Transkript

1

2

3

4

5

6 Děkuji Ing. Haně Müllerové za odborné vedení mé diplomové práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci. Rovněž bych chtěla poděkovat Ing. Mirce Mrázkové a RNDr. Vladimíře Volné z Českého hydrometeorologického ústavu za poskytnutí dat. Za zapůjčení měřících přístrojů děkuji Zdravotnímu ústavu v Ostravě, oddělení faktorů prostředí. V Ostravě, dne

7 Abstrakt Diplomová práce se zabývá prachovým znečištěním frakcí PM 10 v Ostravě. Cílem bylo zjistit vliv městské zeleně na koncentrace PM 10 ve třech ročních obdobích, pro rozlišné druhy zeleně, různé typy komunikací a odlišné meteorologické podmínky. V rámci experimentální části bylo prováděno měření prachového znečištění v osmi vybraných lokalitách v Ostravě a jedno kontrolní měření v Havířově. Všechna měření se uskutečnila v období jara až podzimu Experimentálně získaná data byla porovnána a vyhodnocena ve formě grafů a tabulek. Klíčová slova: prachové znečištění; PM 10 ; zeleň; Ostrava. Abstract The thesis concerns with dust pollution of PM 10 in Ostrava. The aim was to determine the effect of urban green areas to PM 10 concentrations in three seasons for varying types of vegetation, various types of roads and different weather conditions. In experimental part was measurement dust pollution in eight selected site in Ostrava and one control measurement in Havířov. All measurement was realized during spring and autumn Experimentally obtained data were compared and evaluated in the form of graphs and tables. Key words: dust pollution; PM 10 ; vegetation; Ostrava.

8 Obsah OBSAH ÚVOD LEGISLATIVA OVZDUŠÍ DĚLENÍ OVZDUŠÍ LÁTKY ZNEČIŠŤUJÍCÍ OVZDUŠÍ Tuhé a kapalné znečišťující látky Plynné znečišťující látky STAV OVZDUŠÍ VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA PRACHOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZELEŇ ZELEŇ V SÍDLECH FUNKCE ZELENĚ FUNKCE ZELENĚ V KRAJINĚ Krajinně ekologická funkce zeleně Hygienická funkce zeleně Estetická a psychologická funkce zeleně Produkční funkce zeleně REŠERŠE ANALÝZA VZTAHU MEZI KONCENTRACEMI SPECIFICKÝCH LÁTEK A INTENZITOU DOPRAVY V METROPOLITNÍM MĚSTĚ ULSAN, KOREA ANALÝZA KONCENTRACÍ JEMNÝCH ČÁSTIC U SILNIČNÍCH OBLASTÍ V ULSAN VLIV ZELENĚ NA SNIŽOVÁNÍ PRAŠNOSTI V OVZDUŠÍ HAMBURKU (A. BERNATZKI 1986) PRAKTICKÁ ČÁST MĚŘICÍ PŘÍSTROJE PRINCIP PODMÍNKY MĚŘENÍ VYBRANÉ OBLASTI PRO MĚŘENÍ Ulice 28. října vedle sboru Církve Bratrské Ulice 28. října zlatý déšť Ulice 28.října vrby Ulice 28. října u Domu kultury města Ostravy Ulice Mariánskohorská Ulice Lihovarská Ulice Lechowiczova

9 6.4.8 Ulice Hornopolní Havířov; ul. Hlavní třída VÝSLEDKY MĚŘENÍ Ulice 28. října vedle sboru Církve Bratrské Ulice 28. října zlatý déšť Ulice 28. října vrby Ulice 28. října u Domu kultury města Ostravy Ulice Mariánskohorská Ulice Lihovarská Ulice Lechowiczova Ulice Hornopolní Havířov SHRNUTÍ A DISKUZE METEOROLOGICKÉ SITUACE PRO MĚŘENÁ OBDOBÍ NAMĚŘENÉ KONCENTRACE PM ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH

10 1 Úvod Suspendované částice frakce PM 10 jsou v současné době považovány za nejproblematičtější znečišťující látku, a to jednak z důvodu jejich velmi nepříznivých účinků na zdraví lidí, a jednak proto, že se zřejmě jen obtížně podaří naplnit původní představy o snížení jejich koncentrací pod úroveň imisních limitů, stanovených evropskými směrnicemi a domácí legislativou. Suspendované částice jsou typickou imisní zátěží velkých městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic, přímo emitovaných ze zdrojů, vznikají rovněž částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem a projíždějícími vozidly. Na tomto procesu se podílejí částice vzniklé otěrem pneumatik vozidel a povrchu vozovek, v zimním období je významným zdrojem částic rovněž posyp a chemické ošetřování vozovek. Nelze rovněž pominout vliv dálkového přenosu, který se uplatňuje zejména u jemných částic frakce PM 2,5. Transport, rozptyl a depozice suspendovaných částic v městském prostředí jsou ovlivňovány složitými systémy proudění v městské zástavbě. Je zřejmé, že studium všech relevantních procesů, které se podílejí na formování pole koncentrací PM 10 v městské aglomeraci představuje komplikovanou úlohu. Zejména modelování transportu a rozptylu PM 10 ve městech neposkytuje dosud, přes všechen již dosažený pokrok, zcela uspokojivé výsledky. [1] Cílem práce je zjistit vliv městské zeleně na koncentrace PM 10. Informace o koncentracích PM 10 pro vyhodnocení a zjištění vlivu zeleně poskytnou měření ve třech ročních obdobích, pro rozlišné druhy zeleně, různé typy komunikací a odlišné meteorologické podmínky

11 2 Legislativa Hlavní právní předpisy z hlediska ochrany ovzduší: Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů, definuje pojmy: a) Znečišťující látka jakákoliv látka vnesená do vnějšího ovzduší nebo v něm druhotně vznikající, která má přímo nebo může mít po fyzikální nebo chemické přeměně nebo po spolupůsobení s jinou látkou škodlivý vliv na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí, na klimatický systém Země nebo na hmotný majetek. b) Znečišťování ovzduší vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené v jednotkách hmotnosti za jednotku času. c) Emise vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do životního prostředí d) Emisní limit nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek nebo pachových látek vypouštěné do ovzduší ze zdroje znečišťování ovzduší, vyjádřené jako hmotnostní koncentrace znečišťující látky v odpadních plynech nebo hmotnostní tok znečišťující látky za jednotku času nebo hmotnost znečišťující látky vztažená na jednotku produkce nebo lidské činnosti nebo jako počet pachových jednotek na jednotku objemu nebo jako počet částic znečišťující látky na jednotku objemu. e) Imise znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek. f) Imisní limit hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku

12 Zákon č. 483/2008 Sb. kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Podle Nařízení vlády 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší je pro ochranu zdraví lidí stanoven imisní limit pro PM 10 (tabulka 1). Tabulka 1. Imisní limity pro PM 10 a přípustné četnosti jejich překročení, podle Nařízení vlády 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší [2] Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 24 hodin 50 µg.m kalendářní rok 40 µg.m -3 - Hlavní právní předpisy z hlediska ochrany přírody a krajiny: Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních. Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Podle 9 tohoto zákona o Náhradní výsadbě a odvodech: o Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let

13 o Náhradní výsadbu lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem. o Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí České republiky. Výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon. Vyhláška 395/1992 Sb, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - 6 -

14 3 Ovzduší Ovzduší neboli atmosféra je vrstva obklopující Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Je tvořena směsí plynů, tekutých a tuhých částic. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, ze známějších komponentů je to dále argon (0,93 %) a oxid uhličitý (0,03 %), jehož množství se mění. Zemská atmosféra obsahuje vždy určité množství vody (maximálně až 4 % objemového množství). Z pevných a tekutých částic se v atmosféře nacházejí, v různém množství, již zmíněná voda v kapalném či pevném skupenství, mikroorganismy, půdní částice, kosmický prach, krystaly solí, produkty vulkanické činnosti, pylová zrna atd. Atmosféra chrání život na Zemi před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici, místo toho plynule řídne a přechází do volného vesmíru. Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země. Všeobecně uznávanou vnější hranicí atmosféry je Karmanova hranice, která se nachází ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu. Od této hranice se místo termínu nadmořská výška již používá termín vzdálenost od vesmírného tělesa. [3, 4] 3.1 Dělení ovzduší Teplota a složení zemské atmosféry se liší podle nadmořské výšky, a dělíme ji na tyto vrstvy: troposféra: sahá od povrchu země až do 11 km. Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou. stratosféra: sahá od konce troposféry, přibližně do 50 km. Teplota vzrůstá s nadmořskou výškou. mezosféra: sahá od konce stratosféry, přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá. termosféra: sahá od konce mezosféry, zhruba do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota stoupá s nadmořskou výškou. exosféra: sahá od konce termosféry, zhruba do vzdálenosti km od povrchu. Teplota s nadmořskou výškou klesá

15 Hranice mezi těmito vrstvami jsou nazývány tropopauza, stratopauza, mezopauza a termopauza. [3, 4] Ovzduší lze dále členit podle chemického složení na: Homosféra: ve výšce 100 km je poměr kyslíku a dusíku konstantní. Heterosféra: nabývají zde převahu ionty molekulárního kyslíku, oxidů dusíku a atomární kyslík. Ve výškách 200 až 1000 km je jen atomární kyslík. [5] 3.2 Látky znečišťující ovzduší Podle zákona o ochraně ovzduší je znečišťující látkou jakákoliv látka vnesená do vnějšího ovzduší nebo v něm druhotně vznikající, která má přímo anebo může mít po fyzikální nebo chemické přeměně nebo po spolupůsobení s jinou látkou škodlivý vliv na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí, na klimatický systém Země nebo na hmotný majetek. V současné době je známo a identifikováno několik stovek látek, které znečišťují ovzduší. Zdroje znečišťování jsou jak přírodního, tak antropogenního původu. Mezi znečišťující látky přirozeného původu patří například emise při sopečné činnosti, erozi půd, lesních požárech, pyly stromů a rostlin, kosmický prach a další. Mezi znečišťující látky antropogenního původu řadíme průmysl, spalovny odpadů či dopravu. Přírodní zdroje jsou většinou prostorově rozptýlené nebo šíří znečišťující látky do velkých výšek, zato lidské zdroje obvykle šíří velké množství znečišťujících látek z jednoho místa do malých výšek a znečišťují atmosféru blízko Země, kde ovlivňují ekosystémy i lidské zdraví. Znečišťující látky rozdělujeme podle: skupenství (tuhé, kapalné a plynné), chemického složení (podle sloučenin jednotlivých prvků), míry škodlivosti (nebezpečnosti, rizikovosti) Tuhé a kapalné znečišťující látky Tuhé a kapalné znečišťující látky jsou částečky látek, které tvoří se vzduchem dvojfázové disperzní systémy. Vzduch je disperzním prostředním a tuhé či kapalné částice dispergovanou látkou. Tyto disperzní systémy dělíme podle stability na prachy a aerosoly

16 Prach označuje malé částice tuhých látek, jenž mají po rozptýlení v klidném disperzním systému pádovou rychlost, která odpovídá zákonům volného pádu. Řadíme zde polétavý prach, hrubý a jemný prach a různé nečistoty. Aerosol zahrnuje tuhé a kapalné částice, které tvoří po rozptýlení v klidném disprezním systému stabilní systém, mají tedy zanedbatelnou sedimentační rychlost. [6] PM 10 Polétavý prach (PM z anglického názvu particulate matter ) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají své specifické označení podle velikosti například PM 10 označuje polétavý prach o velikosti částic do 10 µm. Polétavý prach vzniká téměř výhradně jako produkt lidské činnosti při spalovacích procesech, tavení rud, ale také z půdy zbavené vegetačního krytu. V malém množství však vzniká také přirozeně, například při sopečných erupcích nebo lesních požárech. Čím menší průměr částice má, tím déle zůstává v ovzduší. Částice PM 10 poletují ve vzduchu několik hodin, PM 1,0 i několik týdnů, dokud nejsou spláchnuty deštěm. Polétavý prach tvoří většinou sírany, amonné soli, uhlík, některé kovy, dusičnany, případně i těkavé organické látky nebo polyaromatické uhlovodíky Vliv PM 10 na lidské zdraví 1: Hltan 2: Hrtan 3: Průdušnice 4: Průdušky 5: Průdušinky 6: Plícní sklípek Obrázek 1. Vliv polétavého prachu na lidské zdraví [7] - 9 -

17 Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Velikost částic je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu, jak znázorňuje obrázek 1. Větší částice (nad 100 µm) sedimentují velmi rychle a do dýchacích cest se prakticky nedostanou. Částice, jejichž velikost je mezi µm, jsou většinou zachyceny v horních cestách dýchacích, částice menší než 10 µm (PM 10 ) pronikají do dolních partií dýchacích cest, a bývají proto také nazývány thorakálními částicemi. Zatěžují samočisticí schopnosti plic. V kategorii nejjemnějších částic PM 2,5 mají částice průměr menší než 2,5 µm. Vědci považují částice PM 2,5 za příčinu největšího poškozování lidského zdraví. Usazují se hluboko v plicích, blokují reprodukci buněk a působí respirační nemoci. Frakce PM 2,5 zvyšuje škodlivé účinky SO 2 a tím stoupá i náchylnost k chronickým onemocněním respiračního traktu. Prachové částice v průduškách a plicích škodí jednak samotným mechanickým zaprášením, stejně jako rostlinám škodí zaprášení listů, mnohem větším problémem je pak obsah jedovatých a rakovinotvorných látek v prachu, například arzenu, kadmia, chromu, niklu, olova nebo manganu. Nadměrné vdechování polétavého prachu způsobuje astma, plicní choroby, rakovinu plic, poškození nenarozených dětí již v prvním měsíci těhotenství a častější onemocnění dýchacích cest u dětí. Ve vyšším věku zvyšuje počet onemocnění cukrovkou, vysokým krevním tlakem a různými srdečními onemocněními Pylová zrna Pyl je souhrnný název pro jemný prášek, který je tvořen mnoha jednotlivými pylovými zrny. Pylová zrna jsou velmi drobné útvary vznikající v prašnících tyčinek rostlin. Jedná se tedy o samčí pohlavní buňky. Po přenesení pylového zrna na bliznu dojde k vyklíčení v pylovou láčku, která obsahuje buňku vegetativní (vyživující) a buňku generativní, která po spojení se samičí buňkou dá vzniknout další generaci. Pro relativně krátké období přenosu pylu vzduchem na bliznu je pylové zrno opatřeno velmi odolným obalem tvořeným dvěma vrstvami (vnější exine a vnitřní intine). Vnější vrstva je mimo jiné tvořena i látkami nazývanými sporopoleniny, což jsou velmi odolné uhlovodíky. Při uložení pylového zrna ve vhodných podmínkách jej tato látka dokáže uchránit i několik tisíc let

18 Pylová zrna různých rostlin mají rozličný tvar, velikost a charakteristické uspořádání povrchu. Tyto odlišnosti nám umožňují rozeznávat u některých rostlin pylová zrna do úrovně jednotlivých druhů. [8,9] Velikost pylových zrn Velikost pylových zrn je různá a druhově charakteristická. Délka příčného řezu se pohybuje od 2 do 240 mikrometrů (0,002 0,240 mm). V průběhu evoluce se pylová zrna postupně zmenšují. Výjimku tvoří například tykvovité rostliny, které mají velmi velká pylová zrna. Na druhé straně délkové škály bychom nalezli například pylová zrna pomněnky, která měří pouhopouhých 6 mikrometrů (0,006 mm). [8] Pylový kalendář Pylová zrna jsou roznášena buď větrem, nebo hmyzem, vždy v určitém období, podle doby květu. Důležitým faktorem je i počasí, protože v horkém a větrném počasí se šíří více pylových zrn než ve dnech, kdy je vlhko a chladno. Tabulka 2 znázorňuje pylový kalendář různých druhů zeleně. Tabulka 2. Pylový kalendář pro typy dřevin, u kterých probíhala měření [8, 9] DŘEVINY Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Borovice Javor Lípa Líska Vrba Plynné znečišťující látky Plynné znečišťující látky se do ovzduší dostávají následkem různých fotochemických reakcí, elektrickými výboji, vulkanickou činností apod. Většinou je koncentrace plynů a par nízká. Velké množství škodlivin se do ovzduší dostává následkem lidské činnosti. Jedná se především o zplodiny ze spalování paliv, používaných k vytápění domácností, průmyslu, v energetice nebo dopravě. Významným zdrojem plynných škodlivin jsou rovněž průmyslové technologie, zejména hutnického a chemického průmyslu a koksárenství. Hlavní nejvýznamnější znečišťující látky v ovzduší jsou sloučeniny síry (oxid siřičitý, oxid sírový, sulfan, trioly), sloučeniny dusíku (oxidy dusíku a amoniak),

19 sloučeniny kyslíku (ozon), sloučeniny uhlíku (oxid uhličitý, oxid uhelnatý, organické látky, těkavé organické látky, polycyklické aromatické uhlovodíky) a halogenované sloučeniny (fluor, chlor, pesticidy, polychlorované bifenyly, polychlorované dibenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany). 3.3 Stav ovzduší Ostrava a průmyslová část Moravskoslezského kraje patří podle výsledků měření řady toxických látek v životním prostředí k nejvíce zatíženým regionům České republiky. Koncentrace polétavého prachu PM 10 jsou trvalým problémem celého regionu. Platí to i pro perzistentní organické látky (POPs) jako polyaromatické uhlovodíky, dioxiny anebo polychlorované bifenyly. Hutní provozy, jako Arcelor Mittal, Vítkovice Steel, BorsodChem MCHZ, Třinecké železárny či OKD, jsou velkými zdroji úniků těchto látek. Kromě významných průmyslových podniků přispívají k imisnímu zatížení také malé zdroje a doprava. Velkým problémem jsou rovněž lokální topeniště a používání nekvalitních a levnějších paliv, či dokonce spalování odpadků v domácnostech. [10] Následující mapy (obrázky 2, 3) z let 2007 a 2008 prokazují, že nejzávažnější situace znečištění suspendovanými částicemi z celé republiky je v Moravskoslezském kraji. Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM 10 jsou v Ostravě a jejím blízkém okolí. Obrázek 2. Pole roční průměrné koncentrace PM 10 v roce 2007 [11]

20 Obrázek 3. Pole roční průměrné koncentrace PM 10 v roce 2008 [11] 3.4 Vliv meteorologických podmínek na prachové znečištění ovzduší Meteorologické podmínky významně ovlivňují koncentraci suspendovaných částic v ovzduší. Studium vlivu meteorologických aspektů na kvalitu ovzduší probíhá jak na úrovni mikroměřítka, kdy jsou sledovány změny koncentrací v řádu minut až dní, tak v makroměřítku, kdy jsou hodnoceny roční průměry. Z hlediska suspendovaných částic jsou velmi důležité rozptylové podmínky, teplota vzduchu, relativní vlhkost či rychlost a směr větru. Na frakci PM 10 se klade velký důraz, protože má legislativně stanovený imisní limit pro průměrnou roční a 24hodinovou koncentraci. V poslední době se však stále více zmiňuje i frakce PM 2,5, pro kterou se imisní limit připravuje v následujících letech. [12] Následující graf 1 ukazuje vliv teploty na oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Lze tedy usuzovat, že s klesající teplotou roste hodnota koncentrace PM 10, což mohou mít za následek úniky suspendovaných částic z lokálních topenišť v zimních měsících. Na nižší koncentrace PM 10 na jaře a v létě může mít vliv také velká plocha listů

21 Graf 1. Vliv průměrné měsíční teploty na počet překročení v daném měsíci v aglomeraci Brno a Jihomoravském kraji [7]

22 4 Zeleň Veřejná zeleň je souhrn všech volně rostoucích a veřejně přístupných zelených rostlin. Jedná se o důležitý architektonický a krajinný prvek s velmi významnými ekologickými funkcemi. Doplňkem veřejné zeleně je zeleň neveřejná, tedy privátní či soukromá. Veřejná zeleň obcí mívá mnoho různých podob. Jedná se převážně o parky, zahrady, sady, lesoparky, aleje, stromořadí, trávníky, záhony a květinové mísy. Zeleň tvoří jak souvislé porosty nebo menší skupiny rostlin, tak se může jednat i o rozptýlenou a solitérní zeleň (například solitérně rostoucí keře a stromy, zelené pásy podél cest, květinové koše a mísy apod.). [13] Klíčová role stromů pro kvalitu ovzduší ve městech je známa už dávno. Důležitá je jejich schopnost pohlcovat také prachové mikročástice, které na svém povrchu váží řadu toxický látek, jež se při dýchaní dostávají hluboko do plic. O městkou zeleň je potřeba pečovat a dřeviny kácet jen ve skutečně závažných případech. Zelené plochy ve městech je vhodné rozšiřovat, protože vysazování stromů je efektivní strategií k odstranění prachových mikročástic z ovzduší měst. [14] 4.1 Zeleň v sídlech Jako městská zeleň (vegetační prvky sídla) jsou označeny základní plochy, sloužící jako náhrada za nenávratně ztracené původní přírodní prostředí a jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Zeleň ve městě obecně vytváří pro občana jakési antidepresivum", ale v případě špatně udržované zeleně, zaplevelených a přerostlých trávníků, pro mnohé občany vzniká naprosto reálné nebezpečí vzniku alergií, což je onemocnění se stále častější frekvencí v naší populaci. Pravidelná údržba a obnova zeleně má však i svůj ekonomický rozměr. Zeleň ve městě se stává nedílnou součástí životní úrovně i životního způsobu občanů měst. Kvalitní zeleň se stává společným bohatstvím všech občanů bez rozdílu věku i sociálního statutu. Na obrázku 4 je patrný význam zeleně v sídlech

23 Obrázek 4. Zeleň v centru Ostravy, Komenského sady [15] K poškozování zeleně dochází nekoncepční výsadbou, neodborným prořezáváním korun, zaasfaltováním kmenů, poškozováním díky solení silnic a znečištěním ovzduší. Nepříznivý vliv na stav zeleně má také namrzání pupenů a květů, prosychání koruny, poškozování větrem, mrazem, sněhem či bleskem, virové choroby, plísně, parazitické houby, hmyz a obratlovci. 4.2 Funkce zeleně Podle fyziognomie se zeleň člení na nízkou (bylinnou) a vysokou (trvalou, keřovou a stromovou). Dřeviny působí výrazněji než byliny. Z hlediska rozmístění v krajině můžeme rozlišovat: a) lesní porosty b) rozptýlenou zeleň c) zeleň v sídlech Zeleň v sídlech se podle funkce člení na: a) veřejná zeleň b) vyhrazená zeleň c) ochranná zeleň d) hospodářská zeleň

24 4.3 Funkce zeleně v krajině Funkci zeleně lze rozdělit do 4 hlavních skupin: a) krajinně ekologická b) hygienická a zdravotní c) estetická a psychologická d) produkční Krajinně ekologická funkce zeleně Krajinně ekologická funkce neboli krajinotvorná funkce lesa a rozptýlené zeleně je dána jejími vlivy na strukturu krajiny, na ostatní živé organismy, vodohospodářské poměry a ochranu půdy před erozí Hygienická funkce zeleně a) Produkují kyslík a redukují oxid uhličitý b) Snižují úroveň škodlivin v ovzduší tím, že zachycují prach c) Ochranný účinek proti Ra spadu d) Produkují vlhkost a vyrovnávají extrémní teploty e) Snižují rychlost proudění vzduchu a tím i možnou cirkulaci a reemisi prachu f) Produkují látky zabíjející choroboplodné zárodky podobně jako antibiotika g) Mají repelentní účinek h) Výrazně snižují šíření hluku (3 m široký pás dřevin sníží hluk až o 3 db)

25 Výraznou funkci má zeleň v zachycování škodlivin z ovzduší. Listová čepel (ale i ostatní části rostlinného těla) zachycuje prachové částice různou intenzitou. Účinek stromové, keřové a nízké zeleně na snižování prašnosti závisí podle všeobecně zjištěných skutečností zejména na: a) Absolutním povrchu listové plochy čím je hustší koruna a drobnější listy, tím je větší listová plocha. b) Kvalitě povrchu listů čím jsou plochy listů drsnější (zvrásněnější či ochlupacené, popř. lepkavé), tím více váží sedimenty. c) Umístění listů, zejména na jejich sklonu k proudění vzduchu listy kolměji postavené zachycují prachové částice více. d) Pohyblivosti listů účinnější jsou dřeviny s méně pohyblivými listy, tj. ty, které mají kratší listové řapíky. e) Tvaru koruny větší účinnost mají dřeviny s kulovitou korunou než s korunou jehlancovitou. f) Charakteru sedimentu větší částice ulpívají méně než menší Estetická a psychologická funkce zeleně Estetická a psychologická funkce zeleně vyplývá ze schopnosti vytvářet estetický a členící prvek, jak ve volné krajině, tak v sídlech. Dochází k příznivému uklidňujícímu působení na psychiku člověka, rozčleněním jednotvárné krajiny v menší celky. Na obrázku 5 je příklad jednoho z mnoha městských parků na Ukrajině. Obrázek 5. Městský park v Kyjevě, Ukrajina Zdroj: autor

26 4.3.4 Produkční funkce zeleně Produkční funkce zeleně je dána tvorbou dřeva (viz. obrázek 6), jakožto suroviny pro různá průmyslová odvětví, produkcí plodů, semen či různých metabolitů (přírodního kaučuku nebo pryskyřic). Obrázek 6. Produkce dřeva [16]

27 5 Rešerše 5.1 Analýza vztahu mezi koncentracemi specifických látek a intenzitou dopravy v metropolitním městě Ulsan, Korea Obsah: Silniční vozidla, jako jsou auta, kamiony a autobusy, mohou produkovat velké množství specifických látek (PM) ve velkoměstských oblastech. Tato studie analyzuje vztah mezi vzduchovými koncentracemi PM (PM 2.5, PM 10, TSP- totálně suspendované částice) a dopravní intenzitou blízko silnic v metropolitním městě Ulsan, Korea. Devět silnic či oblastí vybraných pro studii, které by mohly reprezentovat hlavní hustotu dopravy v Ulsan, zahrnovaly dopravní křižovatky, 2 komunikační silnice (průmyslová silnice a silnice pro auta), 4 centrální silnice (včetně městské radnice) v Namu-gu, 1 silnici v obytné čtvrti v Chungovi-gu, 1 obytnou a průmyslovou silnici v Dongovi-gu. Každý den měření měl 3 klasifikované časové periody (ráno, odpoledne, večer). Na vzorkování PM byly použity beta - zeslabovač paprsku a vysoký intenzivní vzduchový vzorkovač, dopravní intenzita byla vypočtena s použitím ručního počítadla. Koncentrace PM získané u komunikačních silnic, jejichž provoz se většinou sestává z malých aut a jejichž prostředí má mnoho zelených ploch, byly docela odlišné od koncentrací získaných u silnic procházejících kolem centrálních nebo obytných oblastí Ulsan. [17] 5.2 Analýza koncentrací jemných částic u silničních oblastí v Ulsan Obsah: Koncentrace drobných částic (PM) v silničních oblastech v Ulsan v Koreji byla analyzována použitím mobilní PM sondy a nízkokapacitní PM 10 sondy během letního období. Tato studie analyzovala vzduchové koncentrace PM 1.0, PM 2.5, PM 7.0, PM 10, a TSP (totálně suspendované částice) na 4 místech, které mají docela odlišné prostředí a nacházejí se v silničních oblastech v Ulsan. Měření PM ve dvou dnech v týdnu a ve dvou dnech o víkendu bylo prováděno ve čtyřech různých časových pásmech (v ranní dopravní špičce, odpoledne, ve večerní dopravní špičce, v noci). Nejvyšší průměrné koncentrace PM 1.0, PM 2.5, PM 7.0, PM 10 a TSP byly pozorovány u mostu na Kyungbuské hlavní silnici a na Ulsanské hlavní silnice s rušným provozem. Koncentrace PM u zpoplatněné brány a autobusové zastávky na Ulsanské hlavní silnici

28 byly podobné; nicméně, byly o hodně nižší než koncentrace u mostu nebo na začátku silnice. Koncentrace PM během noci a ranní špičky byly o hodně vyšší než koncentrace během dne nebo večerní dopravní špičky. Všechny koncentrace PM a koncentrační poměr PM 1.0 k PM 2.5 během víkendu významně klesly oproti koncentracím přes týden. Koncentrace PM se zvětšovaly s nárůstem relativní vlhkosti během měření a ukazovaly významné korelační koeficienty. Koncentrace PM se také zvětšily s nárůstem hustoty dopravy a kapacity motorových vozidel během dne a večerní dopravní špičky. Nicméně, nemohou významně souviset s hustotou dopravy, ale s vlhkostí během noci a ranní dopravní špičky, což obvykle ukazují stabilní atmosférické podmínky. Koncentrace PM jsou patrně omezeny s průměrnou rychlostí větru během období měření. [18] 5.3 Vliv zeleně na snižování prašnosti v ovzduší Hamburku (A. BERNATZKI 1986) O vlivu zeleně v městských aglomeracích na prašnost v ovzduší podává informace tabulka 3, kterou zpracoval A. Bernatzki. Tabulka 3. Vliv zeleně na snižování prašnosti v ovzduší Hamburku Lokalita Množství prachových částic v 1 dm 3 vzduchu (objemových %) ráno poledne večer Hlavní nádraží Centrum města Ulice bez stromů Park

29 6 Praktická část Měření prachového znečištění bylo prováděno v osmi vybraných lokalitách v Ostravě a jedno kontrolní měření v Havířově. Všechna měření se uskutečnila v období jara až podzimu Měřicí přístroje Pro měření koncentrací prachového znečištění frakce PM 10 byly použity přenosné prachoměry GRIMM model 1.100, zapůjčené Zdravotním ústavem Ostrava, oddělení faktorů prostředí. Měřicí přístroj je zobrazen na následujícím obrázku 7. Obrázek 7. Přenosný prachoměr GRIMM model Zdroj: autor 6.2 Princip Analyzátor Grimm pracuje na principu počítání částic prašného aerosolu různých velikostních frakcí pomocí metody ortogonální nefelometrie (měření rozptylu světla v úhlu 90 ), viz. obrázek 8. Vzorkovací hlava sbírá prach a vede složky do optické komory s integrovaným laserem. Zde jsou všechny částice klasifikovány podle velikosti, sečteny a jejich koncentrace je úměrná sběrnému času. Výsledky mohou být spojitě zapisovány v intervalu od 1 s až do 1 min

30 Obrázek 8. Princip prachoměru [19, 20] 6.3 Podmínky měření Pro měření byly analyzátory umístěny ve výšce jeden metr nad zemí. Interval měření činil 1 minutu a celková doba měření byla 50 minut. Z důvodu vybití baterky analyzátoru v průběhu některých měření došlo ke zkrácení doby měření až na 30 minut. Jednotlivé časy jsou u daných měření poznačeny. 6.4 Vybrané oblasti pro měření Ulice 28. října městská část Mariánské Hory a Hulváky o vedle sboru Církve Bratrské o zlatý déšť o vrby o u Domu kultury města Ostravy Ulice Mariánskohorská městská část Ostrava město Ulice Lihovarská městská část Ostrava město (Kunčičky) Ulice Lechowiczova městská část Fifejdy Ulice Hornopolní městská část Fifejdy

31 6.4.1 Ulice 28. října vedle sboru Církve Bratrské Obrázek 9. Ulice 28. října [21] a) b) Obrázek 10. Prachoměr a) v místě zeleně, b) na betonu Zdroj: autor Jaro, dne Meteorologická situace Obrázek 11. Synoptická mapa ze dne [22]

32 Graf 2. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Komunikace: dvouproudá komunikace s tramvajovým pásem; středně silný provoz Čas měření: 12:05 12:55 Vzdálenosti prachoměrů od komunikace: 13 m (zeleň); 11 m (beton) Vzdálenost prachoměrů mezi sebou: 27 m Popis zeleně: jehličnatá zeleň smrk stříbrný (skupina 3 stromů, mladé a vzrostlé cca 10 m), před měřícím místem kleč a listnatý strom Průběh: bez negativních vlivů

33 Léto, dne Meteorologická situace Obrázek 12. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 3. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 10:58 11:47 Délka měření: Průběh: 49 minut bez negativních vlivů

34 6.4.2 Ulice 28. října zlatý déšť Obrázek 13. Ulice 28. října [21] Obrázek 14. Prachoměr v místě zeleně a na betonu Zdroj: autor Jaro, dne Meteorologická situace Obrázek 15. Synoptická mapa ze dne [22]

35 Graf 4. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Komunikace: dvouproudá komunikace s tramvajovým pásem; mírný provoz Čas měření: 12:56 13:41 Délka měření: Vzdálenosti prachoměrů od komunikace: 45 minut 18,4 m (zeleň); 18,4 m (beton) Vzdálenost prachoměrů mezi sebou: 3 m Popis zeleně: pás zeleně - zlatý déšť (vzrůst cca 3 m, zelené listy) Průběh: bez negativních vlivů

36 Léto, dne Meteorologická situace Obrázek 16. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 5. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 11:53 12:42 Délka měření: 49 minut Průběh: bez negativních vlivů

37 Podzim, dne Meteorologická situace Obrázek 17. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 6. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 16:05 16:45 Délka měření: Popis zeleně: Průběh: 40 minut před místem měření místo bez listí bez negativních vlivů

38 6.4.3 Ulice 28. října vrby Obrázek 18. Ulice 28. října [21] a) b) Obrázek 19. Prachoměr a) v místě zeleně, b) na betonu Zdroj: autor Jaro, dne Meteorologická situace Obrázek 20. Synoptická mapa ze dne [22]

39 Graf 7. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Komunikace: dvouproudá komunikace s tramvajovým pásem; slabý provoz Čas měření: 12:35 13:25 Vzdálenosti prachoměrů od komunikace: 11 m (beton); 13 m (zeleň) Vzdálenost prachoměrů mezi sebou: Popis zeleně: Průběh: 19 m smíšená zeleň vrba a smrk bez negativních vlivů

40 Léto, dne Meteorologická situace Obrázek 21. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 8. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 10:38 11:28 Průběh: oproti měření na jaře bylo pod stromy uklizeno, žádné větve, kopřivy ani plevel

41 Podzim, dne Meteorologická situace Obrázek 22. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 9. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 14:15 14:55 Délka měření: Průběh: 40 minut bez negativních vlivů

42 6.4.4 Ulice 28. října u Domu kultury města Ostravy Obrázek 23. Ulice 28. října [21] a) b) Obrázek 24. Prachoměr a) v místě zeleně, b) na betonu Zdroj: autor Jaro, dne Meteorologická situace Obrázek 25. Synoptická mapa ze dne [22]

43 Graf 10. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Komunikace: dvouproudá komunikace s tramvajovým pásem; slabý provoz Čas měření: 11:50 12:20 Délka měření: Vzdálenosti prachoměrů od komunikace: 30 minut 18,5 m (zeleň); 12,9 m (beton) Vzdálenost prachoměrů mezi sebou: Popis zeleně: Průběh: 23,8 m listnatá zeleň líska (košatá s nízkými větvemi) bez negativních vlivů

44 Léto, dne Meteorologická situace Obrázek 26. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 11. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 11:40 12:30 Průběh: od 11:50 do 12:05 a od 12:15 do 12:20 sekání trávy u listnaté zeleně

45 Podzim, dne Meteorologická situace Obrázek 27. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 12. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Mariánské Hory ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 14:20 15:00 Délka měření: Průběh: 40 minut bez negativních vlivů

46 6.4.5 Ulice Mariánskohorská Obrázek 28. Mariánskohorská ulice [21] a) b) Obrázek 29. Prachoměr a) v místě zeleně, b)na betonu Zdroj: autor Jaro, dne Meteorologická situace Obrázek 30. Synoptická mapa ze dne [22]

47 Graf 13. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Fifejdy ze dne [23] a) b) c) Komunikace: dvouproudá komunikace; silný provoz Čas měření: 11:00 11:50 Délka měření: Vzdálenosti prachoměrů od komunikace: 50 minut 13,7 m (zeleň) 10,8 m (beton) Vzdálenost prachoměrů mezi sebou: Popis zeleně: Průběh: 41,3 m pás keřů a smíšená zeleň borovice, duby, kaštany, břízy, lípy, modříny (vzrostlé stromy cca 8 10 m) občasný poryv větru

48 Léto, dne Meteorologická situace Obrázek 31. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 14. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Fifejdy ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 10:10 11:00 Průběh: silný provoz (ale méně než při měření na jaře)

49 6.4.6 Ulice Lihovarská Obrázek 32. Lihovarská ulice [21] a) b) Obrázek 33. Prachoměr a) v místě zeleně, b) a na betonu Zdroj: autor Jaro, dne Meteorologická situace Obrázek 34. Synoptická mapa ze dne [22]

50 Graf 15. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Bartovice ze dne [23] a) b) c) Komunikace: dvouproudá komunikace; občasný průjezd nákladních automobilů Čas měření: 13:10 14:00 Délka měření: Vzdálenosti prachoměrů od komunikace: 50 minut 12,8 m (zeleň) 0 m na okraji vozovky (beton) Vzdálenost prachoměrů mezi sebou: Popis zeleně: 22,5 m jehličnatá zeleň borovice, smrk, tuje (vzrostlé cca 8-10 m) Průběh: průjezd nákladních automobilů se sypkým materiálem

51 Léto, dne Meteorologická situace Obrázek 35. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 16. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Bartovice ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 13:06 13:55 Délka měření: Průběh: 49 minut 13:45 a 13:55 průjezd těžkého jeřábu

52 6.4.7 Ulice Lechowiczova Obrázek 36. Lechowiczova ulice [21] a) b) Obrázek 37. Prachoměr a) v místě zeleně, b)na betonu Zdroj: autor Jaro, dne Meteorologická situace Obrázek 38. Synoptická mapa ze dne [22]

53 Graf 17. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Fifejdy ze dne [23] a) b) c) Komunikace: dvouproudá komunikace; občasný provoz Čas měření: 11:30 12:20 Vzdálenosti prachoměrů od komunikace: 3 m (zeleň); 5 m (beton) Vzdálenost prachoměrů mezi sebou: Popis zeleně: Průběh: 14,5 m pás keřů (délka 10,7 m a výška 2 m) a listnaté stromy javory; špatný stav zeleně bez negativních vlivů

54 Léto, dne Meteorologická situace Obrázek 39. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 18. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Fifejdy ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 11:33 12:23 Délka měření: Průběh: 50 minut občasný provoz (silnější než při měření na jaře); stále špatný stav zeleně

55 6.4.8 Ulice Hornopolní Obrázek 40. Hornopolní ulice [21] a) b) Obrázek 41. Prachoměr a) místě zeleně, b) na betonu Zdroj: autor Jaro, dne Meteorologická situace Obrázek 42. Synoptická mapa ze dne [22]

56 Graf 19. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Fifejdy ze dne [23] a) b) c) Komunikace: čtyřproudá komunikace; slabý provoz Čas měření: 12:25 13:14 Délka měření: Vzdálenosti prachoměrů od komunikace: 49 minut 14 m (zeleň); 9,8 m (beton) Vzdálenost prachoměrů mezi sebou: 13,5 m Popis zeleně: listnatá zeleň javory (vzrostlé cca 8 m) a pás keřů (výška 1,5 m) Průběh: bez negativních vlivů

57 Léto, dne Meteorologická situace Obrázek 43. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 20. Graf a) koncentrace PM 10, b) směr větru, c) rychlost větru ze stanice AIM Fifejdy ze dne [23] a) b) c) Čas měření: 12:28 13:17 Délka měření: Průběh: 49 minut středně silný provoz (silnější než při měření na jaře)

58 6.4.9 Havířov; ul. Hlavní třída V Havířově na Hlavní třídě dochází v poslední době k rozsáhlému kácení vzrostlých stromů. Pro důkaz účinnosti zeleně zachytit prašné znečištění na této frekventované ulici bylo provedeno informativní měření. a) b) Obrázek 44. Prachoměr a) místě zeleně, b) na betonu Zdroj: autor Podzim, dne Meteorologická situace Obrázek 45. Synoptická mapa ze dne [22] Graf 21. Graf koncentrace PM 10 ze stanice Havířov ze dne PM 10 [µg.m -3 ] čas [hodina] Limit

59 Komunikace: čtyřproudá komunikace se zeleným pásem Čas měření: 13:56 14:36 Délka měření: Vzdálenosti prachoměrů od komunikace: 40 minut 4,0 m (zeleň); 1,7 m (beton) Vzdálenost prachoměrů mezi sebou: 9,0 m Popis zeleně: řada vzrostlých lip (vzrůst cca m); hustě olistěné a košaté. 6.5 Výsledky měření Výsledky měření jsou zpracovány ve formě grafů, které jsou součástí příloh, a ve formě tabulek. Grafy vyjadřují závislost koncentrace PM 10 v µg.m -3 na čase v hodinách. V tabulkách jsou uvedeny vypočtené průměrné hodnoty naměřených koncentrací PM 10 v µg.m -3, zachycení prachových částic zelení (poměr zeleň / beton ) a nejvyšší a nejnižší koncentrace PM 10 v µg.m -3 jak pro zeleň, tak pro beton pro všechna měření Ulice 28. října vedle sboru Církve Bratrské Graf - P 1. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, vedle sboru Církve Bratrské; a) s negativními vlivy, b) bez negativních vlivů a) b)

60 Graf - P 2. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, vedle sboru Církve Bratrské Tabulka 4. Naměřené a vypočtené hodnoty PM 10, ulice 28. října, vedle sboru Církve Bratrské Období Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejvyšší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejnižší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Poměr Zeleň/Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Jaro 23,27 49,63 32,70 58,63 17,44 40,26 0,46 Léto 10,54 7,92 15,26 12,54 6,54 4,73 1, Ulice 28. října zlatý déšť Graf - P 3. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, zlatý déšť

61 Graf - P 4. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, zlatý déšť; a) s negativními vlivy, b) bez negativních vlivů a) b) Graf - P 5. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, zlatý déšť Tabulka 5. Naměřené a vypočtené hodnoty PM 10, ulice 28. října, zlatý déšť Období Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejvyšší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejnižší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Poměr Zeleň/Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Jaro 24,98 36,71 34,88 56,32 19,62 30,58 0,68 Léto 10,29 7,91 15,26 15,07 6,54 4,73 1,30 Podzim 27,54 96,32 32,70 106,15 23,98 90,75 0,

62 6.5.3 Ulice 28. října vrby Graf - P 6. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, vrby; a) s negativními vlivy, b) bez negativních vlivů a) b) Graf - P 7. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, vrby Graf - P 8. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, vrby

63 Tabulka 6. Naměřené a vypočtené hodnoty PM 10, ulice 28. října, vrby Období Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejvyšší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejnižší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Poměr Zeleň/Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Jaro 36,55 34,09 58,86 57,09 19,62 21,56 1,07 Léto 20,26 18,63 28,34 28,6 10,9 13,09 1,09 Podzim 33,34 81,56 63,22 108,35 23,98 68,09 0, Ulice 28. října u Domu kultury města Ostravy Graf - P 9. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, u Domu kultury města Ostravy Graf - P 10. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, u Domu kultury města Ostravy; a) s negativními vlivy, b) bez negativních vlivů a) b)

64 Graf - P 11. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici 28. října, u Domu kultury města Ostravy Tabulka 7. Naměřené a vypočtené hodnoty PM 10, ulice 28. října, u Domu kultury města Ostravy Období Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejvyšší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejnižší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Poměr Zeleň/Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Jaro 41,42 53,68 54,5 77,77 32,7 41,14 0,77 Léto 20,19 16,97 32,70 26,26 10,90 10,01 1,19 Podzim 28,08 61,83 50,14 73,15 19,62 50,27 0, Ulice Mariánskohorská Graf - P 12. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici Mariánskohorská; a) s negativními vlivy, b) bez negativních vlivů a) b)

65 Graf - P 13. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici Mariánskohorská; a) s negativními vlivy, b) bez negativních vlivů a) b) Tabulka 8. Naměřené a vypočtené hodnoty PM 10, ulice Mariánskohorská Období Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejvyšší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejnižší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Poměr Zeleň/Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Jaro 96,52 86,30 194,02 177,54 47,96 51,92 1,12 Léto 59,71 46,32 135,16 90,09 32,70 26,73 1, Ulice Lihovarská Graf - P 14. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici Lihovarská; a) s negativními vlivy, b) bez negativních vlivů a) b)

66 Graf - P 15. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici Lihovarská; a) s negativními vlivy, b) bez negativních vlivů a) b) Tabulka 9. Naměřené a vypočtené hodnoty PM 10, ulice Lihovarská Období Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejvyšší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejnižší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Poměr Zeleň/Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Jaro 76,82 81,02 161,32 217,58 30,52 23,1 0,95 Léto 29,59 29,02 80,66 96,25 19,62 14,19 1, Ulice Lechowiczova Graf - P 16. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici Lechowiczova; a) s negativními vlivy, b) bez negativních vlivů a) b)

67 Graf - P 17. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici Lechowiczova Tabulka 10. Naměřené a vypočtené hodnoty PM 10, ulice Lechowiczova Období Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejvyšší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejnižší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Poměr Zeleň/Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Jaro 46,56 50,25 78,48 65,56 32,70 33,77 0,93 Léto 24,22 20,31 37,06 27,72 17,44 15,18 1, Ulice Hornopolní Graf - P 18. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici Hornopolní; a) s negativními vlivy, b) bez negativních vlivů a) b)

68 Graf - P 19. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne na ulici Hornopolní Tabulka 11. Naměřené a vypočtené hodnoty PM 10, ulice Hornopolní Období Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejvyšší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejnižší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Poměr Zeleň/Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Jaro 57,15 57,45 78,48 88,66 37,06 37,95 0,99 Léto 24,20 21,31 43,60 39,60 15,26 11,77 1, Havířov Graf - P 20. Časový průběh změny koncentrace PM 10 dne v Havířově

69 Tabulka 12. Naměřené a vypočtené hodnoty PM 10, Havířov Období Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejvyšší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Nejnižší koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Poměr Zeleň/Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Zeleň Beton Podzim 54,21 170,17 74,12 205,81 39,24 135,19 0,

70 7 Shrnutí a diskuze 7.1 Meteorologické situace pro měřená období Před měřením na jaře byl poslední déšť dne , nad střední Evropou panovala oblast tlakové výše. V ČR docházelo ke střídání studených front s frontami teplými a ke srážkám z tepla, avšak Ostravu a okolí minuly. Při měření v létě převládal jihozápadní vítr, docházelo ke střídání teplých front se studenými. Po přechodu studené fronty srážky (dne a ). Při měření na podzim zasáhly ČR ranní inverzní situace, které se v poledne rozplynuly. Poslední srážky před měřením byly dne Naměřené koncentrace PM 10 V následující tabulce 13 jsou uvedeny všechny průměrné koncentrace PM 10 v místě zeleň i beton a poměr Zeleň/Beton ze všech měřených míst pro tři roční období. Měření na podzim v některých lokalitách nebylo možné provést z důvodů vysoké relativní vlhkosti vzduchu, poruše analyzátoru atd

71 Tabulka 13. Souhrnná tabulka Lokalita 28. října, vedle sboru Církve Bratrské (smrky) 28. října (zlatý déšť ) 28. října (vrby + smrk) 28. října, u DK (líska) Mariánskohorská (smíšená zeleň) Lihovarská (smíšená zeleň) Lechowiczova (listnaté stromy a keře) Hornopolní (listnaté stromy a keře) Havířov, Hlavní třída (lípy) Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Zeleň Jaro Léto Podzim Beton Poměr Zeleň/Beton Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Zeleň Beton Poměr Zeleň/Beton Průměrná koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Zeleň Beton Poměr Zeleň/Beton 23,27 49,63 0,46 10,54 7,92 1, ,98 36,71 0,68 10,29 7,91 1,30 27,54 96,32 0,29 36,55 34,09 1,07 20,26 18,63 1,09 33,34 81,56 0,41 41,42 53,68 0,77 20,19 16,97 1,19 28,08 61,83 0,45 96,52 86,30 1,12 59,71 46,32 1, ,82 81,02 0,95 29,59 29,02 1, ,56 50,25 0,93 24,22 20,31 1, ,15 57,45 0,99 24,20 21,31 1, ,21 170,17 0,32 Nejvyšší průměrné koncentrace PM 10 byly naměřeny na Mariánskohorské ulici, a to jak na jaře, tak v létě, což může být způsobeno poryvy větru, blízkostí velmi frekventované komunikace se silným provozem, stavem a skladbou zeleně. Naopak nejnižší koncentrace PM 10 byly naměřeny na ulici 28. října, pro smrky (vedle sboru Církve Bratrské) a pro zlatý déšť. Předpokladem pro nízké koncentrace prachového znečištění v těchto lokalitách může být vhodný typ zeleně pro záchyt částic a také méně frekventovaná komunikace. Pro měření na jaře vyšel poměr Zeleň/Beton pouze ve dvou lokalitách větší než jedna, a to pro smíšenou zeleň na ulici Mariánskohorské a smíšenou zeleň (vrba + smrk) na ulici 28. října. Svůj podíl na vyšších koncentracích v místě zeleně mohou mít také