KarlÛv most zpráva ke stavu v roce 2007

Transkript

1 KarlÛv most zpráva ke stavu v roce 2007 Ondfiej EFCÒ KarlÛv most v roce 2008 KarlÛv most, nezamûniteln symbol Prahy a âeské republiky, patfií mezi památkami ke skuteãn m celebritám. Podobnû jako dvounohé celebrity je ãasto ve stfiedu pozornosti a kaïd si ho chce vyfotografovat a podobnû jako ony na svoji proslulost také nûkdy doplácí. Zatímco obyãejné mosty mohou b t pfii opravû uzavfieny v celé ífice (aby se po kouskách nemusely napojovat izolace a inïen rské rozvody), Karlovu mostu to dopfiáno není, protoïe i jeho krátkodobé uzavfiení by pravdûpodobnû odehnalo v echny turisty, ktefií po procházce pfies most nakupují suven ry v obchûdcích na starodávné Královské cestû. V podkladech investora se dokonce objevil pokyn, aby staveni tû nebylo zakryto stfiechou. MoÏná kvûli oku estétû vyhlíïejících z pfiilehl ch kaváren, které nabízejí tak bájeãn pohled na gotick most. Zastfie ení staveni tû nakonec prosadili památkáfii a most je za to asi vdûãn. Nebude do nûj pfies zimu pr et a snûïit, protoïe vozovku v úseku první etapy opravy se prostû nepodafiilo na podzim znovu opatfiit izolací, a to navzdory poctivé snaze dodavatele. Co se dá ãekat, kdyï stavbu zahájíte koncem léta. Hlavnû Ïe byla ta dlouho oãekávaná oprava vûbec zahájena. Hodnou dobu to vypadalo, Ïe se budeme tak dlouho hádat, jak most opravit, aï nám ti e spadne. Proã se musí opravit a jak to bylo s poslední opravou, se doãtete dále. Snad se o nûj nemusíme bát, celebrity se o sebe umûjí postarat. A nebo mají nad (za) sebou zázraãné síly. U Karlova mostu to zfiejmû funguje. KdyÏ zaãne b t ouzko, tak nûkde nûkdo zakopne, vyskoãí divotvorn meã a hurá v em nepfiátelûm zemû ãeské hlavy dolû. Hlavy je tû nepadaly, ale asi zatím nebylo tak zle. KaÏdopádnû most jiï pfieïil nûkolik desítek povodní, pfieãkal (s men í újmou) nájezd védû i mnohé oslavy SilvestrÛ, vyhnul se rautu nûjak ch ta káfiû, uchránil se pfied velkou vodou v roce I projekt obnovy se pro nûj nakonec podafiilo dopracovat a stavbu zahájit. TakÏe nezb vá neï popfiát: V em pfiátelûm Karlova mostu v roce 2008 hlavy vzhûru! Ondfiej EFCÒ 1 KarlÛv most oslavil v roce 2007 estisté padesáté v roãí svého zaloïení. Lépe fieãeno byl oslaven PraÏany, praïsk mi zastupiteli v ãele s panem primátorem a turisty. Oslava byla naãasována na 8. a 9. ãervence 2007, ãímï mûlo b t zdûraznûno slavné údajné datum zaloïení mostu v 5 hodin 31 minut. Noviny a projevy zdûrazàovaly magickou fiadu ãísel, kterou datum zaloïení vytváfií (1, 3, 5, 7, 9, 7, 5, 3, 1), a nikomu pfiíli nevadilo, Ïe (jak ukazuje poslední archivní prûzkum) 1 toto ãíslo je vytvofiené umûle. PÛvodní je z nûj pouze vlastní letopoãet, pfiesnûj í datum (9. 7.) je nejisté a jeho urãení pochází aï z renesanãního zdroje. Hodina zaloïení byla s velkou pravdûpodobností dopoãítána teprve astronomem a historikem ZdeÀkem Horsk m ve 20. století. 2 Není to jediná informace na pomezí legendy a skuteãnosti, která se o slavné památce vytrvale ífií a traduje. Trochu legraãní ov em je, Ïe mnohé atraktivní (tajuplné, magické) historky vzbuzují ve vûku digitalizace mnohdy vût í pozornost neï leckter seriózní prûzkum. Jak to tedy opravdu s Karlov m mostem v minulém roce bylo a ãím byl tento rok v jimeãn? Rok 2007 byl totiï pro most sv m zpûsobem velmi dûleïit bez ohledu na to, zda se slavilo ve správnou chvíli. Autorem v ech fotografií je O. efcû. Obr. 1. Praha, Staré Mûsto, celkov pohled na most a Malou Stranu. Zcela zásadním poãinem pro dal í zachování mostu bylo zahájení dlouho pfiipravované a sloïitû diskutované obnovy. Aãkoliv úplná rekapitulace celého sporu bude vyïadovat je tû vût í ãasov odstup a zpracování v sledkû pozorování provádûn ch bûhem celé hlavní etapy obnovy, je snad jiï v tuto chvíli moïné shrnout nûkteré okolnosti tohoto komplikovaného sporu. Je to vhodné zejména s ohledem na fakt, Ïe diskuse o rozsahu a podobû opravy Karlova mostu se podobá fiadû jin ch polemik okolo na ich v znamn ch památek. 3 V pfiípadû takov ch památkov ch obnov je nesmírnû dûleïité zajistit vysokou úroveà mezioborové spolupráce, pracovat s médii a nepodcenit ani 1 Pavel ZAHRADNÍK: SHP, dûjiny objektu, NPÚ ÚP, Zdenûk HORSK : ZaloÏení Karlova mostu a kosmologická symbolika Staromûstské mostecké vûïe, in: Staletá Praha IX, Praha Urãitou podobnost lze pozorovat napfiíklad u pfiípravy obnovy vily Tugendhat v Brnû. 36

2 úroveà a srozumitelnost informování iroké vefiejnosti. Na tomto místû je vhodné pfiipomenout, Ïe do sporu okolo mostu se zapojila fiada odborníkû zcela nezi tnû, z vnitfiního pfiesvûdãení a z pocitu, Ïe jde o správnou vûc. 4 Dlouho oãekávaná oprava byla zahájena 20. srpna roku 2007 etapou, bûhem níï má dojít ke kompletní v mûnû hydroizolace v rozsahu celé vozovky mostu a s tím spojené opravû kamenného zábradlí, spoãívající v pfiezdûní vadn ch ãástí. 4 Do této etapy je zahrnuta také v mûna inïen rsk ch sítí uloïen ch v mostovce a zámûna dosavadních elektrick ch zdrojû osvûtlení za plynové. 5 Tato etapa by mûla b t ukonãena v roce 2010 a následnû bude zahájena obnova plá tû mostu. Vzhledem k tomu, Ïe mnoho lidí má dosud v pamûti poslední velkou opravu provádûnou v letech , je na místû otázka: proã jiï po tfiiceti letech opravovat cel most znovu, nejde o pouhé utrácení penûz a zbyteãn zásah do jeho památkové podstaty? Na základû dosud zji tûn ch údajû, kopan ch sond, prûzkumû rozebran ch ãástí mostu, mnoha mûfiení, odborn ch posudkû a dal ích podkladû si dovolím rovnou prohlásit, Ïe nikoliv. NavrÏená oprava je nanejv potfiebná a její odklad, aè z dûvodu finanãního, ãi neochoty udûlat obtíïná rozhodnutí, by vedl ke stálému nárûstu kod, postupnému a zbyteãnému rozpadu nûkter ch ãástí a patrnû i ke vzniku lokálních poruch zásadnûj ího v znamu. V nûkter ch sdûlovacích prostfiedcích se naopak dokonce pfied pár lety objevilo tvrzení, Ïe most je v havarijním stavu; to je v ak nutné brát spí e jako jisté manipulování se slovy. Opravovat památku aï tehdy, kdyï je v havarijním stavu, je poãínání témûfi zloãinné, na ãemï nic nemûní fakt, Ïe je to styl stále oblíben, moïná i proto, Ïe se tak dá utratit je tû více penûz (paradox financování vefiejn ch staveb) a je tû více vynikne rozdíl mezi stavem pfied a po. Jak tedy do lo k tomu, Ïe komplexní obnova provádûná pfied tfiiceti lety musí projít tak brzy zcela zásadním pfiehodnocením? Pokusím se rekapitulovat nûkteré rozhodující kroky i s komentáfiem, proã to tak asi bylo a proã to mûlo b t jinak. V e je ponûkud ztíïeno faktem, Ïe navzdory usilovnému hledání se k velké obnovû Karlova mostu provádûné od roku 1965 podafiilo dosud dohledat pouze velmi skromné mnoïství dokumentace. K dispozici jsou torza pûvodního projektu, dokladû stavby a fotodokumentace. Není vûbec zfiejmé, jaké materiály a prvky byly pfii obnovû odstranûny, jak s nimi bylo nakládáno, jak byla provedena podkladní betonová deska a podobnû. 7 O stavu mostu a úrovni proveden ch prací v ak dobfie svûdãí dokumentace provedená následnû, v roce 1983, coï znamená, Ïe poruchy kamenn ch parapetû, vozovky a dal ích ãástí mostu se projevily jiï zaãátkem 80. let, tedy nûkolik let po dokonãení generální opravy! 8 V prûzkumu z roku 1983 je uvádûn následující pfiehled hlavních poruch sledovan ch na mostû jiï od roku 1979: a) Izolace je provedena po celém mostû nad keramzit-betonovou vrstvou. ProtoÏe hydroizolace je ve velmi patném stavu jak v plo e, tak v napojení na parapety, obsahuje vrstva keramzit- -betonu velké mnoïství vody. Tím se zhor ily jeho tepelnû-izolaãní vlastnosti a keramzit-beton nechrání Ïelezobetonovu desku pfied teplem, jak pfiedpokládal projekt obnovy. b) Izolace není zataïena do parapetû. Voda proniká do skuliny mezi ãelem keramzit-betonové desky a parapetem, v dal í migraci jí brání Ïelezobetonová ztuïující deska. Pfii rozmrznutí 9 vytlaãuje parapet smûrem na vodu. c) Vrstva vozovky nad keramzit-betonem a izolací má mocnost dle zji tûn ch sond cm, coï neumoïàuje odpar vody, která vrstvou pronikne. Voda se zdrïuje nad izolací, mrazy pak vyvolávají vzdouvání vozovky. d) Parapet (proti vodû) XIII. oblouku je kotven neúãinnû, a proto se odklání. Na malostranském konci mostu nebyla sondou nalezena Ïelezobetonová deska pod keramzit-betonem. e) Nepfiíznivé úãinky provozu byly sice znaãnû sníïeny odstranûním automobilové dopravy, ale pfiesto i souãasn provoz, chodci, se projevuje nepfiíznivû, pfiedev ím vandalismem. Jedná se hlavnû o po kozování soch, vefiejného osvûtlení, shazování kanalizaãních mfiíïí a krytû achet do Vltavy. V souãasné dobû dochází k tûmto závadám: a) Parapety se v úrovni vodotûsné izolace odtrhávají od spodního zdiva a dochází k jejich vyboãení ve smûru vodorovném a k vyklonûní ve smûru svislém. b) Vodotûsná izolace ve styku s parapetem má mezeru, kterou zatéká voda. Izolace je místy utr- Ïená, místy nedotaïená k parapetu. c) Dochází k vyboulování dlaïby v nûkter ch úsecích mostu. V e uvedené závady odpovídají zji tûním z nejnovûj ích prûzkumû, zejména co se t ãe stavu hydroizolací, provlhání keramzit-betonové vrstvy a vyboãování parapetû. Zásadnû je v ak nutné odmítnout hypotézu uvedenou v bodû d), Ïe se parapet odklání, protoïe je neúãinnû kotven. Ve kerá zji tûní z prûzkumû proveden ch v posledních cca deseti letech ukazují, Ïe kotvení parapetû je takového charakteru, Ïe nemûïe pevnû spojit boãní obezdívku s mostovkou. Technické provedení spojû naznaãuje, 10 Ïe patrnû ani tuto funkci mít nemûly. Ostatnû v situaci, kdy mezi dvû konstrukce proniká v zimû do svislé tûrbiny 4 Spor o podobu obnovy mostu byl sv m rozsahem a spektrem angaïovan ch profesí (setkaly se v nûm nejrûznûj í obory, jako jsou mostní inïen fii, statici stavebních konstrukcí, kunsthistorici, geologové a hydrogeologové, restaurátofii, památkáfii, technologové, odborníci pfies hydroizolace a dal í profese) mimofiádn, neuvûfiitelná byla také rivalita nûkter ch zúãastnûn ch, která pfiecházela i v osobní útoky, mediální osoãování a nevybírav nátlak, kter chvílemi pfiipomínal spoleãenskou atmosféru pfied rokem 1989; není moïné vyjmenovat spravedlivû v echny klíãové postavy, ale snad lze pfiipomenout alespoà nûkteré osobnosti, bez nichï by cel spor mohl b t sloïitûj í a pro most s hor ími dûsledky. Pro zpracování negativního posudku Státního ústavu památkové péãe mûl velk v znam vynikající statik Ing. Karel Fanty, CSc. ( 2003), ve vûci mostu se velmi angaïoval také prof. Ing. arch. Milan Pavlík, CSc., jako ãinovník Klubu za Starou Prahu (ãinnost Klubu znamenala pro Národní památkov ústav velkou oporu ve sloïitém vyjednávání), mnoho cenn ch podnûtû vznesl doc. Ing. Zdenûk Kutnar, CSc., odborník pfies hydroizolace, velmi podstatnou roli sehrál v jimeãnû aktivní ãinovník âeského svazu stavebních inïen rû Ing. Vladimír KfiíÏek, CSc., ve sporech o matematické modely mostu a jeho statické chování vznesli zásadní pfiíspûvky prof. Ing. Jifií ejnoha, DrSc., a prof. Ing. Vladimír Kfiístek, DrSc., kter se v znamnû uplatnil jako pfiedseda PSE (odborné oponentní skupiny), nevzpomenout nelze ani na aktivní asistentku primátora Kasla paní Alenu Bechtoldovou a Filipa Hrnãífie z Nadaãního fondu Karlova mostu pfii âeské poji Èovnû, dále doc. Ing. Karla Drozda, CSc., z Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy, Ing. Vladimíra Tvrzníka, CSc., a mnoho dal ích odborníkû. 5 Generálním dodavatelem obnovy Karlova mostu je SMP CZ, a. s. (Stavby mostû Praha), Evropská 1692/37, Praha 6. 6 Instalace plynov ch zdrojû do litinov ch kandelábrû není Ïádnou novinkou, svícení plynem je jiï instalováno v fiadû ulic Starého Mûsta a i na mostû jde vlastnû o návrat ke stavu, kter zde fungoval od druhé poloviny 19. století do poloviny 60. let 20. století. 7 âást tûchto materiálû (zfiejmû poslední paré) vlastní Ing. arch. Tomá antav, kter je poskytl ke studii a ãásteãnému zpracování kopií Národnímu památkovému ústavu. 8 V. VÍZEK, T. ANTAV, P. BùËÁK: KarlÛv most, studie údrïby a oprav, Státní ústav pro rekonstrukce památkov ch mûst a objektû, prosinec Mínûno zfiejmû naopak pfii zamrznutí; v razu na vodu rozumûj smûrem do fieky. 10 Jedná se o roxorové tyãe o prûmûru 14 mm, obloukov m spojem zapu tûné do kamenné obezdívky. 37

3 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII Staromûstská mostecká vûï 2 Obr. 2. Pohled na KarlÛv most ze severu (proti proudu). âíslování pilífiû se provádí arabsk mi ãíslicemi, ãíslování mostních polí fiímsk mi ãíslicemi. (Kresba O. efcû) voda, která mûïe zamrzat, není Ïádn zpûsob kotvení dosti úãinn. Je velmi zajímavé, Ïe v posudku není k negativním faktorûm zafiazen vliv spárování parapetû a obkladu mostu cementov mi maltami; v fiadû míst byly dokonce pouïívány aktivované smûsi Colcret. Podle fiady kvalifikovan ch posudkû bylo pouïití tûchto vysoce pevn ch malt na plá ti mostu a pfii injektování dutin jednou z hlavních pfiíãin váïn ch a trval ch poruch na povrchu a tûlesu mostu. 11 Negativní dûsledky pouïití cementov ch malt pfii zdûní a spárování kamenného zdiva a injektování byly zhodnoceny v fiadû vûdeck ch a technick ch statí spojen ch s mostem. 12 Stav kamenného zdiva zdûného na cementovou maltu bylo moïné vyhodnotit na podzim roku 2007, kdy dodavatel zaãal rozebírat první úseky kamenného zábradlí. V ichni zúãastnûní se mohli názornû pfiesvûdãit je tû o jedné patné vlastnosti velmi tvrd ch malt: jimi provedené spáry jsou v podstatû nerozebíratelné, respektive rozebrání zdiva je moïné jen za cenu ãásteãné destrukce zdicího materiálu. Uveìme je tû zpûsob provedení opravy z let podle zápisû ve stavebních denících: Pfii opravû byly odstranûny vrstvy mostovky aï na vrstvu zdiva z lomového kamene v hl. asi 70 cm. 13 Kamenné jádro mostu bylo navrtáno a proinjektováno smûsí Colcret. Hlinûné násypy, nacházející se místy ve vrstvû lomového kamene, byly odstranûny a nahrazeny keramzit-betonem. Povrch jádra mostu byl srovnán a vyspraven betonovou mazaninou. Pod rozebran parapet byly navrtány otvory pro svislé kotvy (ve III. etapû v místech, kde nebyl parapet rozebírán, byly vrty ikmé). Kotvy byly zainjektovány a napojeny pomocí tfimenû na prûbûïnû válcované U nosníky, pfiiloïené k vnitfinímu líci parapetního zdiva. Válcované nosníky byly spojeny ikm mi táhly ve dvou smûrech napfiíã vozovkou; tato síè byla zabetonována v tlou Èce 20 cm. Na tuto Ïelezobetonovou desku (zároveà ochrannou vrstvu táhel) byla vybetonována padesáticentimetrová vrstva keramzit-betonu s povrchem upraven m cementovou mazaninou. Na ni byla projektována hydroizolace ve sloïení Np, 2x Sklobit, na bocích vytaïená do fabionu a zataïená do profiíznuté spáry v parapetu. 14 Izolace byla chránûna vrstvou mazaniny a pletivem tl. 4 cm. Na ni byla provedena Ïiviãná vrstva zla, ve IV. etapû nahrazená Ïulovou do maltového loïe. Dle zápisû ve stavebních denících mûla b t Ïelezobetonová deska a sepnutí táhly vypu tûna na obloucích V., VI. a VII. (oblouky vybudované po roce 1890 s odlehãovacími prostory). V e citované materiály jsou sice pouh m torzem dokladû o velké obnovû mostu, nicménû pomáhají odkr t nûkteré aspekty této obnovy, jejíï pochybení jsme nuceni dnes fie it. Problémy s dlaïbou a zatékáním do mostu vedly pomûrnû záhy (v 80. letech 20. století) ke zpracování dal ích prûzkumû a expertíz provedené obnovy. Bûhem následujících dvaceti pûti let bylo zpracováno kolem sedmdesáti pûti odborn ch posudkû, z nichï mnohé interpretují získaná data odli n m zpûsobem nebo si úplnû protifieãí. Odborná diskuse pokraãovala i v 90. letech, kdy nechal Magistrát hlavního mûsta Prahy zároveà vypracovat projektovou dokumentaci, která vyústila v roce 1996 v projekt pro stavební povolení. 15 Z tohoto projektu byla realizována pouze nultá etapa. V roce 1997 byl dopracován provádûcí projekt, kter v ak nebyl následnû projednán a byl lidovû fieãeno uloïen do uplíku. V roce 1999 se vzhledem k stále ãastûj ím upozornûním správce mostu Technické správy komunikací (TSK) zaãalo znovu uvaïovat o opravû, a proto bylo prodlouïeno stavební povolení. 16 V létû 2001 rozhodla Rada hlavního mûsta Prahy, Ïe oprava mostu bude provedena. Jako podklad pro v bûrové fiízení na dodavatele stavby byla pfiedloïena zkompletovaná projektová dokumentace z roku Tento projekt byl v ak v následujícím správním fiízení na odboru památkové péãe Magistrátu hlavního mûsta Prahy zamítnut na základû negativního odborného vyjádfiení Státního ústavu památkové péãe (dnes Národní památkov ústav, ústfiední pracovi tû). 17 Zamítnutí projektu ze strany památkové péãe bylo zaloïeno zejména na následujících bodech: Z hlediska památkové péãe jsou zcela nepfiijatelné prûrazy kleneb pro odvodnûní vozovky. Jde o nevratn zásah, kter by drastick m zpûsobem po- 38

4 IX. X. XI. XII. XIII. XIV. XV Kampa Malostranská mostecká vûï kodil nûkolik desítek kamenn ch blokû a po realizaci by pfiedstavoval hrubou architektonickou újmu na viditeln ch ãástech obloukû mostu. Odvodnûní mostu je nutno realizovat pomocí stávajících historick ch kamenn ch chrliãû a kanalizaãního systému. OdtûÏování historick ch násypû kleneb je nepfiijatelné, za historické násypy je pfii tom tfieba povaïovat v echny souvislé vrstvy násypû aï do 19. století. Zachování násypû je nezbytnou podmínkou zachování autenticity celého mostního tûlesa a odpovídá historické hodnotû Karlova mostu. Otázka zachování nebo odtûïení novodobé betonové desky není dosud uspokojivû dofie ena. Pro zodpovûdné a skuteãnû objektivní posouzení tohoto problému je nutno provést v pfiedstihu kopané sondy v celé délce mostu, které umoïní dostateãné prozkoumání stavu desky, jejího skuteãného provedení a zpûsobu kotvení k parapetním zídkám. Rozsah sond bude stanoven ve spolupráci investora (TSK), projektanta, SÚPP a PES (pracovní expertní skupina pozn. red.). Jejich provedení bude zaji tûno v dostateãném pfiedstihu pfied kaïdou projektovanou etapou. Otázka novû navrïen ch spínacích táhel úzce souvisí s rozhodnutím o zachování, nebo zru ení stávající betonové desky. V navrïené podobû s realizací spínacích táhel z hlediska památkové péãe nelze v Ïádném pfiípadû souhlasit. Kotvení masivní Ïelezobetonové pfievázky pfiedstavuje mimofiádnû drastick zásah do konstrukce kamenn ch parapetních zídek. Je nutno pfiefie it navrïen systém izolace vozovky, zejména zpûsob jeho kotvení do parapetních zídek, kter se jeví jako velmi drastick s ohledem na kamenné zdivo mostu a pfiedimenzovan. NavrÏen systém je nutno pfiehodnotit i s ohledem na jiné fie ení odvodnûní povrchu mostu. (Spisová agenda NPÚ ÚP, Praha 1, KarlÛv most, 2002) 11 Na to, Ïe tvrdé cementové spáry mohou ovlivàovat moïnost, ãi spí e nemoïnost dilatace parapetû, mû jako první upozornil statik Ing. Karel Fanty. 12 Viz sborník Oprava Karlova mostu, kter vze el z vefiejného technického semináfie konaného dne 13. dubna Semináfi pofiádal spoleãnû Nadaãní fond KarlÛv most pfii âeské poji Èovnû a âesk svaz stavebních inïen rû. Za âssi je tfieba jmenovat konkrétnû Ing. Vladimíra KfiíÏka, bez jehoï aktivního pfiístupu by se tato a dal í akce asi tûïko uskuteãnily. 13 Témûfi náhodou jsem narazil na zajímavou zmínku o odtûïen ch vrstvách z mostu pfii této opravû, viz Vladimír ÎELEZN : Kamenn pfiíbûh Petra a Jaroslavy, in: Technick magazín 19, 1976, ã. 1. V ãlánku je doslova psáno: Most byl otevfien a bylo vyjmuto staré hlinûné jádro, které pfiece jen tíïilo znavené tûlo starého mostu. Hlínu nahradil lehk keramzit-beton. MÛÏeme se domnívat, Ïe takto byly odstranûny pûvodní (snad jílové) izolace. 14 Dosavadní prûzkumy potvrdily, Ïe fiada detailû a navr- Ïen ch úprav nebyla pfii stavbû provedena. DÛvody nejsou známy. 15 Autory projektu byli prof. Jifií Witzany, Ing. arch. Tomá antav a Ing. Jan KfiíÏek, CSc. Projekt byl odsouhlasen závazn m stanoviskem odboru památkové péãe Magistrátu hlavního mûsta Prahy ze dne , vydan m pod ã. j. OPP 4434/95. V roce 1997 byl zpracován prová- dûcí projekt a následnû byla provedena 0. etapa stavby oprava schodi tû na Kampu. Od té doby projekt I. etapy opravy Karlova mostu ãekal na rozhodnutí mûsta o termínu zapoãetí realizace. Rekapitulace propoãtov ch nákladû TSK koncem roku 1995 uvádí pfiedpoklad 220 milionû Kã na opravu celého mostu. V roce 1996 se podle propoãtu projektanta celkové náklady pro I. etapu opravy uvádûly v ãástce 80 milionû Kã. 16 Pfiedpokládané náklady (vãetnû DPH) na I. etapu byly TSK odvozeny z údajû z roku 1996 pfiepoãtem dle inflaãního koeficientu 1,6. Odtud se zrodila ãástka 128 milionû Kã, která byla v ãervenci 2001 pfiedloïena radû. Ta uloïila fiediteli TSK vypracovat soutûïní podmínky a nárokovat uvedené finanãní prostfiedky v návrhu rozpoãtu na rok 2002, a to z kapitoly 06 kultura a památky místo z kapitoly 03 doprava, jak tomu bylo do té doby. Koncem roku 2001, po vyhlá ení v bûrového fiízení na zhotovitele I. etapy, vyãíslil InÏen ring dopravních staveb pfiedpokládané náklady stavby (tedy obnovy celého mostu vãetnû DPH) v objemu cca 400 milionû Kã. V roce 1997 bylo profinancováno za opravu schodi tû na Kampu 14 milionû Kã a dal ích necel ch 1,8 milionu Kã v rámci této opravy na inïen rskou ãinnost. Celková ãástka vynaloïen ch nákladû do roku 2001 ãinila 17, milionu Kã bez úhrady odmûny mandatáfie. Tyto a nûkteré následující údaje jsou vyàaty z Informace o aktuálním stavu pfiíprav velké opravy Karlova mostu zpracované v rámci odpovûdi na interpelaci ãlena zastupitelstva hlavního mûsta Prahy MUDr. Michaela HvíÏìaly na 40. zasedání zastupitelstva dne tehdej ím primátorem Prahy Ing. arch. Janem Kaslem. 17 Nepfiípustné závazné stanovisko vydal odbor památkové péãe Magistrátu hlavního mûsta Prahy dne pod ã. j. MHMP 15666/2002/Fab. 39

5 Obr. 3. Praha, KarlÛv most. Základním problémem Karlova mostu je voda, která zatéká do tûlesa mostu pfii de Èov ch sráïkách nebo z tajícího snûhu. Problém nefunkãní hydroizolace a jejího nedostateãného napojení na parapety a odtoky se projevuje u vût iny kleneb mostu. Obr. 4. Praha, KarlÛv most. Pro mûfiení náklonu a posunu kamenného zábradlí bylo nutné instalovat speciální keramické terãe. (Foto 2005) Obr. 5. Praha, KarlÛv most. Na rozpad kamenného zdiva mají zásadní vliv velmi pevné cementové malty pouïité na spárování. Pokud se vytvofií svislé trhliny, do kter ch mûïe zatékat voda, zaãne postupné rozpadání zdiva v mrazov ch cyklech. Obr. 6. Praha, KarlÛv most. Voda dokáïe zatéci i do velmi úzk ch spár, které zpoãátku nepûsobí nebezpeãnû. I ir í spáry je moïné o etfiit kvalifikovanou údrïbou, a tím proces rozpadu v znamnû zbrzdit. V tomto pfiípadû se o údrïbu pokou ejí pouze turisté, ktefií kvíry vyplàují cigaretov mi nedopalky. Zdá se, Ïe tato metoda nestaãí. Obr. 7. Praha, KarlÛv most. Cementové spárování prakticky celého plá tû mostu provedené v letech Tvrdá malta se postupnû oddûluje od pfiírodního kamene a do vznikl ch spár proniká voda, která spolehlivû dokonãí destrukãní dílo. Zamítnutí pfiedloïeného projektu vyvolalo pochopitelnû irokou diskusi, kterou ponûkud zastínily aï problémy spojené s velkou povodní v srpnu Hlavní pfiipomínky oponentû zamítnutého projektu se soustfiedily zejména na následující problémy: Aby oprava zaloïení mostu, kter spoãívá na plo n ch základech na urovnaném korytû fieky (jen opravené ãásti pilífiû jsou zaloïeny na pilotách) byla úãelná a trvanlivá, bylo nutné posoudit hydrologické pomûry fieky v úseku mezi mosty Legií a tefánikov m a podle v sledkû navrhnout ochranu základû mostu. O tom v ak nebyla v projektu ani zmínka. 2. Projekt byl soustfiedûn na návrh opravy vrchní stavby Karlova mostu, tedy na nosnou konstrukci, a zcela ignoroval opravu jeho pilífiû a základû. Oprava spodní stavby nebyla poïadována ani v poslední verzi projektu ze záfií Projekt byl soustfiedûn hlavnû na vrchní stavbu mostu, a to tak dûkladnû, Ïe doporuãil v plàové zdivo v celé konstrukci vymûnit, takïe by z Karlova mostu zbyly jen holé klenby a ãásti poprsních zdí. Jako dûvod pro toto fie ení byly uvádûny vysok obsah solí ve v plàov ch vrstvách, zmûny chemického pûsobení a biologické napadení. 19 Fyzikální vlastnosti sledovan ch vzorkû hornin odebran ch skupinou oponentû v rámci doplàujících prûzkumû v letech z kopan ch sond v tûlese mostu odpovídají petrografick m typûm a nevykazují v razné zhor ení vlastností oproti ãerstv m horninám ze zdrojov ch oblastí. Rozsáhlá kontaminace vnitfiních vrstev Karlova mostu nebyla prokázána. Pochybnosti mohou b t také o v sledcích anal z ze vzorkû z jádrov ch vrtû, které pfii vrtání prodûlaly tepeln ok (dvanáct jádrov ch vrtû proveden ch pfii prûzkumu mostu na podzim 2000) Odstranûním v plàového zdiva mostu by se zmûnilo také zatíïení kleneb. Nûkteré trhliny v nich by se uzavfiely, dal í otevfiely a jiné by vznikly. Po skonãení opravy by se trhlinová pole opût zmûnila ve snaze najít stabilizovan stav napjatosti. 21 Zmûny trhlinov ch polí a vznik nov ch trhlin konstrukci neprospívají, a proto bylo snahou odborníkû pracujících ve skupinû âssi zasáhnout do konstrukce natolik citlivû, aby k tomu nedo lo, oprava zahrnovala podle proveden ch prûzkumû v echno potfiebné a byla provedena tak peãlivû, aby se mostovka nemusela otevírat alespoà pfií tích padesát let. 5. Dal ím kritizovan m bodem byl pfiístup k v poãtu stavû napjatosti nosné konstrukce mostu. 40

6 Obr. 8. Praha, KarlÛv most. Na snímku je fiez horními vrstvami vozovky, jak byly odkryty v kopané sondû nad obloukem XIV. V horní vrstvû je vidût ãást násypu, ve kterém je uloïena dlaïba ta je jiï sejmuta. Metr je osazen v místû, kde je uloïena nefunkãní hydroizolace, pod níï je cca 5 cm podkladního betonu. Pod betonem je ãitelná vrstva zavlhlého keramzit-betonu (s masivními soln mi v kvûty). Spodní ãást tohoto souvrství, které pochází z obnovy v letech , tvofií armovaná betonová deska, nûkdy nepfiesnû oznaãovaná jako Ïelezobetonová. Diskuse o odstranûní této desky byla jedním z podstatn ch momentû posledního sporu o obnovu mostu. Podle souãasné schválené a jiï realizované dokumentace bude tato deska ponechána na místû. Její technick stav je dobr, mostu ne kodí a chrání vnitfiní v plàové zdivo. To je vidût na snímku úplnû dole. Tvofií je lomová opuka rûzn ch rozmûrû, zdûná na kvalitní maltu, zhotovenou z hydraulického vápna, kameniva rûzn ch frakcí, cihelného prachu a kouskû nevyha eného vápna. Souvrství na obrázku pochází s nejvût- í pravdûpodobností z pûvodní stavby a je ve velmi dobrém stavu. V echny dosud provedené sondy ukázaly, Ïe takovouto v plà mûla gotická mostní konstrukce v celém rozsahu. (Foto podzim 2007). 8 Je nutné si uvûdomit, Ïe kamenná konstrukce Karlova mostu není jednolit m (monolitick m) tûlesem, ale je prostoupena trhlinami, vznikl mi v dûsledku její veliké ohybové tuhosti a dlouhodobého tepelného namáhání. Proto se po dosaïení pfiíslu n ch tahov ch napûtí po mnohonásobn ch teplotních cyklech a vlivem fiady dal ích úãinkû chová zcela jinak neï celistvé tûleso pfii prvním zatûïování. Vzhledem k tomu, Ïe kamenná konstrukce mostu pro la takov mi zmûnami ve své historii nespoãetnûkrát, je jimi poznamenána tak, Ïe hypotézy o jejím lineárním chování jsou neudrïitelné. Spor o vyjmutí Ïelezobetonové desky z konstrukce mostu je toho názorn m pfiíkladem. Aktivity související s mostem byly obnoveny v roce 2003 a v dûsledku povodnû, jiï most o rok dfiíve pfieãkal, se pozornost zamûfiila na nejcitlivûj í ãást celé stavby zaloïení pilífiû ve dnû fieky. Na základû potápûãsk ch prûzkumû a odborn ch doporuãení byl v roce 2004 zpracován a pfiipomínkován projekt zaji tûní pilífiû 8 a 9 (poslední pilífie v fiece pfied bfiehem Kampy), které jako jediné v hlavním fieãi ti nemûly dosud základovou spáru zabezpeãenou pfied podemletím. 22 V roce 2004 zpracovalo ústfiední pracovi tû Národního památkového ústavu vstupní podmínky pro pfiípravu nové projektové dokumentace k obnovû mostu. Byly v nich vyuïity poznatky z nov ch prûzkumû i z odborné diskuse, která ohlednû obnovy mostu probûhla v letech NíÏe uvedené podmínky se staly hlavním podkladem nejen pro zpracování nového projektu, 23 ale i urãit m v chodiskem pro dal í aktivity spojené s Karlov m mostem. Zmínûné podmínky byly následující: 1. Bude posouzena úplnost a kvalita dosavadní mûfiické dokumentace celého mostu a provûfie- 18 Nûkteré pfiipomínky k projektu t mu Witzany, antav, KfiíÏek byly uvedeny ve sborníku Oprava Karlova mostu, cit. v pozn WITZANY, WASSERBAUER, GREGEROVÁ a kol.: Monitorování a hodnocení vnûj ích vlivû a úãinkû na KarlÛv most, âvut v Praze, Fakulta stavební a spolufie itelé, Praha Viz pozn WITZANY, WASSERBAUER, âejka, ZEMÁNEK: Chemická a biochemická degradace Karlova mostu, anal za odolnosti a bezpeãnosti kamenné mostní konstrukce pfii povodni, prûzkum základového zdiva a základû mostních pilífiû, in: Stavební obzor, 2003, ã. 6, kritické námitky viz pozn Zaji tûní bylo provedeno podle dokumentace zabezpeãení pilífiû 8 a 9 Karlova mostu, kterou zpracovala firma FG CONSULT, s. r. o., K jezu 1, Praha 4, odpovûdn projektant doc. Ing. J. Masopust (ãervenec 2004). Investorem akce byl odbor mûstského investora Magistrátu hlavního mûsta Prahy. Dodavatelem stavby bylo Zakládání staveb, a. s. V rámci potápûãského prûzkumu pilífiû Karlova mostu a dna Vltavy po povodni v roce 2002 bylo konstatováno, Ïe nejváïnûj í poruchy v zaloïení, respektive ve stavu paty pilífie a stability dna fieky jsou u pilífie 8; zcela uspokojiv není ani stav u sousedního pilífie 9, kter tvofií poslední oporu v fieãi ti pfied bfiehem Kampy. Ostatní pilífie v fieãi ti jiï byly dfiíve ochránûny kesonem a pfiibetonováním. Tato ochrana se ukázala podle prûzkumû jako dostateãná a nebylo tfieba do ní zasahovat. Pro maximálnû kvalitní zaji tûní stability pilífiû Karlova mostu (coï je základní podmínka odolnosti mostu vûãi hlavnímu po kození pfii povodních) se jevilo Ïádoucí provést úplné pilotování pilífiû 8 a 9 pomocí zaráïen ch trubek a tryskové injektáïe aï na skalní podloïí a dno okolo pilífiû chránit betonov m límcem. Provedení této úpravy bylo pomûrnû nároãné na finanãní zaji tûní i stavební provedení. 23 Zpracováním projektu byl povûfien PUDIS, a. s., hlavní projektantem je Ing. Václav Krch. 41

7 Obr. 9. Praha, KarlÛv most. Velmi podstatn m zásahem pro dal í uchování mostu bylo provedení ochrann ch Ïelezobetonov ch obálek chránících základové spáry pilífiû 8 a 9 (poslední pilífie v fiece pfied bfiehem Kampy). Aãkoliv soulodí pro montáï mikropilot nebylo moïné pfiehlédnout, vlastní ochranná obálka není prakticky vidût. Je totiï zapu tûna 7 m hluboko do tûrkového dna fieky, aï na skalní podloïí. (Foto únor 2005) Obr. 10. Praha, KarlÛv most. Pro ochranu staveni tû a zejména rozkryté mostovky bylo nesmírnû dûleïité, Ïe se podafiilo prosadit zbudování ochranného pfiístfie ku nad stavbou. (Foto podzim 2007) Obr. 11. Praha, KarlÛv most. Vnitfiní dutiny pilífiû soch, kleneb a parapetû mostu byly pfii poslední opravû vyplnûny cementovou injektáïní smûsí. Tato metoda je pro opravu kamenného zdiva zcela chybná, coï se v památkáfiské praxi jiï mnohokrát potvrdilo. Navzdory tomu se s podobnû brutálními zákroky mûïeme stále setkávat. (Foto podzim 2007) Obr. 12. Praha, KarlÛv most. Detail kotvení betonové desky do kamenného parapetu. Je provedeno pruty z betonáfiské oceli o prûmûru 14 mm a je v dobrém stavu. (Foto podzim 2007) na její pfiesnost a podrobnost. V pfiípadû nedostatkû bude zamûfiení doplnûno ãi pofiízeno nové zamûfiení se v emi detaily, velmi dûleïité je podchytit i kamenofiez pro pozdûj í vyhodnocení kvality a stavu jednotliv ch blokû. 2. Bude pofiízena profesionální fotodokumentace v chozího stavu mostu, a to jak celkû oblouky, pilífie, tak detailû po kození blokû a podobnû. Pfii pofiízení dokumentace je nutno povaïovat za standard ãernobílou a barevnou fotografii na formát negativu 6 x 9 cm, pfiípadnû digitální ekvivalent. S ohledem na charakter a v znam památky je Ïádoucí provést i videodokumentaci a pfiípadnû provûfiit moïnost nûkteré progresivní dokumentaãní technologie zejména 3D skenování. 3. Bude revidována doposud provedená diagnostika stavby a na základû poïadavkû jednotliv ch speciálních profesí budou doplnûny potfiebné prûzkumy. PÛjde pfiedev ím o následující prûzkumy: a. Statika pilífiû, jejich základû, klenebních konstrukcí, pilífiû pod sochami, parapetû a boãního plá tû mostu. b. Stavebnû technick prûzkum. c. Geologick a hydrogeologick prûzkum, zamûfien zejména na stav základû pilífiû v fiece a na stav souvisejících ãástí dna Vltavy. d. Petrografick prûzkum jednotliv ch blokû a kamenicko-restaurátorské vyhodnocení povrchû kamenû s ohledem na dochované historické stopy kamenické dûlky, kamenické znaãky, stopy nástrojû a podobnû. e. PrÛzkum biologického napadení. f. PrÛzkum inïen rsk ch sítí, a to jak pod vozovkou mostu, tak na jeho plá ti. 4. Revidované a doplnûné prûzkumy budou zahrnuty do pfiehledného elaborátu (optimálnû v papírové i digitální podobû), porovnány se star ími údaji a odbornû vyhodnoceny. V pfiípadû nejednoznaãn ch v sledkû bude prûzkum buì doplnûn o dal í data, nebo podroben odborné oponentufie s cílem dospût k jasnû definovan m závûrûm. 5. Budou revidovány doposud provedené stavebnû-historické prûzkumy, archivní re er e a ikonografické podklady. Tyto materiály budou doplnûny, aktualizovány a shrnuty v jednom elaborátu, kter bude obsahovat jak textovou, tak obrazovou ãást. Pro zpracování tohoto podkladu se doporuãuje vycházet z metodiky Standardní nedestruktivní stavebnû-historick prûzkum (Státní ústav památkové péãe, Praha 2001). Do ãásti archivního prûzkumu a stavební historie je Ïádoucí zapracovat poznatky z budování analogick ch staveb zakládan ch ve vodních tocích v období stfiedovûku, jako byly jezy, ml ny a podobnû. Stavebnû- -historick prûzkum se bude vztahovat nejen na vlastní mostní tûleso, ale i na Staromûstskou a Malostranskou mosteckou vûï a související konstrukce. 6. Na základû anal zy v e zmínûn ch podkladû bude stanovena technicky a památkovû pfiijatelná koncepce obnovy a budou definovány podmínky pro zpracování projektové dokumentace. Na zpracování tûchto podkladû se musí podílet skupina odborníkû za jednotlivé disciplíny, zejména zástupce investora, zástupce státní památkové péãe, specialista pro statiku mostních konstrukcí, zejména kamenn ch kleneb, specialista pro geologii a hydrogeologii, specialista pro obnovu a restaurování kamene a dal í odborníci podle potfieby. Vedle dal ích podmínek, které nepochybnû vzejdou z prûzkumû, musí b t ve zmiàované koncepci obnovy a ochrany mostu definovány následující problémy: a. Otázka stability zaloïení pilífiû, stav dodateãnû provádûn ch kesonû, stav dna fieky a perspektiva chování podpor mostu v normálních podmínkách a v podmínkách extrémních, zejména s ohledem na povodnû. 42

8 Obr. 13. Praha, KarlÛv most. Detail loïné spáry kamenného zdiva po sejmutí stfiední fiady. S ohledem na vysokou pevnost malt dochází k odtrhávání ãástí kamenn ch blokû. Velmi pevné spárovací malty provedené pfii poslední opravû znemoïàují pfiirozenou dilataci zdiva. (Foto podzim 2007) Obr. 14. Praha, KarlÛv most. âást rozebraného zdiva i s vnitfiní injektáïí, provádûnou pomocí aktivovan ch cementov ch smûsí. PouÏití tohoto materiálu u historického kamenného zdiva je zcela chybné. (Foto podzim 2007) Obr. 15. Praha, KarlÛv most. Kameníci pfii rozebírání kamenného zábradlí. Pro manipulace s tûïk mi kusy vyu- Ïívají upravenou formu kamenick ch nûïek. V pozadí je vidût konstrukce zastfie ení staveni tû, která chrání mostovku proti zatékání a umoïàuje instalaci malé mechanizace. (Foto podzim 2007) Obr. 16. Praha, KarlÛv most. Pozoruhodn kruhov kámen (prûmûr cca 90 cm, tlou Èka 23 cm), kter byl vyloven v rámci potápûãsk ch prûzkumû u hrany jiïního zhlaví 9. pilífie. Tyto kameny byly ve velkém mnoïství pouïity v pûvodním zaloïení mostu. Jsou nepfiesnû naz vány ml nské kameny, aãkoli ve ml nû nemohly b t nikdy pouïity. Dle názoru odborníkû se jednalo o tzv. otesky, coï byly polotovary pro v robu ml nsk ch kamenû. DÛvody pouïití oteskû pfii stavbû Karlova mostu jsou pfiedmûtem odborného zkoumání. Kámen je dnes vystaven v Muzeu Karlova mostu b. Otázky stavu klenebních konstrukcí, pfiíãn ch i podéln ch trhlin, kritick ch míst s ohledem na masivní zatékání a rozpad kamene. c. Otázka odklánûní boãních obezdívek a parapetû, otázka stavu a perspektivy vnitfiních vyzdívek a dal ích v plàov ch konstrukcí. d. Otázka izolování povrchu mostu a jeho odvodnûní, vyuïití stávajících chrliãû a stav a chování vody v mostním tûlese. e. Otázka celkové kontaminace mostu, migrace solí a jejich pûsobení na materiály mostu. f. Otázka kvality a perspektivy opravy (respektive zámûny) povrchov ch kvádrû mostu. g. Otázka stavu a funkce betonové desky z rekonstrukce mostu ve 20. století, její funkce v mostu, moïnosti zachování a dodateãn ch úprav (dilatace délková a ífiková). h. Otázka vhodnosti stávající dlaïby z 20. století a moïností její v mûny. i. Otázka stavu osvûtlení, moïnosti rekonstrukce plynového osvûtlení, otázka instalace slavnostního osvûtlení. j. Otázka stavu plá ÈÛ mostních vûïí. k. Otázka stavu sochafiské v zdoby, její ochrany v bûïném provozu a v prûbûhu stavebních prací. l. Otázka systematické údrïby mostu (zejména jeho plá tû). m. Otázka prezentace znalostí a údajû o mostû, jeho historii, v voji, okolnostech v stavby ( Muzeum mostu ). (Spisová agenda NPÚ ÚP, Praha 1, KarlÛv most, 2002) Na základû uveden ch podmínek byl v letech 2005 a 2006 dopracován projekt pro stavební povolení a posléze i provádûcí projekt, ve kter ch byla zohlednûna podstatná ãást památkov ch poïadavkû. Na základû této dokumentace byly v roce 2007 zahájeny vlastní stavební práce. Hlavní dûraz pfii projednávání byl ze strany památkové péãe kladen na správné dofie ení dûleïit ch stavebních detailû (provedení hydroizolací), správné provedení spárování kamenného zdiva (pochopitelnû s vylouãením cementov ch malt) a na dûslednou dokumentaci a ochranu v ech ãástí mostu, zejména umûlecké v zdoby. Tento ãlánek jsme zahájili zmínkou o v znamn ch momentech historie Karlova mostu v roce V souvislosti s mostem do lo je tû k nûkolika zajímav m a dûleïit m událostem. Jednou z nich bylo otevfiení Muzea Karlova mostu v suterénu klá tera rytífiského fiádu kfiiïovníkû s ãervenou hvûzdou na KfiiÏovnickém námûstí. Muzeum bylo otevfieno na den sv. Víta, 15. ãervna V muzeu vzniklo i dokumentaãní centrum, které se má zab vat mostním stavitelstvím, historií staveb Juditina a Karlova mostu a s tím související problematikou. 24 Pfii pfiíleïitosti v roãí vznikla v pravná monografie, která obsahuje vût inu novû zji tûn ch údajû a informací k dûjinám i souãasnosti památky a pfiiná í také ucelen pfiehled ikonografie mostu vãetnû dosud nepublikovan ch materiálû. V roce 2007 vydala âeská národní banka pamûtní minci k v roãí mostu a âeská po ta pamûtní známku. 24 Muzeum vzniklo jako soukromá instituce díky aktivitû pana ZdeÀka Bergmana, majitele První v eobecné ãlunovací spoleãnosti, s. r. o. 43