Z pfiedchozího vypl vá, Ïe v pfiípadû mostovky by- hrazeny vrstvami betonu. Stratigrafii tûchto star-

Transkript

1 PrÛzkum Karlova mostu v parapetû a mostovky prûbûhu stávající opravy Jan BERÁNEK Úvod kamenn ch blokû tvofií z vût í ãásti zastoupen V souãasné dobû provádí oddûlení prûzkumu boïanovsk pískovec, následovan druhotnû ulo- obr. 12 NPÚ, ústfiední pracovi tû prûzkum a dokumentaci Ïen mi bloky pískovce star ího pûvodu (petfiínské- nálezov ch situací, které se objevují pfii souãas- ho, Ïehrovického a hofiického). né0 opravû Karlova mostu. 1 Pracovníci oddûlení Z pfiedchozího vypl vá, Ïe v pfiípadû mostovky by- obr. 4, 5 byli v rámci instituce vedením oficiálnû vyzváni ly pfii poslední rekonstrukci aï na jedinou v jimku k provádûní prûzkumu aï v pokroãilé fázi prûbûhu odstranûny v echny dochované historické (?) vrst- opravy. 2 Tím samozfiejmû do lo ke ztrátû informa- vy mostovky vãetnû pfiedpokládané izolace a na- cí, které jen ãásteãnû nahrazuje fotodokumenta- hrazeny vrstvami betonu. Stratigrafii tûchto star- obr. 10 ce, pofiizovaná dodavatelem bûhem vlastních sta- ích vrstev prozatím neznáme, neboè se dosud vebních prací. nepodafiilo nalézt takfika Ïádnou dokumentaci z po- Dokumentace sestává ze základní obhlídky nálezové situace, kterou lze podle potfieby nechat patfiiãnû upravit (oãi tûní, prohloubení sondy vko- slední opravy. Neznáme proto ani skladbu konstrukcí mostovky ãetn ch mlad ích oprav ãi v mûn v období pfied JiÏ zmínûnou v jimkou obr. 13 obr. 11 pu a tak podobnû), fotodokumentace a kreseb- je blok star ího zdiva pfii severozápadním nároïí ného náãrtu, vût inou následnû omûfieného. Staromûstské mostecké vûïe v I. mostním poli (jde U parapetû je v pfiípadû nûkter ch vybran ch ka- o zazdívku ranû barokního pfiíkopu viz dále). menn ch kvádrû provádûna dokumentace opracování povrchu (fotografie, frotáï), coï pomáhá urãit jejich stáfií. DÛleÏitou souãástí dokumenta- ce je fotogrammetrie nejdûleïitûj ích nálezov ch 1 PrÛzkum je provádûn v rámci operativního prûzkumu obr. 6 obr. 7 situací. V neposlední fiadû se uskuteãàuje odbûr a dokumentace, které jsou souãástí prûbûïnû fie eného vzorkû kamene pro petrografickou anal zu a v souãasnosti také rozbor malt. 3 institucionálního úkolu vûdy a v zkumu NPÚ ã : Vûdeck v zkum a aplikace metod operativního zpracová- Na e pfiítomnost na stavbû není kaïdodenní, ní stavebnûhistorick ch a umûleckohistorick ch prûzku- av ak díky dobré komunikaci s vedením stavby mû provádûn ch pfii obnovû kulturních památek a nemo- a projektantem b t ani nemusí. 4 Kromû toho pro- vitostí v památkovû chránûn ch územích. vádíme kaïd t den alespoà zbûïnou prohlídku, 2 PrÛzkum byl zapoãat aï v lednu Do té doby pro- obr. 2 abychom pfiede li moïné ztrátû v znamn ch nálezov ch situací. bûhla oprava mostovky a parapetu na jiïní stranû mostu v rozsahu XV. XIII. mostního pole, na stranû severní pak obr. 3 Pokud jde o míru dochování historick ch kon- v rozsahu XV. VI. pole. Pokud jde o ãíslování jednotliv ch strukcí, je tfieba rozli ovat mostovku a vlastní pa- pilífiû a polí mostu, pfiidrïujeme se dnes jiï bûïnû uïíva- obr. 1 rapet. V pfiípadû parapetu se situace li í u jednot- ného, byè nepfiíli Èastnû zvoleného systému, v nûmï liv ch mostních polí. Obecnû lze fiíci, Ïe parapet jsou pilífie znaãeny arabsk mi a mostní pole fiímsk mi ãís- byl z vût í ãásti pfiezdûn pfii poslední opravû mos- licemi prûbûïnû od nábfieïí Starého Mûsta smûrem k Ma- tu v letech Zásah byl natolik razant- lé Stranû. Pfiitom je skryté první pole vedle KfiiÏovnického ní, Ïe v nûkter ch polích byly vymûnûny nejenom námûstí oznaãeno jako nulté, stejnû jako první pilífi, na v echny fiady kamenû vlastního parapetu, ale také nûmï stojí Staromûstská mostecká vûï. Na malostran- navazující ãásti vnûj ího líce, které se jiï nacháze- ském bfiehu fieky je most zakonãen XV. polem a 15. pilí- ly pod úrovní dlaïby mostu. Následující dvû aï tfii fiem pfied dvojicí malostransk ch vûïí. V projektové doku- fiady nejsou v jimkou, coï zjevnû souvisí s hloub- mentaci je jiïní strana mostu ve smûru toku oznaãována kou zaloïení betonov ch podkladních vrstev mo- jako A, severní pak jako B. stovky. Pokud nedo lo k v mûnû kvádrového líce 3 Fotogrammetrii v kvalitû odpovídající v stupûm prûzku- aï do této hloubky, byly ocelové pruty na okrajích mu provádí smluvnû J. Hlavat, petrografii a rozbor malt Plán 1 spodní Ïelezobetonové desky bez skrupulí zakot- pak R. Pfiikryl z PfiF UK. veny do zachovaného historického kvádrového ob- 4 D. Kara jako zástupce projektanta a R. Cihláfi za vedení kladu vnûj ího líce. V pfiezdûn ch ãástech parape- stavby vïdy vãas upozorní na novû otevíranou ãást stav- tu je pojivem cementová malta. Druhov rejstfiík by, pfiípadnû na novû odhalenou nálezovou situaci. 282

2 Autorem v ech fotografií je Jan Beránek, Plán 1. Praha, KarlÛv most, plán mostu s vyznaãením prûzkumu v prûbûhu stávající opravy parapetû a mostovky. Obr. 1. Praha, KarlÛv most, pohled na vnitfiní líc jiïního parapetu XI. mostního pole (vpravo podstavec sochy sv. Mikulá e Tolentinského). Snímek zachycuje 5, respektive 6 horních fiad kamenû parapetu. Svrchní 3, respektive 4 fiady pocházejí ze sklonku 19. století, s ãetn mi v mûnami pfii poslední generální opravû mostu v 70. letech 20. století. Naproti tomu spodní dvû obnaïené fiady jsou pravdûpodobnû autentick m stfiedovûk m zdivem, pojen m vápennou maltou narûïovûlé barvy. 1 Knejlépe dochovan m historick m ãástem parapetu náleïí jiïní úsek XI. mostního pole, nacházející se mezi 10. pilífiem se souso ím sv. Vincence Ferrerského a sv. Prokopa a 11. pilífiem se sochou sv. Mikulá e Tolentinského (pole v chodnû od schodû na Kampu) (obr. 1). 5 JiÏní strana X. mostního pole mezi 9. pilífiem se sochou sv. Ludmily, uãící sv. Václava ãíst, a 10. pilífiem se souso ím sv. Vincence Ferrerského a sv. Prokopa je exemplárním pfiípadem, jak negativnû pûsobila svrchní keramzitbetonová vrstva mostovky, provedená pfii opravû v letech Na vnûj ím jiïním líci mostu je patrné odtrïení horních fiad blokû parapetu od spodních, pfiiãemï v echny byly vyzdûny pfii poslední opravû mostu v letech Porucha, kdy do lo k odtrïení a posunutí parapetu od vnûj ího líce, je proto dûsledkem pûsobení keramzitbetonové desky bûhem posledních cca 30 let (obr. 2). Vnitfiní líc parapetu X. pole je ve spodní 4. fiadû kamenû parapetu opatfien ústupkem, kter ov em neprobíhá v celé fiadû, neboè celé zábradlí, jak jiï bylo zmínûno, bylo pfiezdûno pfii poslední opravû. Pozoruhodná je skuteãnost, Ïe ústupkem s do roviny pfiisekan m lícem jsou opatfieny i recentní bloky boïanovského pískovce. Zda byl ústupek odsazením pro dlaïbu, jiï nelze jednoznaãnû prokázat (obr. 3). U 3. pilífie (Kalvárie s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou) byla zji tûna situace dvou stavebních fází soklu, kdy k baroknímu zdivu z pískovcov ch kvádrû byly druhotnû pfiiloïeny desky tvofiící oltáfi s menzou po celé délce soklu pfied krucifixem. Údajnû mramorov obklad ãela a horní plochy nepochybnû pochází z roku 1861, kdy byly pûvodnû barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty vymûnûny za nové od E. Maxe. Mimofiádnû zajímav a pfiekvapiv nález pfiedstavují zbytky parapetu po severní stranû mostu v místech 1. a 2. pilífie, na nichï jsou osazena souso í sv. Bernarda kleãícího pfied Madonou (1. pilífi) a Panny Marie mezi sv. Dominikem a sv. Tomá em Akvinsk m (2. pilífi). Fragment star ího parapetu se dochoval jen díky baroknímu soklu obou souso- í pocházejících z prvního desetiletí 18. století, vystavûnému na severním zhlaví pilífie. Hmota soklu fragment pfiikryla, a tím v podstatû znemoïnila jeho odstranûní pfii mlad ích úpravách mostovky. U 1. pilífie bylo v konkávní nice soklu odhaleno kvádrové zdivo spodní ãásti parapetu, snad pûvodního stfiedovûkého, jenï aï do úpravy na sklonku 19. století probíhal pfiímo, bez pfieru ení (to ostatnû dokládá dochovaná historická ikonografie). Kvádry jsou z pískovce, jenï je v tomto místû do znaãné míry degradován. Jeho pûvodnû vnûj í líc byl ãásteãnû oãi tûn, takïe je zfiejmé, Ïe parapet zde probíhal v pfiímce. Vnitfiní líc je nerovnan, coï svûdãí o skuteãnosti, Ïe dlaïba mostu se nacházela o nûco v e. Tato situace byla nenávratnû zniãena pfii odstraàování star ích vrstev mostovky v 70. letech 20. století, kdy byla k nahrubo osekanému vnitfiními líci nataïena vrstva betonu vylehãeného keramzitem (obr. 10). Obdobná situace byla odhalena i u 2. pilífie. Na poãátku prûzkumu jsme uvaïovali dokonce o moïnosti, Ïe se zde dochoval podéln Ïlab, jímï odtékala voda ke korytûm vyveden m skrz parapetní zeì. Po zaãi tûní a detailním prûzkumu se v ak ukázalo, Ïe v Ïlabek je tvofien nálitkem betonu, vytaïen m ke zbytkûm starého parapetu, tak aby bylo moïné poloïit svrchní izolaãní vrstvu (situace identická s pilífiem ã. 1). Zaãi tûním spáry mezi pûvodním vnûj ím lícem parapetu a barokním zdivem soklu souso í bylo potvrzeno, Ïe byl hladk, pfiiãemï kvádry byly pfiesnû lícovány. Dal í sondáï nebyla moïná ani vhodná pro kompaktní barokní zdivo soklu souso í, kryjící vnûj í líc star ího parapetu. Dále bylo zji tûno, Ïe stávající konkávní projmutí soklu bylo provedeno aï na sklonku 19. století (v rozmezí let ), pfiiãemï desky obkladu byly podloïeny smí en m zdivem s naplocho kladen mi cihlami. Potvrzují to jak nepravidelnosti spárofiezu svrchní desky soklu souso í, tak i cementová malta, pomocí níï byly pfiichyceny svislé desky obkladu. Pfiitom je pravdûpodobné, Ïe se svisl mi deskami obkladu bylo manipulováno pfii stavebních úpravách v 60. ãi 70. letech 20. století. V I. mostním poli pfii severozápadním nároïí Staromûstské mostecké vûïe (0. pilífi) byly pfii novodobém schodi ti z KfiiÏovnického námûstí, proraïeném v ãásti star ího parapetu, odhaleny fragmenty odtokového Ïlabu (chrliãe). Monolitick Ïlab tvofiily dva bloky pískovce, vlastní chrliã a záklopová ãást, jejíï horní plocha byla nahrubo osekána do roviny. Patrnû jde o podkladovou ãást dláïdûní vlastního chodníku, jenï byl vyv en nad dlaïbou vozovky. Z dláïdûní zûstaly zachovány jen dva kusy ÏabákÛ z tvrdé vyvfieliny, patrnû diabasu. Jen jeden zûstal in situ, spojen maltou s koncem odvodàovacího Ïlabu, druh byl odtrïen a byl zalit v recentní betonové vrstvû (obr. 4). Datace nálezu není jednoznaãná, ale vzhledem ke skuteãnosti, Ïe bloky pískovce se Ïlabem spoãívají ve vrstvû zazdívky barokního pfiíkopu (viz dále) z roku 1688, jde s jistotou o datum post quem. Zpfiesnûní datace napomáhá pûdorys a pohled na bránu z roku 1785, jenï zachycuje odli n star í stav pfied stavebními úpravami z tohoto roku (obr. 8). Pokud nákres souhlasí, pak jde o mlad í úpravu, zachycenou podle v eho na Langweilovû modelu Prahy z rozmezí let Model ukazuje chodníky vyv ené nad dlaïbu vozovky, které 5 PrÛzkum zdiva jiïního parapetu XI. mostního pole dosud nebyl dokonãen. 283

3

4 Obr. 2. Praha, KarlÛv most, pohled na vnûj í líc jiïního parapetu X. mostního pole smûrem k v chodu. Snímek zachycuje fiadu kamenû. 4. fiada je zfietelnû odtrïena a posunuta za líc zdiva. Aãkoliv je blok ve svrchní fiadû (4.) zfiejmû stfiedovûkého pûvodu, jeho osazení je nepochybnû druhotné. Spoãívá na zjevnû recentním bloku 5. fiady (boïanovsk pískovec). OdtrÏení svrchních 4 fiad parapetu vãetnû cementové malty loïné spáry dokazuje druhotné pfiezdûní. Obr. 3. Praha, KarlÛv most, pohled na vnitfiní líc jiïního parapetu X. mostního pole. Snímek zachycuje 4. fiadu kamenû parapetu, které ãlení v razn ústupek. Ústupkem byly opatfieny i kameny novodobé, z boïanovského lomu. Obr. 4. Praha, KarlÛv most, pohled na fragment mohutn ch pískovcov ch blokû, tvofiících chodník (ãi jeho substrukci) mostu na severní stranû I. mostního pole pfied západním prûãelím Staromûstské mostecké vûïe. Stav po zaãi tûní povrchu. Vlevo horní ãást odtokového Ïlabu. V pozadí naãervenalé bloky pískovce spodku barokního parapetu. Vnûj í líc tohoto parapetu zakr vá schodi tû z roku 1847, zpfiístupàující KfiiÏovnické námûstí. Obr. 5. Praha, KarlÛv most, pohled na nálezovou situaci na severní stranû I. mostního pole pfied západním prûãelím Staromûstské mostecké vûïe. Stav po sejmutí svrchních pískovcov ch blokû po fotogrammetrickém zamûfiení. Vlevo koryto odtokového Ïlabu, jehoï vyústûní za vnûj ím lícem parapetu bylo odsekáno v souvislosti se zfiízením schodi tû z KfiiÏovnického námûstí (srovnej obr. 4). K ãelní ãásti Ïlabu pfiiléhá fragment dláïdûní vozovky mostu. Vpravo sokl severozápadního nároïí Staromûstské mostecké vûïe, k nûmuï dobíhá fragment barokního parapetu (s kamenickou znaãkou B na vnitfiním líci pravého kvádru). Celá situace spoãívá na ranû barokní zazdívce pfiíkopu pfied západním prûãelím vûïe (viz obr. 6 a 7). Obr. 6. Praha, KarlÛv most, pohled od severu do severní poloviny odhaleného ranû barokního pfiíkopu, jenï pfietíná I. mostní pole pfied západním prûãelím Staromûstské mostecké vûïe. Obû stûny pfiíkopu vyzdûny z cihel, dno tvofií naplocho kladené cihelné dlaïdice. Vlevo skoro v celé v ce dochovaná v chodní skarpa lícující s hranou prûãelí vûïe, vpravo protilehlá západní stûna, z vût í ãásti odstranûná pfii vkopu pro betonov Ïlab (na snímku vpravo nahofie za stojkou le ení). Na fiezu je vidût novodobá keramzitbetonová a betonová v plà pfiíkopu z poslední rekonstrukce mostu v letech 20. století. Obr. 7. Praha, KarlÛv most, pohled od jihu do severní poloviny ranû barokního pfiíkopu, jenï pfietíná I. mostní pole pfied západním prûãelím Staromûstské mostecké vûïe. Podobu severního zakonãení pfiíkopu neznáme, neboè jej zaplàuje fragment zazdívky z roku 1688, kdy byl pfiíkop zru en. Smí ené zdivo obsahuje fragmenty star í dlaïby, blokû pískovce zfiejmû stfiedovûkého parapetu, lomov kámen a cihly. Tato ãást historického zdiva nebyla pfii poslední rekonstrukci mostu ve 20. století odstranûna. Z jakého dûvodu, není zfiejmé. jsou v pravideln ch úsecích dûleny pfiíãnû uloïen mi kamenn mi kvádry. Dochovanou ãást chodníku a fragment dláïdûní lze proto klást do rozmezí let /1834. Zaãi tûní plochy po odstranûní betonové vrstvy rovnûï odhalilo fragmenty star ího parapetu, kter se pfiimyká k západní stranû vûïe pfii prûjezdu. Dochované spodní dva bloky parapetu se nacházejí in situ. Vnûj í líc parapetu byl druhotnû naru- en v souvislosti se zfiízením nového jednoramenného schodi tû z plochy KfiiÏovnického námûstí, pfiiloïeného k severnímu boku mostu tûsnû za západním prûãelím vûïe. Na vnitfiním líci kvádru je kamenická znaãka tvaru písmene B. Podle v eho jde o barokní ãást zábradlí, neboè se nacházíme v místech zakonãení barokního pfiíkopu na severní stranû mostu (obr. 7). Mimofiádnû dûleïitá je nálezová situace pfied západním prûãelím Staromûstské mostecké vûïe, kde byl pfii stavebních pracích (odbourání hlubokého pfiíãného odvodàovacího betonového Ïlabu) objeven z vût í ãásti zachovan ranû barokní pfiíkop, jenï v první polovinû 17. století pfieèal I. pole mostu tûsnû pfied vstupem do prûjezdu Staromûstské mostecké vûïe (obr. 6, obr. 7). 6 Podle písemn ch pramenû existoval pfiíkop s padacím mostkem jiï pfied rokem 1648, byl v ak pfii obléhání po kozen védy. 7 Nehlubok pfiíkop byl schematicky zachycen na boãním jiïním pohledu na most z roku 1704, tedy v dobû, kdy jiï byl zasypán a zazdûn (obr. 9). 8 Pfiíkop má obû protilehlé stûny vyzdûné z cihel, pfiiãemï plenta pfii prûjezdu vûïe je zdûna z naplocho kladen ch cihel, zatímco protilehlá skarpa je lehká konstrukce z cihel kladen ch na bok. Dno pfiíkopu je vyzdûno z naplocho kladen ch cihel. Západní skarpa byla ãásteãnû odbourána pfii vkopu pro betonov odvodàovací Ïlab. Vût í ãást zazdívky pfiíkopu z roku 1688 byla odstranûna a pfiíkop ve spodní ãásti vyplnûn keramzitovou hmotou, na kterou navazovaly mohutné vrstvy keramzitbetonu a svrchní vrstvy mostovky. Blok barokní zazdívky zûstal z neznám ch pfiíãin zachován jen pfii severní stranû pfiíkopu. Z tohoto dûvodu neznáme konstrukãní podobu severního zakonãení pfiíkopu. Situace je neãitelná i proto, Ïe vnûj í kvádrov líc byl v 19. století zakryt pfiiloïen m jednoramenn m schodi tûm, propojujícím KfiiÏovnické námûstí s I. mostním polem pfied západním prûãelím Staromûstské mostecké vûïe. 9 Odhalen pfiíkop ve stávající podobû s cihelnou obezdívkou stûn v ak velmi pravdûpodobnû nále- Ïí aï opravû mostu provádûné od roku 1650 Carlem Luragem. 10 Existenci pfiíkopu pfied rokem 1648 potvrzují písemné prameny. Hypoteticky uvaïujeme o moïnosti, Ïe lo o provizornû zfiízenou fortifikaci z doby, kdy byla praïská mûsta ohroïena postupem védsk ch vojsk. V kaïdém pfiípadû je zjevné, Ïe opukové lomové zdivo bylo vylámáno druhotnû, daná úprava tudíï v Ïádném pfiípadû nepatfií pûvodní stfiedovûké stavbû. 11 ZaráÏející je skuteãnost, Ïe aãkoliv byl pfiíkop 6 Údaje ãerpány z nepublikované a nestránkované archivní re er e Pavel ZAHRADNÍK: KarlÛv most. Stavebnû historick prûzkum. Dûjiny objektu. Praha TamtéÏ. V listinû z roku 1688 se doslova praví: pfii nynûj ím spravování mostu praïského ten po obleïení královsk ch Starého a Nového Mûst praïsk ch od lidu védského pfii bránû mostské blíï celnice vyzdviïen zdvihací mostek zkazen, to pak místo vyzdûno a rumem vyplnûno jest 8 TamtéÏ. V roce 1704 se uvaïovalo o opûtovném zfiízení pfiíkopu pfied Staromûstskou mosteckou vûïí. Purkmistr a rada Starého Mûsta po prohlídce místa fiemeslníky pí í: Pfied ãasy sice pfies pfiíkop, hlubok jen asi 3,5 lokte, jenï se, jak ukazuje nákres pod písmenem A, nacházel v patû oblouku, vedly dva zdvihací mosty, které v ak kvûli tíïi nikdy nemohly b t zdvihány a i kdyby byly zdviïeny, horní dva trámy by takov most vyzdvihly jen do poloviny, jak je také zaznamenáno na nákresu pod písmenem B. Mezitím ale tento oblouk, v nûmï byl pfiíkop, kvûli neãistotû a vodû, které se v nûm hromadily, zvlá tû kdyï v echny kvádry jsou jen z pískovce, trpûl velkou kodu, a to takovou, jak je dnes vidût na nákresu pod písmenem C podle pronikající vlhkosti; proto Jeho Excelence pan z Kaysersteinu jakoïto mûstsk velitel blahé pamûti povolil, aby byl tento pfiíkop zasypán a zazdûn Opûtovné zfiízení pfiíkopu bylo zamítnuto a celá situace se dochovala aï do generální opravy mostu v letech Pfiedpokládáme v ak, Ïe na opaãné, jiïní stranû byl pfiíkop pfii poslední generální opravû vybrán aï ke kvádrovému obkladu. Tato situace bude zdokumentována v prûbûhu probíhající opravy. 10 P. ZAHRADNÍK, cit. v pozn. 6. C. Lurago provádûl opravu Staromûstské mostecké vûïe od roku Poprvé je zmiàován v roce Nepochybnû on je autorem úpravy prûjezdu vûïe, kdy pod jeho západní hrotit pas byly vloïeny dva pûlkruhové pasy sbíhající na stfiedov pilífi (obr. 8). Nejspí e v souvislosti s tûmito úpravami byl pfiíkop znovu vyzdûn, neboè nevykazuje Ïádné po kození zpûsobené védsk m obléháním (srovnej pozn. 7). 11 Tomu ostatnû odporuje i pûvodní orientace brány Staromûstské mostecké vûïe, která se evidentnû uzavírala proti Starému Mûstu, nikoliv smûrem na most. 285

5 8 9 Obr. 8. Praha, KarlÛv most, pohled na parter západního prûãelí Staromûstské mostecké vûïe z roku V fiez z plánu F. L. Hergeta a F. Traxala. (Národní archiv, âeské gubernium Publicum, kart. 945, sign. B XXXIII/1). Obr. 9. Praha, KarlÛv most, fiez Staromûstskou mosteckou vûïí s pohledem na úsek Karlova mostu s pfiíkopem pfied západním obloukem prûjezdu z roku (Národní archiv, Nová manipulace, sign. P 1/3/10). pfii poslední opravû mostu z vût í ãásti vybrán, nebyl nijak dokumentován. Jak jiï bylo zmínûno, byl pfiíkop zru en v roce 1688, nepochybnû v dûsledku jeho zaná ení a pronikání vody kvádrov m obkladem oblouku. Barokní úprava brány v podobû vloïen ch dvou valen ch pasû na hranolovém pilífii v ose prûjezdu, jak ji zachycuje plán F. L. Hergeta, byla odstranûna aï v roce Západní prûãelí vûïe a jeho pfiedpolí v I. mostním poli získalo souãasnou podobu bûhem 19. století. 12 V severní polovinû prûjezdu Staromûstské mostecké vûïe byla pfii stavebních pracích odstranûna vrstva betonu pocházející z poslední opravy mostu. Pfiitom byl odhalen ciheln kanál s elektrick m rozvodem, pfiiloïen k severní zdi. Po odbourání kanálku bylo zji tûno, Ïe pfii poslední opravû mostu byla k líci spodní fiady kvádrového obkladu vûïe vytaïena dehtová izolace. PÛsobením dehtu v prûbûhu asi 30 let do lo k penetraci kamene ropn mi deriváty do hloubky asi 2 3 mm. DÛleÏit m a pfiekvapujícím poznatkem z hlediska konstrukãní vazby vûïe na 0. pilífi mostu je skuteãnost, Ïe kvádrov obklad sestupoval jen nepatrnû pod pûvodní úroveà dlaïby, pfiiãemï její v ková úroveà byla se souãasnou v podstatû totoïná. Potvrzuje to pfiedev ím horizont dochovaného lomového opukového zdiva (obr. 11). Lomové opukové zdivo tvofiící hmotu pilífie kontinuálnû navazuje na vnitfiní lomové zdivo vûïe. Kvádrov obklad stûn prûjezdu vûïe byl osazen nejspí e aï v dobû, kdy jiï byla poloïena dlaïba prûjezdu. Jak dokládají dne ní bloky pískovce, byly spodní kvádry obkladu ãasto vymûàovány, patrnû v dûsledku opakovaného po kozování. V 0. poli pfied v chodním prûãelím Staromûstské mostecké vûïe byl pfii bouracích pracích (odstraàování recentní betonové vrstvy) obnaïen relikt spodní ãásti pûvodního stfiedovûkého parapetu na severní stranû tohoto krajního v chodního pole nad ml nsk m ramenem fieky. Mostní oblouk je dnes skryt mohutn m zdûn m pasem z roku 1847, jenï vytváfií podestu západní ãásti KfiiÏovnického námûstí. Stávající zábradlí náleïí této úpravû, pfiiãemï bylo zaloïeno vnû pûvodního stfiedovûkého parapetu právû na novû vyzdûném oblouku. Zji Èovací kopaná sonda na vnûj í stranû zábradlí prokázala, Ïe jeho základy spoãívají na vrstvû násypu, která vytváfií plochu námûstí. Spodní fiady blokû zábradlí tvofií i druhotnû pouïité bloky stfiedovûkého parapetu v chodního pole mostu. Pfii vnitfiní stranû zmínûného novodobého zábradlí byla v celé délce pûvodního v chodního mostního pole odhalena spodní ãást pískovcového kvádrového zdiva pûvodního stfiedovûkého zábradlí. Relikty se v celé délce nezachovaly ve stejné v - ce smûrem k vûïi je zdivo zachováno v e neï v plo e klesající smûrem do dne ního KfiiÏovnického námûstí. Jde o spodní ãást parapetu, takïe dochované fiady nemají zarovnan vnitfiní líc, kter je jen nahrubo pfiisekávan. Knûmu plynule pfiiléhá lomové opukové zdivo pojené vápennou maltou, které tvofií hmotu vlastního oblouku (obr. 12). PrÛbûh pûvodního parapetu, respektive oba jeho líce, navazuje na spárofiez na v chodní stranû Staromûstské mostecké vûïe. Ukazuje se, Ïe pûvodnû byl parapet ir í a patrnû i vy í neï stávající po obou stranách mostu. Podle spárofiezu byl ukonãen v místû okosení soklu vûïe, coï odpovídá historickému plánu z roku 1785 (obr. 13). Závûr Operativní prûzkum a dokumentace bûhem stávající opravy parapetû a mostovky Karlova mostu jednoznaãnû prokázaly nezbytnost provádûní dokumentace této v znamné kulturní památky. V sledky dále ukázaly, Ïe vût ina star ích historick ch konstrukcí a situací u mostovky i parapetû byla nenávratnû zniãena pfii poslední generální opravû mostu v rozmezí let Situace je o to Ïalostnûj í, Ïe se doposud nepodafiilo nalézt jakoukoli dokumentaci z prûbûhu stavebních prací. Tûch nûkolik fotografií (mimochodem neoznaãen ch a nedatovan ch), které jsou uloïeny ve fondech oddûlení fotodokumentace a dokumentaãních sbírek ústfiedního pracovi - tû NPÚ, naznaãuje existenci v znamn ch nálezov ch kontextû pfiedev ím v pfiípadû mostovky. Pfiímo exemplárním dokladem absurdity je skuteãnost, Ïe ranû barokní pfiíkop, jenï pfieèal I. mostní pole pfied západním prûãelím Staromûstské mostecké vûïe, byl objeven hned dvakrát: pfii poslední opravû a dnes. Bûhem minulé opravy byla navíc vytûïena vût í ãást zazdívky, kterou byl pfiíkop zaplnûn po svém zru ení v roce 1688, ov em bez 12 Schodi tû na KfiiÏovnické námûstí pochází patrnû z roku 1848, kdy do lo ke koneãné úpravû plochy námûstí vzniklé na novû vyzdûném oblouku nad ml nsk m ramenem, jenï byl pfiiloïen ke koncovému v chodnímu poli Karlova mostu. PrÛãelí vûïe vãetnû sochafiské v zdoby byla opravována ve dvou fázích v letech a

6 Obr. 10. Praha, KarlÛv most, ikm pohled od západu na spodní ãást odstranûného stfiedovûkého parapetu pfii soklu souso í 1. pilífie severní strany (sv. Bernard kleãící pfied Madonou). Obr. 11. Praha, KarlÛv most. Detail soklu v chodního pasu severní strany prûjezdu Staromûstské mostecké vûïe. Pod kvádrov m obkladem vystupuje nepochybnû pûvodní stfiedovûké lomové opukové zdivo, jehoï souãasná úroveà (niï í neï pûvodní) je dána skuteãností, Ïe horní vrstva byla odstranûna pfii poslední rekonstrukci mostu a zãásti i v dûsledku mlad ího vkopu pro inïen rské sítû. PÛvodní dlaïba se nacházela pravdûpodobnû ve stejné nebo podobné v ce jako stávající ( ikm otisk nad tmav m pruhem dehtové izolace). Obr. 12. Praha, KarlÛv most, pohled shora na nálezovou situaci pfii severním parapetu 0. mostního pole (parapet pochází z roku 1847). Na snímku nahofie spodní ãást soklu severov chodního nároïí Staromûstské mostecké vûïe, k nûmuï pfiiléhal pûvodní kamenn parapet. Obr. 13. Praha, KarlÛv most. Na líci soklu jsou zfietelné vertikální spáry pûvodního stfiedovûkého parapetu, jenï byl odstranûn zfiejmû aï v roce 1847, kdy byl k severní stranû 0. mostního pole pfiiloïen mohutn ciheln oblouk dne ního KfiiÏovnického námûstí pofiízení jakékoli dokumentace. Dal ím pfiíkladem jsou bezpochyby naãerno provedené vkopy pro in- Ïen rské sítû do zdiva 0. pilífie v prûjezdu Staromûstské mostecké vûïe, které pro ly zdivem valené klenby sklepa, jenï se nachází ve hmotû pilífie pod vûïí. O jejich poloze nemûl nikdo ani tu ení. Objeveny byly aï pfii odstranûní horní betonové vrstvy v prûjezdu vûïe. Uvedené pfiíklady jasnû ukazují nejenom tehdej- í a souãasné problémy památkové péãe, ale rovnûï nepochopitelnou rezignaci na prûzkumovou a dokumentaãní ãinnost. V sledky operativního prûzkumu a dokumentace provádûn ch pfii souãasné etapû opravy budou sumarizovány po dokonãení stavebních prací. Následnû se stanou jedním z podkladû pro zpracování komplexnû pojatého stavebnû-historického prûzkumu, jehoï uskuteãnûní bude moïné aï po plánované obnovû celého plá tû mostu. Jde tedy o dlouhodob úkol v fiádu let. Limity budoucího prûzkumu jsou zfiejmé; vedle ryze technického zabezpeãení pfiístupu k jednotliv m ãástem plá tû mostu a kvalitního plánového podkladu, coï bude muset zajistit investor, je to pfiedev ím otázka personální a ãasové nároãnosti. PrÛzkum bude muset b t veden po etapách, velmi pravdûpodobnû po jednotliv ch mostních polích. Vzhledem k poãtu blokû obkladu kaïdého jednotlivého pole a pilífie mostu je nutné poãítat 12 nejménû s mûsíãním intervalem pro jeho dostateãné prozkoumání a dokumentaci. Je zfiejmé, Ïe personální zabezpeãení prûzkumu tohoto rozsahu nebude schopno zajistit jediné pracovi tû NPÚ. Na prûzkumu a dokumentaci budou muset participovat i dal í pracovi tû s pûsobností v Praze (územní odborné pracovi tû stfiedních âech v Praze, územní odborné pracovi tû v hlavním mûstû Praze), a pravdûpodobnû i pracovníci dal- ích územních pracovi È, ktefií se specializují na kamenné konstrukce a zpûsob opracování kamene. Jedinû tak bude moïné dostát obecnû proklamovan m nárokûm na ífii a kvalitu prûzkumu