Č. j. KRPS /TČ Mělník 15. září 2017 Počet stran: 6 Přílohy: bez příloh dat. zprávou

Transkript

1 JID: PCR01ETRfo POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Krajské ředitelství policie Středočeského kraje Územní odbor Mělník Oddělení hospodářské kriminality Bezručova 2796, Mělník Č. j. KRPS /TČ Mělník 15. září 2017 Počet stran: 6 Přílohy: bez příloh dat. zprávou Obec Kly k rukám starostky paní Ivety Fišerové ZÁBOŘÍ čp KLY Vyrozumění Kvalifikovaným posouzením obsahu Vašeho podání ( 59 odst.1 trestního řádu) ze dne označeného jako SEMIÁNOVÁ A SPOL. - PODEZŘENÍ NA ZNEUŽITÍ PRAVOMOCI ÚŘEDNÍ OSOBY A PADĚLÁNÍ A POZMĚNĚNÍ VEŘEJNÉ LISTINY KLY a provedeným šetřením podle 158 odst.1 trestního řádu a dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení podle 158 odst.3 trestního řádu. K tomuto Vám blíže uvádím: dne bylo na Okresní státní zastupitelství v Mělníku doručené písemné oznámení starostky obce Kly paní Ivety Fišerové, které se týká Podmětu o podezření ze spáchání trestných činů, a to ze strany osob zastupitelstva obce Kly, mimo jiné paní Mgr. Alicí Semiánovou, DiS. Oznámení bylo poté zasláno na zdejší součást policie ČR v Mělníku k provedení šetření dle 158 odst. 1 tr. řádu. Předmětem oznámení paní Ivety Fišerové jsou mimo jiné tyto skutečnosti: 1. Dne byla kontaktována pracovníkem České spořitelny Ludovítem Holbíkem s tím, že si potřebuje ověřit informaci ohledně přidělení oprávnění k účtu obce vedeného u České spořitelny. 2. Od společnosti Webhouse obdržela současně plnou moc, na základě které byl zrušen přístup k úřední desce obce Kly a internetovým stránkám současné starostce. Dle výše uvedeného dovodila, že na základě plné moci dotčená zmocněná osoba požádala Českou spořitelnu o přístup k účtu obce. Upozorňuje, že plná moc je vydaná osobou, která k tomu není oprávněna a je opatřena razítkem, které není razítkem obce, ale vyrobenou napodobeninou.

2 2. strana 3. Požádala o bezodkladné prošetření, zda se zastupitelé schválením usnesení č. 6-9 nedopouštějí trestného činu. Na základě těchto schválených usnesení chtějí převést peněžní prostředky obce soukromým osobám, a to velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem. Obci by tak vznikla značná škoda. 4. Dále požádala o prošetření, zda se paní A. Semiánová dopustila trestného činu tím, že na základě plné moci si nechala zřídit přístup na úřední desku a web obce a zrušila přístup současné starostce paní Ivetě Fišerová, která zajišťuje výkon přenesené působnosti, vede obec do řádných voleb v pozici starostky a je odpovědná za informování občanů, bohužel tímto krokem to není možné. 5. Obecně k situaci v obci Kly uvedla: v obci klesl počet zastupitelů pod zákonnou hranici 5 členů a budou se konat nové volby do obecního zastupitelstva dne 4. listopadu Až do řádných voleb vede obec starosta a místostarosta. I přes to 4 zastupitelé od opakovaně činí kroky a přijímají usnesení, která pravděpodobně nejsou v souladu se zákonem a vedou k obohacení soukromých osob. Osobou, která vystavila plnou je paní Hana Slámová, osobou, která jedná na základě plné moci za obec je paní Alice Semiánová. Další dva zastupitelé jsou: Pavel Michalíček, Jana Palanská. Součástí oznámení byla zmíněná plná moc ze dne , usnesení ze zastupitelstva ze dne a právní stanoviska tehdejších zástupců obce Kly. K samotné situaci v obci Kly se v uplynulé době opakovaně vyjádřil Odbor veřejné správy a kontroly při Ministerstvu vnitra České republiky (dále jen odbor MV ČR). Zmíněné vyjádření je vedené pod č.j. MV /ODK-2017 a je volně dostupné na oficiálních stránkách obce Kly. Zmíněný odbor MV ČR ve svém vyjádření k nastalé situaci v obci Kly se podrobně vyjádřil k většině bodů, které ve svém oznámení zmínila paní Iveta Fišerová. Ve zmíněném vyjádření jsou uvedené mimo jiné tyto zásadní skutečnosti: 1. Zastupitelstvo obce Kly v počtu čtyř členů je stále zastupitelstvem obce Kly se všemi rozhodovacími kompetencemi s výjimkou rozhodování o záležitostech podle 84 odst. 2 a 85 zákona o obcích (kromě rozpočtových opatření a pravidel rozpočtového provizoria). Pokles členů zastupitelstva obce způsobuje omezení některých kompetencí a aktivuje povinnost konat v obci nové volby. Pokles členů zastupitelstva obce však nemá vliv na samotné postavení zastupitelstva obce, které je i tak stále nejvyšším obecním orgánem, který (jako jediný Ústavou České republiky zmiňovaný orgán obce) stojí z hlediska výkonu samostatné působnosti nad ostatními orgány obce, včetně starosty obce, který je povinen plnit úkoly, které jsou mu zastupitelstvem obce (byt' pokleslým ) uloženy.

3 3. strana 2. Byť zákon o obcích v ustanovení 90 omezuje "pokleslé" zastupitelstvo obce ve výkonu určitých kompetenci (jde o tzv. vyhrazené kompetence podle ustanovení 84 odst. 2 a 85 zákona o obcích), není tímto ustanovením dotčeno ustanovení 84 odst. 4 zákona o obcích, podle kterého si (i pokleslé ) zastupitelstvo obce může vyhradit k rozhodování všechny záležitosti v samostatné působnosti. V realitě obce Kly, ve které se rada obce nevolí, si tak stávající čtyřčlenné zastupitelstvo obce může pro sebe usnesením vyhradit k rozhodnutí vše, o čem by jinak samostatně mohla rozhodovat starostka obce (resp. dosavadní starostka obce), případně rozhodovací kompetenci starostky obce omezit (např. umožnit jí samostatně rozhodovat jen do určitého finančního limitu apod.). Pokud by starosta obce takováto omezující rozhodnutí zastupitelstva nerespektoval, jedná v rozporu se zákonem o obcích. 3. Vzhledem k tomu, že zákon o obcích se zmiňuje o vyhrazených kompetencích toliko ve vztahu k zastupitelstvu obce a radě obce, nelze ve vztahu ke starostovi obce hovořit o tom, že by měl některé kompetence vyhrazeny. To platí i pro ustanovení 103 odst. 1 zákona o obcích, dle kterého starosta obce zastupuje obec navenek. Je tak možné, aby si zastupitelstvo obce (včetně stávajícího zastupitelstva obce Kly) vyjma rozhodovacích kompetencí, vyhradilo též kompetenci zastupovat obec navenek, což bude v praxi realizováno tak, že bude usnesením pověřen člen zastupitelstva obce (odlišný od starosty obce) k tomu, aby v určité věci za obec jednal navenek (s ohledem na ústavní postavení zastupitelstva obce si lze představit, že takovýmto způsobem bude starosta obce kompetence za obec jednat i zcela zbaven, s výjimkou záležitostí, kde tomu brání zvláštní právní předpisy, např. procesní předpisy). Výše uvedené skutečnosti (pozn. pod č. 1-3) lze aplikovat bez dalšího i v situaci, kdy funkci starosty obce vykonává na základě ustanovení 107 zákona o obcích tzv. dosavadní starosta obce. Předmětné stanovisko Ministerstva vnitra, které je orgánem pověřeným k výkonu kontroly a dozoru nad výkonem samostatné působnosti orgánů obcí a gestorem zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), vychází ze setrvalého právního názoru Ministerstva vnitra na danou problematiku, který byl též obšírně prezentován i v několika stanoviscích pro obec Kly (např. č. j. MV /ODK2017, nebo MV /ODK-2017). Dále byl ke spisovému materiálu začleněný Zápis z jednání zastupitelstva obce Kly ze dne , jehož výstupem je Usnesení ze zastupitelstva obce Kly ze dne V obou těchto oficiálních písemnostech obce Kly je vždy 6 základních bodů, které byly dne zastupitelstvem obce Kly projednány. Ve 4. bodě Zápisu z jednání zastupitelstva obce Kly ze dne je v závěrečné části uvedeno: "Zastupitelstvo obce si nechalo vyrobit nové razítko Obce Kly bez státního znaku, které je podle nových pravidel nutno používat ve věcech spadajících do samostatné působnosti obce, které si plně vyhrazuje zastupitelstvo. Pro tyto záležitosti je - tedy dosavadní razítko se státním znakem od dnešního dne neplatné." V samotném oznámení nebyly uvedeny žádné konkrétní trestné činy. V daném případě však připadaly v úvahu např. tyto trestné činy: Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle 220 tr. zákoníku, Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle 221 tr. zákoníku, případě trestný čin Zneužití pravomoci úřední osoby podle 329 tr. zákoníku. Mezi další možné trestné činy, které v dané věci připadaly v úvahu, a které ve svém oznámení nepřímo zmínila paní Iveta Fišerová, je i trestný čin Padělání a pozměnění veřejné listiny podle 348 tr. zákoníku a trestný čin Nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka podle 349 tr. zákoníku.

4 4. strana U trestného činu Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle 220 tr. zákoníku a rovněž i trestného činu Zneužití pravomoci úřední osoby podle 329 tr. zákoníku, je vyžadováno úmyslné zavinění pachatele, přičemž postačí i úmysl nepřímý. Z hlediska zavinění u ustanovení 329 musí úmysl pachatele kromě samotného jednání zahrnovat i úmysl způsobit někomu škodu nebo jinou závažnou újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, což nebylo u jednání paní Mgr. Semiánové DiS., jakožto ani u jiné osoby prokázáno. Ustanovení 220 o trestném činu porušení povinnosti při správě cizího majetku se vztahuje na osoby, jimž bylo svěřeno opatrování nebo spravování cizího majetku, proto se uplatňuje v případech, když u těchto osob nelze učinit závěr, že by ve své funkci obohatily sebe nebo jiného, ale zjistí se jen způsobení škody na opatrovaném či spravovaném cizím majetku. V souvislosti se schválením usnesení zastupitelstva obce Kly ze dne , přesněji pod body 6-9, nebylo prokázáno úmyslné jednání ve smyslu ustanovení 220 tr. zákoníku a ani nebyla zjištěna škoda na spravovaném majetku obce Kly. Jak již bylo uvedeno, věc byla šetřena i pro podezření ze spáchání přečinu Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle 221 tr. zákoníku, kde je uvedeno, že kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu a v případě druhého odstavce škodu velkého rozsahu. Samotný trestný čin dle ustanovení 221 je nedbalostní alternativa trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku ve vztahu k jeho úmyslné formě vyjádřené v ustanovení 220 tr. zákoníku. Může jít o zavinění z vědomé i nevědomé nedbalosti, ale musí jít o hrubou nedbalost ve smyslu 16 odst. 2 tr. zákoníku, takže zde je tímto trestní postih zúžen na závažnější případy nedbalostního zavinění. Další specifickou podmínkou trestní odpovědnosti podle 221 odst. 1 tr. zákoníku je, že již pro naplnění jeho základní skutkové podstaty se vyžaduje způsobení značné škody jinému. Vznik značné škody tedy musí být v příčinné souvislosti s porušením důležité povinnosti při opatrování nebo správě cizího majetku, k němuž došlo z hrubé nedbalosti. Značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně Kč. Okolností, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, je podle 221 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku způsobení škody velkého rozsahu na cizím opatrovaném nebo spravovaném majetku. Škodou velkého rozsahu se ve smyslu 138 odst. 1 tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně ,-Kč. Při zjišťování výše škody způsobené na věci nebo na jiné majetkové hodnotě se zde vychází z obecných kritérií podle 137 tr. zákoníku. Ke spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle 221 odst. 1 tr. zákoníku nestačí porušení jakékoli povinnosti, jež se týká opatrování nebo správy cizího majetku, ale musí jít o důležitou povinnost, tj. povinnost, která je z tohoto hlediska významnější. K dalšímu trestnému činu Padělání a pozměnění veřejné listiny podle 348 tr. zákoníku v souvislosti s vystavením shora uvedené plné moci je nutné nejprve blíže definovat veřejnou listinu. Podle 131 se veřejnou listinou rozumí listina vydaná soudem České republiky, jiným orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem k tomu pověřeným či zmocněným jiným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu nebo jiného subjektu, který listinu vydal, anebo osvědčující některou právně významnou skutečnost. Veřejnou listinou je i listina, kterou prohlašuje za veřejnou jiný právní předpis. Plná moc udělená např. mezi občany či jinými subjekty sama o sobě není veřejnou listinou ve smyslu ustanovení 348, o trestném činu padělání a pozměnění veřejné listiny, a to ani tehdy, byly-li podpisy na příslušné listině ověřeny notářem podle 72 odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Veřejnou listinou je plná moc jedině tehdy, byla-li pořízena formou notářského zápisu o právním úkonu podle 62 odst. 1 a násl. zákona č. 358/1992 Sb., a to se zřetelem k ustanovením 2 a 6 cit. zákona č. 358/1992 Sb. Samotné paděláním veřejné listiny se rozumí

5 5. strana úplné vyhotovení nepravé (falešné) listiny, která má vyvolat dojem listiny vydané příslušným orgánem a předepsaným způsobem. Není rozhodující, zda eventuálně obsah padělané listiny odpovídá skutečnosti. Padělaná listina by měla být způsobilá k oklamání, ale na úrovni dokonalosti padělku nezáleží. Paděláním veřejné listiny ve smyslu ustanovení 348 TrZ, o trestném činu padělání a pozměnění veřejné listiny, je třeba rozumět vyhotovení nepravé listiny takové povahy, která má vyvolat dojem listiny vydané předepsaným způsobem příslušným orgánem. Přitom není rozhodující, zda obsah nepravé listiny odpovídá přesně skutečnosti. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že nebyla naplněna skutková podstata trestnému činu Padělání a pozměnění veřejné listiny podle 348 tr. zákoníku. K poslednímu, zde zmíněnému trestnému činu Nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka podle 349 tr. zákoníku, opět v souvislosti s vystavením shora uvedené plné moci za současného užití nového razítka obce Kly bez státního symbolu, je nutné zmínit tyto skutečnosti. Pod pojmem neoprávněně vyrobí se rozumí jakékoli zhotovení úředního razítka (pod termínem úřední razítko v souvislostech této skutkové podstaty rozumíme razítko orgánů veřejné moci s vyobrazením státního znaku nebo razítko, jehož otisk je povinnou součástí listin, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné) anebo předmětu, který je způsobilý plnit jejich funkci bez právního důvodu. Samotný pojem razítko lze chápat ve dvou významech. Jako pomůcku ke zhotovení otisku nebo jako otisk sám. Protože ustanovení 349 rozlišuje mezi razítkem a jeho otiskem, je zřejmé, že v tomto případě má zákon na mysli razítko ve smyslu náčiní. Používání velkého a malého státního znaku je upraveno v 2 až 6 zákona č. 352/2001 Sb. Na razítkách orgánů veřejné moci se používá malý státní znak, který je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je uvedeno označení a sídlo orgánu, který razítko používá. Razítko, jehož otisk je povinnou součástí veřejných listin, je zejména úřední razítko soudu, notáře atd. V tomto konkrétním případě bylo nové razítko obce Kly bez státního symbolu vyhotoveno zastupitelstvem obce, a to z důvodů, které byly uvedeny v zápise z jednání zastupitelstva obce Kly dne , přesněji v závěrečné části bodu č. 4. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že nebyla naplněna skutková podstata trestnému činu Nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka podle 349 tr. zákoníku. Pol. orgán pro své rozhodnutí v této věci nashromáždil spisový materiál v odpovídajícím rozsahu, a to na základě prvotního oznámení paní Ivety Fišerové. Na základě jejího oznámení bylo ze strany policie ČR, Oddělení hospodářské kriminality v Mělníku vedeno šetření podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších změn a doplněních a podle 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších změn a doplněních, za účelem zjištění, zda byly ve věci oznámení paní Ivety Fišerové spáchány shora uvedené trestné činy. Pol. orgán kromě věcné stránky se zabýval i právní stránkou věci, tedy rozborem podezření ze spáchání možných trestných činů, v tomto případě tedy zmíněných trestných činů. Z provedeného šetření je zřejmé, že oznamovatelka, tedy paní Iveta Fišerová, nevyužila v předmětné věci všechny mimo trestní prostředky k jejímu vyřešení, přičemž trestní právo se má z podstaty principu ultima ratio uplatňovat pouze tam, kde jiné prostředky ochrany práv jsou vyčerpané, neúčinné nebo nevhodné. Tato zpráva pol. orgánu o provedeném šetření podle 158 odst. 1 trestního řádu nezbavuje právo zúčastněných osob řešit věc cestou občanskoprávního řízení u příslušného civilního soudu.

6 6. strana Provedeným šetřením nebylo tedy zjištěno, že by se paní Mgr. Alice Semiánová, DiS., případně jakákoliv jiná osoba, dopustila nějakého trestného činu uvedeného v zákoně č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, kdy se provedeným šetřením nepodařilo zjistit skutečnosti odůvodňující postup pro zahájení trestního řízení podle 158 odst. 3 trestního řádu, byla věc dne založena na zdejším Oddělení hospodářské kriminality v Mělníku pro případnou další služební potřebu, neboť jak bylo výše uvedeno, není dáno podezření ze spáchání trestného činu, přestupku ani jiného správního deliktu. Poučení: Orgány činné v trestním řízení projevují svoji vůli jak rozhodnutím, tak i opatřením. Obsah a forma opatření nejsou přesněji trestním řádem upraveny a nelze proti nim uplatnit opravný prostředek. Vzhledem k tomu, že nebyly shledány důvody k zahájení trestního řízení podle 158 odst.3 tr.řádu, není možno ve věci podat řádný opravný prostředek( stížnost dle 141 tr. řádu). Místo opravného prostředku (stížnosti 141 tr. řádu) máte právo v dané věci podat opětovný podnět, pokud bude obsahovat nové skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo se s tímto podáním obrátit na příslušné státní zastupitelství v rámci jeho působnosti v dozoru nad zachováním zákonnosti v předsoudním stádiu trestního řízení. Podle 157 odst.2, písm.a) trestního řádu je státní zástupce oprávněn na policejním orgánu vyžadovat k přezkumu i spisy v nichž nebyly zahájeny úkony trestního řízení. Na podkladě výše uvedených skutečností, bude Vaše podání uloženo bez dalšího opatření pod výše uvedeným Č.j. nprap. Tomáš Sikora vrchní inspektor Oddělení hospodářské kriminality Mělník datová schránka: 2dtai5u