Jaromice nad Rokytnou

Transkript

1 Plán odpadového hospodáství pvodce odpad Svazku obcí Skládka TKO samostatná píloha Jaromice nad Rokytnou Srpen 2011 ISES, s.r.o. M. J. Lermontova Praha 6

2 Identifikaní údaje Objednatel: Název: Svazek obcí Skládka TKO Zastoupený: Vladimír Mrka, pedseda pedstavenstva Sídlo: Komenského nám. 17, Tebí I: Ve vcech technických: Pavel Gregor, editel Bankovní spojení: SOB, a.s., Tebí,.ú.: /0300 Zpracovatel: Název firmy: ISES, s.r.o. Právní forma: spolenost s ruením omezeným Sídlo: M.J. Lermontova 25, Praha 6 I: DI: CZ Bank. spoj.: SOB Praha 1,.ú.: /0300 Tel., fax: , ises@ises.cz Statutární zástupce: Ing. Vladimír Klatovský, CSc. Odborný garant: Ing. Karel Bursa ešitelé: Ing. Zuzana Stehlíková Mgr. Jitka Kluzová Ing. Dana Laštovková 2

3 Obsah: 1 ÚVOD ÚEL PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ MSTA PSOBNOST A DOBA PLATNOSTI POH MSTA ANALYTICKÁ ÁST VŠEOBECNÉ INFORMACE - STRUNÁ CHARAKTERISTIKA MSTA JAROMICE NAD ROKYTNOU PEHLED DRUH A KATEGORIÍ PRODUKOVANÝCH ODPAD, ZPSOBY NAKLÁDÁNÍ S NIMI A ZPSOB JEJICH... VYUŽITÍ NEBO ODSTRANNÍ PRODUKCE ODPAD NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ZPTNÝ ODBR ZAÍZENÍ NA VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ ODPAD PROGNÓZA VÝVOJE VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO ZPSOBU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY S POŽADAVKY STANOVENÝMI V ZÁKON A PROVÁDCÍCH PRÁVNÍCH PEDPISECH NÁVRHOVÁ ÁST ZÁVAZNÁ ÁST - STRATEGICKÉ CÍLE A OPATENÍ KRAJSKÉHO PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ A... VYHODNOCENÍ SOUASNÉHO STAVU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ PVODCE VI OPATENÍM POH KRAJE VYSOINA OPATENÍ K PEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPAD, OMEZOVÁNÍ MNOŽSTVÍ A NEBEZPENÝCH VLASTNOSTÍ ODPAD ZÁSADY PRO NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY ZÁSADY PRO NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPENÝMI ODPADY ZÁSADY PRO NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI ODPADY Odpady s obsahem PCB Odpadní oleje Odpadní baterie a akumulátory Kaly z istíren odpadních vod Odpady z výroby oxidu titaniitého Odpady azbestu Autovraky Stavební a demoliní odpady Záivky Pneumatiky Elektrošrot Zdravotnické odpady ZÁSADY PRO VYTVÁENÍ JEDNOTNÉ A PIMENÉ SÍT ZAÍZENÍ K NAKLÁDÁNÍ S ODPADY PODÍL VYUŽÍVANÝCH ODPAD PODÍL ODPAD UKLÁDANÝCH NA SKLÁDKU STARÉ ZÁTŽE ÚZEMÍ A ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ KRAJE V MIMOÁDNÝCH SITUACÍCH SMRNÁ ÁST TECHNICKÁ A TECHNOLOGICKÁ OPATENÍ Smsný komunální odpad Separovaný sbr a výkup druhotných surovin Nakládání s objemnými odpady a použitelnými výrobky Nakládání s biologicky rozložitelnými a spalitelnými odpady Nakládání s nebezpenými odpady Zptný odbr výrobk, elektrošrot, autovraky Nakládání se stavebními a demoliními odpady Skládkování odpad Sanace starých zátží a prevence škod TECHNICKO-ORGANIZANÍ OPATENÍ ADMINISTRATIVNÍ OPATENÍ

4 4 MANAGEMENT ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ SOUHRN STANOVENÝCH POŽADAVK A LHT K DOSAŽENÍ CÍL POH MSTA PRBŽNÉ CÍLE A OPATENÍ STEDNDOBÉ A DLOUHODOBÉ CÍLE A OPATENÍ INDIKÁTORY STAVU A ZMN ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ ADMINISTRATIVNÍ NÁSTROJE ÍZENÍ OH ZPSOB ORGANIZANÍHO ZABEZPEENÍ ÍZENÍ ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ MSTA VETN SEZNAMU VNITNÍCH DOKUMENT AKTUALIZACE POH MSTA AKTUALIZACE POH MSTA PÍJMY A VÝDAJE NA ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ, STRUKTURA ZDROJ A DYNAMIKA ZMN - KOMUNÁLNÍ ODPAD EKONOMICKÉ ÍZENÍ OH PÍJMY A VÝDAJE SOUHRN BUDOUCÍCH NÁKLAD PÍLOHY OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA JAROMICE NAD ROKYTNOU SYSTÉMY ZPTNÉHO ODBRU SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAF SEZNAM OBRÁZK

5 1 Úvod 1.1 Úel Plánu odpadového hospodáství msta Povinnost zpracovat Plán odpadového hospodáství pvodce odpad (dále jen POH) ukládá každému pvodci odpad zákon. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon, ve znní pozdjších pedpis (dále jen zákon o odpadech). POH zpracovávají pvodci odpad, kteí produkují ron více než 10 t nebezpeného odpadu nebo více než t ostatního odpadu. Zpracovaný POH musí být v souladu se závaznou ástí ešení Plánu odpadového hospodáství kraje a jejími zmnami. Pvodce odpad, který ke dni vyhlášení závazné ásti ešení Plánu odpadového hospodáství kraje nebo její zmny produkuje množství odpad nad stanovený limit, je povinen zpracovat návrh POH do 1 roku od vyhlášení závazné ásti ešení Plánu odpadového hospodáství kraje nebo její zmny. Ostatní pvodci jsou povinni zpracovat návrh POH do 1 roku od dosažení produkce odpad nad stanovený limit. Pvodce odpad je povinen kopii návrhu svého POH nebo jeho zmny zaslat krajskému úadu, píslušnému podle sídla provozovny pvodce odpad, a to nejpozdji do 3 msíc od jeho zpracování. V pípad, že návrh POH neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a provádcím právním pedpisem nebo není v souladu se závaznou ástí ešení Plánu odpadového hospodáství kraje a její zmnou, píslušný krajský úad do 3 msíc ode dne obdržení návrhu POH sdlí pvodci odpad své pipomínky. Pvodce odpad je povinen do 3 msíc ode dne doruení pipomínek píslušného KÚ zaslat tomuto KÚ upravený POH se zapracovanými pipomínkami. 1.2 Psobnost a doba platnosti POH msta Plán odpadového hospodáství pvodce odpad je závazným podkladem pro jeho innosti. POH se zpracovává na dobu 5 let od data zpracování, tj. od roku 2011 do roku 2016 a musí být zmnn pi každé zásadní zmn podmínek, na jejichž základ byl zpracován, a to nejpozdji do 3 msíc od zmny podmínek. 5

6 2 Analytická ást 2.1 Všeobecné informace - struná charakteristika msta Jaromice nad Rokytnou Msto Jaromice nad Rokytnou spadá z hlediska územn správního pod kraj Vysoina (NUTS 3). Kraj Vysoina spolu s Jihomoravským krajem náleží do územní organizaní jednotky Jihovýchod (NUTS II). Msto Jaromice nad Rokytnou (Kód obce: , NUTS 4: CZ0634) je povenou obcí. Mstský úad Jaromice nad Rokytnou je poveným obecním úadem. Úadem obce s rozšíenou psobností je mstský úad v Tebíi. Msto Jaromice nad Rokytnou se skládá ze 7 ástí: Bo ov, Jaromice nad Rokytnou, Ohrazenice, Popovice, Píložany, Ratiboice a Vacenovice. Jaromice nad Rokytnou jsou msto ležící v Jaromické kotlin Jevišovické pahorkatiny na úpatí eskomoravské vrchoviny asi 13 km od Tebíe. eka Rokytná dlí msto na dv ásti severní a jižní. V parku státního zámku Jaromice nad Rokytnou vytvoili lidé dv její slepá ramena, dnes patrná jen pi vyšším stavu vody. Pímo u Jaromic pijímá Rokytná vody potoka Rokytky (jinak též zvaného Jaromika) a Štpánovického potoka. Msto založil kníže Jaromír z rodu Pemyslovc, který ve zdejších lesích ulovil zdatného jelena šestnácteráka. Místo se mu zalíbilo, a proto pikázal les vymýtit a založit msto nesoucí jeho jméno. Svtovosti msto dosahuje svou bohatou kulturní tradicí. Ve své historii se staly dvakrát významným kulturním centrem celého kraje i národa. Poprvé to bylo na zaátku 18. století, kdy za Jana Adama Questenberka, budovatele pekrásného barokního zámku a kostela, znly hudbou a zpvem: roku 1738 bylo na jaromickém zámku sehráno 10 oper, 18 komedií a celá ada píležitostných skladeb. A v roce 1730 zde zaznla první eská opera O pvodu Jaromic. Podruhé to bylo na zaátku 20. století, kdy na nov postavenou školu pišel uitel Václav Jebavý, ve svt již známý básník Otokar Bezina. Brzy nato se staly Jaromice Mekkou, kam putovali básníci, umlci a jeho ctitelé, aby zde nacházeli inspiraci, potchu a posilu srdce i duše. Ve mst stojí jist za shlédnutí již výše uvedený barokní zámecký komplex, který patí k nejmohutnjším zámeckým architekturám první poloviny 18. stol. u nás i v Evrop, chrám sv. Markéty, barokní sochy na most, špitál s kaplí sv. Kateiny a další historické památky. Také je možné navštívit Muzeum Otokara Beziny nebo Mstské kulturní stedisko, Ve mst je jedna základní a jedna mateská škola. Dle SÚ mlo msto Jaromice nad Rokytnou k celkem obyvatel. Zdroj: webové stránky msta; evidence SÚ, 6

7 Odpadové hospodáství msta Jaromice nad Rokytnou - charakteristika Organizaní zabezpeení ízení odpadového hospodáství: V souasné dob se msto ídí následujícími vnitními dokumenty, které se týkají odpadového hospodáství: obecn závazná vyhláška. 2/2009, o systému shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a odstra ování komunálních a stavebních odpad, obecn závazná vyhláška. 4/2010, o místním poplatku za provoz systému shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a odstra ování komunálních odpad. Správu odpadového hospodáství msta má na starosti paní Iveta Palátová, referentka odboru správy majetku msta, tel : Služby týkající se odpadového hospodáství v souasné dob zajišuje pro msto spolenosti: ESKO-T s.r.o. - Komenského nám. 17, Tebí TSMB s.r.o - Dopravní 1334, Moravské Budjovice TESMA Jaromice s.r.o. - Nádražní 1160, Jaromice nad Rokytnou Spolenost ESKO-T s.r.o. provozuje ve mst sbrný dvr. Spolenost TESMA Jaromice s.r.o. zajišuje ve mst úklid veejných prostranství, úklid erných skládek, údržbu mstské zelen, pop. další služby spojené s odpadovým hospodástvím ve mst. Spolenost TSMB s.r.o. zajišuje ve mst svoz smsného komunálního odpadu a svoz tídného odpadu. 7

8 Nakládání s vybranými druhy odpad V souladu s obecn závaznou vyhláškou. 2/2009, o systému shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a odstra ování komunálních a stavebních odpad se na území msta komunální odpad tídí na: 1. Tídný odpad, který se dále tídí na: a) papír, b) sklo iré a sklo barevné, c) plasty a nápojové kartony, d) kovy. 2. Nebezpené složky komunálního odpadu. 3. Objemný odpad. 4. Smsný komunální odpad. 5. Biologicky rozložitelný komunální odpad devo, vtve, tráva Tato vyhláška stanovuje systém nakládání s komunálními odpady vetn nakládání se stavebním odpadem vznikajících na katastrálním území msta Jaromice nad Rokytnou a místních ástech katastrálních územích Bo ov, Ohrazenice, Popovice, Píložany, Ratiboice a Vacenovice. Smsný komunální odpad V roce 2010 se na území msta nacházelo cca sbrných nádob na smsný komunální odpad. etnost svozu smsného komunálního odpadu se stanovuje podle kritérií pro pidlování odpadových nádob k jednotlivým nemovitostem na základ potu poplatník užívajících nádob. Objem nádob a etnost svozu se dle výše uvedených kritérií mže rzn kombinovat, vždy však musí být zachována zásada, že minimální objem nádoby pro 1 osobu musí init 30 l. Oddlené shromažování využitelných složek komunálních odpad Sbr využitelných složek komunálního odpadu je zaveden jako sbr komoditní. Využitelné složky komunálního odpadu (papír a lepenka, sklo bílé a barevné, plasty a nápojové kartony) jsou sbírány oddlen do speciálních sbrných nádob, urených pro danou složku. V roce 2010 se na území msta nacházelo 19 sbrných hnízd na tídný odpad. Ve mst je rozmístno 16 kontejner na papír, 22 kontejner na plasty (vetn nápojového kartonu). Dále 9 kontejner na bílé sklo a 18 kontejner na barevné sklo. Nádoby na využitelné složky komunálních odpad jsou sváženy svozovou spoleností dle druhu separované komodity. Bioodpad Biologicky rozložitelný odpad, který vzniká obanm pi údržb zahrad a dalších ploch obané kompostují na vlastních pozemcích, krom toho mají možnost jej odložit ve sbrném dvoe. Odpad vzniklý pi údržb hrobových míst a pi udržování istoty a poádku na hbitov se ukládá do velkoobjemového kontejneru u hbitova. Devní odpady se odváží do devaské firmy na zpracování. Údržbu mstské zelen provádí firma TESMA Jaromice s.r.o. 8

9 Objemný odpad Objemné odpady mohou obané odložit ve sbrném dvoe. Stavební odpad Obané msta (fyzické osoby) mohou stavební a demoliní odpad odkládat do kontejneru ve sbrném dvoe, a to v souladu s limity a podmínkami uvedenými v provozním ádu sbrného dvora. Stavební odpad je dále možné, po dohod se správcem skládky, odkládat na skládku odpad Petrvky. Sbr nebezpených složek komunálního odpadu Nebezpené složky komunálního odpadu mohou obané msta odkládat ve sbrném dvoe, ve stanovenou provozní dobu. Nepoužitelné (prošlé) léky lze v souladu se zákonem. 378/2007 Sb., o léivech, odevzdávat v lékárnách na území msta, kde je možno odevzdávat i rtuové teplomry. Pokud je organizován sbr uritých nebezpených složek komunálního odpadu prostednictvím sbren a výkupen, mohou obané odevzdávat nebezpené složky komunálního odpadu i zde. 9

10 Zpsoby nakládání s odpady na území msta zachycuje následující schéma: papír a lepenka sbr ve školách tídící linka sklo barevné a bílé plasty a nápoj. kartony kontejnerový sbr donáškový, odvozný sbrný dvr materiálové využívání bioodpad ostatní využitelné odpady místa zptného odbru použitých výrobk kompostárna nebezpený odpad drtící zaízení smsný odpad objemný odpad lékárny (léky) sbrné nádoby (popelnice / kontejnery) odstra ování spalováním stavební odpad velkoobjemové kontejnery odstra ování skládkováním Informace o odpadovém hospodáství msta lze získat na tchto místech: a) Mstský úad b) internetové stránky msta c) internetové stránky spolenosti ESKO-T s.r.o. - d) místní tisk Zpravodaj e) místní rozhlas. 10

11 2.2 Pehled druh a kategorií produkovaných odpad, zpsoby nakládání s nimi a zpsob jejich využití nebo odstranní PRODUKCE ODPAD Celkové množství vyprodukovaného odpadu v asové ad je uvedeno v tabulce 2.2.1a. Souhrnná tabulka uvádí pehled množství odpadu, jejichž pvodcem je msto Jaromice nad Rokytnou v jednotlivých letech, dále zmnu produkce a mrnou produkci odpadu na jednoho obyvatele v roce Obecn lze konstatovat, že v celém sledovaném období docházelo k postupnému nárstu množství vyprodukovaných odpad ve srovnání s rokem 2005 bylo vyprodukováno v roce 2010 o cca 227 t odpad více. Celková produkce odpad dosáhla v roce 2010 hodnoty 1585 t, což je v pepotu na 1 obyvatele 370 kg odpad. Celková produkce odpad je blíže specifikována v komentái pod grafem 2.2.1a. Tabulka 2.2.1c poskytuje pehled o produkci komunálních odpad v asové ad Tato tabulka zachycuje množství vyprodukovaných komunálních odpad, jejichž pvodcem je msto Jaromice nad Rokytnou v jednotlivých letech, dále zmnu produkce a mrnou produkci odpadu na 1 obyvatele v roce Produkované odpady jsou dlouhodob z více než 95 % odpady komunální, vývoj produkce komunálních odpad je tedy shodný s vývojem celkové produkce odpad. Z hlediska produkce komunálních odpad je v souasné dob velká pozornost zamena na separaci využitelných složek. Na území Jaromic nad Rokytnou se v souasné dob tídí papír, plast spolen s nápojovými kartony a sklo v lenní na bílé a barevné. Prmrná výtžnost separovaného sbru využitelných složek komunálního odpadu se (papír, plast, sklo) v kraji Vysoina dosáhla v roce 2010 hodnoty 38,56 kg/obyv./rok. Obané msta Jaromic nad Rokytnou dle evidence vytídili v roce 2010 v pepotu na 1 obyvatele celkem 25,81 kg/obyv./rok. (pozn. v roce 2009 to bylo ale 35,34 kg). Produkce nebezpených odpad v asové ad je uvedena v tabulce 2.2.1e. Tabulka zobrazuje pehled množství vyprodukovaných nebezpených odpad, jejichž pvodcem je msto Jaromice nad Rokytnou v jednotlivých letech, dále zmnu produkce a mrnou produkci odpadu na jednoho obyvatele v roce V letech 2005 až 2007 se na celkové produkci nebezpených odpad nejvtší mrou podílely použité výrobky podléhající zptnému odbru (elektrické a elektronické zaízení, baterie a záivky), evidované jako nebezpený odpad. Po roce 2007 produkce nebezpených odpad výrazn klesla, což lze pisuzovat úspšnému zavedení zptného odbru do praxe (použité výrobky v režimu zptného odbru nejsou evidovány u pvodce jako odpad). V roce 2010 byla celková evidovaná produkce nebezpených odpad 3,81 t. Produkce nebezpených odpad je blíže specifikována v komentái pod grafem 2.2.1f. 11

12 Tabulka 2.2.1a Celková produkce odpad msta Jaromice nad Rokytnou v letech Katalogové íslo odpadu Název druhu odpadu Jiné motorové, pevodové a mazací oleje Jiná rozpouštdla a smsi rozpouštdel Kategorie odpadu Produkce [t/rok] Zmna produkce /05 07/06 08/07 09/08 10/09 Mrná produkce v roce 2010* [kg/obyv] N 0,25 1,10 0,40 0,30 0,00 0,25 4,40 0,36 0,75 0,00 x 0,06 N 0,00 0,00 0,00 0,00 0,35 0,00 x x x x 0,00 0, Papírové a lepenkové obaly O 0,00 36,50 49,94 47,53 55,84 43,71 x 1,37 0,95 1,17 0,78 10, Plastové obaly O 0,16 23,13 30,14 23,72 24,77 25,63 144,56 1,30 0,79 1,04 1,03 5, Kovové obaly O 5,30 3,00 3,44 3,26 0,93 1,12 0,57 1,15 0,95 0,29 1,20 0, Smsné obaly O 0,00 6,66 6,12 7,78 4,92 5,68 x 0,92 1,27 0,63 1,15 1, Sklenné obaly O 0,00 29,30 35,76 42,95 34,33 37,12 x 1,22 1,20 0,80 1,08 8, Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné N 2,79 3,25 3,96 4,32 3,44 3,56 1,16 1,22 1,09 0,80 1,04 0, Pneumatiky O 15,70 19,13 31,18 20,97 19,32 17,53 1,22 1,63 0,67 0,92 0,91 4, Olejové filtry N 0,00 0,01 0,04 0,01 0,02 0,00 x 8,00 0,13 4,00 0,00 0, Nebezpené souástky neuvedené pod ísly až a a N 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 x 0,00 x x x 0, Olovný akumulátor N 0,00 1,10 0,00 0,00 0,00 0,00 x 0,00 x x x 0, Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk neuvedené pod O 6,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0, Hliník O 0,00 0,00 2,12 0,00 0,00 0,00 x x 0,00 x x 0, Železo a ocel O 10,70 14,48 5,96 4,76 15,17 15,34 1,35 0,41 0,80 3,19 1,01 3, Smsné kovy O 0,00 0,00 0,00 0,00 1,43 0,00 x x x x 0,00 0, Zemina a kamení neuvedené pod íslem O 14,06 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0,00 12

13 Katalogové íslo odpadu Název druhu odpadu Smsné stavební a demoliní odpady neuvedené pod ísly , a Kategorie odpadu Produkce [t/rok] Zmna produkce /05 07/06 08/07 09/08 10/09 Mrná produkce v roce 2010* [kg/obyv] O 12,20 43,99 40,44 1,36 25,83 29,78 3,61 0,92 0,03 18,99 1,15 6, Papír a lepenka O 27,99 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0, Sklo O 25,82 2,50 10,26 0,00 0,00 0,00 0,10 4,10 0,00 x x 0, Záivky a jiný odpad obsahující rtu N 0,12 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0, Vyazená zaízení obsahující chlorofluorouhlovodíky N 4,53 0,12 0,00 0,00 0,00 0,00 0,03 0,00 x x x 0, Jedlý olej a tuk O 0,00 0,02 0,01 0,00 0,00 0,04 x 0,70 0,00 x x 0, Baterie a akumulátory N 4,44 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0, Vyazené elektrické a elektronické zaízení obsahující nebezpené látky neuvedené pod ísly a Vyazené elektrické a elektronické zaízení neuvedené pod ísly , a N 5,72 0,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x 0,00 O 0,00 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00 x 0,00 x x x 0, Plasty O 23,64 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0, Kovy O 21,43 5,35 3,94 0,00 5,28 1,10 0,25 0,74 0,00 x 0,21 0, Jiný biologicky nerozložitelný odpad O 33,53 34,54 30,66 43,24 35,58 35,62 1,03 0,89 1,41 0,82 1,00 8, Smsný komunální odpad O 937, ,44 964, , , ,13 1,07 0,96 1,10 1,01 0,99 249, Objemný odpad O 225,64 227,61 283,99 256,39 295,34 300,09 1,01 1,25 0,90 1,15 1,02 70,16 CELKEM 1 377, , , , , ,70 1,06 1,03 1,01 1,05 0,99 370,52 Zdroj dat: Evidence odpad, svozová firma * vztaženo k potu obyvatel msta k (4 277 obyvatel) x nelze íseln vykázat 13

14 Graf 2.2.1a Celková produkce odpad msta v období v lenní: - produkce smsného komunálního odpadu (kat. íslo ), - produkce komunálních odpad vyjma SKO, - produkce zbývajících druh odpad (produkce bez SKO a KO). Produkce [t/rok] Produkce SKO Rok Produkce zbývajících druh odpad Produkce KO (vyjma SKO) Tabulka 2.2.1a a graf 2.2.1a poskytují pehled o celkové produkci odpad produkovaných mstem Jaromice nad Rokytnou v období let 2005 až Z analýzy celkové produkce odpad msta Jaromice nad Rokytnou ve sledovaném období je patrný mírn rostoucí trend celkové produkce odpad. V prbhu let 2005 až 2010 vzrostla celková produkce odpad o 15 %, prmrný mezironí pírstek iní 2,9 %. Rostoucí trend v roce 2010 již nepokraoval a došlo k mírnému poklesu produkce, ve srovnání s rokem 2009 o 17,45 t. Celkem bylo v roce 2010 mstem vyprodukováno 1 584,7 t odpad, což v pepotu na 1 obyvatele msta pedstavuje 370,52 kg odpad. Jak je z grafu dále patrné smsný komunální odpad je z hlediska množstevního hlavním produkovaným odpadem. V prmru se jeho podíl na celkové produkci pohybuje okolo 67 %. Pokud se pak zamíme na produkci komunálních odpad, tak na celkové produkci se podílejí mrou 96 %. Problematickou oblastí je evidence biologicky rozložitelných odpad. V evidenci odpad msta žádné biologicky rozložitelné odpady nejsou. S rostlinným materiálem z údržby mstské zelen je v souasné dob nakládáno mimo režim zákona o odpadech, respektive formou pedcházení vzniku odpadu, stejn jako s odpadem ze zahrad a domácností oban. 14

15 Tabulka 2.2.1b Celková produkce komunálních odpad v letech Katalogové íslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Produkce [t/rok] Zmna produkce /05 07/06 08/07 09/08 10/09 Mrná produkce v roce 2010* [kg/obyv] Papírové a lepenkové obaly O 0,00 36,50 49,94 47,53 55,84 43,71 x 1,37 0,95 1,17 0,78 10, Plastové obaly O 0,16 23,13 30,14 23,72 24,77 25,63 144,56 1,30 0,79 1,04 1,03 5, Kovové obaly O 5,30 3,00 3,44 3,26 0,93 1,12 0,57 1,15 0,95 0,29 1,20 0, Smsné obaly O 0,00 6,66 6,12 7,78 4,92 5,68 x 0,92 1,27 0,63 1,15 1, Sklenné obaly O 0,00 29,30 35,76 42,95 34,33 37,12 x 1,22 1,20 0,80 1,08 8, Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné N 2,79 3,25 3,96 4,32 3,44 3,56 1,16 1,22 1,09 0,80 1,04 0, Papír a lepenka O 27,99 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0, Sklo O 25,82 2,50 10,26 0,00 0,00 0,00 0,10 4,10 0,00 x x 0, Záivky a jiný odpad obsahující rtu N 0,12 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0, Vyazená zaízení obsahující chlorofluorouhlovodíky N 4,53 0,12 0,00 0,00 0,00 0,00 0,03 0,00 x x x 0, Jedlý olej a tuk O 0,00 0,02 0,01 0,00 0,00 0,04 x 0,70 0,00 x x 0, Baterie a akumulátory N 4,44 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0, Vyazené elektrické a elektronické zaízení obsahující nebezpené látky neuvedené pod ísly a Vyazené elektrické a elektronické zaízení neuvedené pod ísly , a N 5,72 0,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x 0,00 O 0,00 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00 x 0,00 x x x 0, Plasty O 23,64 0,00 x x x x 0, Kovy O 21,43 5,35 3,94 0,00 5,28 1,10 0,25 0,74 0,00 x 0,21 0,26 15

16 Katalogové íslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Produkce [t/rok] Zmna produkce /05 07/06 08/07 09/08 10/09 Mrná produkce v roce 2010* [kg/obyv] Jiný biologicky nerozložitelný odpad O 33,53 34,54 30,66 43,24 35,58 35,62 1,03 0,89 1,41 0,82 1,00 8, Smsný komunální odpad O 937, ,44 964, , , ,13 1,07 0,96 1,10 1,01 0,99 249, Objemný odpad O 225,64 227,61 283,99 256,39 295,34 300,09 1,01 1,25 0,90 1,15 1,02 70,16 CELKEM 1 318, , , , , ,80 1,04 1,04 1,05 1,03 0,99 355,81 Zdroj dat: Evidence odpad, svozová firma * vztaženo k potu obyvatel msta k (4 277 obyvatel) x nelze íseln vykázat Odpady vyprodukované obany jsou odpady obce a tudíž by mly být zaevidovány pod kódem 20 Komunální odpady. Proto jsou do pedchozí tabulky zaazeny i odpady, které nejsou uvedeny pod kódem 20, ale dle zákona o odpadech by mly být. Ke komunálním odpadm je nutno piíst také odpady uvedené pod kódem vyseparované obaly, protože podle odstavce g) 2 vyhlášky. 381/2001 Sb., Katalog odpad, se oddlen sbíraný obalový odpad (vetn jeho smsí) vždy, i v pípad, že byl vytídn z komunálního odpadu, zaazuje do skupiny 15 01, nikoli

17 Graf 2.2.1b Celková produkce komunálních odpad v letech v lenní: - smsný komunální odpad, - objemný odpad, - využitelné složky komunálního odpadu v. BRO, - nevyužitelný komunální odpad. Produkce [t/rok] Rok Zbývající nevyužitelný odpad Využitelný odpad Objemný odpad Smsný KO Podíl komunálních odpad na celkové produkci se v celém sledovaném období pohybuje okolo 90 %. Majoritní podíl, z hlediska množstevního, jak na celkové produkci, tak na produkci komunálních odpad zaujímá smsný komunální odpad. Celková produkce SKO byla v letech 2005 až 2010 vyrovnaná s lehce rostoucí tendencí. Trend postupného roního nárstu produkce smsného komunálního odpadu je patrný nejen pi porovnání údaj z rzných míst naší republiky, ale podobný nárst vykazují i vysplé zem EU. V roce 2010 bylo vyprodukováno celkem t SKO, což v pepotu na 1 obyvatele msta iní 249,7 kg SKO. Obdobn stoupá i množství objemného odpadu. Oddlenému sbru objemných odpad a jejich následnému roztídní na složky, které lze využít a na složky nevyužitelné, je dležité vnovat pozornost, nebo je obecn známo, že tém 50 % objemných odpad tvoí složky využitelné (kovy, devo,...). Množství vytídných využitelných složek komunálního odpadu také mírn narstá, jejich podíl na celkové produkci komunálních odpad se v celém sledovaném období pohybuje do 10 %. V pepotu na 1 obyvatele msta Jaromice nad Rokytnou bylo v roce 2010 vyprodukováno 335,81 kg komunálních odpad, což je mírn nižší hodnota než je celorepublikový prmr. Statistika udává, že každý oban R vyprodukuje ron pes 400 kg komunálních odpad. 17

18 Graf 2.2.1c Produkce objemného odpadu v letech Produkce [t/rok] Rok V roce 2010 bylo vyprodukováno celkem 300,1 t objemného odpadu, což v pepotu na 1 obyvatele msta iní 70,2 kg objemného odpadu. Studie uvádjí, že prmrná produkce objemného odpadu je 70 kg/obyv./rok Tabulka 2.2.1c - Podíl vybraných druh odpad na produkci komunálních odpad v letech Podíl smsného komunálního odpadu na produkci komunálního odpadu v [%] 71,10 72,91 67,79 71,26 70,10 70,19 objemného odpadu na produkci komunálního odpadu v [%] 17,11 16,57 19,96 17,17 19,18 19,72 separovaných složek 1 na produkci komunálního odpadu v [%] 7,91 7,75 9,81 8,39 8,19 7,51 Zdroj dat: Evidence odpad Z tabulky 2.2.1c je znatelný píznivý trend podíl využitelných složek vyseparovaných z komunálního odpadu roste. 1 Zahrnuta produkce odpad katalogových ísel: , , , , ,200102,200139,

19 Graf 2.2.1d Separovaný sbr využitelných složek komunálního odpadu v letech Produkce [t/rok] Rok papír plast v. NK sklo barevné sklo bílé Ve mst Jaromice nad Rokytnou se tídí papír, plast (vetn PET lahví a nápojových karton), sklo (bílé a barevné). Celkové množství využitelných složek vyseparovaných z komunálního odpadu každoron narstá. V roce 2010 bylo celkem vytídno 106,5 t využitelných složek odpadu. Z hlediska váhového množství tídí obané nejvíce papír, jehož produkce mla v letech 2005 až 2009 rostoucí trend a v roce 2009 obané vytídili tém 56 t papíru. V roce 2010 avšak došlo k výraznému poklesu, a to na hodnotu 43,7 t odpadu. Druhou nejastji separovanou komoditou je sklo, které se ve mst Jaromice nad Rokytnou tídí od roku 2008 oddlen na barevné a bílé. Separace skla do roku 2008 roste, avšak rostoucí trend od roku 2009 již nepokrauje. V roce 2010 bylo celkem vytídno 37,12 t skla, z toho 29,81 t skla barevného a 7,31 t skla bílého. Tetí tradin separovanou komoditou jsou plasty, které se ve mst Jaromice nad Rokytnou tídí spolen s nápojovými kartony. U této komodity mžeme sledovat vyrovnaný trend v celém sledovaném období. Celkem bylo v roce 2010 vytídno 25,63 t plast. Tabulka 2.2.1d - Výtžnost separovaného sbru dle potu obyvatel v letech Komodita Produkce na 1 obyvatele [kg/rok] eská republika Ø 2009 Papír 6,6 8,6 11,7 11,2 13,1 10,2 16,8 Plast v. NK 5,6 5,5 7,1 5,6 5,8 6,0 8,9 Sklo 6,1 7,5 10,8 10,1 8,1 8,7 10,4 Zdroj: Evidence msta Jaromice nad Rokytnou, EKO-KOM a.s. 19

20 Graf 2.2.1e Nárst výtžnosti separovaného sbru v pepotu na 1 obyvatele v letech Produkce [kg/obyvatele/rok] ,2 + 8,0-2,8 + 0,2-2, Rok Papír Plast v. NK Sklo (bílé a barevné) Tabulka 2.2.1e - Vývoj potu sbrných nádob na využitelné složky komunálního odpadu a celkového potu sbrných hnízd v letech Poet nádob Rok Papír Plast v. NK Sklo barevné Sklo bílé Kovové obaly Poet sbrných hnízd Zdroj: Dotazník EKO-KOM Poet stanoviš se od roku 2006 zvýšil o 2 hnízda a sí byla zahuštna 14 nádobami na tídný sbr komunálního odpadu. V roce 2010 pipadalo na 1 stanovišt kontejner na tídný sbr 225 obyvatel msta Jaromice nad Rokytnou. 20

21 Tabulka 2.2.1f Celková produkce nebezpených odpad v letech Katalogové íslo odpadu Název druhu odpadu Jiné motorové, pevodové a mazací oleje Jiná rozpouštdla a smsi rozpouštdel Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné Kategorie odpadu Produkce [t/rok] Zmna produkce /05 07/06 08/07 09/08 10/09 Mrná produkce v roce 2010* [kg/obyv] N 0,25 1,10 0,40 0,30 0,00 0,25 4,40 0,36 0,75 0,00 x 0,06 N 0,00 0,00 0,00 0,00 0,35 0,00 x x x x 0,00 0,00 N 2,79 3,25 3,96 4,32 3,44 3,56 1,16 1,22 1,09 0,80 1,04 0, Olejové filtry N 0,00 0,01 0,04 0,01 0,02 0,00 x 8,00 0,13 4,00 0,00 0, Nebezpené souástky neuvedené pod ísly až a a N 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 x 0,00 x x x 0, Olovný akumulátor N 0,00 1,10 0,00 0,00 0,00 0,00 x 0,00 x x x 0, Záivky a jiný odpad obsahující rtu N 0,12 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0, Vyazená zaízení obsahující chlorofluorouhlovodíky N 4,53 0,12 0,00 0,00 0,00 0,00 0,03 0,00 x x x 0, Baterie a akumulátory N 4,44 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x 0, Vyazené elektrické a elektronické zaízení obsahující nebezpené látky neuvedené pod a N 5,72 0,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x 0,00 CELKEM 17,85 5,70 4,40 4,63 3,81 3,81 0,32 0,77 1,05 0,82 1,00 0,89 Zdroj dat: Evidence odpad, svozová firma * vztaženo k potu obyvatel msta k (4 277 obyvatel) x nelze íseln vykázat 21

22 Graf 2.2.1f Celková produkce nebezpených odpad v letech Produkce [t/rok] 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0, Nebezpené odpady Rok Použité výrobky podléhající zptnému odbru (evidované jako NO) Tabulka 2.2.1f a graf 2.2.1f poskytují pehled o produkci nebezpených odpad produkovaných mstem Jaromice nad Rokytnou v asové ad 2005 až Jak je patrné z grafu 2.2.1f, tak v roce 2005 se na celkové produkci nebezpených odpad výraznou mrou podílely použité výrobky, které podléhají dle zákona o odpadech znní pozdjších pedpis, zptnému odbru. Jedná se pedevším o vyazená elektrická a elektronická zaízení a vyazená zaízení obsahující chlorofluorouhlovodíky. V roce 2005 došlo k nabytí úinnosti novely zákona o odpadech, jejíž souástí bylo transponování ustanovení o nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zaízeními (dále jen EEZ) vycházející ze smrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zaízeních. Byl stanoven konkrétní rozsah povinností, který zahrnoval mj. povinnost zajistit zptný odbr EEZ pocházejících z domácností. Použité výrobky, které jsou sbírány v režimu zptného odbru, již nejsou evidovány jako odpad u pvodce, ale až u zpracovatele. V roce 2006 již mžeme sledovat výrazný pokles produkce nebezpených odpad, který je spojen pedevším s fungujícím systémem zptného odbru u EEZ, které již v tomto roce v evidenci odpad nenajdeme. V roce 2010 bylo celkem vyprodukováno 3,81 t nebezpených odpad. V pepotu na jednoho obyvatele msta bylo v roce 2010 vyprodukováno celkem 0,89 kg nebezpených odpad. 22

23 Graf 2.2.1g Produkce nejvýznamnjších nebezpených odpad v roce % 93% Obaly obsahující zbytky n.l. nebo obaly tmito látkami zneištné (kat ) Jiné motorové, pevodové a mazací oleje (kat ) Graf 2.2.1g zachycuje produkci nejvýznamnjších nebezpených odpad v roce V roce 2010 byly v Jaromicích nad Rokytnou produkovány pouze obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné (3,56 t) a jiné motorové, pevodové a mazací oleje (0,25 t). Graf 2.2.1h- Produkce vybraných druh nebezpených odpad v letech Produkce [tun/rok] Záivky ( ) Baterie a akumulátory ( ) Vyazená elektrická a elektronická zaízení ( ) Vyazená zaízení obsahující chlorofluorouhlovodíky ( ) Na grafu 2.2.1h je znázornna produkce vybraných druh odpad, které podléhají zptnému odbru. Z grafu je patrné, že od roku 2005 rapidn poklesla produkce tchto odpad a od roku 2007 je již nenajdeme díky fungujícímu zptnému odbru v evidenci odpad. 23

24 Tabulka 2.2.1g Identifikace hlavních druh NO* msta Jaromice nad Rokytnou v období Katalogové íslo odpadu Název druhu odpadu Produkce (t/rok) Dvody produkce 1) Jiné motorové, pevodové a mazací oleje 0,100 0,400 0,300 0,350 0,250 1,4 Obaly obsahující zbytky nebezpených * látek nebo obaly 3,245 3,959 4,321 3,436 3,560 1,4 tmito látkami zneištné Olejové filtry 0,050 0,040 0,005 0,020 1,4 Potenciální rizika 2) H3-B, H14, H15 H3-B, H4,H5, H14,H15 H4, H5, H14, H15 Opatení k omezení produkce/rizik 3) Oekávaná produkce 2015 (t/rok) 4) ANO 0,30 ANO 3,50 ANO 0, Olovné akumulátory 1,095 1,4 H4, H6, H8 ANO 0, Vyazené elektrické a elektronické zaízení obsahující nebezpené látky neuvedené pod ísly a ,110 4 Zdroj dat: Evidence odpad msta Jaromice nad Rokytnou, vlastní odborný odhad * Hmotnostn nejvýznamnjší H6, H14, H15 ANO 0,00 1) Ve sloupci d vody produkce jsou uvedeny íslice: 1 technologický pr bžn vznikající odpad, 2 odpad vznikající v d sledku jednorázových opatení (investiní akce, odstranní starých ekologických zátží apod.), 3 odpad vzniklý v d sledku nestandardních stav (havárie, odstranní neprodejných zásob výrobk, snižování skladových zásob surovin apod.), 4 oddlený sbr mobilní i stacionární (sbrné dvory) 2) Ve sloupci potenciální rizika jsou uvedeny nebezpené vlastnosti charakteristické pro odpad s využitím kód nebezpených vlastností (H1-H15). 3) Ve sloupci opatení k omezení produkce/rizik je uvedeno: ANO je k ešení problematiky odpadu pijato opatení v rámci POH, NE v rámci POH není nutno problematiku odpadu ešit. 4) Oekávaná produkce v roce Tabulka 2.2.1h Seznam nebezpených vlastností odpad (dle zákona o odpadech). Nebezpená vlastnost odpadu Kód Kód H1 Výbušnost H8 Žíravost H2 Oxidaní schopnost H9 Infeknost H3-A Vysoká holavost H10 Teratogenita H3-B Holavost H11 Mutagenita H4 Dráždivost H12 Schopnost uvol ovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami H5 Škodlivost zdraví H13 Senzibilita H6 Toxicita H14 Ekotoxicita H7 Karcinogenita H15 Schopnost uvol ovat nebezpené látky do životního prostedí pi nebo po odstra ování 24

25 2.2.2 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Všechny odpady vyprodukované na území msta byly pedány oprávnným osobám k jejich dalšímu zpracování nebo odstranní. V tabulce a a 2.2.2b je uvedeno jakým koneným zpsobem bylo s jednotlivými odpady nakládáno. Tabulka 2.2.2a Zpsob nakládání s odpady kategorie O (ostatní) v roce Katalogové íslo Název druhu odpad Kategorie odpadu kódy R1-R13 Nakládání 2010 (t/rok) kódy D1-D15 kódy N1-N15 s výjimkou N3 Soulad s POH kraje N3 ano ne Papírové a lepenkové obaly O R3 43,71 X* x Plastové obaly O R3 25,63 X* x Kovové obaly O R4 1,12 X* x Smsné obaly O R12 5,68 X* x Sklenné obaly O R5 37,12 X* x Pneumatiky O N1 17,53 X* x Železo a ocel O R4 15,34 X* x Smsné stavební a demoliní odpady neuvedené pod ísly , a O N12 29,78 X* x Jedlý olej a tuk O R9 0,04 X* x Kovy O R4 1,10 X* x Jiný biologicky nerozložitelný odpad O D1 35,62 X* x x Smsný komunální odpad O D ,13 X* x x 25

26 Katalogové íslo Název druhu odpad Kategorie odpadu kódy R1-R13 Nakládání 2010 (t/rok) kódy D1-D15 kódy N1-N15 s výjimkou N3 Soulad s POH kraje N3 ano ne Objemný odpad O D1 300,09 CELKEM 129, ,84 47,31 Zdroj dat:evidence odpadu X* Všechny odpady vyprodukované na území msta byly pedány oprávnným osobám k jejich dalšímu zpracování nebo odstranní. Všechny odpady vyprodukované na území msta byly pedány oprávnným osobám k jejich dalšímu zpracování nebo odstranní. V pedchozí tabulce je popsáno jakým koneným zpsobem bylo s jednotlivými odpady nakládáno. Hlavní negativem je, že veškerý smsný komunální odpad a taktéž oddlen sbíraný objemný odpad byl odstrann uložením na skládku. Bohužel v souasné dob není možné vzhledem k ekonomickým podmínkám a neexistenci vhodného zaízení s tímto odpadem nakládat jiným zpsobem. Do budoucna, však bude nutno vybudovat zaízení, pípadn iniciovat a podpoit vybudování zaízení, které umožní nakládat se smsným komunálním odpadem a s objemným odpadem jiným k pírod šetrnjším zpsobem. 26

27 Tabulka 2.2.2b Zpsob nakládání s odpady kategorie N (nebezpené) v roce Katalogové íslo Název druhu odpad Kategorie odpadu kódy R1-R13 Nakládání 2010 (t/rok) kódy D1-D15 kódy N1-N15 s výjimkou N3 Soulad s POH kraje N3 ano ne Jiné motorové, pevodové a mazací oleje N D1 0,25 X* x Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné N D1 3,56 X* x CELKEM 0,00 3,81 0,00 Zdroj dat: Evidence odpadu X* Všechny odpady vyprodukované na území msta byly pedány oprávnným osobám k jejich dalšímu zpracování nebo odstranní. 27

28 Tabulka 2.2.2c Vysvtlivky ke kódm nakládání s odpady (Vyhláška. 383/2001 Sb., v platném znní). Pvod odpad Produkce odpadu (vlastní vyprodukovaný odpad) Odpad pevzatý od p vodce jiné oprávnné osoby (sbr, výkup, shromaždování), nebo jiné provozovny Množství odpadu pevedené z minulého roku (z statek na skladu k 1.1. vykazovaného roku) Zpsob nakládání s odpady Využívání odpad Využití odpadu zpsobem obdobným jako paliva nebo jiným zpsobem k výrob energie Získání /regenerace rozpouštdel Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštdla (vetn kompostování a dalších biologických proces) Recyklace/znovuzískání kov a kovových slouenin Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiál Regenerace kyselin nebo zásad Obnova látek používaných ke snižování zneištní Získání složek katalyzátor Rafinace použitých olej nebo jiný zpsob optného použití olej Aplikace do pdy, která je pínosem pro zemdlství nebo zlepšuje ekologii Využití odpad, které vznikly aplikací nkterého z postup uvedených pod oznaením R1 až R10 Úprava odpad k aplikaci nkterého z postup uvedených pod oznaením R1 až R11 Skladování materiál ped aplikací nkterého z postup uvedených pod oznaením R1 až R12 (s výjimkou doasného skladování na míst vzniku ped sbrem) Odstra ování odpad Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (nap. skládkování apod.) Úprava pdními procesy (nap. biologický rozklad kapalných odpad i kal v pd apod.) Hlubinná injektáž (nap. injektáž erpatelných kapalných odpad do vrt, solných komor nebo prostor pírodního pvodu apod.) Ukládání do povrchových nádrží (nap. vypouštní kapalných odpad nebo kal do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.) Ukládání do speciáln technicky provedených skládek (nap. ukládání do oddlených, utsnných, zavených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostedí apod.) Biologická úprava jinde v této píloze nespecifikovaná, jejímž koneným produktem jsou sloueniny nebo smsi, které se odstra ují nkterým z postup uvedených pod oznaením D1 až D12 Fyzikáln-chemická úprava jinde v této píloze nespecifikovaná, jejímž koneným produktem jsou sloueniny nebo smsi, které se odstra ují nkterým z postup uvedených pod oznaením D1 až D12 (nap. odpaování, sušení, kalcinace) Spalování na pevnin Konené i trvalé uložení (nap. ukládání v kontejnerech do dol) Úprava složení nebo smíšení odpad ped jejich odstranním nkterým z postup uvedených pod oznaením D1 až D12 Úprava jiných vlastností odpad (krom úpravy zahrnuté do D13) ped jejich odstranním nkterým z postup uvedených pod oznaením D1 až D13 Skladování odpad ped jejich odstranním nkterým z postup uvedených pod oznaením Kód A00 B00 C00 Kód R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13 D1 D2 D3 D4 D5 D8 D9 D10 D12 D13 D14 D15 28

29 D1 až D14 (s výjimkou doasného skladování na míst vzniku odpadu ped shromáždním potebného množství) Ostatní Využití odpad na terénní úpravy apod. N1 Pedání kal OV k použití na zemdlské pd N2 Pedání jiné oprávnné osob (krom pepravce, dopravce) nebo jiné provozovn N3 Zstatek na skladu k vykazovaného roku N5 Peshraniní doprava odpadu z lenského státu EU do R N6 Peshraniní doprava odpadu do lenského státu EU z R N7 Pedání (díl, odpad) pro optovné použití N8 Zpracování autovraku N9 Prodej odpadu jako suroviny ( druhotné suroviny ) N10 Využití odpadu na rekultivace skládek N11 Ukládání odpad jako technologický materiál na zajištní skládky N12 Kompostování N13 Biologická dekontaminace N14 Protektorování pneumatik N15 Dovoz odpadu ze státu, který není lenským státem EU N16 Vývoz odpadu ze státu, který není lenským státem EU N17 Zpracování elektroodpadu N18 Pevzetí zptn odebraných nkterých výrobk nebo elektrozaízení N30 Odpad po úprav, pokud nedošlo ke zmn katalogového ísla N40 Inventurní rozdíl vyrovnání nedostatku odpadu N50 Inventurní rozdíl vyrovnání pebytku odpadu N53 Staré zátže, živelné pohromy, erné skládky apod. N60 Staré zátže, živelné pohromy, erné skládky apod. N63 Pozn.: V tabulce nejsou použity kódy tch zpsob, které jsou v R zakázány nebo nepichází v úvahu. 29

30 Tabulka 2.2.2d Celková produkce a nakládání s odpady v roce Popis Ostatní odpady Nebezpené odpady Odpady celkem [t/rok] [%] [t/rok] [%] [t/rok] [%] Produkce celkem 1 580,89 100,00 3,81 100, ,70 100,00 Úprava nebo využití (R2-R12; vetn N1-N15) s výjimkou N3 177,05 11,20 0,00 0,00 177,05 11,17 Skládkování 1 403,84 88,80 3,81 100, ,65 88,83 Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Zdroj dat: Evidence odpadu, vlastní šetení. Graf 2.2.2a Celková produkce a nakládání s odpady v roce ,32% Využití 7,68% Skládkování 0,00% Spalování V roce 2010 bylo vyprodukováno celkem 1 584,70 t odpad. Veškeré odpady byly pedány oprávnným osobám k jejich dalšímu zpracování nebo odstranní. Z grafu 2.2.2a je patrné, že cca 92 % z celkového množství vyprodukovaných odpad bylo ukládáno na skládky. Upravováno nebo dále využito je pouze necelých 8 % z celkové produkce odpad, pedevším vytídné využitelné složky jako papír, sklo, plasty, kovy a dále stavební odpady. 30

31 Tabulka 2.2.2e Celková produkce a nakládání s komunálními odpady v roce Popis Ostatní odpady Z OO* BRKO Nebezpené odpady Odpady celkem [t/rok] [%] [t/rok] [%] [t/rok] [%] [t/rok] [%] Produkce celkem 1 518,24 100,00 770,55 100,00 3,56 100, ,80 100,00 Úprava nebo využití (R2-R12; vetn N1-N15) 114,40 7,54 43,71 5,67 0,00 0,00 114,40 7,52 s výjimkou N3 Skládkování 1 403,84 92,46 726,84 94,33 3,56 100, ,40 92,48 Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Zdroj dat: Evidence odpadu, vlastní šetení *OO Ostatní odpady Graf 2.2.2b Celková produkce a nakládání s komunálními odpady v roce ,48% Využití Skládkování 7,52% 0,00% Spalování V roce 2010 bylo vyprodukováno celkem 1 521,80 t komunálních odpad. Veškeré komunální odpady byly pedány oprávnným osobám k jejich dalšímu zpracování nebo odstranní. Z grafu 2.2.2b je patrné, že cca 92,5 % z celkového množství vyprodukovaných komunálních odpad je ukládáno na skládky. Upravováno nebo dále využito je pouze 7,5 % komunálních odpad. 31

32 Tabulka 2.2.2f Množství vytídného odpadu z komunálního odpadu v letech let Druh vytídného odpadu [t/rok] [%] Pevažující zpsob sbru [t/rok] [%] Pevažující zpsob sbru [t/rok] [%] Pevažující zpsob sbru Papír 47,53 11,07 SN 55,84 12,13 SN 43,71 9,63 SN Plasty (smsné) 23,72 5,53 SN 24,77 5,38 SN 25,63 5,65 SN PET (pokud se sbírá oddlen) Sklo celkem 42,95 10,01 SN 34,33 7,46 SN 37,12 8,18 SN z toho: barevné 39,95 9,31 SN 26,33 5,72 SN 29,81 6,57 SN Nápojový karton bílé 3,00 0,70 SN 8,00 1,74 SN 7,31 1,61 SN Sbr spolu s plasty SN Sbr spolu s plasty SN Sbr spolu s plasty SN Kovy 3,26 0,76 SN,SD 6,21 1,35 SN,SD 2,22 0,49 SN,SD Biologicky rozložitelný odpad (BRO) Nebezpený odpad (z KO) Objemný odpad 0,00 0,00-0,00 0,00-0,00 0,00-4,32 1,01 SD 3,44 0,75 SD 3,56 0,78 SD 256,39 59,74 SD 295,34 64,15 SD 300,09 66,15 SD Další komodity 51,02 11,89-40,50 8,80-41,34 9,11 - Celkem 429,20 100,00 460,42 100,00 453,67 100,00 Zdroj dat: Evidence odpad Zpsob sbru: Sbrné nádoby Sbrné dvory Pytlový sbr Mobilní sbr Velkoobjemový kontejner Jiné SN SD PS MS VOK Jinak (slovn popsat zpsob) Jak je vidt z tabulky, tak množství vyseparovaných složek postupn narstá. Bohužel objemný odpad je velmi rozmanitý a obsahuje rzné složky, proto je jeho další využití velmi problematické a odpad je ukládán na skládku. 32

33 2.2.3 ZPTNÝ ODBR Zajistit zptný odbr použitých výrobk nabídnutých ke zptnému odbru jsou povinny právnické osoby nebo fyzické osoby oprávnné k podnikání, které výrobky uvedené v 38 odst. 1 zákona o odpadech a vyrábí nebo uvádí na trh v eské republice výrobky zahraniního výrobce (dále jen povinná osoba ), a to bez ohledu na výrobní znaku a do výše, které za vykazované období stanovené podle odstavce 10 tohoto ustanovení vyrobí nebo doveze. Povinnost zptného odbru se vztahuje na následující komodity [ 38 odst. 1 zákona o odpadech]: oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živiných nerost, pípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejmén 70 % hmotnostních olej, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou tchto pípravk, výbojky a záivky, pneumatiky, elektrozaízení pocházející z domácností [ 37g písm. f)]. Zptnému odbru dále podléhají baterie a akumulátory [ 30 a 31 zákona o odpadech]. Podrobnosti provedení zptného odbru jsou ošeteny vyhláškou. 237/2002 Sb., o podrobnostech zpsobu provedení zptného odbru nkterých výrobk, ve znní pozdjších pedpis. Sbrný dvr msta Jaromice nad Rokytnou je zptným místem použitých elektrozaízení (spolupráce s kolektivními systémy ASEKOL s.r.o., ELEKTROWIN a.s., EKOLAMP s.r.o. a ECOBAT s.r.o.) 33

34 2.2.4 ZAÍZENÍ NA VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ ODPAD Tabulka 2.2.4a Provozovaná zaízení k nakládání s odpady na území msta Jaromice nad Rokytnou. Název zaízení Kód zaízení Provozovatel/ Místo provozu (nakládání) Kódy zpracovávaných odpad Sbrný dvr ESKO-T s.r.o. / , , , , , , , , , , , S6 Jaromice nad Rokytnou Jaromice nad Rokytnou , , , , , , , , Ekometal Šrot s.r.o , , , , , , , , , , , Ekometal Šrot s.r.o. Sb Nádražní 1168, , , , , , , , , , , , sbrna surovin Jaromice nad Rokytnou , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Ekometal Šrot s.r.o. Ekometal Šrot s.r.o. S Nádražní 1168, sbr a demontáž autovrak N , , , , , , , , , , , Jaromice nad Rokytnou , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Zdroj dat: Seznam oprávnných osob k nakládání s odpady Úad kraje Vysoina Vysvtlivky: S6 sbrný dvr; Sb sbr odpadu; S10 sbrné místo autovrak; N9 zpracování autovraku 34

35 2.2.5 PROGNÓZA VÝVOJE Tabulka 2.2.5a Kvantifikovaný popis vývoje celkové produkce komunálních a dalších odpad msta. Odpad Celková produkce odpad [t/rok] [%] [t/rok] [%] [t/rok] [%] Komunální odpady 1 521,80 100, ,95 100, ,19 100,00 Vybrané složky oddleného sbru z KO: Papír 43,71 2,87 58,00 3,59 63,00 3,75 PET + plasty smsné 25,63 1,68 32,00 1,98 36,00 2,14 Sklo 37,12 2,44 40,00 2,48 43,00 2,56 Kovy 2,22 0,15 5,00 0,31 10,00 0,60 Objemný odpad 300,09 19,72 325,00 20,12 350,00 20,83 Biologicky rozložitelný odpad (bez papíru a objemného odpadu) celkem Nebezpené složky vyseparované z KO - z toho elektrická a elektronická zaízení 0,00 0,00 150,00 9,29 190,00 11,31 3,56 0,23 3,50 0,22 3,00 0,18 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Ostatní separace z KO 41,34 2,72 45,00 2,79 50,00 2,98 Celkem vyseparováno 453,67 29,81 658,50 40,78 745,00 44,34 Smsný komunální odpad 1 068,13 70,19 956,45 59,22 935,19 55,66 Biologicky rozložitelný komunální odpad - možno BRKO uložit na skládku - možno uložit SKO na skládku Zdroj dat: Evidence odpad, vlastní výpoet ,86-349,43-245,54-979,38-623,98-438,47 - Výše uvedená prognóza vychází ze všech dostupných údaj, které se odrážejí v údajích za rok Do budoucna se nepedpokládá žádná výrazná zmna struktury a potu obyvatel a neplánuje se ani zásadní zmna charakteristiky msta. Prognóza vývoje produkce KO pro rok 2013 a 2015 pedpokládá postupný nárst o 2 % za rok (v závislosti na rstu ekonomiky a spoteby domácností). Separace využitelných složek komunálního odpadu bude v dalších letech narstat, po roce 2013 avšak nebude již mezironí nárst u nkterých komodit píliš výrazný a hodnoty separace jednotlivých složek se pomalu ustálí, ideální stav by bylo dosažení míry 45 až 50 % vytídných využitelných složek komunálního odpadu z celkové produkce komunálních odpad. 35

36 Prognóza vývoje produkce objemného odpadu pro rok 2013 a 2015 pedpokládá už pouze mírný nárst v produkci tchto odpad. Studie uvádjí, že prmrná produkce objemného odpadu se pohybuje okolo 75 kg/obyv./rok, obané msta Jaromice nad Rokytnou v roce 2010 oddlen vytídili množství 300,09 t/rok, což v pepotu odpovídá 70 kg/obyv./rok objemného odpadu. U biologicky rozložitelných odpad je také pedpoklad, že jejich produkce bude v píštích letech narstat. Již dnes je v zákon o odpadech zakotveno, že si obec mže stanovit obecn závaznou vyhláškou obce systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a odstra ování komunálních odpad vznikajících na jejím katastrálním území vetn jejich biologicky rozložitelné složky. Je tedy možné, že s píchodem nového zákona o odpadech již bude povinnost obce stanovit systém nakládání s BRO na jejím území. V pípad zavedení oddleného sbru BRKO od oban, by produkce byla pak mnohem vyšší, než je uvedeno v prognóze. V prognóze je uvažováno vytídní v pepotu na 1 obyvatele msta 35 až 45 kg biologicky rozložitelných odpad. Produkce nebezpených odpad zstane do budoucna ustálená mírn bude klesat. Ostatní separace z komunálních odpad mírn vzroste. Z výše uvedené prognózy je nedležitjší zjištní, že podle platných pedpis stanovujících limity pro ukládaní BRKO na skládky, bude moci msto uložit v roce 2013 na skládku pouze 623,98 t smsného komunálního odpadu, piemž se pedpokládá, že žádná jiná složka komunálního odpadu obsahující BRKO nebude na skládku uložena. Takže do roku 2013 je nutno vyešit, jakým zpsobem bude nakládáno s více než 300 t SKO, které podle platných pedpis nebudou moci být uloženy na skládce. 36

37 2.2.6 VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO ZPSOBU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY S POŽADAVKY STANOVENÝMI V ZÁKON A PROVÁDCÍCH PRÁVNÍCH PEDPISECH Tabulka Vyhodnocení stávajícího zpsobu nakládání s odpady v roce 2010 neshody. Katalogové íslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Kód stávajícího zpsobu nakládání s odpadem Neshoda s požadavky zákona Jiný biologicky nerozložitelný odpad O D1 9a zákona o odpadech Smsný komunální odpad O D1 9a zákona o odpadech Objemný odpad O D1 9a zákona o odpadech Zdroj: Vlastní šetení Z vyhodnocení zpsobu nakládání s odpady msta v roce 2010 vyplynula jedna neshoda, která se týká 9a zákona o odpadech, ve kterém je zakotvena povinnost upednost ovat využití odpad ped jejich odstranním. Jedná se pedevším o skutenost, že veškerý smsný komunální odpad a objemný odpad je skládkován. V souasné dob však není možné vzhledem k ekonomickým podmínkám a neexistenci vhodného zaízení v kraji s tímto odpadem nakládat jinak. V zákon.154/2010 Sb., kterým se mní zákon o odpadech, je nov zakotvena hierarchie nakládání s odpady: a) pedcházení vzniku odpad, b) píprava k optovnému použití, c) recyklace odpad, d) jiné využití odpad, napíklad energetické využití, e) odstranní odpad. Od hierarchie zpsob nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základ posuzování životního cyklu celkových dopad zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné. 37

38 3 Návrhová ást 3.1 Závazná ást - strategické cíle a opatení krajského plánu odpadového hospodáství a vyhodnocení souasného stavu odpadového hospodáství pvodce vi opatením POH kraje Vysoina Závazná ást POH msta vychází ze závazné ásti POH kraje Vysoina a POH R. V dokumentu POH msta je pevzata krajská vyhláška a ve smrné ásti POH msta jsou navržena opatení vedoucí k dosažení stanovených cíl. Provázanost závazné a smrné ásti POH msta byla zvolena vložením odkaz (sloupec zpsob realizace), kdy v závazné ásti POH msta je uveden odkaz na opatení navržené k realizaci cíle ve smrné ásti POH msta. V pípad, že se krajský nebo republikový cíl nevztahuje na pvodce, cíl byl ponechán s odkazem, že plnní tohoto cíle se pvodce netýká. POH je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné innosti píslušných správních úad v oblasti odpadového hospodáství. V rámci svého odpadového hospodáství bude msto Jaromice nad Rokytnou v maximální možné míe podporovat naplnní krajských cíl stanovených v POH kraje Vysoina. Splnní strategických krajských cíl a opatení podpoí realizací svých vlastních dílích cíl a opatení stanovených ve smrné ásti POH msta OPATENÍ K PEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPAD, OMEZOVÁNÍ MNOŽSTVÍ A NEBEZPENÝCH VLASTNOSTÍ ODPAD Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Pvodci odpad aplikují zásady správné provozní praxe* v nakládání s odpady Indikátor Podíl pvodc se zavedenou správnou provozní praxí Cílová hodnota 50 % v roce 2005, 100 % v roce 2010 Zdroje dat Prbžné vyhodnocení dobrovolné dohody; pvodci odpad íslo cíle II Název cíle Pvodci odpad aplikují prevenní pístupy (IPP, CP, EMS/EMAS, BAT) Indikátor Podíl pvodc odpad uplat ujících prevenní pístupy Cílová hodnota 25 % v roce 2005, 50 % v roce 2010 Zdroje dat Prbžné vyhodnocení dobrovolné dohody; pvodci odpad íslo cíle III Název cíle Spotebitelé jsou trvale informováni o environmentálních** charakteristikách výrobk a služeb v okamžiku nákupu Indikátor Podíl informovaných spotebitel Cílová hodnota 75 % v roce 2005, 100 % v roce 2010 Zdroje dat Sociologický przkum * Nakládání s odpady v souladu se zákonem a aplikace prevenních pístup pro pedcházení vzniku odpad a omezování jejich nebezpených vlastností. ** Složení výrobku, možný vliv výrobku na ŽP po skonení životnosti, recyklovavatelnost jednotlivých složek výrobku, technologie výroby a její vliv na ŽP atd. 38

39 Opatení íslo opatení A B C D E F G I J K L Název opatení Minimalizovat objem a hmotnost výrobk pi zachování jejich funkních vlastností Provést zmny výrobních postup smrem k nízkoodpadovým technologiím a vyššímu využívání odpad Nahrazovat nebezpené materiály a složky mén nebezpenými, pokud je to technicky a ekonomicky možné Uplat ovat Národní program istší produkce a využívat programy SFŽP pro podporu preventivních postup Zavádt systémy environmentálního ízení a audit z hlediska ochrany životního prostedí Využívat všechny formy dobrovolných aktivit vedoucích k naplnní strategických cíl Informaní zabezpeení spotebitel o environmentálních charakteristikách výrobk a služeb Upednostnit ekologicky šetrné výrobky pi zadávání zakázek na úrovni orgán veejné správy Požadovat pi poskytování podpor uvol ovaných ze státních nebo komunálních rozpot v pípadech, kde je to vhodné, použití výrobk vyrobených nízkoodpadovou technologií Psobit prostednictvím pímé a nepímé podpory na zmnu chování podnikatelské i obanské sféry smrem k upednost ování výrobk píznivých z hlediska jejich vlivu na zdraví lidí a životní prostedí Napl ovat program environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty pro oblast odpadového hospodáství vetn zlepšení pístupu veejnosti k informacím o stavu odpadového hospodáství Soulad OH msta s POH KV netýká se msta netýká se msta Zpsob realizace - netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta - ásten realizováno ásten realizováno ásten realizováno ásten realizováno - J1 J2 J2, K1, K2 K1, K ZÁSADY PRO NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr nebezpených složek komunálního odpadu Indikátor Podíl nebezpených složek komunálního odpadu ve sbrném systému Cílová hodnota 50 % výskytu do roku 2005, 75 % výskytu do roku 2010 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21); rozbory složení komunálního odpadu íslo cíle II Název cíle Zajistit sbr, recyklaci a využití odpad spotebitelských obal Indikátor Podíl recyklovaných a využitých odpad obal Cílová hodnota Podle p. 3, zákona. 477/2001 Sb. Zdroje dat Souhrnná evidence MŽP 39

40 íslo cíle III Název cíle Zajistit sbr a využití vyazených zaízení (objemných odpad) Indikátor Podíl využitých vyazených zaízení Cílová hodnota 50 % výskytu do roku 2005, 75 % výskytu do roku 2010 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21); rozbory složení komunálního odpadu íslo cíle IV Název cíle Zvýšit materiálové využívání komunálních odpad Indikátor Podíl materiálov využitých komunálních odpad Cílová hodnota 50 % do roku 2010 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21); rozbory složení komunálního odpadu íslo cíle V Název cíle Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných komunálních odpad uložených na skládky Indikátor Podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpad Cílová hodnota Na 75 % hmotnostních do roku 2010, na 50 % hmotnostních do roku 2013, na 35 % hmotnostních do roku 2020 z výskytu biologicky rozložitelných komunálních odpad v roce 1995 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 21); rozbory složení komunálního odpadu íslo cíle VI Název cíle Dosplá populace má dostatek informací* k rozhodování Indikátor Podíl dostaten informované populace Cílová hodnota 100 % do roku 2005 Zdroje dat Sociologický przkum íslo cíle VII Název cíle Dtská populace prochází systémem ekologického vzdlávání, výchovy a osvty (EVVO) Indikátor Podíl dtské populace procházející systémem EVVO Cílová hodnota 100 % do roku 2005 Zdroje dat Výroní zprávy hodnocení Koncepce EVVO * Informace o vlivu jednotlivých výrobk na ŽP, o možnostech nakládání s výrobkem po skonení jeho životnosti, dále informace o možnostech nakládání s odpady atd.. Opatení íslo opatení A B C D Název opatení Zajistit etnost a dostupnost sbrných míst k odložení nebezpených složek komunálního odpadu Zajistit etnost a dostupnost sbrných míst k odložení využitelných složek komunálního odpadu Upednost ovat pi píprav a financování projekt odpadového hospodáství projekty infrastruktury pro odvozný systém sbru tídného komunálního odpadu ped ostatními projekty nakládání s odpady Zajistit etnost a dostupnost sbrných míst k odložení objemného odpadu Soulad OH msta s POH KV ásten zajištno provozem SD ásten zajištno provozem SD a kontejnery na separovaný sbr ásten zajištno ásten zajištno provozem SD Zpsob realizace C1, E1,F2 B1, B2, B3, B4, C1 B1, B2, B4, B5, J4 C1 40

41 íslo opatení E F G H I J Název opatení Vytváet podmínky k oddlenému shromažování jednotlivých druh biologicky rozložitelných druh odpad vznikajících v domácnostech, živnostech, prmyslu a úadech, mimo smsný odpad; omezovat zneišování biologicky rozložitelných odpad jinými odpady (zejména majícími nebezpené vlastnosti) Zvyšovat v maximáln možné míe množství materiálov využívaných druh odpad tvoících biologicky rozložitelné komunální odpady vytídné z komunálního odpadu, zejména papíru, lepenky, deva Podpoit vytvoení sít regionálních ekonomicky a technicky zdvodnných zaízení pro nakládání s komunálním odpadem v rámci dvou i více kraj se zamením na výstavbu kompostáren, zaízení pro anaerobní rozklad a mechanicko-biologickou úpravu tchto odpad Upednost ovat kompostování a anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpad (které nelze recyklovat) s využitím výsledného produktu zejména v zemdlství, pi rekultivacích, úpravách zelen; odpady, které nelze takto využít, upravovat na alternativní palivo a nebo energeticky využívat Motivovat veejnost k tídní nebezpených složek komunálního odpadu Podporovat použití vratných opakovan použitelných obal Soulad OH msta s POH KV ásten realizováno provozem SD ásten zajištno provozem SD a kontejnery na separovaný sbr ásten realizováno ásten realizováno ásten realizováno provozováním SD nelze ešit na úrovni msta Zpsob realizace B4, D1, D2, D3 A3, C2, D1, D2, D3 A3, A4, D3, J4 A3, A4, C2, D1, D2, D3, H1 C1, E ZÁSADY PRO NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPENÝMI ODPADY Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Snížit mrnou produkci nebezpených odpad Indikátor Podíl nebezpených odpad na celkové produkci Cílová hodnota O 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) íslo cíle II Název cíle Upravovat fyz.-chemickými postupy nebezpené anorganické odpady Indikátor Podíl upravených nebezpených anorganických odpad na celkové produkci Cílová hodnota 100 % do roku 2010 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) íslo cíle III 41

42 Název cíle Využívat energeticky nebezpené organické odpady Indikátor Podíl energeticky využitých nebezpených organických odpad na celkové produkci Cílová hodnota 100 % do roku 2010 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Opatení íslo opatení A B C D E Název opatení Kontrolovat výrobky a zaízení v souvislosti s omezováním jejich nebezpených vlastností po celou dobu jejich životního cyklu (LCA, ECOLABELING) Nahrazovat nebezpené materiály a výrobky, které by po ukonení životnosti pi následném využívání nebo odstra ování mohly mít nepíznivý vliv na lidi a životní prostedí Zajistit prbžné roní vyhodnocování systému nakládání s nebezpenými odpady Zajistit fyzikáln-chemickou úpravu nebezpených anorganických odpad Zajistit energetické využití nebezpených organických odpad Soulad OH msta s POH KV Zpsob realizace netýká se msta - netýká se msta - nelze ešit na úrovni msta ásten realizováno pedáním oprávnné osob ásten realizováno pedáním oprávnné osob - E1, E2 E1, E ZÁSADY PRO NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI ODPADY Na pvodce vybraných odpad a oprávnné osoby, které nakládají s vybranými odpady, se vztahují povinnosti pvodc a oprávnných osob, pokud není stanoveno jinak (zákon o odpadech, 25, odst.2) Odpady s obsahem PCB Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Zajistit v nejkratší možné dob, nejpozdji však do konce roku 2010, odstranní PCB, odpad s obsahem PCB a zaízení s obsahem PCB Indikátor Výskyt PCB, odpad s obsahem PCB a zaízení s obsahem PCB Cílová hodnota 0 % do konce roku 2010 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence zaízení a látek s obsahem PCB a zpsob jejich ohlašování (Vyhl. 384/2001 Sb., p. 2) 42

43 Opatení íslo opatení A B C D E Název opatení Dokonit a vyhodnotit inventarizaci PCB, odpad s obsahem PCB a zaízení s obsahem PCB vtším než 5 litr Odstranit PCB, odpady s obsahem PCB a zaízení s obsahem PCB postupy uvedenými ve zvláštních právních pedpisech Transformátory, jejichž provozní kapalina obsahuje mg/kg PCB mohou jejich vlastníci (držitelé) dekontaminovat nebo odstranit až na konci jejich životnosti Spolupracovat s MŽP pi vypracování metodiky pro sbr a následné odstra ování zaízení s obsahem PCB, které nepodléhají inventarizaci. Spolupracovat s MŽP pi provedení pasportizace míst (identifikace kontaminovaných objekt a materiál, míst havárií atd.) kontaminovaných PCB na území kraje Soulad OH msta s POH KV Zpsob realizace netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta Odpadní oleje Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr a využití odpadních olej a zvyšovat množství zptn odebraných odpadních olej Indikátor Podíl využitých odpadních olej z roního množství uvedeného na trh Cílová hodnota 38 % hmotnostních do roku 2006, 50 % hmotnostních do roku 2012 Zdroje dat Krajské informaní systémy o odpadech/ ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Opatení íslo opatení A B C D E Název opatení Zajistit zptný odbr a využití použitých minerálních olej bez nárok na úplatu Informovat spotebitele o zpsobu zajištní zptného odbru použitých minerálních olej Zabra ovat mísení odpadních olej v místech jejich vzniku, sousteování a skladování, s ohledem na jejich následné využití Ukonit spalování odpadních olej ve stedních a malých stacionárních zdrojích zneišování ovzduší v souladu s požadavky zákona. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší a o zmn nkterých dalších zákon Odpadní oleje nevhodné k materiálovému využití k pvodnímu nebo jinému úelu upravovat na alternativní paliva 43 Soulad OH msta s POH KV Zpsob realizace netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta, ale je podporováno pedáním oprávnné osob F Využívat všechny formy dobrovolných aktivit netýká se msta - -

44 íslo opatení Název opatení vedoucích k naplnní strategických cíl Soulad OH msta s POH KV Zpsob realizace Odpadní baterie a akumulátory Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr a využití s upednostnním recyklace použitých olovných akumulátor Indikátor Podíl využitých použitých olovných akumulátor z roního množství uvedeného na trh Cílová hodnota 85 % hmotnostních do roku 2005, 95 % hmotnostních do roku 2012 Zdroje dat Krajské informaní systémy o odpadech/ ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) íslo cíle II Název cíle Zajistit sbr a využití použitých Ni-Cd akumulátor s úplným využitím kovové substance Indikátor Podíl využitých použitých Ni-Cd akumulátor z roního množství uvedeného na trh Cílová hodnota 100 % hmotnostních do Zdroje dat Krajské informaní systémy o odpadech/ ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) íslo cíle III Název cíle Zajistit sbr a využití použitých penosných zdroj proudu Indikátor I Prmrná míra oddleného sbru Indikátor II Materiálové využití sebraných použitých penosných zdroj proudu Cílová hodnota I 100 g/obyv.rok do roku 2006 Cílová hodnota II 50 % do roku 2006 Zdroje dat Krajské informaní systémy o odpadech/ ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Opatení íslo opatení A B C D Název opatení Zajistit zptný odbr a využití použitých elektrických akumulátor, galvanických lánk a baterií bez nárok na úplatu Informovat spotebitele o zpsobu zajištní zptného odbru použitých elektrických akumulátor, galvanických lánk a baterií Oznaovat baterie a akumulátory a zaízení, do nichž jsou baterie a akumulátory zabudovány, údaji týkajícími se možností jejich zptného odbru a obsahu tžkých kov v nich obsažených Zajistit, aby spotebitel mohl baterie nebo akumulátory po upotebení ze zaízení, v kterém jsou zabudovány, pípadn vyžadují zabudování baterie a akumulátory, snadno vyjmout 44 Soulad OH msta s POH KV netýká se msta, ale je podporováno provozováním SD netýká se msta, ale je podporováno Zpsob realizace F1 F3 netýká se msta - netýká se msta -

45 íslo opatení E F G H I Název opatení Informovat spotebitele o nebezpeích spojených s protiprávním odstra ováním upotebených baterií a akumulátor Uplat ovat pi sbru, shromažování a tídní použitých baterií a akumulátor, postupy umož ující zvyšování úinnosti zptného odbru a jejich využití Nedovážet baterie a akumulátory, které obsahují více než 0,0005 hm. % rtuti (mimo knoflíkové baterie a lánky sestavené z knoflíkových lánk, jejichž obsah rtuti nepevyšuje 2 hm. %), vetn pípad, kdy jsou tyto baterie a akumulátory zabudovány do zaízení Nahrazovat pi výrob baterií a akumulátor nebezpené materiály a složky mén nebezpenými, s lepšími možnostmi jejich recyklace (minimáln v souladu s limity vymezenými v píslušných právních pedpisech) Využívat všechny formy dobrovolných aktivit vedoucích k naplnní strategických cíl Soulad OH msta s POH KV Zpsob realizace netýká se msta - netýká se msta, ale je podporováno provozováním SD F1, F3 netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta Kaly z istíren odpadních vod Strategické cíle íslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota Zdroje dat I Zvýšit využití kal OV zejména v zemdlství, pro rekultivace, kompostování a výrobu alternativních paliv Podíl využitých kal OV Není kvantifikace Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., p. 21); evidence Program použití kal na zemdlskou pdu (Vyhl. 382/2001 Sb., 5) Opatení íslo opatení A Název opatení Soulad OH msta s POH KV Zpsob realizace Omezovat produkci kontaminovaných kal z istíren komunálních odpadních vod netýká se msta B Stanovit program použití kal na zemdlskou pdu netýká se msta C Usilovat o energetické využití bioplynu u istíren s odpovídající produkcí kal netýká se msta Odpady z výroby oxidu titaniitého Netýká se kraje Vysoina ani pvodce odpadu Odpady azbestu Strategické cíle 45

46 íslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota Zdroje dat I Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostedí Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostedí Není kvantifikace Krajský informaní systém o odpadech; evidence kontrolních zpráv IŽP a ObÚ Opatení íslo opatení A B Název opatení Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostedí Využívat všechny formy dobrovolných aktivit vedoucích k naplnní strategických cíl Soulad OH msta s POH KV ásten zajištno provozem sbrného dvora ásten zajištno Zpsob realizace G1 G Autovraky Strategické cíle íslo cíle Název cíle Indikátor I Indikátor II I Zajistit sbr a využití autovrak Podíl optovn používané a využívané hmotnosti všech autovrak pevzatých za kalendání rok Podíl optovn používané a materiálov využívané hmotnosti všech autovrak pevzatých za kalendání rok Cílová hodnota I Autovraky vozidel vyrobených po : 85 % prmrné hmotnosti od , 95 % prmrné hmotnosti od ; Autovraky vozidel vyrobených ped : 75 % prmrné hmotnosti od Cílová hodnota II Autovraky vozidel vyrobených po : 80 % prmrné hmotnosti od , 85 % prmrné hmotnosti od Autovraky vozidel vyrobených ped : 70 % prmrné hmotnosti od Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; Centrální registr motorových vozidel; evidence kontrolních zpráv IŽP a ObÚ 46

47 Opatení íslo opatení A B C D E F Název opatení Vypracovat a uplat ovat systém certifikace právnických osob nebo fyzických osob oprávnných k podnikání, které provozují zaízení ke sbru a nebo zpracování vybraných autovrak Zídit a provozovat zvláštní úet urený pro nakládání s vybranými autovraky Vypracovat a uplat ovat systém odhlášení vozidla z evidence pouze po pedložení potvrzení o pevzetí vozidla do certifikovaného zaízení Zajistit na vlastní náklady systém sbru a zpracování vybraných autovrak a v rámci technických možností i sbru odpadních použitých souástí odstra ovaných pi opravách osobních automobil Stanovit místa pro umístní vozidel vyazených z evidence motorových vozidel, kde nedojde k poškození i ohrožení životního prostedí ani k narušení estetického vzhledu obce i zvlášt chránné ásti pírody a krajiny a nebude ohrožovat bezpenost a plynulost provozu na pozemních komunikacích Umisovat vozidlo vyazené z evidence na místo ureného obcí Soulad OH msta s POH KV nelze ešit na úrovni msta nelze ešit na úrovni msta Zpsob realizace je realizováno - nelze ešit na úrovni msta ásten realizováno nelze ešit na úrovni msta, ale je podporováno F Stavební a demoliní odpady Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr a využití stavebních a demoliních odpad Indikátor Podíl využitých stavebních a demoliních odpad ze vznikajících stavebních a demoliních odpad Cílová hodnota 50 % hmotnosti do % hmotnosti do Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) íslo cíle II Název cíle Odstra ovat veškeré nebezpené stavební a demoliní odpady po úprav fyzchemickými postupy na skládkách nebezpených odpad Indikátor Podíl odstranných upravených nebezpených stavebních a demoliních odpad na skládkách nebezpených odpad ze vznikajících nebezpených stavebních a demoliních odpad Cílová hodnota 100 % do Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) 47

48 Opatení íslo opatení A B Název opatení Zajistit sbr a využití stavebních a demoliních odpad Využívat všechny formy dobrovolných aktivit vedoucích k naplnní strategických cíl Soulad OH msta Zpsob s POH KV realizace podporováno a ásten realizováno provozováním G1, G2, J3 SD a odložnou plochou ásten zajištno G1, G2, J Záivky Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr a využití záivek Indikátor Podíl využitých použitých záivek ze vznikajících odpadních záivek Cílová hodnota 80 % hmotnosti do % hmotnosti do Zdroje dat Krajské informaní systémy o odpadech/ ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Opatení íslo Soulad OH msta Název opatení opatení s POH KV A Zajistit zptný odbr a využití použitých záivek bez netýká se msta, ale je nárok na úplatu podporováno provozováním SD B Informovat spotebitele o zpsobu zajištní zptného netýká se msta, ale je odbru použitých záivek podporováno C Zajistit sbr a využití použitých záivek netýká se msta, ale je podporováno provozováním SD D Využívat všechny formy dobrovolných aktivit vedoucích k naplnní strategických cíl nelze ešit na úrovni msta Zpsob realizace F1 F3 F Pneumatiky Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr a využití pneumatik Indikátor Podíl využitých použitých pneumatik z prodaných pneumatik v klouzavém prmru za léta Cílová hodnota 90 % hmotnosti do % hmotnosti do Zdroje dat Krajské informaní systémy o odpadech/ ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) Opatení 48

49 íslo Soulad OH msta Název opatení opatení s POH KV A Zajistit zptný odbr a využití použitých pneumatik netýká se msta, ale je bez nárok na úplatu podporováno provozováním SD B Informovat spotebitele o zpsobu zajištní zptného netýká se msta, ale je odbru použitých pneumatik podporováno C Zajistit sbr a využití použitých pneumatik netýká se msta, ale je podporováno provozováním SD D Využívat všechny formy dobrovolných aktivit vedoucích k naplnní strategických cíl Zpsob realizace F1 F3 F1 netýká se msta Elektrošrot Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Zajistit sbr a využití použitých chladniek používaných v domácnostech Indikátor Podíl chladniek používaných v domácnostech na celkovém potu chladniek používaných v domácnostech uvedených na trh v daném roce Cílová hodnota Není kvantifikován Zdroje dat Krajské informaní systémy o odpadech/ ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) íslo cíle II Název cíle Zajistit sbr a využití odpadních elektronických a elektrických zaízení (OEEZ)* Indikátor I Prmrná míra oddleného sbru Indikátor II Míra využití OEEZ Indikátor III Míra optovného použití a recyklace OEEZ Cílová hodnota I 4 kg OEEZ ze soukromých domácností/osobu.rok do Cílová hodnota II OEEZ spadající do kategorie pílohy IA prmrné hmotnosti: 1 a % 2,3,4,5,6,7 75 %; do Cílová hodnota III OEEZ spadající do kategorie pílohy IA prmrné hmotnosti: 1 a % 2,3,4,5,6,7 65 % výbojky 85 % Zdroje dat Krajské informaní systémy o odpadech/ ISO II; evidence roních zpráv o plnní povinnosti zptného odbru (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 19) * Smrnice EPaR 2002/96/ES o odpadních elektronických a elektrických zaízeních 49

50 Opatení íslo opatení A B C Název opatení Zajistit zptný odbr a využití použitých chladniek používaných v domácnostech bez nárok na úplatu Informovat spotebitele o zpsobu zajištní zptného odbru použitých chladniek používaných v domácnostech Zajistit sbr a využití použitých chladniek používaných v domácnostech Soulad OH msta s POH KV netýká se msta, ale je podporováno provozováním SD netýká se msta, ale je podporováno netýká se msta, ale je podporováno provozováním SD D Využívat všechny formy dobrovolných aktivit vedoucích k naplnní strategických cíl E Vypracovat a uplat ovat systém certifikace právnických osob nebo fyzických osob oprávnných nelze ešit na úrovni k podnikání, které provozují zaízení ke zpracování msta OEEZ F Zajistit bezplatný systém sbru OEEZ do netýká se msta, ale je podporováno provozováním SD Zpsob realizace F1 F3 F1 netýká se msta G Zajistit systém zpracování OEEZ netýká se msta H Zajistit financování sbru, zpracování, využití a environmentáln šetrného odstranní OEEZ od netýká se msta - - F1,F Zdravotnické odpady Strategické cíle íslo cíle I Název cíle Spalovat odpady ze zdravotnictví a veterinární pée (mimo ) Indikátor Podíl spálených odpad ze zdravotnictví a veterinární pée ze vznikajících odpad ze zdravotnictví a veterinární pée Cílová hodnota 100 % hmotnosti do Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Opatení íslo opatení A Název opatení Zajistit sbr a energetické využití odpad ze zdravotnictví a veterinární pée Soulad OH msta s POH KV Zpsob realizace netýká se msta - 50

51 3.1.5 ZÁSADY PRO VYTVÁENÍ JEDNOTNÉ A PIMENÉ SÍT ZAÍZENÍ K NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Integrovaný systém nakládání s odpady na území kraje Vysoina bude vytváen s využitím následujících opatení: Opatení íslo opatení A B C D E F G H I J K L Název opatení V maximální možné míe využívat stávající systémy nakládání s odpady pokud vyhovují požadavkm právního ádu Nová zaízení navrhovat v souladu s nejlepšími dostupnými technikami a technologiemi Preferovat integrované systémy nakládání s odpady, tzn. komplexní regionální systémy za pedpokladu zajištní logistiky a odbytu výstup Prokázat ekonomickou rentabilitu navrhovaného zaízení vzhledem ke kapacit a provozu zaízení za daných podmínek financování investice a provozu Zapracovat prostorové požadavky nových zaízení do územn-plánovací dok. všech stup Neohrožovat provozem zaízení lidské zdraví a jednotlivé složky životního prostedí, Podpoit existenci zaízení, u kterého bude ekonomicky a technicky prokázána úelnost jeho provozování na celostátní úrovni, vzhledem k pimenosti stávající sít zaízení po pedbžném projednání s kraji Stanovit podmínky pro materiálové využívání odpad v dalších vhodných zaízeních, která nejsou vedena jako zaízení na využívání odpad ve smyslu zákona, Zajistit potebné kapacity pro úpravu odpad vhodných pro zpracování na alternativní palivo Zajistit využívání vhodné a dostupné technologie k využívání alternat. paliv vyrobených z odpad a spoluspalování jinak nevyužitelných odpad Usilovat na všech úrovních veejné správy o efektivní zmny v ízení odpadového hospodáství vedoucí ke zvýšení kvality ízení a odpovdnosti pi rozhodování Usilovat na všech úrovních o zvýšení kvality služeb poskytovaných oprávnnými osobami Soulad OH msta s POH KV ásten realizováno Zpsob realizace A1, A2, A3, A4, B1, B5, C1,C2 realizováno - ásten realizováno ásten realizováno ásten realizováno ásten realizováno ásten realizováno A1, A2, A3, A4, B1, B5, C1, J4 A3, C2 J3 A4, C1, D3, E1 A4, J4 netýká se msta - netýká se msta - netýká se msta - ásten realizováno ásten realizováno E2, K1, K2 E2, K1 51

52 3.1.6 PODÍL VYUŽÍVANÝCH ODPAD Strategický cíl íslo cíle I Název cíle Zvýšit využívání odpad s upednostnním recyklace Indikátor Podíl využitých odpad ze vznikajících odpad Cílová hodnota 55 % do roku 2012 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20) Opatení íslo opatení A B C Název opatení Podporovat oddlený sbr a materiálové využití u všech skupin odpad, kde je to s ohledem na environmentální, technické, ekonomické a sociální podmínky možné Podporovat rozvoj trhu s recyklovanými výrobky; upednostnit výrobky z recyklovaných materiál a ekologicky šetrné výrobky pi zadávání zakázek na úrovni orgán veejné správy Požadovat pi poskytování podpor uvol ovaných ze státních nebo komunálních rozpot v pípadech, kde je to vhodné, použití recyklovaných výrobk nebo výrobk vyrobených nízkoodpadovou technologií Soulad OH msta s POH KV ásten realizováno ásten realizováno ásten realizováno Zpsob realizace B1, B2, B3, B4, B5, C D Zajistit zdravotní nezávadnost recyklovaných výrobk netýká se msta E Nepodporovat výstavbu spaloven komunálního netýká se msta - odpadu ze státních prostedk J1 J PODÍL ODPAD UKLÁDANÝCH NA SKLÁDKU Strategický cíl íslo cíle I Název cíle Omezovat odstra ování odpad skládkováním Indikátor Podíl odpad ukládaných na skládky Cílová hodnota O 20 % hmotnosti do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20, 21, 23) íslo cíle II Název cíle Snížit skládkování kal OV Indikátor Podíl skládkovaných kal OV Cílová hodnota max. 20 % do roku 2010, 10 % do roku 2013 Zdroje dat Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., p. 21); evidence Program použití kal na zemdlskou pdu (Vyhl. 382/2001 Sb., 5) 52

53 íslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota Zdroje dat III Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpad Podíl skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpad Není kvantifikace Krajský informaní systém o odpadech; evidence a ohlašování odpad a zaízení (Vyhl. 383/2001 Sb., p. 20, 21, 23) Opatení íslo opatení A B C D E F G H Název opatení Ukládat odpady na skládky jen v pípad, že s odpady nelze v daném míst a ase nakládat jiným zpsobem Zvýšit provozní a technologickou úrove provozovaných skládek; zpracovat a pedložit plán úprav skládky do s cílem sladit provozní a technický stav skládek s podmínkami stanovenými právem ES do Uzavít a rekultivovat skládky, které nejsou dlouhodob schopny plnit zákonné požadavky na provoz a technický stav; skládky odpad, které nespl ují podmínky stanovené zákonem o odpadech a provádcím právním pedpisem, provozovat nejdéle do na základ rozhodnutí krajského úadu v souladu se schváleným plánem úprav skládky Dodržovat dsledn požadavek zákazu ukládání odpad na skládky všech skupin (Vyhl. MŽP. 383/2001 Sb., 11, odst. 13, p. 8), vetn oddlen shromáždných biologicky rozložitelných odpad s výjimkou ešení krizových situací zpsobených živelními pohromami a jinými mimoádnými událostmi Provést provrku provozu a technického stavu všech provozovaných skládek odpad do Zajistit u pvodc odpad a provozovatel skládek pravidelnou kontrolu plnní povinností postupného omezování celkového množství odpad ukládaných na skládky a zákaz ukládání vybraných druh odpad na skládky Podporovat pemnu stávajících skládkových areál na centra komplexního nakládání s odpady, pokud jsou v souladu s hierarchií nakládání s odpady a Plánu odpadového hospodáství kraje Nepodporovat výstavbu nových skládek odpad ze státních prostedk Soulad OH msta s POH KV ásten realizováno realizováno Zpsob realizace H1 H1 netýká se msta - ásten realizováno H1 netýká se msta - realizováno ásten realizováno H1 A4, H1 netýká se msta - 53

54 3.1.8 STARÉ ZÁTŽE ÚZEMÍ A ODPADOVÉ HOSPODÁSTVÍ KRAJE V MIMOÁDNÝCH SITUACÍCH Strategický cíl íslo cíle I Název cíle Identifikovat, evidovat a prozkoumat všechny druhy starých zátží na základ aktivní prospekce, vetn kategorizace objektivními metodami Indikátor Podíl evidovaných starých zátží Cílová hodnota 100 % do roku 2005 Zdroje dat Existující databáze SZÚ a aktualizaní przkum íslo cíle II Název cíle Sanace starých zátží Indikátor Podíl sanovaných starých zátží ze všech starých zátží Cílová hodnota 100 % do roku 2015 Zdroje dat Existující databáze SZÚ a aktualizaní przkum íslo cíle III Název cíle Ochrana životního prostedí a zamezení environmentálních škod v dob mimoádných situací a zamezení nezákonného zbavování se odpadu Indikátor Podíl zákonn zbavovaných odpad Cílová hodnota Veškeré vznikající odpady Zdroje dat Evidence krizových štáb Opatení íslo Soulad OH msta Zpsob Název opatení opatení s POH KV realizace A Identifikace a sanace starých zátží území ásten realizováno I1, I B Navrhnout systém ízení odpadového hospodáství v dob mimoádné situace ásten realizováno I C Navrhnout systém prevence škod v dob mimoádných situací ásten realizováno I3 54

55 3.2 Smrná ást Pehled cíl POH msta a opatení (program) k jejich dosažení (vetn termín a pedpokládaných náklad), které bude msto Jaromice nad Rokytnou realizovat k naplnní strategických krajských cíl a opatení TECHNICKÁ A TECHNOLOGICKÁ OPATENÍ Smsný komunální odpad Cíl POH: A1 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Termín Pravidelný svoz smsného komunálního odpadu prbžn realizace: msto, svozová firma; pvodci odpad a) Pravidelný svoz smsného komunálního odpadu pro 100 % obyvatel msta. b) Ve spolupráci se svozovou spoleností optimalizovat svozovou trasu. c) Nadále nabízet smluvní zajištní svozu odpad pvodcm odpadu, kteí nemají uzavenou smlouvu s mstem pop. oprávnnou osobou k pevzetí odpadu (svozovou spoleností). opatení A, C 100 % obyvatel msta; 100 % pvodc odpadu poet obyvatel msta a pvodc odpadu bez zajištného pravidelného svozu odpad ano Smsný komunální odpad tvoí nejvtší položku z odpad produkovaných obcemi. Práv proto náklady na jeho svoz a následné nakládání s ním pedstavují nejvýznamnjší a nejvtší položku v nákladech na odpadové hospodáství msta. Každý oban má mstem zajištn pravidelný svoz odpad, v míst trvalého pobytu hradí obci poplatek za provozování systému nakládání s odpady. Povinností obce je umožnit všem obanm zapojit se do systému odpadového hospodáství obce a pravideln svážet smsný komunální odpad od všech obyvatel obce. Svoz smsného komunálního odpadu zajišuje pro msto oprávnná osoba. Je vhodné, aby svozové vozy, urené pro svážení SKO byly vybaveny mobilní jednotkou, která pomocí GPS penáší informace o daném vozu (poloha vozu, délka setrvání na stanovišti, atd.). Referent MÚ mající na starost odpadové hospodáství má tak možnost pravideln kontrolovat plnní svozové trasy pop. zda skuten došlo k výsypu kontejner a dle poteby pak ve spolupráci se svozovou spoleností vhodn optimalizovat svozové trasy mezi jednotlivými sbrnými místy. Navržením optimálních svozových tras lze dosáhnout úspory pohonných hmot, asu a nižšího opotebení vozidel. Odpady vznikající pi innosti podnikatelských subjekt: 55

56 Odpady, které vznikají pi innosti právnických a fyzických osob oprávnných k podnikání, nejsou odpady msta. Právnické a fyzické osoby oprávnné k podnikání, jsou povinny pedávat tyto odpady pouze osob oprávnné k jejich pevzetí podle 12 zákona o odpadech. Na toto pedání vyprodukovaných odpad musí být uzavena písemná smlouva. Pvodci, kteí produkují odpad zaazený podle Katalogu odpad 2 jako odpad podobný komunálnímu z innosti právnických osob a fyzických osob oprávnných k podnikání, si mohou na základ smlouvy se svozovou spoleností zajistit svoz odpadu. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. Náklady na odpadové hospodáství msta: S pedpokládaným nárstem odpad, odvozeným od zkušeností z EU, je zejmé, že do budoucna porostou i náklady spojené se svozem a nakládáním se smsným komunálním odpadem. Podle pedbžných odhad se dá oekávat prmrný roní nárst náklad o 5 až 10 %. Dalším faktorem, který zpsobí skokové navýšení ceny, je postupné zvýšení sazby základního poplatku za ukládání odpad na skládku, který stanovuje zákon v píloze íslo 6. Nov pipravovaný zákon o odpadech pedpokládá výrazné zvýšení poplatku za uložení odpadu na skládku. V pipravovaných verzích zákona je kalkulováno s ástkou až K za tunu u sládkovaného komunálního odpadu. Ve kterém roce bude tak výrazného navýšení dosaženo, bude zejmé až s pijetím nového zákona o odpadech. V dnešní dob je jisté pouze to, že poplatek bude dále rst. Kategorie odpadu (K/t uloženého odpadu) (K/t uloženého odpadu) (K/t uloženého odpadu) 2009 a dále (K/t uloženého odpadu)??? (K/t uloženého odpadu) Nebezpený ??? Komunální a ostatní Tyto vybrané poplatky se odvádjí do obecní pokladny obce na jejímž území skládka leží. Bohužel se dá pedpokládat, že do budoucna se budou dále zvyšovat. Skutená cena, kterou se platí za uložení odpadu na skládku, nesestává pouze z výše uvedeného poplatku, ale jsou do ní zapoítány náklady na budoucí rekultivaci, investiní náklady a provozní náklady, které jsou pravideln navyšovány o inflaci a v lo ském roce také o zmnné DPH. V souasné dob se cena za uložení jedné tuny komunálních odpad na skládku pohybuje v rozmezí 1200 K až 1500 K + náklady na dopravu. V budoucnu se bude stále zvyšovat. 2 Vyhláška. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad, Seznam nebezpených odpad a seznamy odpad a stát pro úely vývozu, dovozu a tranzitu odpad a postup pi udlování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpad (Katalog odpad) ve znní pozdjších pedpis. 56

57 Cíl POH: A2 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Udržovat nádoby na shromažování smsného KO v potu a stavu vyhovujícím potebám obyvatel msta Termín realizace: prbžn msto; svozová firma a) Udržovat (pípadn dovybavit a modernizovat) unifikované nádoby na shromažování smsného KO na standardu 4-6 l/obyvatele a den; maximální docházková vzdálenost 100 m. b) Pravidelná obnova a údržba mstského mobiliáe (odpadkových koš). c) Modernizovat svozovou techniku, minimáln na standard EURO IV. opatení A, C unifikované (modernizované) nádoby pro 100 % obyvatel msta modernizace 100 % nevhodné svozové techniky nespecifikován ano V systému odpadového hospodáství, který je zaveden ve mst Jaromice nad Rokytnou, jsou ve vtšin pípad unifikované nádoby na shromažování smsného komunálního odpadu (lidov popelnice) v majetku oban, kteí je využívají. Jelikož jsou obané vlastníky nádob, tak to znamená, že si je poizují na vlastní náklady. V zavedeném systému vychází pibližn na každé 4 obyvatele jedna popelnice. To v pepotu odpovídá standardm v EU i v naší republice. Optimální objem unifikovaných nádob na smsný komunální odpad je 4-6 l/obyvatele a den. Do budoucna bude nutné pouze udržovat souasný poet. Za samozejmou je považována pravidelná obnova a modernizace popelnic, které již dosloužily. Finanní náklady s tím spojené budou dále pln hradit obané. Pro podporu systému bude svozová firma i nadále na vyžádání oban prodávat potebné vhodné unifikované nádoby. Pro omezení množství emisí produkovanými svozovou technikou, pro snížení hlunosti a optimalizaci výkonu bude velmi vhodné požadovat po svozové firm pravidelnou modernizaci svozové techniky, minimáln na standart EURO IV.. 57

58 Cíl POH: A3 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Podporovat naplnní republikového a krajského cíle POH na zvýšení materiálového využití komunálních odpad msto Termín realizace: prbžn a) Podporovat dodržování hierarchie nakládání s odpady. b) V maximální možné míe podporovat separaci využitelných složek komunálního odpadu pímo u oban. c) Pi zpracování smsného komunálního odpadu, v závislosti na technických a ekonomických možnostech, požadovat využívání smsného komunálního odpadu ped jeho skládkováním. d) Pravideln informovat obany o správných zpsobech nakládání s komunálními odpady. opatení 3.1.2F, 3.1.2G, 3.1.2H, A, C, 3.1.5D neurena procento využití komunálního odpadu neurena Zákon.154/2010 Sb., kterým se zmnil zákon o odpadech, nov stanovil hierarchii nakládání s odpady: a) pedcházení vzniku odpad, b) píprava k optovnému použití, c) recyklace odpad, d) jiné využití odpad, napíklad energetické využití, e) odstranní odpad. Od hierarchie zpsob nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základ posuzování životního cyklu celkových dopad zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné. Závazná ást Plánu odpadového hospodáství eské republiky je souástí právního ádu R a tvoí pílohu naízení vlády. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodáství eské republiky. V ásti 3.6 Podíl recyklovaných odpad je stanoven strategický cíl zvýšit materiálové využití komunálních odpad na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem Tento cíl je souástí také krajského plánu odpadového hospodáství. Základním krokem, který msto provádí pro naplnní výše uvedeného cíle, je maximální podpora separace komunálních odpad, a pokud to lze, tak následné materiálové využití vyseparovaných odpad. Jako další krok pro podporu naplnní výše uvedeného republikového a krajského cíle bude msto, v závislosti na technických a ekonomických možnostech, pi nakládání s komunálními odpady upednost ovat využívání smsného komunálního odpadu ped jeho odstra ováním. Bohužel v souasné dob neexistuje v blízkém okolí zaízení, které by umož ovalo využívat SKO. ešení by mohl pinést projekt Integrovaný systém nakládání s odpady kraje Vysoina (ISNOV), který je v souasné dob pipravován. 58

59 Integrovaný systém nakládání s odpady kraje Vysoina (ISNOV) Variantní studie prokázala, že bez zajištní využívání SKO v kraji není možno zajistit splnní požadavk republikového a krajského POH na pokles skládkování BRKO a nkterých dalších. Dle studie byla jako ekonomicky a environmentáln nejpijatelnjší technologií pro využití SKO vyhodnocena varianta pímého energetického využití odpad. Na základ odborné studie rozhodla Rada kraje Vysoina o zahájení pípravy Integrovaného systému nakládání s odpady v kraji Vysoina (dále jen ISNOV), který zabezpeí lepší využívání potenciálu skrytého v odpadech. V první polovin roku 2010 zastupitelstva kraje a 15 mst s rozšíenou psobností projednala a schválila návrh smlouvy o spolupráci na píprav ISNOV, smlouva byla slavnostn podepsána dne 1. ervna 2010 na Krajském úadu kraje Vysoina. Kraj Vysoina uzavel v roce 2010 smlouvy o spolupráci na píprav Integrovaného systému nakládání s odpady kraje Vysoina (ISNOV) se všemi ORP v kraji. Cílem tchto smluv je zpracovat studii, která pesn stanoví, jakým zpsobem by se mlo v následujících letech ubírat odpadové hospodáství v regionu. Následovalo vytvoení ídící rady, tvoené zástupci všech smluvních stran a bylo vypsáno výbrové ízení na zpracovatele podrobných analýz a závrené studie, která doporuí reálné varianty ISNOV. Jako zpracovatel dokumentace k projektu ISNOV byla vybrána spolenost FITE a.s., Výstavní 2224/8, Ostrava-Mariánské Hory Na webových stránkách kraje Vysoina byl spuštn portál s názvem Integrovaný systém nakládání s odpadem v kraji Vysoina (ISNOV). Protože se jedná o citlivou problematiku, která se dotýká prakticky každého obana kraje Vysoina, chce kraj Vysoina postupovat bhem celé doby pípravy ISNOV zcela oteven, prbžn informovat o všech krocích a vést diskusi s veejností i odborníky. Zdroj: 59

60 Cíl POH: A4 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Podporovat aktivity Svazku týkající se pestavby Skládky odpad S-IOO3 Petrvky na centrum pro zpracování odpad Termín realizace: do 2015 msto a) Podporovat postupné pebudovávání a rozšiování areálu skládky Petrvky. b) Iniciovat a pípadn finann podpoit výstavbu a provoz zaízení na zpracování objemného odpadu a výstavbu a provoz zaízení na využití biologicky rozložitelných odpad v areálu skládky odpad Petrvky. opatení 3.1.2G, 3.1.2H, 3.1.5A, 3.1.5C, F, G, 3.1.7G neurena nespecifikován ano Problematickým cílem, který se nedaí na území eské republiky plnit je snižování množství skládkovaného biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO). Povinnost snižovat množství skládkovaného BRKO vyplývá ze Smrnice Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999 o skládkách odpad. Do naší legislativy se mimo jiné promítl pijetím cíle 3.8 v Plánu odpadového hospodáství eské republiky. Republikový cíl 3.8 Maximální množství organické složky ve hmot ukládané do skládek: V zájmu dosažení cíle snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpad (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky inil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledov v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce V následující tabulce jsou stanovené koeficienty BRO v komunálním odpadu ukládaném na skládku. Koeficient BRO v KO Kat. íslo odpadu Název odpadu ukládaném na skládku Papír a lepenka Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Odvy 0,6 0, Textilní materiály 0,5 0, Devo neuvedené pod íslem Biologicky rozložitelný odpad Smsný komunální odpad 0,54 0, Odpad z tržiš 0,8 0, Objemný odpad 0,5 0,7 V areálu skládky odpad Petrvky je v souasné dob uvažována výstavba zaízení na drcení objemných odpad o kapacit cca 10 tis. tun odpadu. Takto podrcené objemné odpady následn mohou být využity, v rámci Svazku by tak došlo k odklonní tém 1/3 odpadu ukládaného na skládky. Koeficient BRO v objemných odpadech ukládaných na skládky byl stanoven na 0,5 v letech 2010 až 2012, po roce 2013 pak pedstavuje hodnotu 0,7. Pokud by po roce 2013 bylo odklonno 10 tis. t objemných odpad ze skládky, znamenalo by to odklon 7 tis. tun BRKO, které by byly využity a ne uloženy na skládku. 60

61 Separovaný sbr a výkup druhotných surovin Cíl POH: B1 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Zahustit sí sbrných nádob na tídný odpad Msto; svozová firma Termín realizace: postupn a) Postupn zahušovat sí hnízd sbrných nádob na tídný odpad dle následujících kritérií: spádových obyvatel na jedno sbrné hnízdo s výhledem dalšího zahuštní, - doporuená docházková vzdálenost 170 m, - každé nové hnízdo vybavit kontejnery na papír, plasty, bílé a barevné sklo, - spolen s plasty sbírat nápojový karton, - v pípad poteby navýšit poet nádob na kovové obaly. b) Upravit etnost svozu (doporueno sklo 26x za rok, papír 52x za rok, plasty s nápojovým kartonem 75x za rok) c) Pravideln vyhodnocovat etnost svozu jednotlivých komodit a kontrolovat kapacitní vytížení nádob. d) Pravideln obnovovat popisky sbrných nádob. e) Zajistit ištní nádob v potu min. 10 % z instalovaných ron. opatení 3.1.2B, 3.1.2C, 3.1.5A, 3.1.5C, 3.1.6A 24 sbrných hnízd na separovaný odpad poet hnízd ano Základním principem moderního odpadového hospodáství je co možná nejvtší využití odpad. Základním pedpokladem pro využití odpadu jako druhotné suroviny je jeho co nejvtší druhová homogenita druhová jednotnost. Proto je velmi dležité rozšiovat a prohlubovat systém zajišující co nejvtší separaci odpadu už u pvodce (obana). Obané, kteí vyseparují doma odpad jej musí mít kam odložit. Vle obana separovat velmi závisí na tom, jak daleko pak vyseparovaný odpad musí odnést, aby ho mohl pedat k dalšímu využití. Práv k takovému pedání slouží sí hnízd sbrných nádob na separovaný odpad. Z dlouhodobých przkum a zkušeností z EU vyplývá, že jako optimální se jeví zahustit sí hnízd tak, aby na každých 170 oban pipadlo jedno sbrné hnízdo - skutenost ve mst Jaromice nad Rokytnou je 225 oban na 1 sbrné hnízdo. Optimální docházková vzdálenost pro obana ke sbrnému hnízdu se pohybuje kolem 150 m. Vzdálenost bude mnohem menší v ástech mst se sídlištní zástavbou, než v obcích tvoených rodinnými domky. K se na území msta nacházelo 19 sbrných hnízd na tídný odpad + kontejnery na tídný odpad jsou také ve sbrném stedisku. Pokud by se v píštích 5 letech vybudovalo 1 hnízdo, poet obyvatel na 1 hnízdo by se tak snížil na 180 spádových obyvatel. Samozejmostí je výstavba nových kontejnerových stání na separovaný odpad v nové zástavb. Každé hnízdo bude vybaveno nádobou na papír, plasty, bílé sklo a barevné sklo. Dle zavedeného systému nápojové kartony budou sbírány spolen s plasty a následn roztídny na tídící lince. Nádoby na separovaný sbr nejsou v majetku oban, ale obce, pípadn svozové firmy, proto náklady na jejich nákup hradí obec, píp. svozové firmy. 61

62 Separovaný odpad ze sbrných nádob se musí pravideln svážet. Doporuená etnost svozu vychází se zkušeností z pedchozích let, ale je nutno zdraznit, že pln závisí na místních podmínkách. Do budoucna bude vhodné etnost svozu pravideln upravovat dle aktuální situace. Obrázek B1a- Sbrné hnízdo ve mst Jaromice nad Rokytnou. Ze sociologických przkum, které nezávisle na sob byly zpracovány jak EKO-KOMem, tak krajem pi zpracování krajského plánu, vyplývá, že jedním z dvod, pro lidé netídí odpad, je to, že pesn neví co mohou do píslušné nádoby na separovaný sbr odložit. Proto bude vhodné každou nádobu vybavit názorným popisem, na co pesn je urena. Obrázek B1b- Popisky nádob na odpad od Eko-komu. 62

63 Pi vytváení nových a obnovování stávajících sbrných míst na separované odpady se mže brát v úvahu i estetický vzhled sbrných hnízd. Zejména v historických, pípadn jinak urbanisticky významných ástech mst, je vhodné provést výmny klasických nádob na separované odpady za podzemní kontejnery. Pi vývozu odpad z podzemních kontejner je nutné, aby svozová spolenost disponovala vozidlem s hydraulickou rukou, kterým je možno svážet nádoby s dolním výsypem (nap. zvony na sklo). Obrázek B1c- Podzemní kontejnery. 63

64 Cíl POH: B2 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Optimalizace systému oddleného sbru bílého Termín prbžn a barevného skla realizace: Msto, svozová firma a) Dovybavit stávající hnízda sbrných nádob na separovaný sbr kontejnery na oddlený sbr bílého a barevného skla (pokud je to technicky možné). b) Upravit etnost svozu doporueno 26x za rok. c) Sledovat výtžnost oddleného sbru bílého skla. Pravideln hodnoty vyhodnocovat. d) Pravideln informovat obany o prospšnosti oddleného sbru bílého a barevného skla (regionální tisk 1x ron). opatení 3.1.2B, 3.1.2C, 3.1.6A 100 % obyvatel msta má možnost odložit vyseparované bílé sklo poet sbrných hnízd bez nádoby na bílé sklo ano Od roku 2008 je postupn zavádn na území msta Jaromice nad Rokytnou oddlený sbr bílého a barevného skla. V souasné dob je na území msta celkem využíváno 9 nádob na oddlený sbr bílého skla. V dalším období ml být oddlený sbr bílého a barevného skla postupn zaveden také ve všech sbrných hnízdech. Pokud není z prostorových dvod možné umístit v rámci sbrného hnízda další kontejner na oddlený sbr bílého skla je vhodné umísovat dvoukomorové kontejnery, které slouží jak pro barevné, tak pro bílé sklo a zárove šetí místo. Obrázek B2a- Dvoukomorová sbrná nádoba na bílé a barevné sklo ilustraní foto. 64

65 Z pohledu využití je v naší republice vysbíraného netídného skla nadbytek. V naší republice jsou pouze dv sklárny, které využívají ve svém výrobním provozu netídné barevné sklo. Pro vytídné bílé sklo je však pedpokládaný odbyt mnohem vtší. Proto je tém nezbytné zavést i do systému nakládání s odpady oddlený sbr bílého a barevného skla. Pedejde se tím tomu, že vysbírané odpadní sklo nebude jak využít a nebude jiná možnost než ho uložit na skládku, což by v koneném dsledku znamenalo další finanní zatížení systému. Obrázek B2b- Popisky nádob na oddlení sbr bílého a barevného skla od Eko-komu. U separace bílého skla je vysoký požadavek na istotu step, v pípad, že obané netídí správn, systém tídní bílého skla je pak pro obec finann ztrátový, protože pro zneištné stepy není odbyt. Dležitou souástí je tedy výchova obana - cílené informování oban o správném nakládání s odpady. 65

66 Cíl POH: B3 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Zajistit sbr vyseparovaných odpad v lokalitách nevhodných k umístní hnízd sbrných nádob Termín realizace: prbžn Msto, svozová firma a) Vytipovat lokality, u nichž je z prostorových dvod nemožné zídit hnízda na separovaný sbr. b) Ve vytipovaných lokalitách zavést beznádobový (pytlový) sbr druhotných surovin pímo od oban. c) Pravideln obany se zavedeným beznádobovým systémem informovat o termínech a trasách svozu druhotných surovin. opatení 3.1.2B, 3.1.6A 100 % oban žijících v lokalitách nevhodných k umístní hnízd sbrných nádob množství oban, kteí separují ano Další možností, jak zajistit sbr vyseparovných odpad je zavedení beznádobového (pytlového) sbru odpad pímo od oban. Tento zpsob sbru je vhodné použít v lokalitách, ve kterých je nevýhodné, pípadn z nedostatku vhodných prostor naprosto nemožné, umístit hnízda s nádobami na separovaný sbr. Obrázek B3- Pytle na separovaný odpad. 66

67 Cíl POH: B4 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Podporovat separovaný sbr odpad u firem Termín prbžn a objekt obanské vybavenosti realizace: Msto; svozová firma a) Nadále nabízet smluvní zajištní svozu separovaného sbru právnickým a fyzickým osobám oprávnným k podnikání s povinností ohlašování odpad. b) Pravidelný sbr a svoz papíru, lepenky, plast, kov a skla z objekt obanské vybavenosti (úady, školy). c) Na MÚ udržovat nádoby na separovaný sbr (plast, papír, sklo, pop. kovy). opatení 3.1.2B, 3.1.2C, E, 3.1.6A neurena nespecifikován ne Podle 16 odst. e) zákona o odpadech je pvodce odpad povinen shromažovat odpady utídné podle jednotlivých druh a kategorií. V praxi to znamená, že pokud nemá pvodce odpad souhlas krajského úadu (nebo obce s rozšíenou psobností) k upuštní od tídní odpad, pak musí jednotlivé odpady ukládat na vytýené místo do oznaených nádob podle druhu a kategorie odpad. Vyprodukované odpady smí pvodce pedat pouze osob, která je podle zákona o odpadech oprávnna k jejich pevzetí. Pro zjednodušení této innosti bude vhodné prostednictvím svozové firmy nabídnout smluvní zajištní svozu separovaného sbru všem právnickým a fyzickým osobám oprávnným k podnikání psobících na území msta. Pínosem pro rozpoet msta, by mlo být konání pravidelného sbru a svozu papíru, lepenky, plast, kov a skla z objekt obanské vybavenosti, to jest odpad, které jsou ziskové. V pípad zájmu a prokázání úelnosti bude do budoucna vhodné nkteré objekty obanské vybavenosti pímo vybavit kontejnery na separovaný sbr. Napíklad umístní tchto hnízd v blízkosti škol bude mít nejen funkní, ale i výchovný význam. Obrázek B4- Nádoby na tídný odpad - ilustraní foto. V objektech obanské vybavenosti dochází k pravidelným svozm odpad. 67

68 Cíl POH: B5 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Využívat a pípadn podporovat rozšíení tídící linky na dotiování separovaného plastu a nápojového kartonu Termín realizace: prbžn Msto; provozovatel tídící linky a) Pro dotiování oddlen sesbíraných plast vetn nápojových karton nadále využívat tídící linku na plasty a nápojový karton v Tebíi. b) V pípad nutnosti podporovat rozšíení tídící linky na plasty a nápojový karton v Tebíi. opatení 3.1.2C, 3.1.5A, 3.1.5C, F, 3.1.6A neurena nespecifikován ne Svazek obcí Skládka TKO vlastní tídící linku v ulici Hrotovická, Tebí. Tídící linku provozuje spolenost ESKO-T s.r.o. Linka byla primárn vybudována pro poteby len Svazku obcí, provoz byl zahájen v lednu Dnes slouží k dotídní odpad tídných obany mst a obcí Tebíského regionu do barevných kontejner. Po dotídní na tídící lince je tento odpad lisován do balík a dopravován ke zpracovateli ke konenému využití. Tídící linka je vybavena: plochou na shromaždování lisovaných balík suroviny, halou z ocelové konstrukce, dopravníky, klimatizovanou bu kou s dopravníkem a shozy pro tídní, boxy s posuvnými dny na vytídný odpad, kontejnerem na zbytkový odpad, kontinuálním lisem, vozíkem pro manipulaci se surovinou slisovanou do balík, pejezdovou mostovou váhou. V roce 2010 bylo na tídící lince pijato t odpadu k dotídní, z toho t bylo následn materiálov využito a 703 t využito energeticky. Zbytek po dotídní (nevyužitelný odpad) inil pouze 23 t. 68

69 Obrázek B5a- Tídící linka, ul. Hrotovická, Tebí. Zdroj: Obrázek B5b- Tídící linka, ul. Hrotovická, Tebí. 69

70 Nakládání s objemnými odpady a použitelnými výrobky Cíl POH: C1 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Provozování sbrného dvora Msto; provozovatel sbrného dvora a) Nadále zajistit provoz stávajícího sbrného dvora. b) Vybavit sbrný dvr odpovídajícím potem nádob. Termín realizace: prbžn c) Nabídnout (v pípad zájmu smluvn zajistit) okolním obcím možnost za úplatu využívat provozovaný sbrný dvr. d) Na sbrném dvoe dsledn evidovat pijaté odpady od oban msta, od oban z okolních obcí a od firem. e) Pravidelná osvta a výchova oban (informaní materiály do každé domácnosti, informace jaké odpady mohou na SD odkládat a za jakých podmínek,...). opatení 3.1.2A, 3.1.2B, 3.1.2D, 3.1.2I, 3.1.5A, 3.1.5C, 3.1.5F, 3.1.6A provozovaný sbrný dvr s odpovídajícím potem nádob nespecifikován ano Základním principem moderního odpadového hospodáství je co možná nejvtší využití odpad. Hlavním pedpokladem pro další využití odpadu je jeho co nejvtší druhová jednotnost, které je možné docílit tídním odpad již u pvodce, pípadn dotídním odpadu ve sbrném dvoe. Proto sbrný dvr musí být vybaven dostateným potem nádob na jednotlivé druhy odpad. Musí na nm být kontejnery na jednotlivé druhy nebezpených odpad, které je nutno skladovat dle požadavk legislativy. Nesmí zde chybt samostatné kontejnery na biologicky rozložitelné odpady, na objemné odpady a na další vyseparované složky KO. V souasné dob je na území msta provozován 1 sbrný dvr, kam mohou obané odpady odkládat. Sbrný dvr se nachází na západním okraji msta Jaromice nad Rokytnou. Sbrný dvr je vybaven: panelovou plochou pro velkoobjemový odpad, l kontejnery na tídný odpad (sklo, papír, plasty...), ocelovým písteškem pro kontejnery na nebezpený odpad (kontejnery odpovídají bezpenostním normám), velkoobjemovými kontejnery 5 10 m3 (stavební su, smsný komunální odpad, nekompostovatelný odpad, atd.), vážícím zaízením penosnou váhou. Sbrný dvr je využíván obany ze širokého okolí. Pi pejímání odpad se eviduje, kdo odpady odevzdal. V evidenci je specifikováno, zda pijatý odpad je pímo od oban a nebo z podnikatelské innosti. 70

71 Obrázek C1a- Sbrný dvr Jaromice nad Rokytnou. Obrázek C1b - Sbrný dvr Jaromice nad Rokytnou. 71

72 Cíl POH: C2 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Dle ekonomických možností upednost ovat využívání objemných odpad ped jejich odstranním Termín realizace: prbžn Msto; svozová firma a) Minimalizovat skládkování objemných odpad objemné odpady dsledn dotiovat na využitelné a nevyužitelné složky. b) Upednost ovat materiálové využití objemných odpad ped energetickým. c) Pravideln posuzovat a ekonomicky vyhodnocovat náklady na materiálové a energetické využívání objemných odpad. d) Podporovat aktivity Svazku týkající se budování a provozování zaízení na drcení objemného odpadu (plánovaný termín výstavby do roku 2013). opatení 3.1.2F, 3.1.2H, 3.1.5A, 3.1.5D neurena % skládkovaných objemných odpad z celkové produkce objemných odpad neurena Jak je již uvedeno výše, v POH R v ásti 3.6 Podíl recyklovaných odpad je stanoven strategický cíl zvýšit materiálové využití komunálních odpad na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem Tento cíl je souástí také krajského plánu odpadového hospodáství. Pro podporu naplnní tohoto republikového a krajského cíle bude msto, v závislosti na technických a ekonomických možnostech, pi nakládání s objemnými odpady upednost ovat využívání objemného odpadu ped jeho odstra ováním. Objemný odpad pijímaný ve sbrném dvoe je s asistencí obsluhy sbrného dvora petídn a jednotlivých velkoobjemových kontejner jsou ukládány odpady oddlen podle druh. Do velkoobjemových kontejner na objemný odpad, se tedy dostává pouze ten odpad, který již nelze následn využít. Msto Jaromice nad Rokytnou bude také podporovat aktivity Svazku týkající se budování a provozování zaízení na drcení objemného odpadu. V souasné dob je uvažována výstavba zaízení na drcení objemných odpad o kapacit cca 10 tis. tun odpadu. Takto podrcené objemné odpady následn mohou být využity, v rámci Svazku by tak došlo k odklonní tém 1/3 odpadu ukládaného na skládky. 72

73 Nakládání s biologicky rozložitelnými a spalitelnými odpady Se vstupem naší republiky do EU jsme se zavázali pijmout a operativn zapracovat evropské smrnice do naší legislativy. Jedna z tchto smrnic naizuje omezit ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpad do skládek. Tento bod je do naší legislativy implementován mimo jiné i pomocí Plánu odpadového hospodáství eské republiky, kde je v bod 3.8 stanoveno maximální množství organické složky ukládané do skládek: V zájmu dosažení cíle snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpad (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky inil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledov v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce V následující tabulce je pepoteno kolik BRKO lze v cílových letech uložit na skládku. Rok Mrné množství BRKO (kg/obyv. a rok) Pro podporu a dosažení hodnot uvedených v tabulce bude msto Jaromice nad Rokytnou realizovat následující cíle a opatení. Cíl POH: D1 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Podporovat kompostování BRKO pímo u oban Msto; provozovatel sbrného dvora Termín realizace: 2013 a) Informovat obany o možnostech a pínosech domácího kompostování, provést przkum zájmu oban o kompostování (komunitní, domácí). b) V pípad zájmu oban nabídnout finanní podporu pro nákup pomcek pro domácí kompostování pro obany msta mající možnost kompostovat. c) V návaznosti na bod b) pipravit podmínky programu pro domácí kompostování pop. komunitní kompostování. d) Realizovat projekt Kompostování na školních zahradách. opatení 3.1.2H, 3.1.2E, 3.1.2F neurena poet oban, kteí kompostují ano 1 zahradní kompostér = K Prvotní fáze nákup 50 kompostér ,- K pop. možnost nákupu kompostér z dotace Oddlené shromažování a následné materiálové využití biologicky rozložitelných odpad je jedním z hlavních cíl naší republiky v oblasti odpadového hospodáství. Prvním stupnm, kterým je možno podpoit výše popsaný republikový cíl je separace biologicky rozložitelných odpad pímo u oban msta s tím, že je obané budou sami kompostovat na vlastních zahradách. 73

74 Pokud budou obané kompostovat bioodpady na svých zahradách, pedstavuje to pro msto jeden z nejjednodušších zpsob, jak snížit podíl odpad ze zahrad a ostatních bioodpad ve smsném komunálním odpadu. V pípad zájmu oban by mlo msto nabídnout finanní podporu pro nákup pomcek pro domácí kompostování pro obany msta mající možnost kompostovat. Zárove by ale mla probíhat rozsáhlá informaní kampa, která by obanm vysvtlila význam kompostování, podmínky kompostování a pedevším objasnila jaké druhy odpad oban mže kompostovat. Informaní kampa na podporu domácího kompostování: przkum veejného mínní - anketu o kompostování, zda obané mají zájem, zda potebují odbornou pomoc, pednášky pro veejnost o kompostování, informaní stánek v centru obce na téma kompostování, letáky do každé domácnosti, i odborný lánek na téma kompostování v místním periodiku. V prvotní fázi bude sice projekt znamenat pro msto investici, avšak v konené fázi to mstu pinese snížení náklad msta spojené se svozem domovního odpadu. Odpad bude využit v míst vzniku, tj. na pozemku obana a nebude se tak dostávat do systému odpadového hospodáství msta. Jako neposlední výhodu tohoto systému lze spatovat v tom, že tuto innost lze klasifikovat jako pedcházení vzniku odpad, což je dle 9a zákona o odpadech, nejvhodnjší zpsob nakládání s odpady. Obrázek D1a - Zahradní kompostéry. Další možností pedcházení vzniku BRKO je komunitní kompostování. 74

75 Dle 10a zákona o odpadech se rozumí: a) komunitním kompostováním - systém sbru a shromažování rostlinných zbytk z údržby zelen a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost, b) zeleným kompostem - substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytk, c) veejnou zelení - parky, lesoparky, sportovišt, dtská hišt a veejn pístupné travnaté plochy v intravilánu obce. V pípad zájmu veejnosti, který bude relevantn zjišován, budou ve vybraných lokalitách zízena pilotní místa na komunitní kompostování. V pípad, že se komunitní kompostování na pilotních místech osvdí, budou postupn zizována další místa v ostatních ástech msta. Obrázek D1b- Komunitní kompostování v Praze epích. Zdroj: www:kompost.zaantar.eu 75

76 Cíl POH: D2 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Zajistit oddlený sbr a využití biologicky Termín prbžn rozložitelných komunálních odpad realizace: Msto; svozová firma a) Provést relevantní przkum zájmu oban o ešení možnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na území msta (rok 2011/2012). b) V rámci provozování sbrného dvora nadále sbírat samostatn biologicky rozložitelné (kompostovatelné) odpady. c) V rámci provozování sbrného dvora nadále samostatn sbírat devní odpady. d) Oddlen sebraný biologicky rozložitelný odpad materiálov i energeticky využívat. e) Pravideln informovat obyvatele o nakládání s kompostovatelnými složkami KO prostednictvím dostupných komunikaních prostedk (letáky, rozhlas, internet, místní tisk, apod.). f) V návaznosti na legislativní proces pipravit postup zavedení svozu BRKO pímo od oban (v pípad požadavku oban na oddlený svoz BRKO zahájit projekt díve). opatení 3.1.2E, 3.1.2F, 3.1.2H neurena množství oddlen sebraných biologicky rozložitelných odpad ano V souasné dob obané msta Jaromice nad Rokytnou tídí odpad z údržby zelen, který mohou odkládat ve sbrném dvoe, kde je pipravený VOK, který je uren pímo pro odpad ze zahrad a dále VOK na devní odpady. Odpad z údržby zelen je dále pedáván na kompostovací plochu v areálu skládky odpad Petrvky. Pro zmenšení objemu sesbíraného devního odpadu je vhodné provozovat v rámci sbrného dvora štpkova. Velké kusy deva (pípadn vhodného objemného odpadu), které nelze zpracovat na štpkovai budou shromažovány zvláš a zpracovány na jednorázov objednávaném velkokapacitním drtii. Dalším krokem pro podporu plnní republikového cíle je realizace dlouhodobé informaní kampan zamené na toto téma, která by mla ve finále pipravit veejnost na postupné zavedení oddleného sbru BRKO pímo od oban. Již dnes se v rámci pipravovaného nového zákona o odpadech hovoí o tom, že zákon stanoví povinnost obce urit zpsob nakládání s biologickými odpady v obci, minimáln povinnost zajistit sbr bioodpad rostlinného pvodu (nap. z veejné zelen a od oban). V rámci zavedení oddleného sbru biologicky rozložitelných odpad pímo od oban by se jednalo o postupné zavedení oddleného sbru biologicky rozložitelných odpad v jednotlivých mstských ástech minimáln ve dvou etapách: V I.etap by se jednalo o zavedení oddleného sbru v ástech, kde jsou pouze rodinné domky, nebo dle zkušeností z jiných mst je v takovýchto lokalitách možné reáln uhlídat istotu sbíraného biologicky rozložitelného odpadu. Bude muset být kladen draz na dkladnou informaní osvtu obyvatel. Po vyhodnocení úspšnosti bude následn ve II.etap zvažována také možnost zavedení oddleného sbru biologicky rozložitelných odpad v dalších ástech msta (sídlišt), kde je vtší riziko zneištní biologicky rozložitelného odpadu a jiných nepíznivých vliv. 76

77 Ped zavedením oddleného sbru musí být zpracována podrobná strategie, která bude mimo jiné stanovovat detailní postup prací v asovém horizontu. Taktéž musí být pedem odhadnuta a spoítána finanní náronost celého projektu. Je nutno si uvdomit, že pokud bude jednou zaveden oddlený sbr BRKO pímo od oban, nelze ho jen tak zrušit bez negativních dopad na pístup obyvatel k odpadovému hospodáství. Základním pedpokladem pro takovou akci je upesnní povinností obce pi nakládání s BRKO závaznou legislativou. Sesbírané biologicky rozložitelné odpady bude nutno pedávat do zaízení na využívání odpad. Obrázek D2a- Kompostejner. Kompostejnery jsou speciální sbrné nádoby zpravidla hndé barvy o obsahu 120 nebo 240 litr, urené výhradn ke shromažování pírodních zbytk (listí, tráva, plevele,zbytky rostlin, zemina, štpka z vtví strom i ke, spadané ovoce, zelenina, ajové sáky, skoápky, apod. ). 77

78 Cíl POH: D3 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Podporovat aktivity Svazku týkající se budování zaízení na využívání bioodpad Msto; svozová firma Termín realizace: do 2015 a) Podporovat aktivity Svazku týkající se budování a provozování kompostáren. b) V souladu s aktivitami Svazku dále využívat kompostovací plochu v areálu skládky odpad Petrvky. c) Podporovat aktivity Svazku týkající se budování a provozování zaízení na zpracování biologicky rozložitelných odpad z regionu Svazku. opatení 3.1.2E, 3.1.2F, 3.1.2G, 3.1.2H, 3.1.5F neurena % využitého odpadu z produkovaného kompostovatelného odpadu ano Vyhláška. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znní, stanovuje pehled odpad, které je zakázáno ukládat na skládky odpad. Podle výše uvedené vyhlášky není možné ukládat oddlen sesbírané BRKO na skládky odpad. Z tohoto dvodu je nutno vybudovat zaízení na zpracování BRKO. V roce 2009 byl zahájen provoz kompostovací plochy v areálu skládky odpad Petrvky, na které jsou pijímány BRKO ze sbrného dvora a také BRO z msta Jaromice nad Rokytnou. PIPRAVOVANÝ PROJEKT Zaízení na zpracování biologicky rozložitelných odpad z regionu Svazku obcí Skládka TKO Umístnní v areálu skládky TKO Petrvky Technologie - suchá fermentace Kapacita zaízení 1. Etapa t/rok 2. Etapa t/rok Využití bioplynu v kogeneraci s výkonem 500 kwh. Harmonogram: r projektová píprava r žádost o podporu, stavební povolení r zapoetí výstavby r zahájení provozu 78

79 Nakládání s nebezpenými odpady Nebezpené odpady tvoí pouze 0,24 % z celkové produkce odpad. Pesto práv jim musí být vnována zvláštní pozornost. Jejich nebezpenost nejen pro životní prostedí, ale i pímo pro lovka, který s nimi nevhodn manipuluje mže být obrovská. Obecné povinnosti obce pro nakládání s tmito odpady stanovuje v 17 zákona o odpadech. (3) Obec je povinna v souladu se zvláštními pedpisy urit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpené složky komunálních odpad (nap. zbytky barev a spotební chemikálie, záivky, rozpouštdla). Povinnost zajištní míst k odkládání nebezpených složek komunálního odpadu obec splní urením místa k sousteování nebezpených složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimáln však dvakrát ron, a dále zajištním odvozu oprávnnou osobou. Obec m že tento systém v pípad poteby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávnnou osobou. Cíl POH: E1 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: V rámci provozu sbrného dvora umožnit obanm odložení všech druh nebezpených odpad do zajištných kontejner Termín realizace: prbžn Msto, provozovatel sbrného dvora a) Zajišovat dostatené množství specializovaných nádob na nebezpené odpady odkládané na sbrný dvr. b) Zabránit smíchání jednotlivých druh pijatých nebezpených odpad (pi pijímání odpadu a následné evidenci odpadu provést i vizuální kontrolu). c) Pi pedávání odpad oprávnným osobám upednost ovat materiálové a energetické využití nebezpených odpad ped jejich odstranním. opatení A, D, E, F nestanovena nespecifikován ano provozovatel sbrného dvora Základním prvkem systému odpadového hospodáství msta pro sbr a nakládání s nebezpenými odpady je a do budoucna bude ve mst Jaromice nad Rokytnou sbrný dvr. Zákon o odpadech jasn deklaruje, že je nutno zamezit míchání nebezpených odpad nejen mezi sebou, ale také je nutno zabránit jejich míchání s ostatními odpady, které nemají nebezpené vlastnosti. Proto je nutné, aby byl sbrný dvr vybaven dostateným množstvím nádob na bezpené uložení jednotlivých druh nebezpených odpad. Základní vybavení sbrných dvor uruje provádcí vyhláška 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v platném znní. Pro podporu republikových i krajských cíl odpadového hospodáství bude pi pedávání sesbíraných nebezpených odpad oprávnným osobám upednost ováno materiálové a energetické využívání nebezpených odpad ped jejich odstranním. 79

80 Cíl POH: E2 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Termín Provádní kontrol dle 80 zákona o odpadech prbžn realizace: Msto; oprávnné osoby, pvodci odpad a) Pravideln provádt kontroly dle 80 zákona o odpadech zamené pedevším na zneužívání systému obce pi nakládání s nebezpenými odpady právnickými a fyzickými osobami oprávnnými k podnikání. b) Pi zjištní nedostatk spojených s nevhodným nakládáním s odpady ukládat pokuty dle 66 zákona o odpadech až do výše K. opatení 3.1.2I, 3.1.3D, 3.1.3E, 3.1.5K, 3.1.5L 4 kontroly za rok % pvodc odpadu se smluvn zajištným sbrem NO ne Producenti nebezpených odpad nejsou pouze obané msta, ale i právnické nebo fyzické osoby oprávnné k podnikání. Právní pedpisy, které se týkají nakládání s odpady vznikajícími pi innosti právnických a fyzických osob oprávnných k podnikání, pesn stanovují, jakým zpsobem je nutno postupovat pi shromažování, skladování a dalším nakládání s odpady. Dle zákona musí každá právnická nebo fyzická osoba oprávnná k podnikání prokazateln evidovat produkované odpady. Dále musí být schopna doložit jakým zpsobem a komu své odpady pedává. 66 odst. 1 zákona o odpadech Pokutu do výše ,- K uloží obecní úad fyzické osob oprávnné k podnikání nebo právnické osob, které využívá systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí nebo která nemá zajištno využití nebo odstranní odpad v souladu s tímto zákonem. 70 odst. 1 zákona o odpadech Pokuta uložená obecním úadem je píjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení povinnosti. 80 odst. 1 písm. d) zákona o odpadech Obecní úad kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávnné k podnikání mají zajištno využití nebo odstranní odpadu v souladu s tímto zákonem. 80

81 Zptný odbr výrobk, elektrošrot, autovraky Cíl POH: F1 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Podpoit provozem sbrného dvora naplnní kvót pro zptný odbr vybraných výrobk Msto; provozovatel sbrného dvora; povinné osoby Termín realizace: prbžn a) Nadále udržovat smluvní vztah mstem a kolektivními systémy o zapojení msta do systému zptného odbru. b) S podporou povinných osob nadále využívat sbrný dvr pro zptný odbr výrobk. c) Informovat odpovdné kontrolní orgány o zjištných nedostatcích spojených s neplnním povinnosti zptného odbru vybraných výrobk. opatení A, F, A, C, A, C, A, C, E neurena sbrný dvr je zapojen do systém zptného odbru vybraných výrobk ne Zákon o odpadech v 38, stanovuje výrobky, na které se vztahuje povinnost zptného odbru. Jsou to: a) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živiných nerost, pípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejmén 70 % hmotnostních olej, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou tchto pípravk, b) výbojky a záivky, c) pneumatiky d) elektrozaízení pocházející z domácností ( 37g písm. f) Zptnému odbru dále podléhají baterie a akumulátory [ 30 a 31 zákona o odpadech]. Bohužel stále ješt nkteré z výše uvedených komodit po skonení své životnosti neputují systémem zptného odbru zpt k výrobci k odstranní, ale vstupují jako odpad do systému odpadového hospodáství msta. Náklady na zpracování nebo pípadné odstranní tchto odpad pak pln hradí msto. Proto bude velmi vhodné do budoucna klást mnohem vtší draz na informování veejnosti o povinnosti výrobc zajistit zptný odbr vybraných výrobk. Sbrný dvr msta Jaromice nad Rokytnou je zptným místem použitých elektrozaízení (spolupráce s kolektivními systémy ASEKOL s.r.o., ELEKTROWIN a.s., EKOLAMP s.r.o. a ECOBAT s.r.o.). V rámci zptného odbru se sbírají hlavn lednice, monitory, televize. Do budoucna bude vhodné pokusit se uzavít smlouvy i s dalšími povinnými osobami a zajistit aby sbrné dvory byly místem zptného odbru i pro další komodity podléhající zptnému odbru jako jsou oleje a pneumatiky. 81

82 Obrázek F1a - Zptný odbr elektrozaízení - televize. Obrázek F1b - Zptný odbr elektrozaízení - lednice. 82

83 Cíl POH: F2 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Termín Sbr drobného elektrozaízení 2012 realizace: Msto, svozová firma a) Zajištní sít stacionárních kontejner urených pro sbr drobných vysloužilých elektrospotebi a baterií. b) Nadále udržovat místa zptného odbru i v objektech obanské vybavenosti (úady, školy) vybavení veejn pístupných budov nádobami na sbr drobného elektrozaízení (tzv. E-boxy). c) Pravidelná informovanost oban o místech zptného odbru. opatení 3.1.2A, F 2 stacionární kontejnery urené pro sbr drobných vysloužilých elektrospotebi a baterií poet míst zptného odbru pro sbr drobných vysloužilých elektrospotebi ne (hrazeno kolektivním systémem) Ve mst Jaromice nad Rokytnou je vytváena sí míst zptného odbru na základ smluvní spolupráce se spolenostmi: ASEKOL s.r.o., ELEKTROWIN a.s., EKOLAMP s.r.o. a ECOBAT s.r.o. Obecn lze íci, že systém zptného odbru je v souasné dob obany hojn využíván, pedevším u rozmrov vtších druh elektrozaízení (nap. lednice, mrazáky, praky, televizory, PC aj. ) funguje zptný odbr velmi dobe. Pokud se ale zamíme na tídní drobného elektrozaízení, mezi který adíme napíklad mobilní telefony, poítaové myši a klávesnice nebo elektronické hraky, tvoí tyto odpady stále jen malou ást objemu sbru. asto pak tyto pedmty koní v popelnici na smsný komunální odpad. Jednou z píin mže být, pro nkteré obany, vtší docházková vzdálenost na sbrný dvr pop. do prodejny a opravny spotebi. Vhodným ešením mže být stacionární kontejner urený pro sbr drobných vysloužilých elektrospotebi a baterií, který nabízí kolektivní systém ASEKOL nebo ELEKTROWIN. Vhodné je umístní stacionárních kontejner ke stávajícím separaním stáním, kam jsou již obané zvyklí odnášet tídný odpad. Obrázek F2 - Stacionární kontejnery pro sbr drobného elektrozaízení. Zdroj:

84 Cíl POH: F3 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Informovanost oban o místech zptného Termín prbžn odbru vybraných výrobk realizace: Msto a) Zveej ovat informace o místech a podmínkách zptného odbru na oficiálních webových stránkách msta. b) V regionálním tisku, pípadn informaním letákem do každé domácnosti, informovat pravideln (2x ron) obany o výrobcích podléhajících zptnému odbru a o místech majících povinnost tyto výrobky zptn odebírat. c) Požadovat od prodejc s povinností zptného odbru vybraných výrobk prokazatelné informování zákazník o této povinnosti (informaní leták, informaní cedulka, apod.). d) Spolupráce s kolektivními systémy. opatení B, F, B, B, B maximum informovaných oban nespecifikován ne Stále ješt nkteré výrobky, které podle 38 zákona o odpadech podléhají povinnosti zptného odbru, po skonení své životnosti neputují systémem zptného odbru zpt k výrobci k odstranní, ale vstupuje jako odpad do systému odpadového hospodáství msta (nap. v roce 2010 se v evidenci msta Jaromice nad Rokytnou nacházelo cca kg pneumatik). Náklady na zpracování, pípadné odstranní tchto odpad pak pln hradí msto. Proto bude nezbytné do budoucna klást mnohem vtší draz na informování veejnosti o povinnosti výrobc zajistit zptný odbr vybraných výrobk. Místem zptného odbru vybraných výrobk na území msta jsou: sbrný dvr místa zptného odbru vytvoená dle zákona povinnými osobami prodejny výrobk podléhajících zptnému odbru Informace o sbrných dvorech jsou pravideln obanm sdlovány prostednictvím internetových stránek obce, nebo spolenosti ESKO T s.r.o., pop. prostednictvím místního tisku. Prodejci s povinností zptného odbru vybraných výrobk jsou povinni informovat zákazníky o této povinnosti. Bohužel zákon nestanoví pesn, jakým zpsobem. Proto prodejci asto zákazníky informují takzvan ústn a pokud na to náhodou zapomenou, nelze to prokázat. V tch prodejnách, které jsou místem zptného odbru vybraných výrobk, by mlo být viditelné upozornní pro obany o možnosti odevzdání výrobku v prodejn, pípadn by o této možnosti mli být obané informováni ústn. Nezávisle na tchto informaních zdrojích jednotlivé kolektivní systémy informují obany o svých místech zptného odbru prostednictvím svých internetových stránek a dále prostednictvím informaních a propaganích leták. Pestože jsou obané o principech zptného odbru použitých výrobk prbžn informováni je povdomí o této skutenosti velmi malé, proto bude do budoucna velmi vhodné v informování oban pokraovat se zvýšeným úsilím. Také je vhodné sestavit seznamy prodejen a prodejc s povinností zptného odbru vybraných výrobk a tento seznam pravideln zveej ovat v místním tisku s vysvtlujícím komentáem, 84

85 nejmén 1x ron. Dále by ml být poskytnut každému obanu, který o nj požádá. Bude vhodné dávat jej s vysvtlením také každému, kdo odevzdává odpady na sbrném dvoe. U elektrozaízení, kde zptný odbr funguje dobe, je vhodné využít informaních program a informaní materiál (informaní CD-ROM, brožury, plakáty, letáky, motivaní programy...), které nabízejí kolektivní systémy. Cílené informaní kampan pomohou obanm objasnit vše, co je nutné vdt o zptném odbru. 85

86 Cíl POH: F4 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Plocha k uskladnní autovrak u nichž není Termín prbžn znám majitel realizace: Msto a) Využívat a udržovat zpevnnou odvodnnou plochu k uskladnní autovrak, u nichž není znám majitel a které jsou odstaveny na komunikacích a na veejných plochách. b) Autovraky bez známého majitele pedávat k dalšímu zpracování do schválených demontážních stedisek. opatení E neurena funkní plocha k odložení autovrak ne Dle zákona o odpadech ( 36) se rozumí: a) autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo ureno k provozu na pozemních komunikacích pro pepravu osob, zvíat nebo vcí (dále jen "vozidlo") a stalo se odpadem podle 3, b) vybraným autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo vymezené zvláštním právním pedpisem 31a) jako vozidlo kategorie M1 nebo N1 anebo tíkolové motorové vozidlo (31b 3 ) s výjimkou motorové tíkolky 31b) (dále jen "vybrané vozidlo"), které se stalo odpadem podle 3, Zákon stanovuje v 37 povinnosti pi nakládání s autovraky. Obce se pímo týkají odst. 3 a 4. (2) Vlastník vozidla ped jeho pedáním podle odstavce 1 je povinen umístit vozidlo na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostedí ani nenaruší estetický vzhled obce i pírody nebo krajiny.(31c 4 ). (3) Vozidlo umístné v rozporu s odstavcem 2 (dále jen opuštné vozidlo ), pemístí obecní úad bezodkladn na náklady jeho vlastníka na vybrané parkovišt. Informaci o umístní opuštného vozidla na vybrané parkovišt zveejní obecní úad na své úední desce. O umístní vozidla písemn informuje jeho vlastníka, pokud je ho možné identifikovat. (4) Pokud vlastník nepevezme vozidlo z vybraného parkovišt po marném uplynutí lh ty 2 msíc od informování vlastníka a v pípad nemožnosti jeho identifikace od zveejnní informace podle odstavce 3, má se za to, že vozidlo je autovrak. Obecní úad naloží z autovrakem podle odstavce 1. Základním pedpisem pro nakládání obce s autovraky je v pípad, že se vrak nachází na pozemní komunikaci, zákon o pozemních komunikacích. 13/1997 Sb., ve znní pozdjších pedpis. Ve vtšin pípad je situace tedy ešena dle tohoto zákona. Je-li vrak odstaven na úelové komunikaci a jinde než na silnici, dálnici nebo místní komunikaci je zpsob odstra ování vraku ešen s podporou zákona o odpadech. V pípad, že by situace byla ešena dle zákona o odpadech, pak msto Jaromice nad Rokytnou má v souasné zajištnou plochu pro odstavení autovraku. Obané, kteí se chtjí zbavit vozidla po skonení jeho životnosti mají možnost ho odevzdat do schválených demontážních stedisek, jejichž seznam je zveejnn na internetových stránkách 3 Píloha. 1 k vyhlášce. 341/2002 Sb., o schvalování technické zpsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znní vyhlášky. 100/2003 Sb., vyhlášky. 197/2006 Sb., vyhlášky. 388/2008 Sb. a vyhlášky. 283/2009 Sb zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny. 86

87 kraje Vysoina. Pokud je pedávaný autovrak úplný, pak pi jeho odevzdání oban dle zákona nic neplatí a automaticky obdrží potvrzení o jeho odevzdání. Na základ tohoto potvrzení mže autovrak odhlásit z evidence vozidel. 87

88 Nakládání se stavebními a demoliními odpady Cíl POH: G1 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Zajistit sbr drobných stavebních a demoliních odpad od oban msta Msto; provozovatel sbrného dvora; svozová firma Termín realizace: prbžn a) Na sbrném dvoe bezúplatn pijímat v omezeném množství (dle provozního ádu sbrného dvora) drobné stavební a demoliní odpady od oban msta. b) Zajistit na vyžádání pistavení kontejneru na stavební a demoliní odpady pro 100 % oban msta. c) Pravideln (1x ron) informovat obyvatele msta o možnosti využívání ploch na stavební a demoliní odpady. d) Pijaté stavební odpady neskládkovat, ale materiálov využívat. opatení A, B, A, B sbr 100 % stavebních a demoliních odpad produkovaných obany msta množství erných skládek tvoených stavební sutí ano Pi drobných stavebních úpravách a pestavbách v domácnostech a bytech vzniká obanm stavební odpad. Pokud se skuten jedná pouze o drobné úpravy, pak množství odpadu není nijak výrazné a obané by mli mít možnost tento odpad odložit na sbrném dvoe. Pokud jsou stavební úpravy vtší a odpad vzniká více, pak je nutno zabránit zneužívání zavedeného systému pijímání odpad na sbrném dvoe. Místo toho prostednictvím svozové firmy, pípadn provozovatele sbrného dvora, zajistit na vyžádání pistavení kontejneru na stavební a demoliní odpady pímo ke stavb. V pípad vtších stavebních úprav mají obané možnost si za úplatu nechat pistavit kontejner na stavební a demoliní odpady. Vysbírané stavební a demoliní odpady jsou pedávány na odložnou plochu ve skládkovém areálu Petrvky a následn využívány jako technologický materiál na zajištní skládky, nebo pi rekultivaci zaplnné ásti skládky. 88

89 Cíl POH: G2 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Využívat odložnou plochu na stavební a Termín prbžn demoliní odpady realizace: Msto; oprávnná osoba a) Využívat odložnou plochu na stavební a demoliní odpady vybudovanou Svazkem v areálu skládky odpad Petrvky. b) Pravideln (1x ron) informovat obyvatele msta o možnosti využívat odložnou plochu na stavební a demoliní odpady. c) Nastavit platební podmínky za využívání systému odpadového hospodáství msta pro velké objemy stavebních odpad tak, aby bylo výhodnjší využívat pro zpracování stavebních odpad služeb poskytovaných recyklaními stedisky. d) Pi udlování kolaudaního rozhodnutí požadovat pedložení dokladu o nakládání se stavebními odpady vzniklými v prbhu stavby. e) Prokazateln pi vydávání stavebního povolení informovat o nutnosti pi kolaudaním ízení pedložit doklad o zpsobu nakládání se stavebními odpady vzniklými v prbhu stavby. opatení A, B neurena nespecifikován ano Svazek obcí prostednictvím firmy ESKO-T s.r.o. vybudoval v areálu skládky odpad Petrvky odložnou plochu na stavební a demoliní odpady. Odložná plocha slouží k uskladnní stavebních a demoliních odpad. Teprve když je odpad dostatené množství, tak je pistavena mobilní recyklaní linka a odpady pepracovány na stavební dr vhodnou k dalšímu využití. Plán odpadového hospodáství eské republiky v kapitole 3.6. podíl recyklovaných odpad stanovuje v odstavci h) cíle týkající se nakládání se stavebními a demoliními odpady. Cíl pro následující roky stanovuje využívat 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoliních odpad do Pro podporu recyklace stavebních odpad bude vhodné nastavit systém odpadového hospodáství msta tak, aby pro pvodce odpad produkujících vtší množství stavebních odpad bylo výhodnjší pedat odpady k recyklaci pímo do recyklaního stediska, než pro jejich odstranní využívat systém msta. Náklady msta na odstranní takového odpadu pak sestávají z dopravních náklad na odvoz odpad a z ceny za pedání odpad na recyklaní linku, pípadn za uložení odpad na skládku. Tyto náklady by ml pln hradit pvodce formou poplatku za pedané množství odpad. Pro podporu využívání a recyklace odpad v recyklaních stediscích bude vhodné tento poplatek navýšit tak, aby pro pvodce bylo výhodnjší odpad pedat pímo do recyklaního stediska. Pro zamezení vzniku erných skládek ze stavebních odpad, které pvodci nebudou chtít dát k recyklaci, je nutné požadovat pi kolaudaním ízení doklad o zpsobu nakládání se stavebními a demoliními odpady vzniklými v prbhu stavby. Pro zamezení zbytených komplikací bude poteba o této povinnosti prokazateln informovat již pi vydávání stavebního povolení. 89

90 Skládkování odpad Cíl POH: H1 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Podporovat republikový cíl snížit hmotnostní Termín prbžn podíl odpad ukládaných na skládky realizace: Msto a) Ukládat odpady na skládky jen v pípad, že s nimi v závislosti na ekonomických podmínkách nelze v daném míst a ase nakládat jiným zpsobem. b) Uplat ovat podmínku pednostního materiálového pípadn energetického využití odpad. c) Podporovat postupné pebudování areálu skládky odpad Petrvky na centrum pro zpracování odpad v souladu s POH kraje Vysoina. opatení 3.1.2H, 3.1.7A, B, 3.1.7D, F, G neurena hmotnostní podíl odpad ukládaných na skládku ano Plán odpadového hospodáství R stanovuje v kapitole 3.7 cíl snížit hmotnostní podíl odpad ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. Tento cíl je také souástí krajského plánu odpadového hospodáství. Msto Jaromice nad Rokytnou neprovozuje skládku odpad, ale je lenem Svazku obcí Skládka TKO, který je majitelem skládky odpad S OO3 - Petrvky. Pro podporu republikového cíle bude proto pi své innosti realizovat výše popsaná dílí opatení. Skládka S-OO3 Petrvky se nachází na katastrálním území obce Petrvky, v okrese Tebí. Skládku provozuje spolenost ESKO T s.r.o., která byla také založena Svazkem obcí Skládka TKO. Obrázek H1 -Skládka odpad Petrvky. Zdroj: www: esko-t.cz 90

91 Sanace starých zátží a prevence škod Cíl POH: I1 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Doplnit a aktualizovat evidenci erných skládek Termín prbžn a starých zátží realizace: Msto; odborná organizace a) Vést podrobnou evidenci erných skládek a starých zátží na území msta. b) Pravideln stanovovat nejproblematitjší lokality s opakovaným výskytem erných skládek. c) Pijímat prbžn opatení vedoucí k eliminaci výskytu erných skládek na vytipovaných problémových lokalitách. d) Zvýšit osvtu obyvatel o problematice erných skládek. opatení A evidovaných 100 % starých zátží na území msta nespecifikován ne Pojem erné skládky je spojován spíše s minulostí, nž s pítomností. Díve, když neexistovaly sbrné dvory, ani nebyly zavedeny pravidelné svozy objemných odpad, bylo pro obana nejjednodušším ešením se odpadu zbavit v prvním píhodném zákoutí. Bohužel, i pes provozování sbrného dvora, kde obané mohou komunální odpady bezplatn odkládat, se erné skládky nestaly minulosti. erné skládky jsou pro naši pírodu velmi nebezpené. Nejenom že hyzdí krajinu, ale mnohdy obsahují spoustu nebezpených odpad, které mohou zpsobit vážné lokální poškození životního prostedí. Proto je nutné vést a pravideln dopl ovat evidenci erných skládek a zaznamenávat, jaké odpady se v nich objevují. Pokud se erná skládka v urité lokalit pravideln objevuje i pes její optovné odstranní, pak je nutno zjistit pro a pijmout potebné opatení. Velmi dležité je také vést podrobnou evidenci starých zátží komunálního i prmyslového charakteru. Náklady na jejich úplné odstranní by byly ve vtšin pípad velmi vysoké, a proto je nutné aspo pravideln sledovat jejich stav a monitorovat, zda nezpsobují vážné poškození okolní pírody. Pokud by bylo zjištno výrazné zvýšení rizika pro životní prostedí, pak bude nutno urychlen vylenit finanní prostedky a starou zátž odstranit. 91

92 Cíl POH: I2 Odpovdnost: Opatení (program); innosti Vazba na závaznou ást POH kraje Cílová hodnota: Indikátor: Poteba zdroj: Odstra ovat erné skládky a sanovat staré Termín prbžn zátže realizace: Msto; majitel; pvodce odpad a) Odstra ovat erné skládky a sanovat staré zátže. b) Ve spolupráci s ostatními orgány státní správy dohlížet na odstra ování starých zátží soukromého charakteru. opatení A 100 % erných skládek a starých zátží na území msta odstranno množství erných skládek a starých zátží na území msta ano Každou objevenou a zaevidovanou ernou skládku je nutno v co nejkratší dob odstranit. Touto inností je povena firma TESMA Jaromice, s.r.o., která na výzvu obce ernou skládku odstraní a vytžené odpady odstraní v souladu se zákonem. Náklady na odstranní erné skládky a odstranní vytžených odpad pln hradí obec. Proto je nutno nastavit systém odpadového hospodáství tak, aby do nj byli zapojeni všichni obané msta a erných skládek vznikalo co nejmén. Dležitý je též dohled nad údržbou pozemk v okolí staveniš a obdobných prostorách, kde lehce mohou vznikat sekundární erné skládky. erné skládky na pozemcích jiných vlastník jsou ešitelné jen komplikovan, zpravidla formou jednání s tmito vlastníky a využití zákona o obcích a pestupkového zákona. Msto bude iniciovat jednoznanou právní úpravu, která bude zodpovdnost za ernou skládku, jejíž pvodce nebyl nalezen, penášet výhradn na vlastníky i uživatele pozemku, na kterém byla vytvoena. Jakýkoliv jiný systém je neudržitelný. Na území msta se mohou nacházet, pípadn nov vznikat, staré zátže prmyslového charakteru. Krajský plán odpadového hospodáství v cíli II stanovuje sanovat všechny staré zátže do roku Tento cíl je také souástí krajské vyhlášky. Pípadn, že se staré zátže budou nacházet na území msta, bude velmi vhodné pravideln sledovat, jak s nimi bude dále nakládáno a jakým zpsobem a kdy budou sanovány. Obrázek I2 - erná skládka pod sbrným dvorem Jaromice nad Rokytnou. Zdroj: webové stránky msta 92