostravě Přívoze klesla na 5,5 ng/m 3 a v Ostravě Mariánských horách stoupla na 4,8ng/m 3. Příčinou jsou pravděpodobně zvyšující se intenzity dopravy, včetně nárůstu tranzitní dopravy do doby dokončení nového napojení na budovanou silnici č. I/11 na Opavu. Další podrobné údaje ke koncentracím nejvýznamnějších škodlivin jsou uvedeny v příloze č. 5: Strategické hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví. V roce 2010 došlo k překročení ročních průměrných koncentrací benzenu z celé ČR jen v Moravskoslezském kraji a to na stanici Ostrava-Přívoz. 6 Švecová, V., Topinka, J., Šrám, R.J.(2009): Personální monitoring polycyklických aromatických uhlovodíků a volatilních organických látek. In: Ochrana ovzduší 5-6/2009(z měření ČHMÚ). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 26

54 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Graf: Roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech na vybraných stanicích (zdroj: ČHMÚ) Graf: Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, v ovzduší v roce 2010 (Zdroj: ČHMÚ). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 27

55 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Graf: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí přízemního ozónu, 2010 (Zdroj: ČHMÚ) Hluk Společně s dopady narůstající intenzity dopravy v oblasti znečištění ovzduší (ať už samotná produkce emisí nebo sekundární znečištění prachem) se projevuje i nárůst hlukové zátěže obyvatel. Jednou z příčin nárůstu hluku z dopravy je nevyhovující kvalita a nedostatečná kapacita komunikací, a také chybějící obchvaty měst a obcí. Hluk z průmyslové činnosti je ve srovnání s hlukem z dopravy méně významný. K této situaci přispívá neustálý nárůst intenzity silniční dopravy. I přes občasné meziroční poklesy (množství přepravených osob a nákladu po železnici i po silnici meziročně pokleslo např. v roce 2009 o 9%) je významný setrvalý trend nárůstu. Množství osob a zboží, přepraveného po silnici převyšuje až 4x objem přepravy po železnici. Nejvyšší počet obyvatel na území kraje dotčených hlukem (hodnota L n 60 db pro rušení spánku) dle uveřejněných údajů žije ve velkých městech Moravskoslezského kraje Frýdek- Místek (3279 obyvatel), Opava (5529 obyvatel), Havířov (5379 obyvatel). Celodenně (ukazatel L dvn 70 db) je hlukem z dopravy dotčeno v uvedených městech - Frýdek-Místek (2 RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 28

56 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 623 obyvatel), Opava (4 811 obyvatel), Havířov (4 898 obyvatel). V aglomeraci Ostrava žije nad mezní hodnotou L n pro silniční dopravu obyvatel a L dvn osob. Strategické hlukové mapy, z nichž jsou údaje čerpány, byly vypracovány na základě směrnice 2002/49/ES pro aglomerace s počtem obyvatel nad a pro hlavní komunikace s dopravní intenzitou nad 6 mil. vozidel/rok. V roce 2010 řešila Krajská hygienická stanice MS kraje se sídlem v Ostravě celkem 167 podnětů s ohledem na nadměrný hluk. Jednalo se především o dopravní hluk z provozu liniových staveb (silnice, železnice) Příroda a krajina Vzhledem k požadavkům orgánů veřejné správy z projednávání předchozích krajských koncepcí, je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost potenciálním střetům Strategie s chráněnými zájmy v oblasti ochrany přírody a krajiny. Přes obecné vnímání Moravskoslezského kraje, jako území se silně poškozeným životním prostředím, leží na území regionu řada rozsáhlých území s cennými přírodními hodnotami. Jedná se především o velkoplošná zvláště chráněná území celé území CHKO Poodří a dále části CHKO Beskydy a CHKO Jeseníky. Celková rozloha velkoplošných ZCHÚ dosahuje více než 17% rozlohy regionu. Velkoplošná ZCHÚ od roku 2008 postupně doplňovalo 147 maloplošných zvláště chráněných území o rozloze ha. V Moravskoslezském kraji stejně jako v celé ČR převládá kulturní krajina ovlivněná intenzivní antropogenní činností. Působení člověka mělo za příčinu vznik několika unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada jedinečných ekosystémů. Další intenzifikace zemědělské a průmyslové výroby tyto ekosystémy ohrožuje. Moravskoslezský kraj má pro podporu managementu ochrany přírody a krajiny zpracovánu Koncepci strategie ochrany přírody Moravskoslezského kraje, která analyzuje dosavadní stav a ukládá prioritní úkoly v daném území na období 10 let. Zásluhou dlouhodobé tradice v ochraně přírody a zvyšujícím se dotačním prostředkům se situace v kraji postupně zlepšuje. Je prováděn management v maloplošných zvláště chráněných územích (biotechnické zásahy na území přírodních rezervací (PR) a přírodních památek (PP)) jako je pravidelné kosení, likvidace invazních druhů rostlin, údržba lesního porostu a podobně. Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v současné době velkoplošné terénní úpravy, například v souvislosti se stavbami výrobního, obchodního a logistického charakteru (sklady, logistická centra, podnikatelské areály, průmyslové zóny, podniky na zelené louce) s nároky na další plochy. Uvedený trend vede k postupnému zvyšování podílu využívané plochy v poměru k území přírodního charakteru. Problémem je rovněž zvýšení fragmentace krajiny a snížení její migrační propustnosti v důsledku stavební činnosti. Dalším relativně novým problémem jsou zásahy do krajinného rázu v důsledku výstavby stožárových staveb, především větrných elektráren v exponovaných lokalitách. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 29

57 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). V následující mapce je uveden přehled chráněných území Moravskoslezského kraje. Velkoplošná zvláště chráněná území CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST BESKYDY CHKO Beskydy je největší chráněnou krajinnou oblastí v ČR, byla vyhlášena v roce 1973 na ploše ha. Rozprostírá se na moravsko-slovenském pomezí v horské části Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků. Podnebí Beskyd určuje jejich nadmořská výška a poloha v místě střetů oceánského a kontinentálního klimatu. Nejnižší průměrnou roční teplotu 2,5 C má nejvyšší vrchol Beskyd Lysá hora, nejnižší polohy oblasti mají průměr okolo 7 C. Celá oblast je dosti bohatá na srážky, přičemž například Lysá hora s průměrnou hodnotou 1532 mm za rok patří k srážkově nejbohatším místům ČR. Lesy pokrývají asi 70 % území, jejich druhová skladba byla vlivem člověka značně pozměněna, takže původní smíšené porosty byly většinou nahrazeny smrkovými monokulturami. Přírodní lesy se zachovaly jen místy. Jsou to především květnaté bučiny i zbytky suťových lesů. Na nejvyšších beskydských vrcholech a jejich svazích zůstaly RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 30

58 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). přírodní horské smrčiny. Většina významných pralesů a část dalších typických beskydských porostů je chráněná v rezervacích. Při utváření beskydské krajiny se výrazně projevil vliv jejího osídlení a využívání. Zvláště významně se projevil vliv středověké valašské kolonizace s pasekářským způsobem hospodaření, v jehož důsledku došlo k vytvoření hodnotné a esteticky vyvážené kulturní krajiny s roztroušenými chalupami a drobnými políčky. Oblast je významná především pro hnízdění ptačích druhů vázaných na přírodní pralesovité lesy s významným podílem buku. Vyskytuje se tu jediná původní populace puštíka bělavého (Strix uralensis) v ČR, hnízdí zde také sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Plochy bezlesí hostí například početnou populaci chřástala polního (Crex crex) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Největší populace v ČR zde tvoří strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a lejsek malý (Ficedula parva). CHKO Beskydy plní důležitou funkci z hlediska takzvané Bernské úmluvy (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť) pokud jde o výskyt velkých šelem vlka (Canis lupus), rysa ostrovida (Lynx lynx) a medvěda hnědého (Ursus arctos). Pro přilehlou průmyslovou oblast Ostravska představují Beskydy významnou rekreační oblast, což se projevuje v návštěvnosti atraktivních oblastí. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST JESENÍKY CHKO Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na ploše ha. Území dominuje nejvyšší moravský masív Hrubý Jeseník. Z geologického hlediska představují Jeseníky nejvýchodnější část Českého masívu, jenž byl vyvrásněn na konci prvohor. Z klimatického hlediska patří Jeseníky mezi chladnější oblasti s vysokými srážkami a vysokou délkou trvání sněhové pokrývky (v hřebenové části pohoří zpravidla od poloviny října až do konce května), což vytváří vhodné podmínky pro zimní sporty a další související aktivity cestovního ruchu. Pro provozování zimních sportů byla vybudována nezbytná infrastruktura (například lyžařské areály u Ovčárny pod Petrovými kameny a u Červenohorského sedla), která společně s vysokou koncentrací návštěvnosti (místní i časovou) způsobuje potenciální střety s požadavky na ochranu přírody a krajiny. Lesní porosty pokrývají území oblasti téměř z 80 procent. Převažují smrkové monokultury, které z velké části nahradily původní bukojedlové porosty a přirozené smrčiny. Horní hranice lesa probíhá v nadmořské výšce m, nad ní je rozsahem nevelké, ale přírodovědecky velmi hodnotné přirozené bezlesí horské hole, které jsou dokladem zalednění. Kleč je zde nepůvodní dřevinou a její nepřítomnost v původní vegetaci je jedním z důvodů velkého druhového bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. Například z Velké kotliny se uvádí na 450 druhů vyšších rostlin, jde o nejbohatší botanickou lokalitu v ČR. Ve vrcholových partiích jsou četná vrchoviště, rašeliniště, prameniště a bystřiny. Oblast je významná především pro lesní druhy ptáků a ptactvo horských luk, včetně druhů zasahujících do oblasti údolních niv. Vyskytuje se zde pěvuška podhorní (Prunella collaris) a linduška horská (Anthus spinoletta), jejichž rozšíření je v ČR značně omezené. Kritická RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 31

59 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). situace nastala u tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) asi přežívá několik jedinců, došlo také k rychlému snížení počtu tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Očekává se návrat sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Pozornost zasluhuje ojedinělý výskyt kulíka hnědého (Charadrius morinellus) a slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica). V současné době se připravují podklady pro posouzení možnosti zřízení národního parku v jádrové části stávající CHKO. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST POODŘÍ Jedná se o území zachovalé údolní nivy Odry s pestrým mikroreliéfem, vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Dále pak v národním měřítku jedinečným charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy ramen a tůní v různém stupni zazemnění, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex zhruba ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř 50 %), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Oblast byla vyhlášena v roce 1991 v plošné výměře ha a v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsaarské konvence (rozloha mezinárodně významného mokřadu ha). Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. V rámci územního systému ekologické stability je severní část CHKO nadregionálním biocentrem a jižní nadregionálním biokoridorem. CHKO je významná především pro vodní a bažinné ptáky jak v době hnízdění, tak i při tahu. Na několika místech se vyskytuje bukáč velký (Botaurus stellaris), hnízdí zde hohol severní (Bucefala clangula) a další vzácné kachny. Od konce 90. let 20. století hnízdí husa velká (Anser anser) a kormorán velký (Phalacrocorax carbo), od roku 2000 pak zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Existuje tu hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibindus). Z bahňáků je nejhojnějším hnízdním druhem čejka chocholatá (Vanellus vanellus), z méně častých břehouš černoocasý (Limosa limosa) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). Hlavní hospodářskou činností je zemědělství. Rybníky jsou využívány k chovu ryb. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) mají rozlohu ha. V roce 2009 se počet MZCHÚ zvýšil o jednu, v předchozím roce o čtyři. Konkrétně se jedná o 10 národních přírodních rezervací (NPR), 8 národních přírodních památek (NPP), 74 přírodních rezervací (PR) a 56 přírodních památek (PP). V roce 2009 se počet maloplošných zvláště chráněných území rozšířil o NPP Javorový vrch (84,15 ha) na území CHKO Jeseníky a PR Bažantula (36,52 ha) na území CHKO Poodří. Moravskoslezský kraj financoval v roce 2009 management v maloplošných zvláště chráněných územích (mimo území CHKO) ve výši přibližně 2 mil. Kč. Dále se na území kraje nachází 5 přírodních parků, které zajišťují územní ochranu přírody na obecné úrovni. Ze 148 MZCHÚ je 78 ZCHÚ umístěno ve volné krajině RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 32

60 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). ve správě Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Seznam všech maloplošných ZCHÚ je uveden v analytické části koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje. Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje Přírodní parky V Moravskoslezském kraji byly vyhlášeny následující přírodní parky: Přírodní park Sovinecko (na území přírodního parku leží NPP Rešovské vodopády) Přírodní park Údolí Bystřice (na území leží PP Kamenné proudy a PR Hrubovodské sutě) Přírodní park Oderské vrchy Přírodní park Podbeskydí (nejcennější částí parku NPP Šipka) Přírodní park Moravice. Významné krajinné prvky (VKP) V Moravskoslezském kraji je registrováno více než 2150 VKP (Zdroj: KOPK MSK), nejvíce v kompetenci pověřených obecních úřadů Odry, Fulnek a Nový Jičín (dohromady více než 50 % všech VKP na území MSK). Z výše uvedeného plyne, že rozmístění registrovaných VKP na území MSK je nerovnoměrné, což vyplývá z různého postupu při jejich vyhlašování. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 33

61 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou vzájemně propojené soubory přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišují se na místní, regionální a nadregionální ÚSES a jejich cílem je: uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny uchování významných krajinných fenoménů. Jejich vymezení je součástí územně-plánovací dokumentace. V územně-plánovací dokumentaci VÚC je to na úrovni nadregionálních a regionálních ÚSES, v územně-plánovací dokumentace obcí pak až do úrovně lokálních ÚSES. Péče o zvláště chráněné živočichy V kraji působí 2 záchranné stanice pro hendikepované živočichy (Bartošovice nad Odrou a Stránské ve druhém případě specializace na dravce a sovy), které se věnují také EVVO. Jen samotná stanice v Bartošovicích přijme ročně hendikepovaných zvířat a průměrně 55% jich po doléčení vypustí zpět do přírody (v roce 2010 bylo z přijatých zvířat vypuštěno zpět do přírody 475). Celkem bylo za období přijato živočichů. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 34

62 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Invazní druhy V Moravskoslezském kraji se, podobně jako v celé republice, šíří invazní druhy živočichů a rostlin. V této souvislosti je vhodné zmínit v roce 2010 dokončený projekt Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky, který byl nejvýznamnějším projektem řešícím likvidaci invazních druhů v České republice a je ojedinělým i v rámci Evropy (projekt získal finanční podporu z Programu Life-Nature EU a prezentace jeho výsledků byla vybrána v rámci programu návštěvy Eurokomisaře pro ŽP M. Potočnika v ČR v říjnu 2011). Cílem projektu byla nejen revitalizace původních porostů v povodí, kde je soustředěno několik chráněných území, a které je zasaženo invazním druhem křídlatkou, ale také získání vědeckých i praktických poznatků pro likvidaci uvedeného druhu. Na základě zkušeností z tohoto úspěšného projektu, probíhá likvidace invazních druhů rostlin také v části CHKO Poodří. Natura 2000 Do potenciálního konfliktu s rozvojem aktivitami Moravskoslezského kraje se také může dostávat ochrana lokalit evropské soustavy Natura To může nastat mimo jiné i vzhledem k tomu, že do soustavy Natura 2000 jsou zahrnuty i části území, která dříve nebyla speciálně chráněna národní legislativou. Posouzení možných vlivů na území soustavy Natura 2000 proto tvoří (i z důvodu obsahu vyžádaných stanovisek orgánů ochrany přírody) nedílnou součást následného Vyhodnocení. V celkovém přehledu přinášíme standardní přehled území soustavy Natura 2000 v MSK. Do národního seznamu evropsky významných lokalit bylo na území Moravskoslezského kraje původně zařazeno nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. celkem 45 EVL. Další EVL byla do národního seznamu EVL zařazena v roce 2009 nařízením Vlády č. 371/2009 Sb. Na území Moravskoslezského kraje se tedy celkově nachází celkem 51 evropsky významných lokalit (zdroj: Cenia). Nejpočetnější kategorií evropsky významných lokalit na území Moravskoslezského kraje jsou území, jejichž předmětem ochrany jsou konkrétní evropsky významné druhy (takzvané druhové lokality), zejména evropsky významné druhy živočichů. Evropsky významné druhy rostlin jsou předmětem ochrany pouze ojediněle: Praděd, Beskydy, Skalské rašeliniště, Sovinec. Z druhových lokalit je větší část tvořena lokalitami vodních a podmáčených biotopů (rybníky, tůně, vodní toky, mokřady). Celkem se jedná o 25 EVL, ve kterých jsou předmětem ochrany živočichové (ojediněle rostliny) vázaní na vodní prostředí (nejčastěji: čolek velký, kuňka žlutobřichá a ohnivá, dále vranka obecná, vydra říční a další). Dále jsou na území Moravskoslezského kraje významně zastoupeny druhové evropsky významné lokality v biotopech bývalých důlních děl (celkem deset EVL), jejichž předmětem ochrany jsou netopýři. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 35

63 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Další skupinou druhových lokalit jsou EVL u nichž jsou jediným či jedním z několika předmětů ochrany zástupci hmyzu, konkrétně lesní druhy brouků vázané na trouchnivějící dřevo starých stromů v alejích, parcích a lesích (zejména páchník hnědý) 6 lokalit, případně luční druhy (modrásek bahenní, přástevník kostivalový) 3 lokality, vodní druhy hmyzu (vážka jasnoskvrnná) 1 lokalita. Typy evropských stanovišť jsou předmětem ochrany ve 13 EVL, jedná se však o plošně nejrozsáhlejší lokality (Beskydy, Poodří, Niva Morávky, Sovinec, Praděd, Hraniční meandry Odry). Nejčastěji zastoupeným typem stanoviště jsou lesní (13 EVL), následují mokřadní a lužní stanoviště (10 EVL), luční (7 EVL), dále jsou zastoupeny stanoviště sutí a skal (ve 4 EVL), vodní stanoviště na tocích (3 EVL), křoviny (2 EVL) a na závěr shodně po jedné EVL jeskyně, horská (alpinská) stanoviště. Plošně nejrozsáhlejší EVL jsou Beskydy (CZ ) ha. Uvedená lokalita zároveň obsahuje největší počet předmětů ochrany (typů evropských stanovišť a evropsky významných druhů) v Moravskoslezském kraji, včetně prioritních druhů. Významné jsou zejména šelmy (vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid), pro něž jsou Beskydy jedinou EVL na našem území, kde tyto druhy dohromady požívají ochranu EU prostřednictvím evropsky významné lokality. Mezi další plošně rozsáhlé EVL patří následující: Praděd (CZ ) ha, Poodří (CZ ) ha, Sovinec (CZ ) ha. V Moravskoslezském kraji se dále nacházejí 4 ptačí oblasti: Beskydy, Jeseníky, Poodří a Heřmanský stav Poolší. Ptačí oblast Jeseníky: Ptačí oblast Jeseníky (CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 599/2004 Sb. na ploše ,12 ha. Území ptačí oblasti zčásti sleduje hranice CHKO Jeseníky, celkově je však její rozloha nižší než rozloha CHKO Jeseníky. Předmětem ochrany ptačí oblasti Jeseníky jsou populace těchto druhů ptáků: jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a chřástal polní (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti Jeseníky, mimo současně zastavěné a zastavitelnéčásti území obcí ( 3 nařízení Vlády ČR): a) vytyčovat nové turistické, cyklistické, lyžařské trasy a jezdecké stezky, b) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, c) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití. Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není potřeba ve vymezených případech (viz ( 3 odst. 2 nařízení Vlády ČR). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 36

64 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Ptačí oblast Beskydy: Ptačí oblast Beskydy (CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 687/2004 Sb. na ploše ha a pokrývá zhruba jednu třetinu její plochy. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace těchto druhů ptáků - čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík bělavý (Strix uralensis), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a lejsek malý (Ficedula parva) a jejich biotop ( 1 nařízení Vlády ČR). Všech deset druhů přílohy I Směrnice o stanovištích, pro které byla ptačí oblast vyhlášena, jsou lesní druhy, z nichž některé vyžadují pralesovitý charakter porostů. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí ( 3 odst. 1 nařízení Vlády ČR): a) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v porostních skupinách v době od do ve vzdálenosti menší než 200 metrů od známých obsazených hnízd čápa černého, b) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v porostních skupinách v době od 1.2. do ve vzdálenosti menší než 100 m od známých obsazených hnízd puštíka bělavého, c) v době od do provádět mýtní a předmýtní těžby v porostních skupinách s méně než 50% zastoupením smrku, starších 80ti let, a všech lesních porostech starších 130 let, d) vytyčovat nové turistické, cyklistické a lyžařské trasy, e) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, f) nově umisťovat myslivecká zařízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd čápa černého nebo ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd puštíka bělavého. V územích první a druhé zóny Chráněné krajinné oblasti Beskydy, nacházejících se v ptačí oblasti, lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody ( 3 odst. 2 nařízení Vlády ČR): a) provádět mýtní a předmýtní těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově, respektive těžby, u kterých dojde k jejich přesunu b) provádět mýtní nahodilé těžby listnatých dřevin a jedle, s výjimkou vývratů a ležících zlomů Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není potřeba ve vymezených případech (viz ( 3 odst. 2 nařízení Vlády ČR). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 37

65 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Ptačí oblast Poodří: Ptačí oblast Poodří (CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 25/2005 Sb. na ploše 8043 ha. Hranice ptačí oblasti jsou totožné s hranicemi CHKO Poodří a území tvoří úzký pruh podél řeky Odry. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace těchto druhů ptáků: bukač velký (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas strepera), ledňáček říční (Alcedo atthis), moták pochop (Circus aeruginosus) a jejich biotop ( 1 nařízení Vlády ČR). Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí ( 3 nařízení Vlády ČR): a) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, b) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, c) vstupovat do litorálních porostů rybníků v době od 1.4. do 31.7., kromě vlastníků a nájemců pozemků, d) měnit výši vodní hladiny v době od 1.4. do o více než 20 cm v časovém úseku kratším než 14 dní na rybnících Velký Okluk, Kotvice a Horní Bartošovický, e) při obhospodařování rybníků používat hnojiva a biocidy, f) odstraňovat litorální porosty, g) vytyčovat nové turistické a cyklistické trasy, h) provádět činnosti vykonávané správci toků při zásazích do břehů a břehových porostů, s výjimkou zásahů v havarijní situaci, kdy bezprostředně hrozí škody na majetku či bezpečnosti a zdraví osob 2.5. Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže patří v Moravskoslezském kraji k závažným problémům životního prostředí. V Moravskoslezském kraji je evidováno celkem 673 ekologických zátěží, tvoří tak 7,5 % ze všech krajů České republiky. V kraji se jedná převážně o zátěže z oblasti chemického a hutnického průmyslu, uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů a území dlouhodobě (většinou v minulosti) provozovaných průmyslových podniků. V případě skládek je největším problémem jejich rekultivace a zabezpečení, narážející na nedostatek finančních prostředků obcí, které byly jejich provozovateli. Společně s Ústeckým krajem patří MSK mezi kraje, v nichž je tento problém dominantní. Odstraňování starých ekologických zátěží probíhalo v posledních letech především v lokalitách Ostrava - Koksovna Šverma (OKD a. s.), Koksovna Karolina (OKD, a. s.), Ostrava - Radvanice, OKD Bastro, Bruntál (ALFA Plastik a. s.), Opava Komárov (IVAX CR a. s.), Frenštát pod Radhoštěm (Siemens Elektromotory, s. r. o.), Moravský Beroun (Granitol a.s.), Horní Suchá - plnírna propan-butanu - PRIMAPLYN s. r. o. a další. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 38

66 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Nejvýznamnější lokality, jejichž sanace po dlouhé přípravě probíhá jsou Nápravná opatření - laguny Ostramo (DIAMO s. p.), resp. aktuální jsou opatření OKD a. s. (koksovny ČSA a Trojice, lokality jednotlivých dolů), Severomoravská plynárenská a. s. (lokality po celém kraji), Severomoravská energetika a. s. (lokality po celém kraji), Arcelor-Mittal Steel a. s, Válcovny plechu a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s., lokality čerpacích stanic PHM, ad. Samotná likvidace starých zátěží však může přinést i přechodné zhoršení kvality životního prostředí, zejména v případě porušení technologických postupů viz extrémní zvýšení koncentrací oxidu siřičitého v ovzduší v důsledku likvidace lagun Ostramo v říjnu Specifickým problémem území s bývalou i současnou hlubinnou těžbou černého uhlí je nutnost zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu důlních plynů a dále devastace poddolovaných území s omezenými možnostmi těžebních organizací a státu při odstraňování a nápravě způsobených škod Odpady Produkce a nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji jsou ovlivněny vysokou hodnotou zalidnění a množstvím průmyslových podniků v kraji. Odpadové hospodářství lze charakterizovat velkým množstvím průmyslových odpadů, odpadů z obalů a komunálního odpadu. Celková produkce odpadů na obyvatele se v kraji v posledních letech snižuje. Kraj se v produkci odpadů zařadil na 2. místo v ČR. Struktura produkce průmyslových odpadů v Moravskoslezském kraji odpovídá struktuře průmyslové výroby. Významná část produkce odpadů připadá na anorganické odpady z tepelných procesů a odpady ze zpracování ropy, z čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí tedy odpady z koksochemie. Ve vybraných částech kraje probíhá řada asanačně rekultivačních staveb, v jejichž rámci jsou využívány certifikované vedlejší energetické produkty, což snižuje celkový objem průmyslových odpadů. Tímto způsobem však zdaleka nedochází k tak významnému snížení produkce průmyslových odpadů, jako například v Ústeckém kraji, kde došlo v polovině dekády k poklesu objemu průmyslových odpadů oproti předchozím létům zhruba na polovinu. Skládky odpadů jsou v současné době nadále využívány jak pro odstraňování průmyslových odpadů tak i pro odstraňování komunálních odpadů. Kromě skládek jsou na území Moravskoslezského kraje provozována zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, která jsou svou kapacitou a charakterem významná pro systém nakládání s odpady. Mezi ně patří zejména spalovna nebezpečných odpadů (10 kt/rok) provozovaná společností SPOVO a.s. v Ostravě, zařízení pro sběr, výkup a využívání autovraků provozované ŽDB GROUP a.s. v Bohumíně a dotřiďovací linky společností Nehlsen Třinec, s. r. o. a Frýdecká skládka a. s. Od roku 2002 je v Ostravě-Kunčicích v provozu linka na výrobu alternativního paliva ze spalitelných odpadů kategorie ostatní odpad, kterou provozuje OZO Ostrava s. r. o. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 39

67 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). K přetrvávajícím problémům v oblasti nakládání s odpady stále patří množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky a malé množství energeticky nebo materiálově využívaných komunálních odpadů. Příčinou dříve uvedeného je nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to jak kalů z ČOV, tak i například odpadů ze stravování a z obchodních řetězců. Dalším problémem je rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů a využití tohoto typu brownfields. Tabulka: Celková produkce odpadů v MSK (t), zdroj KÚ MSK celková produkce odpadů podíl ostatních odpadů podíl nebezpečných odpadů Graf: V roce 2009 byla produkce odpadů na podobné úrovni jako v roce Došlo tak k poklesu oproti letům i roku Výjimku tvoří podíl nebezpečného odpadu, který byl největší od roku Od roku 2004 do roku 2008 docházelo ke snižování celkové kapacity zařízení pro skládkování odpadů (z 15,3 mil. m 3 na 3,3 mil. m 3 ). V roce 2009 došlo k navýšení této kapacity na 10 mil. m 3 (viz níže uvedená tabulka). Pokud se týká komunálních odpadů, jejich produkce po výrazném poklesu mezi lety 2004 a 2005 klesala již jen mírně, v roce 2009 naopak ve srovnání s rokem 2007 stoupla na úroveň převyšující produkci od roku RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 40

68 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Tabulka: Celková produkce komunálních odpadů v MSK (t), zdroj KÚ MSK t Komunální odpad se v převážné míře skládkuje. Podíl skládkovaného odpadu dosáhl v roce 2008 hodnoty 84% a procento dále stoupá, zatímco podíl energeticky využitého komunálního odpadu je jen 0,02%. K hlavním cílům kraje patří snižování množství sládkovaných odpadů ve prospěch zvýšení jejich materiálového a energetického využívání. K dosažení tohoto cíle má v budoucnu přispět vybudování zařízení pro energetické využití odpadů s předpokládanou kapacitou přibližně 190 tis. t komunálního odpadu za rok, jehož výstavba se připravuje s odhadovaným uvedením do provozu v roce Graf: Množství komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji odstraněných skládkováním [tis. t], , Zdroj: Cenia 2.7. Voda Jakost povrchových vod Z dlouhodobého hlediska se jakost vody v tocích trvale zlepšuje. Od počátku 90. let výrazně poklesl, v rámci sledovaných profilů jakosti povrchových vod, počet profilů s nejhoršími třídami jakosti. Přes dosažené zlepšení však nelze považovat současný stav za zcela vyhovující, problematické jsou hlavně úseky vodních toků s menší vodností a vysokou kumulací zdrojů znečištění. V kraji je sledováno 28 profilů na tocích Odra, Olše, Opava, Ostravice, Moravice, Hvozdnice, Jičínka, Lubina, Lučina, Olešná, Stonávka, a Černý potok. Podle základní klasifikace skupiny ukazatelů byly v období nejvíce znečištěny vodní toky Hvozdnice, Jičínka a Lučina ve Slezské Ostravě (byly zařazeny do IV. třídy znečištění, tedy silně znečištěná voda), převážně díky ukazateli celkový fosfor, v některých případech společně s ukazateli BSK 5 a CHSK cr ). Tyto ukazatelé také ovlivnily zatřídění Odry, Opavy a Olše (na většině profilů) a dále Černého potoka, Lubiny, Lučiny do III. třídy RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 41

69 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). znečištění. Hodnocení V. třídy v profilech Lučina-Slezská Ostrava, Odra-Svinov dosáhly nerozpuštěné látky sušené (NL 150 ). Do stejné třídy byly zařazeny profily Olše-Český Těšín a Olše-ústí pro RL 150. Termotolerantní koliformní bakterie byly klasifikovány nejhůře III. třídou, a to na deseti profilech. Zdroj: Cenia. Další pozornost musí být věnována problematice erozních splachů. Graf: Jakost vody v tocích Moravskoslezského kraje v období Chráněné oblasti přírodní akumulace vod Části území MSK náleží do chráněných oblastí přírodní akumulace vod (CHOPAV) Beskydy a Jeseníky, které byly vyhlášeny nařízením vlády č. 40/1978 Sb., a kde se zakazuje, mimo jiné, zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní a nelesní pozemky, provádět zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, a další. To je důležité vést v patrnosti také v souvislosti s potenciálními vlivy podporovaných projektů Strategie. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 42

70 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje Vodní hospodářství Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v Moravskoslezském kraji se pohybuje kolem 95 %, meziročně se v roce 2009 zvýšil o cca obyvatel. Kvalita produkované vody je velmi dobrá a až na řídké výjimky trvale vyhovuje všem ukazatelům normy pro pitnou vodu ČSN Spotřeba pitné vody pokračovala v dlouhodobém poklesu. V roce 2010 došlo k meziročnímu snížení 1 mil. m 3 na hodnotu 84,3mil. m 3 (v roce 2009 o 2,5 mil. m 3 na hodnotu 85,3 mil. m 3, 2008 o 2,4 mil. m 3 oproti roku 2007 na 87,8 mil. m 3 ). Přesto byla spotřeba pitné vody na obyvatele v roce 2009 mírně nad průměrem ČR, tedy 98,4 na obyv. za den Graf: Zásobování pitnou vodou a připojení na kanalizaci v Moravskoslezském kraji, zdroj KÚ MSK RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 43

71 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Voda pro koupání Jakost vody je hodnocena orgány ochrany veřejného zdraví dle vyhlášky č. 135/2004 Sb. a dle Metodického návodu pro sjednocení hodnocení jakosti vod využívaných ke koupání ve volné přírodě. Výsledné hodnocení zohledňuje jak smyslově postižitelné ukazatele jakosti vody jako je zákal, pěna, olejový film nebo nepříjemný zápach, tak výsledky mikrobiologických, biologických a chemických laboratorních analýz. V rámci Moravskoslezského kraje byla kvalita vody sledována na 24 místech. Sledování provádí Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje v intervalu nejméně 1x za 14 dní v období od konce května do začátku měsíce září. Při překročení limitů, kdy hrozí ohrožení zdraví, vydává KHS zákaz koupání. Zákaz se zveřejňuje na úřední desce KHS, na úřední desce místně příslušné obce s rozšířenou působností a všech obcí tvořících její správní obvod. Vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 je ilustrován v následující tabulce. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 44

72 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Tab.: Koupací oblasti vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 (Zdroj: KHS MSK) Tab.: Koupaliště ve volné přírodě - vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 (Zdroj: KHS MSK) RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 45

73 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Odpadní vody Průmyslové podniky v Moravskoslezském kraji mají zajištěno čištění odpadních vod na úrovni legislativou požadovaných standardů. Dominantní podíl na znečištění vod v regionu mají komunální odpadní vody. A to jak vzhledem k množství odpadních vod, tak i vzhledem k hodnotám přiváděného organického znečištění a vnosu dusíku a fosforu do povrchových vod. Na kanalizaci s koncovou ČOV je napojeno menší procento obyvatel regionu, než činí průměr ČR. K této skutečnosti přispívá i charakter slezské (rozptýlené) výstavby v části regionu, který neumožňuje ekonomicky srovnatelné napojování obyvatel na kanalizaci, jako v některých jiných regionech. Převážná část obcí nad ekvivalentních obyvatel (EO) má vybudovanou veřejnou kanalizaci. Všechny obce nad EO mají vybudovanou kanalizaci ukončenou na mechanicko-biologické ČOV. Počet obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou dosahoval v roce ,8% z celkového počtu obyvatel kraje, čištěno bylo 90,6% odkanalizovaných odpadních vod (méně než v roce 2008). Za nejvýznamnější akce, vedoucí ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách v posledních letech lze považovat uvedení do provozu ČOV Opava a ČOV Příbor Půda Stejně jako v předchozích letech dochází nadále k poklesu výměry zemědělské půdy (v roce 2010 meziročně o 551 ha, v roce 2009 o 362 ha, v roce 2008 o 622 ha a v roce 2007 o 585 ha) a snižuje se také procento jejího zornění (v současnosti 32% rozlohy kraje). Hlavní příčinou je tlak na využití půdy pro realizaci průmyslových a obchodních komplexů, logistických a dopravních staveb a bytové výstavby. Části zemědělské půdy byly zatravněny a převedeny na trvalé travní porosty (meziroční nárůst o 55 ha), dalším trendem je nárůst výměry lesní půdy (meziroční nárůst o 134 ha) a vodních ploch. Problémem je rovněž znehodnocování půdy vodní a větrnou erozí. V roce 2010 byla na území kraje povolena stavba 30 fotovoltaických elektráren (s výkonem větším než 100kW). I z tohoto pohledu došlo k významnému záboru zemědělské půdy. (zdroj: KHS MSK) Podle zdrojů Ústavu zemědělské ekonomiky a informaci v Moravskoslezském kraji hospodaří ekologickým způsobem více než 250 právnických a fyzických osob s oprávněním k podnikání (v roce subjektů a v roce subjektů). Největší počet ekologických zemědělců je evidován v okrese Bruntál, který patří i z hlediska výměr, na kterých je tento druh zemědělské činnosti provozován, na přední místo v kraji. Ekologické hospodaření využívá v kraji cca více než 1/3 výměry trvalých travních porostů. Se započtením orné půdy lze konstatovat, že ekologický způsob hospodaření byl v roce 2009 v kraji provozován na více než 17 % výměry zemědělské půdy. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 46

74 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Lesy Lesnatost Moravskoslezského kraje v roce 2009 dosáhla 34,5% rozlohy kraje (šestá nejvyšší hodnota mezi kraji ČR). Rozloha lesů zvláštního určení činila 15% (meziroční nárůst o 1 procentní bod). Výše nahodilých těžeb dosáhla druhé nejvyšší hodnoty v ČR, m 3 (39,4 % bylo vytěženo v důsledku poškození kůrovcem) Nejvážnější fytopatologický problém v lesních porostech představují dřevokazné houby, na jehličnanech především václavka. Kalamitní chřadnutí a odumírání smrkových porostů v důsledku napadení václavkou smrkovou pokračovalo v MSK i v posledních letech. Tabulka: Zalesňování ploch Moravskoslezského kraje v letech Zalesňování celkem (ha) Kulturní památky Na území Moravskoslezského kraje se nachází značné množství kulturních památek. Ochrana kulturních památek a ochrana památkově hodnotných souborů či celků je základním principem památkové péče. Tabulka: Stav památkového fondu v Moravskoslezském kraji v roce 2010 (*Zdroj: Monument, 2010, ** Zdroj: NPÚ, Ostrava, výr. zpráva 2009) Okres Celkový NKP NKP MPR VPR MPZ VPZ OP nemovité movité počet rejstř. čísel nemovitých* Celkový počet movitých** Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem NKP - národní kulturní památka MPZ - městská památková zóna MPR - městská památková rezervace RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 47

75 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). VPZ - vesnická památková zóna VPR - vesnická památková rezervace OP - ochranná pásma Přehled Národních kulturních památek v Moravskoslezském kraji Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích Památník J. A. Komenského ve Fulneku Zámek Hradec nad Moravicí Zámek Bruntál Kaple sv. Kříže (tzv. švédská kaple) v Opavě Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě Důl Michal v Ostravě Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren v Ostravě Památník obětem nacistického teroru v Havířově-Životicích Památník Rudé armády v Ostravě Památník partyzánského hnutí "Noční přechod" v Morávce Památkové rezervace a zóny Moravskoslezského kraje V Moravskoslezském kraji se nacházejí celkem tři městské památkové rezervace, dvě vesnické památkové rezervace, 18 městských památkových zón a tři vesnické památkové zóny. Součástí nástrojů ochrany jsou také památková ochranná pásma, která zahrnují historická jádra řady měst. Chráněnou lokalitou je také Archeologická rezervace Šipka ve Štramberku. Tabulka a mapa zdroj KÚ MSK Městské památkové rezervace: Nový Jičín Příbor Štramberk Vesnické památkové rezervace: Heřmanovice Lipina Městské památkové zóny: Bílovec Frýdek-Místek - Místek Opava Bruntál Fulnek Ostrava Moravská Ostrava Brušperk Hlučín Ostrava Poruba Budišov nad Budišovkou Hradec nad Moravicí Ostrava Přívoz Frenštát pod Radhoštěm Karviná Ostrava Vítkovice Frýdek-Místek Frýdek Odry Rýmařov Vesnické památkové zóny: Karlova Studánka Komorní Lhotka Malá Morávka Petroviče Piskořov Stará Ves Žďárský potok RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 48

76 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pro Moravskoslezský kraj je zpracována koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, která prochází pravidelnou aktualizací. Je zaměřena na všechny cílové skupiny v rámci regionu, především veřejnost, NNO, podnikatele, veřejnou správu, ad. Význam EVVO spočívá především v tom, že je v případě některých problémů ŽP jediným, případně jedním z mála použitelných nástrojů umožňujících řešení. Týká se to především problematiky emisí z domácích topenišť, částečně také ochrany přírody, problematiky nakládání s komunálním odpadem, ale také podpory úspor spotřeby energií a dalších kroků v oblasti energetiky. Podpora EVVO v regionu tedy musí být nedílnou součástí dalších opatření Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) byla projednávána v rámci Koordinační komise RIS a pracovních skupin s řadou klíčových aktérů MSK (viz také Úvod Vyhodnocení). V tomto procesu byly zvažovány různé alternativy dílčích částí Strategie. Výsledkem projednávání je předložení koncepce v jediné variantě. Kromě navržené varianty lze definovat variantu nulovou, která znamená zachování stávajícího stavu, bez realizace Strategie. V takovém případě by vývoj životního prostředí pokračoval ve stávajících trendech, které však může aktualizovaná inovační strategie ovlivnit jen zprostředkovaně a pouze částečně. Nelze totiž předpokládat implementaci všech 26 projektů do konce výhledového horizontu koncepce ani jak plyne z kapitoly č 6 tohoto Vyhodnocení nelze očekávat jejich významný vliv na ŽP či veřejné zdraví. Implementace projektů bude dále závislá na financování z různých zdrojů, například ze strukturálních fondů EU, jak v současném, tak i v současnosti neujasněném budoucím programovém období. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 49

77 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Zařazení aktivit (projektů) do seznamu záměrů koncepce má především ten cíl, aby bylo zřejmé, jakými prostředky se koncepce bude především realizovat. Není to záruka, že se ve skutečnosti zařazený projekt opravdu realizovat bude, respektive že se nebudou realizovat projekty jiné, které také odpovídají konkrétnímu strategickému cíli. V takovém případě tedy dojde nikoliv k realizaci projektu, uvedeného v Koncepci, ale projektů jiných, bez možnosti odhadnout před jejich konkretizací, které z nich budou mít větší vliv na životní prostředí a jak se tato skutečnost projeví ve vývoji stavu životního prostředí v kraji. V hypotetickém a v běžném životě nereálném případě tedy v případě, že by nebyl realizován žádný z projektů, uvedený v seznamu aktivit aktualizované inovační strategie, respektive že nebudou podporovány žádné aktivity zaměřené na inovační rozvoj Kraje, ubíral by se vývoj stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji pravděpodobně níže uvedeným směrem (taková situace však nemůže nastat, neboť realizace většiny záměrů nezávisí na jejich zařazení do Strategie): Redukovaly by se inovační aktivity Moravskoslezského kraje Případné inovační aktivity by se prosazovaly živelněji, bez koordinace ze strany veřejné správy, v závislosti pouze na zájmech a finančních možnostech investorů Omezení inovací by vytvořilo tlak na rozvoj jiných typů projektů bez inovativní složky, a tedy pravděpodobně i s vyšším dopadem na kvalitu ŽP v MSK. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 50

78 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 3. CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Globální i strategické cíle Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) se týkají celého dotčeného území Moravskoslezského kraje, tak jak je uvedeno v předmětu posouzení a v příloze č. 1 Vyhodnocení. Je tedy možno předpokládat potenciální vliv opatření koncepce na celé dotčené území. Dopady realizace Strategie se však mohou lišit nejen podle charakteru jednotlivých strategických cílů, ale také podle citlivosti lokalit, potenciálně dotčených projekty, jimž příslušný strategický cíl tvoří rámec. Tuto problematiku řeší důsledné uplatňování environmentálních kritérií pro výběr projektů (viz kapitola 12) a vzhledem k tomu, že pomocí těchto environmentálních kritérií budou eliminovány (nebudou podpořeny) projekty, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí, neměly by být realizací Strategie žádné oblasti významně (negativně) zasaženy. Nicméně je však třeba uvést, že v zájmovém území existují dvě skupiny citlivých oblastí, v nichž je potřebné vyhodnocovat případné dopady projektů, potenciálně navrhovaných k podpoře v rámci Strategie, z hlediska jejich možných nepříznivých vlivů na životní prostředí zvlášť důsledně. Jedná se konkrétně o následující oblasti: Oblasti se zvláště zhoršeným stavem životního prostředí. Z analýzy stavu životního prostředí dotčené oblasti vyplynulo, že postižení některých složek životního prostředí, především koncentrace škodlivin v ovzduší v jádrové a východní části MSK, dosahují nejvyšších hodnot v rámci celé České republiky. V této souvislosti lze tedy považovat vybrané oblasti ostravska a karvinska za území, v němž je potřeba věnovat pozornost jak negativním, tak především případným pozitivním dopadům koncepce. A také limitům, které současný stav životního prostředí pro rozvoj Moravskoslezského kraje přináší ve smyslu blokování jeho přirozeného či aktivně podpořeného rozvoje (image Kraje, zájem o bydlení, podnikání i návštěvu, negativní migrace, apod.). Uvedená skutečnost je zvlášť významná v případě podpory inovací, které jsou zásadně závislé na atraktivitě území pro vzdělané odborníky, ať už místní (riziko emigrace), z jiných částí ČR či zahraničí (riziko nezískání dostatečného počtu kvalitních odborníků z důvodů nekvaltního životního prostředí). Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu přírody a krajiny 7. Jedná se především o území zvláště chráněných území a území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, případně další cenná přírodní území, která nejsou vyhlášena jako zvláště chráněná (přírodní parky, prvky ÚSES, VKP a další). Lokality významné z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou v tomto textu uvedeny v kapitole 2.4, informace o lokalitách soustavy Natura 2000 jsou doplněny 7 Viz také požadavek Závěru zjišťovacího řízení RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 51

79 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). v citované kapitole 2.4 a v příloze č. 4 tohoto vyhodnocení. Vymezení těchto území je důležité zejména z hlediska jejich potenciálního ohrožení aktivitami inovační strategie (projekty). Vzhledem k tomu, že v rámci vyhodnocení koncepce nelze detailně hodnotit jednotlivé projekty (viz dále v kap. 6.3., jsou v základním hodnocení zvláště zvažovány dopady na výše uvedené ZCHÚ, lokality soustavy Natura 2000 i další chráněné části přírody, tam kde to je z charakteru uvedené aktivity zřejmé. Je však nezbytné uvést, že kromě citovaných environmentálních kritérií pro výběr potenciálních projektů, je další pojistkou provádění záměrů v oblastech, které by mohly být jeho realizací významně zasaženy (v této souvislosti myšleny především oblasti se silně znečištěným životním prostředím a lokality ochrany přírody a krajiny), také samostatné posouzení vlivů projektů (záměrů) na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, či podle stavebního zákona v těch případech, kdy navržený projekt výše citovaným zákonům nepodléhá. K výše uvedenému je však nezbytné dodat, že všechny projekty, zařazené v aktualzované RIS MSK, jsou z hlediska vlivu na přírodní složky nevýznamné a nebudou spadat mezi záměry posuzované podle citovaných zákonů (menšina podle stavebního zákona). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 52

80 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1. Významné problémy životního prostředí v dotčeném území Uvedeno hierarchicky dle míry potenciálních střetů s aktualizovanou RIS MSK. Relativně nízký počet významných problémů je způsoben minimálními dopady RIS MSK na životní prostředí. Ovzduší (klíčový problém ŽP Moravskoslezského kraje limitování rozvoje) znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů, především suspendovanými částicemi frakce PM 10, oxidy dusíku, oxidem siřičitým a přízemním ozónem, způsobené koncentrací zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (hutě a koksovny, energetika), znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami a VOC v důsledku spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích i mimo průmyslové jádro oblasti emise z dopravy, včetně druhotného znečištění, a to zejména v kategorii suspendovaných částic frakce PM 10, ale i oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, benzo(a)pyrenu v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v důsledku nevyhovující kvality a nedostatečné kapacity komunikací a v důsledku chybějících obchvatů obcí Příroda a krajina velkoplošné terénní úpravy v důsledku výstavby obchodních a logistických středisek, průmyslových zón, průmyslových staveb na zelené louce a liniových staveb tlak na výstavbu další infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany narušený vodní režim, snížená retenční schopnost krajiny zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000 Hluk hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací, zatížených intenzivní automobilovou dopravou, zejména v intravilánech měst a obcí a podél zatížených komunikací Voda stav znečištění vodních toků, nedostatečně rozvinutý systém kanalizačních sítí a ČOV RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 53

81 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Půda existence neobhospodařovaných pozemků s následnou ruderalizací krajiny a snižováním estetiky krajinného rázu pokračující úbytek zemědělské půdy Horninové prostředí, staré ekologické zátěže sanace starých ekologických zátěží, které by potenciálně mohly kontaminovat zdroje pitné vody sloužící pro hromadné zásobování obyvatel, vlivy na životní prostředí v důsledku porušování technologie likvidace zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu důlních plynů, devastace poddolovaných území, nedostatečné odstraňování a náprava škod, staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových zařízení Odpadové hospodářství rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů neexistence komplexního zařízení na energetické využití odpadů rizika snižování ekonomické výhodnosti zpracování vytříděného odpadu 4.2. Současné problémy životního prostředí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí NATURA 2000 Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významně ovlivnit některou z lokalit soustavy Natura 2000 (území evropsky významné lokality nebo ptačí oblast), podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany. Možnost významného vlivu aktualizované Strategie na lokality soustavy Natura 2000 byla posouzena orgány ochrany přírody. Oznámení koncepce bylo prostřednictvím předkladatele zasláno orgánům ochrany přírody s žádostí o stanovisko k jejím vlivům na území soustavy Natura 2000 podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o stanoviska těchto orgánů ochrany přírody: Správa CHKO Beskydy (Stanovisko ze dne , č.j.: 4408/BE/2011) Správa CHKO Jeseníky (Stanovisko ze dne , č.j.: 2035/JS/2011) Správa CHKO Poodří (Stanovisko ze dne , č.j.: 1895/PO/2011/AOPK) Krajský úřad Moravskoslezského kraje (Stanovisko ze dne , č.j.: MSK /2011). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 54

82 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Všechny uvedené orgány ochrany přírody svým stanoviskem dle 45i ZOPK nevyloučily významný vliv koncepce na lokality soustavy Natura Kopie jednotlivých stanovisek orgánů ochrany přírody dle 45i ZOPK byly přílohou oznámení koncepce a jsou také součástí přílohy č. 2 Vyhodnocení. Vzhledem k tomu, že orgány ochrany přírody svým stanoviskem nevyloučily potenciálně významný vliv koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, byla koncepce dále podrobena hodnocení vlivů dle 45i) výše citovaného zákona. Toto hodnocení je součástí procesu SEA a je přílohou č. 4 Vyhodnocení. Jak vyplývá z rozboru obsahu hodnocené koncepce, provedeného v kap. 2.1 naturového hodnocení (viz příl. č. 4 Vyhodnocení), bylo konkrétně stanoveno, že nejpodrobnější informace o konkrétních zamýšlených záměrech jsou k dispozici v návrhové části RIS, konkrétně v kapitole 3 - Prioritní oblasti a specifické cíle, respektive v Příloze 1 Seznam rozvojových projektů Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta Ostatní části hodnocené koncepce přináší syntézu získaných informací, návrh vize, globálního cíle a další, jež nepřinášejí riziko konkrétních negativních dopadů na lokality soustavy Natura Z výše uvedených důvodů byla následná pozornost předloženého naturového hodnocení dle 45i ZOPK zaměřena na vyhodnocení výše uvedené kapitoly a přílohy. Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů koncepce na lokality Natura 2000 bylo zvoleno tabelární bodové vyhodnocení všech v koncepci navržených, potenciálně problémových opatření (projektů), s doprovodným komentářem. Bylo zjištěno, že z celkového počtu 26 projektů navržených ve 4 prioritních oblastech lze očekávat u všech projektů nulový vliv (0 dle stupnice hodnocení) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Riziko mírně či významně negativního vlivu (-1 resp. -2 dle stupnice hodnocení) nebylo konstatováno u žádného z navržených projektů. Obdobně nebylo u žádného z navržených projektů konstatováno riziko možného vlivu s nejasnou intenzitou vlivu (značno? respektive?? dle stupnice hodnocení). Nulový vliv všech 26 navržených projektů na lokality Natura 2000 byl konstatován vzhledem k tomu, že se jedná o projekty podporující vzdělání, výzkum a inovace, převážně administrativní či logistické povahy. Z textu návrhové části koncepce nevyplývá, že by v souvislosti s realizací koncepce moho dojít k jakémukoliv nepřímému či přímému ovlivnění evropsky významných lokalit či ptačích oblastí. Autor naturového posudku závěrem konstatuje, že na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů lze konstatovat, že uvedená koncepce nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 55

83 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Současné problémy v oblasti veřejného zdraví Zdraví obyvatel Moravskoslezského kraje V Moravskoslezském kraji žilo ke obyvatel, z toho žen. V letech došlo k dalšímu úbytku obyvatel, více obyvatel se odstěhovává a celkový úbytek obyvatel se zvyšuje (v roce 2011 došlo k dalšímu úbytku více než 4000 obyvatel). Do roku 2007 počet živě narozených dětí stoupal, dále nepatrně klesá. Střední délka života pro muže (SDŽ) se v Moravskoslezském kraji v průběhu let prodlužuje a je podobná témuž ukazateli v průmyslovém Ústeckém kraji. SDŽ při narození mužů se nedá srovnávat s hodnotami pro ČR, Jižní Moravu a zdaleka ne s hodnotami pro Prahu (zde je přibližně o 4 roky rozdíl). SDŽ pro ženy při narození je kratší, než parametr ČR, ve srovnání s hlavním městem Prahou je rozdíl vyšší, než rok, není ale tak vysoký, jako v případě mužů. Mužové v Moravskoslezském kraji jsou zřejmě ohroženou populační skupinou. Okresy kraje se však v tomto ukazateli liší. Zajímavým zjištěním je nejdelší střední délka života žen z Frýdku-Místku a nejkratší SDŽ u mužů z Karviné. Kojenecká úmrtnost v roce 2010 dosáhla pouhých 2,7 a poklesla proti předcházejícím letům. Je nepatrně vyšší než v České republice, nesrovnatelná však s hlavním městem Prahou, kde je situace nejlepší. Na druhé straně se významně liší od Ústí n/l. Kojenecká úmrtnost je také determinována i sociálními souvislostmi, bývá však také dávána do souvislosti se znečištěním ovzduší. V letech poklesla kojenecká úmrtnost v okresech MSK o řád a je nízká, nejvyšší v Bruntále. Výzkum environmentálního zdraví v Moravskoslezském kraji: Zdraví obyvatel regionu bylo předmětem zkoumání environmentálních lékařů, kteří hledají vztahy znečištěného ovzduší a změn na zdraví na úrovni klinické (astma, bronchitidy u dětí, respirační onemocnění, reprodukční změny) až molekulární. Pravděpodobné vztahy ke znečištění ovzduší byly nalezeny již v projektu Silesia v letech , jsou nacházeny i ve výzkumu Akademie věd, vedeného Dr. Šrámem, Dr.Sc. Ovzduší Znečištění ovzduší může ovlivnit zdraví člověka. V Moravskoslezském kraji přes významnou ekologizaci v devadesátých letech přetrvává znečištění částicemi prachu vyjádřené jako PM 10 a PM 2,5. S ním jsou spojeny karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, představované benzo(a)pyrenem. Závažné znečištění představuje také karcinogenní benzen, související s destilačními procesy uhlí v koksovnách. Koncentrace troposférického ozónu také překračují imisní cíl. V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které ho tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Větší částice (nad 100 µm) sedimentují velmi rychle a do dýchacích cest se prakticky nedostanou. Částice, jejichž velikost je mezi µm, jsou většinou zachyceny v horních RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 56

84 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). cestách dýchacích. Částice menší než 10 µm (PM 10 ) pronikají do dolních partií dýchacích cest a bývají proto také nazývány thorakálními částicemi. Zatěžují samočisticí schopnosti plic. V kategorii nejjemnějších částic PM 2,5 mají částice průměr menší než 2,5 µm. Částice PM 2,5 se považují za příčinu největšího poškozování lidského zdraví. Usazují se hluboko v plicích, blokují reprodukci buněk a působí respirační nemoci. Frakce PM 2,5 zvyšuje škodlivé účinky SO 2 a tím stoupá i náchylnost k chronickým onemocněním respiračního traktu. Poměr suspendovaných částic PM 2,5 /PM 10 je velmi proměnlivý a závisí na typu znečištění. Může se pohybovat v rozmezí 30 až 60%. V Moravskoslezském kraji je realita jiná a obsah jemných částic v PM 10 je daleko vyšší a dosahuje téměř 100 % zejména v posledních letech. V ovzduší se jemné částice zdržují dny až týdny a vytvářejí více či méně stabilní aerosol, který může být transportován na velké vzdálenosti. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi. Tabulka: Koncentrace PM 2, v MSK (ČHMÚ) Třinec Kosmos 29,1 26,4 26,7 27,3 36,1 Veřňovice 38, , , ,8 Bohumín 35,9 38, ,2 Zábřeh 32,3 34,1 35,1 29,5 29,4 30,4 38,8 Přívoz 34,3 38, ,2 36,3 37,4 42,4 Poruba 25 43,3 31,4 24,4 25,5 27,6 33,2 Bartovice 35,1 46,7 S uvedeným znečištění souvisejí významná zdravotní rizika pro obyvatele, kteří zde trvale žijí, nebo dlouhodobě pobývají, délka expozice znečištění riziko vyznamně ovlivňuje. Tabulka: Pravděpodobné aditivní zvýšení celkové úmrtnosti v % v důsledku dlouhodobé inhalace PM2, v MSK Třinec Kosmos 1,746 1,584 1,602 1,638 2,166 Veřňovice 2,328 2,7 3,024 2,1 2,262 2,34 2,988 Bohumín 2,154 2,322 2,34 2,832 Zábřeh 1,938 2,046 2,106 1,77 1,764 1,824 2,328 Přívoz 2,058 2,322 2,64 1,992 2,178 2,244 2,544 Poruba 1,5 2,598 1,884 1,464 1,53 1,656 1,992 Bártovice 2,106 2,802 Celková dlouhodobá úmrtnost na všechna onemocnění v souvislosti s dlouhodobou inhalací bude pravděpodobně navýšena podle znečištění lokality o 1,5 3%. Populační riziko pro rok 2010, kdy ze všech důvodů zemřelo v roce celkem osob, bude představovat atributivní proporci celkové úmrtnosti na vrub znečištění jemným prachem pravděpodobně (na základě měření min. a max. znečištění PM 2,5 ) osob v kraji. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 57

85 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Další významnou látkou ovzduší Moravskoslezského kraje je benzo(a)pyren. Tabulka: Koncentrace bezo(a)pyrenu v MSK (ČHMÚ,ZÚ) Karviná ZÚ 5,7 4,5 6,4 4,5 3,1 5,5 5,3 7,4 6,3 Č Těšín 4,5 6,5 4,1 4,4 4,7 4,6 Mar.hory 4,9 4,1 3,9 4,8 4,4 Přívoz 7 7,7 7,8 6,5 9,2 6,8 6,4 5,1 5,5 5,7 Bartovice 11,7 8,9 9,3 9,2 7,2 Poruba 2,1 3,2 3,7 2,2 3,5 3,3 3,8 Tabulka: Pravděpodobné riziko karcinogenity související s dlouhodobou inhalací benzo(a)pyrenu Karviná ZÚ 0,0005 0,0004 0,0006 0,0004 0,0003 0,0005 0,0005 0,0006 0,0005 Č Těšín 0,0004 0,0006 0,0004 0,0004 0,0004 0,0004 Mar.hory 0,0004 0,0004 0,0003 0,0004 0,0004 Přívoz 0,0006 0,0007 0,0007 0,0006 0,0008 0,0006 0,0006 0,0004 0,0005 0,0005 Bartovice 0,0010 0,0008 0,0008 0,0008 0,0006 Poruba 0,0002 0,0003 0,0003 0,0002 0,0003 0,0003 0,0003 Karcinogenní zdravotní riziko spojené s inhalací benzo(a)pyrenu je na všech měřených místech na území kraje neúnosné v hodnotách jednotek na obyvatel. Nejvyšší hodnoty jsou nacházeny v Ostravě- Bartovicích a Ostravě Přívoze. Pokud by takto vysoké znečištění bylo inhalováno celoživotně, pak dosahované zdravotní riziko spojené s dlouhodobou inhalací je zapotřebí bezprostředně řešit. Mariánské Hory, Přívoz a Bartovice-Radvanice, jsou lokality, kde jsou zjišťovány nejvyšší koncentrace karcinogenního arsenu, kadmia a niklu v částicích PM 10 a toto znečištění se výrazně liší od ostatních zjištění v kraji. Současný výskyt těchto karcinogenů se může současně s karcinogenním benzo(a)pyrenem a při celoživotní inhalaci způsobovat vysoké karcinogenní rizko. Závěry z posouzení vlivu na veřejné zdraví jsou uvedeny v kapitole č. 13 a příloze č. 5 tohoto Vyhodnocení. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 58

86 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ V této kapitole je uveden výběr hlavních cílů dalších koncepčních materiálů, které byly využity pro stanovení referenčních cílů životního prostředí Strategie. Vzhledem k tomu, že jako hlavní problematické oblasti z hlediska realizace Strategie byly v analytické části identifikovány znečištění ovzduší a ochrana přírody a krajiny (viz také závěry zjišťovacího řízení), byly pro stanovení cílů vybrány především cíle takto zaměřených dokumentů Přehled cílů ochrany životního prostředí souvisejících koncepčních materiálů Ve stručném přehledu koncepčních materiálů jsou uvedeny především ty cíle, které jsou relevantní k obsahu a posouzení Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje. Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (aktualizace 2006) Relevantní cíle: a) Obecná územní a druhová ochrana ochrana mokřadů, obnova vodního režimu v krajině, b) Zvláštní územní a druhová ochrana c) Lesnictví zvýšení lesnatosti d) Zemědělství ekologicky šetrné zemědělství Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší (nařízení MSK, březen 2009) Relevantní specifické cíle: a) Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); b) Snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; c) Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; d) Dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. Největší problém kvality ovzduší Moravskoslezského kraje pak představuje překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro suspendované částice velikostní frakce PM 10 a benzen a překračování cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren a arsen. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 59

87 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Prioritními znečišťujícími látkami jsou pro účely Programového dodatku následující prioritní znečišťující látky: - tuhé znečišťující látky (s důrazem na jemné částice, velikostní frakce PM 10 ), - oxidy dusíku, - těkavé organické látky, - oxid siřičitý. Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (aktualizace 2010). Základní cíle Programu: 1. Omezování emisí TZL a jejich prekurzorů (SO2, NOx, NH3, VOC); 2. Omezování emisí PAH (zejména benzo(a)pyrenu); Vedlejší cíle Programu: 1. přispět k omezování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu (cestou preference nástrojů a opatření omezujících současně jak emise znečišťujících látek, tak emise skleníkových plynů); 2. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji; 3. přispět k omezování vzniku odpadů; Státní politika životního prostředí ČR Relevantní prioritní oblasti a cíle: 1.Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy 2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady 3. Životní prostředí a kvalita života 3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů rizik RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 60

88 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva Zěmědělství do roku 2015 Relevantní prioritní oblasti a cíle: a) Zadržování vody v území a ochrana vod b) Integrace politik hospodářských sektorů a samospráv c) Předběžná opatrnost d) Zapojení veřejnosti e) Ekonomické a sociální dopady Relevantní dlouhodobé cíle: a) Ochrana vod jako složky životního prostředí b) Ochrana před povodněmi c) Vodohospodářské služby Plán oblasti povodí Odry Relevantní cíle: a) Ochrana vod ve smyslu požadavků Rámcové směrnice b) Prevence ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod c) Trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pak pro účely zásobování pitnou vodou Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005 Cíle strategie: 1. ochrana biologické rozmanitosti 2. udržitelné využívání složek biologické rozmanitosti 3. spravedlivé a rovnoměrné rozdělování přínosů, plynoucích z využívání genetických zdrojů. Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Cíle: 1. Krajina 1.1. udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu 1.2. udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 61

89 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů. 2. Lesní ekosystémy 2.1. zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů směrem k přirozené druhové skladbě, zvýšit strukturální rozrůzněnost lesa a podíl přirozené obnovy druhově a geneticky vhodných porostů a posílit mimoprodukční funkce lesních ekosystémů. 3. Vodní a mokřadní ekosystémy 3.1.obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám, 3.2.zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazbě na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle Směrnice 60/2000/ES 3.3.zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace 4. Horské ekosystémy 4.1.dosažení udržitelného využívání horských ekosystémů, které by zaručilo zachování a biologické rozmanitosti. 4.2.rozvoj ekologicky přijatelných forem cestovního ruchu v horských územích respektujících krajinný ráz a přírodní hodnoty území. 4.3.zpomalení nebo zastavení úbytku biologických a kulturně historických fenoménů horské krajiny, a to zejména v souvislosti s nepřiměřeně vysokou antropogenní zátěží. 5. Agroekosystémy, půda 5.1.zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prostředí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zemědělské 35 půdy, snížení negativního působení ohrožujících činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb půdními ekosystémy (produkční a ekologické funkce půdy). 5.2.trvalé zvýšení různorodosti zemědělsky obhospodařovaných ploch a přilehlých pozemků, které jsou součástí zemědělsky využívané krajiny. 6. Travní ekosystémy 6.1.zachovat, případně obnovit druhově a morfologicky pestré travní porosty jako nedílnou součást zemědělského hospodaření v krajině. 7. Urbánní ekosystémy RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 62

90 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 7.1.zajištění vyšší kvality života v sídlech zapojením přírodních nebo přírodě blízkých prvků do struktury sídel. 8. Chráněná území 8.1.optimalizovat soustavu ZCHÚ z hlediska reprezentativního podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny, vymezení a nastavení režimu ochrany 8.2.zlepšit péči o chráněná území 8.3.integrovat ZCHÚ do života regionů s důrazem na trvale udržitelné využívání, zejména v oblasti cestovního ruchu, a zlepšení životních podmínek místních obyvatel. 9. Druhy 9.1. udržení dostatečně početných a tím i geneticky kvalitních populací původních planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, schopných dlouhodobé samostatné existence. Minimalizace rizik zavádění nových invazních nepůvodních druhů v ČR, omezení dalšího rozšiřování již přítomných invazních nepůvodních druhů a jejich regulace a odstraňování v přírodně hodnotných územích, a to i s ohledem na probíhající a očekávané změny podnebí. 10. Legislativní nástroje zjednodušit, zpřehlednit a zefektivnit právní úpravu ochrany přírody a krajiny včetně doplnění chybějících nástrojů k naplňování mezinárodních mnohostranných a dvoustranných úmluv v ochraně přírody a krajiny a odstranění nejvýznamnějších rozporů mezi předpisy upravujícími využívání biologické rozmanitosti, zejména ekosystémů sjednotit výkon státní správy a posílit odbornost orgánů ochrany přírody a krajiny. 11. Ekonomické nástroje vyvážený systém ekonomických nástrojů především v oblasti dotační, náhradové a daňové, který přispěje k naplňování cílů ochrany přírody a krajiny. 12. Odborné informační nástroje podporovat rozhodování státní správy v ochraně přírody a krajiny aktuálními a hodnověrnými údaji o stavu, změnách a vývojových trendech složek přírody a krajiny v ČR zajistit sběr, zpracování, vyhodnocování, rozšiřování a péči o údaje o přírodě a krajině v ČR s využitím služeb Informačního systému ochrany přírody a Portálu ochrany přírody a krajiny (enature) 13. Práce s veřejností Informovat, vzdělávat a radit veřejnosti (především výše citovaným cílovým skupinám) v různých aspektech ochrany přírody a krajiny v České republice, zvyšovat povědomí o principech ochrany přírody a krajiny v ČR a aktivně zapojovat veřejnost do podpory ochrany přírody a krajiny. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 63

91 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Cíle v oblasti veřejného zdraví jsou podrobně popsány v příloze č. 5: Strategické hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví. Při zpracování Vyhodnocení aktualizované inovační strategie byly výše uvedené cíle koncepčních materiálů přiměřeně využity při stanovení referenčních cílů životního prostředí a při vlastním vyhodnocení vlivů dokumentu na životní prostředí a veřejné zdraví Způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce v oblasti ŽP Základní rámec pro vyhodnocení souladu cílů koncepce s požadavky na ochranu životního prostředí tvoří referenční cíle ochrany životního prostředí. Referenční cíle především umožňují posoudit, jak mohou jednotlivé globální cíle a specifické strategické cíle ovlivnit naplnění cílů ochrany životního prostředí a zda je ovlivňují pozitivně, negativně nebo jsou vůči plnění cílů neutrální 8. Následně mohou sloužit jako základ pro sledování (monitoring) dopadů implementace Strategie na životní prostředí pomocí stanovených indikátorů a jako rámec pro určení environmentálních kritérií výběru potenciálních projektů, které jsou součástí rámce koncepce. Obvykle se pro stanovení referenčního hodnotícího rámce a tím i sestavení vybrané sady referenčních cílů pro konkrétní strategický dokument postupuje tím způsobem, že se vychází především z cílů a priorit komunitárních a národních koncepčních dokumentů, které mají k předmětnému strategickému dokumentu vztah (například koncepce v oblasti životního prostředí, apod.). Dalšími zdroji pro formulaci referenčního hodnotícího rámce zpravidla jsou analýza stavu ŽP dotčeného území a identifikace významných problémů v oblasti životního prostředí. V případě posuzované Strategie byly pro stanovení referenčních cílů životního prostředí významně využity především regionální koncepce v oblasti životního prostředí a cíle ochrany Naturových lokalit (viz naturové hodnocení). Tímto způsobem byl identifikován seznam referenčních cílů, u nichž byla nalezena přímá vazba k jednotlivým cílům aktualzované Strategie. Při posuzování Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) byl z hlediska využití referenčních cílů životního prostředí zvolen následující postup: A. Vyhodnocení vize a globálního cíle Vzhledem k charakteru vize a globálního cíle bylo použito pouze slovní hodnocení 8 Analogie platí i pro referenční cíle ochrany veřejného zdraví RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 64

92 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). B. Hodnocení specifických cílů Popis specifických cílů aktualizované RIS MSK je obecnějšího charakteru. Specifické cíle tedy mohou mít různý dopad na životní prostředí podle umístění, formy, objemu a dalších charakteristik projektů, které je naplňují. Při hodnocení nebyla (vzhledem k obecnému charakteru specifických cílů) použita celá sada referenčních cílů životního prostředí, ale především porovnání s hlavními dvěma oblastmi životního prostředí, jejichž rozhodující význam pro vlivy koncepce na životní prostředí vyplynul z analýzy a závěru zjišťovacího řízení. Jedná se jednak o vlivy na ovzduší a jednak o vlivy na přírodu a krajinu. C. Hodnocení aktivit (projektů) Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK uvádí seznam celkem 26 projektů, které naplňují specifické cíle všech 4 prioritních oblastí. V tomto případě jsou aktivity posouzeny vzhledem k celé sadě referenčních cílů životního prostředí. Doplněn je také přehled vlivů na EVL a ptačí oblasti (viz naturové hodnocení příloha č. 4 vyhodnocení), neboť aktivity s vlivy na ŽP (především na referenční cíle v oblasti ochrany přírody a krajiny) jsou často i aktivitami s vlivy na naturové lokality. Je však potřeba uvést, že tyto projekty jsou pochopitelně uvedeny pouze jako příklad aktivit příslušného opatření. V inovační strategii nejsou a ani nemohou být uvedeny bližší podrobnosti o jejich přesné lokalizaci, kapacitách, a dalších faktorech, které rozhodují o konkrétních vlivech na životní prostředí. Pod uvedeným jménem projektu si tedy lze ve vybraných případech představit aktivitu, jejíž dopad na životní prostředí může být značně rozdílný podle charakteru základních údajů a konkrétní lokalizace. O povolení větší části z nich může být rozhodnuto pouze na základě standardních procedur územního a stavebního řízení (územního plánování), a jen v malé části případů také na základě posouzení záměru ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti je nezbytné uvést, že zařazení projektů do aktualizované inovační strategie v žádném případě nezakládá nárok jejich schválení ve smyslu příslušných předpisů České republiky. Každý z nich bude muset projít nezbytnou procedurou, odpovídající jejich charakteru Sada referenčních cílů životního prostředí Níže uvedená sada referenčních cílů ochrany životního prostředí představuje rámec pro Vyhodnocení koncepce. V případě strategických cílů se jedná především o referenční cíle zaměřené na dvě klíčové oblasti životního prostředí z hlediska dopadů inovační strategie ovzduší, příroda a krajina (viz předchozí kapitola). Při vyhodnocování aktivit (projektů) podporujících strategické cíle je v tabelární formě posouzeno, nakolik mohou projekty ovlivnit naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí, to znamená, zda je ovlivňují pozitivně, negativně či jsou vůči nim neutrální. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 65

93 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Při hodnocení byl dále vzat v úvahu požadavek orgánů ochrany přírody z předchozích procedur SEA v Moravskoslezském kraji (např. připomínek k Vyhodnocení vlivů Marketingové strategie CR MSK na léta , červenec 2009), konformní s požadavky orgánů ochrany přírody k oznámení Aktualizace Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ), týkající se podrobnějšího členění referenčního cíle 3 Chránit ohniska ( hot-spots ) biodiverzity. Proto byly při hodnocení vzaty v úvahu i vlivy na ochranné podmínky ZCHÚ územní integritu EVL a ptačích oblastí (viz příloha č. 4 vyhodnocení) biotopy s výskytem zvláště chráněných druhů vlivy na přírodní stanoviště vlivy na průchodnost krajiny a její fragmentaci, tam, kde to konkrétnost či podrobnost startegického cíle, resp. aktivity umožňovala. Tabulka: Referenční cíle ochrany životního prostředí Referenční cíle ochrany životního prostředí pro SRK MSK Snižovat emise prioritních znečišťujících látek - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých 1 znečišťujících látek především suspendovaných částic a těkavých organických látek Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší (především velikosti PM 2 10, resp., PM 2,5 ) a dalších škodlivin (především benzo(a)pyrenu), pod úroveň platných limitů 3 Chránit ohniska ( hot-spots ) biodiverzity (viz také podrobnější členění) 4 Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny 5 Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV) Snížit produkci odpadů, zejména nebezpečných, včetně likvidace starých zátěží (včetně 6 skládek odpadů) 7 Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby 8 ochrany životního prostředí, především v oblasti snížení znečišťování ovzduší a nakládání s odpady 5.4. Referenční cíle veřejného zdraví Pro hodnocení vlivů Strategie na veřejné zdraví byly využity referenční cíle zdravotních a sociálních politik, které byly zohledněny v celkovém hodnocení vlivů Strategie na veřejné zdraví (viz kap. č. 13 a příloha č. 5 vyhodnocení). Pro stanovení referenčních cílů byly zohledněny především o tyto politiky: a) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky - Zdraví pro 21. století - Zdraví 21 (18) b) Akční plán zdraví a životní prostředí- NEHAP c) Zásady Národního programu přípravy na stárnutí (Kvalita života ve stáří) RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 66

94 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). d) Akční plán pro Globální strategii prevence a kontroly neinfekčních nemocí WHO, představuje: monitorování, prevenci, léčbu a výzkum kardiovaskulárních nemocí, chronických dýchacích onemocnění, diabetu a nádorových onemocnění ve členských státech WHO. Globální strategie je také obsažena v cílech Zdraví 21. e) Bílá kniha Evropských společenství je prvním rámcem zdravotních politik EU. Zdravotní politika na úrovni Společenství by měla podporovat dobrý zdravotní stav, a chránit občany před hrozbami a podporovat udržitelnost. f) Děti a zdraví Akční plán WHO se zaměřuje na redukci dopadů úrazů, snížení úmrtí z nedostatku pohybu, bezpečné prostředí v sídlech pro všechny děti, prevenci a redukci nemocí dýchacích cest, astmatických atak, zajištění zdravého ovzduší dětem, redukci postižení z chemických látek (těžké kovy), hluku a biologických determinant v pracovním prostředí u matek a během vývoje dítěte i v dospělosti. Cíle jsou obsaženy i v cíli Zdraví 21 zdravé a bezpečné životní prostředí. Z těchto strategických dokumentů byly vybrány pro hodnocení tyto referenční cíle: Zdravé a bezpečné životní prostředí (i pro děti viz CEHAPE) Výzkum a znalosti v zájmu zdraví Genderový přístup Snižování sociálních a geografických rozdílů (ekvita) (19) Chránit občany před hrozbami a podporovat udržitelnost. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 67

95 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 6. ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Aktualizace Regionální inovační strategie kraje Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ), je předkládána v jedné variantě. Tato varianta vznikla na základě dlouhodobého procesu přípravy strategie prostřednictím Koordinační komise RIS MSK a pracovní skupiny ve spolupráci s klíčovými aktéry rozvoje kraje (viz Úvod Vyhodnocení). Zpracovatelé Vyhodnocení dospěli k závěru, že koncepce jako celek ani její vize, globální cíl, specifické cíle (respektive prioritní oblasti) či projekty nebudou mít, vzhledem k jejich charakteru, závažné vlivy na životní prostředí. Přes tento obecný závěr je provedeno níže uvedené hodnocení Hodnocení aktualizované Strategie jako celku Při hodnocení vlivů Aktualizace Regionální inovační strategie kraje Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) na životní prostředí byly brány v úvahu nejen potenciální dopady koncepce na ŽP ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., ale také vzájemná interakce stavu životního prostředí s deklarovanou ambicí inovačního rozvoje kraje. V této souvislosti se jedná především o současnou nízkou kvalitu životního prostředí v části Moravskoslezského kraje (znečištění ovzduší), která může být jedním z limitů dalšího rozvoje kraje, a to ať už přímo omezením možností implementace aktivit, které by mohly mít (byť mírný) negativní vliv na ŽP v silně zatíženém území části kraje, tak i zprostředkovaně tedy možným negativním vývojem image oblasti, jako území s nekvalitním (vnímáno nezdravým ) životním prostředím. Současný trend ve vývoji stavu ŽP může do budoucna image kraje dále poškozovat. To může ilustrovat i v celostátních médiích prezentovaná problematika znečištění ovzduší, která již zdaleka není omezena pouze na nejzatíženější části ostravsko-karvinské aglomerace (například mediální prezentace negativních informací o významném znečištění ovzduší a jeho negativním trendu v tradičně čisté lokalitě Ostrava-Poruba, která je současně také významnou lokalitou z hlediska aktivit Inovační strategie) 9. Na druhé straně, právě špatný stav životního prostředí může být stimulem pro rozvoj nových inovačních technologií (včetně inovačních technologiíí v ochraně životního prostředí) v Moravskoslezském kraji i jedním z důvodů pro rozvoj inovací právě v tomto regionu. Inovační rozvojové aktivity, respektive jejich nositelé (firmy, znalostní organizace) mohou k uvedené problematice pozitivně přispět především prostřednictvím implementace inovačních technologií s respektem ke stávajícím hodnotám a stavu životního prostředí kraje a aplikací těchto technologií s cílem zlepšení stavu ŽP kraje, především kvality ovzduší. 9 V rámci interpretace informací o stavu ŽP v ČR, resp. dílčích výsledcích probíhajících výzkumů ČAV RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 68

96 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Návrhy a doporučení zpracovatele SEA Akcentovat v textu aktualizované RIS MSK (například v úvodu a dále ve SWOT analýze) témata, která zvýrazní jak souvislost mezi stavem životního prostředí v Moravskoslezském kraji a potenciálními pozitivními dopady inovačního rozvoje v této oblasti, tak i limity, které stav životního prostředí pro rozvoj inovací přináší (snížení atraktivity území pro příchod zahraničních či setrvání místních mladých odborníků). SWOT analýzu doporučujeme doplnit: - o hrozbu: Nízká atraktivita území pro příchod zahraničních a setrvání mladých místních odborníků z důvodů nízké kvality životního prostředí, především kvality ovzduší - o příležitosti: Zaměření inovačního rozvoje na environmentální problematiku (technologie v oblasti snižování znečišťování ovzduší, technologie minimalizující environmentální dopady likvidace nebezpečných odpadů, apod.) Propagace rozvoje inovací, jako součást environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, zaměřené především na odbornou a podnikatelskou veřejnost 6.2. Hodnocení vize a globálního cíle Z hlediska vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví není vize aktualizované Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje v rozporu s navrhovanými referenčními cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Naopak by v důsledcích měla znamenat jak modernizaci výrobních technologií s nižšími dopady na životní prostředí, tak i vývoj technologií přímo určených pro ochranu životního prostředí, které přinesou zlepšení současného stavu životního prostředí. Návrhy a doporučení zpracovatele SEA Přestože na základě závěrů, uvedených v kapitole č. 6.1, se nabízí možnost doplnit vizi o environmentální aspekt rozvoje inovací, zpracovatelé hodnocení změnu vize nedoporučují. A to především z toho důvodu, že vize vznikala jako výsledek komplexního procesu strategického plánování ve spolupráci a konsensu klíčových aktérů a její dodatečná úprava by mohla uvedený konsensus narušit. Vzhledem k celkově velmi nízkému potenciálnímu negativnímu vlivu aktualizované RIS na životní prostředí (viz dále), by takový krok byl zbytečný a nepřinesl by významný efekt. Obdobně není doporučováno upravovat formulovaný globální cíl. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 69

97 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Hodnocení vlivů specifických cílů RIS 10 Při hodnocení environmentálních vlivů koncepce vzal zpracovatel SEA v úvahu také princip předběžné opatrnosti a tam, kde by dle jeho názoru mohlo dojít během implementace projektů k nepříznivým vlivům, byla v souladu s tímto principem formulována doporučení, jak těmto nepříznivým vlivům předejít, například způsobem hodnocení při výběru projektů. Jak již bylo uvedeno výše, jsou vize a globální cíl hodnoceny slovně. Specifické cíle jsou pak hodnoceny zejména vůči vlivu na dvě hlavní složky životního prostředí, kterým musí být - na základě analýzy a požadavků závěru zjišťovacího řízení věnována zvláštní pozornost (ovzduší a příroda), zatímco v RIS uvedené projekty, sloužící k implementaci specifických cílů, jsou pak hodnoceny vůči celé sadě referenčních cílů životního prostředí. Tedy hodnocením, nakolik tyto projekty přispívají k naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí, či zda s nimi nejsou v rozporu. Jak pro hodnocení specifických cílů, tak pro hodnocení projektů (aktivit) byla použita stupnice, která je uvedena v následující tabulce. Tabulka 6.1 Stupnice hodnocení vlivů na životní prostředí Stupnice hodnocení silný pozitivní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive + 2 referenční cíl ŽP slabý pozitivní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive + 1 referenční cíl ŽP 0 bez vlivu (neutrální dopad) slabý negativní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive - 1 referenční cíl ŽP silný negativní vliv opatření (aktivity) na oblast ŽP, respektive - 2 referenční cíl ŽP X vliv nelze hodnotit Číselné vyjádření hodnocení podle výše uvedené tabulky představuje celkový výsledek systematického hodnocení globálního a specifických cílů, které všude tam, kde to bylo možné a účelné, bralo v úvahu klasifikaci vlivů dle Směrnice 2001/42/EC, která kategorizuje možné environmentální vlivy podle jejich pravděpodobného charakteru a působení, a to vzhledem k následujícícím charakteristikám: a) pozitivnímu nebo negativnímu působení na životní prostředí a udržitelný rozvoj, b) přímému nebo nepřímému (sekundárnímu) charakteru, c) trvání, pravděpodobnosti, nevratnosti, d) kumulativnímu charakteru a synergickému spolupůsobení jiných vlivů, e) oblasti předpokládaného dopadu (lidské zdraví, příroda, složky životního prostředí, lokální (bodové) nebo plošné dopady, přeshraniční a globální působení apod.). 10 K hodnocení jsou použity pouze specifické cíle RIS, protože Prioritní oblasti RIS (viz Tab Struktura návrhové části RIS) jsou zastřešujícím prvkem RIS pro specifické cíle a není důvod je samostatně hodnotit. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 70

98 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). V rámci posuzování byly brány v úvahu možné vlivy přímé, nepřímé, sekundární, kumulativní, synergické, krátkodobé, dočasné, dlouhodobé a permanentní. Hodnocení specifických cílů se promítá do výsledného hodnocení příslušného globálního cíle. Obdobně je hodnocení specifických cílů provázáno i s hodnocením projektů, neboť projekty jsou nástrojem, naplňování specifických cílů. Při hodnocení vlivu specifických cílů na životní prostředí se postupovalo tak, že vybraní členové týmu zpracovatele SEA provedli vlastní kompletní hodnocení formou matic. Úkolem každého experta bylo samostatně ohodnotit jednotlivé specifické cíle koncepce vzhledem k vybraným prioritním oblastem životního prostředí (ovzduší, příroda a krajina) a výsledky svého hodnocení zaznamenat do matice (tabulky). Na základě hodnocení jednotlivých členů týmu bylo pro každé pole matice zpracováno agregované hodnocení jako aritmetický průměr hodnocení všech členů týmu. Přehled hodnocení specifických cílů je součástí přílohy č. 6. Pokud se týká jednotlivých projektů, ty byly hodnoceny vůči referenčním cílům životního prostředí samostatně, rovněž pomocí matic. Pro přehlednost jsou výsledky hodnocení zapracovány do souhrnné tabulky, která reprezentuje agregované hodnocení celého týmu zpracovatele SEA (hodnotící tabulky jednotlivých expertů týmu jsou k dispozici u zpracovatele SEA). Přehled všech hodnocených projektů je součástí přílohy č. 7. Hodnocení vlivů jednotlivých specifických cílů a projektů na životní prostředí vychází jak z provedeného zkoumání, tak i z rozsáhlé diskuse týmu posuzovatele k vlivům RIS na naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí. Obecný popis postupu hodnocení je uveden v kapitole č. 8. K uvedeným strategickým cílům je dále v této kapitole zpracován slovní komentář hodnocení (tabelární forma agregovaného hodnocení je uvedena v příloze č. 6). Souhrnné vyhodnocení vlivu specifických cílů na životní prostředí Z přílohy č. 6, v níž jsou vyhodnoceny specifické cíle koncepce je zřejmé, že většina specifických cílů je formulována značně obecně. Jejich potenciální vlivy na vybrané oblasti životního prostředí byly proto logicky stanoveny s ohledem na výsledky hodnocení vlivů projektů zahrnutých do příslušných specifických cílů. Výsledkem hodnocení je 0 (bez vlivu, neutrální dopad). Na druhé straně však většina formulovaných cílů může mít slabý pozitivní vliv na vybrané oblasti ŽP (především ovzduší), a to za předpokladu, že součástí rozvoje inovací bude také rozvoj inovací v environmentální oblasti. Tento předpoklad je velmi pravděpodobný. Z tabelárně provedeného hodnocení tedy vyplývá, že specifické cíle Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta nejsou v rozporu s požadavky na ochranu životního prostředí a mezi navrženými specifickými cíli není žádný, který by měl potenciálně významný negativní vliv na životní prostředí. Analogicky platí totéž i pro globální cíl, který specifické cíle zastřešuje. Jak již ovšem bylo uvedeno výše, i zde budou možné vlivy na životní prostředí záležet na konkrétním provedení projektů, kterými jsou uvedené cíle naplňovány (viz kap. č. 6.4). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 71

99 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Níže je uveden komentář k vybraným specifickým cílům, zastřešeným 4mi prioritními oblastmi (viz Tab Struktura návrhové části aktualizované RIS): A) Specifické cíle prioritní oblasti Transfer technologií Celkový vliv hodnocených specifických cílů byl hodnocen v rozmezí +1 až 0/+1 (slabý pozitivní vliv, případně neutrální dopad). Ten vyplývá ze skutečnosti, že podpora transferu výsledků vědy a výzkumu, posílení spolupráce firem a znalostních institucí i podpora začínajících firem, může přinést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií či integraci environmentálních požadavků v rámci podporovaných inovací (s dopadem hlavně na oblast ovzduší). B) Specifické cíle prioritní oblasti Lidské zdroje Celkový vliv hodnocených specifických cílů byl hodnocen také v rozmezí +1 až 0/+1 (slabý pozitivní vliv, případně neutrální dopad). V tomto případě je odhad potenciálně slabého pozitivního vlivu založen na skutečnosti, že zlepšování kompetencí, kvalifikace a vzdělání zpravidla vede ke zvyšování významu environmentální složky činnosti dotčených osob ( lidských zdrojů ). C) Specifické cíle prioritní oblasti Internacionalizace Celkový vliv hodnocených specifických cílů byl hodnocen také v rozmezí +1 až 0/+1 (slabý pozitivní vliv, případně neutrální dopad). Potenciální pozitivní vliv specifických cílů může přinést skutečnost, že podpora mezinárodních kontaktů, transfer know-how, respektive posílení účasti v mezinárodních projektech může přinést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií či integraci environmentálních požadavků v rámci podporovaných inovací (obdobně jako v prioritní oblasti A). Pozitivním zjištěním pro hodnotitele je skutečnost, že specifický cíl Zvyšování exportní výkonnosti firem v MSK, který byl uveden v původní inovační strategii z roku 2010 a na jehož riziko v oblasti souvisejících negativních dopadů zvyšování objemu výroby (a tím i potenciálních vlivů na ŽP) v místě výroby pro exportní účely, zpracovatelé upozorňovali, byl z aktualizované Strategie vypuštěn. D) Specifické cíle prioritní oblasti Koordinace a implementace RIS Celkový vliv hodnocených specifických cílů byl hodnocen také v rozmezí +1 až 0/+1 (slabý pozitivní vliv, případně neutrální dopad) Samotná existence, implementace a zejména propagace RIS může přinést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií či integraci environmentálních požadavků v rámci podporovaných inovací. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 72

100 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Hodnocení vlivů aktivit (projektů) Každý specifický cíl obsahuje projekty, které jsou nástrojem naplňování těchto cílů. Uvedení těchto projektů do aktualizované RIS však není zárukou jejich financování, ani jejich schválení nebo realizace. Současně je třeba zdůraznit, že v rámci RIS mohou být v budoucnu podporovány i jiné projekty, které ve strategii dosud uvedeny nejsou. Všechny uvedené projekty musí být ve schvalovacím procesu posouzeny, zda nepodléhají standardním procedurám hodnocení vlivů na ŽP. Projekty jsou v RIS charakterizovány prostřednictvím stručných projektových listů. Nelze je tedy zcela jednoznačně konkretizovat, a tudíž ani nelze posoudit naprosto přesně jejich vlivy na životní prostředí, tak jako tomu při schvalování kokrétních projektů (procedura EIA, naturové hodnocení, řízení dle stavebního zákona, apod., tam kde to je relevantní). Také je potřeba vzít v úvahu, že ani obecně známé projekty, k nimž existuje projektová dokumentace, která je k dispozici orgánům veřejné správy, případně i veřejnosti prostřednictvím informačních systémů, nemohou být jednoznačně ztotožněny s projekty uvedenými v aktualizované inovační strategii, neboť ta neobsahuje podrobnější informace, které by k takovému kroku mohly sloužit. Na druhé straně však lze jednoznačně konstatovat, že forma příkladmého výčtu projektů je zcela v souladu s principy strategického plánování a jejich zařazení v podobě indikačních či typových projektů (jako jistých synonym pro termín příkladmý) odpovídá metodice. Úkolem zpracovatele SEA tedy není detailně vyhodnotit vliv jednotlivých projektů na životní prostředí, neboť k tomu účelu nejsou ve Strategii k dispozici dostatečné údaje, jednoznačně identifikující každý projekt, ale na druhou stranu je na základě pricipu předběžné opatrnosti nezbytné upozornit na ty projekty, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí. K uvedenému účelu slouží především porovnání potenciálních dopadů projektů se stanovenými referenčními cíli životního prostředí a odlišení těch, jimž musí být věnována zvýšená pozornost. Dalším cílem je upozornit jak předkladatele koncepce, tak i nositele projektů, aby při jejich schvalování očekávali větší nároky na posouzení vlivů na životní prostředí, respektive aby při jejich přípravě hledali taková řešení, která budou minimalizovat jejich vlivy na životní prostředí. O výrazně nižším potenciálním vlivu uvedené koncepce na životní prostředí, resp. přírodní složky kraje (zejména ve srovnání s jinými koncepcemi MSK, například Strategií rozvoje MSK, která je v současné době také aktualizována, Marketingovou strategií rozvoje CR MSK a dalšími) svědčí jak výsledky tabelárního hodnocení projektů, uvedeného v příloze č. 7 tohoto Vyhodnocení, tak výsledky hodnocení vlivů na EVL a ptačí oblasti (viz příl. č. 4). Zpracovatel naturového hodnocení u všech projektů a opatření určil nulový (neutrální) vliv na EVL a ptačí oblasti, to znamená, že nepředpokládá žádný potenciálně negativní vliv projektů na soustavu Natura RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 73

101 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). V aktualizované Regionální inovační strategii Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) je zařazeno celkem 26 projektů: 11 projektů prioritní oblasti A 7 projektů prioritní oblasti B 4 projekty prioritní oblasti C 4 projekty prioritní oblasti D Vyhodnocení vlivu jednotlivých projektů (aktivit) na životní prostředí a veřejné zdraví provedl zpracovatel SEA postupem, uvedeným v kapitole č Vyhodnocení, tedy vůči stanoveným referenčním cílům životního prostředí. Tabelární forma agregovaného hodnocení vlivu projektů (aktivit) na životní prostředí je uvedena v příloze č. 7, slovní komentář níže v tomto textu. Souhrnné vyhodnocení vlivu aktivit na životní prostředí Ve většině případů je vliv projektů na referenční cíle vyhodnocen jako 0 (bez vlivu, neutrální dopad). Výjimku tvoří následující projekty, které mohou mít potenciálně mírně pozitivní vliv na životní prostředí: SC A1 3 Podpora přípravy projektové dokumentace SC A2 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT3 (inovační vouchery) SC B1 1 Odborné workshopy na aktuální témata VaVaI SC B2 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT5 SC B2 2 Rozvoj tvrdých a měkkých kompetencí výzkumných pracovníků ve znalostních institucích. SC B2 3 Příležitost pro mladé výzkumníky SC B3 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT1 Tyto projekty mohou mít potenciálně mírně pozitivní vliv na referenční cíle v oblasti ochrany ovzduší, ochrany vod, zpracování odpadů a EVVO. Žádný z projektů, zařazených v RIS nebude mít potenciálně významný negativní vliv na životní prostředí (referenční cíle ochrany ŽP). Závěr: Projekty uvedené v rámci aktualizované RIS nemají významný potenciální negativní vliv na životní prostředí. Vzhledem k charakteru aktualizované Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ), která je zaměřena především na podporu výzkumu a vývoje s důrazem na aplikaci jeho výsledků v podobě inovací a na systém celoživotního vzdělávání rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, nezahrnuje tato koncepce žádné aktivity, které by mohly mít významný přímý vliv na zvláště chráněná území, vyznamné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologickénstability, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a hub, zranitelné biotopy, biodiverzitu, krajinný ráz nebo fragmentaci přírodních biotopů a krajiny. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 74

102 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Hodnocení vlivů Programu na referenční cíle v oblasti veřejného zdraví Hodnocení vlivů Programu na referenční cíle v oblasti veřejného zdraví je provedeno v kapitole č. 13 Vlivy koncepce na veřejné zdraví. Níže uvádíme závěry vlivů na jednotlivé prioritní oblasti: Prioritní oblast A TRANSFER TECHNOLOGIÍ Transfer technologií a komercionalizace výsledků výzkumu je samozřejmě žádoucí, zlepší m.j. i sociální klima osob zainteresovaných ve výzkumné sféře. Vzhledem k tomu, že Moravskoslezský kraj musí řešit specifické problémy životního prostředí a zdraví, tradičně spolu s problémy sociálními a problémy minoritních skupin, prostřednictvím výzkumu právě zde může vzniknout nejlepší dostupné řešení, které bude využitelné i jinde ve světě, pokud bude výzkum na sociální problémy a zdraví a prevenci zaměřen. Moravskoslezská vědecká komunita je velmi soudržná, podpora spolupráce by neměla být problémem. Při tvorbě spinoff by neměly být předem ztraceny zkušené ženy a mladé vědkyně, které se rozhodnou mít děti, a starší kolegové, kteří mohou přispět svými zkušenostmi. Prioritní oblast B LIDSKÉ ZDROJE Prioritní oblast a plnění cílů povedou k benefitu sociálně zdravotnímu, více vzdělané osoby prokazatelně méně stonají, jsou schopny a ochotny přijímat zdravý životní styl a udržet ho i do vysokého věku. Nejen technické vzdělání potřebuje Ostrava, další vzdělávání je významné pro řešení problémů životního prostředí, zdraví a sociálních vztahů, to je i vzdělání humanitní a biologické, které nelze v Ostravě podceňovat a významné jsou také obory spojené s územním plánováním, architekturou a estetikou prostředí. Prioritní oblast C INTERNACIONALIZACE Závěr: Internacionalizace je strategickým cílem, který může urychlit a posílit výzkum v oborech, které Moravskoslezský kraj potřebuje. Silnější vazbu s cíli zdraví mohou mít projekty, které budou řešit aktuální problémy kraje, kterými je těžký průmysl s dopady na životní prostředí, nezaměstnanost v určitých kvalifikacích, dopady životního prostředí na zdraví, agrese vůči menšinám a sociální vyloučení. Tyto nevýrobní obory se však ve strategii nevyskytují. Prioritní oblast D KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS Koordinace a implementace RIS je velmi důležitým strategickým cílem, bdít nad RIS je nezbytné. Přímý vliv na zdraví však nemá. Celá Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje bude mít pozitivní vliv na veřejné zdraví, chybí jí zaměření na humanitní obory a biologické obory. Je podmínkou, aby neřešila jen technické obory, ale současně s technickými vědami i ochranu životního prostředí, vztah životního prostředí a zdraví, územní plánování k vyřešení vztahů v území MSK, sociální témata včetně sociálního vyloučení, kriminality, postavení minoritních skupin populace, agrese proti vyloučeným skupinám, pedagogiku a andragogiku, územní plán, estetiku prostředí a další RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 75

103 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hlavním cílem hodnocení Aktualizované regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) v rámci procedury SEA bylo posouzení, zda je v návrhu aktualizace Strategie dostatečně integrována environmentální problematika, případně zda Strategie neobsahuje návrhy, které by mohly představovat potenciální významná rizika pro životní prostředí. Tabulková i slovní hodnocení provedená v tomto smyslu jsou uvedena v příloze i předcházející kapitole. Dodržování deklarovaných cílů Strategie i doporučení SEA může být zajištěn pouze prostřednictvím důsledného hodnocení projektů a to tak, aby vybrané projekty přispívaly jak k naplňování cílů aktualizované Strategie, tak k naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí i veřejného zdraví. Principy výběru projektů i jeho faktické provádění by mělo za každých okolností zajistit, aby nebyly podpořeny projekty s významnými negativními vlivy na životní prostředí a naopak, aby podpora byla směřována na ty projekty, které mohou nejvíce přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji, případně aby projekty splňující environmentální kritéria byly při výběru významně preferovány. Projektem s pozitivním vlivem na životní prostředí je přitom třeba chápat takový projekt, jehož pozitivní vlivy budou významně větší než jeho případné negativní vlivy. Návrh vlastních environmentálních kritérií (indikátorů) pro podporu projektů financovaných z rozpočtu Moravskoslezského kraje která zajistí výše uvedené požadavky, a návrh na jejich začlenění do systému hodnocení a výběru projektů (týká se části projektů), je uveden v kapitole č. 12. Vzhledem k tomu, že řada projektů bude financována z dalších zdrojů (například strukturálních fondů současného či budoucího programového období), bude hodnocení a výběr těchto projektů probíhat rovněž podle procedur výběru v souladu s podmínkami financování z konkrétního zdroje. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci případných negativních vlivů koncepce na životní prostředí přitom vytvářejí způsob a míru integrace problematiky životního prostředí a jeho ochrany a veřejného zdraví v jednotlivých částech RIS. Podrobnější popis jednotlivých plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce je uveden v kapitole 10 tohoto Vyhodnocení. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 76

104 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Tabulka 7.1 Přehled opatření (doporučení) pro vybrané specifické strategické cíle, vyžadující zvýšenou pozornost z hlediska ochrany životního prostředí Prioritní oblast Specifické cíle Možné negativní vlivy Opatření A Transfer technologií B Lidské zdroje A1 - Podpora transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti A2 Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK A3 Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups A4 Zvýšení intenzity využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví A5 Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských záměrů B1 Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů ve znalostní ekonomice B2 Zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdrojů ve znalostních institucích B3 Zvýšení žádoucí mobility lidských zdrojů ve znalostních institucích (z/do MSK) Žádné Žádné Podpořit transfer výsledků vědy a výzkumu v environmentální oblasti; zaměřit se v rámci spolupráce firem a znalostních institucí a podpoře začínajících firem na problematiku využití inovací v oblasti ochrany životního prostředí Zaměřit zlepšování kompetencí, kvalifikace a vzdělání také na environmentální aspekt rozvoje inovací RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

105 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). C Internacionalizace C1 Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV C2 Zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů Žádné Podpořit mezinárodní kontakty, transfer know-how, resp. posílení účasti v mezinárodních projektech na spolupráci při vývoji environmentálních technologií a environmentální aspekty inovací D Koordinace a implementace RIS D1 Zajištění koordinace subjektů inovačního systému, implementace a propagace RIS Žádné V rámci propagace RIS posílit environmentální aspekty inovací a tím posílit environmentální vědomí odborné i široké veřejnosti RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

106 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 8. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ 8.1. Výběr zkoumaných variant Aktualizace Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) je zpracována jednovariantně. V rámci zpracování koncepce byla při jednáních pracovního skupiny a Koordinační skupiny pro inovace i v rámci koordinace přípravy koncepce řešena dílčí variantní řešení, která po projednání vyústila v jednovariantní předkládaný text aktualizované RIS. Varianty mohou fakticky nastat při realizaci Strategie, zejména prostřednictvím podpory konkrétních aktvit/projektů. Je proto nezbytné, aby při výběru projektů byla dostatečně zohledněna environmentální kritéria, a aby systém monitorování implementace koncepce obsahoval environmentální indikátory. A to jak při výběru projektů předkladatelem, tak při výběru projektů v rámci rozhodnutí o jejich financování z jiných zdrojů, především strukturálních fondů (ať už v tomto či v připravovaném programovém období) Popis provedení posouzení vlivů koncepce na životní prostředí Vyhodnocení vlivů Strategie na životní prostředí bylo zpracováno na základě 10e) až 10f) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu jeho přílohy č. 9. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Závěru zjišťovacího řízení podle 10d) citovaného zákona, vydaného odborem posuzování vlivů na ŽP Ministerstva životního prostředí ČR dne , pod č.j /ENV/12. Vyhodnocení využívá také podnětů a připomínek, zaslaných v rámci zjišťovacího řízení i mimo ně. V souladu s požadavky zákona je vyhodnocen také vliv na veřejné zdraví a dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, rovněž vliv koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (soustava Natura 2000). Vyhodnocení návrhu koncepce vychází z následujících zdrojů a metodických kroků: Analýza stavu životního prostředí dotčeného území, včetně charakteristiky hlavních trendů vývoje Analýza relevantních strategických koncepčních rozvojových dokumentů na komunitární, národní i regionální úrovni Stanovení referenčního hodnotícího rámce (sada referenčních cílů ochrany životního prostředí), zpracovaná na základě vybraných koncepčních dokumentů (včetně doporučení výběru ze strany orgánů veřejné správy). Tabulkového a slovního hodnocení globálních a strategických cílů koncepce Doporučení a návrhy úprav textu koncepce na základě výše uvedených kroků Návrhu environmentálních kritérií pro výběr podporovaných projektů. Návrhu environmentálních indikátorů pro sledování vlivů realizace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

107 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Hodnocení vize a globálního cíle bylo provedeno slovně. Hodnocení specifických cílů, které jsou zařazeny do jednotlivých prioritních oblastí, bylo provedeno v tabulce (porovnání se dvěmi nejvíce ohroženými složkami ŽP ovzduší, příroda a krajina) a následně slovně komentováno. Hodnocení projektů, uvedených ve Strategii k naplňování specifických cílů, bylo provedeno s použitím předem připravené podrobné matice vlivů, ve které byl každý projekt hodnocen nezávisle každým zúčastněným expertem týmu vzhledem k daným referenčním cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. V matici vlivů bylo hodnocení vlivů jednotlivých globálních a strategických cílů na životní prostředí provedeno pomocí numerického indexu. Index označuje odhadovanou velikost potenciálního pozitivního nebo negativního vlivu na životní prostředí a velikost tohoto vlivu je v matici vlivů vyjádřena číselnou 5-bodovou stupnicí (-2, -1, 0, +1, +2). Každý zúčastněný expert provedl své vlastní hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. Všechna hodnocení pak byla sumarizována a zprůměrňována. Použitá stupnice hodnocení vlivů je podrobně uvedena v kapitole Vyhodnocení 6.3. Hodnocení vlivů specifických cílů RIS Problémy při shromažďování požadovaných údajů Předkladatel i zpracovatel koncepce poskytli zpracovateli Vyhodnocení SEA dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení, týkajících se samotné aktualizované RIS. Určitým problémem, který je podrobně diskutován v příslušných částech Vyhodnocení, je uvedení příkladmého výčtu projektů (aktivit) v rámci koncepce, při současné absenci podrobných údajů o těchto projektech i možností jejich identifikace, respektive odlišení od jiných verzí obecně známých projektů (jiná kapacita, lokalizace, objemy, apod.), k nimž existuje dokumentace v různých fázích schvalovacího procesu. Vzhledem k tomu, že je v rámci Strategie uveden jen indikativní seznam projektů, jejichž realizace bude podléhat standardním procedurám schvalování podle stavebního zákona, ve vybraných případech také v rámci posuzování záměrů dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, respektive 45i, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, neměly tyto skutečnosti na výsledné hodnocení zásadní dopad a jeho výsledek neovlivnily. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

108 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 9.1. Monitorování vlivů realizace aktualizované RIS na životní prostředí Návrh systému monitorování vlivů implementace Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ), vychází ze skutečnosti, že obsah koncepce musí být natolik obecný, aby umožnil intervence dané rámcem globálních a specifických strategických cílů. Nástrojem implementace aktualizované Strategie budou tedy až jednotlivé aktivity/projekty, podporované v rámci strategie a naplňující navržené strategické cíle. Realizace těchto projektů přitom může mít dle jejich konkrétního charakteru značně rozdílné dopady na životní prostředí a veřejné zdraví. Při monitorování implementace koncepce navíc často nelze rozlišit, zda a v jaké míře byl vývoj stavu životního prostředí a zejména veřejného zdraví ovlivněn intervencemi koncepce nebo intervencemi v rámci dalších koncepčních dokumentů v dotčeném území, případně jinými procesy probíhajícími mimo celý systém podpory ze strany MSK (například vlivy strukturálních fondů, programy bilaterální podpory, dynamika přirozeného vývoje, globální vlivy, dopady aktuální ekonomické krize a podobně). Z tohoto důvodu byl při stanovování environmentálních kritérií přijat systém, který slaďuje monitorování implementace na strategické i projektové úrovni, zajišťuje dodržení souladu mezi cíli koncepce a dopadem podporovaných projektů a současně v důsledku propojení referenčních cílů, indikátorů a environmentálních kritérií výběru podporovaných projektů umožňuje také praktické postupné sledování dopadů intervencí zdola, prostřednictvím agregace dat a údajů o dopadech projektů. Nastavení systému monitorovacích ukazatelů (indikátorů) pro sledování vlivu (monitorování) implementace koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a environmentálních kritérií lze považovat za jednu z nejdůležitějších součástí hodnocení koncepce v rámci procedury SEA Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) ochrany životního prostředí V rámci zpracování Vyhodnocení vlivů aktualizované inovační strategie na ŽP a veřejné zdraví byl identifikován výběrový seznam referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a následně z něj byla stanovena základní sada cílů, odpovídající charakteru koncepce. Potenciální dopady realizace Strategie jsou odhadovány prostřednictvím posouzení vlivů koncepce na naplňování těchto cílů (pozitivní, negativní či neutrální). Pro sledování vlivů realizace Strategie na jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví byly navrženy příslušné indikátory. Jejich sledování by mělo být prováděno v celém období platnosti koncepce a vychází mimo jiné z požadavků ustanovení 10h) zákona RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

109 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (povinnost předkladatele koncepce). Návrh mechanizmu monitorování koncepce ze strany předkladatele je uveden v následujícím textu. Moravskoslezský kraj, jako předkladatel koncepce po schválení aktualizované Strategie zveřejní podle 10 g, odst. 5, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, opatření pro zajištění sledování a rozboru vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví dle 10h uvedeného zákona. Návrh mechanizmu monitorování: Moravskoslezský kraj bude 1 x za rok, vždy k výročí schválení koncepce, vyhodnocovat vliv provádění uvedené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Provádění koncepce, především vlivy zařazených projektů na životní prostředí a veřejné zdraví, bude hodnoceno na základě požadavků stanoviska příslušného úřadu k Vyhodnocení koncepce dle 10 g) citovaného zákona a dále také na základě indikátorů referenčních cílů životního prostředí, tak jak byly stanoveny a schváleny v rámci dokumentu Vyhodnocení vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví (kapitola č. 10 Vyhodnocení). Uvedené stanovisko i dokument Vyhodnocení budou zveřejněny na Internetových stránkách MSK v sekci, v níž je zveřejněna uvedená koncepce. Pravidelné vyhodnocení bude prováděno odborem životního prostředí a zemědělství KÚ MSK v součinnosti s odborem, který garantoval zpracování koncepce, v tomto případě odborem regionálního rozvoje KÚ MSK. Výsledky hodnocení budou předkládány vedení Moravskoslezského kraje a následně zveřejňovány na Internetových stránkách MSK. K tomu, aby bylo možné sledovat vliv koncepce pomocí navržených indikátorů, je nutné jejich sledování provázat s environmentálním hodnocení projektů, realizovaných v rámci aktualizované Strategie. Monitorováním a agregací dat z hodnocení jednotlivých projektů pak bude možné vyhodnotit celkový dopad realizace koncepce na referenční cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Je však potřeba upozornit, že aktivity (projekty) koncepce jsou s rozpočtem předkladatele i jeho kompetencemi při schvalování projektů svázány velmi volně. Jednotlivé aktivity zařazené v aktualizované inovační strategii pouze ukazují na způsob realizace strategických cílů, neboť z prostředků předkladatele bude (spolu)financována jen menší část projektů a převážná většina aktivit bude financována z jiných zdrojů (například ze strukturálních fondů ať už tohoto, či dalšího programového období). V těchto případech budou použity systémy environmentálního hodnocení výběru projektů, tak jak byly nastaveny v rámci uvolňování finančních prostředků z těchto fondů. V případě financování z jiných zdrojů (privátní zdroje a podobně), však nástroje environmentálního hodnocení projektů převezmou standardní procedury hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), naturového hodnocení nebo procedury územního plánování v těch případech, kdy záměry pod uvedené zákony č. 100/2001 Sb. a 114/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů, nespadají. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

110 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Návrh environmentálních indikátorů V následující tabulce jsou uvedeny navržené monitorovací ukazatele (indikátory) pro hodnocení vlivu aktualizované inovační strategie na životní prostředí, vycházející z referenčních cílů, formulovaných způsobem podrobně popsaným v kapitole č. 6. Tabulka Návrh environmentálních indikátorů Referenční cíl Snižovat emise prioritních znečišťujících látek - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek především suspendovaných částic PM 10 a PM 2,5 a těkavých organických látek Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší a dalších škodlivin, především benzo(a)pyrenu, pod úroveň platných limitů Chránit ohniska ( hotspots ) biodiverzity Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV) Snížit produkci odpadů, zejména nebezpečných Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem Indikátor Emise za všechny kategorie zdrojů: a) TZL b) SO 2 c) NO x d) VOC Koncentrace suspendovaných částic velikosti PM 10 a PM 2,5, a benzo(a)pyrenu v OZKO Rozloha ohnisek biodiverzity Míra změny krajinného rázu Znečištění povrchových a podzemních vod Snížení produkce nebezpečných odpadů Hluková zátěž obyvatel Jednotky/ způsob měření tis. tun/rok ug/m 3 % počet Počet % Počet obyvatel Definice Emise znečišťujících látek za určité časové období Průměrné koncentrace uvedených znečišťujících látek v ovzduší Přírůstek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity v rámci programu (Pozn.: za ohniska biodiverzity lze považovat: 1. a 2. zóny NP a CHKO, NPR, PR, ÚSES) a další). Počet aktivit, jejichž implementace způsobila změnu krajinného rázu Havarijních znečištění povrchových a podzemních vod Snížení produkce nebezpečných odpadů za sledované období (%) Snížení počtu obyvatel, žijících v území s překročený limitem hluku. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

111 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Referenční cíl Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby udržitelného rozvoje kraje Indikátor Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Jednotky/ způsob měření Počet projektů Definice Počet projektů, zahrnujících EVVO pro podporu udržitelného kraje, resp. zaměřených na řešení nejzávažnějších problémů ŽP (např. znečištění ovzduší z lokálních topenišť, naládání s odpady, ad.) 9.3. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) ochrany zdraví Monitorovací ukazatele (indikátory) v oblasti veřejného zdraví jsou obsahem přílohy č. 5 Vyhodnocení. Je třeba poznamenat, že indikátory v oblasti veřejného zdraví se částečně prolínají i s environmentálními indikátory (vliv na lidské zdraví prostřednictvím životního prostředí). Uvedené indikátory vlivu koncepce na oblasti veřejného zdraví jsou doporučovány jako doplněk monitorovacího systému RIS. Prioritní oblast A: Transfer technologií Specifické cíle Specifický cíl A1: Podpora komercionalizace výsledků vědecké činnost Specifický cíl A2: Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK Specifický cíl A3: Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a start-ups Specifický cíl A4 - Zvýšení intenzity využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví Specifický cíl A5 - Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských záměrů Indikátor Počet komerčních aktivit v env. zdraví, sociální sféře Bez vztahu Počet firem obojího původu respektujících env. a veřejné zdraví, sociální rozvoj, výchovu dětí a dospělých Bez vztahu Bez vztahu Prioritní oblast B: Lidské zdroje. Specifické cíle Specifický cíl B 1: Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů ve znalostní ekonomice Specifický cíl B 2: Zvýšení kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích Indikátor Počet osob se získanými znalostmi a zkušenostmi z oboru veřejného zdraví, environemnetu, sociálních služeb, výchovy Počet osob se zvýšeným a dalším vzděláním z oboru veřejného zdraví, environemnetu, sociálních služeb, výchovy RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

112 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Specifický cíl B3 Zvýšení žádoucí mobility lidských zdrojů ve znalostních institucích(z/do MSK) Počet odborníků přinášejících know-how do MSK ve veř. a env. zdraví, sociální sféře, edukací Prioritní oblast C:Internacionalizace Specifické cíle Specifický cíl C1 Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV Specifický cíl C2 Zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů Indikátor Počet kontaktů v oboru životní prostředí, veřejné a env. zdraví, sociální sféra, výchova dětí a dospělých Počet malých a středních institucí využívajících informační toky v oboru životní prostředí, veřejné a env. zdraví, sociální sféra, výchova dětí a dospělých Prioritní oblast D: Koordinace a implementace RIS Specifické cíle Specifický cíl D1 Zajištění koordinace subjektů inovačního systému, implementace a propagace RIS Indikátor Počet aktivit RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

113 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Základním opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění aktualizované Strategie bude - vedle pečlivého a kvalifikovaného výběru podporovaných projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí (viz též kapitola 7 Vyhodnocení) - pravidelná kontrola (monitoring) realizace projektů. Tuto kontrolu by měl provádět předkladatel s využitím možností, které mu role orgánu veřejné správy umožňuje. V případě zjištění závažných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během realizace koncepce je předkladatel na základě požadavků citovaného zákona povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů a informovat o tom příslušný úřad, tedy Ministerstvo životního prostředí ČR, dotčené správní úřady a současně rozhodnout o adekvátní změně koncepce. Opatření mohou být různého charakteru, od zvýšení dohledu při výběru podporovaných projektů po uložení nápravných opatření, případně zastavení podpory Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů aktivit/projektů Konkrétní vlivy aktualizované Strategie na životní prostředí a veřejné zdraví nastanou až v případě realizace projektů, které jsou v koncepci příkladmo uvedeny, jako způsob naplňování specifických startegických cílů. Nejvýznamnějším opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů aktivit / projektů aktualizované Strategie na životní prostředí proto bude posuzování projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. A to podle jejich charakteru buď posouzením v rámci procedury EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle stavebního zákona v případech, kdy projekty nebudou citovanému zákonu podléhat. V některých případech budou muset být projekty posouzeny také podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s potenciálními významnými negativními vlivy na EVL, případně ptačí oblasti (Natura 2000). Hlavní doporučení pro eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů projektů v rámci výběrových řízení v procedurách svázaných s jejich financováním jsou uvedena níže. Možným nástrojem je také aplikace environmentálních kritérií výběru projektů, nicméně vzhledem k tomu, že větší část projektů nebude financována z rozpočtu předkladatele, je tato možnost omezena. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

114 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Dalším opatřením je pravidelná kontrola (monitoring) realizace projektů. V případě zjištění závažných nebo nepředpokládaných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během realizace aktivity / projektu budou přijata odpovídající opatření eliminaci, minimalizaci a případně kompenzaci těchto vlivů. Opatření mohou být různého charakteru, od zvýšení dohledu při výběru podporovaných projektů, přes úpravu projektu, uložení nápravných nebo kompenzačních opatření až po zastavení podpory. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

115 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 11. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ Environmentální hodnocení projektů Environmentální hodnocení projektů při jejich výběru je jednou z možností snížení vlivů koncepce na životní prostředí. Toto hodnocení je omezeno na projekty financované předkladatelem nebo jiným nositelem projektu, který uvedenou metodu implementuje do svých rozhodovacích kritérií. Stanovení environmentálních kritérií hodnocení projektů a jejich zařazení do systému výběru je z tohoto důvodu jedním z nástrojů souladu evidovaných projektů s deklaratorním charakterem globálního a specifických cílů aktualizované RIS. V případě koncepce s převážně neutrálním, či pozitivním vlivem na ŽP jako je RIS však uvedený nástroj nebude mít obdobnou váhu, jako v případě koncepcí s výzamnějšími dopady na životní prostředí regionu. Kritéria environmentálního hodnocení projektů byla stanovena vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí a indikátorům vlivu koncepce na životní prostředí (viz výše). Environmentální hodnocení projektů pak má odpovědět na otázku, jakým způsobem může předkládaný projekt ovlivnit životní prostředí ve smyslu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Hodnocení projektu z hlediska životního prostředí je navrhováno v podobě slovního hodnocení, to znamená konstatováním pro jednotlivá environmentální kritéria, že projekt na ně má pozitivní/žádný/negativní vliv. V případě této koncepce lze důvodně předpokládat (viz kapitola č. 6), že v převážné většině budou vlivy projektů pozitivní. Níže uvedený text je zde proto uveden především z důvodu respektování principu předběžné opatrnosti Environmentální kritéria pro výběr projektů Zpracovatel SEA navrhl pro jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí (viz kapitola 6) environmentální kritéria, která jsou uvedena v následující tabulce. Tato kritéria by měla být začleněna do systému hodnocení projektů v rámci koncepce (platí pro projekty financované předkladatelem koncepce). Předkladatel koncepce přitom může provést jejich výběr, úpravu či změny dle svých potřeb a požadavků tak, aby kritéria co nejlépe reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

116 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Tabulka Referenční cíle a environmentální kritéria pro výběr projektů Referenční cíl Snižovat emise prioritních znečišťujících látek - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek především suspendovaných částic (vyjádřených jako PM 10 případně PM 2,5 ) a těkavých organických látek (VOC). Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší, především velikosti PM 10 a PM 2,5, a dalších škodlivin, především benzo(a)pyrenu, pod úroveň platných limitů Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny Chránit ohniska ( hot-spots ) biodiverzity Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV) Snížit produkci odpadů, zejména nebezpečných Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem. Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby udržitelného rozvoje kraje Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí Přispěje realizace projektu ke snížení emisí prioritních znečišťujících látek, především tuhých znečišťujících látek? Přispěje realizace projektu ke snížení koncentrace suspendovaných částic v ovzduší v OZKO? Ovlivní projekt negativně krajinný ráz? Má projekt významný pozitivní/negativní vliv na ohnisko biodiverzity? [ano/ne] Pomocné otázky: * Narušuje projekt ochranné podmínky ZCHÚ? [ano/ne] * Narušuje projekt územní integritu EVL a ptačích oblastí? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivnění nebo likvidaci biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť? [ano/ne] * Dojde ke snížení průchodnosti krajiny a její fragmentaci? [ano/ne] Pozn.: Za významná ohniska biodiverzity považovat maloplošná zvláště chráněná území, 1. zóny národních parků a chráněných krajinných oblastí, lokality soustavy Natura 2000, skladebné prvky územních systémů ekologické stability a podobně. Může projekt ohrozit kvalitu povrchových a podzemních vod? Může projekt ohrozit ochranné podmínky CHOPAV? Dojde v rámci projektu ke snížení/zvýšení produkce nebezpečných odpadů, respektive dojde k likvidaci stávající skládky nebezpečných odpadů? Přispěje projekt ke zvýšení či snížení hlukové zátěže? Pokud ano, přispěje významnou měrou? Přispěje projekt k podpoře využití EVVO pro potřeby udržitelného rozvoje kraje, respektive pro projekty zaměřené na snížení emisí z lokálních topenišť, odpovídající nakládání s odpady a podobně? RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

117 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ) Indikátory (kritéria) podpory projektů v oblasti veřejného zdraví Na základě identifikace možných vlivů koncepce na veřejné zdraví byl navržen soubor kritérií (indikátorů) pro podporu aktivit (projektů), naplňujících specifické cíle RIS. Stejně jako v případě indikátorů pro hodnocení (monitorování) RIS je předkladateli koncepce doporučeno, aby uvedenou sadu indikátorů využil pro hodnocení projektů. Přehled indikátorů je uveden v příloze č. 5. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

118 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 12. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Hlavní relevantní strategické dokumenty, které byly použity pro stanovení referenčních cílů ochrany veřejného zdraví (relevantních cílů prevence a podpory zdraví) k hodnocení na mezinárodní, národní a regionální úrovni jsou následující: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky - Zdraví pro 21. století - Zdraví 21 Akční plán zdraví a životní prostředí- NEHAP Zásady Národního programu přípravy na stárnutí (Kvalita života ve stáří) Akční plán pro Globální strategii prevence a kontroly neinfekčních nemocí WHO Bílá kniha Evropských společenství Děti a zdraví Akční plán WHO V rámci hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví byl posouzen vliv specifických strategických cílů ve vztahu k cílům programu Zdraví pro 21. století, jehož některé cíle se shodují s cíli Národního programu pro zdraví a životní prostředí (NEHAP) a se zásadami Národního programu přípravy na stárnutí (Kvalita života ve stáří). Závěry hodnocení vlivů koncepce na ochranu veřejného zdraví se promítly do následujícího doporučení (podrobné výsledky jsou uvedeny v příloze č. 5): Strategie bude mít pozitivní vliv na veřejné zdraví, environmentální zdraví, sociální sféru, výchovu a další vzdělávání, pokud nebudou realizovány pouze směry technické, ale i humanitní a biologické a pokud strategické a specifické cíle budou směrovány do těchto oborů. Jejich realizací může dojít ke zlepšení životního prostředí v Moravskoslezském kraji, zejména zlepšení kvality ovzduší. Výzkum nesmí přinést další znečištění, nové chemické látky a přípravky, výrobky s nebezpečnými vlastnostmi, které mohou poškodit zdraví a přinesou další hluk v obytném území. Podmínkou je i rovnocenné uplatnění gendru, využití potenciálu starších zkušených vědců a výzkumníků a takto i prevence sociálního vyloučení. Urgentní je inovace ve výzkumu, který sice ihned nepřinese zisk, ale může přispět ke zlepšení sociálního klimatu prevence kriminality, řešení prevence agrese proti minoritám, výzkum sociálně vyloučených skupin, jejich zdraví a specificky. Zapojení do mezinárodních projektů je žádoucí, může urychleně donést know-how pro technická i netechnická řešení, kterých je v MSK třeba. Významným záměrem je i podpora oborů, které podpoří nejen techniku, ale i estetiku prostředí. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

119 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Předmětem tohoto vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví je Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ), zahrnující území Moravskoslezského kraje. Mapa dotčeného území je přílohou č. 1. Uvedená Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) (dále také Strategie, případně koncepce) je je základním koncepčním dokumentem, určujícím pro následující roky hlavní směry rozvoje inovačního prostředí Moravskoslezského kraje. Aktualizovaná RIS je zpracována jako střednědobý až dlouhodobý strategický dokument, který navazuje na stávající Regionální inovační strategii z roku Aktualizace strategie vychází především ze stávajícího dokumentu, využívá tedy jak původní strukturu, tak i upravenou (aktualizovanou) analytickou část. Hlavní, byť z hlediska vlivů na životní prostředí nevýznamné, změny oproti původní inovační strategii proběhly v návrhové části, která byla také podkladem pro úpravu realizačního rámce a způsobu monitoringu realizace strategie. Aktualizovaná inovační strategie však není takovým strategickým dokumentem, který by přímo zakládal financování konkrétních investičních záměrů v oblasti rozvoje MSK, ale především stanovuje rámec pro další rozvoj, který je považován za prioritní. Seznam projektů uvedených v koncepci je tedy nutno považovat za příkladmý, nikoliv taxativní výčet. Vyhodnocení je provedeno v souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a dle zákona ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti). Procedura posouzení koncepce probíhá v působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky. Vyhodnocení začíná Úvodem. První kapitola Vyhodnocení pojednává o obsahu a cílech aktualizované inovační strategie a jejich vztazích k jiným koncepcím. Návrh koncepce je ve své návrhové části členěn na několik úrovní, které vycházejí z doporučené metodiky pro zpracování strategických dokumentů. Aktualizace strategie vychází ze stávajícího dokumentu roku 2010, využívá tedy jak původní strukturu, tak i upravenou (aktualizovanou) analytickou část (změny proběhly v části návrhové). Návrhová část RIS vychází z analýzy inovačního prostředí MSK a bere v úvahu všechny okruhy zpracované v analytické části. Z komplexních závěrů analytické části byla zpracována podrobná analýza silných a slabých stránek SWOT a v návaznosti na ni takzvaný strom problémů, zahrnující všechny zjištěné kauzality v logické posloupnosti aktuálního zjištěného stavu (důsledku) a jeho dopadů. Strom problémů byl hlavním nástrojem pro RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

120 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). zacílení návrhové části RIS. Návrhová část je dále podkladem pro případnou úpravu realizačního rámce a způsobu monitoringu realizace strategie Z hlediska struktury je návrhová část RIS tvořena na nejvyšší úrovni vizí, která byla zformulována na základě zvážení rozvojového potenciálu regionu. K jejímu naplnění slouží globální cíl, zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky MSK na globálních trzích. K jeho dosažení budou sloužit aktivity rozdělené do čtyř prioritních oblastí: Prioritní oblast A Transfer technologií, Prioritní oblast B Lidské zdroje, Prioritní oblast C Internacionalizace, Prioritní oblast D Koordinace a implementace RIS. Každá prioritní oblast obsahuje specifické cíle, jejichž naplnění by mělo zajistit dosažení uvedeného globálního cíle. Specifické cíle pak obsahují příklady jednotlivých projektů sloužících k jejich naplnění. Z operativního hlediska bude realizace RIS rozdělena do jednoletých akčních plánů, které budou obsahovat projekty sloužící k naplnění jednotlivých specifických cílů. Rozvojová vize Rozvojová vize RIS MSK na léta převzata v plném rozsahu z původní strategie a potvrzena v následujícím znění: Moravskoslezský kraj usiluje stát se progresivně a dynamicky se rozvíjejícím znalostně orientovaným regionem střední Evropy stavějícím na specifickém know-how koncentrovaném v tradičních odvětvích kraje ve vzájemné interakci s novými perspektivními odvětvími odrážejícími trendy současné globální ekonomiky. Klíčovým faktorem tohoto rozvoje se stane koordinovaná a systémová podpora excelentního výzkumu a vývoje s důrazem na aplikaci jeho výsledků v podobě inovací v komerční sféře se schopností prosadit se na globálních trzích. K tomu dopomůže kvalitní systém celoživotního vzdělávání rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, která je tvořena technicky zdatnými a kreativními lidmi. Globální cíl a specifické cíle Globální cíl byl formulován následujícím výrokem, jehož podrobnější specifikace je uvedena níže: Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích Globálním cílem Strategie je přispět realizací adekvátně nastavených opatření k využití výsledků výzkumu a vývoje formou inovací v komerční sféře, zvýšit přidanou hodnotu produkce hospodářství a tím i celkovou výkonnost ekonomiky MSK. Je však nutno brát na zřetel, že existuje nespočet faktorů tržních mechanismů a v žádné strategii tudíž nebude možné postihnout všechny cesty, které by vedly k optimálnímu výkonu ekonomiky. Je proto nanejvýš důležité umět vyhodnotit a kvantifikovat dílčí potřeby systému a na ně navázat takové nástroje řešení, jež ve svém důsledku přispějí k plnění vytyčeného globálního cíle a naplní vizi RIS. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

121 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Na základě slabých stránek zjištěných ve SWOT analýze, jejich následného rozboru ve stromu problémů, ale také na základě přímé poptávky subjektů inovačního systému po konkrétních nástrojích podpory byly identifikovány dílčí specifické cíle, z jejichž charakteru vyplynulo jejich rozčlenění do čtyř prioritních oblastí klíčových pro budoucí rozvoj inovačního systému. V následujícím textu je uveden přehled prioritních oblastí a specifických strategických cílů: Prioritní oblast A TRANSFER TECHNOLOGIÍ se zaměřuje na posilování transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti ze znalostních institucí do firem na straně jedné a podporou realizace smluvního výzkumu ve znalostních institucích/výzkumných organizacích na straně druhé (stimulace poptávky firem po výzkumných kapacitách znalostních institucí). Důraz je kladen také na podporu využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví při transferu výsledků výzkumu a vývoje do podoby konkrétních inovací v nových/zdokonalenýchvýrobcích, technologiích či službách. A1 - Podpora transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti A2 Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK A3 Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups A4 Zvýšení intenzity využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví A5 Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských záměrů Prioritní oblast B LIDSKÉ ZDROJE reaguje na zjištěné potřeby zvyšování odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice (např. v oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví, metod inovačního managementu, technology foresight, apod.). Jako velmi důležité se dále jeví zvyšování odborné kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích pomocí motivačních systémů a rozvoj jejich dalších dovedností potřebných ke kvalitní přípravě a řízení kolaborativních výzkumných projektů s jinými znalostními institucemi, ale zejména s podniky (marketingové, jazykové, manažerské a komunikační dovednosti). Klíčové je také lákání špičkových výzkumníků ze zahraničí pro zajištění úspěšné realizace projektů výzkumných center podpořených z OPVaVpI a zároveň také podpora mobility našich výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů k účasti na odborných stážích v zahraničí. B1 Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů ve znalostní ekonomice B2 Zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdrojů ve znalostních institucích B3 Zvýšení žádoucí mobility lidských zdrojů ve znalostních institucích (z/do MSK) Prioritní oblast C INTERNACIONALIZACE se zaměřuje na vytváření a posílení využívání příležitostí v oblasti navazování mezinárodních kontaktů a transferu know-how a na posílení účasti subjektů inovačního systému MSK v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje včetně účasti našich odborníků z univerzit, výzkumných ústavů a firem v klíčových seskupeních na úrovni Evropské komise pro přípravu a další rozvoj strategických výzkumných agend EU (Evropská inovační partnerství a znalostní inovační komunity EIT). Stěžejní v této RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

122 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). prioritní oblasti je také analýza budoucích trendů vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v klíčových odvětvích MSK zejména ve prospěch malých a středních firem. C1 Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV C2 Zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů Prioritní oblast D KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS se orientuje na odstraňování paralelnosti a duplicit aktivit ve výzkumu a vývoji u jednotlivých subjektů inovačního systému (v řadách znalostních institucí, soukromého sektoru, podpůrných institucía veřejné správy)a na eliminaci bariér jejich vzájemné spolupráce. Tato aktivita je velmi důležitá pro zajištění efektivního průběhu realizace strategie a dosažení jejich cílů. K tomu účelu je rovněž nastaven efektivní a transparentní systém implementace strategie založený na jednoletých akčních plánech (garance jednotlivých projektů akčních plánů je rozdělena mezi partnerské organizace subjekty inovačního systému). Nedílnou součástí je rovněž propagace a medializace RIS. D1 Zajištění koordinace subjektů inovačního systému, implementace a propagace RIS. Projekty RIS Další části strategie tvoří, mimo jiné, vybrané / vzorové / příkladmé aktualizované aktivity (projekty), doplněné či upravené Koordinační skupinou RIS a pracovní skupinou ze seznamu projektů původní Regionální inovační strategie. Ke každému specifickému cíli jsou v návrhové části RIS uvedeny jeden nebo více možných aktivit (projektů), které naplňují dosažení cílů. RIS tedy tvoří rámec pro konkrétní projekty rozvoje inovací v MSK. Seznam projektů v jednotlivých projektových oblastech je uveden níže: Oblast Transfer technologií SC A1 1 Podpora spolupráce klastrů ve VaV (s využitím interdisciplinárního přístpu) SC A1 2 Podpora firem v MSK na vytvoření pracovních míst pro VaVaI SC A1 3 Podpora přípravy projektové dokumentace SC A1 4 Rozvoj a stabilizace systému TT VŠB-TUO SC A2 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT3 (inovační vouchery) SC A2 2 Aktivní marketing jednotlivých výzkumných center podpořených z OPVaVpI a sdílení informací a zkušeností SC A3 1 Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem SC A3 2 Fond mikropůjček pro zakládání a rozvoj spin-offs a inovativních start-ups SC A3 3 Inovativní hub pro studenty v MSK (v rámci sítě Demola) SC A4 1 Patentový fond SC A5-1 Workshopy - organizovaná setkání investorů rizikového kapitálu se zástupci spin-offs a inovativních start-ups RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

123 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Oblast Lidské zdroje SC B1 1 Odborné workshopy na aktuální témata VaVaI SC B2 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT5 SC B2 2 Rozvoj tvrdých a měkkých kompetencí výzkumných pracovníků ve znalostních institucích. SC B2 3 Příležitost pro mladé výzkumníky SC B3 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT1 SC B3 2 Moravskoslezský program mobility a asistenčních služeb pro výzkumné pracovníky ze zahraničí (síť EURAXESS) SC B3-3 Podpora mobility výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů Oblast Internacionalizace SC C1 1 Brokerage Events SC C1 2 Facilitace zapojení MSK do mezinárodních výzkumných týmů Evropská inovační partnerství a EIT SC C2 1 One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce SC C2 1 Uplatnění principů technology foresight pro identifikaci možných variant vývoje klíčových odvětví v MSK Oblast Koordinace a implementace RIS SC D1-1 Koordinační rada RIS SC D1 2 Kulaté stoly RIS SC D1 3 Implementace a monitoring RIS SC D1 4 Propagace a medializace RIS a jejich výstupů Druhá kapitola Vyhodnocení podává informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobném vývoji bez provedení koncepce. V kapitole jsou popsány základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území ve všech relevantních sektorech životního prostředí: Ovzduší (emisní situace, imisní situace) Příroda a krajina, včetně lokalit soustavy Natura 2000 Voda Odpady Půda Les Staré ekologické zátěže Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. Třetí kapitola Vyhodnocení uvádí charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. V souvislosti s tím je třeba uvést, že v zájmovém území existují dvě skupiny citlivých oblastí, v nichž je potřebné zvlášť důsledně vyhodnocovat potenciální dopady projektů podporovaných Strategií rozvoje kraje z hlediska jejich možných nepříznivých vlivů na životní prostředí. Jedná se konkrétně o následující oblasti: RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

124 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Oblasti se zvláště zhoršeným stavem životního prostředí. Jedná se o jádrovou a východní část zájmového území, kde koncentrace škodlivin v ovzduší dosahují nejvyšších hodnot v rámci České republiky. Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu přírody a krajiny. Jedná se především o oblasti velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území a území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura Ve čtvrté kapitole Vyhodnocení jsou diskutovány hlavní současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro realizaci aktualizované Strategie (seřazeno hierarchicky dle míry potenciálních střetů s koncepcí): Ovzduší (klíčový problém ŽP Moravskoslezského kraje limitování rozvoje) znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů, především suspendovanými částicemi frakce PM 10, oxidy dusíku, oxidem siřičitým a přízemním ozónem, způsobené koncentrací zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (hutě a koksovny, energetika), znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami a VOC v důsledku spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích i mimo průmyslové jádro oblasti emise z dopravy, včetně druhotného znečištění, a to zejména v kategorii suspendovaných částic frakce PM 10, ale i oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, benzo(a)pyrenu v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v důsledku nevyhovující kvality a nedostatečné kapacity komunikací a v důsledku chybějících obchvatů obcí Příroda a krajina velkoplošné terénní úpravy v důsledku výstavby obchodních a logistických středisek, průmyslových zón, průmyslových staveb na zelené louce a liniových staveb tlak na výstavbu další infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany narušený vodní režim, snížená retenční schopnost krajiny šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000 Hluk hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací, zatížených intenzivní automobilovou dopravou, zejména v intravilánech měst a obcí a podél zatížených komunikací Voda stav znečištění vodních toků, nedostatečně rozvinutý systém kanalizačních sítí a ČOV Půda existence neobhospodařovaných pozemků s následnou ruderalizací krajiny a snižováním estetiky krajinného rázu pokračující úbytek zemědělské půdy Horninové prostředí, staré ekologické zátěže sanace starých ekologických zátěží, které by potenciálně mohly kontaminovat zdroje pitné vody sloužící pro hromadné zásobování obyvatel, RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

125 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). vlivy na životní prostředí v důsledku porušování technologie likvidace zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu důlních plynů, devastace poddolovaných území, nedostatečné odstraňování a náprava škod, staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových zařízení Odpadové hospodářství rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů neexistence komplexního zařízení na energetické využití odpadů rizika snižování ekonomické výhodnosti zpracování vytříděného odpadu V kapitole 4 jsou rovněž popsány hlavní současné problémy v oblasti veřejného zdraví. V páté kapitole Vyhodnocení jsou stanoveny referenční cíle ochrany životního prostředí, které tvoří základní rámec pro vyhodnocení souladu cílů aktualizované Strategie s požadavky na ochranu životní prostředí. Referenční cíle, uvedené v následující tabulce, především umožňují posoudit, jak mohou jednotlivé globální a specifické strategické cíle, ale především aktivity (projekty) ovlivnit naplnění cílů ochrany životního prostředí, a zda je ovlivňují pozitivně, negativně nebo jsou vůči plnění cílů neutrální. Referenční cíle ochrany životního prostředí pro SRK MSK Snižovat emise prioritních znečišťujících látek - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých 1 znečišťujících látek především suspendovaných částic a těkavých organických látek Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší (především velikosti PM 2 10, resp., PM 2,5 ) a dalších škodlivin (především benzo(a)pyrenu), pod úroveň platných limitů 3 Chránit ohniska ( hot-spots ) biodiverzity (viz také podrobnější členění) 4 Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny 5 Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV) Snížit produkci odpadů, zejména nebezpečných, včetně likvidace starých zátěží (včetně 6 skládek odpadů) 7 Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby 8 ochrany životního prostředí, především v oblasti snížení znečišťování ovzduší a nakládání s odpady V kapitole jsou rovněž formulovány cíle ochrany veřejného zdraví. Vlastní vyhodnocení vlivu Strategie na životní prostředí obsahuje kapitola 6 dokumentu. Hodnocení je provedeno v několika úrovních (celkové hodnocení koncepce včetně hodnocení vize a globálního cíle, hodnocení specifických cílů, hodnocení projektů a určení projektů s potenciálním významným negativním vlivem na ŽP) a jeho výsledky je možno shrnout následovně: RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

126 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Hodnocení strategie jako celku Při hodnocení vlivů Aktualizace Regionální inovační strategie kraje Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) na životní prostředí byly brány v úvahu nejen potenciální dopady koncepce na ŽP ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., ale také vzájemná interakce stavu životního prostředí s deklarovanou ambicí inovačního rozvoje kraje. Návrhy a doporučení zpracovatele SEA Akcentovat v textu aktualizované RIS MSK (například v úvodu a dále ve SWOT analýze) témata, která zvýrazní jak souvislost mezi stavem životního prostředí v Moravskoslezském kraji a potenciálními pozitivními dopady inovačního rozvoje v této oblasti, tak i limity, které stav životního prostředí pro rozvoj inovací přináší (snížení atraktivity území pro příchod zahraničních či setrvání místních mladých odborníků). SWOT analýzu doporučujeme doplnit: - o hrozbu: Nízká atraktivita území pro příchod zahraničních a setrvání mladých místních odborníků z důvodů nízké kvality životního prostředí, především kvality ovzduší - o příležitosti: Zaměření inovačního rozvoje na environmentální problematiku (technologie v oblasti snižování znečišťování ovzduší, technologie minimalizující environmentální dopady likvidace nebezpečných odpadů, apod.) Propagace rozvoje inovací, jako součást environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, zaměřené především na odbornou a podnikatelskou veřejnost Vyhodnocení vize a globálního cíle Z hlediska vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví není vize aktualizované Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje v rozporu s navrhovanými referenčními cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Naopak by v důsledcích měla znamenat jak modernizaci výrobních technologií s nižšími dopady na životní prostředí, tak i vývoj technologií přímo určených pro ochranu životního prostředí, které přinesou zlepšení současného stavu životního prostředí. Návrhy a doporučení zpracovatele SEA Přestože na základě závěrů, uvedených v kapitole č. 6.1, se nabízí možnost doplnit vizi o environmentální aspekt rozvoje inovací, zpracovatelé hodnocení změnu vize nedoporučují. A to především z toho důvodu, že vize vznikala jako výsledek komplexního procesu strategického plánování ve spolupráci a konsensu klíčových aktérů a její dodatečná úprava by mohla uvedený konsensus narušit. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

127 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Vzhledem k neutrálnímu, resp. mírně pozirtivnímu potenciálnímu vlivu aktualizované RIS na životní prostředí (viz dále), by takový krok byl zbytečný a nepřinesl by významný efekt. Obdobně není doporučováno upravovat formulovaný globální cíl. Vyhodnocení specifických cílů Většina specifických cílů je formulována značně obecně. Jejich potenciální vlivy na vybrané oblasti životního prostředí byly proto logicky stanoveny s ohledem na výsledky hodnocení vlivů projektů zahrnutých do příslušných specifických cílů. Výsledkem hodnocení je 0 (bez vlivu, neutrální dopad). Na druhé straně však většina formulovaných cílů může mít slabý pozitivní vliv na vybrané oblasti ŽP (především ovzduší), a to za předpokladu, že součástí rozvoje inovací bude také rozvoj inovací v environmentální oblasti. Tento předpoklad je velmi pravděpodobný. Z tabelárně provedeného hodnocení tedy vyplývá, že specifické cíle Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta nejsou v rozporu s požadavky na ochranu životního prostředí a mezi navrženými specifickými cíli není žádný, který by měl potenciálně významný negativní vliv na životní prostředí. Analogicky platí totéž i pro globální cíl, který specifické cíle zastřešuje. Jak již ovšem bylo uvedeno výše, i zde budou možné vlivy na životní prostředí záležet na konkrétním provedení projektů, kterými jsou uvedené cíle naplňovány (viz kap. č. 6.4). Níže je uveden komentář k vybraným specifickým cílům, zastřešeným 4mi prioritními oblastmi (viz Tab Struktura návrhové části aktualizované RIS): A) Specifické cíle prioritní oblasti Transfer technologií Celkový vliv hodnocených specifických cílů byl hodnocen v rozmezí +1 až 0/+1 (slabý pozitivní vliv, případně neutrální dopad). Ten vyplývá ze skutečnosti, že podpora transferu výsledků vědy a výzkumu, posílení spolupráce firem a znalostních institucí i podpora začínajících firem, může přinést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií či integraci environmentálních požadavků v rámci podporovaných inovací (s dopadem hlavně na oblast ovzduší). B) Specifické cíle prioritní oblasti Lidské zdroje Celkový vliv hodnocených specifických cílů byl hodnocen také v rozmezí +1 až 0/+1 (slabý pozitivní vliv, případně neutrální dopad). V tomto případě je odhad potenciálně slabého pozitivního vlivu založen na skutečnosti, že zlepšování kompetencí, kvalifikace a vzdělání zpravidla vede ke zvyšování významu environmentální složky činnosti dotčených osob ( lidských zdrojů ). C) Specifické cíle prioritní oblasti Internacionalizace Celkový vliv hodnocených specifických cílů byl hodnocen také v rozmezí +1 až 0/+1 (slabý pozitivní vliv, případně neutrální dopad). Potenciální pozitivní vliv specifických cílů může přinést skutečnost, že podpora mezinárodních kontaktů, transfer know-how, respektive posílení RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

128 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). účasti v mezinárodních projektech může přinést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií či integraci environmentálních požadavků v rámci podporovaných inovací (obdobně jako v prioritní oblasti A). Pozitivním zjištěním pro hodnotitele je skutečnost, že specifický cíl Zvyšování exportní výkonnosti firem v MSK, který byl uveden v původní inovační strategii z roku 2010 a na jehož riziko v oblasti souvisejících negativních dopadů zvyšování objemu výroby (a tím i potenciálních vlivů na ŽP) v místě výroby pro exportní účely, zpracovatelé upozorňovali, byl z aktualizované Strategie vypuštěn. D) Specifické cíle prioritní oblasti Koordinace a implementace RIS Celkový vliv hodnocených specifických cílů byl hodnocen také v rozmezí +1 až 0/+1 (slabý pozitivní vliv, případně neutrální dopad) Samotná existence, implementace a zejména propagace RIS může přinést pozitivní dopady na vývoj environmentálních technologií či integraci environmentálních požadavků v rámci podporovaných inovací. Vyhodnocení aktivit/projektů Každý specifický cíl obsahuje projekty, které jsou nástrojem naplňování těchto cílů. Uvedení těchto projektů do aktualizované RIS však není zárukou jejich financování, ani jejich schválení nebo realizace. Současně je třeba zdůraznit, že v rámci RIS mohou být v budoucnu podporovány i jiné projekty, které ve strategii dosud uvedeny nejsou. Všechny uvedené projekty musí být ve schvalovacím procesu posouzeny, zda nepodléhají standardním procedurám hodnocení vlivů na ŽP. Projekty jsou v RIS charakterizovány velmi stručně. Nelze je tedy zcela jednoznačně konkretizovat, a tudíž ani nelze posoudit naprosto přesně jejich vlivy na životní prostředí, tak jako tomu při schvalování kokrétních projektů (procedura EIA, naturové hodnocení, řízení dle stavebního zákona, apod., tam kde to je relevantní). Také je potřeba vzít v úvahu, že ani obecně známé projekty, k nimž existuje projektová dokumentace, která je k dispozici orgánům veřejné správy, případně i veřejnosti prostřednictvím informačních systémů, nemohou být jednoznačně ztotožněny s projekty uvedenými v aktualizované inovační strategii, neboť ta neobsahuje podrobnější informace, které by k takovému kroku mohly sloužit. Na druhé straně však lze jednoznačně konstatovat, že forma příkladmého výčtu projektů je zcela v souladu s principy strategického plánování a jejich zařazení v podobě indikačních či typových projektů (jako jistých synonym pro termín příkladmý) odpovídá metodice. Úkolem zpracovatele SEA tedy není detailně vyhodnotit vliv jednotlivých projektů na životní prostředí, neboť k tomu účelu nejsou ve Strategii k dispozici dostatečné údaje, jednoznačně identifikující každý projekt, ale na druhou stranu je na základě pricipu předběžné opatrnosti nezbytné upozornit na ty projekty, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí. K uvedenému účelu slouží především porovnání potenciálních dopadů projektů se stanovenými referenčními cíli životního prostředí a odlišení těch, jimž musí být věnována RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

129 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). zvýšená pozornost. Dalším cílem je upozornit jak předkladatele koncepce, tak i nositele projektů, aby při jejich schvalování očekávali větší nároky na posouzení vlivů na životní prostředí, respektive aby při jejich přípravě hledali taková řešení, která budou minimalizovat jejich vlivy na životní prostředí. O výrazně nižším potenciálním vlivu uvedené koncepce na životní prostředí, resp. přírodní složky kraje (zejména ve srovnání s jinými koncepcemi MSK, například Strategií rozvoje MSK, která je v současné době také aktualizována, Marketingovou strategií rozvoje CR MSK a dalšími) svědčí jak výsledky tabelárního hodnocení projektů, uvedeného v příloze č. 7 tohoto Vyhodnocení, tak výsledky hodnocení vlivů na EVL a ptačí oblasti (viz příl. č. 4). Zpracovatel naturového hodnocení u všech projektů a opatření určil nulový (neutrální) vliv na EVL a ptačí oblasti, to znamená, že nepředpokládá žádný potenciálně negativní vliv projektů na soustavu Natura V aktualizované Regionální inovační strategii Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) je zařazeno celkem 26 projektů : 11 projektů prioritní oblasti A 7 projektů prioritní oblasti B 4 projekty prioritní oblasti C 4 projekty prioritní oblasti D Vyhodnocení vlivu jednotlivých projektů (aktivit) na životní prostředí a veřejné zdraví provedl zpracovatel SEA postupem, uvedeným v kapitole č Vyhodnocení, tedy vůči stanoveným referenčním cílům životního prostředí. Tabelární forma agregovaného hodnocení vlivu projektů (aktivit) na životní prostředí je uvedena v příloze č. 7, slovní komentář níže v tomto textu. Souhrnné vyhodnocení vlivu aktivit na životní prostředí Ve většině případů je vliv projektů na referenční cíle vyhodnocen jako 0 (bez vlivu, neutrální dopad). Výjimku tvoří následující projekty, které mohou potenciálně mít mírně pozitivní vlivy: SC A1 3 Podpora přípravy projektové dokumentace SC A2 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT3 (inovační vouchery) SC B1 1 Odborné workshopy na aktuální témata VaVaI SC B3 2 Moravskoslezský program mobility a asistenčních služeb pro výzkumné pracovníky ze zahraničí (síť EURAXESS) SC C1 2 Facilitace zapojení MSK do mezinárodních výzkumných týmů Evropská inovační partnerství a EIT Žádný z projektů, zařazených v RIS nebude mít potenciálně významný negativní vliv na životní prostředí (referenční cíle ochrany ŽP). Závěr: Projekty uvedené v rámci aktualizované RIS nemají významný potenciální negativní vliv na životní prostředí. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

130 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). V sedmé kapitole Vyhodnocení jsou navržena opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci případných negativních vlivů koncepce na životní prostředí přitom vytvářejí způsob a míru integrace problematiky životního prostředí a jeho ochrany a veřejného zdraví v jednotlivých částech Strategie. V osmé kapitole Vyhodnocení je uvedena posuzovaná varianta a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů. Z hlediska zkoumaných variant je možno konstatovat, že hodnocená aktualizovaná inovační strategie je řešena v jedné variantě. Nicméně je třeba zdůraznit, že hodnocená verze aktualizované Strategie je výsledkem zvažování a hodnocení řady různých pracovních variant, které byly postupně zpracovány v průběhu přípravy aktualizované inovační strategie prostřednictvím Koordinační skupiny RIS a pracovních skupin s klíčovými aktéry Moravskoslezského kraje. Vyhodnocení vlivů Strategie na životní prostředí bylo zpracováno na základě zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a vychází ze Závěru zjišťovacího řízení podle 10d) citovaného zákona. V souladu s požadavky zákona je vyhodnocen také vliv koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (soustava Natura 2000) a vliv koncepce na veřejné zdraví (příloha č. 4, respektive 5 vyhodnocení). Zpracovatel i předkladatel Strategie poskytli zpracovateli SEA dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení, týkajících se samotné koncepce. V deváté kapitole Vyhodnocení jsou navrženy monitorovací ukazatele (indikátory) pro hodnocení vlivu aktualizované inovační strategie na životní prostředí. Pro sledování vlivů implementace koncepce na jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví byly navrženy příslušné indikátory, které jsou uvedeny v následující tabulce. K tomu, aby bylo možno sledovat vliv Strategie na životní prostředí pomocí navržených indikátorů, je nutné jejich sledování provázat s environmentálním hodnocením projektů, naplňujících specifické strategické cíle aktualizované Strategie, což je možné především u projektů, u nichž je nositelem předkladatel Strategie. Tabulka Návrh environmentálních indikátorů Referenční cíl Snižovat emise prioritních znečišťujících látek - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek především suspendovaných částic PM 10 a PM 2,5 a těkavých organických látek Indikátor Emise za všechny kategorie zdrojů: a) TZL b) SO 2 c) NO x d) VOC Jednotky/ způsob měření tis. tun/rok Definice Emise znečišťujících látek za určité časové období RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

131 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Referenční cíl Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší a dalších škodlivin, především benzo(a)pyrenu, pod úroveň platných limitů Chránit ohniska ( hotspots ) biodiverzity Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV) Snížit produkci odpadů, zejména nebezpečných Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby udržitelného rozvoje kraje Indikátor Koncentrace suspendovaných částic velikosti PM 10 a PM 2,5, a benzo(a)pyrenu v OZKO Rozloha ohnisek biodiverzity Míra změny krajinného rázu Znečištění povrchových a podzemních vod Snížení produkce nebezpečných odpadů Hluková zátěž obyvatel Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Jednotky/ způsob měření ug/m 3 % počet Počet % Počet obyvatel Počet projektů Definice Průměrné koncentrace uvedených znečišťujících látek v ovzduší Přírůstek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity v rámci programu (Pozn.: za ohniska biodiverzity lze považovat: 1. a 2. zóny NP a CHKO, NPR, PR, ÚSES) a další). Počet aktivit, jejichž implementace způsobila změnu krajinného rázu Havarijních znečištění povrchových a podzemních vod Snížení produkce nebezpečných odpadů za sledované období (%) Snížení počtu obyvatel, žijících v území s překročený limitem hluku. Počet projektů, zahrnujících EVVO pro podporu udržitelného kraje, resp. zaměřených na řešení nejzávažnějších problémů ŽP (např. znečištění ovzduší z lokálních topenišť, naládání s odpady, ad.) V desáté kapitole Vyhodnocení je uveden stručný popis opatření navrhovaných k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. Základním opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění Strategie bude - vedle kvalifikovaného výběru projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí - pravidelná kontrola (monitoring) realizace projektů, podporovaných v rámci Strategie. Tato kontrola bude prováděna mimo jiné pomocí monitorovacích ukazatelů navržených v kapitole 9 tohoto Vyhodnocení. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

132 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). V textu kapitoly je také navržen systém opatření pro zajištění sledování a rozboru vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví dle 10h zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V případě zjištění závažných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během implementace koncepce je předkladatel - na základě požadavků citovaného zákona - povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů a informovat o tom příslušný úřad, tedy Ministerstvo životního prostředí ČR, dotčené správní úřady a současně rozhodnout o adekvátní změně koncepce. Opatření mohou být různého charakteru, od zvýšení dohledu při realizaci projektů, přes uložení nápravných opatření, až po zastavení financování projektů (týká se projektů financovaných z rozpočtu předkladatele koncepce). Konkrétní vlivy aktualizované Strategie na životní prostředí a veřejné zdraví nastanou až v případě realizace projektů, které jsou v koncepci příkladmo uvedeny, jako způsob naplňování specifických startegických cílů. Nejvýznamnějším opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů aktivit / projektů aktualizované Strategie na životní prostředí proto bude, stejně jako opatření pro provádění koncepce, pravidelná kontrola (monitoring) realizace projektů V případě zjištění závažných nebo nepředpokládaných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během realizace aktivity / projektu budou přijata odpovídající opatření eliminaci, minimalizaci a případně kompenzaci těchto vlivů. Opatření mohou být různého charakteru, od zvýšení dohledu při výběru podporovaných projektů, přes úpravu projektu, uložení nápravných nebo kompenzačních opatření až po zastavení podpory. Jedenáctá kapitola vyhodnocení popisuje navržené indikátory (kritéria) pro výběr projektů. Environmentální hodnocení projektů by mělo být z hlediska vlivů implementace koncepce prováděno pomocí environmentálních indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. Environmentální hodnocení projektů při jejich výběru je jednou z možností snížení vlivů koncepce na životní prostředí. Toto hodnocení je omezeno na projekty financované předkladatelem nebo jiným nositelem projektu, který uvedenou metodu implementuje do svých rozhodovacích kritérií. Stanovení environmentálních kritérií hodnocení projektů a jejich zařazení do systému výběru je z tohoto důvodu jedním z nástrojů dosažení souladu evidovaných projektů s deklaratorním charakterem globálních a specifických cílů Strategie. Hodnocení projektů dle navržených kritérií by mělo být prováděno jako součást schvalovacích procedur projektů, například v případě rozhodování o financování v rámci výběrových řízení. Na základě hodnocení projektů dle environmentálních kritérií by měly být následně schváleny či doporučeny k realizaci pouze ty projekty, které nebudou mít negativní vliv na životní prostředí 11. Současně by měly být v případě věcně stejných projektů doporučeny k realizaci ty projekty, které budou hodnoceny jako příznivější z hlediska životního prostředí. 11 Projektem, který nemá negativní vliv na životní prostředí je třeba chápat takový projekt, jehož pozitivní vlivy významně převažují nad jeho případnými vlivy negativními a současně žádný jeho případný negativní vliv na životní prostředí není nepřijatelný. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

133 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Zpracovatel SEA navrhl pro jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí environmentální kritéria, která jsou uvedena v následující tabulce. Tato kritéria by měla být začleněna do systému hodnocení projektů v rámci Strategie. Předkladatel Strategie přitom může provést jejich výběr, úpravu či změny dle svých potřeba a požadavků tak, aby kritéria co nejlépe reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů. Tabulka Referenční cíle a environmentální kritéria pro výběr projektů Referenční cíl Snižovat emise prioritních znečišťujících látek - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek především suspendovaných částic (vyjádřených jako PM 10 případně PM 2,5 ) a těkavých organických látek (VOC). Snižovat koncentrace suspendovaných částic v ovzduší, především velikosti PM 10 a PM 2,5, a dalších škodlivin, především benzo(a)pyrenu, pod úroveň platných limitů Chránit krajinný ráz a funkci místní krajiny Chránit ohniska ( hot-spots ) biodiverzity Chránit povrchové a podzemní vody (včetně ochrany CHOPAV) Snížit produkci odpadů, zejména nebezpečných Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí Přispěje realizace projektu ke snížení emisí prioritních znečišťujících látek, především tuhých znečišťujících látek? Přispěje realizace projektu ke snížení koncentrace suspendovaných částic v ovzduší v OZKO? Ovlivní projekt negativně krajinný ráz? Má projekt významný pozitivní/negativní vliv na ohnisko biodiverzity? [ano/ne] Pomocné otázky: * Narušuje projekt ochranné podmínky ZCHÚ? [ano/ne] * Narušuje projekt územní integritu EVL a ptačích oblastí? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivnění nebo likvidaci biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů? [ano/ne] * Dojde k negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť? [ano/ne] * Dojde ke snížení průchodnosti krajiny a její fragmentaci? [ano/ne] Pozn.: Za významná ohniska biodiverzity považovat maloplošná zvláště chráněná území, 1. zóny národních parků a chráněných krajinných oblastí, lokality soustavy Natura 2000, skladebné prvky územních systémů ekologické stability a podobně. Může projekt ohrozit kvalitu povrchových a podzemních vod? Může projekt ohrozit ochranné podmínky CHOPAV? Dojde v rámci projektu ke snížení/zvýšení produkce nebezpečných odpadů, respektive dojde k likvidaci stávající skládky nebezpečných odpadů? RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

134 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Referenční cíl Snižovat zátěž populace v sídlech z expozice hlukem. Využít prvky systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro potřeby udržitelného rozvoje kraje Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí Přispěje projekt ke zvýšení či snížení hlukové zátěže? Pokud ano, přispěje významnou měrou? Přispěje projekt k podpoře využití EVVO pro potřeby udržitelného rozvoje kraje, respektive pro projekty zaměřené na snížení emisí z lokálních topenišť, odpovídající nakládání s odpady a podobně? Ve dvanácté kapitole vyhodnocení jsou posouzeny vlivy Strategie na veřejné zdraví. V uvedené kapitole a zejména v příloze č. 5 koncepce jsou uvedena doporučení, směřující k tomu, aby koncepce měla co nejmenší dopad na veřejné zdraví. Třináctá kapitola pak obsahuje toto stručné shrnutí Čtrnáctá kapitola obsahuje vypořádání připomínek, zaslaných k návrhu oznámení koncepce a zahrnutých do příloh Závěru zjišťovacího řízení. Patnáctá kapitola obsahuje návrh stanoviska k návrhu koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlviů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

135 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 14. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Zpracovateli vyhodnocení byla prostřednictvím příslušného úřadu, Ministerstva životního prostředí ČR, odboru posuzování vlivů na životní prostředí, předána vyjádření obdržená ve smyslu 10 c, odstavec 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechna předaná vyjádření jsou přehledně uvedena v následující tabulce. Předmětem níže uvedeného vypořádání jsou vyjádření číslo 1 až 9. Zbývající vyjádření byla bez připomínek. Odesilatel vyjádření Kontaktní adresa Č.j.: Ze dne 1. Ministerstvo životního prostředí odbor ochrany vod 2. Ministerstvo životního prostředí odbor zvláště chráněných částí přírody 3. AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky 4. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě 5. Magistrát města Ostrava, odbor ochrany životního prostředí 6. Statutární město Karviná, Náměstek primátora 7. Městský úřad Bohumín, odbor životního prostředí a služeb 8. Městský úřad Odry, odbor životního prostředí 9. Městský úřad Český Těšín, odbor výstavby a životního prostředí 10. Statutární město Ostrava, náměstek primátora 11. Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého Vršovická 65, Praha 10 - Vršovice Vršovická 65, Praha 10 - Vršovice Šumperská 93, Jeseník Na Bělidle 7, Ostrava Prokešovo náměstí 8, Ostrava Fryštátská 72/1, Karviná - Fryštát Masarykova 158, Bohumín Masarykovo nám. 25, Odry Nám. ČSA1/ Český Těšín Prokešovo náměstí 8, Ostrava Veleslavínova 18, P.O. Box 103, Ostrava Mor. Ostrava 3527/740/ /620/ /JS/ KHSMS 00031/2012/HOK/OV SMO/024313/12/OŽP/Bey MMK/002556/ MUBO/03926/ MěÚO/01435/ SPIS/580/2012/ŽP/Pet SMO/024314/12/OŽP/Bey SBS/00076/2012/OBÚ-05/630/Ing. Tk RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

136 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Odesilatel vyjádření Kontaktní adresa Č.j.: Ze dne 12. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ostrava 13. Městský úřad Krnov, odbor životního prostředí Valchařská 15, Ostrava Hlavní náměstí 1, Krnov ČIŽP/49/IPP/ /12/VMJ Mukrn/ /ZP/EK/Va A. Premisa: Základní předpoklady, vztahující se k řadě připomínek uvedených níže: Jak je uvedeno v textu Vyhodnocení (kap ) návrh Regionální inovační strategie MSK uvádí celkem 26 projektů, které naplňují strategické cíle jednotlivých prioritních oblastí. U všech aktivit / projektů spojených s Aktualizací RIS MSK 2020 byl potvrzen neutrální nebo mírně pozitivní vliv na životní prostředí. Je však potřeba uvést, že tyto projekty jsou ve Strategii uvedeny v souladu s principy strategického plánování - jako příklady aktivit příslušného cíle. Jedná se tedy o projekty příkladmé, které mají charakterizovat obsah cíle. Ve strategii rozvoje kraje nejsou a ani nemohou být uvedeny bližší podrobnosti o jejich přesné lokalizaci, kapacitách, a dalších faktorech, které budou rozhodovat o jejich konkrétních vlivech na životní prostředí. Projekty jsou ve strategii charakterizovány svým jménem, označením nositele, rolí kraje při realizaci, zdrojem financování a územní působností. Nejsou tedy uvedeny žádné specifické údaje typu kapacit projektu, jejich přesné lokalizace anebo podrobné charakteristiky či verze zpracované (projektové) dokumentace. Pod jménem projektu uvedeným ve Strategii si tedy lze ve vybraných případech představit aktivitu, jejíž dopad na životní prostředí může být rozdílný podle charakteru základních parametrů projektu a jeho konkrétní lokalizace (které nejsou s ohledem na účel a charakter Strategie specifikovány). O financování, schválení nebo realizaci konkrétního provedení každého uvedeného projektu bude muset být teprve rozhodnuto na základě standardních procedur územního a stavebního řízení (územního plánování), respektive v části případů nepochybně také na základě posouzení záměru ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, respektive dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Současně je třeba zdůraznit, že v rámci Strategie mohou být v budoucnu podporovány i jiné projekty, které ve strategii dosud uvedeny nejsou, a které budou v souladu s některým ze specifických cílů. Každý z těchto projektů bude muset projít nezbytnou procedurou, odpovídající jejich charakteru. Zařazení projektu do Strategie rozvoje kraje ani samotná procedura SEA nenahrazují výše uvedená řízení, týkající se posuzování a schvalování záměrů (staveb, činností, technologií). RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

137 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Nezbytnost dodržování všech relevantních předpisů, byť vyplývá z legislativy ČR, je uvedena v závěrečném doporučení Vyhodnocení a je zdůrazněna i v tomto vypořádání. Nutnost posuzování všech projektů, které spadají pod zákon č. 100/2001 Sb. (EIA) je uvedena v řadě kapitol Vyhodnocení, stejně jako nezbytnost posoudit projekty podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., pokud to jejich charakter vyžaduje. Podstata příslušného vyjádření a vypořádání zpracovatele vyhodnocení koncepce V následujícím přehledu jsou postupně uvedeny podstatné relevantní údaje z vyjádření podaných ke zveřejněnému oznámení obsahujících náměty a připomínky (vyjádření číslo 1 až 9 včetně) a jejich vypořádání zpracovatelem vyhodnocení. Zbývající vyjádření (vyjádření číslo 10 až 13 včetně) byla bez připomínek, a proto nejsou předmětem vypořádání. 1. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod Uvádí se, že vzhledem k tomu, že koncepce je obecné povahy a neobsahuje podrobnější popisy specifických cílů, nelze zodpovědně vyloučit ovlivnění jakosti a množství povrchových a podzemních vod. Je doporučeno vyhodnotiti vlivy koncepce na stav vodní složky životního prostředí. Vypořádání připomínek: Ve Vyhodnocení je provedeno hodnocení specifických cílů a aktivit / projektů navrhovaných v rámci Strategie na základě referenčních cílů ochrany životního prostředí. Na základě provedeného hodnocení lze konstatovat že žádný z hodncených projektů nebude mít významný negativní vliv na životní prostředí, a to včetně jeho vodní složky. 2. Ministerstvo životního prostředí, odbor zvláště chráněných částí přírody 1. Požaduje se vyhodnotit vliv koncepce na zvláště chráněná území, přičemž je nutno posoudit, zda předpokládaný materiál respektuje limity využití území, respektive základní ochranné podmínky dané zákonem a bližší ochranné podmínky dané zřizovacím předpisem, zároveň je nezbytné vyhodnotit, zda v důsledku realizace koncepce nemůže dojít k ohrožení předmětů a cílů ochrany dotčených zvláště chráněných území. 2. Vyžaduje se, aby vyhodnocení obsahovala návrh a posouzení opatření k předcházení, vyloučení, snížení, zmírnění nebo kompenzaci negativních vlivů na zvláště chráněná území. 3. Dále se požaduje vyhodnotit, zda koncepce naplňuje cíle stanovené ve schválených koncepčních dokumentech Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, Státní politika životního prostředí ČR. 4. Požaduje se porovnat a vyhodnotit případné varianty. 5. V kapitole C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území v části Příroda a krajina se požaduje doplnit bod zvýšení fragmentace krajiny a snížení její migrační propustnosti v důsledku stavební činnosti. 6. Požaduje se opravit chybnou informaci, že CHKO Beskydy je po Šumavě druhá největší CHKO v ČR. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

138 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Vypořádání připomínek: Ad 1. Vlivy koncepce (specifických cílů / aktivit) byly hodnoceny vůči referenčním cílům ochrany životního prostředí, jejichž součástí jsou referenční cíle, zaměřené na ochranu přírody a krajiny. Vedle toho byla koncepce vyhodnocena z hlediska vlivu na zvláště chráněné území, především bylo provedeno posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Posouzení je uvedeno v příl. č.4 Vyhodnocení. Ad 2. Opatření k předcházení, vyloučení, snížení, zmírnění nebo kompenzaci negativních vlivů jsou součástí Vyhodnocení. Koncepce je takového charakteru (obecný charakter, bez specifikace lokalizace a obsahu projektů), že návrh konkrétních opatření pro konkrétní území není možný a opatření jsou proto navržena v obecné poloze. Ad 3. Posouzení, zda koncepce naplňuje cíle stanovené ve schválených koncepčních dokumentech bylo ve Vyhodnocení provedeno. Ad 4. Koncepce je navrhována v jediné variantě, a proto není hodnocení variant relevantní. Ad 5. V kapitole 2.4. Příroda a krajina Vyhodnocení byl doplněn bod zvýšení fragmentace krajiny a snížení její migrační propustnosti v důsledku stavební činnosti. Ad 6. Rozloha CHKO Beskydy byla opravena. 3. Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Požaduje se, aby předmětná Strategie byla dále posuzována podle zákona č. 100/2001 Sb., to znamená, že SCHKO Jeseníky požaduje vypracování dokumentace posouzení vlivů Strategie na životní prostředí. Vypořádání připomínek: S ohledem na vyjádření dotčených úřadů, že nelze vyloučit vliv koncepce na chráněná území soustavy Natura 2000, a závěr zjišťovacího řízení bylo požadované Vyhodnocení dle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpislů, zpracováno. 4. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Doporučuje, aby při posuzování vlivů koncepce na veřejné zdraví byly zohledněny zejména záměry s vlivem na ovzduší. Při rozpracování koncepce preferovat záměry a technologie přispívající ke zlepšení kvality životního prostředí a zdraví. Vypořádání připomínek: Oblast ovzduší byla vyhodnocena jako klíčová, a proto je této oblasti věnována ve Vyhodnocení mimořádná pozornost. Na několika místech je uveden požadavek preferovat záměry a technologie přispívající ke zlepšení kvality životního prostředí a zdraví. Záměry a technologie, které přispívají ke zlepšení kvality životního prostředí jsou nalňovány pomocí cílů v prioritních oblastech Transfer technologii a Internaciolizace. Jak specifické cíle, tak i projekty jsou v dokumentaci vyhodnoceny z hlediska jejich vlivů na ŽP a zdraví. Součástí RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

139 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Vyhodnocení je specializované posouzení vlivu koncepce na zdraví obyvatelstva (uvedeno v příl. č. 5 Vyhodnocení). 5. Magistrát města Ostrava, odbor ochrany životního prostředí 1. Doporučuje, aby se vyhodnocení zaměřilo na posouzení vlivu koncepce na významné krajinné prvky (včetně prvků vyjmenovaných v 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb.), přírodní park Oderské vrchy a územní systém ekologické stability. 2. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu upozorňuje na těsnou souvislost úbytků zemědělského půdy a změn krajiny, které jsou patrné v souvislosti s výstavbou průmyslových a logistických zón a center včetně staveb pro bydlení, tzn. na zelené louce. Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje by měla tyto aktivity přednostně směřovat do lokalit bývalých průmyslových areálů příp. na nevyužité pozemky nacházející se v zastavěném území. Vypořádání připomínek: Ad 1. Charakter specifických cílů koncepce a úroveň detailu koncepce jsou takového charakteru, že samostatné posouzení vlivů na jednotlivé významné krajinné prvky není proveditelné. Hodnocení vlivů koncpce je provedeno na základě referenčních cílů ochrany životního prostředí. Ad 2. Vyjádření je zaměřeno na vlastní Strategii. Lze konstatovat, že inovační strategie není takového charakteru, aby hrozilo riziko snižování rozlohy ZPF v důsledku její implementace. 6. Statutární město Karviná, Naměstek primátora 1. Projekty, opatření a aktivity navrhované v návaznosti na výše uvedenou koncepci nesmí zhoršit imisní situaci na území statutárního města Karviná. 2. Projekty, opatření a aktivity musí respektovat podmínku hospodárného a účelného využívání povrchových a podzemních vod a zneškodňování odpadních vod za použití nejlepší dostupné technologie tak, aby nedocházelo ke zhoršování kvality povrchových a podzemních vod, znehodnocování zásob podzemní vody ani ke zhoršování odtokových poměrů v území a změně režimu proudění podzemních vod. 3. Požaduje se zdůraznit v rámci koncepce Aktualizovaná Regionální inovační strategie se nutnost vybudování jižního obchvatu města Kraviné přeložka silnice č. I/ Požaduje se, aby navrhované projekty omezily snižování záboru zemědělské půdy a zachovat rozlohu lesů v Moravskoslezském kraji tak, aby nedocházelo ke snižování protencuálního zaastoupení současného stavu. 5. Požaduje se, ve vztahu ke snížení zatížení životního prostředí, uplatnit možnosti, které by vedly ke snížení emisí při vytápění v individuální bytové zástavbě (lokální topěniště). Vypořádání připomínek: Veškeré připomínky se vztahuji k vlastní strategii a nevztahují se k jejímu hodnocení podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Připomínky byly předány zpracovateli koncepce. Současně je však nezbytné upozornit, že z vyhodnocení specifických cílů a aktivit koncepce vyplynulo, že koncepce bude mít pouze neutrální či mírně pozitivní vliv na životní prostředí, nebude mt tedy negativní dopady na žádný z citovaných předmětů zájmu/ochrany. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

140 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 7. Městský úřad Bohumín, odbor životního prostředí a služeb 1. Vyhodnocení koncepce by se mělo zaměřit především na problematiku znečištění ovzduší. 2. Požaduje se nepovolovat další zdroje znečišťování ovzduší, které by zhoršovaly stávají neuspokojivý stav 3. Konstatuje se, že na znečištění ovzduší se významnou měrou podílí také dopravní situace. Z tohoto důvodu považují MěÚ Bohumín za důležitou realizaci stavby Rekonstrukce silnice III/46816 ul. Drátovenská Bohumín 1. stavba a rovněž vybudování severovýchodní spojky obchvatu Bohumína, Dolní Lutyně a Karviné. 4. Vyhodnocení by se mělo zabývat vlivem regulačních plánů na úroveň znečištění, posoudit zastoupení jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší (podniky, lokální topeniště, doprava, meteorologické situace, apod.) 5. Považuje se za nezbytné zajistit dodržování termínu rok 2015 pro vybudování a uvedení do provozu Krajské integrované centrum pro zpracování komunálního odpadu v Karviné, které bude mít zásadní vliv na režim odpadového hospodářství v kraji. 6. Požaduje se věnovat pozornost protipovodňovým opatřením, která by omezila rozsah zaplavovaných území a využívat opatření k posílení retenční schopnosti krajiny. 7. Vyhodnocení by se mělo zabývat tím, jak koncepce zohledňuje cíle stanovené v jiných dokumentech týkajících se životního prostředí. 8. Specifické cíle s prioritní oblasti B (Lidské zdroje) by se měly zaměřit na osvětu, výchovu a ekologické vzdělávání. 9. Dále je třeba zvýšit komunikaci ohledně přeshraničních vlivů na stav životního prostředí zejména v oblasti ochrany ovzduší, zajistit spolupráci s Polskem. Považuje se za účelné vyhodnotit vliv zdrojů znečištění ovzduší na území Polské republiky na stav ovzduší v kraji. Vypořádání připomínek: Ad 1. Kvalita ovzduší je považována za jeden ze dvou největších problémů ŽP kraje relevantních k posuzované koncepci, a proto mu byla v koncepci věnována zásadní pozornost. Jako podklad pro stanovení referenčních cílů koncepce pro oblast životního prostředí byly využity cíle Krajského integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Přenosu škodlivin z Polska je věnována příslušná část kapitoly číslo 3. Ad 2. Jedná se o požadavek směřovaný na příslušné orgány státní správy, který nelze řešit v rámci inovační strategie. Ad 3. Jedná se o požadavek investice, která nemůže být součástí inovační strategie. Ad 4. Regulačních plány ani zastoupení jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší nejsou předmětem hodnocené koncepce a jejich hodnocení proto nemůže být součástí Vyhodnocení. Ad 5. Jedná se o požadavek investice, která nemůže být součástí inovační strategie. Ad 6. Jedná se o požadavek směřovaný na příslušné orgány státní správy, který nelze řešit v rámci inovační strategie. Ad 7. Porovnání cílů koncepce s cíli jiných relevantních dokumentů týkajících se životního prostředí bylo rámci vyhodnocení provedeno (viz kapitola Vyhodnocení číslo 5) RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

141 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Ad 8. Specifické cíle s prioritní oblasti B (Lidské zdroje) se kromě jiného zaměřují také na EVVO. Oblast EVVO byla zařzena mezi referenční cíle ŽP, s nimiž je koncepce porovnávána. Ad 9. Mezinárodní spolupráce je významnou součástí koncepce, která se prolíná všemi specifickýi cíli. Uvedená skutečnost byla vyhodnocena jako potenciání pozitivní dopad inovační koncepce. Uvedený požadavek byl předán zpracovateli koncepce k využití (orientace a obsah spolupráce). Dle názoru zpracovatele Vyhodncoení však uvedená problematika hodnocené koncepci nepřísluší. 8. Městský úřad Odry, odbor životního prostředí 1. Doporučuje se provést monitoring výskytu zvláště chráněných rostlin a živočichů u segmentů typických krajinných typů a poté průběžně vyhodnocovat jejich budoucí vývoj. 2. Doporučuje se pro každé katastrální území, kde je územními plány navrhován ÚSES, zablokovat prodej státní půdy potřebné výměry pro tyto účely. 3. Doporučuje se finančně zajistit péči o zvláště chráněné živočichy a hendikepované volně žijící živočichy. 4. Uvádí se, že spalování části komunálního odpadu vyprodukovaného v kraji může být umístěním spalovny v oblasti s nejhorší kvalitou ovzduší v ČR v rozporu se strategickým cílem zlepšení kvality ovzduší na Ostravsku. Pokud spalovna adekvátně (kvalitou spalin) nenahradí stávající energetické zdroje, způsobí zhoršení kvality ovzduší. 5. U jakosti povrchových vod (kapitola č na stranách 35 a 36) zmínit také problematiku erozních splachů. 6. U vodního hospodářství (kapitola č na stranách 37 a 38) se doporučuje zachovat a zajistit divezifikaci zdrojů pitné vody 7. U vod pro koupání (kapitola č na stranách 38 a 39) zajistit vhodnou kvalitu vody (i vhodné lokality) pro koupání v přírodě. 8. U čistění komunálních odpadních vod (kapitola č , strana 40) se doporučuje zpřísnění legislativy, zlepšení informovanosti a finanční motivace producentů odpadních vod. 9. U zemědělské půdy (kapitola č , strana 40) se požaduje podporou protierozních opatření zamezit znehodnocování půdy vodní a větrnou erozí. 10. Doporučuje se stanovit pravidla chránění lesa při a po těžbě. 11. Požaduje se, při variantním řešení, objektivně a důkladně posoudit možné vlivy všech variant a vybrat variantu nejméně škodlivým vlivem na životní prostředí. Přitom by měl mít vliv na ŽP prioritu před ekonomickými přínosy. Vypořádání připomínek: V případě vyjádření číslo 1., 2., 3., 6., 7., 8., 9. a 10. jedná o doporučení a požadavky, které mohou řešit především příslušné orgány státní správy a nemohou být součástí inovační strategie, a tedy ani Vyhodnocení této koncepce ani k hodnocení této koncepce podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ad 4. Jedná se o investici, která není součástí inovační strategie. Ad 5. Problematiku erozních splachů byla do příslušné kapitoly doplněna. Ad 11 Požadavek na posouzení možných vlivů variant a výběr varianty s nejmenším vlivem na životní prostředí byl zapracován do Vyhodnocení jako doporučení pro výběr projektů podporovaných v rámci koncepce. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

142 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 9. Městský úřad Český Těšín, odbor výstavby a životního prostředí 1. Požaduje se trvalá užší spolupráce s polskými orgány, které se zabývají ochranou životního prostředí a zvláště pak ovzduším. 2. Požaduje se prosazovat jednotnou legislativu všech zemí EU. Vypořádání připomínek: Ad 1. Jedná se o požadavek směrovaný na orgány veřejné správy, který nemůže být součástí inovační strategie. Na druhé straně Mezinárodní spolupráce je významnou součástí koncepce, která se prolíná všemi specifickými cíli. Uvedená skutečnost byla vyhodnocena jako potenciání pozitivní dopad inovační koncepce. Uvedený požadavek byl předán zpracovateli koncepce k využití (orientace a obsah spolupráce). Ad 2. Jedná se o požadavek směrovaný na příslušné orgány veřejné správy, především vládu ČR, který nelze v rámci Regionální inovační strategie řešit. Samotné dodržování zákonů navíc nemůže být řešeno formou koncepce. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

143 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). 15. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI Na základě stávajících výstupů vyhodnocení vlivů Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) na životní prostředí lze konstatovat, že nebyly identifikovány takové negativní vlivy této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, ať už se týká celkového vyhodnocení koncepce, tak i vyhodnocení její vize, globálního a strategických cílů a aktivit / projektů které by znemožňovaly její schválení. Dále je však potřeba zdůraznit, že vzhledem k míře obecnosti Strategie, zejména rozsahu a obsahu informací o aktivitách (projektech) uvedených v Koncepci, bude možné specifické vlivy na jednotlivé složky životního prostředí stanovit až při hodnocení realizovaných projektů, respektive při posuzování vlivů jednotlivých projektů na životní prostředí před jejich případnou realizací. Důležitým prvkem Vyhodnocení RIS je návrh environmentálních kritérií pro následné vyhodnocení projektů, jejichž využití by mělo být pojistkou, aby implementace Koncepce neměla negativní vlivy na životní prostředí. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

144 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Návrh stanoviska: Zpracovatel Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí předkládá následující návrh stanoviska k návrhu koncepce podle 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdjších předpisů. Ministerstvo životního prostředí Vršovická Praha 10 Vršovice V Praze, dne: Č.j.:. STANOVISKO K NÁVRHU KONCEPCE AKTUALIZACE REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA LÉTA (PO AKTUALIZACI ), podle 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel koncepce: Zpracovatelé posouzení: Moravskoslezský kraj Ing. Bohumil Sulek, CSc., autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Natura 2000) MUDr. Eva Rychlíková RNDr. Radim Misiaček RNDr. Jiří Skorkovský Lenka Polachová Bc. Barbora Budayová Průběh posuzování: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 100/2001 Sb. ), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo předkladatelem koncepce v prosinci Zjišťovací řízení bylo zahájeno zveřejněním oznámení koncepce Moravskoslezským krajem dne a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Na základě vyjádření doručených k oznámení byl příslušným úřadem vydán dne Závěr zjišťovacího řízení, který mimo jiné stanovil obsah a rozsah vyhodnocení nejen RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

145 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). v rozsahu základních zákonných požadavků, daných 2 a 10b) a přílohou č. 9 zákona, ale také nad jeho rámec, se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení. Dne byl MŽP ČR předložen návrh koncepce Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) (dále také koncepce), včetně Vyhodnocení vlivů koncepce na ŽP, ve smyslu 10f) citovaného zákona. Postup zpracování koncepce byl prostřednictvím Koordinační skupiny RIS a pracovní skupiny projednáván s klíčovými aktéry Moravskoslezského kraje, starosty měst a obcí kraje, odborů Krajského úřadu a dalších zapojených subjektů na jejich setkáních v průběhu roku 2011 a Stručný popis koncepce: Aktualizace strategie vychází ze stávajícího dokumentu roku 2010, využívá tedy jak původní strukturu, tak i upravenou (aktualizovanou) analytickou část (změny proběhly v části návrhové). Návrhová část RIS vychází z analýzy inovačního prostředí MSK a bere v úvahu všechny okruhy zpracované v analytické části. Z komplexních závěrů analytické části byla zpracována podrobná analýza silných a slabých stránek SWOT a v návaznosti na ni takzvaný strom problémů, zahrnující všechny zjištěné kauzality v logické posloupnosti aktuálního zjištěného stavu (důsledku) a jeho dopadů. Strom problémů byl hlavním nástrojem pro zacílení návrhové části RIS. Návrhová část je dále podkladem pro případnou úpravu realizačního rámce a způsobu monitoringu realizace strategie Z hlediska struktury je návrhová část RIS tvořena na nejvyšší úrovni vizí, která byla zformulována na základě zvážení rozvojového potenciálu regionu. K jejímu naplnění slouží globální cíl, zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky MSK na globálních trzích. K jeho dosažení budou sloužit aktivity rozdělené do čtyř prioritních oblastí: Prioritní oblast A Transfer technologií, Prioritní oblast B Lidské zdroje, Prioritní oblast C Internacionalizace, Prioritní oblast D Koordinace a implementace RIS. Každá prioritní oblast obsahuje specifické cíle, jejichž naplnění by mělo zajistit dosažení uvedeného globálního cíle. Specifické cíle pak obsahují jednotlivé projekty, sloužící k jejich naplnění. Rozvojová vize Rozvojová vize RIS MSK na léta převzata v plném rozsahu z původní strategie a potvrzena v následujícím znění: Moravskoslezský kraj usiluje stát se progresivně a dynamicky se rozvíjejícím znalostně orientovaným regionem střední Evropy stavějícím na specifickém know-how koncentrovaném v tradičních odvětvích kraje ve vzájemné interakci s novými perspektivními odvětvími odrážejícími trendy současné globální ekonomiky. Klíčovým faktorem tohoto rozvoje se stane koordinovaná a systémová podpora excelentního výzkumu a vývoje s důrazem na aplikaci jeho výsledků v podobě inovací v komerční sféře se schopností prosadit se na globálních trzích. K tomu dopomůže kvalitní systém celoživotního vzdělávání rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, která je tvořena technicky zdatnými a kreativními lidmi. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

146 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Globální cíl a specifické cíle Globální cíl byl formulován následujícím výrokem, jehož podrobnější specifikace je uvedena níže: Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích Globálním cílem Strategie je přispět realizací adekvátně nastavených opatření k využití výsledků výzkumu a vývoje formou inovací v komerční sféře, zvýšit přidanou hodnotu produkce hospodářství a tím i celkovou výkonnost ekonomiky MSK. Je však nutno brát na zřetel, že existuje nespočet faktorů tržních mechanismů a v žádné strategii tudíž nebude možné postihnout všechny cesty, které by vedly k optimálnímu výkonu ekonomiky. Je proto nanejvýš důležité umět vyhodnotit a kvantifikovat dílčí potřeby systému a na ně navázat takové nástroje řešení, jež ve svém důsledku přispějí k plnění vytyčeného globálního cíle a naplní vizi RIS. Na základě slabých stránek zjištěných ve SWOT analýze, jejich následného rozboru ve stromu problémů, ale také na základě přímé poptávky subjektů inovačního systému po konkrétních nástrojích podpory byly identifikovány dílčí specifické cíle, z jejichž charakteru vyplynulo jejich rozčlenění do čtyř prioritních oblastí klíčových pro budoucí rozvoj inovačního systému. V následujícím textu je uveden přehled prioritních oblastí a specifických strategických cílů: Prioritní oblast A TRANSFER TECHNOLOGIÍ se zaměřuje na posilování transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti ze znalostních institucí do firem na straně jedné a podporou realizace smluvního výzkumu ve znalostních institucích/výzkumných organizacích na straně druhé (stimulace poptávky firem po výzkumných kapacitách znalostních institucí). Důraz je kladen také na podporu využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví při transferu výsledků výzkumu a vývoje do podoby konkrétních inovací v nových/zdokonalenýchvýrobcích, technologiích či službách. A1 - Podpora transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti A2 Podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK A3 Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups A4 Zvýšení intenzity využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví A5 Zvyšování využití rizikového kapitálu k financování inovativních podnikatelských záměrů Prioritní oblast B LIDSKÉ ZDROJE reaguje na zjištěné potřeby zvyšování odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice (např. v oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví, metod inovačního managementu, technology foresight, apod.). Jako velmi důležité se dále jeví zvyšování odborné kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích pomocí motivačních systémů a rozvoj jejich dalších dovedností potřebných ke kvalitní přípravě a řízení kolaborativních výzkumných projektů s jinými znalostními RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

147 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). institucemi, ale zejména s podniky (marketingové, jazykové, manažerské a komunikační dovednosti). Klíčové je také lákání špičkových výzkumníků ze zahraničí pro zajištění úspěšné realizace projektů výzkumných center podpořených z OPVaVpI a zároveň také podpora mobility našich výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů k účasti na odborných stážích v zahraničí. B1 Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů ve znalostní ekonomice B2 Zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdrojů ve znalostních institucích B3 Zvýšení žádoucí mobility lidských zdrojů ve znalostních institucích (z/do MSK) Prioritní oblast C INTERNACIONALIZACE se zaměřuje na vytváření a posílení využívání příležitostí v oblasti navazování mezinárodních kontaktů a transferu know-how a na posílení účasti subjektů inovačního systému MSK v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje včetně účasti našich odborníků z univerzit, výzkumných ústavů a firem v klíčových seskupeních na úrovni Evropské komise pro přípravu a další rozvoj strategických výzkumných agend EU (Evropská inovační partnerství a znalostní inovační komunity EIT). Stěžejní v této prioritní oblasti je také analýza budoucích trendů vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v klíčových odvětvích MSK zejména ve prospěch malých a středních firem. C1 Podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV C2 Zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů Prioritní oblast D KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS se orientuje na odstraňování paralelnosti a duplicit aktivit ve výzkumu a vývoji u jednotlivých subjektů inovačního systému (v řadách znalostních institucí, soukromého sektoru, podpůrných institucía veřejné správy) a na eliminaci bariér jejich vzájemné spolupráce. Tato aktivita je velmi důležitá pro zajištění efektivního průběhu realizace strategie a dosažení jejich cílů. K tomu účelu je rovněž nastaven efektivní a transparentní systém implementace strategie založený na jednoletých akčních plánech (garance jednotlivých projektů akčních plánů je rozdělena mezi partnerské organizace subjekty inovačního systému). Nedílnou součástí je rovněž propagace a medializace RIS. D1 Zajištění koordinace subjektů inovačního systému, implementace a propagace RIS. Projekty RIS Další části strategie tvoří, mimo jiné, vybrané / vzorové / příkladmé aktualizované aktivity (projekty), doplněné či upravené Koordinační skupinou RIS a pracovní skupinou ze seznamu projektů původní Regionální inovační strategie. RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

148 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Ke každému specifickému cíli jsou v návrhové části RIS uvedeny jeden nebo více možných aktivit (projektů), které naplňují dosažení cílů. RIS tedy tvoří rámec pro konkrétní projekty rozvoje inovací v MSK. Seznam projektů v jednotlivých projektových oblastech je uveden níže: Oblast Transfer technologií SC A1 1 Podpora spolupráce klastrů ve VaV (s využitím interdisciplinárního přístpu) SC A1 2 Podpora firem v MSK na vytvoření pracovních míst pro VaVaI SC A1 3 Podpora přípravy projektové dokumentace SC A1 4 Rozvoj a stabilizace systému TT VŠB-TUO SC A2 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT3 (inovační vouchery) SC A2 2 Aktivní marketing jednotlivých výzkumných center podpořených z OPVaVpI a sdílení informací a zkušeností SC A3 1 Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem SC A3 2 Fond mikropůjček pro zakládání a rozvoj spin-offs a inovativních start-ups SC A3 3 Inovativní hub pro studenty v MSK (v rámci sítě Demola) SC A4 1 Patentový fond SC A5-1 Workshopy - organizovaná setkání investorů rizikového kapitálu se zástupci spin-offs a inovativních start-ups Oblast Lidské zdroje SC B1 1 Odborné workshopy na aktuální témata VaVaI SC B2 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT5 SC B2 2 Rozvoj tvrdých a měkkých kompetencí výzkumných pracovníků ve znalostních institucích. SC B2 3 Příležitost pro mladé výzkumníky SC B3 1 Podpora vědy a výzkumu v MSK, DT1 SC B3 2 Moravskoslezský program mobility a asistenčních služeb pro výzkumné pracovníky ze zahraničí (síť EURAXESS) SC B3-3 Podpora mobility výzkumných pracovníků a Ph.D. studentů Oblast Internacionalizace SC C1 1 Brokerage Events SC C1 2 Facilitace zapojení MSK do mezinárodních výzkumných týmů Evropská inovační partnerství a EIT SC C2 1 One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce SC C2 1 Uplatnění principů technology foresight pro identifikaci možných variant vývoje klíčových odvětví v MSK Oblast Koordinace a implementace RIS SC D1-1 Koordinační rada RIS SC D1 2 Kulaté stoly RIS SC D1 3 Implementace a monitoring RIS SC D1 4 Propagace a medializace RIS a jejich výstupů RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

149 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) na životní prostředí bylo provedeno v souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 citovaného zákona a v souladu s požadavky Závěru zjišťovacího řízení. Posuzování bylo prováděno převážně průběžně se zpracováním koncepce. K posouzení byla využita metoda referenčních cílů ochrany životního prostředí, to znamená porovnávání možného vlivu globálního a specifických strategických cílů koncepce se stanovenými referenčními cíli ochrany životního prostředí. Součástí posouzení Strategie bylo hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany dle 45h) a i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a posouzení vlivů koncepce na veřejné zdraví. Závěry posouzení: Na základě návrhu koncepce, oznámení a vyhodnocení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, včetně vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle ustanovení 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, posouzení vlivů koncepce na veřejné zdraví, závěru zjišťovacího řízení a vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti a veřejného projednání v y d á v á Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad podle 21 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů s o u h l a s n é s t a n o v i s k o k návrhu koncepce Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta , (po aktualizaci ) Souhlasné stanovisko k návrhu koncepce Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje pro léta (po aktualizaci ) se vydává při dodržení následujících podmínek: RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

150 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). A. Podmínky souhlasného stanoviska: 1. V rámci sledování dopadů realizace Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) monitorovat vlivy její realizace na životní prostředí, to znamená zejména: zapracovat navržené environmentální indikátory do celkového systému sledování dopadů realizace Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) pravidelně zveřejňovat výstupy monitoringu, to znamená průběžné vlivy realizace Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) na ŽP a veřejné zdraví navázat systém monitoringu na rozhodování o podpoře výběru projektů, financovaných z rozpočtu předkladatele, s využitím environmentálních kritérií 2. Při podpoře jednotlivých projektů zohlednit doporučení pro snížení jejich potenciálních negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, která byla navržena v rámci Vyhodnocení Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) nebude mít významný negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. C. Doporučení 1. Podporovat naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí, vztahujících se k Aktualizaci Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) 2. Dbát při realizaci RIS především na problematiku ochrany ovzduší (omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší) a využít tak plánované inovace především ke snížení koncentrací škodlivin v ovzduší Moravskoslezského kraje. 3. Zapracovat úpravu SWOT analýzy tak, jak byla doporučeny zpracovatelem SEA (viz kap. č. 6 Vyhodnocení). Toto stanovisko není Rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu: Ing. Jaroslava H o n o v á ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

151 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). SEZNAM ZPRACOVATELŮ VYHODNOCENÍ KONCEPCE Toto vyhodnocení koncepce bylo zpracováno v souladu s 10c) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, kolektivem autorů pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je odborně způsobilou osobou oprávněnou zpracovávat dokumentace a posudky podle téhož zákona. Zhotovitel: Odpovědný řešitel: RADDIT consulting s.r.o. Fojtská Krmelín Ing. Bohumil Sulek, CSc. Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; č. osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne Řešitelé (členové týmu v abecedním pořadí): Ing. Bohumil Sulek, CSc. (odpovědný řešitel) RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provádění posouzení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (č. osvědčení 57148/ENV/09) Bc. Barbora Budayová RNDr. Radim Misiaček Lenka Polachová MUDr. Eva Rychlíková, osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví č.j OVZ poř.č. 2/2010 RNDr. Jiří Skorkovský Rozdělovník: 1-2 Ministerstvo životního prostředí 3 Moravskoslezský kraj (předkladatel) 4 Agentura pro regionální rozvoj, a.s. (zpracovatel koncepce) 5 RADDIT consulting s.r.o. (zpracovatel Vyhodnocení) 6 Ing. Bohumil Sulek, CSc. (autorizovaná osoba) Datum zpracování: 15. března 2012 RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

152 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ Základní podklady Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Metodika posuzování vlivů koncepcí na ŽP, vydaná MŽP, 2004 Atlas klimatických oblastí; Quitt; 1975 Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995 Chytrý M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR Praha. Friedl, K. a kol.: Chráněná území v České republice, MŽP, Praha 1991 Hejný, S. et Slavík, B.: Květena ČSR 1: MŽP, Praha 1988 Kolektiv: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Brno, FVŽP, Praha 1992 Internetové stránky MŽP, Moravskoslezského kraje, ČHMÚ, ČSÚ, ad. Právní předpisy týkající se životního prostředí a ochrany zdraví obyvatel, normy a metodické pokyny MŽP. Ročenka Stav životního prostředí v Moravskoslezském kraji v roce 2008, MŽP Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu populace České republiky Zdraví pro všechny v 21. století, Ministerstvo zdravotnictví, 2002 Akční plán zdraví a životní prostředí České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo životního prostředí, 1998 Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004,2005, ČHMÚ, ÚOČO, COM (2005) Zelená kniha: Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob, Komise Evropských společenství, 2005 Communication from the Commission to the Council, the European Parlament and the European Economic and Social Committee. A European Environment and Health Strategy Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002 kterým se přijímá Akční program společenství v oblasti veřejného zdraví ( ), Off. Journ, L 271, 09/20/2002, p Children s and Environment Action Plan for Europe, WHO Europe, EUR/04/ /7, 25 June 2004 European Charter on Environment and Health, WHO, Reg. Office for Europe, Copenhagen 1988 Decission No 1786/2002/EC The European Parliament and of the Council of 23 September 2002, Off. Journ., of the EC, adopting a programme of Community action in the Field of Public Health ( ) RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

153 SEA Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK na léta (po aktualizaci ). Národní program přípravy na stárnutí na období let , MPSV, 2003 Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel v Moravskoslezském kraji. Hodnocení vlivů na zdraví -Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na životní prostředí, MŽP, MZ, SZÚ, 2006 Zdravotnická ročenka České republiky 2004, ÚZIS ČR 2005 Kristin Aunan.: Exposure - Response functions for health effects of air pollutants based on epidemiological findings, CICERO, University Oslo, ISSN 4562 Fact sheet EURO/04/05, Berlin, Copenhagen, Rome, 14 April 2005 Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 8/2004. MŽP ČR. Kolektiv (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. Kolektiv (2001a): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Polák P., Saxa A. (eds). (2005): Priaznivý stav biotopov a druhov európského významu. ŠOP SR, Banská Bystrica, 736 s. Směrnice Rady č. 92/43/EEC z o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000). Dále byla použita spisová agenda týkající se posuzované koncepce a internetové zdroje: Další podklady Bajer T., Kotulán J.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti vlivů záměrů na obyvatelstvo. EIA č. 2/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, Bláha K., Cikrt M.: Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav, Praha, Macháček M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti záměrů na přírodu a krajinu. EIA č.3/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, Maňák J., Obršál. Z., Šára M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti záměrů na ovzduší a klima. EIA č.4/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, RADDIT consulting s.r.o., březen R-11-10a

154 Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta aktualizace 2012

155 OBSAH 1. ÚVOD Definice a účel zpracování Struktura strategie Organizace a postup zpracování strategie Aktualizace 2011 důvody a způsob zpracování Vazba na další strategické dokumenty STRATEGIE Rozvojová vize a poslání Globální strategické cíle Globální cíl 1 - Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika Globální cíl 2 Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost příležitost pro všechny Globální cíl 3 - Soudržná společnost kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě Globální cíl 4 - Kvalitní a kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu Globální cíl 5 - Efektivní správa věcí veřejných Specifické strategické cíle Specifické strategické cíle globálního cíle 1 - Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika Specifické strategické cíle globálního cíle 2 Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost - příležitost pro všechny Specifické strategické cíle globálního cíle 3 - Soudržná společnost kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě Specifické strategické cíle globálního cíle 4 - Kvalitní a kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu Specifické strategické cíle globálního cíle 5 - Efektivní správa věcí veřejných IMPLEMENTACE Realizace a monitoring SEZNAM PŘÍLOH

156 1. ÚVOD 1.1 Definice a účel zpracování Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta (dále jen Strategie) je zpracována jako střednědobý strategický dokument, který plní podmínky vyplývající ze zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Strategie reaguje na nové podmínky, ve kterých se kraj oproti roku 2005 nachází. Moravskoslezský kraj se stal dobrou adresou pro zahraniční investory, včetně nejsilnějších globálních firem jako je Hyundai nebo ArcelorMittal. Do globálních hodnotových řetězců se dokázala úspěšně zapojit řada silných místních firem, jako například VÍTKOVICE, a.s., Třinecké železárny nebo Brano Group. Kraj zaujal i mezinárodní společnosti, které svůj podnikatelský úspěch staví na využití vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti informačních technologií, jako je např. Tieto. S velkým zpožděním, ale přece dochází k napojení kraje na hlavní evropské koridory prostřednictvím moderní dopravní infrastruktury. Dynamický rozvoj kraje se projevil i výrazným snížením počtu nezaměstnaných a lepším využitím lidského potenciálu obyvatel. Jedním z důvodů zpracování Strategie bylo získat konkrétní informace a rámec pro strategické rozhodování a intervence vedoucí k požadovaným změnám. K tomu byly vytvořeny následující výstupy: Přehled vývoje kraje v klíčových ukazatelích konkurenceschopnosti Identifikace hlavních problémů a výběr klíčových témat k řešení Vytvoření rozvojové vize kraje do roku 2020 Stanovení strategických cílů k naplnění vize Výběr hlavních aktivit a klíčových projektů k naplnění vize Důležitou součástí procesu tvorby Strategie a vkladem do její realizace byl také rozvoj partnerství představitelů krajské samosprávy se zástupci odborné veřejnosti v rámci Strategické expertní skupiny (SES) a Tematických expertních skupin (TES). Úvod 3

157 1.2 Struktura strategie Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta definuje rozvojovou vizi kraje a pět globálních strategických cílů, které jsou dále rozpracovány do specifických strategických cílů. Naplňování specifických strategických cílů bude řešeno konkrétními aktivitami a projekty, a to v definovaném realizačním rámci a s využitím identifikovaných zdrojů financování. Tuto logickou strukturu strategie přehledně zobrazuje následující schéma. Moravskoslezský kraj - konkurenceschopný region úspěšných a spokojených lidí Globální cíl 1 - Konkurenc eschopná, inovačně založená ekonomika Globální cíl 2 Dobré vzdělání a vysoká zaměstnan ost - příležitost pro všechny Globální cíl 3 - Soudržná společnost kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě Globální cíl 4 - Kvalitní a kulturní prostředí, služby a infrastru ktura pro život, práci a návštěvu Globální cíl 5 - Efektivní správa věcí veřejných 4 specifické strategické cíle 6 specifických strategických cílů 6 specifických strategických cílů 11 specifických strategických cílů 4 specifické strategické cíle projekty, které přispívají k naplňování strategie projekty, které přispívají k naplňování strategie projekty, které přispívají k naplňování strategie projekty, které přispívají k naplňování strategie projekty, které přispívají k naplňování strategie Úvod 4

158 Vize a globální strategické cíle byly navrženy strategickou expertní skupinou na základě Analýzy klíčových rozvojových charakteristik Moravskoslezského kraje (dále jen analýza ) a na základě dotazníkového šetření Mapování názorů na současný stav a rozvojové potřeby Moravskoslezského kraje (dále jen průzkum ), které proběhlo v období březen až květen 2009 mezi obyvateli kraje, zástupci veřejné správy, regionálními politiky, podnikateli a studenty vysokých škol. Dokument analýzy je přílohou č. 2 tohoto dokumentu, průzkum je pak přílohou č. 3. Specifické strategické cíle byly definovány tématickými expertními skupinami, strategickou expertní skupinou a zástupci odborů krajského úřadu Moravskoslezského kraje na základě hodnocení výstupů analýzy a průzkumu. Celkem bylo navrženo 31 specifických strategických cílů, v rámci kterých byly rovněž identifikovány projekty, kterými by měly být cíle naplňovány. 1.3 Organizace a postup zpracování strategie Zpracování Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta byla zadána Agentuře pro regionální rozvoj, a. s. (ARR) na základě smlouvy o poskytování služeb v rámci Řádu služeb veřejného ekonomického řádu pro rok ARR se svými subdodavateli vytvořila řešitelský tým Strategie. Rada Moravskoslezského kraje svým usnesením č. 9/413 ze dne schválila složení strategické expertní skupiny jako řídícího orgánu zpracování Strategie. Strategická expertní skupina byla složena za zástupců politických stran v kraji, podnikatelské sféry, veřejné správy, vysokých škol a také z vedení měst a obcí. Strategická expertní skupina se poprvé sešla dne 3. března 2009, kdy byli její členové seznámeni s harmonogramem a metodikou zpracování Strategie. Pro účely připomínkování analytické části dokumentu a především pro detailnější rozpracování části návrhové bylo dále zřízeno pět tématických expertních skupin, složených ze zástupců podnikatelské sféry, veřejné správy včetně vedoucích odvětvových odborů krajského úřadu, dále vysokých škol a středních škol, měst, obcí, mikroregionů a dalších institucí. Jednalo se o tyto tematické skupiny: 1. Výzkum, vývoj a inovace pro konkurenceschopnost; 2. Kraj uprostřed regionu (potenciál přeshraniční spolupráce s polskými a slovenskými sousedy); 3. Jedinečné území; 4. Rozdíl je v lidech; 5. Image a identita. Analytická část strategie byla zpracována v období únor až květen 2009, její průběžné výstupy byly projednány na zasedáních tématických expertních skupin ve dnech 6. a 8. dubna 2009 a na druhém zasedání strategické expertní skupiny dne 28. dubna Práce na strategické (návrhové) části dokumentu byly zahájeny třetím jednáním strategické expertní skupiny ve dnech 4. a 5. června 2009, na kterém byly na základě výstupů části analytické formulovány vize, poslání a globální strategické cíle. Tyto výstupy byly dále rozpracovány v rámci druhých zasedání tématických expertních skupin ve dnech 11., 12., 19. a 22. června 2009 byly formulovány návrhy znění specifických tématických cílů a případně též konkrétních projektů/aktivit, prostřednictvím nichž by měly být cíle naplňovány. Na základě výstupů těchto jednání byly v rámci zpracovatelského týmu zahájeny práce na upřesňování navržených formulací, identifikaci dalších případných specifických cílů a klíčových projektů, a to v individuální komunikaci s členy strategické skupiny i tématických skupin a s jimi reprezentovanými institucemi, se zástupci odvětvových odborů krajského úřadu, s městy a obcemi kraje a s dalšími relevantními osobami a institucemi. Na základě získaných informací byla zpracována první verze strategické (návrhové) části dokumentu, která byla v září projednána s hejtmanem kraje a jeho náměstky, na 4. zasedání strategické expertní skupiny dne 9. září 2009 a také v rámci jednání 10. ročníku konference Investment & Business Forum. Dokument upravený na základě připomínek vzešlých z těchto jednání byl pak v závěrečné fázi projednán s tématickými expertními skupinami (ve dnech 15. a 16. října 2009), s náměstky hejtmana a s ředitelkou krajského úřadu dne 19. října Úvod 5

159 Finální verze návrhové části pak byla projednána v rámci 5. závěrečného zasedání strategické expertní skupiny dne 11. listopadu Souběžně se zpracováním dokumentu strategie probíhal proces Posouzení vlivů Strategie rozvoje MSK na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění (SEA), a to ve spolupráci s autorizovanou osobou, vybranou na základě výběrového řízení. Byl zahájen v dubnu 2009 zpracováním žádosti o stanovisko dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění a jejím zasláním na dotčené orgány státní správy. V červnu 2009 bylo zpracováno oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb. a zasláno Ministerstvu životního prostředí k zahájení zjišťovacího řízení dle tohoto zákona. Závěr zjišťovacího řízení byl vydán v srpnu V listopadu pak bylo zpracováno vyhodnocení koncepce dle výše uvedeného zákona a v prosinci zasláno Ministerstvu životního prostředí k připomínkování a následnému vydání stanoviska. Dne 21. ledna 2009 proběhlo veřejné projednání návrhu strategie s občany kraje a 26. února 2010 bylo Ministerstvem životního prostředí vydáno souhlasné stanovisko ke Strategii. Dne 21. dubna 2010 byla Strategie schválena zastupitelstvem Moravskoslezského kraje. 1.4 Aktualizace 2011 důvody a způsob zpracování Moravskoslezský kraj musí být dobře připraven na blížící se nové programovací období Evropské unie pro léta Tak, aby možní příjemci dotací z unie byli nejen dobře informováni, ale aby kraj dokázal prostředky čerpat účelně a v maximální možné míře. Strategii rozvoje kraje na léta proto bylo nutno aktualizovat a dopracovat dle priorit do roku Musí být jasné, které priority kraj do roku 2020 bude mít a kudy se tedy ubírat při prosazování nových operačních programů EU jako podkladů pro budoucí dotační podporu investic do rozvoje kraje. Aktualizace Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) probíhala v rámci realizace projektu Moravskoslezský kraj konkurenceschopný region (CZ.1.10/5.2.00/ ), který byl financován z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, oblast podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity. Aktualizaci strategie zpracovala Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Do celého procesu bylo formou účasti v pěti pracovních skupinách zapojeno cca 60 odborníků z podnikatelského sektoru, institucí veřejné správy, středních a vysokých škol, měst a obcí a také zástupci Hospodářské komory a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Ve dnech 12. a 13. září proběhla na krajském úřadu Moravskoslezského kraje první zasedání pracovních skupin, při kterých byl stanoven návrh nových specifických strategických cílů Strategie rozvoje kraje. Ve dnech 24. a 25. října pak proběhla v hotelu Avalanche v Dolní Moravici druhá jednání pracovních skupin, na kterých byl návrh specifických strategických cílů finalizován a zároveň byly navrženy projekty, které přispějí k úspěšné realizaci obou strategických dokumentů. V průběhu listopadu aktualizace pokračovala třetími a závěrečnými zasedáními pracovních skupin. Ve dnech 7. a 8. prosince proběhlo zasedání Strategické expertní skupiny, tedy orgánu, který zastřešuje tvorbu, aktualizaci a také monitoring realizace krajské strategie. Finalizace dokumentu proběhla v prosinci roku 2011, aby v roce 2012 mohl být projednán v orgánech kraje. Aktualizace strategie spočívala především v přizpůsobení její návrhové části změněným podmínkám rozvoje kraje a v zajištění souladu se Strategií Evropa 2020 a s Národními rozvojovými prioritami ČR. Tím by mělo být docíleno toho, aby realizace strategie přispívala k naplňování cílů EU a ČR pro období Součástí aktualizace bylo proto také prodloužení jejího návrhového období do roku Předmětem aktualizace nebyly úpravy analytické části dokumentu. Aktualizovaná verze strategie zachovává strukturu pěti globálních strategických cílů s tím, že došlo k úpravě v názvu a zaměření globálních cílů 2 a 3: 1. Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika 2. Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost - příležitost pro všechny 3. Soudržná společnost kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě Úvod 6

160 4. Kvalitní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu 5. Efektivní správa věcí veřejných Tyto globální cíle jsou pak rozpracovány do 31 specifických cílů, u kterých jsou navrženy konkrétní monitorovací indikátory a také některé klíčové projekty, které přispějí k naplňování strategie. Oproti původním 32 specifickým cílům došlo během aktualizace k významným úpravám, které lépe reflektují aktuální priority kraje. Oproti původní verzi strategie došlo také k návrhu monitorovacích indikátorů u každého specifického strategického cíle, aby bylo možno lépe měřit úspěšnost jejich realizace. U každého ze zařazených realizačních projektů jsou pro dosažení co největší míry konkrétnosti uvedeny následující informace: nositel projektu, zdroje financování, indikativní rozpočet a předpokládaný termín realizace. Souběžně se zpracováním dokumentu strategie probíhal proces Posouzení vlivů Strategie rozvoje MSK na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění (SEA), a to ve spolupráci s autorizovanou osobou, vybranou na základě výběrového řízení. 1.5 Vazba na další strategické dokumenty Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta vychází ze strategických dokumentů, zpracovaných na úrovni ČR, z odvětvových strategií zpracovaných na úrovni odborů krajského úřadu a zohledňuje také platné strategické dokumenty, zpracované v kraji na subregionální a municipální úrovni. Základním právním předpisem, upravujícím problematiku strategického plánování krajů, je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Základním rozvojovým dokumentem na národní úrovni je Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky (dále jen Strategie regionálního rozvoje ČR), která je zároveň zdrojovým dokumentem při přípravě Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a operačních programů, určených na čerpání prostředků z evropských fondů. Strategie rozvoje kraje naplňuje, tam kde je to z hlediska krajské úrovně relevantní, vizi, globální cíl, priority a opatření Strategie regionálního rozvoje ČR. Zároveň byl zohledněn dokument Politika územního rozvoje jako základní nástroj územního plánování, zpracovaný na úrovni ČR. Při zpracování Strategie rozvoje kraje byl dále zohledněn a využit Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko a také existující i připravované koncepční dokumenty Moravskoslezského kraje. Jednalo se mimo jiné o Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta , Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje a následující koncepční dokumenty z oblasti ochrany životního prostředí a energetiky: Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje; Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010; Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje; Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje; Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny; Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje; Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje; Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje. Vzhledem k tomu, že Strategie rozvoje kraje byla zpracovávána v období, kdy na úrovni municipalit a také venkovských mikroregionů (především formou tzv. Místních akčních skupin v rámci iniciativy LEADER) existovala řada zpracovaných či aktualizovaných strategických dokumentů, byly i tyto dokumenty v míře relevantní pro přípravu krajského strategického dokumentu využity. Jednalo se především o postihnutí podstatných analytických zjištění, která jsou významná i na krajské úrovni a případně také o identifikaci některých řešení aktivit, projektů v návrhových částech těchto Úvod 7

161 subregionálních strategických dokumentů, které mohly posloužit jako inspirační zdroj při přípravě Strategie. V rámci aktualizace strategie byly dále zohledněny následující dokumenty na národní a evropské úrovni: EVROPA Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020); dokumenty ke stěžejním iniciativám Strategie Evropa 2020; Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006; Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013 (tzv. Národní rozvojové priority ČR pro období 2014+). Úvod 8

162 2. STRATEGIE Nejlidnatější region České republiky, Moravskoslezský kraj, je krajem mnoha barev a tváří s bohatým přírodním a kulturním bohatstvím, který v posledních letech prošel dynamickým obdobím rozvoje a hospodářské prosperity. Výkonnost ekonomiky kraje i v důsledku silné průmyslové tradice z velké míry pohání koncentrace exportně založených podniků těžkého průmyslu a na ně navázaných hodnotových řetězců v oblasti zpracování surovin a oborů strojírenství, které jsou významnými exportéry znalostí na vyspělé zahraniční trhy po celém světě. Firmy v rámci těchto řetězců mají vysoký výzkumný a vývojově inovační potenciál. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací se však kraj může opřít i o existenci řady intermediárních institucí, klastrů a iniciativ. Spolupráce mezi veřejnou, akademickou a soukromou sférou je ve srovnání s ostatními kraji na vysoké úrovni. Příznivé podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit v regionu (např. nejvyšší hodinová produktivita práce v ČR mimo Prahu) využila po roce 2003 řada investorů. Kraj může v současnosti stavět nejen na dynamicky se rozvíjejícím automobilovém průmyslu a jeho know-how, ale také na rozvoji aktivit spojených s informačními technologiemi, diverzifikujících skladbu ekonomiky. V posledních letech vznikla v regionu řada úspěšně se rozvíjejících malých a středních firem, které využívají znalosti v tradičních oborech. S obdobím prosperity souvisí i řada nově vytvořených pracovních míst. Příležitostí pro další ekonomický rozvoj kraje mohou být v budoucnosti dopady v současnosti aktuální globální hospodářské krize. V období recese firmy obvykle vyvíjejí tlak na produktivitu, který je mnohdy doprovázen zaváděním inovací a užší spoluprací s institucemi ve výzkumu a vývoji. Změna v chování zahraničních firem v průběhu krize může vést k rozhodnutí realizovat investice v Moravskoslezském kraji. To je příležitost k vyvinutí úsilí o zatraktivnění regionu, především pro znalostně náročné investice s vyšší přidanou hodnotou, které jsou zdrojem nových inovačních aktivit a zárodkem budoucí prosperity. Obnovená důvěra ve finanční trhy po odeznění krize může přivést do kraje i nové developerské aktivity spojené s tvorbou pracovních míst či regenerací území (tzv. brownfields). Nepřímým důsledkem krize může být změna v chování obyvatel, například ve způsobu trávení volného času. Česko mimo Prahu stále patří v rámci Evropy mezi levnější turistické destinace, což kraji přináší možnost přilákat nové turisty nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Avšak ani Moravskoslezský kraj se přes řadu silných stránek a pozitivní vývoj posledních let nevyhnul řadě problémů, které měla za cíl identifikovat analytická část tohoto dokumentu. Kraj patří mezi regiony s nejzatíženějším životním prostředím v Evropě, ovlivňujícím negativně zdraví obyvatel a také image kraje. Je nezbytné si uvědomit, že současný stav životního prostředí limituje další rozvoj kraje (plnění deklarovaných cílů strategie), a to jak v konkrétních postižených oblastech se silně zatíženým prostředím, tak i v oblastech s cennou přírodou, jejích degradace by snížila atraktivitu kraje. Dlouhodobé nedostatečné zapojení obyvatel do ekonomických procesů a nízká podnikatelská aktivita v porovnání s jinými kraji v České republice je příčinou podprůměrné ekonomické výkonnosti. Firmám, které v důsledku hospodářské krize neustojí dlouhodobý propad dodávek, hrozí zánik a ztráta trhů. Další rozvoj výzkumně a vývojově založených inovačních aktivit v budoucnu nebude možný bez užší provázanosti znalostních institucí s aplikační sférou, proto je potřeba i nadále posilovat inovační systém v regionu a odvrátit nepříznivý trend ve financování veřejného výzkumu a vývoje. Vzdělanost obyvatel kraje je oproti průměru Česka nižší, navzdory přítomnosti univerzit a vysokých škol, které v posledních letech evidují dynamický nárůst počtu studentů. Moravskoslezský kraj více než deset let zaznamenává záporné saldo migrace, a to zejména lidí vzdělaných a v produktivním věku. Pokud se tento trend nepodaří zvrátit, budou se i nadále obyvatelé kraje stěhovat mimo region a dojde ke stárnutí populace, což negativně ovlivní jeho konkurenceschopnost. I přes tyto skutečnosti lze konstatovat, že Moravskoslezský kraj má do budoucna na čem stavět a pokud dostatečně zužitkuje svou oborovou specializaci, založenou na využívání znalostí v tradičních průmyslových oborech a využije rozvoj nových odbytišť na globálních trzích, má potenciál stát se dynamickým, rychle rostoucím rozvojovým pólem střední Evropy. K tomu je zapotřebí vytvořit podmínky pro rozvoj výzkumu, vývoje a inovačního podnikání a pro zapojení místních firem do globálních hodnotových řetězců. Zároveň je potřeba stimulovat trh práce a zvýšit jeho schopnost zapojit do ekonomiky co nejvíce obyvatel kraje. S tím souvisí i důraz na celoživotní vzdělávání a rozvoj dovedností a kompetencí. Kraj také musí nabídnout prostředí a podmínky zvyšující kvalitu života, které budou atraktivní nejen pro obyvatele, ale i pro jeho návštěvníky. Tyto potřeby byly Strategie 9

163 formulovány ve strategických cílech, které jsou popsány a dále rozpracovány ve strategické části tohoto dokumentu. Strategie 10

164 2.1 Rozvojová vize a poslání Moravskoslezský kraj - konkurenceschopný region úspěšných a spokojených lidí Využijeme existující potenciál kraje, až doposud jen částečně objevený. Potvrdíme svou schopnost překonat složité období recese a po jejím odeznění plně rozvineme svůj potenciál jednoho ze tří hlavních rozvojových pólů České republiky, kde žijí úspěšní a spokojení obyvatelé a který má co nabídnout svým hostům. Svou budoucnost stavíme na úctě k vlastní průmyslové historii, která se postupně mění v technickou excelenci a tím vytváří specifickou konkurenční výhodu. Rozvoj kraje zaměříme na všechny jeho přirozené územní celky, které tvoří průmyslová a urbánní aglomerace s centrem v Ostravě, západní a jihozápadní oblast sahající k Jeseníkům a jihovýchodní část v oblasti Beskyd. Součástí cesty k naplnění této vize je také dosažení lepšího stavu životního prostředí, které je nezbytnou podmínkou spokojeného života obyvatel, úspěšného podnikání i zájmu o návštěvu regionu. Poslání: Tvoříme naši budoucnost hlavou a srdcem! Náš kraj vnímáme jako živý organizmus, jehož jsme všichni aktivní součástí. Pružná mysl a svaly vytrénované léty práce na proměně páteřní infrastruktury, ekonomické, dopravní i technické, jsou naší osobní výbavou. Hledáme chytrá řešení pro budoucnost a využijeme vnitřní sílu a motivaci k jejich naplnění. Strategie 11

165 2.2 Globální strategické cíle Globální cíl 1 - Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika Úspěšnost v kraji lokalizovaných ekonomických aktivit v globální konkurenci je zásadní pro blahobyt místních obyvatel. Vysoká, udržitelná a rostoucí konkurenceschopnost se promítá v hospodářském růstu a větším množství prostředků, které jsou firmám a obyvatelům k dispozici a mohou být dále využity pro rozvoj kraje. Úspěch může být dočasně založen na nižších cenách, ale tato strategie je dlouhodobě neudržitelná. Výzvou pro Moravskoslezský kraj je růst podílu aktivit, jejichž konkurenceschopnost čerpá z jiných než nerostných nebo nízkonákladových zdrojů. Při realizaci tohoto globálního strategického cíle hledáme takové klíčové projekty a aktivity, které podpoří významné strukturální změny ve firmách i veřejném sektoru směrem k vyššímu podílu výdajů na vědu a výzkum na finálních výstupech a k inovačním aktivitám, které zvyšují šanci na udržení a posílení konkurenční výhody v celosvětové soutěži. Ve světě i v České republice funguje celá řada takových nástrojů, od podpory spolupracujících oborově zaměřených uskupení, přes intermediární agentury, které jsou zodpovědné za řízení vazeb a vztahů mezi znalostními institucemi a firmami / generování poptávky po inovacích, inkubátory inovačních firem, centra transferu technologií na univerzitách, regionální agentury pro podporu zahraničních investic a podporu regionálně specifického exportu a podobně. V tomto globálním strategickém cíli jde také o vytvoření takové infrastruktury a nabídky moderních služeb, které povedou k vyšší inovační a exportní výkonnosti firem podnikajících v regionu a k přilákání nových aktivit s vysokou přidanou hodnotu. Tento globální strategický cíl je dále rozpracován do následujících specifických strategických cílů (SSC): SSC 1.1 Zajištění koordinované a systémové podpory výzkumu, vývoje a inovací v Moravskoslezském kraji SSC 1.2 SSC 1.3 SSC 1.4 Zlepšit exportní výkonnost místních malých a středních firem a posílit jejich zapojení do globálních hodnotových řetězců Podpora zakládání nových podnikatelských subjektů (MSP včetně fyzických osob OSVČ a mladých podnikatelů) Získat do kraje investory nejen k činnostem s vysokou přidanou hodnotou Globální cíl 2 Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost příležitost pro všechny Zaměstnání je cestou k osobní úspěšnosti a dobré vzdělání je k tomu stále nezbytnější podmínkou. Moravskoslezský kraj má rozvinutou vzdělávací infrastrukturu od mateřských po vysoké školy a patří k nejaktivnějším regionům v inovacích ve vzdělávání. Tyto dobré výchozí podmínky chceme nejen dále rozvíjet, ale současně je využít k posunu na vyšší úroveň šíři a kvalitu doplnit excelencí a prestiží. A to jak v prioritních technických oborech, tak i v neméně důležitých oborech humanitních. Vzdělaní lidé zde najdou nadprůměrné příležitosti k uplatnění svého talentu, budou zde zůstávat nebo se sem vracet a ocení dobré podmínky pro rodinné a profesní zakotvení v tomto dynamickém a kreativním regionu. Chceme nejen více a lepších pracovních příležitostí pro kvalifikované lidi, ale ekonomické zapojení všech, kteří chtějí a mohou. Moravskoslezský kraj se chce do roku 2020 zbavit pozice jednoho z krajů s trvale nejvyšší nezaměstnaností. K dosažení podstatné změny je potřebné koncentrované a koordinované úsilí všech, kdo zaměstnanost nejvíce ovlivňují, ať to jsou úspěšné místní firmy, noví investoři, dobře fungující veřejný sektor nebo účinná aktivní politika zaměstnanosti úřadu práce. Moravskoslezský kraj využije ověřenou schopnost tvorby aktivních partnerství a bude národním lídrem v koordinované politice a realizačních aktivitách na trhu práce prostřednictvím Moravskoslezského paktu zaměstnanosti. Strategie 12

166 Tento globální strategický cíl je dále rozpracován do následujících specifických strategických cílů (SSC): SSC 2.1 SSC 2.2 SSC 2.3 SSC 2.4 SSC 2.5 SSC 2.6 Zlepšit koordinaci aktivit zaměřených na růst zaměstnanosti Snížit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po kvalifikovaných pracovních silách v jejich počtu, struktuře a kvalitě Zvýšit podíl obyvatel schopných komunikovat v cizích jazycích, zejména v angličtině Být evropským lídrem v systémovém rozvoji měkkých kompetencí u všech skupin obyvatel Vytvořit konkurenceschopnou výzkumnou univerzitu Zvýšit pracovní zapojení nezaměstnaných Globální cíl 3 - Soudržná společnost kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě Kvalita a dostupnost zdravotní péče je prioritním a trvale realizovaným cílem ve zdravotnictví. V současnosti roste význam opatření, kterými se udrží rovnováha mezi kvalitou, dostupností a efektivností poskytované zdravotní péče. Hlavním aktuálním úkolem je nastavení mechanismů, které povedou ke stabilizaci hospodaření jednotlivých nemocnic. Důraz je přitom kladen na optimalizaci lůžkového fondu vedoucí ke zvýšení produktivity personálu, zkrácení průměrné ošetřovací doby a zvýšení obložnosti lůžek. K dalším úkolům patří centralizace komplementárních služeb, především laboratoří a odběrových místností, a progresivní zavádění přístrojové techniky a technologií, rozmísťovaných s ohledem na léčebné programy a profilace jednotlivých zařízení. Výhledově je záměrem vytvářet specializovaná centra nadregionálního charakteru. K naplnění strategie v oblasti zdravotnictví budou vhodně využity informační technologie, což umožní zprůhlednit financování zdravotnictví, vyhodnocovat kvalitu lékařské péče ve vztahu k nákladům a přinášet tak podklady k účelnější alokaci zdrojů. Boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě patří mezi strategické cíle krajské sociální politiky. K naplnění vede zejména transformace pobytových sociálních služeb pro lidi s postižením a jejich podpora k životu v přirozené komunitě. Kraj usiluje jak o podporu terénních sociálních služeb, tak o zajištění potřebných kapacit pobytových služeb pro lidi se specifickými potřebami (například s duševním onemocněním vyžadující celodenní péči). Významná je podpora života dětí ve vlastních i náhradních rodinách. Moravskoslezský kraj disponuje rozvinutou sítí zařízení poskytujících sociální služby. Technický stav budov je však v mnohých případech velmi špatný a vyžaduje rozsáhlé investice. Budou připravovány a realizovány projekty, které jsou součástí procesu transformace pobytových sociálních služeb. Například se bude jednat o vznik zařízení chráněného bydlení, rozvoj služeb sociální prevence, jako jsou azylové domy, domy na půli cesty, kontaktní centra, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace, intervenční centra, služby následné péče, podpora samostatného bydlení a také terénní programy pro příslušné cílové skupiny obyvatel. Nezbytné bude také pokračování vzdělávacích aktivit pro poskytovatele sociálních služeb, další koncepční plánování rozvoje těchto služeb a zvyšování informovanosti o poskytovaných a plánovaných sociálních službách v kraji. Tento globální strategický cíl je dále rozpracován do následujících specifických strategických cílů (SSC): SSC 3.1 SSC 3.2 SSC 3.3 SSC 3.4 SSC 3.5 SSC 3.6 Optimalizovat náklady a řídit kvalitu služeb ve zdravotnických zařízeních Rozvíjet specializovaná oddělení zdravotnických zařízení s celokrajskou i nadregionální působností Optimalizovat síť sociálních služeb na území kraje dle zjištěných potřeb jeho obyvatel Transformovat pobytové sociální služby do moderních forem poskytování pomoci a podpory Vytvářet podmínky pro podporu rodin, dětí a náhradní rodinné péče Aktivně se podílet na snižování dopadů chudoby v Moravskoslezském kraji Strategie 13

167 2.2.4 Globální cíl 4 - Kvalitní a kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu Kvalita života je souhrnným faktorem spokojenosti obyvatel. Prostředí, v němž žijeme, je určující podmínkou. Kraj musí zlepšit životní prostředí ve své centrální průmyslové aglomeraci, aby nebyl tmavou skvrnou na mapě ČR a EU. Jen tak plně vynikne kouzlo jeho polohy uprostřed krásných Beskyd a Jeseníků. V období realizace strategie dojde k napojení dopravní infrastruktury na evropské koridory a zlepší se i vnitřní propojení kraje. Kvalitní silniční, železniční i letecká doprava, umístění kraje v centru česko-polsko-slovenského regionu s počtem obyvatel na úrovni středně velkého evropského státu a zlepšující se prostupnost hranic pro volný pohyb lidí, služeb a zboží vytváří celou řadu nových příležitostí. Z národní periferie se kraj a širší region posouvá do polohy silného středoevropského rozvojového pólu. S tímto sebevědomím a ve spolupráci s partnery z Česka, Polska a Slovenska chceme proměnit příležitosti v realitu. K tomu potřebujeme nejen kvalitní infrastrukturu a zlepšené životní prostředí, ale také služby na špičkové úrovni. Sem zaměříme klíčové projekty naší strategie. Vrátíme lidem k užívání mnohé z opuštěných průmyslových areálů a podpoříme jejich inspirativní a inteligentní využití k podnikatelským, vzdělávacím a kulturním účelům. Moravskoslezský kraj a jeho metropole Ostrava chtějí být kulturním, společenským a sportovním centrem, které nabídne akce na špičkové evropské úrovni se širokým spektrem možností pro aktivní trávení volného času obyvatel a návštěvníků kraje. Tento globální strategický cíl je dále rozpracován do následujících specifických strategických cílů (SSC): SSC 4.1 SSC 4.2 SSC 4.3 SSC 4.4 SSC 4.5 SSC 4.6 SSC 4.7 SSC 4.8 SSC 4.9 Stát se krajem špičkových služeb pro 5 milionů rozšířit nabídku volnočasové infrastruktury a služeb pro obyvatele kraje a návštěvníky ze sousedních regionů Posílit kulturu aktivního trávení volného času obyvatel a prevence kriminality mládeže prostřednictvím systémového rozvoje vzdělávacích, kulturních a sportovních aktivit na rekreační, výkonnostní i vrcholové úrovni Mít kvalitní vnitřní i vnější dopravní propojení kraje včetně napojení na Transevropské sítě (TEN-T) Podstatně zlepšit kvalitu ovzduší v kraji a rozvíjet technické podmínky nezbytné pro kvalitní životní prostředí Podporovat druhovou rozmanitost, ekologicky stabilní krajinu včetně postindustriální a udržitelné zemědělství Rozvíjet kulturu chování, odpovědnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí Zlepšit bezpečnost, ochranu zdraví a majetku obyvatel kraje a jeho území Rozšířit, modernizovat a lépe využívat energetické zdroje a rozvodné sítě Vrátit lidem k užívání brownfieldy včetně nevyužívaných objektů SSC 4.10 Rozvíjet kvalitu života v sídlech kraje v souladu se zásadami moderního a zodpovědného urbanismu SSC 4.11 Zajistit rozvoj informační a komunikační infrastruktury Globální cíl 5 - Efektivní správa věcí veřejných Zákaznický přístup, profesionalita a odpovědnost tyto parametry nezbytné pro úspěch firem v tržním prostředí bude Moravskoslezský kraj prosazovat i ve správě věcí veřejných. Spolu s partnerským přístupem a aktivním vedením procesu strategického plánování a realizace se bude jednat o hlavní principy efektivní správy věcí veřejných. Procesy a lidé v nich budou hybateli tohoto přístupu. Zjednodušování a transparentnost procesů, v rámci platných legislativních norem, včetně dynamického využití nástrojů e-governmentu jsou jednou z cest. Tou druhou je vzdělávání a moderní formy personálního rozvoje lidí ve veřejné správě a samosprávě, včetně vzdělávání zastupitelů a politiků. Řadu témat, kterými se kraj zabývá, může efektivně řešit se svými sousedy, regiony v Polsku, na Slovensku a také v České republice. K tomu bude využita moderní forma meziregionální spolupráce Evropské uskupení územní spolupráce TRITIA. Zároveň je nezbytné systematicky Strategie 14

168 pracovat na zlepšování image kraje a zvyšování pocitu sounáležitosti jeho obyvatel se svým regionem. Tento globální strategický cíl je dále rozpracován do následujících specifických strategických cílů (SSC): SSC 5.1 Zajistit rovnoměrný rozvoj kraje ve všech jeho částech SSC 5.2 Posílit přeshraniční a zahraniční spolupráci kraje a spolupráci se sousedními regiony ČR SSC 5.3 Zajistit efektivní výkon a zvýšit profesionalitu veřejné správy SSC 5.4 Zlepšit image kraje navenek i dovnitř Strategie 15

169 2.3 Specifické strategické cíle Specifické strategické cíle globálního cíle 1 - Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika Specifický strategický cíl 1.1 Zajištění koordinované a systémové podpory VaVaI v Moravskoslezském kraji Zdůvodnění specifického cíle: Účelem tohoto cíle je poskytnout komplexní rámec pro zajištění dlouhodobé a konzistentní podpory výzkumných, vývojových a inovačních procesů v Moravskoslezském kraji. Toho bude dosaženo prostřednictvím Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta , která je specializovanou odvětvovou strategií a zastřeší celou tuto oblast. Součástí tohoto cíle je také zajištění pravidelného a koordinovaného vyhodnocování konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje (prostřednictvím Regionální observatoře konkurenceschopnosti). Celková konkurenceschopnost regionu samozřejmě nezávisí jen na podpoře výzkumu, vývoje a inovací, ale i na mnoha dalších aspektech (na podpoře exportu, investic, zakládání nových firem, tj. celkové ekonomické výkonnosti kraje, na lidských zdrojích, dopravní infrastruktuře, dostupnosti energetických zdrojů, životním prostředí, efektivitě veřejné správy), nicméně konkurenceschopnost regionů v dnešním globálním světě je čím dále tím více závislá na tom, jak jsou v nich podporovány právě aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Z tohoto důvodu je Regionální observatoř konkurenceschopnosti zahrnuta do tohoto specifického cíle. Doporučené indikátory naplňování cíle: HPH na zaměstnance v MSK / HPH na zaměstnance v ČR % průměru ČR do roku 2020 Výdaje na VaV jako % podíl na HDP - 1,5 % do roku 2020 Projekty, které podporují naplňování cíle: Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta Specializovaný strategický dokument, který komplexně zajistí naplnění tohoto specifického cíle Nositel projektu: Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Zdroje financování: rozpočet MSK, SF EU, prostředky partnerských subjektů (garantů dílčích projektů univerzit, HK, klastrových organizací, firem, aj.) Indikativní rozpočet: cca tis. Kč ročně Termín realizace: Regionální observatoř konkurenceschopnosti Tato observatoř zajišťuje průběžné sledování vývoje konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje v porovnání s ostatními kraji ČR, příp. s průměrem CR (děleno do oblastí inovace, podnikání, území a lidé). Nositel projektu: Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Zdroje financování: rozpočet MSK Strategie 16

170 Indikativní rozpočet: 150 tis. Kč ročně Termín realizace: Specifický strategický cíl 1.2 Zlepšit exportní výkonnost místních malých a středních firem a posílit jejich zapojení do globálních hodnotových řetězců Zdůvodnění specifického cíle: Náplní tohoto cíle je poskytovat cílené služby malým a středním podnikům v Moravskoslezském kraji ke zvýšení a správnému nasměrování jejich exportních aktivit. Budou podporovány exportní aktivity malých a středních firem ve vazbě na klíčová odvětví v Moravskoslezském kraji vyznačující se vysokou exportní aktivitou případně exportním potenciálem, a to ve vztahu k těm cílovým destinacím, které jsou nebo mohou být předmětem hospodářských zájmů firem v Moravskoslezském kraji. Doporučené indikátory naplňování cíle: Export na 1 zaměstnaného v MSK / export na 1 zaměstnaného v ČR % průměru ČR do roku 2020 Projekty, které podporují naplňování cíle: Centrum mezinárodního obchodu Moravskoslezského kraje (CMO) Cílem CMO je podporovat exportní aktivity malých a středních firem v MSK prostřednictvím informačního servisu o exportních příležitostech, organizace exportních seminářů k vybraným lokalitám a pořádání obchodních misí. Nositel projektu: Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje Zdroje financování: prostředky KHK MSK, SPR MSK a KÚ MSK, projektové financování (SF EU, národní dotační tituly, atd.) Indikativní rozpočet: tis. Kč ročně Termín realizace: Specifický strategický cíl 1.3 Podpora zakládání nových podnikatelských subjektů (MSP včetně fyzických osob OSVČ a mladých podnikatelů) Zdůvodnění specifického cíle: Tento cíl má za úkol vytvářet příznivé podmínky pro zakládání nových firem v Moravskoslezském kraji. Tato aktivita je považována za velmi důležitou, neboť dosavadní aktivita obyvatel v kraji k podnikání je jednou z nejnižších v ČR. Aktivity v rámci tohoto cíle (výchova k podnikavosti, finanční podpora pro nově zakládané firmy) budou zaměřeny jak na nové potenciální právnické, tak i fyzické osoby OSVČ a mladé podnikatele. Předmětem podpory v rámci tohoto cíle budou potenciální podnikatelské záměry, které prokážou alespoň minimální úroveň inovativnosti (mělo by se jednat minimálně o inovace nižšího řádu). Strategie 17

171 Doporučené indikátory naplňování cíle: Počet registrovaných PO na 1000 obyvatel v MSK / počet registrovaných PO na 1000 obyvatel v ČR 75% průměru ČR do roku 2020 Počet registrovaných FO na 1000 obyvatel v MSK / počet registrovaných FO na 1000 obyvatel v ČR 100% průměru ČR do roku 2020 Projekty, které podporují naplňování cíle: Talenty do podnikání Projekt je orientován na identifikaci a rozvoj podnikatelských talentů na vysokých (v první fázi) a středních školách s cílem zahájit vlastní podnikání po skončení nebo již během studia. Nositel projektu: RPIC-ViP Zdroje financování: hledá se vhodný zdroj financování (MS Pakt zaměstnanosti) Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Fond mikropůjček pro zakládání a rozvoj start-ups Účelem fondu bude poskytování zvýhodněných půjček pro nové inovativní podnikatelské záměry (inovace nižšího řádu): PO i FO OSVČ i mladí podnikatelé Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: rozpočet MSK, příp. soukromé zdroje Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: ERASMUS for Young Entrepreneurs zřízení kontaktního místa v MSK Kontaktní místo bude zprostředkovávat možnosti stáží pro mladé podnikatele v zahraničí. Nositel projektu: KHK MSK Zdroje financování: Program ERASMUS Indikativní rozpočet: 100 tis. Kč (zřízení kontaktního místa), 600 tis. Kč ročně (mzdové a režijní náklady) Termín realizace: 2012 (jednání o zřízení kontaktního místa), (provoz kontaktního místa) Specifický strategický cíl 1.4 Získat do kraje investory nejen k činnostem s vysokou přidanou hodnotou Zdůvodnění specifického cíle: Podpora investic výrobní i nevýrobní povahy (centra strategických služeb, high-tech opravárenská centra, aj.) zahraničního i tuzemského původu jsou jednou z priorit ekonomického rozvoje kraje. Je nutné podporovat přípravu dalších lokalit pro průmyslovou výrobu a zajistit aktivní akvizici investorů s využitím národních a dalších regionálních pobídek. V případě výrobních investic budou vyhledány investice s vyšší technologickou náročností s potenciálem k návazným aktivitám v oblasti výzkumu a vývoje v kraji, avšak předmětem zájmu budou také investice se standardní technologickou náročností výroby (např. ve zpracovatelském průmyslu: strojírenská výroba obrábění, soustružení, frézování, výroba plastů, apod.). Strategie 18

172 Doporučené indikátory naplňování cíle: Stav PZI na obyvatele MSK / PZI na obyvatele ČR 100% průměru ČR do roku 2020 Projekty, které podporují naplňování cíle: Nová strategická průmyslová zóna Moravskoslezského kraje Výběr, inženýrská a stavební příprava nové lokality pro průmyslovou výrobu. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj, příp. vlastník vybrané lokality Zdroje financování: Státní rozpočet, prostředky MSK Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Regionální pobídkové schéma pro investory Vytvoření regionálního systému pobídek/zvýhodnění doplňujícího národní pobídkový systém (výrobní investice s vyšší a standardní technologickou náročností / nevýrobní investice centra strategických služeb, high-tech opravárenská centra), příp. vytvoření pracovního místa pro akvizici investorů. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: rozpočet MSK Indikativní rozpočet: v závislosti na nástrojích podpory investic na národní úrovni Termín realizace: 2012 (přípravná fáze), (realizační fáze) Strategie 19

173 2.3.2 Specifické strategické cíle globálního cíle 2 Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost - příležitost pro všechny Specifický strategický cíl 2.1 Zlepšit koordinaci aktivit zaměřených na růst zaměstnanosti Zdůvodnění specifického cíle: Trh práce je složitý mechanismus, jehož fungování ovlivňuje řada klíčových aktérů a faktorů. Koordinace aktivit zaměstnavatelů, vzdělavatelů, samosprávy, odborů a veřejného sektoru není řešením na všechny potřeby a problémy, ale může významně přispět. Dosavadní individuální aktivity jednotlivých subjektů na trhu práce viditelně nestačí. Důležitým krokem je již výběr tématu zaměstnanost mezi hlavní strategické priority kraje. Založení Moravskoslezského paktu zaměstnanosti v únoru 2011 umožňuje rozšíření spolupráce a koordinaci aktivit pro rozvoj zaměstnanosti mezi aktéry z kraje a centrálně řízenými ministerstvy a institucemi. Pakt chce sladit potřeby a představy hlavních aktérů na trhu práce, shodnout se na prioritních projektech a zajišťovat pro jejich řešení finanční zdroje. Koordinační aktivity MS Paktu budou realizovány jak na straně nabídky, přípravou kvalifikovaných pracovníků, tak i na straně poptávky, intervencemi podporujícími tvorbu nových pracovních míst. Doporučené indikátory k naplňování cíle: Míra zaměstnanosti v MS kraji do roku 2020 nad průměrem ve srovnání s ostatními kraji ČR Projekty, které podporují naplňování cíle: Moravskoslezský pakt zaměstnanosti (dále jen MS Pakt) Moravskoslezský pakt zaměstnanosti je strategické partnerství klíčových aktérů trhu práce v Moravskoslezském kraji, které postupně vznikalo v průběhu roku 2010 a bylo završeno podpisem Paktu v Ostravě mezi Moravskoslezským krajem, Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Krajskou hospodářskou komorou MSK a Regionální radou Regionu soudržnosti Moravskoslezsko. MS Pakt si klade za cíl změnit dlouhé roky trvající nepříznivou situaci na zdejším trhu práce naplňováním Integrovaného programu rozvoje zaměstnanosti (IPRZ) a jeho strategických projektů. Nositel projektu: Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Zdroje financování: Fondy a programy EU, finanční zdroje partnerských organizací Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: od roku 2011 do roku 2020 s pokračováním v dalších letech Specifický strategický cíl 2.2 Snížit nerovnováhu v nabídce a poptávce po kvalifikovaných pracovních silách v jejich počtu, struktuře a kvalitě Zdůvodnění specifického cíle: Na regionální úrovni v ČR nejsou k dispozici střednědobé předpovědi trhu práce a kvalifikačních potřeb pro jednotlivá odvětví a územní jednotky. V MS kraji byla založena a pilotně ověřena první Regionální observatoř trhu práce v ČR, která spolupracuje Strategie 20

174 s Národní observatoří trhu práce s cílem zajišťovat kvalitní informační podporu aktérům na trhu práce občanům, zaměstnavatelům, vzdělavatelům, úřadům práce, institucím regionální správy a tím pozitivně ovlivňovat soulad mezi nabídku a poptávkou po kvalifikované pracovní síle. Kromě informací je další potřebou včasná motivace žáků základních a středních ke studiu oborů požadovaných na trhu práce v souladu s individuálními předpoklady (talentem) každého jednotlivce. Zejména pokud jde o technické obory je nutné podpořit motivaci žáků také podstatnými změnami ve výuce relevantních předmětů, jako je například matematika. Doporučené indikátory k naplňování cíle: Míra registrované nezaměstnanosti dle vzdělanostních skupin v MS kraji Míra dlouhodobé nezaměstnanosti dle vzdělanostních skupin v MS kraji Uplatnění absolventů SŠ a VŠ z MS kraje na trhu práce (zavedení sledování u středních škol + dohoda na zapojení do systému u vysokých škol) výběrová šetření Využití prognostických informací z Krajské observatoře trhu práce a konkurenceschopnosti k ovlivnění nabídky výběrová šetření Projekty, které podporují naplňování cíle: Krajská síť center kariérového poradenství Individuální bilance osobního potenciálu/talentu a kompetencí, kariérové poradenství ke sladění vlastního potenciálu s představami a příležitostmi na trhu práce, doporučení k dalšímu osobnímu rozvoji v rámci celoživotního vzdělávání, budou nástrojem pro inteligentní využití služeb jednotlivci ve všech dalších projektech. Nositel projektu: MS Pakt Zdroje financování: Fondy a operační programy EU Indikativní rozpočet: cca tis. Kč, toho tis. Kč za služby pro cca obyvatel v průběhu pilotního testování Termín realizace: od roku 2014 do roku 2016 pilotáž, po ověření projekt na systémové rozšíření a postupný přechod na průběžně poskytované služby s částečnou či plnou úhradou jejich uživateli Talent Pool Program pro identifikaci a rozvoj talentovaných vysokoškoláků, ale také žáků nižších stupňů počátečního vzdělávání, v úzké spolupráci s významnými zaměstnavateli v kraji individuální programy, domácí i zahraniční stáže, zapojení do pracovních týmů, spolupráce s manažery, síťování účastníků programu, nadstandardní jazyková a odborná příprava. Nositel projektu: MS Pakt Zdroje financování: Fondy a operační programy EU Indikativní rozpočet: cca tis. Kč Termín realizace: od roku 2013 do roku 2015 pilotáž, po ověření projekt na systémové rozšíření Brána k technické kariéře 1 1 Pod tento integrovaný projekt MS Paktu jsou postupně zařazovány systémové projekty podporující rozvoj technické vzdělanosti, jako je například Technika nás baví nebo Tvoje budoucnost tvoje volba, pokud podporují cíle MS Paktu a nositelé souhlasí se zapojením. Do budoucna bude MS Pakt mezi tyto systémové projekty zapojovat i další relevantní projekty z globálních grantů MS kraje a z centrálních operačních programů, které jsou řešeny na území MS kraje. Strategie 21

175 Program pro zajištění potřebného počtu a kvality nové generace techniků a řemeslníků do firem v MS kraji zaměření na žáky základních a středních škol, jejich rodiny i pedagogy; specifickou skupinou jsou dospělí se zájmem o změnu či restart kariéry směrem k technickým a řemeslným profesím; dílčí projekty na propagaci a zvýšení prestiže technických a řemeslných oborů; nové vzdělávací programy i didaktické metody k výuce přírodovědných a technických předmětů; rozvoj kvalifikace středoškolských učitelů s vazbou na moderní technologie a řídící procesy ve firmách; vybavení základních škol pomůckami a nástroji k rozvoji technických a řemeslných dovedností; rozvoj kariéry řemeslník živnostník; dílčí projekt pro systémové využití odborných kapacit špičkových profesionálů z firem, s prodloužením jejich pracovní kariéry ve prospěch transferu znalostí žákům, studentům a mladým začínajícím pracovníkům, včetně propojení s relevantními investičními a vzdělávacími projekty, jako je Svět techniky, modernizace vybavení středních technických škol pro vybrané obory apod. Nositel projektu: MS Pakt Zdroje financování: Fondy a operační programy EU Indikativní rozpočet: cca tis. Kč Termín realizace: od roku 2013 do roku 2015 pilotáž, po ověření projekt na systémové rozšíření KOMPAS kompetence a stáže Program pro zavedení systému do realizace a využití stáží ve firmách s vazbou na rozvoj odborných i měkkých kompetencí zaměření na studenty i pedagogy středních a vysokých škol. Pilotní projekt NETFEI pro VŠB-Technickou univerzitu Ostrava, Fakultu elektrotechniky a informatiky, byl schválen v OP VK. Předpokládá se šíření konceptu na úroveň celého kraje. V rámci dílčího projektu KOMPED bude podpořen rozvoj kompetencí pedagogů v počátečním vzdělávání také ke vzdělávání dospělých. Nositel projektu: MS Pakt Zdroje financování: Fondy a operační programy EU Indikativní rozpočet: jedná se o soubor projektů s vlastními dílčími rozpočty Termín realizace: od roku 2012 průběžně Mechatronika Modernizace vybavení středních průmyslových škol zřizovaných krajem k zajištění komplexní přípravy žáků středních průmyslových škol v oblasti automatizovaných funkčních celků a zařízení tak, aby byla na požadované úrovni technického vývoje a odpovídala požadavkům zaměstnavatelů. Nositel projektu: MS kraj Zdroje financování: Regionální operační program Indikativní rozpočet: cca tis. Kč Termín realizace: zahájení projektu se plánuje na přelomu roku 2012/ Velkoprostorové multifunkční odborné učebny - gastrocentra Projekt reaguje na nedostatečnou situaci v oblasti výuky gastronomických oborů na šesti vybraných SŠ v MSK, kde je plánováno v každé z těchto škol vybudovat oborové centrum praktické přípravy. Každá ze škol je umístěna v jednom okrese kraje jako jeho spádové centrum odborného vzdělávání v těchto oborech. Hlavním cílem pořízení nového vybavení je modernizace výuky a metod vzdělávání a vytvoření kvalitního zázemí pro výuku gastrooborů a výpočetní techniky, které budou reálně simulovat pracovního prostředí. Neméně důležitým cílem projektu je zlepšením materiálního vybavení jednotlivých škol Strategie 22

176 přispět k zatraktivnění gastronomických oborů (jejich lepší adaptaci na moderní metody výuky a praxe) a díky tomu v Moravskoslezském kraji zvýšit počet zájemců o vzdělání v těchto oborech. Zvýšením počtu zájemců o tyto obory zajistit v následujících letech i zvýšení počtu absolventů, kteří díky kvalitní odborné připravenosti vytvoří kvalitní nabídku pracovníků v oboru gastronomie. Nositel projektu: MS kraj Zdroje financování: Regionální operační program Indikativní rozpočet: cca tis. Kč Termín realizace: září 2010 leden Řízení kvality vzdělávání rozvojem manažerů škol Rozvoj manažerů škol s využitím jejich výběru, koučingu a mentoringu, podporou profesionálního rozvoje (včetně tuzemských i zahraničních stáží), hodnocení a odměňování vedoucích pracovníků, síťování škol ke sdílení příkladů dobré praxe dle zaměření a odbornosti škol, rozvoj metodiky hodnocení škol zřizovatelem a zjišťování přidané hodnoty znalostí, získávání kvalitních pedagogů do pedagogických studií a do praxe. Nositel projektu: Ostravská univerzita a Krajské zařízení pro DVPP Zdroje financování: Fondy a operační programy EU, rozpočty MSK Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Čtenářská gramotnost Rozvoj gramotnosti budoucích studentů a zaměstnanců reagující na zjištění, že čtenářská gramotnost 15letých žáků v MS kraji je dle výsledků PISA 2009 nejhorší ve stále se zhoršující ČR s extrémně negativním trendem u chlapců. Nositel projektu: Krajské zařízení pro DVPP a Ostravská univerzita Zdroje financování: Fondy a operační programy EU Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Virtuální univerzita Cílem projektu je vytvoření školicího portálu (virtuální univerzity) obsahující moduly výuky předmětů prvního ročníku vysoké školy, dostupného po Internetu registrovaným zájemcům, tj. pedagogům a studentům středních škol Moravskoslezského kraje. Nositel projektu: Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta Karviná Zdroje financování: Fondy a operační programy EU Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Specifický strategický cíl 2.3 Zvýšit podíl obyvatel schopných komunikovat v cizích jazycích, zejména v angličtině Zdůvodnění specifického cíle: Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem - je asi jen málo rčení, která by byla v dnešní době aktuálnější, a platí plně i v MS kraji. Přiměřená jazyková vybavenost mezi širokou veřejností, zejména v angličtině, je stále ještě velkou výzvou. Kraj uprostřed silného středoevropského regionu je v zorném poli mnoha významných zahraničních investorů. Přitom se na trhu práce potýkáme s problémem nedostatečné jazykové znalosti jak Strategie 23

177 v odborných profesích, tak i ve službách. Jedním z nezbytných požadavků přicházejících investorů, zejména v technických odvětvích, je zajištění dostatečné kapacity anglicky mluvících zaměstnanců. Stejně citelná potřeba dorozumět se anglicky existuje i ve sférách služeb, neboť příliv návštěvníků z řad cizinců je podmíněn i jazykovou bezbariérovostí. Proto bude dílčími projekty aktivně podporována a rozvíjena jazyková vybavenost žáků, studentů i ostatních obyvatel kraje. Možnost strategicky ovlivnit kvalitu vzdělávání cizích jazyků je zejména v systémovém rozvoji kapacit rodilých mluvčích jako pedagogů na středních školách. Doporučené indikátory k naplňování cíle: Umístění středních škol MS kraje mezi ostatními školami v ČR od roku po zavedení povinné maturity z cizího jazyka Výběrová šetření mezi různými cílovými skupinami v MS kraji k šetřením využít Krajskou observatoř trhu práce a konkurenceschopnosti Projekty, které podporují naplňování cíle: Gate Open 2 Program na maximální možné rozšíření angličtiny (obecné i odborné) jako běžného komunikačního a pracovního prostředku obyvatel MS kraje. Angličtina otevírá dokořán bránu k lepšímu profesnímu uplatnění a zapojení do mezinárodních sítí. Rozšíření počtu a zvýšení kvality učitelů angličtiny více rodilých mluvčích; příprava nových vzdělávacích programů, didaktických metod a kanálů internet, TV; cílené prosazování angličtiny do výuky všech žáků a studentů; výuka odborné angličtiny a kredity za dosažení definované úrovně jako povinná součást vzdělávání na VŠ v MS kraji, včetně zajištění kapacit a finančních zdrojů pro lepší studium angličtiny mimo běžnou výuku; dílčí projekty na propojení angličtiny (+ event. dalších jazyků) s dalšími kompetencemi pro oblast zahraničního obchodu; zpřístupnění zahraničních stáží a studijních cest a motivace k jejich využití apod. Nositel projektu: MS pakt ve spolupráci s MS krajem, školami a dalšími vzdělavateli Zdroje financování: Fondy a operační programy EU Indikativní rozpočet: jedná se o soubor projektů s vlastními dílčími rozpočty Termín realizace: od roku 2011 průběžně Specifický strategický cíl 2.4 Být evropským lídrem v systémovém rozvoji měkkých kompetencí u všech skupin obyvatel Zdůvodnění specifického cíle: Oblast měkkých kompetencí má mimořádný vliv na úspěšnost v práci i v osobním životě. Jsou to zejména měkké kompetence, jako je například orientace na zákazníka, flexibilita nebo komunikativnost, které nejvíce ovlivňují kulturu chování i výkon člověka, což má také vliv na atmosféru mezi lidmi. Systémovým rozvojem měkkých kompetencí přispějeme k rozvíjení image kultivovaného a přátelského kraje. Východiskem je Kompetenční model Moravskoslezského kraje, schválený Zastupitelstvem kraje v roce V oblasti systémového rozvoje měkkých kompetencí existuje v Moravskoslezském kraji kapacita, 2 Pod tento integrovaný projekt MS Paktu jsou postupně zařazovány systémové projekty podporující rozvoj jazykových kompetencí. Do budoucna bude MS Pakt mezi tyto systémové projekty zapojovat relevantní projekty z globálních grantů MS kraje, jako je například Pogress nebo S jazykem za úspěchem a z centrálních operačních programů, které jsou řešeny na území MS kraje. Strategie 24

178 která umožňuje do budoucna aspirovat na přední pozici mezi evropskými regiony. Evropské centrum excelence pro klíčové kompetence, které v kraji sídlí, je v současnosti zřejmě nejvýznamnějším exportérem českého vzdělávání do zahraničí - zde vzniklý program rozvoje měkkých kompetencí je šířen do mnoha zemí Evropy. Metodika popisu měkkých kompetencí je využita v rámci tvorby Národní soustavy povolání v České republice. Systémový rozvoj měkkých kompetencí v MS kraji a využití existující konkurenční výhody v tomto směru dává dobrý předpoklad pro naplnění tohoto specifického cíle. Doporučené indikátory k naplňování cíle: Systémová aplikace Kompetenčního modelu MS kraje v počátečním i celoživotním vzdělávání a sledování: počtu škol a žáků, u nichž jsou systematicky rozvíjeny měkké kompetence počtu a struktury obyvatel, kteří projdou tréninky měkkých kompetencí počtu zemí, kam proběhl/probíhá transfer programu k rozvoji měkkých kompetencí Projekty, které podporují naplňování cíle: Evropské centrum excelence pro klíčové kompetence Jedná se o sadu aktivit a projektů v národním a mezinárodním měřítku, které jsou spojeny s rozvojem měkkých kompetencí u všech skupin obyvatel. Základem pro tuto činnost jsou tréninkové programy k rozvoji měkkých kompetencí v počátečním i celoživotním vzdělávání a systém přípravy certifikovaných lektorů kompetencí. Unikátní charakter programů potvrzuje vysoká poptávka a transfer programů do většiny zemí Evropské unie i mimo ni, například do Turecka. V ČR se jedná o prosazení vytvořené metodiky popisu, hodnocení a rozvoje měkkých kompetencí do systémů, jako je Národní soustava povolání. Nositel projektu: RPIC-ViP Zdroje financování: Fondy a operační programy EU, vlastní spolufinancování, doplňkové spolufinancování partnerů, jiné zdroje klientů - individuální, soukromé i veřejné Indikativní rozpočet: jedná se o soubor projektů s vlastními dílčími rozpočty Termín realizace: od roku 2008 průběžně Kompetence pro život Zavádění výuky kompetencí do vzdělávacího systému probíhá v souladu s celoevropskými trendy. Projekt je zaměřen na posílení rozvoje měkkých kompetencí učitelů a žáků na základních a středních školách v krajích České republiky, včetně Moravskoslezského, kde tento program vzniká. Projekt je realizován ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Nositel projektu: RPIC-ViP Zdroje financování: OPVK individuální projekt Indikativní rozpočet: cca tis. Kč Termín realizace: 10/2010 9/ Služby s úsměvem Program posilující poskytování zákaznicky přívětivých služeb v definovaných oblastech (volnočasové, zdravotnické a sociální, strategické služby pro firmy) prostřednictvím vzdělávání a hodnocení i ocenění kvality služeb. Nositel projektu: MS pakt Zdroje financování: Fondy a operační programy EU Strategie 25

179 Indikativní rozpočet: jedná se o soubor projektů s vlastními dílčími rozpočty Termín realizace: od roku 2014 průběžně Podnikavý region Program k rozvoji podnikavosti a podnikání v MS kraji od škol po dospělou populaci. Dílčími projekty jsou Kompetence k podnikavosti zavedení aktivit rozvíjejících podnikavost od základních škol, Talenty do podnikání identifikace a rozvoj podnikatelských talentů na vysokých (v první fázi) a středních školách, s cílem zahájit vlastní podnikání po skončení nebo již během školy, Síť poradenských služeb a podnikatelských inkubátorů pro zahájení a rozvoj podnikání v malých a středních firmách profesionální servis ke snížení rizik podnikání dostupný zájemcům z MS kraje, doplňkový servis - Databáze podnikatelských příležitostí zejména ve službách a řemeslech; provázání s existujícími a připravovanými programy finančních mechanismů na podporu podnikání. Nositel projektu: MS Pakt Zdroje financování: Fondy a operační programy EU Indikativní rozpočet: jedná se o soubor projektů s vlastními dílčími rozpočty Termín realizace: od roku 2012 průběžně Strategie 26

180 Specifický strategický cíl 2.5 Vytvořit konkurenceschopnou výzkumnou univerzitu Zdůvodnění specifického cíle: MS kraj je druhým nejlidnatějším krajem republiky. Přes toto postavení, reprezentující cca 12 % obyvatelstva ČR, je role kraje v oblasti vzdělání nevyvážená a z hlediska budoucího vývoje i potenciálně nestabilní. Hlavním důvodem je historické vnímání kraje jakožto výrobní základny republiky v oblasti těžkého průmyslu, hornictví a hutnictví, což dlouhodobě poznamenalo jak strukturu obyvatel kraje, tak i jeho sociálně ekonomický potenciál. Kraj má však ambici změnit svou image na kulturní a univerzitní kraj, kde je lákavé studovat, pracovat a žít. Proto se zde rozvíjí plnohodnotná a rozmanitá vzdělávací nabídka vysokoškolských oborů technického i humanitního zaměření. Do budoucna se jeví jako nezbytné posilovat úlohu kvalitní vědy a výzkumu, příležitost pak jistě spočívá v interdisciplinaritě (kombinující např. tradiční obory s novými informačními technologiemi). Ostrava, jako metropole regionu, by se měla stát plně konkurenceschopným univerzitním městem. K tomu vede specifický cíl zaměřený na rozvoj minimálně jedné výzkumné univerzity v rámci České republiky. Doporučené indikátory k naplňování cíle: Získání statutu výzkumné univerzity alespoň u jedné univerzity v kraji Projekty, které podporují naplňování cíle: Společně k výzkumné univerzitě Cílem projektu je vytvoření podmínek a předpokladů pro integraci dvou největších vysokých škol v Moravskoslezském kraji: VŠB TUO a Ostravské univerzity v Ostravě. Klíčovými aktivitami tohoto projektu jsou: I. Zpracování analýzy procesů vstupujících do integrace II. III. IV. Tvorba a ověřování metodiky integrace procesů Popularizace procesů Realizace procesních analýz (auditů) integrace v oblasti: vzdělávání vědy informačních systémů legislativy V. Implementace procesů VI. Vyhodnocení a nastavení udržitelnosti Nositel projektu: VŠB-TUO a Ostravská univerzita Zdroje financování: zdroje univerzit, prostředky MŠMT Indikativní rozpočet: cca tis. Kč Termín realizace: Specifický strategický cíl 2.6 Zvýšit pracovní zapojení nezaměstnaných Zdůvodnění specifického cíle: Moravskoslezský kraj je dlouhodobě na nelichotivém prvním místě v absolutním počtu nezaměstnaných v rámci celé České republiky. Rozsáhlá restrukturalizace průmyslu zde byla v předcházejících dvaceti letech dokončena. K dynamickému růstu hrubého domácího Strategie 27

181 produktu celého kraje je nutné podstatně zvyšovat pracovní zapojení nezaměstnaných. Zejména dlouhodobě nezaměstnaní jsou vážným problémem k řešení. Základní legislativní podmínky pro nezaměstnanost vytváří stát. Hlavní roli při aktivní práci s nezaměstnanými hrají úřady práce. Odborné znalosti zaměstnanců úřadů, úzká spolupráce s dalšími subjekty na trhu práce a finanční zdroje na aktivní politiku zaměstnanosti, posílené dočasně z evropských fondů, vytvářejí dobré výchozí podmínky pro realizaci tohoto strategického cíle. Klíčovým faktorem úspěchu na straně nabídky je individuální přístup k nezaměstnaným, identifikace jejich možností a preferencí a cílená příprava pro uplatnění na trhu práce. Na straně poptávky bude rozhodující vývoj ekonomiky a schopnost zaměstnavatelů udržet stávající a tvořit nové pracovní příležitosti. Doporučené indikátory k naplňování cíle: Míra nezaměstnanosti v MS kraji do roku 2020 dostat podíl nezaměstnaných pod průměr ve srovnání krajů ČR Projekty, které podporují naplňování cíle: Labour Pool zaměstnanecké a vzdělávací agentury pro přechodný trh práce Program zaměstnaneckých a vzdělávacích agentur mezičlánek k integraci na běžný trh práce. Standardizovaný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti pro hlavní cílové skupiny. Labour Pool nabídne cílovým skupinám přechodné/ startovací zaměstnání, vzdělávací programy k doplnění potřebných kompetencí a asistenci při hledání zaměstnání na běžném trhu práce - na dobu cca 12 měsíců. Uživatelům služeb (obce, veřejný sektor i podnikatelský sektor) nabídne agenturní zaměstnance k realizaci veřejně prospěšných prací a dalších dohodnutých služeb. Nositel projektu: Úřad práce ČR krajská pobočka Ostrava prostřednictvím RIP Regionálních individuálních projektů - v rámci MS Paktu Zdroje financování: OP LZZ Indikativní rozpočet: jedná se o soubor projektů s vlastními dílčími rozpočty Termín realizace: od roku 2012 průběžně pro život pracovní zapojení lidí se zdravotními hendikepy Program pro zájemce o zaměstnání se zdravotními hendikepy efektivnější využití pracovního potenciálu zdravotně hendikepovaných občanů prostřednictvím provázané škály služeb - včasný kontakt a individuální podpora nových členů skupiny, diagnostika využitelných pracovních kompetencí a ergodiagnostika, analýza procesů a pracovních pozic u zaměstnavatelů apod. Nositel projektu: Úřad práce ČR krajská pobočka Ostrava prostřednictvím RIP Regionálních individuálních projektů - v rámci MS Paktu Zdroje financování: OP LZZ Indikativní rozpočet: cca tis. Kč pro pilotní projekt Termín realizace: pilotáž Skupina projektů Úřadu práce k financování z OP LZZ Projekty pro různé cílové skupiny ve formě komplexních služeb zajištěných dodavatelsky s hlavním cílem integrace účastníků na trh práce. Pro období do roku 2015 jsou chystány následující projekty: - Absolventi a praxe - Šance pro samostatnost Strategie 28

182 - Rychlý start - Šance na zaměstnání - Projekt pro etnické minority - Začleňovací firma Nositel projektu: Úřad práce ČR krajská pobočka Ostrava prostřednictvím RIP Regionálních individuálních projektů ve spolupráci s MS Paktem Zdroje financování: OP LZZ Indikativní rozpočet: jedná se o soubor projektů s vlastními dílčími rozpočty Termín realizace: Strategie 29

183 2.3.3 Specifické strategické cíle globálního cíle 3 - Soudržná společnost kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě Specifický strategický cíl 3.1 Optimalizovat náklady a řídit kvalitu služeb ve zdravotnických zařízeních Zdůvodnění specifického cíle: Optimalizace nákladů a účinné řízení kvality služeb ve zdravotnických zařízeních v nejrůznějších podobách, je jedním z aktuálních směrů, které jsou sledovány a uplatňovány při snaze o zefektivnění struktury a řízení zdravotnických zařízení. Praktická realizace probíhá pomocí aplikace nejrůznějších opatření ve formě efektivního řízení logistických procesů, podporou zavádění a modernizace moderních informačních technologií, podporou projektů v rámci elektronického zdravotnictví, zvyšováním bezpečnosti pacientů, zaváděním jednotného controllingu a sjednocováním měření kvality ve zdravotnických zařízeních. Standardizace zdravotnictví se stala jedním z klíčových témat v tomto rezortu. Má přímý vliv na zvyšování kvality poskytované zdravotní péče a na zvyšování bezpečnosti pacientů. S procesem standardizace je úzce svázán proces akreditace zdravotnických zařízení, čili formální uznání souladu se stanovenými kritérii - kvality, efektivity, komplexnosti služeb, správné péče o pacienty, včetně dalších služeb podporujících zvyšování kvality zdravotní péče. Rozvoj společnosti a veškerých oblastí lidské činnosti je v posledních desetiletích úzce spjat se vznikem, šířením a zdokonalováním moderních informačních technologií (IT). Plošně a napříč zdravotnickými zařízeními probíhají procesy digitalizace, zavádění PACS systémů, znovu se stává aktuální koncept sdílených elektronických zdravotních záznamů pro vedení elektronické zdravotní dokumentace pacientů. V otázce procesů zvyšování úrovně bezpečností pacientů a zdravotnického personálu je velká pozornost věnována systému správné identifikace pacientů, která je v rámci léčebného procesu klíčová vzhledem k jejich bezpečí. Zdravotnická péče přináší mnoho možností k využití čárových kódů - např. náramky pro pacienty, označování léků, označování laboratorních vzorků, krevních preparátů, lékařských nástrojů, přístrojů, majetku atd. V oblasti řídících procesů pak připadá zásadní role zavedení jednotného controllingu, který podpoří rozhodování na různých úrovních řízení nemocnice či celé sítě poskytovatelů zdravotnické péče. Doporučené indikátory k naplňování cíle: Počet podpořených projektů v rámci zkvalitnění logistických procesů ve zdravotnických zařízeních Počet podpořených ehealth projektů Počet podpořených projektů vedoucích ke zlepšení řídících procesů Počet podpořených projektů vedoucích ke zvýšení kvality zdravotní péče Projekty, které podporují naplňování cíle: Podpora kvalitního řízení logistických a obslužných procesů v nemocnicích Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: MZ, kraj, fondy a programy EU, zdravotnická zařízení Strategie 30

184 Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Podpora informačních technologií pro rozvoj kontinuální sdílené péče o zdraví Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: MZ, kraj, fondy a programy EU, zdravotnická zařízení Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Podpora projektů v rámci ehealth Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: MZ, kraj, fondy a programy EU, zdravotnická zařízení Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Projekty podporující zajištění vyšší úrovně bezpečnosti pacientů a zdravotnického personálu Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: MZ, kraj, fondy a programy EU, zdravotnická zařízení Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Zavedení jednotného controllingu a dalších řídicích procesů ve zdravotnických zařízeních kraje Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: kraj, fondy a programy EU, zdravotnická zařízení Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Sjednocení měření kvality zdravotní péče v krajských zdravotnických zařízeních Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: kraj, fondy a programy EU, zdravotnická zařízení Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Specifický strategický cíl 3.2 Rozvíjet specializovaná oddělení zdravotnických zařízení s celokrajskou i nadregionální působností Zdůvodnění specifického cíle: Současný systém provozu zdravotnických zařízení poskytuje rozsáhlé možnosti pro optimalizaci služeb. Velké rezervy lze např. nalézt v organizaci komplementárních činností. V souladu s odbornými doporučeními je vhodné zaměřit pozornost právě na tuto oblast a na možnosti vytvoření superspecializovaných pracovišť. Pro tento účel je nezbytnosti vybudování odpovídajícího technického zázemí v souladu s nejnovějšími vývojovými trendy, které se opírají především o zavádění informačních technologií, elektronizaci zdravotnictví Strategie 31

185 a aplikaci jednotných informačních systémů. Jedním z klíčových ukazatelů úrovně a postavení zdravotnického zařízení v rámci komplexní zdravotnické sítě, je stav materiálně-technického zázemí. Specializovaná přístrojová technika, která představuje souhrn funkčně, technicky a finančně náročných přístrojů, vzhledem ke své nákladnosti a nutnosti efektivního využívání vyžaduje co nejuvážlivější koncept pořizování a rozmísťování. Z druhé stránky, bez pořizování a zavádění této techniky a technologií nelze provozovat moderní špičkovou medicínu ani není možno udržet krok se současnými medicínskými poznatky a trendy. Ve specializovaných centrech, která představují špičková pracoviště na nejvyšší dostupné úrovni po stránce funkční, odborné, personální i materiálně technického zázemí, je využívání nejmodernějšího přístrojového vybavení nezbytné. Zřizování takových center je efektivním prostředkem, jak koncentrovat a efektivně využívat kvalifikovanou odbornou péči, protože špičková technika, technologie a vysoce erudovaný personál na jednom pracovišti umožňuje výraznou optimalizaci nákladů na jedné straně a zároveň otevírá možnosti pro poskytování vysoce specializované a superspecializované péče s regionální a nadregionální dostupností. Doporučené indikátory k naplňování cíle: Počet podpořených projektů vedoucích k optimalizaci a specializaci komplementárních činností Počet podpořených projektů v rámci vzniku nových specializovaných oddělení zdravotnických zařízení s nadregionální působností Počet podpořených projektů v rámci rozvoje specializovaných oddělení zdravotnických zařízení s nadregionální působností Projekty, které podporují naplňování cíle: Podpora optimalizace komplementárních činností ve zdravotnických zařízeních Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: kraj, fondy a programy EU, zdravotnická zařízení Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Podpora přístrojového vybavení specializovaných oddělení zdravotnických zařízení s nadregionální působností Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: MZ, kraj, fondy a programy EU, zdravotnická zařízení Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Zvyšování kvality zdravotní péče v rámci specializovaných oddělení zdravotnických zařízení s nadregionální působností Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: MZ, kraj, fondy a programy EU, zdravotnická zařízení Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Strategie 32

186 Specifický strategický cíl 3.3 Optimalizovat síť sociálních služeb na území kraje dle zjištěných potřeb jeho obyvatel Zdůvodnění specifického cíle: V oblasti střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb bude Moravskoslezský kraj i v následujícím období navazovat na již započaté aktivity směřující k vytvoření koncepčního plánování rozvoje sociálních služeb a zvyšování kvality jejich poskytování. Základním kritériem stávajících a nově vzniklých služeb, financovaných z veřejných zdrojů, je jejich potřebnost v území identifikovaná v rámci procesu plánování sociálních služeb obce či kraje, promítnutá do jejich strategických cílů dlouhodobějšího charakteru, resp. do jejich strategických dokumentů (komunitních plánů, plánu rozvoje města, střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje atd.). Sociální služby poskytované na území kraje by tak měly odrážet aktuální potřeby obyvatel Moravskoslezského kraje, které lze naplnit a uspokojit veřejnými zdroji. Stabilita a udržitelnost této sítě bude zaručena veřejnou deklarací potřebnosti ze strany zadavatelů, včetně jejich finanční spoluúčastí na jejím provozu. Pozornost bude věnována všem druhům sociálních služeb, přičemž bude uplatňována zásada setrvání osoby v přirozeném prostředí po co možná nejdelší dobu při zajištění pomoci a podpory terénní, příp. ambulantní formou. Z pohledu cílových skupin bude prioritně řešena otázka dostupnosti sociálních služeb pro cílové skupiny významné na úrovni kraje, kdy problematika přesahuje úroveň lokální a promítá se do plánování rozvoje sociálních služeb v měřítku regionálním či krajském. V této fázi je klíčové posilovat vztahy a vazby v základním prvku komunitního plánování, v tzv. triádě (veřejnost x poskytovatelé x zadavatelé), a to na všech úrovních procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb realizovaného na území Moravskoslezského kraje. Zároveň bude kladen důraz na kvalitu při poskytování sociálních služeb, která bude mimo jiné posilována podporou vzdělávání poskytovatelů i zadavatelů sociálních služeb. Doporučené indikátory k naplňování cíle: počet podpořených stávajících služeb počet podpořených nových služeb počet podpořených osob počet podpořených organizací počet nově vytvořených/inovovaných produktů počet úspěšných absolventů kurzů Projekty, které podporují naplňování cíle: Projekty realizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Nositelé projektu: Moravskoslezský kraj, obce Zdroje financování: MPSV, obce, kraj, ESF Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Plánování sociálních služeb cesta k vytvoření místně a typově dostupných sociálních služeb na území Moravskoslezského kraje Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Strategie 33

187 Zdroje financování: ESF, OPLZZ, MPSV Indikativní rozpočet: ,2 tis. Kč Termín realizace: Podpora vzdělávání a supervize u pracovníků v oblasti sociálních služeb a pracovníků v sociální oblasti zařazených do úřadů v Moravskoslezském kraji Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: ESF, OPLZZ, MPSV Indikativní rozpočet: ,3 tis. Kč Termín realizace: Specifický strategický cíl 3.4 Transformovat pobytové sociální služby do moderních forem poskytování pomoci a podpory Zdůvodnění specifického cíle: V minulosti byli lidé s různým druhem postižení často segregováni na okraj společnosti. Ve velkých budovách ústavního typu, především na okraji měst či v nezabydlených částech obcí, lidé žili v mnohalůžkových pokojích v nedůstojných podmínkách, které popíraly základní lidská práva, oslabovaly kompetence a zodpovědnost za vlastní život, omezovaly soukromí a osobní svobodu, tedy to, co člověka činí lidskou bytostí. Záměrem kraje je provést systémovou změnu v poskytování sociálních služeb, která je rozpracována a řešena ve strategickém dokumentu "Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb)". Tohoto cíle bude dosaženo na základě realizace transformačních záměrů subjektů, které jsou zapojené do transformačního procesu, a to realizací konkrétních investičních projektů a aktivit souvisejících s neinvestiční podporou procesu a kvalitou sociálních služeb jako je medializace, metodická podpora, vzdělávání, ale také spolupráce zainteresovaných subjektů. Doporučené indikátory k naplňování cíle: počet podpořených projektů a realizovaných aktivit počet podpořených osob počet nově vytvořených produktů počet transformovaných kapacit Projekty, které podporují naplňování cíle: Projekty realizace Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb) Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: MS kraj, ESF, MPSV Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Strategie 34

188 3.4.2 Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: ESF, OPLZZ Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Transformace Marianum, p.o. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: IOP Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Transformace Benjamín, p.o. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: ROP, MS kraj Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Transformace Domov Jistoty, p.o. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: ROP, MS kraj Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Transformace Fontána, p.o. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: ROP, MS kraj Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Transformace Harmonie, p.o. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: IOP Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Transformace Náš svět, p.o. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: ROP, MS kraj Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Strategie 35

189 3.4.9 Transformace Sírius, p.o. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: ROP, MS kraj Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Transformace Dolní Životice, p.o. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: IOP, ROP, MS kraj Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Transformace Zámek Nová Horka, p.o. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: IOP Indikativní rozpočet: tis.kč Termín realizace: Strategie 36

190 Specifický strategický cíl 3.5 Vytvářet podmínky pro podporu rodin, dětí a náhradní rodinné péče Zdůvodnění specifického cíle: Rodina je nejdůležitějším socializačním činitelem a je proto nesmírně důležité zajistit každému dítěti možnost vyrůstat ve vlastní (v případě, že to není možné náhradní) rodině. Tento cíl se zaměřuje na komplexní podporu oblasti péče o rodiny s dětmi v Moravskoslezském kraji. Jedná se o vytvoření služeb nebo aktivit, zvláště se zaměřením na děti se specifickými potřebami. Další velkou podporovanou oblastí je prevence sociálněpatologických jevů v rodině, vedoucích k umístění dětí do institucionální péče. Doporučené indikátory k naplňování cíle: počet podpořených aktivit a projektů počet dětí umístěných do náhradní rodinné péče počet nových žádostí o náhradní rodinnou péči počet nových lůžek zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rámci MSK Projekty, které podporují naplňování cíle: Projekty realizace rodinné politiky Moravskoslezského kraje Podpora subjektů nabízejících služby a aktivity ohroženým rodinám, podpora aktivit sdílené a neformální péče. Nositel projektu: MSK, obce, NNO Zdroje financování: MSK, obce, MPSV, EU, NNO Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Projekty prevence umisťování dětí do ústavní výchovy a realizace politiky náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji Informační kampaň k NRP, systémová podpora prevence umisťování dětí do ústavní výchovy, systémová podpora ke zlepšení dostupnosti zařízení sociálních služeb a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc určených pro děti s duševním onemocněním, dětí s poruchou autistického spektra, dětí se specifickými potřebami 3, děti s mentálním postižením a s kombinací výše uvedeného ve vazbě na jejich potřebnost v území. Nositel projektu: MSK, obce, Centrum psychologické pomoci, NNO Zdroje financování: MSK, MPSV, EU, NNO Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Specifický strategický cíl 3.6 Aktivně se podílet na snižování dopadů chudoby v Moravskoslezském kraji Zdůvodnění specifického cíle: V současné době na území Moravskoslezského kraje žije statisticky významná skupina osob v podmínkách sociálního vyloučení. Cílem je pomoci těmto lidem k plnohodnotné 3 Např. významné poruchy chování, agresivita, zneužívání návykových látek. Strategie 37

191 participaci na řešení jejich sociální situace prostřednictvím aktivit zaměřených na řešení problémů spojených se sociálním vyloučením. Zejména se bude jednat o vytváření podmínek pro vstup na trh práce osobám s různými formami znevýhodnění. Rozvoj chráněného a podporovaného pracovního trhu je jednou ze základních podmínek důstojného a plnohodnotného života. Tohoto cíle dosáhneme nejen podporou konkrétních projektů a aktivit, ale také zvýšením informovanosti a spolupráce mezi zainteresovanými subjekty včetně potencionálních zaměstnavatelů. Doporučené indikátory k naplňování cíle: počet podpořených projektů a aktivit realizace Akčního plánu počet podpořených projektů počet podpořených osob počet podpořených registrovaných sociálních služeb počet podpořených pracovníků v oblasti sociální prevence Projekty, které podporují naplňování cíle: Projekty Strategie integrace romské komunity na území Moravskoslezského kraje Nositel projektu: Moravskoslezský kraj, obce, NNO Zdroje financování: ESF, kraj, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, MPSV, MŠMT Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Projekty Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje Nositel projektu: Moravskoslezský kraj, obce, NNO Zdroje financování: ESF, kraj, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, MPSV, MZ Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Projekty Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Nositel projektu: Moravskoslezský kraj, obce, NNO Zdroje financování: kraj, obce, ESF, MŠMT, MPSV, MZ, MD, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Optimalizace sítě služeb sociální prevence Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: kraj, ESF Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Strategie 38

192 3.6.5 Podpora rozvoje služeb v sociálně vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: ESF, OPLZZ Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Integrovaný program Sociální inkluze OSTRAVA!!! Nositel projektu: Statutární město Ostrava Zdroje financování: ESF, OPLZZ, OPVK, IOP, MPSV, MMR, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Strategie 39

193 2.3.4 Specifické strategické cíle globálního cíle 4 - Kvalitní a kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu Specifický strategický cíl 4.1 Stát se krajem špičkových služeb pro 5 milionů rozšířit nabídku volnočasové infrastruktury a služeb pro obyvatele kraje a návštěvníky ze sousedních regionů Zdůvodnění specifického cíle: Významným faktorem, ovlivňujícím kvalitu života obyvatel kraje a také rozhodování investorů, špičkových odborníků, návštěvníků i potenciálních studentů regionálních vysokých škol je vybavenost kraje infrastrukturou pro zábavní, volnočasové, rekreační a naučně-vzdělávací aktivity. Aby se kraj stal v tomto směru skutečně atraktivním místem k životu, studiu i podnikání, bude stávající infrastruktura významně doplněna a modernizována. Pozice kraje v centru přirozeného evropského regionu, zahrnujícího kromě území kraje i sousední regiony České republiky, Polska a Slovenska, otevírá možnost, aby se tato infrastruktura a s ní související nabídka služeb stala lákadlem i pro obyvatele těchto sousedních regionů. Součástí naplňování tohoto cíle bude i rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, souvisejícího zázemí a služeb. Atraktivita kraje pro obyvatele sousedních zemí a regionů je limitována také stavem životního prostředí jeho zlepšení je další podmínkou rozšíření a využívání nabídky volnočasové infrastruktury a služeb v kraji. Při vzniku nové infrastruktury budou také upřednostňována řešení s co nejmenší zátěží pro životní prostředí. Doporučené indikátory naplňování cíle: Počet realizovaných klíčových projektů 12 do roku 2020 Projekty, které podporují naplňování cíle: Nová galerie moderního umění v Ostravě Výstavba nové galerie moderního umění. Nositel projektu: Statutární město Ostrava Zdroje financování: Statutární město Ostrava, státní rozpočet, EU Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Koncertní centrum v Ostravě Výstavba nové koncertní haly. Nositel projektu: Statutární město Ostrava Zdroje financování: Statutární město Ostrava, státní rozpočet, EU Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Projekty rozvoje lokality Karolina Hlubina - Dolní oblast Vítkovic Soubor projektů regenerace a nového využití této lokality. Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice, projekt Svět techniky Science and Technology Centrum a rekonverze budovy Starého ředitelství. Nova Karolina - administrativní zóna, moderní obchodní a volnočasové centrum, obchodní a zábavní centrum, rekonstrukce dvou historických budov bývalé elektrocentrály a ústředny, před budovami bude pod náměstím umístěno podzemní parkoviště. Obnova národní kulturní památky Důl Hlubina rekonstrukce objektů včetně Strategie 40

194 interiérů. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj, Dolní Oblast Vítkovic, o.p.s., Multi Development Czech Republic Zdroje financování: Multi Development Czech Republic, Cushman & Wakefield, s.r.o., Passerinvest Group, a.s. (Karolina),IOP, Sdružení Dolní oblast Vítkovice, Moravskoslezský kraj, Statutární město Ostrava (Dol. oblast Vítkovic), Moravskoslezský kraj (NKP Hlubina) Indikativní rozpočet: Nová Karolina cca tis. Kč, Dolní oblast Vítkovic tis. Kč (dosud vyčíslené náklady), Obnova národní kulturní památky Důl Hlubina tis. Kč Termín realizace: termíny dokončení - Nová Karolina 2016, Dolní oblast Vítkovic 2015, Obnova národní kulturní památky Důl Hlubina Výstavba nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Výstavba nové budovy knihovny. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, státní rozpočet, EU Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: není stanoven Společenské centrum Breda & Weinstein v Opavě Společenské centrum Breda & Weinstein - obchod, služby, gastronomie, zábava, kultura a volnočasové aktivity. Nositel projektu: Quinlan Private (realizuje společnost Develon) Zdroje financování: Quinlan Private prostřednictvím společnosti Breda & Weinstein a.s. Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: termín dokončení Rekonstrukce objektů a expozic Slezského zemského muzea v Opavě Revitalizace Arboreta v Novém Dvoře. Nositel projektu: Slezské zemské muzeum (Ministerstvo kultury ČR) Zdroje financování: státní rozpočet, ROP, IOP, OP přeshraniční spolupráce ČR-PL Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: termín dokončení Rozvoj rekreační oblasti v okolí přehradní nádrže Slezská Harta Řada konkrétních projektů, realizovaných veřejnými i soukromými subjekty. Nositel projektu: města, obce a podnikatelské subjekty v oblasti Slezské Harty Zdroje financování: státní rozpočet Indikativní rozpočet: nelze souhrnně určit Termín realizace: termín dokončení Rozvoj úzkorozchodné železnice Třemešná - Osoblaha jako turistického produktu Rekonstrukce objektů a související infrastruktury, prodloužení tratě do Polska. Nositel projektu: Slezské zemské dráhy o.p.s. Zdroje financování: soukromé financování, finanční zdroje EU Strategie 41

195 Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: termín dokončení Centrum euroatlantické bezpečnosti Vzdělávací a popularizační centrum zaměřené na bezpečnostní politiku. Nositel projektu: Sdružení Jagello Zdroje financování: ROP, město Ostrava, jiné fondy a privátní zdroje Indikativní rozpočet: 960 tis. Kč Termín realizace: termín dokončení Galerie výtvarného umění 21.století - rekonstrukce a výstavba nové budovy Galerie výtvarného umění v Ostravě Rekonstrukce a výstavba nové budovy GVU Ostrava včetně využití souvisejících ploch. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, státní rozpočet, finanční zdroje EU Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: termín dokončení Projekty rozvoje ZOO Ostrava Safari v Zoo Ostrava, expozice tučňáků a tuleňů, pavilon evoluce, administrativní budova a vstup do Zoo, expozice mokřadního ekosystému, výběh tygrů. Nositel projektu: Statutární město Ostrava Zdroje financování: Statutární město Ostrava, státní rozpočet, ROP Moravskoslezsko Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: není stanoven Singltrek v Moravskoslezském kraji Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: tis. Kč Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Termín realizace: Specifický strategický cíl 4.2 Posílit kulturu aktivního trávení volného času obyvatel a prevence kriminality mládeže prostřednictvím systémového rozvoje vzdělávacích, kulturních a sportovních aktivit na rekreační, výkonnostní i vrcholové úrovni Zdůvodnění specifického cíle: Kromě kvalitní infrastruktury pro služby a volnočasové aktivity regionálního a nadregionálního významu je nezbytná také kvalitní občanská vybavenost pro každodenní potřeby obyvatel měst a obcí kraje. V rámci tohoto cíle proto bude podporován vznik takových zařízení, která umožní rozvoj vzdělávacích, kulturních a sportovních aktivit obyvatel kraje, a to především se zřetelem na trávení volného času dětí a mládeže. Kromě výstavby nových zařízení bude podporováno i rozšíření využitelnosti stávající sportovní, kulturní a volnočasové infrastruktury, která je například součástí areálů základních a středních škol, aby prostředky, vkládané do zřizování, provozu a údržby těchto zařízení přinášely co největší efekt. Strategie 42

196 Doporučené indikátory naplňování cíle: Počet realizovaných akcí, programů, projektů, počet zapojených osob Projekty, které podporují naplňování cíle: Interaktivní naučně - vzdělávací centra pro děti a mládež (charakteru technického, přírodovědného, jazykového) Nositel projektu: Města a obce MS kraje, školy, zřizované městy, obcemi a MS krajem Zdroje financování: neidentifikovány Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Sportovní areály Budování sportovních areálů pro využití dětmi, mládeží i širokou veřejností, včetně například dopravních hřišť. Nositel projektu: Města a obce MS kraje Zdroje financování: neidentifikovány Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Školy jako komunitní centra využití školské infrastruktury i pro veřejnost, především volný čas mládeže Nositel projektu: Školy, zřizované městy, obcemi a MS krajem Zdroje financování: neidentifikovány Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Specifický strategický cíl 4.3 Mít kvalitní vnitřní i vnější dopravní propojení kraje včetně napojení na Transevropské sítě (TEN-T) Zdůvodnění specifického cíle: Dokončení silniční sítě nadregionálního významu, propojující kraj se zbytkem ČR a sousedními zeměmi, nebude v kontextu srovnatelných evropských regionů znamenat konkurenční výhodu. Bude se jednat o dosažení základní úrovně infrastrukturní vybavenosti, kterou stát plní svou povinnost vůči takto hospodářsky a sociálně významnému kraji s nejméně 10letým zpožděním. Pro optimální využití rozvojového potenciálu je nezbytné dokončit v horizontu strategie stavby, dlouhá léta projektované či rozestavěné. Rovněž kvalitní krajská síť silnic je nezbytnou podmínkou rovnoměrného rozvoje ekonomických aktivit v rámci kraje a rovného přístupu jeho obyvatel k možnostem zaměstnání a vzdělání. Nezbytností je především zlepšení dostupnosti ostravské průmyslové aglomerace ze západní části kraje, tedy z Opavska, Krnovska a Bruntálska. Kromě silnic II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví kraje, se musí jednat i o modernizace či výstavby některých silnic I. třídy, tvořící páteřní silniční síť v západovýchodním a severojižním směru. Při výstavbě a rekonstrukci komunikací bude důsledně dbáno na dohled nad kvalitou projektování a samotných stavebních prací. Kraj bude také usilovat o zařazení některých komunikací do sítě TEN. Strategie 43

197 Železniční doprava bude vždy tvořit ekologičtější alternativu k dopravě silniční, což je zvlášť podstatné v Moravskoslezském kraji, jehož životní prostředí je silně zasaženo ekonomickými aktivitami a intenzitou silniční dopravy. Kromě modernizace a elektrifikace stávajících tratí budou realizovány takové projekty, které přispějí k lepší využitelnosti a dostupnosti železniční dopravy pro osobní i nákladní dopravu a také ke zvýšení kultury cestování vlakem a tím k vyšší atraktivitě železniční dopravy pro cestující. S tím souvisí i podpora moderních forem příměstské železniční dopravy. Kraj bude také usilovat o stabilizaci plánované trasy VRT s prioritou jejího vedení přes MS kraj. V posledních letech byly investovány významné veřejné finanční prostředky do rozvoje Mezinárodního letiště Leoše Janáčka Ostrava. Pro dokončení procesu jeho modernizace budou realizovány takové aktivity, které zvýší jeho využitelnost pro nákladní dopravu, umožní pohyb velkých letadel a zabezpečí bezpečné fungování letiště při předpokládaném zvýšení intenzity provozu. Zároveň budou podporovány aktivity, které přispějí ke zvyšování počtu destinací s přímým spojením s Ostravou. Vzhledem k tomu, že silniční doprava se významným způsobem podílí na zhoršování stavu životního prostředí v kraji je nezbytné, aby významnější podíl na přepravě osob připadal na hromadnou přepravu osob na úkor individuální automobilové dopravy. K tomu povede dokončení realizace regionálního dopravního systému, zabezpečujícího tarifní i dopravní integraci všech druhů hromadné dopravy, časové návaznosti, možnosti parkování a budování přestupních terminálů v místech zvýšené dopravní poptávky. S tím souvisí také podpora tzv. bezmotorové dopravy, včetně pěší a cyklistické a také podpora vývoje a využívání alternativních způsobů dopravy včetně vozidel na alternativní pohony do veřejné dopravy. Doporučené indikátory naplňování cíle: Délka silnic a dálnic zvýšení z km v roce 2010 na km v roce 2020 (meziroční nárůst o 0,6%). V letech 2007 a 2008 byl meziroční nárůst o cca 0,6%, potom stagnace. Snížení počtu oprav komunikací v záruční době. Zvýšení celková délka cyklostezek ze 181 km v roce 2011 na 362 km v roce Zastavení poklesu počtu osob, přepravených v rámci systémů hromadné dopravy. Projekty, které podporují naplňování cíle: Dokončení výstavby dálnice D47 (D1) včetně napojení na Polsko a dálničních přivaděčů Dálniční komunikace spojující ČR a Polsko. Nositel projektu: Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o. Zdroje financování: státní rozpočet Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Silniční stavby tzv. Slezského kříže Část západ (I/11 - I/57), stavby I/11 Mokré Lazce - hranice okresů Opava/Ostrava, obchvat Krnova, obchvaty Opavy - zkvalitnění silničního spojení západní části kraje s Ostravou. Část východ - (I/11 I/68) - Třanovice Hrádek - kvalitní silniční spojení kraje se Slovenskem Nositel projektu: Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o. Strategie 44

198 Zdroje financování: státní rozpočet Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: dokončení Dokončení modernizace silnice R48 včetně obchvatu Frýdku-Místku a souvisejících staveb Přebudování celého tahu I/48 na čtyřpruhové uspořádání R 48. Nositel projektu: Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o. Zdroje financování: státní rozpočet Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: termín dokončení Celková modernizace a rekonstrukce regionálních silnic II. a III. třídy ve stávajících trasách (homogenizace, opravy mostů) a další stavby Cílem projektu je rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. tříd v Moravskoslezském kraji. Budou realizována opatření ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, snížení negativního vlivu provozu na životní prostředí a současně zlepšení užitné hodnoty těchto komunikací. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: státní rozpočet, ROP Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: není stanoven Dokončení přípravy a zahájení stavby úseku Dětmarovice Český Těšín Modernizace III. tranzitního železničního koridoru na území Moravskoslezského kraje. Nositel projektu: Správa železniční dopravní cesty Zdroje financování: státní rozpočet Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: předpoklad pro začátek realizace Optimalizace a elektrizace úseku trati Ostrava-Kunčice Frýdek-Místek Valašské Meziříčí, vč. zdvojkolejnění úseku Frýdek-Místek Vratimov Jedná se o modernizaci úseků tratě Ostrava Kunčice Frýdek-Místek Valašské Meziříčí. Nositel projektu: Správa železniční dopravní cesty Zdroje financování: státní rozpočet Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Funkční kolejové napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově na II. železniční koridor a regionální dopravní systém, pro osobní i nákladní dopravu Bude vybudováno kolejové napojení letiště na regionální železniční trať Studénka - Veřovice, která ve Studénce navazuje na II. železniční koridor. Nositel projektu: Správa železniční dopravní cesty Zdroje financování: státní rozpočet, OP Doprava, ROP Indikativní rozpočet: není stanoven Strategie 45

199 Termín realizace: není stanoven Nasazení nových železničních vozových jednotek do systému regionální dopravy Moravskoslezského kraje Nasazení jednotek City Elefant v Moravskoslezském kraji. Nositel projektu: ČD, a. s. Zdroje financování: státní rozpočet, Moravskoslezský kraj, ROP Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: termín dokončení Elektrifikace trati Opava Krnov (- Olomouc) Elektrifikace úseku Opava Krnov, výhledově Krnov Olomouc. Nositel projektu: Správa železniční dopravní cesty Zdroje financování: státní rozpočet Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: termín Rozvoj infrastruktury pro nákladní dopravu na letišti - cargo terminály, multimodální logistické centrum Výstupem projektu budou tři samostatné funkční celky Letecké cargo, Železniční cargo, Multimodální cargo. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj (HB Reavis) Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, soukromé zdroje Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Revitalizace přednádražního prostoru Ostrava-Svinov II. etapa Revitalizace přednádražního prostoru nádraží Ostrava-Svinov. Nositel projektu: Statutární město Ostrava Zdroje financování: Statutární město Ostrava, Moravskoslezský kraj, ROP Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Specifický strategický cíl 4.4 Podstatně zlepšit kvalitu ovzduší v kraji a rozvíjet technické podmínky nezbytné pro kvalitní životní prostředí Zdůvodnění specifického cíle: Kvalita ovzduší v kraji je dlouhodobě nejhorší v celé ČR. Nejhorší situace z pohledu kvality ovzduší je v aglomeraci velkých měst na Ostravsku, kde se nachází těžký průmysl a znečištění ovzduší podporuje intenzivní doprava a také lokální topeniště. S ohledem na možnosti kraje je nezbytné prosazovat aplikaci nejlepších dostupných technik u průmyslových provozů a zároveň tam, kde kraj má přímý vliv na zlepšení kvality ovzduší, realizovat daná opatření. Nezbytné bude pokračování zahájené spolupráce s partnery z Polska, vzhledem k prokázaným přeshraničním vlivům na kvalitu ovzduší v kraji. V případě negativních vlivů dopravy na kvalitu ovzduší je třeba počítat nejen s řešeními infrastrukturními, ale také legislativními a regulačními. To platí i o snižování emisí z tzv. lokálních topenišť. Strategie 46

200 Další prioritní oblastí na úseku životního prostředí je řešení nakládání s komunálním odpadem vznikajícím na území kraje s tím, že je nutno vytvořit podmínky pro přechod od velkoobjemového skládkování k jeho energetickému využití. V dalších složkách životního prostředí, které však již nejsou pro rozvoj Moravskoslezského kraje limitující, je nutno věnovat pozornost zejména podpoře projektů vedoucích ke zlepšování kvality zejména povrchových vod na území kraje a naplnění povinnosti vyplývající zejména ze Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod a Při přípravě projektů bude kladen důraz na pečlivé posouzení vlivů navrhovaných řešení na chráněné zájmy ochrany přírody. Zároveň budou respektovány závěry schváleného Plánu oblasti povodí Odry s důrazem na zvýšení retence vody v krajině prostřednictvím revitalizace krajiny celého kraje. Doporučené indikátory naplňování cíle: Snížení rozlohy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z celého území kraje ze 70 na 40% v roce 2020 Zvýšení počtu obyvatel napojených na veřejný vodovod o (na 99% z počtu obyvatel kraje) v roce 2020 Zvýšení počtu obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci o (na 81,4% z počtu obyvatel kraje) v roce 2020 Snížení podílu skládkovaného komunálního odpadu z 62 na 40% v roce 2020 Zvýšení podílu materiálově využívaných komunálních odpadů z 43,6 na 50% v roce 2020 Projekty, které podporují naplňování cíle: Podpora ekologizace průmyslových a energetických zdrojů Nositel projektu: Moravskoslezský kraj, podniky Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, státní rozpočet, OP ŽP Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora instalace environmentálně šetrnějších spalovacích kotlů v domácnostech Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, státní rozpočet (MŽP) Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: není stanoven Pokračování kooperace s Polskem za účelem společného postupu při stanovování přísných ekologických podmínek pro znečišťovatele ovzduší ve Slezské pánvi Dosažení stejných podmínek provozu pro zdroje provozované v rámci kraje i v relevantních příhraničních oblastech, minimalizace přeshraničního přenosu emisí. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: bez přímých nákladů Termín realizace: není stanoven Strategie 47

201 4.4.4 Podpora rozvoje environmentálně příznivé energetické infrastruktury Nositel projektu: není určen Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, státní rozpočet Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora výsadby izolační zeleně Nositel projektu: není určen Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, státní rozpočet Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Zvýšení četnosti úklidu komunikací ve správě silnic Moravskoslezského kraje Zlepšení kvality ovzduší v kraji prostřednictvím odstranění sekundárního prachu z komunikací vířeného dopravou až na úroveň PM 10 a to čištěním a kropením silnic II. a III. tříd. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: termín dokončení Podpora výstavby a obnovy vodárenských sítí a vodárenských zařízení Nositel projektu: Města a obce Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, státní rozpočet Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora výstavby a obnovy kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích Nositel projektu: Města a obce Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, státní rozpočet Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů Cílem projektu je doplnit systém zařízení pro nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji o chybějící článek a to zařízení pro energetické využívání odpadů. Nositel projektu: komunální akciová společnost Zdroje financování: OP ŽP, Moravskoslezský kraj, EIB Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Intenzifikace odděleného sběru využití komunálních odpadů včetně obalové složky Záměrem je vytvoření funkčního a efektivního systému odděleného sběru komodit komunálních a obalových odpadů, bioodpadů a kalů v Moravskoslezském kraji mj. Strategie 48

202 intenzifikací sítě zařízení pro nakládání s těmito odpady. Nositel projektu: města, obchodní společnosti Zdroje financování: OP ŽP Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Rozvoj sběru použitých elektrozařízení Nositel projektu: města, obchodní společnosti Zdroje financování: neidentifikovány Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Specifický strategický cíl 4.5 Podporovat druhovou rozmanitost, ekologicky stabilní krajinu včetně postindustriální a udržitelné zemědělství Zdůvodnění specifického cíle: V rámci tohoto cíle budou podporována systémová i konkrétní opatření péče a ochrany přírodního prostředí kraje. Budou podporovány projekty vedoucích k posílení biologické rozmanitosti na úrovni stanovišť a druhů a snížení antropogenních vlivů na přírodu a krajinu včetně získání maxima informací o přírodním prostředí. V tomto cíli bude také uplatňován princip integrovaného plánovaní a realizace záměrů v oblasti ochrany přírodního prostředí, a to formou realizace krajinných integrovaných plánů rozvoje Jeseníků a Beskyd. Budou také podporována protierozní opatření, výsadba melioračně zpevňujících dřevin a komplexní revitalizace říčních toků. V oblasti zemědělství bude podporována regionální produkce potravin a také její spotřeba v místě produkce, například v rámci programu Regionální potravina. Doporučené indikátory naplňování cíle: Zpracování 2 krajinných integrovaných plánů rozvoje Vznik 1 geoparku Jeseníky Zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin z 30 na 34% Projekty, které podporují naplňování cíle: Podpora projektů realizace chybějících prvků ÚSES dle územních plánů obcí Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora projektů v rámci Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR) Jeseníky, Beskydy Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Strategie 49

203 Termín realizace: není stanoven Podpora Geoparku Jeseníky Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora záchranných programů Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora záchranných stanic Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora revitalizace říčních systémů, odstraňování migračních překážek a úpravy nevhodné morfologie vodního toku Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora výsadby melioračně zpevňujících dřevin formou příspěvku Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora Krajského informačního centra Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora projektů na protierozní opatření Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Strategie 50

204 Podpora reg. produkce a spotřeby v místě produkce (program Regionální potravina) Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Specifický strategický cíl 4.6 Rozvíjet kulturu chování, odpovědnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí Zdůvodnění specifického cíle: K vyřešení neuspokojivého stavu životního prostředí v kraji nebudou stačit pouze zásahy investičního charakteru, jako je například budování kanalizací či realizace technických opatření, vedoucích ke snížení emisí škodlivých látek. V mnoha případech lze zlepšení dosáhnout pouze změnou myšlení a chování obyvatel kraje a jejich zodpovědnějším přístupem k životnímu prostředí. Na to je možné působit využitím již existujících a osvědčených metod ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty, především mezi dětmi a mládeží. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta patří mezi multidisciplinární obory prosazující právo na informace a vzdělávání v oblasti životního prostředí. Může ovlivňovat nejen spotřebitele a výrobce, ale i budoucí trendy sektorové politiky. Kromě osvěty a výchovy je potřebné využít i tlak, a to jak na velké znečišťovatele, tak i na neodpovědné jednotlivce. Mandát kraje k tomuto postupu je dán současným stavem v centrální průmyslové aglomeraci kraje, která je prezentována jako oblast s nejhorším ovzduším v EU. Doporučené indikátory naplňování cíle: Zvýšení podílu subjektů ve veřejné správě a podnikatelském sektoru dodržujících a propagujících environmentální myšlení a principy při své každodenní činnosti z méně než 20 na více než 35%. Zvýšení podílu obyvatel, které zasáhne systematické informování o životním stylu šetrnému k ŽP ve vztahu k třídění odpadů, minimalizaci znečišťování ovzduší a k EVVO z méně než 10 na více než 40%. Projekty, které podporují naplňování cíle: Projekty zaměřené na osvětu a vzdělávání v procesu přijímání dobrovolných závazků či dohod (EMAS, místní Agenda 21) Nositel projektu: jednotlivá města a obce, kraj Zdroje financování: městské a obecní rozpočty, Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Propagace vhodných příkladů podporujících EVVO v běžném životě jako vzoru a s tím spojená motivace chování, osvětové a informační kampaně, projekty na podporu udržitelného rozvoje Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Strategie 51

205 Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora projektů na tvorbu a obnovu naučných stezek Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora školních vzdělávacích programů a veřejné osvěty dalších cílových skupin Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v MSK Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, Evropská komise LIFE + Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Specifický strategický cíl 4.7 Zlepšit bezpečnost, ochranu zdraví a majetku obyvatel kraje a jeho území Zdůvodnění specifického cíle: Rozvoj jednotlivých složek integrovaného záchranného systému byl v předchozích letech cílem významného objemu investic. Po dokončení krajského integrovaného bezpečnostního centra je třeba pokračovat v dalších aktivitách, jako je například zvyšování bezpečnosti v dopravě či zkvalitňování podmínek zázemí a technického vybavení složek IZS ze strany kraje, což výrazně přispěje k lepší spolupráci složek a rozšíření možností poskytování emergentních služeb občanům a vytvoří předpoklad zvládnutí mimořádných událostí na vyšší úrovni. Velmi podstatnou roli hraje i příprava obyvatelstva na mimořádné situace. Je také třeba realizovat technická opatření, zabezpečující protipovodňovou ochranu a také opatření odstraňující následky povodní, například sesuvy půdy. Opatření budou navržena a realizována tak, aby tvořila integrovaný a navazující systém. Jeho součástí budou i případné nezbytné vodní stavby, které však co nejméně naruší životní prostředí a ekosystémy v dotčených lokalitách. Nezbytnou součástí účinné povodňové ochrany jsou včasná informovanost účastníků ochrany před povodněmi i široké veřejnosti a preventivní opatření. Bude kladen důraz na pečlivé posouzení vlivů navrhovaných protipovodňových opatření na chráněné zájmy ochrany přírody. Doporučené indikátory naplňování cíle: Zvýšení počtu Integrovaných výjezdových center. Zlepšit úroveň protipovodňové ochrany území v povodí horní Opavy z Q 5 Q 50 na Q 100 Snižovat počet zjištěných trestných činů meziročně o 1 % (stav roku ) Strategie 52

206 Projekty, které podporují naplňování cíle: Výstavba Integrovaných výjezdových center Výstavba IVC Třinec, Ostrava-Jih, Český Těšín, Bílovec, Technicko-výcvikové základny Hranečník, Hasičské stanice v Novém Jičíně a Výcvikového centra IZS Nositel projektu: Moravskoslezský kraj + statutární město Ostrava + HZS MSK Zdroje financování: Moravskoslezský kraj + strukturální fondy Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Zlepšení technického vybavení složek Integrovaného záchranného systému Vybavení jednotek požární ochrany a dalších složek Integrovaného záchranného systému. Nositel projektu: HZS MSK (složky IZS) Zdroje financování: Moravskoslezský kraj + státní rozpočet Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: průběžně Protipovodňová nádrž Nové Heřmínovy Protipovodňová ochrana měst a obcí na horním toku řeky Opavy. Nositel projektu: Povodí Odry, s. p. Zdroje financování: Povodí Odry, s. p. státní rozpočet Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: termín dokončení Digitální povodňový plán Moravskoslezského kraje Digitální povodňový plán Moravskoslezského kraje provozovaný na web serveru Povodí Odry, s.p. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj (Povodní Odry, s. p.) Zdroje financování: OP ŽP, Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: 660 tis. Kč Termín realizace: termín dokončení Neinvestiční, preventivní projekty a programy (zvyšování informovanosti obyvatel) Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Strategie 53

207 Specifický strategický cíl 4.8 Rozšířit, modernizovat a lépe využívat energetické zdroje a rozvodné sítě Zdůvodnění specifického cíle: Nedostatek elektrické energie se v posledních letech stal bariérou jak pro příchod některých investorů, tak pro rozvojové aktivity stávajících firem v kraji. Tento problém bude řešen posílením kapacity přenosové sítě, napájené z konvenčních zdrojů. V Moravskoslezském kraji, který je vzhledem k intenzitě a povaze průmyslové výroby a také těžby nerostných surovin významným producentem odpadů a vedlejších produktů všeho druhu, je nanejvýš vhodné a k životnímu prostředí zodpovědné zabývat se vývojem technologií, umožňujících získávat energii i z netradičních zdrojů. Souběžně s maximálním využitím místně dostupných energetických zdrojů je nezbytné také snížit energetickou náročnost jednotlivých veřejných budov a objektů a zohlednit stav životního prostředí v daném území. Cílem je dosažení maximální možné energetické soběstačnosti a tím pádem menší závislosti na výkyvech v dodávkách primárních energetických zdrojů zvenčí. V rámci naplňování tohoto cíle budou podporovány také projekty vedoucí k energetickým úsporám v městech a obcích kraje a také v podnikatelském sektoru. Doporučené indikátory naplňování cíle: Snížení spotřeby energie (vytápění, větrání, chlazení, osvětlení a ohřev teplé vody) v budovách o 20 %. Projekty, které podporují naplňování cíle: Transformační stanice Kletné Nositel projektu: ČEPS, a.s. nebo ČEZ Distribuce, a. s. Zdroje financování: ČEPS, a.s. a ČEZ Distribuce, a. s. Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: Energetická soběstačnost budov v majetku Moravskoslezského kraje Nositel projektu: Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, o.p.s. Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, OP ŽP Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Snižování energetické náročnosti budov v majetku veřejných institucí (nejen kraj) Nositel projektu: není určen Zdroje financování: neidentifikovány Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Podpora snižování energetické náročnosti technologií a objektů v podnikatelském sektoru Nositel projektu: není určen Zdroje financování: neidentifikovány Indikativní rozpočet: není stanoven Strategie 54

208 Termín realizace: není stanoven Specifický strategický cíl 4.9 Vrátit lidem k užívání brownfieldy včetně nevyužívaných objektů Zdůvodnění specifického cíle: Moravskoslezský kraj je vzhledem ke své průmyslové historii regionem s nejvyšším počtem nevyužívaných průmyslových areálů brownfieldů - v České republice. Tento fakt a také neuspokojivý stav životního prostředí v kraji jsou důvody pro umístění maximálního možného počtu nových ekonomických, ale i dalších rozvojových aktivit právě v těchto lokalitách. Výhodou kraje je skutečnost, že významná část brownfieldů se nachází v blízkosti center měst a v dalších atraktivních místech s dobrou dopravní dostupností. Využití těchto lokalit bude mimo jiné řešeno i realizací již dlouhodobě plánovaných projektů, například ve městě Ostravě. Využití dalších lokalit, například v prostoru Karviná Havířov Orlová, by mělo být řešeno koordinovaně, při dodržení principů moderního urbanismu a ve spolupráci partnerů z veřejného i soukromého sektoru. Podpora regenerace brownfieldů musí být dostupná i pro podnikatelské subjekty, které jsou vlastníky řady těchto lokalit. Veřejný sektor musí maximálně využít své možnosti v oblasti regulace při územním plánování k maximálnímu využívání brownfieldů při realizaci rozvojových aktivit měst, obcí i firem. Tradice a zkušenosti při řešení této problematiky navíc představují potenciál vytvořit z Moravskoslezského kraje znalostní region v oboru urbanistické regenerace brownfieldů. Při přípravě projektů bude kladen důraz na pečlivé posouzení vlivů navrhovaných řešení na chráněné zájmy ochrany přírody. Doporučené indikátory naplňování cíle: Úbytek rozlohy nerevitalizovaných brownfieldů v MSK z 2400 ha (2011) na 2040 (snížení o min. 15%). Projekty, které podporují naplňování cíle: Rozvojová zóna Hrušov Cílem projektu je provedení komplexní asanace území, tj. terénních a vodohospodářských úprav tak, aby nebyla lokalita nadále ohrožována záplavovými událostmi. Nositel projektu: Statutární město Ostrava Zdroje financování: ROP, státní rozpočet, Statutární město Ostrava Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: termín dokončení 2013 Specifický strategický cíl 4.10 Rozvíjet kvalitu života v sídlech kraje v souladu se zásadami moderního a zodpovědného urbanismu Zdůvodnění specifického cíle: Moravskoslezský kraj se vyznačuje hustou sítí měst, zejména pak v centrální průmyslové aglomeraci kraje. To si vyžaduje specifický přístup k řešení rozvoje takto urbanizovaného prostoru. Je proto nezbytné podporovat rozvoj měst jako přirozených a integrujících center regionů, využít jejich komparativní výhody a regionální specifika, podporovat spolupráci s propojování sítě měst na národní i nadnárodní úrovni a podporovat vytváření kompaktní sídelní struktury se smíšenými funkcemi. S tím souvisí také vytváření podmínek pro podporu podnikatelských aktivit a efektivní ekonomickou strukturu, rozvoj a diverzifikace možností bydlení v souladu s posledními demografickými trendy, rozvoj služeb obyvatelům v souladu Strategie 55

209 s jejich potřebami a ekonomickými trendy a rozvoj infrastruktury v souladu s ekologickými požadavky a technickým rozvojem. K realizaci rozvojových aktivit by měly být maximálně možné míře využívány staré průmyslové areály. Zároveň bude využíván integrovaný přístup k plánování a realizaci rozvoje městského i venkovského prostoru. Doporučené indikátory naplňování cíle: Počet revitalizovaných objektů Výměra revitalizovaných ploch (ha) Počet realizovaných projektů občanské vybavenosti a služeb (včetně obchodu) Počet nových parkovacích míst Počet nových a revitalizovaných bytových jednotek Pokles počtu ploch, zasažených černými skládkami Projekty, které podporují naplňování cíle: Revitalizace území po hornické činnosti v prostoru Karviná Havířov Orlová včetně projektů rozvoje volnočasového vyžití v tomto území Komplexní dlouhodobý projekt (mnoho vlastníků, mnoho možných způsobů využití), který by měl být řešen samostatnou institucí (formou IPRÚ ). Nositel projektu: RPG Real Estate Zdroje financování: RPG Real Estate, veřejné rozpočty (kraj, města a obce, fondy EU, SFŽP, prostředky na revitalizaci Moravskoslezského kraje, prostředky státního rozpočtu na sanaci důlních škod) Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Specifický strategický cíl Zdůvodnění specifického cíle: 4.11 Zajistit rozvoj informační a komunikační infrastruktury Dostatečné pokrytí územní kraje informační a komunikační infrastrukturou je nezbytnou podmínkou například toho, aby obyvatelé kraje mohli v co největší míře využívat moderní způsoby komunikace s úřady a další výhody elektronické komunikace. K tomu patří především pokrytí kraje vysokorychlostním internetem, pozornost je třeba zaměřit na prozatím nedostatečně pokryté lokality. Při rozvoji informační a komunikační infrastruktury bude podporováno využití nejmodernějších technologií. Kromě realizace účinných technických řešení budou podporovány také aktivity, které zajistí, aby obyvatelé kraje byli schopni využívat všech možností, které moderní prostředky elektronické komunikace nabízí. Doporučené indikátory naplňování cíle: Zvýšit procento domácností s vysokorychlostním přístupem k internetu ze 40% (2009) na 70-80% v roce Projekty, které podporují naplňování cíle: Strategie budování ICT infrastruktury Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Strategie 56

210 Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Zvýšení počítačové gramotnosti obyvatel kraje Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Strategie 57

211 2.3.5 Specifické strategické cíle globálního cíle 5 - Efektivní správa věcí veřejných Specifický strategický cíl 5.1 Podpořit rovnoměrný rozvoj kraje ve všech jeho částech Zdůvodnění specifického cíle: Historickým vývojem došlo v našem kraji ke stavu, kdy se většina ekonomických aktivit ovlivňujících životní úroveň, rozvinutost infrastruktury či dostupnost pracovních příležitostí a vzdělání odehrávala v průmyslové části kraje, především na Ostravsku. Postupné zmenšování takto vzniklých vnitrokrajských disparit nemohou zabezpečit pouze podnikatelské aktivity. Moravskoslezský kraj bude realizovat citlivou regionální politiku a cílenými intervencemi do jednoznačně definovaných socioekonomicky znevýhodněných oblastí kraje podpoří i rovnoměrnější rozvoj na celém svém území. Doporučené indikátory naplňování cíle: Snížení míry dlouhodobé nezaměstnanosti ve znevýhodněných oblastech (viz dokument MSK) na průměr MSK (z 6-12% na 4-5) Celkový přírůstek obyvatel stěhováním - Obnovení pozitivního trendu z let a od r kladné saldo stěhování (stav k : osob) Projekty, které podporují naplňování cíle: Realizace dotačního programu Podpora obnovy a rozvoje venkova Moravskoslezského kraje v letech Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj, především venkovské obce Indikativní rozpočet: tis. Kč (2012) Termín realizace: každoročně Realizace dotačního programu podpory tvorby územních plánů obcí Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: 600 tis. Kč (2012) Termín realizace: každoročně Dotační programy kraje podporující socioekonomicky znevýhodněné oblasti kraje Cílená dotační podpora socioekonomicky znevýhodněných oblastí Moravskoslezského kraje (Jesenicko, Osoblažsko, Krnovsko, Nízký Jeseník, Karvinsko, Beskydsko bližší vymezení viz Návrh řešení socioekonomicky znevýhodněných oblastí Moravskoslezského kraje, 2011). Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: každoročně Strategie 58

212 5.1.4 Podpora systému destinačního managementu v turistických oblastech kraje Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: každoročně Specifický strategický cíl 5.2 Posílit přeshraniční vazby a spolupráci kraje se sousedními regiony ČR Zdůvodnění specifického cíle: Strategická poloha Moravskoslezského kraje v sousedství partnerských regionů v Polsku a na Slovensku otevírá kraji široké možnosti spolupráce v nejrůznějších oblastech. Pro realizaci a financování některých rozvojových aktivit je tato spolupráce přímo nezbytná. Kraj by měl pro posílení své úlohy při koordinaci této spolupráce využít dostupné programy a iniciativy. Na základě založeného evropského uskupení pro územní spolupráci TRITIA je nutno rozvíjet spolupráci na základě připravované strategie včetně realizace konkrétních projektů. Velkou výzvou pro zapojené regiony je možnost vytvořit pro financování aktivit v rámci ESÚS TRITIA samostatný finanční nástroj, naplňovaný z prostředků EU. Je také pokračovat ve spolupráci se sousedními kraji ČR, kromě realizace jednotlivých projektů by i tato spolupráce měla dostat koncepční rámec. V oblasti zahraniční spolupráce je nutno usilovat o udržení a rozvoj stávajících zahraničních partnerství a při jejich plánování také prosazovat koncepční přístup, aby se jednalo o spolupráci, která je pro všechny zúčastněné skutečným přínosem. Doporučené indikátory naplňování cíle: Realizace čtyř projektů v klíčových oblastech spolupráce, stanovených ve strategii ESÚS TRITIA (jeden projekt v každé z oblastí cestovní ruch, energetika, hospodářská spolupráce, doprava) Funkční ESÚS TRITIA s vlastním operačním programem a projekty 2014, Úspěšné vyhodnocení OP v rámci milníků Projekty, které podporují naplňování cíle: Finanční nástroj ESÚS TRITIA Pilotní odzkoušení a zavedení samostatného finančního nástroje na bázi operačního programu, vzniklého na základě strategie systémové spolupráce zapojených regionů. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: pilotně ROP, dále pak EU v rámci programovacího období Indikativní rozpočet: pilotně tis. Kč Termín realizace: pilotáž, realizace Strategie 59

213 Specifický strategický cíl 5.3 Zajistit efektivní výkon a zvýšit profesionalitu veřejné správy v kraji Zdůvodnění specifického cíle: Nezbytnou součástí procesu zefektivňování výkonu státní správy a samosprávy je tzv. e- government, spojený s lepším využíváním moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Prostřednictvím těchto technologií dojde ke zlepšení organizace veřejné správy, zjednodušení přístupu k informacím, odstranění nadbytečné administrativy, usnadnění styku občana s úřady, ale také k lepší komunikaci uvnitř institucí veřejné správy jak na krajské, tak na místní úrovni. Také rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě a samosprávě je jednou z důležitých oblastí, která podmiňuje profesionální a kvalitní výkon na úrovni obcí a krajů. Veřejná správa v ČR by měla být primárně pojímána jako služba občanovi, naplňující principy dobrého vládnutí, veřejná služba, která funguje efektivně a výkonně, služba, která je klientsky orientovaná a naplňuje očekávání občanů, služba, která je schopna flexibilně reagovat na jejich potřeby a fungovat hospodárně. Mezi hlavní úkoly spojené s cílem vytvořit tzv. SMART ADMINISTRATION patří systémový rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě, který využije a posílí profesionalitu stávajících aktérů, ale také přiláká nové talenty. Od atraktivních strategií je třeba přejít k činům. Je to právě Moravskoslezský kraj, který si nechal provést průzkum vzdělávacích potřeb v rámci kraje, měst a obcí, na jehož základě je navržen klíčový projekt Kompetentní veřejná správa a samospráva. Při realizaci uvedených aktivit bude také podporována spolupráce se vzdělávacími institucemi. Doporučené indikátory naplňování cíle: Zvýšit míru využívání internetu ve vztahu k veřejné správě (% obyvatel ve věkové kategorii 16+) na průměr ČR (stav MSK 22,4%, průměr ČR 33,5%) do roku Profesionálně procesně řízený KÚ MSK a úřady ORP (předpokladem kompetenční modely pozic + princip delegování) Průzkum kvality služeb zaměstnanců veřejné správy (opakovaný, na území celého kraje) Projekty, které podporují naplňování cíle: Elektronický úřad Hlavním cílem projektu je elektronizace (zefektivnění) veřejné správy pomocí transformace vnitřních a vnějších vztahů novými informačními a komunikačními technologiemi. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: IOP, Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: tis. Kč Termín realizace: termín dokončení Technologické centrum a (elektronická spisová služba Moravskoslezského kraje) Účelem projektu je zajistit důvěryhodnou správu elektronických dokumentů kraje a organizací zřízených nebo založených krajem. Cílem projektu je upgrade spisové služby kraje, pořízení hostované elektronické spisové služby, pořízení negarantovaného úložiště, zajištění údržby a provozování elektronické spisové služby a negarantovaného úložiště pro kraj a organizace kraje. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Strategie 60

214 Zdroje financování: IOP, Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: tis. Kč Rámcový harmonogram: termín dokončení Zajištění vzdělávání v egovernmentu Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: IOP, Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven E-government služby Moravskoslezského kraje Vytvoření technologického centra kraje pro provoz následujících služeb: o Hostovaná spisová služba pro příspěvkové organizace kraje o Krajská digitální spisovna (pro příspěvkové organizace kraje, obce a jejich příspěvkové organizace) o Krajské digitální úložiště (pro zálohu obrazové dokumentace krajských zdravotnických zařízení) o Digitální mapa veřejné správy (portál územně analytických podkladů, účelová katastrální mapa) o Integrace s informačními systémy veřejné správy, vazba na základní registry o Správa majetku kraje o Datové sklady (pro oblast školství, zdravotnictví, ekonomiku - controlling) Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: IOP, Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Další rozvoj e-government služeb Moravskoslezského kraje o Tvorba a rozvoj pasportů a bází dat o území a geografických informačních systémů ve vazbě na data a digitální mapy veřejné správy o Využití dat o území pro modelování a analýzy (životní prostředí, krizové situace, mobilita, demografie aj.) o Rozvoj datových skladů k podpoře rozhodování o Zavádění integrovaných řešení a inteligentních systémů na podporu činnosti subjektů zajišťujících správu území, funkční systémy a služby pro obyvatele o Integrované systémy řízení organizací zřizovaných samosprávou o Projekty v oblasti zvyšování bezpečnosti, interoperability a standardizace systémů a aplikací Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: IOP, Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Kompetentní veřejná správa a samospráva (vzdělávací systém zaměstnanců KÚ MSK) Hlavním cílem toho projektu je rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě, zlepšení kvality a profesionální úrovně veřejné správy v souladu s moderním trendem personálního řízení, tj. podle kompetenčních modelů. Strategie 61

215 Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: IOP, Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: IOP, Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Specifický strategický cíl 5.4 Zlepšit image kraje navenek i dovnitř Zdůvodnění specifického cíle: Změna image regionu, o kterou kraj dlouhodobě usiluje, bude podpořena odpovídajícími marketingovými aktivitami, zaměřenými na turisty ze všech perspektivních destinací, investory a potenciální studenty regionálních vysokých škol, ale také na obyvatele kraje a podnikatele v kraji působící. Kromě atraktivity kraje pro návštěvníky zvnějšku chceme posílit pocit sounáležitosti obyvatel a podnikatelů s krajem a vnímání kraje jako místa atraktivního pro život, práci i návštěvu. Je však nutno se oprostit od nahodilých řešení, ale nahradit ji jasnou kampaní, podloženou kvalitami a úspěchy kraje. Do některých aktivit je důležité zapojit významné firmy v kraji, které si uvědomují svou společenskou zodpovědnost, vyplývající z jejich významu pro ekonomiku i image kraje. Nezbytnou podmínkou zlepšení image kraje je ale výrazné zlepšení stavu životního prostředí, bez nějž není naplnění tohoto specifického cíle možné. Doporučené indikátory naplňování cíle: Celkový přírůstek obyvatel stěhováním - obnovení pozitivního trendu z let a od r kladné saldo stěhování ( stav k ) Projekty, které podporují naplňování cíle: Strategická iniciativa komunikace směrem dovnitř k občanům a subjektům kraje Nastavení interní komunikace směřující k patriotismu v rámci kraje cílové skupiny: školy, firmy, rodiny Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: neidentifikovány Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Strategická iniciativa externí komunikace Pokračování marketingových kampaní zaměřených na cestovní ruch, vznik kampaní zaměřených na ostatní oblasti s cílem zlepšení image kraje. Lepší využití všech krajem podporovaných aktivit (individuální dotace, dotační programy apod.) pro zlepšení image tzn. např. propagační stánek kraje na akcích podpořených krajem, odkazy na web apod. Masivnější komunikace značky MSK. Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: neidentifikovány Strategie 62

216 Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Marketingové projekty v oblasti cestovního ruchu o Jak šmakuje Moravskoslezsko o Rozvoj stezky technických památek o Komplexní marketingové projekty o Rozvoj stávajících projektů MSK o Rekonstrukce památek o Rozvoj lázeňství /lázeňského cestovního ruchu Nositel projektu: Moravskoslezský kraj Zdroje financování: Moravskoslezský kraj Indikativní rozpočet: není stanoven Termín realizace: není stanoven Strategie 63

217 3. IMPLEMENTACE Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje bude náročná na realizační zdroje, zejména na finanční prostředky, ale i na organizační zajištění, lidské zdroje, řízení, monitoring a hodnocení i na komunikaci cílů, úspěchů a případných neúspěchů. Spotřebu těchto zdrojů je třeba velmi dobře naplánovat a řídit a to je hlavním úkolem realizační fáze Strategie. Kromě realizace jednotlivých projektů naplňujících strategii je třeba nemenší pozornost věnovat systému sledování a využívání informací o realizaci, zejména pro usměrňování jejího průběhu, pro aktualizaci dokumentu Strategie a pro poskytnutí zpětné vazby členům expertní skupiny a veřejnosti o průběhu a výsledcích realizace. Kromě toho bude potřeba vyhodnotit efekty, které realizované intervence vyvolají, zejména z hlediska jejich společenského a ekonomického přínosu a ve vazbě na vložené zdroje. 3.1 Realizace a monitoring Realizace strategie, jak vyplývá ze struktury a obsahu její strategické části, bude probíhat realizací konkrétních projektů a aktivit, a to jak těch, které jsou identifikovány a uvedeny v popisech jednotlivých specifických strategických cílů, tak samozřejmě i realizací projektů dalších, které svým zaměřením odpovídají vymezení těchto cílů. Jedná se o projekty, u nichž je nositelem Moravskoslezský kraj a jím zakládané a zřizované organizace. Ty budou podrobněji rozpracovány v tzv. Programu rozvoje kraje, který bude připraven jako akční plán projektů, financovaných z rozpočtu kraje a jím zřízených a zakládaných organizací. Dále se jedná o projekty celé řady institucí a subjektů veřejného i soukromého sektoru. Realizace strategie tak bude zabezpečována aktivitou všech těchto subjektů, v mnoha případech samozřejmě v rámci nejrůznějších forem partnerství; zodpovědnost za fyzickou realizaci všech projektů tak neponese jedna instituce. O to důležitější je však důsledný monitoring realizace všech projektů pro účely průběžného vyhodnocování a zabezpečení aktuálních informací pro Moravskoslezský kraj jako hlavního garanta realizace strategie a naplňování její vize a strategických cílů. Logika nastavení způsobu monitoringu realizace strategie vychází z následujícího předpokladu: základní úrovní strategické části dokumentu, platnou pro celé návrhové období, je vize a globální strategické cíle. Úroveň specifických strategických cílů a realizačních projektů podléhá pravidelnému auditu, který kromě vyhodnocení realizace stávajících specifických cílů a projektů může navrhnout modifikaci této úrovně návrhové části Strategie, reagující na aktuální podmínky. Monitoring realizace Strategie včetně návrhu na aktualizaci v úrovni specifických cílů a realizačních projektů bude probíhat každoročně na základě informací, získaných od nositelů projektů. Jako výstup monitoringu a evaluace bude zpracována monitorovací zpráva, která bude projednána se Strategickou expertní skupinou - tím bude zároveň zajištěna personální kontinuita při přípravě a realizaci strategie. Monitorovací zprávu včetně doporučení a případných návrhů na modifikaci Strategie budou schvalovat orgány kraje. Činnost monitoringu a evaluace bude zabezpečovat Odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu Krajského úřadu ve spolupráci s Agenturou pro regionální rozvoj. Implementace 64

218 4. SEZNAM PŘÍLOH 1. Manažerský souhrn 2. Analýza klíčových rozvojových charakteristik Moravskoslezského kraje (analytická část strategie) 3. Mapování názorů na současný stav a rozvojové potřeby Moravskoslezského kraje 4. Přehledy členů expertních skupin a zpracovatelského týmu 5. Seznam zkratek Seznam příloh 65

219 VYHODNOCENÍ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 Sb., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Aktualizovaná Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) OSTRAVA BŘEZEN 2012

220 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). OBSAH Strana ÚVOD OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Významné problémy životního prostředí v dotčeném území Současné problémy životního prostředí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí Současné problémy v oblasti veřejného zdraví CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ Přehled cílů ochrany životního prostředí souvisejících koncepčních materiálů Způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce v oblasti ŽP Sada referenčních cílů životního prostředí Referenční cíle veřejného zdraví ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení aktualizované Strategie jako celku Hodnocení vize Strategie Hodnocení vlivů globálních a specifických strategických cílů Hodnocení vlivů aktivit (projektů) Hodnocení vlivů Programu na referenční cíle v oblasti veřejného zdraví PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ Výběr zkoumaných variant STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Monitorování vlivů realizace koncepce na životní prostředí Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) ochrany životního prostředí Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) ochrany zdraví...98 RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 2

221 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). 10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů aktivit/projektů STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ Environmentální hodnocení projektů Environmentální kritéria pro výběr projektů Indikátory (kritéria) podpory projektů v oblasti veřejného zdraví VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 124 SEZNAM ZPRACOVATELŮ VYHODNOCENÍ KONCEPCE SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Mapa dotčeného území Příloha č. 2: Stanoviska dotčených orgánů ochrany přírody Příloha č. 3: Závěry zjišťovacího řízení Příloha č. 4: Posouzení vlivu koncepce na EVL a PO soustavy NATURA 2000 Příloha č. 5: Strategické hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví Příloha č. 6: Vyhodnocení specifických strategických cílů Příloha č. 7: Seznam projektů, jimž musí být věnována zvláštní pozornost RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 3

222 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Zkratky a vysvětlivky: AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod CR cestovní ruch ČR Česká republika EIA posuzování vlivů záměru na životní prostředí ES Evropská společenství EVL evropsky významná lokalita (Natura 2000) EVVO environmentální vzdělávání, výchova a osvěta CHKO chráněná krajinná oblast IČ identifikační číslo KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje LV limitní hodnota LV+MT limitní hodnota + mez tolerance MSK Moravskoslezský kraj MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 soustava chráněných území Natura 2000, která je tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO) NNO nestátní neziskové organizace NO X oxidy dusíku OR odds ratio (vyjadřuje pravděpodobnost onemocnění) OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PAU polyaromatické uhlovodíky PCB polychlorované bifenyly PO ptačí oblasti (Natura 2000) PM 10 suspendované částice frakce PM 10 (prašný aerosol) REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ROP Regionální operační program SEA posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SUR Strategie udržitelného rozvoje ČR SWOT analýza formalizace analytických výstupů: Analýza silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí TZL tuhé znečišťující látky ÚPN VÚC územní plán velkého územního celku ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek ZCHÚ zvláště chráněná území ZPF zemědělský půdní fond ŽP životní prostředí RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 4

223 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Název koncepce: Aktualizovaná Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci na léta ) Předkladatel: Moravskoslezský kraj ul. 28. října Ostrava IČ: Oprávněný zástupce předkladatele: Ing. Jaroslav Palas hejtman Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj ul. 28. října Ostrava Tel.: Kontaktní osoba: Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a.s. ul. Na Jízdárně Ostrava Tel.: , jiri.stepan@arr.cz RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 5

224 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Zpracovatel: RADDIT consulting, s.r.o. Fojtská Krmelín telefon: mobil: Oprávněný zástupce zpracovatele (držitel autorizace a odpovědný řešitel): Ing. Bohumil Sulek, CSc. Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; č. osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne Adresa: Na Pláni 2863/9, Praha 5 telefon: bob.sulek@seznam.cz Řešitelský tým (členové týmu v abecedním pořadí): Ing. Bohumil Sulek, CSc. RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provádění posouzení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (č. osvědčení 57148/ENV/09) Bc. Barbora Budayová RNDr. Radim Misiaček Lenka Polachová MUDr. Eva Rychlíková, osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví č.j OVZ poř.č. 2/2010 RNDr. Jiří Skorkovský RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 6

225 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). ÚVOD Východiska Předložené Vyhodnocení vlivů koncepce Aktualizace strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) na životní prostředí a veřejné zdraví (dále také Vyhodnocení) je zpracováno na základě 10e - 10f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, především v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Závěru zjišťovacího řízení podle 10d) citovaného zákona, vydaného odborem posuzování vlivů na ŽP Ministerstva životního prostředí ČR dne , pod č.j. 4624/ENV/12. Na základě žádosti předkladatele byla k rozpracovanému návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů ochrany přírody KÚ Moravskoslezského kraje a AOPK správ CHKO Jeseníky, Beskydy a Poodří. Uvedená stanoviska nevyloučila vliv Strategie na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 2), a proto byl vyhodnocen vliv uvedené Strategie (dále též koncepce) 1 také na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vliv na EVL a ptačí oblasti byl vyhodnocen osobou, autorizovanou ke zpracování posouzení dle 45i citovaného zákona, a citovaný dokument je součástí přílohy č. 4 Vyhodnocení. Vliv na veřejné zdraví byl vyhodnocen držitelem osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví a je součástí přílohy č. 5 Vyhodnocení. Při zpracování posouzení byla zohledněna Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí a pro srovnání také metodika SEA Strukturální fondy EU Handbook on SEA for Cohesion Policy K obsahu Vyhodnocení přispěla také stanoviska dotčených orgánů veřejné správy a dalších subjektů ke zveřejněnému Oznámení koncepce, tak jak bylo požadováno v Závěru zjišťovacího řízení a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům vyhodnocení předkladatelem koncepce; dále konzultace s orgány veřejné správy, literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatelů při zpracování koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje. Základním podkladem, který byl podroben hodnocení, byly postupně průběžné verze Strategie s tím, že poslední verzí, k níž se toto Vyhodnocení vztahuje, je verze z března Oproti předchozí pracovní verzi z prosince 2011, použité ke zpracování oznámení koncepce, došlo k nevýznamným obsahovým změnám, které jsou plně zachyceny ve Vyhodnocení. Vyhodnocení koncepce zpracoval tým pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je autorizovanou osobou, oprávněnou zpracovávat dokumentace a posudky podle zákona a držitelem autorizace ve smyslu 19, odstavec 1, zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Složení týmu je uvedeno výše. Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován se současně platnou legislativou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli vyhodnocení koncepce v době jejího zpracování známy. 1 Koncepce ve smyslu 10c) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; termín použit především při popisu obligatorních kroků, stanovených zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 7

226 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Předmět posouzení a vymezení území Předmětem posouzení je Aktualizace strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) zahrnující území Moravskoslezského kraje. Území je vymezeno v hranicích Moravskoslezského kraje. Přestože se kraj nevyvíjí izolovaně a pro úspěšné dosažení cílů Strategie jsou nezbytné vazby a vztahy s ostatními oblastmi České republiky i přilehlými i vzdálenějšími územími členských států Evropské unie i dalších zemí, je pro účely tohoto posouzení hodnoceno území Moravskoslezského kraje. Zpracovatel koncepce Zpracovatelem koncepce je na základě pověření předkladatele Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, Na Jízdárně 7, Ostrava, kontaktní osobou je Mgr. Jiří Štěpán (dále jen zpracovatel koncepce). Koncepce vznikala ve spolupráci s klíčovými aktéry Moravskoslezského kraje, především prostřednictvím startegické expertní skupiny a pracovních skupin pro každou z oblastí zpracování, které jsou výrazem partnerství krajské samosprávy s respektovanými zástupci odborné veřejnosti. Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti Procedura posouzení koncepce probíhá v působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky. Zapojení veřejnosti probíhá v souladu s obligatorními kroky, stanovenými zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o posuzování vlivů na životní prostředí, i na základě fakultativních (dobrovolných) kroků předkladatele i zpracovatele koncepce. Obligatorní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. Oznámení koncepce ve smyslu 10c) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo příslušnému úřadu předloženo předkladatelem v prosinci Oznámení bylo v souladu s požadavkem odstavce 2, 10c) citovaného zákona 2 příslušným úřadem zasláno dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Dne bylo oznámení zveřejněno na úřední desce Moravskoslezského kraje a tímto dnem bylo zahájeno zjišťovací řízení dle 10d) citovaného zákona. Na základě vyjádření, doručených k oznámení byl příslušným úřadem vydán Závěr zjišťovacího řízení (příloha č. 3 Vyhodnocení), který mimo jiné stanovil obsah a rozsah Vyhodnocení jak v rozsahu základních požadavků, daných 2 a 10b) a přílohou č. 9 zákona, ale také nad tento rámec, se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení. V souladu s požadavky zákona byl Závěr zjišťovacího řízení zveřejněn. Dne byl MŽP ČR předložen návrh koncepce, včetně Vyhodnocení jejího vlivu na ŽP a veřejné zdraví, ve smyslu 10f) citovaného zákona. 2 Není-li uvedeno jinak, je dále v tomto textu zákonem vždy míněn zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 8

227 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Vybrané fakultativní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. S klíčovými aktéry Moravskoslezského kraje, tedy se zástupci orgánů veřejné správy, partnery Moravskoslezského kraje, odborníky a podnikateli byla Strategie připravována prostřednictvím strategické expertní skupiny a pracovních skupin, zaměřených na jednotlivé problémové okruhy Strategie. Strategická expertní skupina byla složena z respektovaných odborníků, zástupců klíčových organizací, politického vedení kraje i zástupců opozice, jako orgán zastřešující celý proces. 2. Čtyři pracovní skupiny zahrnující celkem přibližně 60 členů byly tvořeny odborníky z podnikatelského sektoru, institucí veřejné správy, středních a vysokých škol, měst a obcí a také zástupcem Hospodářské komory a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Byly zřízeny jako odborné skupiny, podílející se na zpracování aktualizace návrhové části. 3. Aktualizovaná verze návrhové část Strategie byla vytvářena prostřednictvím workshopů a jednání strategické expertní skupiny a pracovních skupin. Do procesu jejího zpracování byla zapojena veřejnost, včetně odborné veřejnosti. V rámci výše uvedených jednání pracovních skupin byly také prezentovány principy posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, v jejichž rámci byli členové seznámeni s principy posuzování, jeho harmonogramem i možnostmi do celého procesu aktivně vstoupit a vznikající koncepci připomínkovat a navrhovat úpravy a doporučení. Plánované obligatorní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Zveřejnění návrhu koncepce, včetně Vyhodnocení, a jeho zaslání příslušným úřadem dotčeným správním úřadům a dotčeným samosprávným celkům dle 10f), odstavec 2 citovaného zákona. 2. Shromažďování vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených samosprávných celků a veřejnosti po celou dobu zveřejnění návrhu koncepce. 3. Veřejné projednání návrhu koncepce dle 10f), odstavec 4 citovaného zákona. 4. Vydání stanoviska k posouzení vlivů návrhu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví Ministerstvem životního prostředí ČR na základě návrhu koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání dle 10g), odstavec 1 citovaného zákona. Plánované fakultativní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Podpora účasti veřejnosti při získávání informací a projednávání návrhu koncepce a Vyhodnocení. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 9

228 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). 1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1. Obsah koncepce Aktualizace strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) je základním koncepčním dokumentem rozvoje Moravskoslezského kraje. Strategie je zpracována jako střednědobý strategický dokument, který plní podmínky vyplývající ze zákona č. 248/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podpoře regionálního rozvoje. Strategie však není takovým strategickým dokumentem, který by přímo zakládal financování konkrétních investičních záměrů v oblasti rozvoje MSK, ale především stanovuje rámec pro další rozvoj, který je považován za prioritní. Seznam projektů uvedených v koncepci je tedy nutno považovat za příkladný, nikoliv taxativní výčet. Aktualizace strategie vychází především ze stávajícího dokumentu, využívá tedy jak původní strukturu, tak i upravenou (aktualizovanou) analytickou část. Hlavní změny oproti původní Strategii proběhly v návrhové části, která byla také podkladem pro úpravu realizačního rámce a způsobu monitoringu realizace strategie. Při zpracování Strategie rozvoje kraje byl zohledněny a využity další platné koncepční dokumenty Moravskoslezského kraje i koncepční dokumenty na národní úrovni. Z koncepčních dokumentů MSK se jedná především o Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko na léta a také další existující i připravované koncepční dokumenty Moravskoslezského kraje: Regionální inovační strategie MSK (v současné době je také aktualizována), Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta , Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje a v neposlední řadě také o koncepční dokumenty z oblasti ochrany životního prostředí MSK (viz také v kapitolách a 6.1. Vyhodnocení). Koncepční dokumenty MSK v oblasti ŽP jsou navíc v současné době aktualizovány v rámci tvorby Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje. Aktualizovaná Strategie rozvoje MSK se skládá z následujících hlavních částí: Analytická část (příloha č. 2 dokumentu Strategie) Analytická část obsahuje, v souladu s původní koncepcí, analýzu MSK ve třech hlavích oblastech: Kapitola Podnikání a Ekonomika Kapitola Lidské zdroje Kapitola Území Návrhová část (hlavní dokument Strategie) Návrhová část byla zpracována v následující aktualizované struktuře, taktéž odpovídající struktuře původní koncepce: RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 10

229 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). 1. úroveň: Rozvojová vize kraje do roku 2020, případně i za tento časový horizont 2. úroveň: Globální strategické cíle k naplnění vize 3. úroveň: Specifické strategické cíle rozvíjející globální cíle 4. úroveň: Příklady projektů, přispívajících k realizaci cílů Přílohy Strategie 1. Manažerský souhrn 2. Analýza klíčových rozvojových charakteristik Moravskoslezského kraje (analytická část strategie) viz výše 3. Mapování názorů na současný stav a rozvojové potřeby Moravskoslezského kraje 4. Přehledy členů expertních skupin a zpracovatelského týmu 5. Seznam zkratek Přehledná struktura strategie Aktualizace strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta (po aktualizaci ) definuje rozvojovou vizi kraje a pět globálních strategických cílů, které jsou dále rozpracovány do specifických strategických cílů. Naplňování specifických strategických cílů je řešeno konkrétními (příkladmými) aktivitami a projekty, a to v definovaném realizačním rámci a s využitím identifikovaných zdrojů financování. Tuto strukturu strategie zobrazuje graf na následující straně: RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 11

230 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 12

231 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Vize a globální strategické cíle byly navrženy strategickou expertní skupinou na základě Analýzy klíčových rozvojových charakteristik Moravskoslezského kraje (dále jen analýza ) a na základě dotazníkového šetření Mapování názorů na současný stav a rozvojové potřeby Moravskoslezského kraje (dále jen průzkum ), které proběhlo v období březen až květen 2009 mezi obyvateli kraje, zástupci veřejné správy, regionálními politiky, podnikateli a studenty vysokých škol. Specifické strategické cíle byly definovány tématickými expertními skupinami, strategickou expertní skupinou a zástupci odborů krajského úřadu Moravskoslezského kraje na základě hodnocení výstupů analýzy a průzkumu. Celkem bylo navrženo 31 specifických strategických cílů, v rámci kterých byly rovněž identifikovány vzorové projekty, kterými by měly být cíle naplňovány Rozvojová vize a poslání Rozvojová vize byla formulována následujícím výrokem s podrobnější specifikací níže: Moravskoslezský kraj konkurenceschopný region úspěšných a spokojených lidí Využijeme existující potenciál kraje, až doposud jen částečně objevený. Potvrdíme svou schopnost překonat složité období recese a po jejím odeznění plně rozvineme svůj potenciál jednoho ze tří hlavních rozvojových pólů České republiky, kde žijí úspěšní a spokojení obyvatelé a který má co nabídnout svým hostům. Svou budoucnost stavíme na úctě k vlastní průmyslové historii, která se postupně mění v technickou excelenci a tím vytváří specifickou konkurenční výhodu. Rozvoj kraje zaměříme na všechny jeho přirozené územní celky, které tvoří průmyslová a urbánní aglomerace s centrem v Ostravě, západní a jihozápadní oblast sahající k Jeseníkům a jihovýchodní část v oblasti Beskyd. Součástí cesty k naplnění této vize je také dosažení lepšího stavu životního prostředí, které je nezbytnou podmínkou spokojeného života obyvatel, úspěšného podnikání i zájmu o návštěvu regionu. Poslání: Tvoříme naši budoucnost hlavou a srdcem! Náš kraj vnímáme jako živý organizmus, jehož jsme všichni aktivní součástí. Pružná mysl a svaly vytrénované léty práce na proměně páteřní infrastruktury, ekonomické, dopravní i technické, jsou naší osobní výbavou. Hledáme chytrá řešení pro budoucnost a využijeme vnitřní sílu a motivaci k jejich naplnění Globální strategické cíle a specifické strategické cíle Navrhované strategické intervence Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ) k naplnění výše uvedené vize jsou popsány jako pět níže uvedených dlouhodobých globálních cílů, z nichž každý obsahuje několik střednědobých cílů specifických. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 13

232 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Globální cíl 1 - Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika Úspěšnost v kraji lokalizovaných ekonomických aktivit v globální konkurenci je zásadní pro blahobyt místních obyvatel. Vysoká, udržitelná a rostoucí konkurenceschopnost se promítá v hospodářském růstu a větším množství prostředků, které jsou firmám a obyvatelům k dispozici a mohou být dále využity pro rozvoj kraje. Úspěch může být dočasně založen na nižších cenách, ale tato strategie je dlouhodobě neudržitelná. Výzvou pro Moravskoslezský kraj je růst podílu aktivit, jejichž konkurenceschopnost čerpá z jiných než nerostných nebo nízkonákladových zdrojů. Při realizaci tohoto globálního strategického cíle hledáme takové klíčové projekty a aktivity, které podpoří významné strukturální změny ve firmách i veřejném sektoru směrem k vyššímu podílu výdajů na vědu a výzkum na finálních výstupech a k inovačním aktivitám, které zvyšují šanci na udržení a posílení konkurenční výhody v celosvětové soutěži. Ve světě i v České republice funguje celá řada takových nástrojů, od podpory spolupracujících oborově zaměřených uskupení, přes intermediární agentury, které jsou zodpovědné za řízení vazeb a vztahů mezi znalostními institucemi a firmami / generování poptávky po inovacích, inkubátory inovačních firem, centra transferu technologií na univerzitách, regionální agentury pro podporu zahraničních investic a podporu regionálně specifického exportu a podobně. V tomto globálním strategickém cíli jde také o vytvoření takové infrastruktury a nabídky moderních služeb, které povedou k vyšší inovační a exportní výkonnosti firem podnikajících v regionu a k přilákání nových aktivit s vysokou přidanou hodnotu. Tento globální strategický cíl je dále rozpracován do následujících specifických strategických cílů (SSC): SSC 1.1 Zajištění koordinované a systémové podpory výzkumu, vývoje a inovací v Moravskoslezském kraji SSC 1.2 Zlepšit exportní výkonnost místních malých a středních firem a posílit jejich zapojení do globálních hodnotových řetězců SSC 1.3 Podpora zakládání nových podnikatelských subjektů (MSP včetně fyzických osob OSVČ a mladých podnikatelů) SSC 1.4 Získat do kraje investory nejen k činnostem s vysokou přidanou hodnotou Globální cíl 2 Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost - příležitost pro všechny Zaměstnání je cestou k osobní úspěšnosti a dobré vzdělání je k tomu stále nezbytnější podmínkou. Moravskoslezský kraj má rozvinutou vzdělávací infrastrukturu od mateřských po vysoké školy a patří k nejaktivnějším regionům v inovacích ve vzdělávání. Tyto dobré výchozí podmínky chceme nejen dále rozvíjet, ale současně je využít k posunu na vyšší úroveň šíři a kvalitu doplnit excelencí a prestiží. A to jak v prioritních technických oborech, tak i v neméně důležitých oborech humanitních. Vzdělaní lidé zde najdou nadprůměrné příležitosti k uplatnění svého talentu, budou zde zůstávat nebo se sem vracet a ocení dobré podmínky pro rodinné a profesní zakotvení v tomto dynamickém a kreativním regionu. Chceme nejen více a lepších pracovních příležitostí pro kvalifikované lidi, ale ekonomické zapojení všech, kteří chtějí a mohou. Moravskoslezský kraj se chce do roku 2020 zbavit pozice jednoho z krajů s trvale nejvyšší nezaměstnaností. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 14

233 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). K dosažení podstatné změny je potřebné koncentrované a koordinované úsilí všech, kdo zaměstnanost nejvíce ovlivňují, ať to jsou úspěšné místní firmy, noví investoři, dobře fungující veřejný sektor nebo účinná aktivní politika zaměstnanosti úřadu práce. Moravskoslezský kraj využije ověřenou schopnost tvorby aktivních partnerství a bude národním lídrem v koordinované politice a realizačních aktivitách na trhu práce prostřednictvím Moravskoslezského paktu zaměstnanosti. Tento globální strategický cíl je dále rozpracován do následujících specifických strategických cílů (SSC): SSC 2.1 Zlepšit koordinaci aktivit zaměřených na růst zaměstnanosti SSC 2.2 Snížit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po kvalifikovaných pracovních silách v jejich počtu, struktuře a kvalitě SSC 2.3 Zvýšit podíl obyvatel schopných komunikovat v cizích jazycích, zejména v angličtině SSC 2.4 Být evropským lídrem v systémovém rozvoji měkkých kompetencí u všech skupin obyvatel SSC 2.5 Vytvořit konkurenceschopnou výzkumnou univerzitu SSC 2.6 Zvýšit pracovní zapojení nezaměstnaných Globální cíl 3 - Soudržná společnost kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě Kvalita a dostupnost zdravotní péče je prioritním a trvale realizovaným cílem ve zdravotnictví. V současnosti roste význam opatření, kterými se udrží rovnováha mezi kvalitou, dostupností a efektivností poskytované zdravotní péče. Hlavním aktuálním úkolem je nastavení mechanismů, které povedou ke stabilizaci hospodaření jednotlivých nemocnic. Důraz je přitom kladen na optimalizaci lůžkového fondu vedoucí ke zvýšení produktivity personálu, zkrácení průměrné ošetřovací doby a zvýšení obložnosti lůžek. K dalším úkolům patří centralizace komplementárních služeb, především laboratoří a odběrových místností a progresivní zavádění přístrojové techniky a technologií, rozmísťovaných s ohledem na léčebné programy a profilace jednotlivých zařízení. Výhledově je záměrem vytvářet specializovaná centra nadregionálního charakteru. K naplnění strategie v oblasti zdravotnictví budou vhodně využity informační technologie, což umožní zprůhlednit financování zdravotnictví, vyhodnocovat kvalitu lékařské péče ve vztahu k nákladům a přinášet tak podklady k účelnější alokaci zdrojů. Boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě patří mezi strategické cíle krajské sociální politiky. K naplnění vede zejména transformace pobytových sociálních služeb pro lidi s postižením a jejich podpora k životu v přirozené komunitě. Kraj usiluje jak o podporu terénních sociálních služeb, tak o zajištění potřebných kapacit pobytových služeb pro lidi se specifickými potřebami (například s duševním onemocněním vyžadující celodenní péči). Významná je podpora života dětí ve vlastních i náhradních rodinách. Moravskoslezský kraj disponuje rozvinutou sítí zařízení poskytujících sociální služby. Technický stav budov je však v mnohých případech velmi špatný a vyžaduje rozsáhlé investice. Budou připravovány a realizovány projekty, které jsou součástí procesu transformace pobytových sociálních služeb. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 15

234 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Například se bude jednat o vznik zařízení chráněného bydlení, rozvoj služeb sociální prevence, jako jsou azylové domy, domy na půli cesty, kontaktní centra, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace, intervenční centra, služby následné péče, podpora samostatného bydlení a také terénní programy pro příslušné cílové skupiny obyvatel. Nezbytné bude také pokračování vzdělávacích aktivit pro poskytovatele sociálních služeb, další koncepční plánování rozvoje těchto služeb a zvyšování informovanosti o poskytovaných a plánovaných sociálních službách v kraji. Tento globální strategický cíl je dále rozpracován do následujících specifických strategických cílů (SSC): SSC 3.1 Optimalizovat náklady a řídit kvalitu služeb ve zdravotnických zařízeních SSC 3.2 Rozvíjet specializovaná oddělení zdravotnických zařízení s celokrajskou i nadregionální působností SSC 3.3 Optimalizovat síť sociálních služeb na území kraje dle zjištěných potřeb jeho obyvatel SSC 3.4 Transformovat pobytové sociální služby do moderních forem poskytování pomoci a podpory SSC 3.5 Vytvářet podmínky pro podporu rodin, dětí a náhradní rodinné péče SSC 3.6 Aktivně se podílet na snižování dopadů chudoby v Moravskoslezském kraji Globální cíl 4 - Kvalitní a kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu Kvalita života je souhrnným faktorem spokojenosti obyvatel. Prostředí,v němž žijeme, je určující podmínkou. Kraj musí zlepšit životní prostředí ve své centrální průmyslové aglomeraci, aby nebyl tmavou skvrnou na mapě ČR a EU. Jen tak plně vynikne kouzlo jeho polohy uprostřed krásných Beskyd a Jeseníků. V období realizace strategie dojde k napojení dopravní infrastruktury na evropské koridory a zlepší se i vnitřní propojení kraje. Kvalitní silniční, železniční i letecká doprava, umístění kraje v centru česko-polsko-slovenského regionu s počtem obyvatel na úrovni středně velkého evropského státu a zlepšující se prostupnost hranic pro volný pohyb lidí, služeb a zboží vytváří celou řadu nových příležitostí. Z národní periferie se kraj a širší region posouvá do polohy silného středoevropského rozvojového pólu. S tímto sebevědomím a ve spolupráci s partnery z Česka, Polska a Slovenska chceme proměnit příležitosti v realitu. K tomu potřebujeme nejen kvalitní infrastrukturu a zlepšené životní prostředí, ale také služby na špičkové úrovni.sem zaměříme klíčové projekty naší strategie. Vrátíme lidem k užívání mnohé z opuštěných průmyslových areálů a podpoříme jejich inspirativní a inteligentní využití k podnikatelským, vzdělávacím a kulturním účelům. Moravskoslezský kraj a jeho metropole Ostrava chtějí být kulturním, společenským a sportovním centrem, které nabídne akce na špičkové evropské úrovni se širokým spektrem možností pro aktivní trávení volného času obyvatel a návštěvníků kraje. Tento globální strategický cíl je dále rozpracován do následujících specifických strategických cílů (SSC): SSC 4.1 Stát se krajem špičkových služeb pro 5 milionů rozšířit nabídku volnočasové infrastruktury a služeb pro obyvatele kraje a návštěvníky ze sousedních regionů RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 16

235 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). SSC 4.2 Posílit kulturu aktivního trávení volného času obyvatel a prevence kriminality mládeže prostřednictvím systémového rozvoje vzdělávacích, kulturních a sportovních aktivit na rekreační, výkonnostní i vrcholové úrovni SSC 4.3 Mít kvalitní vnitřní i vnější dopravní propojení kraje včetně napojení na Transevropské sítě (TEN-T) SSC 4.4 Podstatně zlepšit kvalitu ovzduší v kraji a rozvíjet technické podmínky nezbytné pro kvalitní životní prostředí SSC 4.5 Podporovat druhovou rozmanitost, ekologicky stabilní krajinu včetně postindustriální a udržitelné zemědělství SSC 4.6 Rozvíjet kulturu chování, odpovědnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí SSC 4.7 Zlepšit bezpečnost, ochranu zdraví a majetku obyvatel kraje a jeho území SSC 4.8 Rozšířit, modernizovat a lépe využívat energetické zdroje a rozvodné sítě SSC 4.9 Vrátit lidem k užívání brownfieldy včetně nevyužívaných objektů SSC 4.10 Rozvíjet kvalitu života v sídlech kraje v souladu se zásadami moderního a zodpovědného urbanismu SSC 4.11 Zajistit rozvoj informační a komunikační infrastruktury Globální cíl 5 - Efektivní správa věcí veřejných Zákaznický přístup, profesionalita a odpovědnost tyto parametry nezbytné pro úspěch firem v tržním prostředí bude Moravskoslezský kraj prosazovat i ve správě věcí veřejných. Spolu s partnerským přístupem a aktivním vedením procesu strategického plánování a realizace se bude jednat o hlavní principy efektivní správy věcí veřejných. Procesy a lidé v nich budou hybateli tohoto přístupu. Zjednodušování a transparentnost procesů, v rámci platných legislativních norem, včetně dynamického využití nástrojů e-governmentu jsou jednou z cest. Tou druhou je vzdělávání a moderní formy personálního rozvoje lidí ve veřejné správě a samosprávě, včetně vzdělávání zastupitelů a politiků. Řadu témat, kterými se kraj zabývá, může efektivně řešit se svými sousedy, regiony v Polsku, na Slovensku a také v České republice. K tomu bude využita moderní forma meziregionální spolupráce Evropské uskupení územní spolupráce TRITIA. Zároveň je nezbytné systematicky pracovat na zlepšování image kraje a zvyšování pocitu sounáležitosti jeho obyvatel se svým regionem. Tento globální strategický cíl je dále rozpracován do následujících specifických strategických cílů (SSC): SSC 5.1 Zajistit rovnoměrný rozvoj kraje ve všech jeho částech SSC 5.2 Posílit přeshraniční a zahraniční spolupráci kraje a spolupráci se sousedními regiony ČR SSC 5.3 Zajistit efektivní výkon a zvýšit profesionalitu veřejné správy SSC 5.4 Zlepšit image kraje navenek i dovnitř 1.4. Projekty podporující naplnění specifických cílů Jednotlivé specifické strategické cíle obsahují příkladmé (vzorové) aktivity (projekty), které podporují naplnění těchto cílů. Projekty byly doplněny či upraveny strategickou expertní skupinou ze seznamu projektů původní Strategie. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 17

236 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Vzhledem k tomu, že těchto projektů je v současné době 138 (je zřejmé, že jejich počet se může měnit v závislosti na dalších návrzích v průběhu platnosti koncepce (do roku 2020), nejsou tyto projekty uvedeny jmenovitě. O jejich zařazení rozhodne mimo jiné to, nakolik odpovídají zaměření specifického strategického cíle, respektive celé koncepce. Ty z projektů, které však potenciálně mohou mít významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví, jsou v tomto Vyhodnocení explicitně uvedeny (příloha č.7) a jejich potenciální vlivy jsou v textu podrobně popsány (kapitola 6.). Ostatní projekty jsou dohledatelné v samotné Aktualizované strategii na stranách 16-62, včetně podrobnějšího popisu. Nicméně ani tento popis není dostačující k přesnému vyhodnocení vlivů projektů na životní prostředí. To může nastat až v případě procesů, spojených s jejich realizací, tak jak je popsáno podrobněji v tomto Vyhodnocení (navržená procedura posuzování pro předkladatele, procedury donorů finančních zdrojů, zákonné procedury dle stavebního zákona, respektive zákonů č. 100/2001 Sb.a 114/1992 Sb., v obou případech ve znění pozdějších předpisů Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Vazby na další strategické dokumenty dle zpracovatelů koncepce Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta vychází ze strategických dokumentů, zpracovaných na úrovni ČR, z odvětvových strategií zpracovaných na úrovni odborů krajského úřadu a zohledňuje také platné strategické dokumenty, zpracované v kraji na subregionální a municipální úrovni. Základním právním předpisem, upravujícím problematiku strategického plánování krajů, je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Základním rozvojovým dokumentem na národní úrovni je Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky (dále jen Strategie regionálního rozvoje ČR), která je zároveň zdrojovým dokumentem při přípravě Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a operačních programů, určených na čerpání prostředků z evropských fondů. Strategie rozvoje kraje naplňuje, tam kde je to z hlediska krajské úrovně relevantní, vizi, globální cíl, priority a opatření Strategie regionálního rozvoje ČR. Zároveň byl zohledněn dokument Politika územního rozvoje jako základní nástroj územního plánování, zpracovaný na úrovni ČR. Při zpracování Strategie rozvoje kraje byl dále zohledněn a využit Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko a také existující i připravované koncepční dokumenty Moravskoslezského kraje. Jednalo se mimo jiné o Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta , Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje a následující koncepční dokumenty z oblasti ochrany životního prostředí a energetiky: RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 18

237 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje; Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010; Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje; Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje; Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny; Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje; Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje; Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje. Vzhledem k tomu, že Strategie rozvoje kraje byla zpracovávána v období, kdy na úrovni municipalit a také venkovských mikroregionů (především formou takzvaných Místních akčních skupin v rámci iniciativy LEADER) existovala řada zpracovaných či aktualizovaných strategických dokumentů, byly i tyto dokumenty v míře relevantní pro přípravu krajského strategického dokumentu využity. Jednalo se především o postihnutí podstatných analytických zjištění, která jsou významná i na krajské úrovni a případně také o identifikaci některých řešení aktivit či projektů v návrhových částech těchto subregionálních strategických dokumentů, které mohly posloužit jako inspirační zdroj při přípravě Strategie. V rámci aktualizace strategie byly dále zohledněny následující dokumenty na národní a evropské úrovni: EVROPA Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020); dokumenty ke stěžejním iniciativám Strategie Evropa 2020; Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006; Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013 (takzvané Národní rozvojové priority ČR pro období 2014+) Doplnění souvisejících relevantních strategických dokumentů V této kapitole bývají obvykle uvedeny další relevantní strategické dokumenty, které mohou mít vliv na provádění Strategie i dopad na podporované území. Jedná se především o regionální i národní koncepce, vztahující se k problematice životního prostředí, které byly vzaty v úvahu při samotném posuzování vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví, neboť cíle navrhované v rámci Strategie rozvoje kraje by měly být v souladu cíli vybraných strategických a programových dokumentů. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 19

238 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Na rozdíl od předchozí verze původní Strategie rozvoje MSK, však zpracovatelé koncepce akceptovali doporučení zpracovatelů SEA v rámci předchozí procedury a při její aktualizaci již zmiňované koncepce vzali v úvahu (viz text předchozí kapitoly). Protože přehled cílů všech relevantních koncepcí, včetně těch, které byly doporučeny Závěrem zjišťovacího řízení, je uveden v kapitole č. 5 tohoto Vyhodnocení a jajich obsah byl použit při tvorbě referenčních cílů životního prostředí, nejsou v této podkapitole duplicitně uváděny. Aktivity (projekty), uvedené v aktualizované Strategii a tedy touto Strategií podporované, je nutno chápat jen jako příklady možných aktivit, které budou nepochybně doplňovat také další aktivity, implementované v rámci jiných koncepčních dokumentů. Uvedením záměru v aktualizované Strategii rozvoje kraje a posouzením této Strategie v procesu SEA nemůže vzniknout nárok na financování (ani na schválení) záměru v návrhovém horizontu koncepce. Projekty budou podléhat standardním podmínkám při podání žádosti o financování z různých zdrojů (dle podmínek jednotlivých zdrojů financování) a budou muset být podle svého charakteru posuzovány i z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. V obecné úrovni lze konstatovat, že při implementaci aktualizované Strategie bude docházet především ke kumulaci pozitivních, ale částečně i potenciálních negativních vlivu strategických cílů Strategie s vlivy ostatních strategických dokumentů. V konkrétní rovině, to ale znamená, že při přípravě a realizaci každého jednotlivého projektu musí proti potenciální negativní kumulaci vlivu na úrovni implementace projektu působit následující postupy: 1. Důsledná, nikoliv formální aplikace environmentálních kritérií pro výběr projektů, ať už standardních pro konkrétní použité finanční zdroje (například ROP regionu soudržnosti MS bude-li přijat i pro další programové období), další operační programy a jiné standardní zdroje financování, nebo v ostatních případech (například při financování z rozpočtu předkladatele) aplikace environmentálních kritérií uvedených v tomto Vyhodnocení (viz kapitola č. 12). 2. Důsledné využití procedur posuzování vlivu záměru na životní prostředí (EIA) v těch případech, kdy je aplikace EIA relevantní. 3. Důsledné využití procedury posuzování vlivu záměru na EVL a ptačí oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně přírody a krajiny, v těch případech, kdy je jeho aplikace relevantní. 4. Důsledné uplatňování stavebního zákona (včetně nástrojů územního plánování), tam, kde projekty nebudou podléhat zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Smyslem posuzování vlivu strategických dokumentů i konkrétních projektů, realizovaných v jejich rámci, přitom je maximalizovat jejich pozitivní a minimalizovat jejich negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 20

239 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). 2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1. Úvod Zpracovatel Vyhodnocení při přípravě níže uvedené kapitoly čerpal především z oficiálně vykazovaných údajů Ministerstva ŽP ČR pro dotčené území a z podkladů Moravskoslezského kraje. Výše uvedené zdroje byly tam, kde to bylo možné a účelné, doplněny dalšími relevantními údaji o stavu životního prostředí (viz seznam podkladů v kapitole 18). Cílem kapitoly o stavu životního prostředí podporovaného území není provést samoúčelnou kompletní analýzu stavu životního prostředí, ale odlišit významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek ŽP i v jejich geografické distribuci tak, aby bylo možno posoudit vliv navrhovaných intervencí koncepce na vývoj životního prostředí (viz kap. č. 7 tohoto Vyhodnocení). I v této souvislosti však je nezbytné uvést, že dopady aktualizované strategie rozvoje na ŽP Moravskoslezského kraje budou minimální. Přestože se v Moravskoslezském kraji podařilo zejména v posledních desetiletích podstatně zlepšit kvalitu životního prostředí, patří jeho území mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Postiženy jsou všechny složky životního prostředí, ale nejzávažnějším současným problémem MSK je znečištění ovzduší. A to zejména při srovnání s dalšími oblastmi České republiky (severní Čechy, Praha), u nichž došlo v minulých letech k podstatně významnějšímu zlepšení. Znečištění ovzduší prokázalo svoji klíčovou roli při limitování dalšího rozvoje kraje také v období procesu SEA (podzim/zima 2011/12), kdy vlivem nepříznivých meteorologických podmínek došlo v některých oblastech jak k velmi časnému nástupu každoročního období zvýšených koncentrací znečištění ovzduší, tak i rychlému vyčerpání počtu povolených 35ti dnů s překročením koncentrací škodlivin. Delší období překračování koncentrací škodlivin přetrvávalo i v březnu 2012, tedy v části roku, kdy se již obvykle kvalita ovzduší zlepšuje. Dalšími významnými problémy ŽP kraje je poškození krajiny způsobené těžbou uhlí, kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku předchozí průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže) a znečištění povrchových vod. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují především do střední a severovýchodní části kraje na ostravsko, karvinsko a třinecko. Na druhé straně se na území regionu nacházejí atraktivní a zachovalá území, například na severozápadě Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník a Oderské vrchy a na jihovýchodě Moravskoslezské Beskydy, které obklopují hustě osídlenou centrální část kraje. Nejcennější části jsou chráněny v rámci velkoplošných zvláště chráněných území (CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy a CHKO Poodří), která zaujímají téměř pětinu rozlohy kraje (7. místo mezi kraji ČR), a dále velkým počtem maloplošných zvláště chráněných území, případně dalších přírodně cenných lokalit evropské soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti, evropsky významné lokality). Rozloha Moravskoslezského kraje: km 2. Počet obyvatel: (2011) RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 21

240 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ) Ovzduší Přestože se ovzduší v Moravskoslezském kraji ve srovnání s minulostí poměrně výrazně zlepšilo a celkové emise hlavních znečišťujících látek se snížily, stále výrazně převyšují průměr EU i situaci v jiných částech ČR. Zásadním problémem se v posledních letech stal opětovný lokální nárůst znečištění ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, polyaromatickými uhlovodíky (PAU) a zejména polétavým prachem (PM 10 ) ve velkých městech a v blízkosti zatížených komunikací v důsledku kombinace emisí z velkých průmyslových zdrojů znečištění, lokálních topenišť a rostoucí intenzity automobilové dopravy. Kraj patří k regionům s nejvíce zatíženým ovzduším v ČR. Podstatný je především negativní trend produkce škodlivin, který po roce 2000 neutralizoval vliv významného snížení objemu emisí, dosaženého v devadesátých letech minulého století v důsledku útlumu některých výrob a opatření na zdrojích u největších znečišťovatelů (ke změně uvedeného negativního trendu po roce 2000 došlo až částečným snížením produkce emisí od roku 2009). Část zlepšení v případě emisí TZL byla způsobena odprášením aglomerací v Třineckých železárnách, a.s., aktuálně také opatřením v Arcelor-Mittal, Ostrava, a.s, na druhé straně se výrazně zvyšuje produkce TZL u malých zdrojů. Při srovnání produkce celkových emisí (zahrnujících všechny typy zdrojů znečištění, včetně mobilních) je zřejmé, že MSK produkuje zhruba stejně škodlivin jako region Severozápad (složený ze 2 krajů ČR). Současně je druhým největším původcem oxidů dusíku a těkavých organických látek mezi kraji ČR. Je naprosto zřejmé, že stav ovzduší, především v jádrové části ostravsko-karvinské aglomerace, je v současné době klíčovým problémem životního prostředí Moravskoslezského kraje, a to i v území, která byla tradičně považována za méně problematická (včetně například západní části Ostravy). Znečištění ovzduší může na jedné straně negativně ovlivnit rozvoj vybraných částí kraje (snížení atraktivity území pro nové zaměstnance či absolventy škol 3, odchod obyvatel pro něž patří kvalita ŽP mezi životní priority, apod.) a současně je tato situace limitující pro některé z rozvojových aktivit, jejichž povolení by mohlo mít (byť i nevelký) vliv na další zhoršení kvality ovzduší (např. problematika příspěvku emisí nových zdrojů v zatížených oblastech, vlivy související dopravy, apod.) Emisní situace 4 Obdobně jako v celé České republice dochází i v Moravskoslezském kraji k postupnému ústupu významu původně převažující škodliviny (oxidu siřičitého) ve prospěch nárůstu 3 Tato skutečnost je klíčová především pro rozvoj inovací, který vyžaduje příchod vzdělaných odborníků, respektive atraktivitu území pro studenty vzdělané v místních vysokoškolských a dalších vědeckých institucích. Nízká kvalita ŽP uvedené oborníky i studenty odrazuje a limituje tím i realizace inovační strategie. 4 Vzhledem k datu zpracování a neexistenci dat pro analýzu za rok 2010 v plném rozsahu, jsou v oznámení uvedeny hodnoty za rok 2010, v případě nezbytnosti 2009, doplněné aktuálními údaji studie Analýza národních a krajských koncepcí v oblasti životního prostředí, energetiky, dopravy a územního plánování jako součásti posílení absorpční kapacity prioritní osy 2 operačního programu Životní prostředí, RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 22

241 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). objemu i významu suspendovaných částic (prachu), oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodíků. Rozmístění zdrojů emisí v kraji je velmi nerovnoměrné. Největší zdroje znečišťování se nacházejí především v ostravsko-karvinské aglomeraci a na třinecku. V Moravskoslezském kraji se nacházelo celkem 2152 zdrojů znečišťování ovzduší, které produkovaly alespoň jednu ze zájmových znečišťujících látek, a které byly rozmístěny v 284 provozovnách. Mezi významné provozovatele stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ovlivňujících kvalitu ovzduší v kraji, patří především ArcelorMittal Ostrava a.s., Dalkia Česká republika, a. s. Elektrárna Třebovice, OKD, OKK, a.s., VÍTKOVICE STEEL, a.s., Energetika Vítkovice, a.s., ČEZ, a.s., Biocel Paskov a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. a ENERGETIKA TŘINEC, a.s. V případě zvláště velkých a velkých zdrojů došlo v roce 2009 k celkovému meziročnímu snížení produkce TZL o 22%. (nejvýznamnější pokles u velkých zdrojů znečištění byl zaznamenán u zdroje ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece). Tabulka: Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2010 Zdroj: Situační zpráva k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 23

242 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Graf: Struktura zdrojů emisí v Moravskoslezském kraji [%] v roce 2010 Graf: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v MSK v letech (Aktuálnější data nebyla v době uzávěrky Vyhodnocení koncepce k dispozici) Z výše uvedené tabulky a grafů je zřejmý významný vliv zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v případě produkce oxidu siřičitého, TZL a oxidů dusíku. Přes průmyslový charakter Moravskoslezského kraje jsou však významným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv a mobilní zdroje. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší významně především v podzimních a zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek. K nárůstu znečištění dochází i v oblastech s možnostmi alternativního vytápění ušlechtilejšími palivy (plyn). Příčinou je mimo jiné i částečný návrat k vytápění tuhými palivy, způsobený především zvyšováním nákladů na vytápění při současné dostupnosti levnějších druhů pevných paliv, v některých případech doprovázený i spalováním odpadů se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 24

243 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Měrné emise z vytápění domácností přesahují v hodnotách TZL, PM 10 i PAU průměry České republiky. Očekávaný pozitivní trend snižování emisí v důsledku zateplování obytných domů, respektive instalace alternativních zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, solární zdroje) v rámci podpory programu Zelená úsporám se významněji může projevit až při hodnocení celé zimní sezóny. Dopady společného opatření MSK a MŽP, zaměřeného na výměnu technicky nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za modernější s nižšími měrnými emisemi, se projeví až v nadcházející zimní sezóně. Dominantní role malých zdrojů znečištění ovzduší se projevuje především v případě produkce těkavých organických látek (více než 65% veškeré produkce VOC v kraji). Společně s dopravou tak jde o více než ¾ veškeré produkce VOC, což má dopad z hlediska zátěže území nejen v jádrové části kraje, kde se na znečištění ovzduší podílí především průmysl, ale také v oblastech relativně vzdálených dosahu zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečištění. V následujícím obrázku (zdroj: SZÚ) je uvedeno rozložení zdrojů lokálních topenišť v MSK: Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává, kromě výše uvedeného narůstajícího podílu malých zdrojů znečištění ovzduší, také již citovaná doprava. A to především v důsledku narůstající intenzity vnitrostátní i mezinárodní kamionové přepravy. Na některých úsecích silnic v kraji se intenzita dopravy, zejména v první polovině minulé dekády, zvýšila o desítky procent. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování jsou komunikace v centrech měst (především Ostrava a její okolí), všechny rychlostní komunikace a zatížené úseky silnic I. tříd (jihozápadně od RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 25

244 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Ostravy). Přínos dokončené dálnice se zatím významným způsobem neprojevil, důležitou roli může sehrát její využití při smogových situacích. Dalším, výše nezmíněným zdrojem znečištění ovzduší, je významný lokální vliv termicky aktivních důlních odvalů (nutnost sanace) a vliv velkých plošných rekultivačních prací Imisní situace Koncentrace škodlivin v ovzduší je mimo jiné závislá na meteorologické situaci, proto je tento faktor v jednotlivých sezónách i letech různě významný. Přesto se dá konstatovat, že po roce 2000 došlo v Moravskoslezském kraji - na rozdíl od stagnace koncentrací ostatních škodlivin - k významnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic PM 10 (špička hodnot v roce 2003) i oxidů dusíku (špička hodnot v roce 2006). Následující graf (zdroj: ČHMÚ) přináší navíc i srovnání s dalšími aglomeracemi v ČR. Z něj mimo jiné plyne, že koncentrace škodlivin (zejména PM 10 ) v Moravskoslezském kraji od roku 1999 stoupaly podstatně více, než v dalších zatížených oblastech ČR (SZ Čechy, Praha) a postupný pokles koncentrací od roku 2003 nebyl natolik výrazný, aby se hodnoty přiblížily ke stavu, který je dnes v uvedených srovnávacích oblastech. Vyhlášená oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) tak v posledních letech stále zaujímá významnou část MSK a zasahuje stále výrazně i za západní a jihozápadní hranice města Ostravy. Kraj je vzhledem ke své homogenitě největší velkoplošnou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území České republiky. Ta v roce 2009 dosahovala 45,4% rozlohy kraje, což je zhoršení oproti roku 2008 (36% rozlohy kraje). Oproti roku 2005 a 2007 (45,5% a 51% území kraje) se jedná o zhruba stejnou rozlohu. Příčinou neuspokojivého imisního stavu je, kromě vysoké produkce emisí ze všech typů zdrojů (včetně malých zdrojů lokálních topenišť a dopravy), častý výskyt období se špatným rozptylem škodlivin v ovzduší především při inverzních stavech v chladných částech roku. Klíčové je především znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM 10, a to nejen v ostravsko-karvinské průmyslové aglomeraci a přilehlých územích, ale i ve větších městech mimo tuto aglomeraci. V roce 2010 byl denní imisní limit koncentrací PM 10 překročen na všech 20 stanicích. Překročení hodnoty 24 hodinového imisního limitu bylo nejčastěji dosahováno na stanicích v okrese Karviná a Ostrava. Největší počet překročení hodnoty 50 ug.m -3 byl dosažen na stanici Bohumín (165x oproti 136x v roce 2009 a 110 x v roce 2008), Ostrava Radvance (148x), Veřňovice (147 x), ad. Roční imisní limit PM ug.m -3 byl v roce 2010 na území Moravskoslezského kraje překročen na 13 stanicích imisního monitoringu. Nejvyšší hodnota byla naměřena ve Věřňovicích (66,1 µg.m -3 ) a Bohumíně (63,9 µg.m -3 ). Čtyři z pěti lokalit s nejvyššími hodnotami se nacházejí v Moravskoslezském kraji, až pátou lokalitou je stanice Stehelčeves v okrese Kladno. Srovnání hodnot PM 10 v rámci ČR je v níže uvedeném obrázku (zdroj ČHMÚ). Je důležité zmínit, že v některých oblastech se na koncentracích znečištění ovzduší výrazně podílejí lokální topeniště. Např. v případě PM 10 může být příspěvek lokálních topenišť k celkovým koncentracím v průměru od 1-5 µg/ m 3, ale lokálně mohou přispívat i více než 15 µg/m 3. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 26

245 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 27

246 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Mimo aglomerace jsou naštěstí koncentrace znečištění PM a persistentními polutanty nižší. Z vyhodnocení kvality ovzduší v místech mimo ostravsko-karvinskou aglomeraci lze uvést, že v roce 2010 koncentrace PM 10 např. na Čeladné v ročním aritmetickém průměru nepřekročily roční imisní limit. I zde však došlo 52 x k překročení 24-hodinového limitu s maximální naměřenou hodnotou PM ug/m3. V Moravskoslezském kraji byly překračovány také imisní limity pro ještě nebezpečnější suspendované částice o velikosti PM 2,5 ve výši 25 ug.m -3 (navrhovaný roční limit podle směrnice ES 2008/50/EC) na všech sedmi stanicích na území kraje (Věřňovice, Bohumín, Ostrava-Radvanice, Ostrava-Přívoz, Ostrava-Zábřeh, Třinec-Kosmos a Ostrava-Poruba), Uvedené částice jsou považovány za nejvýznamnější prachové částice z hlediska vlivů na lidské zdraví. Překročeny byly také hodnoty cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu (prokázaný lidský karcinogen dle IARC) na všech osmi stanicích na území kraje, kdy na lokalitě Ostrava-Bartovice byly opět naměřeny nejvyšší hodnoty v ČR rovnající se 7,2 ng.m 3 (nicméně nižší než v roce 2009, kdy bylo naměřeno 9,2 ng.m -3 ). Cílový imisní limit je překročen velmi výrazně. Překvapivé je, že vysokých hodnot a negativního trendu bylo dosahováno také v návětrných částech města Ostravy, např. v Ostravě Porubě, která byla tradičně považována za místo s kvalitním životním prostředím. Ze srovnání časové řady 5 plyne, že lokalita dosahovala v roce 2008 podstatně vyšších hodnot benzo(a)pyrenu, než v prvním srovnávacím roce Zatímco v roce 2004 se jednalo konkrétně o 2,1 ng/m 3 oproti 10,0 ng/m 3 v Ostravě- Bartovicích, resp. 6,5 ng/m 3 v Ostravě-Přívoze a 4,5 ng/m 3 v Ostravě-Mariánských horách, v roce 2009 již hodnota v Ostravě Porubě dosahovala 3,3 ng/m 3, zatímco v Ostravě Přívoze klesla na 5,5 ng/m 3 a v Ostravě Mariánských horách stoupla na 4,8ng/m 3. Příčinou jsou pravděpodobně zvyšující se intenzity dopravy, včetně nárůstu tranzitní dopravy do doby dokončení nového napojení na budovanou silnici č. I/11 na Opavu. Další podrobné údaje ke koncentracím nejvýznamnějších škodlivin jsou uvedeny v příloze č. 5: Strategické hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví. V roce 2010 došlo k překročení ročních průměrných koncentrací benzenu z celé ČR jen v Moravskoslezském kraji a to na stanici Ostrava-Přívoz. 5 Švecová, V., Topinka, J., Šrám, R.J.(2009): Personální monitoring polycyklických aromatických uhlovodíků a volatilních organických látek. In: Ochrana ovzduší 5-6/2009(z měření ČHMÚ). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 28

247 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Graf: Roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech na vybraných stanicích (zdroj: ČHMÚ) Graf: Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, v ovzduší v roce 2010 (Zdroj: ČHMÚ). RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 29

248 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Graf: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí přízemního ozónu, 2010 (Zdroj: ČHMÚ) Hluk Společně s dopady narůstající intenzity dopravy v oblasti znečištění ovzduší (ať už samotná produkce emisí nebo sekundární znečištění prachem) se projevuje i nárůst hlukové zátěže obyvatel. Jednou z příčin nárůstu hluku z dopravy je nevyhovující kvalita a nedostatečná kapacita komunikací, a také chybějící obchvaty měst a obcí. Hluk z průmyslové činnosti je ve srovnání s hlukem z dopravy méně významný. K této situaci přispívá neustálý nárůst intenzity silniční dopravy. I přes občasné meziroční poklesy (množství přepravených osob a nákladu po železnici i po silnici meziročně pokleslo např. v roce 2009 o 9%) je významný setrvalý trend nárůstu. Množství osob a zboží, přepraveného po silnici převyšuje až 4x objem přepravy po železnici. Nejvyšší počet obyvatel na území kraje dotčených hlukem (hodnota L n 60 db pro rušení spánku) dle uveřejněných údajů žije ve velkých městech Moravskoslezského kraje Frýdek- Místek (3279 obyvatel), Opava (5529 obyvatel), Havířov (5379 obyvatel). Celodenně (ukazatel L dvn 70 db) je hlukem z dopravy dotčeno v uvedených městech - Frýdek-Místek (2 623 obyvatel), Opava (4 811 obyvatel), Havířov (4 898 obyvatel). V aglomeraci Ostrava žije nad mezní hodnotou L n pro silniční dopravu obyvatel a L dvn osob. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 30

249 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Strategické hlukové mapy, z nichž jsou údaje čerpány, byly vypracovány na základě směrnice 2002/49/ES pro aglomerace s počtem obyvatel nad a pro hlavní komunikace s dopravní intenzitou nad 6 mil. vozidel/rok. V roce 2010 řešila Krajská hygienická stanice MS kraje se sídlem v Ostravě celkem 167 podnětů s ohledem na nadměrný hluk. Jednalo se především o dopravní hluk z provozu liniových staveb (silnice, železnice) Příroda a krajina Vzhledem k požadavkům orgánů veřejné správy z projednávání předchozích krajských koncepcí, je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost potenciálním střetům Strategie s chráněnými zájmy v oblasti ochrany přírody a krajiny. Přes obecné vnímání Moravskoslezského kraje, jako území se silně poškozeným životním prostředím, leží na území regionu řada rozsáhlých území s cennými přírodními hodnotami. Jedná se především o velkoplošná zvláště chráněná území celé území CHKO Poodří a dále části CHKO Beskydy a CHKO Jeseníky. Celková rozloha velkoplošných ZCHÚ dosahuje více než 17% rozlohy regionu. Velkoplošná ZCHÚ od roku 2008 postupně doplňovalo 147 maloplošných zvláště chráněných území o rozloze ha. V Moravskoslezském kraji stejně jako v celé ČR převládá kulturní krajina ovlivněná intenzivní antropogenní činností. Působení člověka mělo za příčinu vznik několika unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada jedinečných ekosystémů. Další intenzifikace zemědělské a průmyslové výroby tyto ekosystémy ohrožuje. Moravskoslezský kraj má pro podporu managementu ochrany přírody a krajiny zpracovánu Koncepci strategie ochrany přírody Moravskoslezského kraje, která analyzuje dosavadní stav a ukládá prioritní úkoly v daném území na období 10 let. Zásluhou dlouhodobé tradice v ochraně přírody a zvyšujícím se dotačním prostředkům se situace v kraji postupně zlepšuje. Je prováděn management v maloplošných zvláště chráněných územích (biotechnické zásahy na území přírodních rezervací (PR) a přírodních památek (PP)) jako je pravidelné kosení, likvidace invazních druhů rostlin, údržba lesního porostu a podobně. Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v současné době velkoplošné terénní úpravy, například v souvislosti se stavbami výrobního, obchodního a logistického charakteru (sklady, logistická centra, podnikatelské areály, průmyslové zóny, podniky na zelené louce) s nároky na další plochy. Uvedený trend vede k postupnému zvyšování podílu využívané plochy v poměru k území přírodního charakteru. Problémem je rovněž zvýšení fragmentace krajiny a snížení její migrační propustnosti v důsledku stavební činnosti. Dalším relativně novým problémem jsou zásahy do krajinného rázu v důsledku výstavby stožárových staveb, především větrných elektráren v exponovaných lokalitách. V následující mapce je uveden přehled chráněných území Moravskoslezského kraje. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 31

250 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Velkoplošná zvláště chráněná území CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST BESKYDY CHKO Beskydy je největší chráněnou krajinnou oblastí v ČR, byla vyhlášena v roce 1973 na ploše ha. Rozprostírá se na moravsko-slovenském pomezí v horské části Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků. Podnebí Beskyd určuje jejich nadmořská výška a poloha v místě střetů oceánského a kontinentálního klimatu. Nejnižší průměrnou roční teplotu 2,5 C má nejvyšší vrchol Beskyd Lysá hora, nejnižší polohy oblasti mají průměr okolo 7 C. Celá oblast je dosti bohatá na srážky, přičemž například Lysá hora s průměrnou hodnotou 1532 mm za rok patří k srážkově nejbohatším místům ČR. Lesy pokrývají asi 70 % území, jejich druhová skladba byla vlivem člověka značně pozměněna, takže původní smíšené porosty byly většinou nahrazeny smrkovými monokulturami. Přírodní lesy se zachovaly jen místy. Jsou to především květnaté bučiny i zbytky suťových lesů. Na nejvyšších beskydských vrcholech a jejich svazích zůstaly přírodní horské smrčiny. Většina významných pralesů a část dalších typických beskydských porostů je chráněná v rezervacích. Při utváření beskydské krajiny se výrazně projevil vliv jejího osídlení a využívání. Zvláště významně se projevil vliv středověké valašské kolonizace s pasekářským způsobem RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 32

251 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). hospodaření, v jehož důsledku došlo k vytvoření hodnotné a esteticky vyvážené kulturní krajiny s roztroušenými chalupami a drobnými políčky. Oblast je významná především pro hnízdění ptačích druhů vázaných na přírodní pralesovité lesy s významným podílem buku. Vyskytuje se tu jediná původní populace puštíka bělavého (Strix uralensis) v ČR, hnízdí zde také sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Plochy bezlesí hostí například početnou populaci chřástala polního (Crex crex) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Největší populace v ČR zde tvoří strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a lejsek malý (Ficedula parva). CHKO Beskydy plní důležitou funkci z hlediska takzvané Bernské úmluvy (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť) pokud jde o výskyt velkých šelem vlka (Canis lupus), rysa ostrovida (Lynx lynx) a medvěda hnědého (Ursus arctos). Pro přilehlou průmyslovou oblast Ostravska představují Beskydy významnou rekreační oblast, což se projevuje v návštěvnosti atraktivních oblastí. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST JESENÍKY CHKO Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na ploše ha. Území dominuje nejvyšší moravský masív Hrubý Jeseník. Z geologického hlediska představují Jeseníky nejvýchodnější část Českého masívu, jenž byl vyvrásněn na konci prvohor. Z klimatického hlediska patří Jeseníky mezi chladnější oblasti s vysokými srážkami a vysokou délkou trvání sněhové pokrývky (v hřebenové části pohoří zpravidla od poloviny října až do konce května), což vytváří vhodné podmínky pro zimní sporty a další související aktivity cestovního ruchu. Pro provozování zimních sportů byla vybudována nezbytná infrastruktura (například lyžařské areály u Ovčárny pod Petrovými kameny a u Červenohorského sedla), která společně s vysokou koncentrací návštěvnosti (místní i časovou) způsobuje potenciální střety s požadavky na ochranu přírody a krajiny. Lesní porosty pokrývají území oblasti téměř z 80 procent. Převažují smrkové monokultury, které z velké části nahradily původní bukojedlové porosty a přirozené smrčiny. Horní hranice lesa probíhá v nadmořské výšce m, nad ní je rozsahem nevelké, ale přírodovědecky velmi hodnotné přirozené bezlesí horské hole, které jsou dokladem zalednění. Kleč je zde nepůvodní dřevinou a její nepřítomnost v původní vegetaci je jedním z důvodů velkého druhového bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. Například z Velké kotliny se uvádí na 450 druhů vyšších rostlin, jde o nejbohatší botanickou lokalitu v ČR. Ve vrcholových partiích jsou četná vrchoviště, rašeliniště, prameniště a bystřiny. Oblast je významná především pro lesní druhy ptáků a ptactvo horských luk, včetně druhů zasahujících do oblasti údolních niv. Vyskytuje se zde pěvuška podhorní (Prunella collaris) a linduška horská (Anthus spinoletta), jejichž rozšíření je v ČR značně omezené. Kritická situace nastala u tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) asi přežívá několik jedinců, došlo také k rychlému snížení počtu tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Očekává se návrat sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Pozornost zasluhuje ojedinělý výskyt kulíka hnědého (Charadrius morinellus) a slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica). V současné době se připravují podklady pro posouzení možnosti zřízení národního parku v jádrové části stávající CHKO. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 33

252 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST POODŘÍ Jedná se o území zachovalé údolní nivy Odry s pestrým mikroreliéfem, vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Dále pak v národním měřítku jedinečným charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy ramen a tůní v různém stupni zazemnění, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex zhruba ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř 50 %), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Oblast byla vyhlášena v roce 1991 v plošné výměře ha a v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsaarské konvence (rozloha mezinárodně významného mokřadu ha). Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. V rámci územního systému ekologické stability je severní část CHKO nadregionálním biocentrem a jižní nadregionálním biokoridorem. CHKO je významná především pro vodní a bažinné ptáky jak v době hnízdění, tak i při tahu. Na několika místech se vyskytuje bukáč velký (Botaurus stellaris), hnízdí zde hohol severní (Bucefala clangula) a další vzácné kachny. Od konce 90. let 20. století hnízdí husa velká (Anser anser) a kormorán velký (Phalacrocorax carbo), od roku 2000 pak zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Existuje tu hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibindus). Z bahňáků je nejhojnějším hnízdním druhem čejka chocholatá (Vanellus vanellus), z méně častých břehouš černoocasý (Limosa limosa) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). Hlavní hospodářskou činností je zemědělství. Rybníky jsou využívány k chovu ryb. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) mají rozlohu ha. V roce 2009 se počet MZCHÚ zvýšil o jednu, v předchozím roce o čtyři. Konkrétně se jedná o 10 národních přírodních rezervací (NPR), 8 národních přírodních památek (NPP), 74 přírodních rezervací (PR) a 56 přírodních památek (PP). V roce 2009 se počet maloplošných zvláště chráněných území rozšířil o NPP Javorový vrch (84,15 ha) na území CHKO Jeseníky a PR Bažantula (36,52 ha) na území CHKO Poodří. Moravskoslezský kraj financoval v roce 2009 management v maloplošných zvláště chráněných územích (mimo území CHKO) ve výši přibližně 2 mil. Kč. Dále se na území kraje nachází 5 přírodních parků, které zajišťují územní ochranu přírody na obecné úrovni. Ze 148 MZCHÚ je 78 ZCHÚ umístěno ve volné krajině ve správě Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Seznam všech maloplošných ZCHÚ je uveden v analytické části koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 34

253 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje Přírodní parky V Moravskoslezském kraji byly vyhlášeny následující přírodní parky: Přírodní park Sovinecko (na území přírodního parku leží NPP Rešovské vodopády) Přírodní park Údolí Bystřice (na území leží PP Kamenné proudy a PR Hrubovodské sutě) Přírodní park Oderské vrchy Přírodní park Podbeskydí (nejcennější částí parku NPP Šipka) Přírodní park Moravice. Významné krajinné prvky (VKP) V Moravskoslezském kraji je registrováno více než 2150 VKP (Zdroj: KOPK MSK), nejvíce v kompetenci pověřených obecních úřadů Odry, Fulnek a Nový Jičín (dohromady více než 50 % všech VKP na území MSK). Z výše uvedeného plyne, že rozmístění registrovaných VKP na území MSK je nerovnoměrné, což vyplývá z různého postupu při jejich vyhlašování. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 35

254 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou vzájemně propojené soubory přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišují se na místní, regionální a nadregionální ÚSES a jejich cílem je: uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny uchování významných krajinných fenoménů. Jejich vymezení je součástí územně-plánovací dokumentace. V územně-plánovací dokumentaci VÚC je to na úrovni nadregionálních a regionálních ÚSES, v územně-plánovací dokumentace obcí pak až do úrovně lokálních ÚSES. Péče o zvláště chráněné živočichy V kraji působí 2 záchranné stanice pro hendikepované živočichy (Bartošovice nad Odrou a Stránské ve druhém případě specializace na dravce a sovy), které se věnují také EVVO. Jen samotná stanice v Bartošovicích přijme ročně hendikepovaných zvířat a průměrně 55% jich po doléčení vypustí zpět do přírody (v roce 2010 bylo z přijatých zvířat vypuštěno zpět do přírody 475). Celkem bylo za období přijato živočichů. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 36

255 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Invazní druhy V Moravskoslezském kraji se, podobně jako v celé republice, šíří invazní druhy živočichů a rostlin. V této souvislosti je vhodné zmínit v roce 2010 dokončený projekt Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky, který byl nejvýznamnějším projektem řešícím likvidaci invazních druhů v České republice a je ojedinělým i v rámci Evropy (projekt získal finanční podporu z Programu Life-Nature EU a prezentace jeho výsledků byla vybrána v rámci programu návštěvy Eurokomisaře pro ŽP M. Potočnika v ČR v říjnu 2011). Cílem projektu byla nejen revitalizace původních porostů v povodí, kde je soustředěno několik chráněných území, a které je zasaženo invazním druhem křídlatkou, ale také získání vědeckých i praktických poznatků pro likvidaci uvedeného druhu. Na základě zkušeností z tohoto úspěšného projektu, probíhá likvidace invazních druhů rostlin také v části CHKO Poodří. Natura 2000 Do potenciálního konfliktu s rozvojem aktivitami Moravskoslezského kraje se také může dostávat ochrana lokalit evropské soustavy Natura To může nastat mimo jiné i vzhledem k tomu, že do soustavy Natura 2000 jsou zahrnuty i části území, která dříve nebyla speciálně chráněna národní legislativou. Posouzení možných vlivů na území soustavy Natura 2000 proto tvoří (i z důvodu obsahu vyžádaných stanovisek orgánů ochrany přírody) nedílnou součást následného Vyhodnocení. V celkovém přehledu přinášíme standardní přehled území soustavy Natura 2000 v MSK. Do národního seznamu evropsky významných lokalit bylo na území Moravskoslezského kraje původně zařazeno nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. celkem 45 EVL. Další EVL byla do národního seznamu EVL zařazena v roce 2009 nařízením Vlády č. 371/2009 Sb. Na území Moravskoslezského kraje se tedy celkově nachází celkem 51 evropsky významných lokalit (zdroj: Cenia). Nejpočetnější kategorií evropsky významných lokalit na území Moravskoslezského kraje jsou území, jejichž předmětem ochrany jsou konkrétní evropsky významné druhy (takzvané druhové lokality), zejména evropsky významné druhy živočichů. Evropsky významné druhy rostlin jsou předmětem ochrany pouze ojediněle: Praděd, Beskydy, Skalské rašeliniště, Sovinec. Z druhových lokalit je větší část tvořena lokalitami vodních a podmáčených biotopů (rybníky, tůně, vodní toky, mokřady). Celkem se jedná o 25 EVL, ve kterých jsou předmětem ochrany živočichové (ojediněle rostliny) vázaní na vodní prostředí (nejčastěji: čolek velký, kuňka žlutobřichá a ohnivá, dále vranka obecná, vydra říční a další). Dále jsou na území Moravskoslezského kraje významně zastoupeny druhové evropsky významné lokality v biotopech bývalých důlních děl (celkem deset EVL), jejichž předmětem ochrany jsou netopýři. Další skupinou druhových lokalit jsou EVL u nichž jsou jediným či jedním z několika předmětů ochrany zástupci hmyzu, konkrétně lesní druhy brouků vázané na trouchnivějící dřevo starých stromů v alejích, parcích a lesích (zejména páchník hnědý) 6 lokalit, případně RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 37

256 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). luční druhy (modrásek bahenní, přástevník kostivalový) 3 lokality, vodní druhy hmyzu (vážka jasnoskvrnná) 1 lokalita. Typy evropských stanovišť jsou předmětem ochrany ve 13 EVL, jedná se však o plošně nejrozsáhlejší lokality (Beskydy, Poodří, Niva Morávky, Sovinec, Praděd, Hraniční meandry Odry). Nejčastěji zastoupeným typem stanoviště jsou lesní (13 EVL), následují mokřadní a lužní stanoviště (10 EVL), luční (7 EVL), dále jsou zastoupeny stanoviště sutí a skal (ve 4 EVL), vodní stanoviště na tocích (3 EVL), křoviny (2 EVL) a na závěr shodně po jedné EVL jeskyně, horská (alpinská) stanoviště. Plošně nejrozsáhlejší EVL jsou Beskydy (CZ ) ha. Uvedená lokalita zároveň obsahuje největší počet předmětů ochrany (typů evropských stanovišť a evropsky významných druhů) v Moravskoslezském kraji, včetně prioritních druhů. Významné jsou zejména šelmy (vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid), pro něž jsou Beskydy jedinou EVL na našem území, kde tyto druhy dohromady požívají ochranu EU prostřednictvím evropsky významné lokality. Mezi další plošně rozsáhlé EVL patří následující: Praděd (CZ ) ha, Poodří (CZ ) ha, Sovinec (CZ ) ha. V Moravskoslezském kraji se dále nacházejí 4 ptačí oblasti: Beskydy, Jeseníky, Poodří a Heřmanský stav Poolší. Ptačí oblast Jeseníky: Ptačí oblast Jeseníky (CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 599/2004 Sb. na ploše ,12 ha. Území ptačí oblasti zčásti sleduje hranice CHKO Jeseníky, celkově je však její rozloha nižší než rozloha CHKO Jeseníky. Předmětem ochrany ptačí oblasti Jeseníky jsou populace těchto druhů ptáků: jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a chřástal polní (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti Jeseníky, mimo současně zastavěné a zastavitelnéčásti území obcí ( 3 nařízení Vlády ČR): a) vytyčovat nové turistické, cyklistické, lyžařské trasy a jezdecké stezky, b) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, c) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití. Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není potřeba ve vymezených případech (viz ( 3 odst. 2 nařízení Vlády ČR). Ptačí oblast Beskydy: Ptačí oblast Beskydy (CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 687/2004 Sb. na ploše ha a pokrývá zhruba jednu třetinu její plochy. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 38

257 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace těchto druhů ptáků - čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík bělavý (Strix uralensis), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a lejsek malý (Ficedula parva) a jejich biotop ( 1 nařízení Vlády ČR). Všech deset druhů přílohy I Směrnice o stanovištích, pro které byla ptačí oblast vyhlášena, jsou lesní druhy, z nichž některé vyžadují pralesovitý charakter porostů. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí ( 3 odst. 1 nařízení Vlády ČR): a) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v porostních skupinách v době od do ve vzdálenosti menší než 200 metrů od známých obsazených hnízd čápa černého, b) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v porostních skupinách v době od 1.2. do ve vzdálenosti menší než 100 m od známých obsazených hnízd puštíka bělavého, c) v době od do provádět mýtní a předmýtní těžby v porostních skupinách s méně než 50% zastoupením smrku, starších 80ti let, a všech lesních porostech starších 130 let, d) vytyčovat nové turistické, cyklistické a lyžařské trasy, e) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, f) nově umisťovat myslivecká zařízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd čápa černého nebo ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd puštíka bělavého. V územích první a druhé zóny Chráněné krajinné oblasti Beskydy, nacházejících se v ptačí oblasti, lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody ( 3 odst. 2 nařízení Vlády ČR): a) provádět mýtní a předmýtní těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově, respektive těžby, u kterých dojde k jejich přesunu b) provádět mýtní nahodilé těžby listnatých dřevin a jedle, s výjimkou vývratů a ležících zlomů Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není potřeba ve vymezených případech (viz ( 3 odst. 2 nařízení Vlády ČR). Ptačí oblast Poodří: Ptačí oblast Poodří (CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 25/2005 Sb. na ploše 8043 ha. Hranice ptačí oblasti jsou totožné s hranicemi CHKO Poodří a území tvoří úzký pruh podél řeky Odry. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace těchto druhů ptáků: bukač velký RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 39

258 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas strepera), ledňáček říční (Alcedo atthis), moták pochop (Circus aeruginosus) a jejich biotop ( 1 nařízení Vlády ČR). Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí ( 3 nařízení Vlády ČR): a) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, b) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, c) vstupovat do litorálních porostů rybníků v době od 1.4. do 31.7., kromě vlastníků a nájemců pozemků, d) měnit výši vodní hladiny v době od 1.4. do o více než 20 cm v časovém úseku kratším než 14 dní na rybnících Velký Okluk, Kotvice a Horní Bartošovický, e) při obhospodařování rybníků používat hnojiva a biocidy, f) odstraňovat litorální porosty, g) vytyčovat nové turistické a cyklistické trasy, h) provádět činnosti vykonávané správci toků při zásazích do břehů a břehových porostů, s výjimkou zásahů v havarijní situaci, kdy bezprostředně hrozí škody na majetku či bezpečnosti a zdraví osob 2.5. Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže patří v Moravskoslezském kraji k závažným problémům životního prostředí. V Moravskoslezském kraji je evidováno celkem 673 ekologických zátěží, tvoří tak 7,5 % ze všech krajů České republiky. V kraji se jedná převážně o zátěže z oblasti chemického a hutnického průmyslu, uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů a území dlouhodobě (většinou v minulosti) provozovaných průmyslových podniků. V případě skládek je největším problémem jejich rekultivace a zabezpečení, narážející na nedostatek finančních prostředků obcí, které byly jejich provozovateli. Společně s Ústeckým krajem patří MSK mezi kraje, v nichž je tento problém dominantní. Odstraňování starých ekologických zátěží probíhalo v posledních letech především v lokalitách Ostrava - Koksovna Šverma (OKD a. s.), Koksovna Karolina (OKD, a. s.), Ostrava - Radvanice, OKD Bastro, Bruntál (ALFA Plastik a. s.), Opava Komárov (IVAX CR a. s.), Frenštát pod Radhoštěm (Siemens Elektromotory, s. r. o.), Moravský Beroun (Granitol a.s.), Horní Suchá - plnírna propan-butanu - PRIMAPLYN s. r. o. a další. Nejvýznamnější lokality, jejichž sanace po dlouhé přípravě probíhá jsou Nápravná opatření - laguny Ostramo (DIAMO s. p.), resp. aktuální jsou opatření OKD a. s. (koksovny ČSA a Trojice, lokality jednotlivých dolů), Severomoravská plynárenská a. s. (lokality po celém kraji), Severomoravská energetika a. s. (lokality po celém kraji), Arcelor-Mittal Steel a. s., Válcovny plechu a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s., lokality čerpacích stanic PHM, ad. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 40

259 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Samotná likvidace starých zátěží však může přinést i přechodné zhoršení kvality životního prostředí, zejména v případě porušení technologických postupů viz extrémní zvýšení koncentrací oxidu siřičitého v ovzduší v důsledku likvidace lagun Ostramo v říjnu Specifickým problémem území s bývalou i současnou hlubinnou těžbou černého uhlí je nutnost zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu důlních plynů a dále devastace poddolovaných území s omezenými možnostmi těžebních organizací a státu při odstraňování a nápravě způsobených škod Odpady Produkce a nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji jsou ovlivněny vysokou hodnotou zalidnění a množstvím průmyslových podniků v kraji. Odpadové hospodářství lze charakterizovat velkým množstvím průmyslových odpadů, odpadů z obalů a komunálního odpadu. Celková produkce odpadů na obyvatele se v kraji v posledních letech snižuje. Kraj se v produkci odpadů zařadil na 2. místo v ČR. Struktura produkce průmyslových odpadů v Moravskoslezském kraji odpovídá struktuře průmyslové výroby. Významná část produkce odpadů připadá na anorganické odpady z tepelných procesů a odpady ze zpracování ropy, z čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí tedy odpady z koksochemie. Ve vybraných částech kraje probíhá řada asanačně rekultivačních staveb, v jejichž rámci jsou využívány certifikované vedlejší energetické produkty, což snižuje celkový objem průmyslových odpadů. Tímto způsobem však zdaleka nedochází k tak významnému snížení produkce průmyslových odpadů, jako například v Ústeckém kraji, kde došlo v polovině dekády k poklesu objemu průmyslových odpadů oproti předchozím létům zhruba na polovinu. Skládky odpadů jsou v současné době nadále využívány jak pro odstraňování průmyslových odpadů tak i pro odstraňování komunálních odpadů. Kromě skládek jsou na území Moravskoslezského kraje provozována zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, která jsou svou kapacitou a charakterem významná pro systém nakládání s odpady. Mezi ně patří zejména spalovna nebezpečných odpadů (10 kt/rok) provozovaná společností SPOVO a.s. v Ostravě, zařízení pro sběr, výkup a využívání autovraků provozované ŽDB GROUP a.s. v Bohumíně a dotřiďovací linky společností Nehlsen Třinec, s. r. o. a Frýdecká skládka a. s. Od roku 2002 je v Ostravě-Kunčicích v provozu linka na výrobu alternativního paliva ze spalitelných odpadů kategorie ostatní odpad, kterou provozuje OZO Ostrava s. r. o. K přetrvávajícím problémům v oblasti nakládání s odpady stále patří množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky a malé množství energeticky nebo materiálově využívaných komunálních odpadů. Příčinou dříve uvedeného je nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to jak kalů z ČOV, tak i například odpadů ze stravování a z obchodních řetězců. Dalším problémem je rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů a využití tohoto typu brownfields. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 41

260 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Tabulka: Celková produkce odpadů v MSK (t), zdroj KÚ MSK celková produkce odpadů podíl ostatních odpadů podíl nebezpečných odpadů Graf: V roce 2009 byla produkce odpadů na podobné úrovni jako v roce Došlo tak k poklesu oproti letům i roku Výjimku tvoří podíl nebezpečného odpadu, který byl největší od roku Od roku 2004 do roku 2008 docházelo ke snižování celkové kapacity zařízení pro skládkování odpadů (z 15,3 mil. m 3 na 3,3 mil. m 3 ). V roce 2009 došlo k navýšení této kapacity na 10 mil. m 3 (viz níže uvedená tabulka). Pokud se týká komunálních odpadů, jejich produkce po výrazném poklesu mezi lety 2004 a 2005 klesala již jen mírně, v roce 2009 naopak ve srovnání s rokem 2007 stoupla na úroveň převyšující produkci od roku Tabulka: Celková produkce komunálních odpadů v MSK (t), zdroj KÚ MSK t Komunální odpad se v převážné míře skládkuje. Podíl skládkovaného odpadu dosáhl v roce 2008 hodnoty 84% a procento dále stoupá, zatímco podíl energeticky využitého komunálního odpadu je jen 0,02%. K hlavním cílům kraje patří snižování množství sládkovaných odpadů ve prospěch zvýšení jejich materiálového a energetického využívání. K dosažení tohoto cíle má v budoucnu přispět vybudování zařízení pro energetické využití odpadů s předpokládanou kapacitou přibližně 190 tis. t komunálního odpadu za rok, jehož výstavba se připravuje s odhadovaným uvedením do provozu v roce RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 42

261 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Graf: Množství komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji odstraněných skládkováním [tis. t], , Zdroj: Cenia 2.7. Voda Jakost povrchových vod Z dlouhodobého hlediska se jakost vody v tocích trvale zlepšuje. Od počátku 90. let výrazně poklesl, v rámci sledovaných profilů jakosti povrchových vod, počet profilů s nejhoršími třídami jakosti. Přes dosažené zlepšení však nelze považovat současný stav za zcela vyhovující, problematické jsou hlavně úseky vodních toků s menší vodností a vysokou kumulací zdrojů znečištění. V kraji je sledováno 28 profilů na tocích Odra, Olše, Opava, Ostravice, Moravice, Hvozdnice, Jičínka, Lubina, Lučina, Olešná, Stonávka, a Černý potok. Podle základní klasifikace skupiny ukazatelů byly v období nejvíce znečištěny vodní toky Hvozdnice, Jičínka a Lučina ve Slezské Ostravě (byly zařazeny do IV. třídy znečištění, tedy silně znečištěná voda), převážně díky ukazateli celkový fosfor, v některých případech společně s ukazateli BSK 5 a CHSK cr ). Tyto ukazatelé také ovlivnily zatřídění Odry, Opavy a Olše (na většině profilů) a dále Černého potoka, Lubiny, Lučiny do III. třídy znečištění. Hodnocení V. třídy v profilech Lučina-Slezská Ostrava, Odra-Svinov dosáhly nerozpuštěné látky sušené (NL 150 ). Do stejné třídy byly zařazeny profily Olše-Český Těšín a Olše-ústí pro RL 150. Termotolerantní koliformní bakterie byly klasifikovány nejhůře III. třídou, a to na deseti profilech. Zdroj: Cenia. Další pozornost musí být věnována problematice erozních splachů. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 43

262 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Graf: Jakost vody v tocích Moravskoslezského kraje v období Chráněné oblasti přírodní akumulace vod Části území MSK náleží do chráněných oblastí přírodní akumulace vod (CHOPAV) Beskydy a Jeseníky, které byly vyhlášeny nařízením vlády č. 40/1978 Sb., a kde se zakazuje, mimo jiné, zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní a nelesní pozemky, provádět zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, a další. To je důležité vést v patrnosti také v souvislosti s potenciálními vlivy podporovaných projektů Strategie. Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 44

263 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ) Vodní hospodářství Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v Moravskoslezském kraji se pohybuje kolem 95 %, meziročně se v roce 2009 zvýšil o cca obyvatel. Kvalita produkované vody je velmi dobrá a až na řídké výjimky trvale vyhovuje všem ukazatelům normy pro pitnou vodu ČSN Spotřeba pitné vody pokračovala v dlouhodobém poklesu. V roce 2010 došlo k meziročnímu snížení 1 mil. m 3 na hodnotu 84,3mil. m 3 (v roce 2009 o 2,5 mil. m 3 na hodnotu 85,3 mil. m 3, 2008 o 2,4 mil. m 3 oproti roku 2007 na 87,8 mil. m 3 ). Přesto byla spotřeba pitné vody na obyvatele v roce 2009 mírně nad průměrem ČR, tedy 98,4 na obyv. za den Graf: Zásobování pitnou vodou a připojení na kanalizaci v Moravskoslezském kraji, zdroj KÚ MSK Voda pro koupání Jakost vody je hodnocena orgány ochrany veřejného zdraví dle vyhlášky č. 135/2004 Sb. a dle Metodického návodu pro sjednocení hodnocení jakosti vod využívaných ke koupání ve volné přírodě. Výsledné hodnocení zohledňuje jak smyslově postižitelné ukazatele jakosti vody jako je zákal, pěna, olejový film nebo nepříjemný zápach, tak výsledky mikrobiologických, biologických a chemických laboratorních analýz. V rámci Moravskoslezského kraje byla kvalita vody sledována na 24 místech. Sledování provádí Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje v intervalu nejméně 1x za 14 dní v období od konce května do začátku měsíce září. Při překročení limitů, kdy hrozí ohrožení zdraví, vydává KHS zákaz koupání. Zákaz se zveřejňuje na úřední desce KHS, na úřední desce místně příslušné obce s rozšířenou působností a všech obcí tvořících její správní obvod. Vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 je ilustrován v následující tabulce. RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 45

264 SEA Aktualizovaná strategie rozvoje MSK na léta (po aktualizaci ). Tab.:Koupací oblasti vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 (Zdroj: KHS MSK) Tab: Koupaliště ve volné přírodě - vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 (Zdroj: KHS MSK) RADDIT consulting s.r.o., březen 2012, R-11-10a 46