PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE VEŘEJNÁ KONZULTACE: Směrem k soudržnému evropskému přístupu k hromadné žalobě

Transkript

1 CS CS CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4. února 2011 SEK(2011) 173 v konečném znění PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE VEŘEJNÁ KONZULTACE: Směrem k soudržnému evropskému přístupu k hromadné žalobě CS CS

3 1. ÚVOD 1.1. Hromadná žaloba jako případný nástroj posilující prosazování práva EU 1. Účinné prosazování práva Unie je pro občany a podniky velmi důležité. Jak zdůrazňují strategie Evropa a Stockholmský program 2, Evropská unie potřebuje zajistit, aby občané a podniky, zejména malé a střední mohli v praxi využít příležitostí, které jim nabízejí jednotný trh a evropský prostor práva. Práva, která nejsou v praxi vykonatelná, jsou bezcenná. Jestliže jsou porušována hmotněprávní předpisy Unie, musí být občané a podniky schopni domáhat se práv, která jsou jim přiznána právními předpisy EU. 2. Důležitým nástrojem pro zajištění účinného prosazování práva EU je v těchto případech veřejnoprávní prosazování ze strany Evropské komise (např. žaloba pro nesplnění povinnosti nebo řízení ve věcech hospodářské soutěže), které vychází ze stížností občanů a podniků. Coby strážkyně Smluv musí Komise zajistit, aby byly zohledněny nejen individuální zájmy, ale rovněž zájmy veřejné a obecněji zájem Unie. Při veřejnoprávním prosazování práva Unie hrají důležitou roli také vnitrostátní orgány, a to zejména v oblasti hospodářské soutěže, práva ochrany spotřebitele a životního prostředí, přičemž stávající právní předpisy EU posilují možnosti vnitrostátních orgánů navazovat přeshraniční spolupráci za účelem potírání protiprávního jednání Spolu s rozšířením Evropské unie značně vzrostl počet případů, u kterých je nutné prosazovat právo Unie, protože má toto právo větší územní působnost. Poukazuje to na potřebu decentralizovanějšího prosazování práva EU. Na pořad jednání to rovněž přineslo otázku, zda by neměly být do stávajícího systému unijních prostředků právní ochrany doplněny další mechanismy pro vymáhání práva soukromoprávní cestou, aby se prosazování práva Unie posílilo. 4. K soukromoprávnímu vymáhání práva EU může zaprvé docházet individuální žalobou: fyzické či právnické osoby mohou jednotlivě zahájit soudní řízení, aby se domohly svých unijních práv. Právní předpisy EU z nedávné doby zavedly zrychlená řízení, která účastníkům umožňují získat rychle vykonatelný titul u přeshraničních drobných a nesporných nároků 4. Navíc jsou stranám sporu, jež se snaží vyřešit své přeshraniční spory smírně prostřednictvím mediace, poskytnuty procesní záruky 5. Minimální společné standardy pro právní pomoc zajišťují, aby byl zajištěn účinný přístup ke spravedlnosti v přeshraničních sporech bez ohledu na finanční zdroje KOM(2010) 2020, Dokument Rady 17024/09, přijatý Evropskou radou ve dnech prosince Tudíž, Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) o spolupráci při ochraně spotřebitele stanoví obecný rámec pro spolupráci veřejných vnitrostátních donucovacích orgánů. V oblasti práva hospodářské soutěže byla při nabytí účinnosti nařízení 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (nyní články 101 a 102 SFEU) vytvořena Evropská síť pro hospodářskou soutěž. Nařízení (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky; nařízení (ES) 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu; nařízení (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Viz směrnice 2008/52/ES o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech. CS 2 CS

4 žalobce 6. Jestliže však totožné porušení povinnosti stanovené právem Unie poškodí velkou skupinu občanů a podniků, často individuální soudní řízení nepředstavují účinný prostředek k zastavení protiprávního jednání nebo k získání odškodnění za újmu způsobenou tímto protiprávním jednáním: občané a podniky se často zdráhají zahajovat individuální soudní spory ve věcech protiprávních praktik, zejména je-li individuální ztráta malá ve srovnání s náklady soudního řízení. Výsledkem je, že evropským občanům a podnikům je způsobena značná celková škoda z důvodu trvání protiprávního jednání. Navíc, jak je uznáno v Digitální agendě pro Evropu 7, prosazování právních předpisů EU v digitálním prostředí se jeví občas složitým z důvodu neexistence srozumitelnosti ohledně platných práv, a to zejména pro spotřebitele. Nejistota a shledávaná složitost dostupnosti právní ochrany je důležitým faktorem, který podkopává důvěru, a tudíž představuje překážku pro rozvoj přeshraničního elektronického obchodu. 5. Navíc tam, kde porušení Unijního práva spouští mnoho jednotlivých soudních sporů, jsou soudy v mnoha členských státech často kvůli procesním pravidlům nevhodně vybavené k tomu, aby se mohly v přiměřené době účinně zabývat s nápadem případů. Může to platit pro hromadné žaloby na zdržení se jednání, ale zejména pro nároky na náhradu škody. 6. Proto je vhodné uvažovat o mechanismu hromadné žaloby, aby se odstranily stávající nedostatky v prosazování Unijního práva Co se myslí hromadnou žalobou? 7. Občané EU a podniky v EU by měli mít možnost podniknout právní kroky, jsou-li poškozeni v důsledku porušení jakéhokoliv právního předpisu EU, jež zakládá hmotná práva. Pokud jsou občané a podniky poškozeni stejným protiprávním jednáním stejné společnosti, tak by spojení jejich nároků v jedno řízení o hromadné žalobě nebo umožnění, aby byl spojený nárok uplatňován subjektem hájícím zájmy jednotlivců nebo orgánem jednajícím ve veřejném zájmu, mohlo celý proces zjednodušit a snížit jeho náklady. Hromadná žaloba je širokým konceptem, který zahrnuje každý mechanismus, jehož prostřednictvím lze dosáhnout, aby byly nezákonné obchodní praktiky, které mají účinky na velký počet žalobců, ukončeny či jim bylo předcházeno nebo bylo za újmu způsobenou takovýmto jednáním přiznáno odškodnění. Existují dvě hlavní formy hromadné žaloby: žaloba zdržovací, kdy žalobce žádá, aby bylo protiprávního jednání ukončeno; žaloba na náhradu škody, u které se žalobce domáhá náhrady vzniklé újmy. Postupy při uplatňování hromadných nároků mohou mít různé formy, včetně mimosoudních mechanismů pro řešení sporů nebo zmocnění veřejnoprávních či jiných subjektů hájících zájmy jednotlivců prosazováním hromadných nároků Stávající formy hromadných žalob v Evropské unii 8. Hromadná žaloba není v Evropské unii novým konceptem. Stávající právní předpisy Evropské unie a mezinárodní dohody vyžadují, aby členské státy zavedly úpravu hromadné žaloby zdržovací v některých oblastech. V důsledku toho existují ve všech 6 7 Směrnice Rady 2002/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech. KOM(2010) 245, CS 3 CS

5 členských státech řízení, která umožňují domáhat se toho, aby bylo nařízeno zdržet se určitého jednání za účelem zastavení nezákonných praktik. V oblasti práva na ochranu spotřebitele jsou díky směrnici o žalobách na zdržení se jednání 8 orgány pro ochranu spotřebitele a spotřebitelské organizace ve všech členských státech EU oprávněny žádat, aby bylo ukončeno jednání, které je v rozporu s vnitrostátními i evropskými právními předpisy na ochranu spotřebitele. V oblasti práva na ochranu životního prostředí vyžaduje Aarhuská úmluva po členských státech, aby zajistily přístup ke spravedlnosti ve věcech nesplnění povinností v oblasti norem ochrany životního prostředí. Všechny členské státy tuto úmluvu provedly a zavedly určitou formu hromadné žaloby na zdržení se jednání, při které mají nevládní organizace mají aktivní legitimaci pro napadení správních rozhodnutí v oblasti ochrany životního prostředí. 9. Ve většině členských států byla v některých oblastech zavedena řízení o uplatnění hromadných nároků na náhradu škody. Stávající mechanismus na náhradu škody skupině osob poškozených v důsledku nezákonných obchodních praktik se v rámci EU značně liší 9. Každý vnitrostátní systém pro náhradu škody je v zásadě jedinečný a v dané oblasti neexistují dva stejné systémy. Některá řízení se vztahují pouze na velmi specifické oblasti (např. na náhradu ztrát z kapitálových investic v Německu nebo škodu způsobenou protisoutěžními praktikami ve Spojeném království); jiné mají širší působnost (např. španělská řízení o hromadné žalobě). Druhý rozdíl se týká aktivní legitimace v řízeních o náhradě škody: některé členské státy svěřily pravomoc zahajovat řízení v určitých oblastech veřejným orgánům (např. veřejnému ochránci práv ve Finsku), jiné udělují aktivní legitimaci soukromým organizacím, třeba spotřebitelským asociacím (např. Bulharsko) nebo jednotlivcům jednajícím jménem skupiny (např. Portugalsko). V mnoha členských státech existuje kombinace několika pravidel pro aktivní legitimaci. Další rozdíly se týkající kategorií poškozených, které mohou využít řízení o hromadné žalobě na náhradu škody. Většina výše uvedených vnitrostátních systémů umožňuje odškodňovat spotřebitele, zatímco pouze málo z nich umožňuje rovněž odškodňovat jiné poškozené, např. drobné podniky. Rozdíly rovněž existují v účincích soudního rozhodnutí na členy dotyčné skupiny: ve většině členských států zavazuje rozhodnutí pouze osoby, které výslovně souhlasily s řízením ( opt-in, např. Švédsko, Itálie). V několika málo členských státech se rozhodnutí stává závazné pro všechny členy skupiny, pokud výslovně nevyjádřili nesouhlas ( opt-out, např. Portugalsko, Dánsko, Nizozemsko). Existují navíc rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o okamžik, ve kterém dochází k individuálnímu určení osob, které jsou oprávněny uplatnit nárok. V některých členských státech k určení musí dojít v okamžiku, kdy je podávána skupinová žaloba (např. Spojené království), zatímco v jiných členských státech k tomu může dojít v pozdější fázi (např. Polsko nebo Španělsko). Existují rovněž zjevné rozdíly v úpravě, kterou se řídí financování hromadných žalob, rozdělení výtěžku a použití mechanismů alternativního řešení sporů. Dopad každého případného evropského opatření na vnitrostátní právní systémy by se lišil podle toho, zda daný členský stát již upravil řízení o hromadné žalobě a jaké jsou určující prvky této úpravy. 8 9 Úř. věst. L 166, , s. 51. Srovnej např. studii z roku 2008 Evaluation of the effectiveness and efficiency of collective redress mechanisms in the European Union zadanou Evropskou komisí, která je k dispozici na CS 4 CS

6 1.4. Směrem k soudržnému evropskému přístupu k hromadné žalobě 10. Vzhledem k různorodosti stávajících vnitrostátních úprav a různé míře jejich účinnosti může neexistence soudržného přístupu k hromadné žalobě na úrovni EU podkopat výkon práv občany a podniky a způsobit nerovnoměrné prosazování těchto práv. Soudržný evropský rámec založený na různých vnitrostátních tradicích může pomoci posílit účinky hromadné žaloby (zdržovací a/nebo náhradu škody) v cílových oblastech. Takový rámec by měl každopádně vytyčovat společné zásady, které by měly případné iniciativy EU ve věci hromadné žaloby dodržovat v každém odvětví. Cílem je zajistit, aby jakýkoliv případný návrh v této oblasti byl od počátku v souladu s právní tradicí v EU a zakotvoval soubor procesních prostředků, jež jsou pro účely prosazování Unijního práva již k dispozici, a to při současném zajištění účinnějšího prosazování Unijního práva. 11. Evropská komise již několik let věnuje pozornost rozvoji evropských norem pro hromadnou žalobu na náhradu škody v oblasti práva na ochranu spotřebitele a hospodářské soutěže. Komise přijala zelenou knihu o žalobách o náhradu škody v roce a bílou knihu v roce V roce 2008 Komise rovněž zveřejnila zelenou knihu o kolektivním odškodnění spotřebitelů 12. Stanoviska zúčastněných osob k mnoha otázkám jsou známa: většina organizací spotřebitelů vítá režimy hromadných žalob na náhradu škody s působností v rámci celé EU, zatímco zástupci průmyslu se obávají rizika zneužívání soudních sporů. Avšak zúčastněné osoby rovněž varovaly před nesouladem mezi různými iniciativami Komise ve věci hromadné žaloby, který hovoří ve prospěch větší soudržnosti. 12. Komise proto zahajuje horizontální veřejnou konzultaci Směrem k soudržnému evropskému přístupu k hromadné žalobě. Účelem této konzultace je mimo jiné odhalit společné právní zásady v oblasti hromadných žalob. Konzultace by měla rovněž pomoci posoudit, v jakém rozsahu by tyto společné zásady mohly být začleněny do právního systému EU a právních řádů 27 členských států EU. Konzultace rovněž prozkoumá, ve kterých oblastech mohou různé formy hromadné žaloby (žaloba na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody) přinést přidanou hodnotu pro lepší prosazování právních předpisů EU nebo lépe chránit práva poškozených osob. Výsledný soubor zásad by měl poskytnout vodítka pro všechny další možné iniciativy ve věci hromadné žaloby v právních předpisech EU. 2. MOŽNÁ PŘIDANÁ HODNOTA HROMADNÉ ŽALOBY PRO LEPŠÍ PROSAZOVÁNÍ PRÁVA EU 13. Je třeba pečlivě zvážit, zda a v jakých oblastech by iniciativy EU přinesly přidanou hodnotu pro lepší prosazování práva EU a zda existují alternativní možnosti, jak zaplnit možné mezery ve stávajícím systému. V této souvislosti by se měl zohlednit vývoj právních předpisů EU nastíněný výše, ke kterému došlo v nedávné době. Je třeba rovněž uvážit, zda existující nedostatky lze odstranit rozšířením působnosti stávajících pravidel, které upravují možnost podat žalobu na zdržení se jednání, do jiných oblastí, než je ochrana spotřebitele. Kromě toho by se mělo prozkoumat, zda KOM(2005) 672, KOM(2008) 165, KOM(2008) 794, CS 5 CS

7 lze posílit roli vnitrostátních veřejnoprávních subjektů (např. veřejného ochránce práv) a/nebo soukromoprávních organizací hájících práva jednotlivců při prosazování Unijního práva v rámci stávajících vnitrostátních modelů. 14. Jakákoliv nová iniciativa musí být rovněž v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality zakotvenými v článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie. Určité mechanismy hromadné žaloby na zdržení se jednání jsou již zavedeny ve všech členských státech ve věcech ochrany spotřebitele, zatímco několik členských států má v rozdílné míře také další formy hromadné žaloby (včetně žalob na náhradu škody). Je třeba zvážit, zda a jak je za daných okolností nutná akce na úrovni EU, aby bylo zajištěno účinné prosazování Unijního práva. Navíc by jakákoliv akce na úrovni EU měla řešit specifický přeshraniční rozměr v hromadné žalobě (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody). Q 1 Jakou přidanou hodnotu by mělo zavedení nových mechanismů hromadné žaloby (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody) pro prosazování Unijního práva? Q 2 Mělo by soukromoprávní uplatňování hromadných nároků (tj. hromadná žaloba) být nezávislé, doplňkové, nebo subsidiární k prosazování práva ze strany veřejnoprávních orgánů? Je nutná koordinace mezi soukromoprávním uplatňováním hromadných nároků a veřejnoprávním prosazováním? Pokud ano, jak lze tuto koordinaci zajistit? Existují podle vašeho názoru v členských státech nebo třetích zemích příklady zvláště hodné zřetele pro možnou iniciativu na úrovni EU? Q 3 Měla by EU posílit roli vnitrostátních veřejnoprávních subjektů a/nebo organizací hájících zájmy jednotlivců při prosazování Unijního práva? Pokud ano, jak a v jakých oblastech k tomu má dojít? Q 4 Co je podle vašeho názoru nutné, aby akce na úrovni Evropské unie ve věci hromadné žaloby (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody) vyhovovaly zásadám práva EU, např. zásadám subsidiarity, proporcionality a účinnosti? Bude se vaše odpověď lišit v závislosti na oblasti, ve které má být akce realizována? Q 5 Postačí, rozšíří-li se oblast působnosti stávajících pravidel EU upravujících hromadnou žalobu zdržovací do jiných oblastí, nebo by bylo vhodnější na úrovni EU zavést úpravu hromadné žaloby na náhradu škody? Q 6 Vyžadovala by případná akce EU právně závazný přístup nebo nezávazný přístup (např. soubor osvědčených postupů a pokynů)? Vnímáte výhody či nevýhody každého z těchto přístupů? Bude se vaše odpověď lišit v závislosti na oblasti, ve které má být akce realizována? 3. OBECNÉ ZÁSADY PRO PŘÍPADNÉ BUDOUCÍ INICIATIVY EU VE VĚCI HROMADNÉ ŽALOBY 15. Na základě výsledků předchozích konzultací je možné označit první soubor společných základních zásad pro každou případnou iniciativu EU ve věci hromadné žaloby (zdržovací a/nebo náhradu škody). Patří mezi ně: 1) nutnost zajistit účinnou a účelnou právní ochranu; 2) důležitost informovanosti a role subjektů hájících zájmy CS 6 CS

8 jednotlivců; 3) nutnost zohlednit řešení sporů týkajících se hromadných nároků smírnou cestou coby prostředku alternativního řešení sporu; 4) nutnost zavést pevné pojistky zabraňující zneužívání soudních sporů; 5) dostupnost vhodných mechanismů financování, zejména pro občany a malé a střední podniky; 6) důležitost účinného prosazování práva v rámci celé EU. Tyto zásady mohou platit pro všechny formy hromadné žaloby (zdržovací a/nebo náhradu škody), ačkoliv některé z nich mohou být příhodnější pro hromadnou žalobu na náhradu škody. Q 7 Souhlasíte s tím, že každá případná iniciativa EU ve věci hromadné žaloby (zdržovací a/nebo náhradu škody) bude muset být v souladu s obecnými zásadami zakotvenými na úrovni EU? Co by mělo tvořit tyto zásady? Jaké zásadě přikládáte zvláštní význam? Q 8 Jak je uvedeno výše, řada členských států přijala iniciativy v oblasti hromadné žaloby. Mohou zkušenosti nabyté dosud členskými státy přispět k vytyčení evropského souboru zásad? Q 9 Jsou nějaké specifické charakteristiky, jež by podle vašeho názoru měla mít každá případná iniciativa EU a jež jsou nutné k zajištění účinného přístupu ke spravedlnosti při zohlednění právní tradice EU a právních řádů jejích 27 členských států? Q 10 Znáte nějaké osvědčené postupy v oblasti hromadné žaloby v některém členském státě, které by mohly být inspirací pro EU a ostatní členské státy? Vysvětlete, proč považujete tyto postupy za zvláště příkladu hodné. Nebo naopak existují vnitrostátní postupy, které vytváří problémy, případně jak lze tyto problémy překonat? 3.1. Nutnost zajistit účinnou a účelnou právní ochranu Jakákoliv iniciativa EU ve věci hromadné žaloby by se měla nejdříve a zejména zaměřit na zajištění, aby každý systém pro hromadnou žalobu fungoval účinně a účelně. Účinná právní ochrana představuje základního právo: Listina základních práv Evropské unie potvrzuje právo na účinnou právní ochranu každému, jehož práva a svobody zaručené právem Unie byly porušeny 13.V případě velkého počtu nároků by spojení jednotlivých nároků do jediného řízení o hromadné žalobě nebo umožnění, aby taková žaloba byla podána subjektem hájícím zájmy jednotlivců (např. veřejným ochráncem práv, sdružením spotřebitelů nebo obchodním sdružením), mělo přinést úspory pro účastníky a zvýšit účinnost, a to jak právní ochrany soudní cestou, tak mimosoudní. Mělo by to zamezit opakování soudních sporů ve stejných nebo podobných věcech a vyloučit nebezpečí protichůdných rozhodnutí. Mechanismus hromadné žaloby, jenž by ve výsledku přinesl zdlouhavé a nákladné soudní spory, není v zájmu spotřebitelů ani podniků a mělo by se mu zabránit. Účinný a účelný systém pro hromadnou žalobu proto bude takový, který je schopen přinést právem zaručené a spravedlivé výsledky v přiměřené době, při dodržení práv všech účastníků. 13 Čl. 47 odst. 1. Úř. věst. C 364, , s. 1. Dále je to posíleno ustanovením čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii začleněním zásady účinné právní ochrany, Úř. věst. C 306, CS 7 CS

9 Q 11 Jaké jsou podle vašeho názoru definiční charakteristiky účinného a účelného systému pro hromadnou žalobu? Jsou nějaké specifické charakteristiky, které musí systém pro hromadnou žalobu vykazovat, má-li být otevřený pro malé a střední podniky? Q 12 Jak lze dosáhnout účinného systému právní ochrany a zabránit zdlouhavým a nákladným soudním řízením? CS 8 CS

10 3.2. Důležitost informovanosti a role subjektů hájících zájmy jednotlivců 17. Je třeba uvážit, jaké charakteristiky by pomohly zajistit, aby mechanismus hromadné žaloby fungoval účinně a účelně. Informovanost poškozených hraje zajisté důležitou roli. Aby mohli spojit své nároky, musí se občané a podniky dozvědět o tom, že byli obětí stejného protiprávního jednání a o možnosti podat hromadnou žalobu nebo se připojit k již podané žalobě. To může být zvláště komplikované v případech, kdy nezákonné praktiky poškozují osoby v několika členských státech. 18. Navíc bude třeba určit, jakou roli by měla mít sdružení hájící zájmy poškozených osob v rámci soudního sporu o hromadných nárocích, zejména u sporů s přeshraničním prvkem. Je sporné, zda účinnost hromadné žaloby (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody) vyžaduje existenci subjektu hájícího zájmy jednotlivců, aby bylo možné zastupovat poškozené z jednoho členského státu v jiném členském státě. Stejně tak, subjekt hájící zájmy jednotlivců by měl být oprávněn jednat za poškozené jak při soudním řízení, tak při mimosoudním řízení v jiném členském státě. Q 13 Jak, kdy a kým by měly být osoby poškozené nesplněním povinnosti stanovené v Unijním právu informovány o možnostech podat hromadnou žalobu (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody) nebo se připojit k již zahájenému soudnímu sporu? Jaké prostředky jsou nejúčinnější pro zajištění, aby byl informován maximální počet poškozených osob, zejména pokud jsou tyto osoby usazeny v několika členských státech? Q 14 Jak lze nejvhodněji dosáhnout co nejúčinnějšího zastupování poškozených osob, zejména ve věcech s přeshraničním prvkem? Jak lze usnadnit spolupráci mezi různými subjekty hájícími zájmy jednotlivců, zejména ve věcech s přeshraničním prvkem? 3.3. Nutnost zohlednit řešení sporů smírnou cestou coby prostředku alternativního řešení sporu Mechanismus smírného řešení sporů týkajících se hromadných nároků má důležitou doplňkovou roli k soudní právní ochraně a může často nabídnout stranám rychlejší a levnější řešení sporných nároků. Strany by proto měly mít možnost řešit své spory ve věcech hromadných nároků mimosoudně, a to buď za intervence třetí strany (např. využitím mechanismu alternativního řešení sporu, jako je rozhodčí řízení nebo mediace) nebo bez intervence (např. smír mezi dotčenými stranami). Mělo by se rovněž zvážit, jak při hromadných nárocích usnadnit využití možností alternativního řešení sporů (ADR). Je rovněž vhodné prozkoumat, zda a v jakých oblastech politiky by měl být pokus o smírné řešení sporu ve věci hromadných nároků zákonnou podmínkou pro zahájením soudního řízení Smírné řešení sporů týkajících se hromadných nároků může často vést ke spravedlivějšímu výsledku pro všechny zúčastněné strany, za předpokladu, že se žádná ze stran necítí nucena přijmout nespravedlivý výsledek. Účinnost smírného řešení sporu a spravedlivost výsledku však značně záleží na tom, jaké pobídky existují pro všechny strany k tomu, aby se zapojily do takového řešení. Dostupnost účinného systému soudní právní ochrany by mělo být silnou pobídkou pro strany, aby se dohodly na mimosoudním řešení, což pravděpodobně umožní vyřešit značný CS 9 CS

11 počet případů, aniž by se muselo vést soudní řízení. Iniciativa týkající se alternativního řešení sporů, která se zabývá individuálním a kolektivním řešením sporů ve věcech ochrany spotřebitele, je ve stádiu příprav. Q 15 Vyjma soudního mechanismu, jaké další pobídky budou nutné na podporu využívání alternativního řešení sporu v případech uplatňování hromadných nároků? Q 16 Q 17 Q 18 Měl by být pokus o řešení sporu ve věci hromadných nároků smírnou cestou povinným krokem při hromadné žalobě o náhradu škody? Je lze nejlépe zajistit spravedlivý výsledek smírného řešení sporu ve věci hromadných nároků? Měly by soud přezkoumávat výkon této spravedlivosti? Měla by existovat možnost učinit výsledek smírného řešení sporu ve věci hromadných nároků závazným pro zúčastněné strany rovněž v případech, na které se v současnosti nevztahuje směrnice 2008/52/ES o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech? Q 19 Co se týče smírného řešení sporu ve věci hromadných nároků, existují nějaké problematické otázky, které je nutné vyřešit pro účely účinného přístupu ke spravedlnosti? 3.4. Pevné pojistky proti zneužívání soudních sporů Evropský přístup k hromadné žalobě (zdržovací a/nebo náhradu škody) by musel od počátku zajistit, že bude vyloučeno nebezpečí zneužívání soudních sporů. Mnoho zúčastněných osob vyjádřilo, že si přejí vyloučit zneužívání, ke kterých dochází v USA v systému společných žalob (class actions). Tento systém obsahuje silné ekonomické pobídky pro strany k tomu, aby předložily věc soudu, a to i když není nutně řádně podložená její důvodnost. Tyto pobídky vyplývají z kombinace faktorů, zejména z existence punitivní náhrady škody (punitive damages), neexistence omezení aktivní legitimace (v podstatě každý je oprávněn podat žalobu jménem otevřené skupiny poškozených osob), možnosti odměny za právní zastoupení odvozené od úspěchu ve věci (contingency fees) a dalekosáhlé povinnosti zpřístupňovat důkazy v rámci získávání důkazů (discovery procedure). Komise věří, že tyto prvky, jestliže jsou vzaty dohromady, zvyšují riziko zneužívání soudních sporů do míry, která není slučitelná s evropskou právní tradicí Evropský přístup k hromadné žalobě (zdržovací a/nebo náhradu škody) by neměl obsahovat žádné ekonomické pobídky pro uplatňování nároků zneužívajícím způsobem. Navíc by měly být vymezeny účinné pojistky, které by zamezily zneužívání hromadných žalob. Inspirací by měly být existující vnitrostátní systémy právních ochrany v členských státech EU. Existující vnitrostátní mechanismy dokládají, že je možné použít různé pojistky nebo jejich kombinaci Jednou ze všeobecně používaných pojistek je zásada neúspěšná strana platí, která znamená, že neúspěšná strana hradí soudní výlohy a odměny za právní zastoupení obou stran sporu. CS 10 CS

12 Další důležitou pojistkou je důsledné dodržování, aby všichni účastníci měli oprávněný zájem. Tato práva jsou součástí práva na spravedlivý proces 14 a musí být chráněna rovněž v případě hromadné žaloby Řízení o hromadné žalobě může mít různé formy. Pojistky by proto měly řešit specifická rizika, která jsou spojena s těmito konkrétní formami. Například, jestliže jsou subjekty hájící zájmy jednotlivců oprávněny podat žalobu, je třeba uvážit podmínky, za kterých je těmto subjektům přiznána aktivní legitimace v řízeních o hromadné žalobě. V některých členských státech podle vnitrostátních pravidel provádějících Aarhuskou úmluvu například musí nevládní organizace splnit řadu podmínek (určitou dobu existence, zeměpisný rozsah aktivit, velikost členské základny, cíl podporovat veřejný zájem), aby získaly aktivní legitimaci v řízeních o hromadných žalobách Při úvahách o pojistkách je třeba věnovat velkou pozornost tomu, aby byla zachována rovnováha mezi předcházením zneužívání soudních sporů a zachováním účinného přístupu ke spravedlnosti pro občany EU a podniky, zvláště pak malé a střední. Tam, kde se ukáže složitým nastavit rovnováhu v obecné rovině, může tuto rovnováhu v konečné fázi nastavit v konkrétním případě soudce. Q 20 Q 21 Q 22 Jak lze odpovídajícím způsobem zajistit ochranu oprávněných zájmů všech účastníků při hromadných žalobách (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody)? Jaké pojistky v členských státech nebo třetích zemích považujete za zvláště úspěšné při omezování, aby docházelo ke zneužívání soudních sporů? Měla by se u hromadných žalob (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody) v EU použít zásada neúspěšná strana platí? Jaké okolnosti by podle vašeho názoru opravňovaly výjimky z této zásady 15? V případě kladné odpovědi, měly by tyto výjimky být vymezeny právním předpisem, nebo předmětem posouzení soudem v každém konkrétním případě, případně v rámci obecného právního ustanovení? 16 Kdo by měl být oprávněn podat hromadnou žalobu? Mělo by být právo podat hromadnou žalobu přiznáno pouze některým subjektům? V případě kladné odpovědi, jaká kritéria by takový subjekt musel splňovat? Uveďte, zda se vaše odpověď liší v závislosti na druhu mechanismu hromadné žaloby a druhu poškozených (např. spotřebitelé nebo malé a střední podniky) Čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie. Viz např. v oblasti právních předpisů na ochranu životního prostředí článek 10a směrnice 85/337 a článek 15a směrnice 96/61 (obě ve znění směrnice 2003/35), které zakazují, aby tato řízení byla pro nevládní organizace nepřiměřeně nákladná, viz rovněž rozsudek Soudního dvora ve věci C427/07 Komise v. Irsko. Viz např. článek 16 nařízení (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích: Náklady řízení nese strana, která neměla úspěch ve věci. Soud však straně, která měla úspěch ve věci, nepřizná náhradu nákladů v rozsahu, v němž nebyly nutně vynaložené nebo nebyly přiměřené ve vztahu k nároku. CS 11 CS

13 Q 23 Jakou roli by měl mít soudce v řízeních o hromadné žalobě? Jestliže jsou subjekty hájící zájmy jednotlivců oprávněny podat žalobu, měly o způsobilosti subjektu hájit zájmy jednotlivců rozhodovat orgány veřejné moci, nebo by tato otázka měla být ponechána v jednotlivých případech na uvážení soudu? Q 24 Jaké další pojistky by měly být začleněny do případné evropské iniciativy ve věci hromadné žaloby? 3.5. Nalezení vhodných mechanismů financování hromadných žalob, zejména pro občany a malé a střední podniky 27. Občané a podniky, zejména malé a střední by neměli být vyloučeni z přístupu ke spravedlnosti z důvodu jejich omezených finančních zdrojů. Z toho vyplývá, že je třeba zvážit, v jakém rozsahu existuje dostupné financování pro případy hromadných žalob. Mechanismus financování hromadné žaloby by měl umožňovat financování oprávněných nároků, avšak vyloučit jakékoliv pobídky k vymáhání neoprávněných nároků. Q 25 Jak lze vhodně upravit financování hromadných žalob (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody), aby se zejména vyloučilo zneužívající vedení sporů? Q 26 Dokážete si v dané věci představit řešení financováním z neveřejných zdrojů (jako například třetí stranou nebo pojištěním právní ochrany), které by zajistilo správnou rovnováhu mezi zajištěním přístupu ke spravedlnosti a vyloučením zneužití řízení? Q 27 Měly by být subjekty hájící zájmy jednotlivců, které podávají hromadnou žalobu, schopny získat náhradu nákladů řízení od neúspěšné strany sporu, včetně svých vlastních administrativních nákladů? Alternativně existují jiné způsoby, jak nahradit náklady těchto subjektů hájících zájmy jednotlivců? Q 28 Existují jiné otázky týkající se hromadných žalob, které je třeba zvážit v zájmu zajištění účinného přístupu ke spravedlnosti? 3.6. Účinné prosazování práva v EU 28. Pravidla evropského civilního procesního práva a práva použitelného by měla pro podniky a spotřebitele na vnitřním trhu v praxi fungovat efektivně ve věcech hromadných žalob (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody) a soudní rozhodnutí by měla být vykonatelná v rámci celé EU. Vyvstává proto otázka, zda stávající evropská pravidla pro příslušnost, uznávání a výkon soudních rozhodnutí 17 a pro právo použitelné dostatečně naplňují tento cíl, nebo zda soudržný přístup k hromadné žalobě (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody) by vyžadoval další specifická pravidla pro použitelné právo a/nebo příslušnost. Zúčastněné strany doposud Komisi neuvedly náznaky praktických problémů v této oblasti. Cílem této veřejné konzultace je proto získat názory a informace o možných specifických problémech ve věcech příslušnosti a použitelného práva v souvislosti s hromadnými žalobami, při 17 Viz nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech CS 12 CS

14 zohlednění stávající různosti vnitrostátních právních systémů, zejména pokud jde o hromadné žaloby o náhradu škody, potřeby účinného přeshraničního výkonu a potřeby vyloučit zneužívání soudních sporů a volby soudní příslušnosti (forum shopping). Q 29 Existují podle vaší znalosti příklady specifických přeshraničních problémů při praktické aplikaci pravidel pro příslušnost, uznávání a výkon soudních rozhodnutí? Jaké měly tyto problémy důsledky a jaké strategie byly proti nim nakonec přijaty? Q 30 Jsou nutná zvláštní pravidla pro příslušnost, uznávání a výkon soudních rozhodnutí a/nebo použitelné právo ohledně hromadných žalob, aby se zajistilo účinné prosazování Unijního práva v rámci EU? Q 31 Shledáváte potřebu dalších speciálních pravidel pro hromadné žaloby s přeshraničním prvkem, například pro smírné řešení hromadných nároků nebo pro případy, kdy dochází k porušení povinnosti stanovené Unijním právem poskytovateli zboží či služeb v prostředí on-line Možné další zásady 29. Dosud zmíněné společné zásady, které platí pro evropský přístup k hromadné žalobě, nejsou vyčerpávající. Mohou existovat další zásady, které mohou být zavedeny EU. Otázka: Q 32 Jsou nějaké další společné zásady, které by měla EU doplnit? 4. ROZSAH PŮSOBNOSTI SOUDRŽNÉHO EVROPSKÉHO PŘÍSTUPU K HROMADNÝM ŽALOBÁM 30. Co se týče odškodnění újmy způsobené porušením Unijního práva, je třeba uvážit, zda je žádoucí rozšířit stávající aktivity Komise ve věci hromadné žaloby (na zdržení se jednání a/nebo náhradu škody) v oblasti hospodářské soutěže a ochrany spotřebitelů a cestujících do dalších oblastí (např. právních předpisů na ochranu životního prostředí nebo upravujících finanční služby). Bez ohledu na rozsah je však nutné zajistit soudržný přístup EU. Q 33 Q 34 Měly by se aktivity Komise ve věci hromadné žaloby na náhradu škodu rozšířit do dalších oblastí práva EU, než je hospodářská soutěž a ochrana spotřebitelů? Pokud ano, do kterých? Mají tyto oblasti nějaké zvláštnosti, které je nutné zohlednit? Měla by případná iniciativa EU ve věci hromadné žaloby mít obecnou působnost, nebo je vhodnější uvažovat o iniciativách v konkrétních oblastech politiky? CS 13 CS

15 5. VEŘEJNÉ KONZULTACE Zúčastněné strany se vyzývají, aby předaly své příspěvky do 30. dubna Příspěvky pokud možno zasílejte v elektronické podobě na ovou adresu EC-collective-redress@ec.europa.eu, nebo písemně na adresu: European Commission Consultation on collective redress Avenue de Bourget 1-3 B-1140 Brussels (Evere) Belgie Každý příspěvek by měl být jasně označen nadpisem Konsultace o hromadné žalobě. V zájmu transparentnosti vyzývá Komise organizace (včetně například nevládních organizací, oborových sdružení a obchodních společností), aby se zaregistrovaly do rejstříku zástupců zájmových skupin, a poskytly tak údaje o sobě veřejnosti, a aby se zavázaly k dodržování příslušného kodexu chování. V zájmu stimulace skutečné diskuze na dané téma zveřejňuje Komise tento diskusní dokument na svém internetovém portálu Europa: Zaslané příspěvky budou zveřejněny na stejné internetové stránce. Respondenti si mohou zažádat, aby byly jejich odpovědi považovány za důvěrné. V daném případě na první straně svého podání výslovně uvedou, že si nepřejí, aby byly jejich odpovědi zveřejněny. Prohlášení o ochraně osobních údajů Účel a rozsah zpracování osobních údajů: Komise vaše osobní údaje zaregistruje a dále zpracuje v rozsahu nezbytném pro další práci s vašimi odpověďmi do veřejné konzultace o hromadné žalobě. Tyto údaje budou zpracovány v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Budou zaregistrovány a uchovány po dobu, kdy bude s Vaším příspěvkem nutné dále pracovat. Z důvodu transparentnosti budou Vaše odpovědi, včetně jména a postavení ve Vaší organizaci, zveřejněny, zejména prostřednictvím internetových stránek Komise: Právo na opravu a osoba odpovědná za kontrolu osobních údajů: Požadujete-li ohledně zpracování svých osobních údajů nebo výkonu svých práv (např. přístup a oprava nepřesných nebo neúplných údajů) další informace, obraťte se, prosím, na: EC-collective-redress@ec.europa.eu Máte právo se kdykoli obrátit na evropského inspektora ochrany údajů na edps@edps.europa.eu CS 14 CS