REHABILITATION V L ADIMÍR T VRZNÍK, V L ADIMÍR K ÍÎEK

Transkript

1 K A R L Ò V M O S T P R O B L E M A T I K A Î E L E Z O B E T O N O V É D E S K Y C H A R L E S B R I D G E C R I T I C I S M O F T H E R E I N F O R C E D C O N C R E T E S L A B V L ADIMÍR T VRZNÍK, V L ADIMÍR K ÍÎEK Oprava Karlova mostu v Praze je akce odbornû velice nároãná a navíc pozornû sledovaná celou spoleãností. V souãasné dobû probíhá Ïivá diskuze dvou skupin odborníkû o koncepci opravy mostu, zejména o úloze a chování Ïelezobetonové desky vloïené do mostu pfii opravû v letech 1966 aï 75. The repair of Charles Bridge in Prague is extremely demanding professionally, and, besides, carefully watched by the whole society. Currently, a lively discussion of two groups of specialists is underway on the concept of the bridge repair. The discussion mainly revolves around the function and performance of the reinforced concrete slab put in the bridge during the reconstruction in C HARAKTERISTIKA OBJEKTU Základní kámen nového mostu (KM) slavnostnû poloïil císafi Karel IV. roku 1357 dne 9. ãervence ráno pfiesnû v 5 hodin 31 minut a povûfiil jeho v stavbou kamenickou huè, tehdy jiï proslulého, Petra Parléfie. Most byl klasickou kamennou Obr. 2 PÛvodní skladba mostovky pfied r. 1966, schematick fiez Fig. 2 Schematic section of the deck slab initial structure erected before kamenná dlaïba 2 hlinitopísãité loïe 3 litá jílovitá izolaãní vrstva 4 hlinûná mazanina 5 hlinit násyp 6 opukové zdivo nad klenbami 7 jílovitá izolaãní vrstva cca 30 mm 8 zdivo klenby stavbou (obr. 1) v pofiadí ãtvrtou v âechách (most Juditin, mosty v Roudnici a Písku), situovanou tûsnû podél protivodní strany povodní smeteného Juditina mostu, av ak s niveletou o 4 m vy í a s podstatnû smûlej ím rozpûtím kleneb. Most má estnáct polí o svûtlosti 16,62 aï 23,38m, pilífie mají tlou Èku 6,3 aï 10,84 m a ífiku 24 aï 25 m. V pûdorysu je most mírnû esovit, celkem 515,76 m dlouh a 9,4 aï 9,5 m irok. Je tû bûhem stavby byl pûtkrát váïnû po kozen a aãkoliv byl dokonãen aï v roce 1406, pohfiební prûvod Karla IV. pfiecházel jiï v roce 1378 po provozu schopném mostû. Pfii povodni v roce 1432 byl protrïen na tfiech místech a zfiítilo se osm kleneb, v závûru tfiicetileté války v roce 1648 utrpûl védskou dûlostfielbou. Pfii povodni v roce 1784 byly znaãnû po kozeny tfii pilífie a pfii rozsáhlé povodni v záfií 1890 bylo po kozeno pût pilífiû a strïena tfii klenbová pole. Tehdy bylo v plàové zdivo tûchto polí nahrazeno vylehãovacími oblouky podle návrhu prof. Velflíka. Dnes je KM národní technickou památkou svûtové povûsti, která oprávnûnû po- Ïívá zákonné ochrany Národního památkového ústavu (NPÚ). Pfies sv ch est set let stáfií je KM v relativnû dobrém technickém stavu a pfii náleïité péãi schopen dûstojnû doplàovat panorama PraÏského hradu po dlouhou fiadu dal ích staletí. R EKONSTRUKCE KM V LETECH 1966 AÎ 75 Projekt minulé velké opravy KM vypracoval tehdej í Státní ústav pro rekonstrukci památkov ch mûst a objektû (SÚRPMO). Citliv m vedoucím projektu byl dnes jiï neïijící vynikající statik Ing. L. Arnautov, Obr. 1 KarlÛv most Fig. 1 Charles Bridge konzultantem a poradcem pro opravu mostu byl akademik Bechynû, odborník nejzku enûj í, jakého jsme kdy v mostním stavitelství mûli. Citujeme hlavní body z jeho posudku z února 1969: Plnûním prûzkumu a dlouhodob m, soustavn m pozorováním stavby aï do roku 1967, totiï prohlídkami v sondách, mûfiením deformací vyvozovan ch atmosférick mi zmûnami, sledováním zmûn ífiek trhlin a prosakováním vody z kleneb bylo pfiesvûdãivû zji tûno, Ïe hlavní pfiíãinou poruch pískovcového zdiva mostu bylo a je pouze vnikání sráïkové vody do mostu, do vrstev nad klenbami a zdiva kleneb zpûsobující urychlené zvûtrávání kamenû ménû odoln ch. PrÛzkum pro minulou rekonstrukci ukázal, Ïe po statické stránce je nosná ãást, pilífie i klenby v úplném pofiádku, Ïe v ak pfii zmûnách teploty oblouky se stfiídavû vypínají a zplo Èují o hodnoty vût í a rychleji, neï by podle rozmûrû zdiva bylo moïno oãekávat. Pfiíãinou rozdílu je, Ïe provlhãené zdivo má vût í vodivost tepla a vût í souãinitel tepelné roztaïivosti neï za sucha. Je zfiejmé, Ïe svislé pohyby kleneb jsou nepfiíznivé klenbami nesenému zdivu poprsních zdí a parapetû, vyvozujíce v jeho spárách opakovaná napûtí v tahu a rozevírání spár, ãasem vzrûstající. Mûfiením bylo také je tû prokázáno vyklánûní poprsních zdí, jehoï pfiíãinou jsou tlaky promoãen ch násypov ch vrstev nad klenbami a tlaky z tepelného roztahování vozovky a jejího betonového podkladu. Podle sond z roku 1966 byla pûvodní skladba mostovky nad klenbou skromnûj- 18 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

2 í a o 600 mm niï í (obr. 2). Bûhem velké opravy v letech 1966 aï 75 byly z prostoru mezi izolací a rubem klenby odstranûny rozbfiídavé hlinité vrstvy násypu a místo nich vybetonována deska o tlou Èce 200 mm. Její diagonální v ztuï je zapu tûna do loïné spáry poprsního zdiva a tvofií tak prûbûïné táhlo spínající obû zdi. Vrstva cca 350 mm keramzitbetonu nad deskou tvofií podklad pro izolaci a dlaïbu, pûsobí v ak také jako tepelná izolace desky a zdiva kleneb ve vrcholové ãásti, ãímï sniïuje tepeln rozdíl a omezuje velikost svisl ch pohybû kleneb (obr. 3) Ochranu konstrukce proti sráïkové vodû mûla zajistit celoplo ná Ïiviãná izolace, která v ak, pfiedev ím vinou nekvalitní práce, naprosto nesplnila pfiedpoklady projektu. V roce 1983 prokázal soudnûznaleck posudek, Ïe hydroizolaãní systém KM je nefunkãní a tudíï musí b t vymûnûn. Obr. 3 Skladba mostovky po poslední opravû , schematick fiez Fig. 3 Schematic section of the last rehabilitation of the deck slab structure conducted between K ONCEPCE AKTUÁLNÍ OPRAVY KM Pfiímou odpovûdnost za technickou pfiípravu nové opravy KM nese Technická správa komunikací (TSK), za její finanãní krytí pak Magistrát HMP. Po dvaceti letech nákladné projektové a investorské pfiípravy stavby lze pouze konstatovat, Ïe uznávanû potfiebná velká oprava KM nejenïe nezaãala, ale Ïe dosud neexistuje ani její komplexní k realizaci oprávnûná dokumentace. Investor se totiï ztotoïnil s koncepcí opravy vrchní stavby mostu, která pfiedpokládá vybourání v plàov ch vrstev mezi klenbou a poprsními zdmi a jejich nahrazení nov mi, roztoky posypov ch solí nekontaminovan mi, materiály v obdobné skladbû. Podle této koncepce [1] byl vypracován projekt tzv. L. etapy stavby, zahrnující pouze nosnou konstrukci KM na malostranském pfiedmostí po Kampu. Projekt opravy KM vzbudil upfiímn zájem odborné vefiejnosti, podpofien i Magistrátem vyhlá enou vefiejnou finanãní sbírkou. Tak postupnû vznikl analyticky podloïen oponentní materiál, kter s respektem k podmínkám památkové péãe a zásadám mostního stavitelství odmítá oficiální koncepci jako neoprávnûnou a pro historickou podstatu mostu kodlivou. Pracovní skupina oponentû poukázala na mylné názory v této teorii a analyzovala závûry z nich vyvozované. V mûna názorû mezi dobrovoln mi t my expertû Klubu za starou Prahu (KZSP), âeského svazu stavebních inïen rû (âssi), specialisty NPÚ, nezávisl mi odborníky Pracovní expertní skupiny (PES), zfiízené jako poradní orgán primátora Kasla, na stranû jedné se zainteresovan mi autory a obhájci oficiálního návrhu na stranû druhé, shromáïdila dostatek argumentû pro koneãné rozhodnutí Magistrátu. Stojí za zmínku, Ïe oponentní koncepce minimálních zásahû do konstrukce KM má oporu nejen v argumentech památkáfisk ch a technick ch, ale i ekonomick ch, ekologick ch, dopravních a turistického ruchu. Skupina mostních odborníkû z âssi má od poãátku diskuzí na opravu KM stejn názor jako akademik Bechynû, aniï o jeho posouzení vûdûla. Ze statick ch dûvodû trvá na minimálním zásahu do konstrukce KM, kter shodou okolností plnû koresponduje s poïadavkem památkáfiû KZSP a NPÚ. Nutná je v mûna hydroizolaãního systému, trvale funkãní odvedení sráïkov ch vod do chrliãû mostu, nová dlaïba vozovky a oprava nebo v mûna po kozen ch kvádrû poprsních zdí, pilífiû a kleneb (obr. 4). Do projektu opravy je tfieba zahrnout také spodní stavbu a zaloïení mostu, pokud dodateãn prûzkum po povodni prokáïe její nutnost, vãetnû ovûfiení prûtoku velk ch vod zmen en m prûtoãn m profilem fieky v pfiípadû v stavby protipovodàov ch opatfiení Malé Strany a Starého Mûsta. Projekt musí b t úpln, aby cena nabídek ve v bûrovém fiízení byla koneãná, nikoli etapová, jak navrhuje objednatel. Klíãov m problémem diskuse se stala otázka ponechání nebo odstranûní Ïelezobetonové desky v konstrukci mostu, aãkoliv podle názoru oponentû deska nemá v souboru spolupûsobících faktorû pozici dominantní. PoÏadavek projektanta na její odstranûní je ov em nutno pochopit ve spojení s potfiebou uvolnûní prostoru pro vloïení spfiahovacích táhel poprsních zdí. Soustfieìme se proto v dal ím na dûvody, které vedou k závûru ponechání desky v konstrukci. Î E LEZOBETONOVÁ DESKA V KM Podle oponovaného projektu by mûla b t stávající deska spolu s v plàov mi vrstva- Obr. 4 Poru ené zdivo pilífiû po povodni 2002 Fig. 4 Defected pier masonry after the 2002 flood 1 Ïulová dlaïba 2 betonové loïe 3 vyztuïená bet. mazanina 4 vodotûsná izolace 5 spádov beton 6 keramzitbeton 7 v ztuï desky 8 diagonální tfimeny 9 kotevní trubka 10 U beton. deska 12 zdivo opukové nad klenbami 13 jílová izolaãní vrstva cca 30 mm 14 zdivo klenby B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

3 Obr. 5 Spínací táhlo podle opon. projektu Fig. 5 Tie bar as to the oposed design Obr. 6 V ztuï Ïelezobetonové desky a její pfiipojení k U profilu Fig. 6 Concrete slab reinforcing steel connected to the U profile mi mostu vybourána a pfii obnovû konstrukce nahrazena rovnûï armovanou, pouze ten í vrstvou. NavrÏeno je novû k poprsním zdím pfiibetonovat podélné kotevní prahy (950 x 250 mm) a spfiáhnout je soustavou rektifikovateln ch ocelov ch táhel ve vzdálenosti 2,75 m, (obr. 5) most novû zaizolovat a ve kerou sráïkovou vodu svést v kaïdém poli ãtyfimi klenbou provrtan mi otvory profilu 250 mm pod most. V plá ti mostu je navrïena v mûna nebo oprava po kozen ch kvádrû zdiva a dal í men í úpravy. Po nepfiijetí tohoto projektu opravy mostu v bfieznu 2002 SÚPP pfiistoupili projektanti na ponechání opukového zdiva nad klenbami, av ak nadále trvali na odstranûní Ïelezobetonové desky a keramzitbetonové tepelnû-izolaãní vrstvy. Proã byla deska do konstrukce mostu vloïena? Pfiedev ím proto, aby stabilizovala most v pfiíãném i podélném smûru a aby její diagonální v ztuï pûsobila jako táhlo spínající poprsní zdi. Pfii kulminaci povodnû v srpnu 2002 (obr. 8) se most údajnû rozechvûl natolik, Ïe posádka rypadel, která dlouh m v loïníkem odstra- Àovala rozmûrné splaveniny blokující prûtok, pro obavu ze zfiícení most opustila. V daném pfiípadû deska svoji pfiíãnou ohybovou tuhostí pfiispûla ke zv ení stability mostu. Chvûní (vodorovné kmitání) zpûsobila pravdûpodobnû turbulence proudu kolem pilífiû, které jiï nejsou situovány ve smûru proudnice hlavního toku, která byla ãasem vlivem staveb v korytû fieky nad mostem odklonûna. Podle projektu Ing. Arnautova mûlo kotvení v ztuïe desky plnit funkci táhla (obr. 3). Diagonální v ztuï desky 14 mm byla ohnuta kolem kotevních trubek 20 mm ve v i základové spáry parapetu, zainjektovan ch do otvorû vyvrtan ch v rozteãi 600 mm do poprsních zdí, kter byl doãasnû odstranûn. Provádûcí podnik v ak zmûnil kotvení v ztuïe tak, Ïe vloïil do konstrukce mostu podél poprsních zdí U profil, na kter diagonální v ztuï desky pfiivafiil. U profil byl pfiikotven pomocí diagonálnû pfiivafien ch tfimenû ohnut ch kolem jiï zmínûn ch trubek. V prûzkumn ch sondách obnaïená v ztuï desky byla ve velmi dobrém stavu, bez známek koroze. Mírnû povrchovû zkorodované byly pouze pruty vnû betonové desky (obr. 6) Deska byla údajnû provedena po celé délce nad fieãi tûm Vltavy, pravdûpodobnû v ak chybí nad posledními dvûma oblouky malostransk mi a nad prvním obloukem staromûstsk m. Skuteãn stav bude ovûfien pfii provádûní opravy mostu a kromû toho musí b t zkontrolován alespoà namátkovû stav kotevních tfimenû vmístech jejich pfiipojení k U profilu. Oponovan projekt uvaïuje Ïelezobetonovou desku jako rozpûru pûsobící v konstrukci mostu, jejímï úãinkem dochází k vodorovné deformaci poprsních zdí (viz. [1] str. 238). To v ak není moïné, proto- Ïe pfii ochlazování kamenného zdiva klenby, které je prostoupeno trhlinami ve smûru podélné osy klenby, nelze jeho zkrácení v pfiíãném smûru zamûnit za volné zkrácení homogenního tûlesa. Jednotlivé jeho ãásti se sice v dûsledku ochlazování zkracují, ale dochází také k rozevírání trhlinek a celkové zkrácení je men í neï u tûlesa homogenního. S tím souvisí i sníïení tuhosti, men í napûtí a velikost objemové zmûny kamenného zdiva. Proto pfii ochlazování kamenného zdiva klenby oproti desce nedochází k plné ífikové diferenci tûchto ãástí odpovídající monolitickému tûlesu a nenastane tudíï ani tendence oddalovat poprsní zdi. Proto také nelze pouïít základní vzorec pro pomûrné pfietvofiení od zmûny teploty monolitick ch tûles ε t = α T, kde α je teplotní souãinitel kamenného zdiva (bloku). Skuteãn stav dilatace by bylo moïno pfiesnûji urãit na základû mûfiení poklesu teploty okolního prostfiedí, poklesu teploty uvnitfi kamenného prvku klenby, pomûrného pfietvofiení kamenného prvku klenby vyvolaného poklesem teploty a zkrácení vzdálenosti okrajû klenby ( ífiky). V pfiípadû opaãném, pfii náhlém oteplení kamenného zdiva kleneb, které jsou v ak ve stínu a nad vodou, je ménû pravdûpodobné, Ïe by docházelo k podobnému jevu aï do uzavfiení trhlinek v kamenném zdivu. Tento stav v ak vyvolá tendenci k pfiitahování stûn dovnitfi mostu, nikoliv k jejich rozpírání a to vlivem pûsobení desky jako projektantem navrhovaného táhla. Je tfieba si uvûdomit, Ïe se jedná pouze o úzkou vrcholovou oblast klenby. V desce probûhlo smr tûní betonu, které se projevilo na obou okrajích desky o ífice L = mm zkrácením o pfiibliïnou hodnotu L = ε sm L/2 = 0,00034 x 4750= 1,63 [mm]. Pro maximální teplotní rozdíl T = 17 o C mezi povrchem mostu a deskou [2], roztaïení desky se projeví na kaïdém jejím okraji pfiibliïnou hodnotou α TL/2 = 0, x 17 x x 4700 = 0,97 [mm], která je men í neï zkrácení desky zpûsobené smr Èováním. Pfii v úvahu pfiicházejících zmûnách teplot povrchu mostu ± 20 o C a jádra mostu ± 3 o C nemûïe deska pûsobit jako rozpûra, nehledû k tomu, Ïe pfii pfiípadném pohybu by deska byla omezována tfiením s dotykov mi vrstvami na obou stranách. V dodateãnû proveden ch kopan ch sondách K1, K2 byla zji tûna mezera mezi 20 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

4 deskou a rubem kamenû poprsních zdí 20 aï 30 mm, provedená patrnû vûdomû. Deska má pfii své tlou Èce 200 mm a pfii rozpûtí kleneb 16,62 aï 23,38 m velmi malou ohybovou tuhost ve svislé rovinû ve srovnání s tuhostí klenby o tlou Èce 900 mm, takïe svislé pohyby kleneb v dûsledku tepeln ch zmûn omezuje pouze její tíha, která ãiní cca 8 % zatíïení. Svislé pohyby kleneb (zplo Èování a vzpínání) omezují poprsní zdi a parapety, ale také opukové zdivo a v plà tûlesa mostu nad klenbami. K oddûlení ãástí kleneb podéln mi trhlinami pod poprsními zdmi (viz [1] str. 238) do lo jiï v dobû, kdy parapety poprsních zdí mûly je tû pûvodní v ku (1500 mm) a tudíï vy í ohybovou tuhost i hmotnost (ke sníïení na 900 mm do lo aï pfii rekonstrukci). M O ÎNOSTI MODELOVÉ SIMULACE DEFORMACÍ K ONSTRUKCE Je velmi obtíïné zavést alespoà pfiibliïnû vûrohodn model, respektující materiálovû nelineární a prostorov charakter úlohy spolupûsobení kamenného zdiva kleneb, poprsních zdí, v plàového zdiva a nadloïních vrstev (a k tomu pfii rozhodování pfiihlédnout i k charakteru koneãn ch prvkû). Je tfieba vzít v úvahu, Ïe ãásti kleneb pod poprsními zdmi jsou od zb vající ãásti klenby prakticky oddûleny a Ïe také poprsní zdi jsou na fiadû míst jiï oddûleny od kleneb. Není proto moïné pouïít ve v poãetních modelech teorii lineární pruïnosti, superpozici úãinkû, nebrat v úvahu malou pevnost kamenného zdiva a zejména spár v tahu a poru ení mostu trhlinami, imperfekci, poãáteãní stav napûtí a poru ení a poãítat s konstrukcí jako homogenní monolitickou ([1] str. 243 a dal í). V poãtov model materiálov a v poãtové modely konstrukce z uveden ch dûvodû neodpovídají ani hrubému pfiiblí- Ïení skuteãného stavu. V fie en ch variantách c a e je Ïelezobetonová deska uvaïovaná jako vetknutá do poprsních zdí pfiesto, Ïe je pfiipojena kloubovû. Vetknutí desky do poprsních zdí je u KM neproveditelné. Vzhledem k v e uvedenému v sledky numerické anal zy úãinkû svisl ch zatíïení a boãního tlaku v plàov ch vrstev, jde o opukové zdivo a nikoliv o rovnaninu (obr. 7), a zatíïení teplotou vedou k myln m hodnotám napûtí a deformací a k nesprávn m aï kodliv m zásahûm do konstrukce, tj. vyjmutí desky a vloïení sloïit ch táhel s nároãn m pfiipojením k poprsním zdem (obr. 5). Pro objektivní poãítaãovou simulaci napjatosti heterogenní struktury KM by byl nutn vûrohodn materiálov model víceúrovàov [3]. Je tfieba pfiipomenout, Ïe vlastní tíha mostovky a nosné konstrukce vytvofiila v klenbách rovnováïn stav napûtí a Ïe kaïdá vût í zmûna tohoto zatíïení by zpûsobila zmûnu tohoto stavu napûtí (zmûnu stabilizované polohy tlakové ãáry) a tím i vznik dal ích trhlin v klenbách mostu. Z ÁVAZNÁ STANOVISKA PAMÁTKOVÉ OCHRANY OBJEKTU Projektová dokumentace opravy KM, vypracovaná podle oponované koncepce, byla rozhodnutím OPPMHP z 21. kvûtna 2002 posouzena jako nepfiípustná na základû odborného vyjádfiení, které k projektu I. etapy zpracoval SÚPP a v nûmï oznaãil zpûsob realizace za nepfiijateln. PravidlÛm v hospodáfiské sféfie odpovídá povinnost dodavatele oprávnûnû reklamovan vadn projekt bez prodlení a sv m nákladem opravit. V mezidobí sou- Projekt: NOVÁK & partner s.r.o. Tramvajová trať Hlubočepy Barrandov RIBRIB Richtungsweisend im Bauwesen PONTI 2003 RIB stavební software s.r.o. U Strže 150/1 CZ Praha 4 tel.: fax: info-cz@rib.cz kombinovaný plošný a prutový model etapy výstavby grafické předpínání pojezdy vozidel a excentrická zatížení poklesy podpor automatika kombinací zatěžovacích stavů řešič FEM TRIMAS integrované posudky přehledné výstupy komfortní uživatelské prostředí nezávislé na síti FEM všestranné použití B A U S O F T W A R E

5 Obr. 7 Opukové zdivo mezi klenbou a Ïelezobetonovou deskou Fig. 7 Argillite masonry between the vault and the reinforced concrete slab ãasnû pokraãující snaha oponentû o úãelnou minimalizaci navrhovan ch zásahû do konstrukce mostu byla kategoricky odmítána. Spor ukonãila Vûdecká rada NPÚ, která shledala (dále citace z ãásti zápisu jednání ze dne 5. února 2003): Ïe z uveden ch nedostatkû nyní pfiedlo- Ïen upraven zámûr projektu vypou tí pouze prûrazy kleneb, trvá na odstranûní betonové desky a na vytvofiení systému spínacích táhel a nevyluãuje zásahy do v plní a nezmiàuje se o pfiimûfien ch protipovodàov ch opatfieních. Vûdecká rada NPÚ se plnû ztotoïàuje se závûry expertní skupiny, sloïené z pûti vysoce kvalifikovan ch nezávisl ch specialistû z oboru mostních konstrukcí a statiky, kterou povûfiil NPÚ na doporuãení Pracovní expertní skupiny KarlÛv most vypracováním stanoviska k projektem navrïenému odstranûní Ïelezobetonové desky a k vytvofiení spínacího táhlového systému v konstrukci Karlova mostu. kodlivá funkce betonové desky a nezbytnost jejího vyjmutí nebyla expertními posouzeními ani v minulosti, ani v projektu jednoznaãnû prokázána, a proto odstranûní desky pouze na základû tvûrci projektu dosud pfiedloïen ch v poãtû a úvah by nebylo zodpovûdné. Kromû toho stavební ãinnost takového rozsahu by naopak památku mohla ohrozit a zdûraznûno, Ïe deska vytváfií poslední zábranu proti nepfiípustn m zásahûm do historick ch v plní. Na základû pfiedloïen ch a zdûraznûn ch faktû Vûdecká rada NPÚ doporuãuje zcela jednoznaãnû betonovou desku v konstrukci ponechat. Navrhované pouïití táhel spojujících protilehlé zdi je pfii ponechání betonové desky bezpfiedmûtné; navíc jsou v konstrukci cizím prvkem, proto nemají opodstatnûní. Celkovou opravu mostu je nezbytné roz ífiit na pfiedmostí, spolehlivé zaji tûní spodní stavby a zabezpeãení proti mimofiádn m událostem. Je tfieba vyzvednout mimofiádnou zásluhu vedení NPÚ a jeho odborníkû, vedení KZSP, skupiny expertû âssi, PES a NFKM, Ïe nepfiipustili hrub zásah do konstrukce KM, kter by byl nejen zbyteãn, ale pro most kodliv. Kromû nepfiíznivého dopadu hlavnû na dopravu a ekologii mûsta vyfiadil by most ze dvou turistick ch sezón a odãerpal z rozpoãtu odhadem minimálnû 500 mil. Kã. Pfiitom projekt nefie il problematiku zaloïení a spodní stavby mostu ani pro hydrologické pomûry pfied povodní 2002, tím ménû pro situaci nov ch návrhov ch parametrû maximálního vzdutí a odpovídajících protipovodàov ch opatfiení Malé Strany a Starého Mûsta. S KUTEâNÉ PRIORITY OPRAVY KM Na tfiech vefiejn ch Technick ch ãtvrtcích âssi zdûvodnili oponenti oficiálního projektu, Ïe váïné po kození aï havarii KM mûïe zpûsobit katastrofální povodeà a Ïe tedy z technického hlediska je projektové fie ení této problematiky prioritou ã. 1. Aktuální, jiï po pln ch dvacet let trvající, hlavní závadou KM je nefunkãní hydroizolaãní systém, kter sice bezprostfiednû neohroïuje statickou bezpeãnost mostu, má v ak prokazatelnû neblah vliv na Ïivotnost konstrukce. Jeho zfiízení je proto prioritou nemen í naléhavosti. Oponenty poïadovaná padesátiletá smluvní záruka specializovaného dodavatele je pûtinásobkem nároãnosti uplatnûné v oficiálním projektu a jedním z charakteristick ch Obr. 8 PovodeÀ v srpnu 2002 Fig. 8 The August 2002 flood ukazatelû rozdílného pfiístupu k odborné mostní a památkáfiské problematice. Omezit pfiirozené povrchové zvûtrávání pískovcov ch kvádrû zdiva mostu vlivem klimatick ch zmûn a vlivem ovzdu í lze snad jenom peãlivou údrïbou. Proto by prospûlo sjednocení správy mostu a jeho údrïby do jediné organizace, která by zaruãovala odbornou péãi a servis o jeho technick stav a kulturní aspekty. KM jako národní kulturní památka celosvûtového v znamu by si to zaslouïil (obr. 1). Potfiebné zahájení opravy KM je podmínûno kvalifikovan m vypracováním komplexního projektu, vefiejnû odbornû oponovaného a souhlasnû pfiijatého. Politicky zhodnotit, proã se to za dvacet let investorovi nepodafiilo a úspû nû usmûrnit dal- í v voj akce je povolán Magistrát HMP, jehoï konstruktivní kroky oponenti dosavadního postupu rádi podpofií. Autofii dûkují p. prof. M. Pavlíkovi a p. doc. Kutnarovi za laskavé zapûjãení snímkû a obrázkû. Literatura: [1] Witzany J. a kol.: KarlÛv most, hodnocení stavebnû technického stavu, Stavební obzor 8/2002 [2] âvut, fakulta stavební: Odborné stanovisko k opravû a rekonstrukci Karlova mostu, Praha, únor 1944 [3] ejnoha a kol. 2001, Stav. fakulta, Praha Ing. Vladimír Tvrzník, CSc. spolupracovník spol. Mott MacDonald Praha Národní 15, Praha 1 Ing. Vladimír KfiíÏek, CSc. 22 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003