Hierarchie nakládání s odpady jako obecné pravidlo:

Transkript

1

2

3

4 Návrhová ást v této aktualizované verzi Strategie je koncipována jako popis celorepublikového integrovaného systému nakládání s odpady v obcích. Obsahuje návrhy opatení a nástroj pro vytvoení dlouhodob udržitelného odpadového hospodáství až na úrove obcí a zajištní funkních regionálních systém nakládání s odpady. Návrhová ást vychází z poznatk a shrnutí Analytické ásti Strategie, ve které byl popsán na základ dostupných informací stav nakládání s nejvýznamnjšími složkami odpadového hospodáství obcí a mst. Jedním z hlavních východisek pro Návrhovou ást byl také stávající legislativní rámec, který vymezuje základní požadavky a cíle pro nakládání s odpady nebo výrobky s ukonenou životností. V této ástí Strategie jsou obsaženy návrhy na ešení problematických otázek, které byly uvedeny v dokumentu schváleném vládou R, v tzv. Tezích rozvoje odpadového hospodáství R (a následn, které by se mohly stát dležitým podkladem pro pípravu nové právní úpravy v oblasti odpadového hospodáství obcí). V roce 2008 byla na úrovni orgán Evropské unie projednána a pijata nová, zrevidovaná Smrnice Evropského parlamentu a Rady (ES). 98/2008 o odpadech a o zrušení nkterých smrnic (dále jen smrnice, i smrnice o odpadech ), která nahrazuje pvodní rámcovou smrnici o odpadech z roku Nová smrnice má pispt k piblížení se EU tzv. recyklaní spolenosti pi snaze zamezit vzniku odpad a odpady využívat jako zdroj surovin a energie. lenské státy Evropské unie jsou povinny tuto smrnici transponovat do svých vnitrostátních právních ád do (viz l. 40 odst. 1 smrnice). Nová rámcová smrnice o odpadech reaguje na aktuální vývoj a poteby odpadového hospodáství v EU. Klíovými body nové normy je zavedení cíl pro recyklaci a prevenci vzniku odpad, zavedení povinné ptistupové hierarchie nakládání s odpady a pesné rozlišení mezi kategoriemi využívání a odstraování odpad. Hierarchie nakládání s odpady jako obecné pravidlo: pedcházení vzniku odpad (nebo-li snížení jejich množství) píprava k optovnému použití recyklace (nebo-li materiálové využití) jiné využití, napíklad energetické využití a odstranní odpad

5 Uvedená obecná hierarchie nakládání s odpady se mže u specifických druh odpad lišit s ohledem na technickou proveditelnost, ekonomické podmínky a ochranu životního prostedí (viz l. 4 odst. 1 a 2 smrnice). Recyklace Materiálové využití (recyklace) je optovné použití materiál nebo složek obsažených v odpadech ve výrobních procesech, piemž jsou vyrobeny nebo vlenny do nových výrobk, materiál, které slouží k pvodním nebo jiným úelm. Zahrnuto je zpracování organického materiálu, nespadá sem však energetické využití, pemna k využití jako paliva nebo jako zdroje energie, vetn chemické energie. Využití Využití odpad (recovery) jsou postupy, které odpovídají tmto kriteriím: Výstupem je náhrada jiných zdroj, které by byly jinak použity k naplnní daného úelu, a to v samotném zaízení nebo v okolním hospodáském prostoru, nebo které jsou pro takový úel pipraveny. Odpad slouží k úelu požadovanému od nahrazované suroviny. Spluje kriteria hierarchie zpsob nakládání s odpady a ochrany lidského zdraví a životního prostedí v souladu s l. 10 smrnice. Snižuje se negativní vliv na životní prostedí díky používání odpadu jako náhrady jiných zdroj. Je zajištn soulad výstup s právem Evropských spoleenství na ochranu ŽP a s evropskými standardy. Je kladen draz na ochranu lidského zdraví a životního prostedí a je minimalizována tvorba a výskyt nebezpených složek v procesu. Pímé spalování odpad s využitím energie za zde specifikovaných podmínek je kategorií využívání odpad. Energetické využití znamená použití spalitelného odpadu jako paliva pro získání energie prostednictvím pímého spalování (direct incineration) s nebo bez jiného odpadu nebo paliva, avšak s využitím energie. Spalování odpadu, kde je více energie do procesu dodáno, než je v prbhu procesu získáno, není považováno za energetické využití. lenské státy pijmou nezbytná opatení k tomu, aby odpady prošly stupnm využívání, tj. alespo postupy uvedené v Píloze II smrnice pi dodržení uvedené definice pro využívání odpad. Odstranní Odstranní znamená jakékoliv nakládání s odpady, které není využitím, by by druhotným výstupem byla tvorba slouenin nebo energie.

6 Oddlený sbr lenské státy mají zavést systémy pro oddlený sbr bioodpad. Komise pedloží legislativní návrh na minimální cíle pro oddlený sbr bioodpad. Plnní cíl zptného odbru a recyklace daných píslušnou legislativou pro obaly, autovraky, baterky, elektrošrot, bude poítáno pouze z tch odpad, u nichž je cyklus optovného použití, recyklace i využití úplný. Odpad má být oddlen sbírán a nebezpené složky mají být oddleny od toku odpad ped tím, než odpad vstoupí do procesu využívání, jestliže je to technicky, environmentáln a ekonomicky uskutenitelné. Komise pijme opatení k tomu, aby byla stanovena environmentální a kvalitativní kriteria pro aplikaci bioodpad na zemdlskou pdu. Transport odpad Nakládání s odpady ve Spoleenství by nemlo být ohranieno národními hranicemi, ale co nejvhodnjšími environmentálními postupy. Smrnice ovšem pedpokládá, že lenský stát mže zakázat dovoz dopad, pokud by to ohrožovalo jeho odpadové hospodáství a plnní jeho plán a limit. Výjimkou je stav, kdy není na území jiného lenského státu, ze kterého se odpad dováží, možné takový odpad z dvodu živelné pohromy a nebezpeí újmy na zdraví a životním prostedí odstraovat. Nicmén jsou nutná omezení pro transport odpad urených k odstranní. Bude zamezeno nežádoucím transportm odpad urených k odstranní na dlouhé vzdálenosti, které neslouží potebnému úelu. S odpadem ureným k odstranní musí být nakládáno v jednom z nejbližších odpovídajících zaízení, pomocí nejvhodnjších zpsob a technologie tak, aby byla zajištna vysoká ochrana životního prostedí a zdraví lidí. Každý lenský stát musí pijmout odpovídající opatení ve spolupráci s ostatními státy k zajištní integrované a odpovídající sít zaízení pro odstraování odpad, piemž budou zohlednny BAT (Best Available Technology). lenské státy mohou omezit dovoz odpad do spaloven, piemž takové rozhodnutí oznámí Komisi. Stabilizace a snížení produkce odpad lenské státy pijmou nutná opatení ke stabilizaci produkce odpad k roku 2012 ve srovnání s jejich roní produkcí v roce Stabilizace znamená zamezení nárstu produkce odpad v pomru k poátku stabilizaního období. Do roku 2020 pak budou realizována opatení ke snížení produkce odpad. lenské státy pijmou opatení k zajištní tchto cíl: Do roku 2020 bude optovn použito a recyklováno minimáln 50% hmotnostního množství odpadu papíru, plast, skla a kov z domácností a jemu podobných odpad.

7 Do roku 2020 bude optovn použito a recyklováno minimáln 70% hmotnostního množství stavebních a demoliních, živnostenských a prmyslových odpad. Do roku 2015 lenské státy zavedou oddlený sbr minimáln tchto druh odpad: papír, kovy, plasty, sklo. Podmínky pro materiálové využití komodit papír, plast, sklo, kovy jsou v souasné dob na území R vytvoeny. V pípad poteby mže lenský stát (po zhodnocení svých ekonomických a i ekologických možností) zavést i oddlený sbr a využití bioodpad z obcí. V eské republice toto není dosud plošn možné, jelikož vtšina stávajících zaízení pro nakládání s bioodpady není pro komunální odpady pizpsobena. Krom toho využití bioodpad naráží v souasné dob na odbytové možnosti takto sesbíraných odpad, jak pro jejich kvalitu na vstupu (i když se využívají pouze kvalitní bioodpady ze zelen), tak pi využití vzniklých surovin z bioodpad. Souástí integrovaných systém nakládání s odpady v environmenáln vysplých evropských zemích jsou zaízení na pímé energetické využívání komunálních odpad (spalovny). V R jsou tyto kapacity na energetické využívání odpad zcela nedostatené. Pro rozvoj energetického využívání odpad v R, výstavbu nových kapacit a jejich zalenní do integrovaných systém nakládání s odpady je klíová zmna vládního naízení o POH R spoívající ve stanovení reálných opatení k zamezení skládkování jinak (energeticky) využitelných odpad. Jedin s pomocí energetického využívání odpad mohou být naplnny cíle smrnice EU o skládkování odpad. Analytická ást se zabývala hlavními skupinami odpad, které obce musí ešit ve své psobnosti a které vznikají na jejich území. Pojmy - Pro poteby Strategie byly v rámci Analytické ásti vymezeny základní pojmy, které jsou používány v odpadovém hospodáství R. Nkteré pojmy je nutné upravit tak, aby lépe odpovídaly bžné praxi (nap. komunální odpad, ostatní odpad podobný komunálnímu odpadu, biologicky rozložitelný komunální odpad, využitelné a recyklovatelné složky komunálního odpadu apod.). - Jiné, nov zavádné pojmy vyplývající zejména z nové evropské smrnice o odpadech je nutné upesnit a stanovit podmínky pro jejich užití (nap. vedlejší produkt, stav, kdy odpad pestává být odpadem, materiálové využití a recyklace odpad apod.).

8 Datové zdroje - Hlavním datovým zdrojem, který je veejn pístupný a ovitelný, byl Informaní systém odpadového hospodáství ISOH), spravovaný CENIA na základ zákonné evidence odpad. Byly použity údaje o produkci a nakládání s komunálními, obalovými a dalšími skupinami odpad za období Další údaje byly získány z databází AOS EKO- KOM, a.s. a kolektivních systém zajišujících zptný odbr elektrozaízení a baterií. Podkladem pro hodnocení zaízení byly také krajské evidence zaízení. - Pro plánování a sledování vývoje odpadového hospodáství R je nutné zefektivnit zpracování a typy výstup z ISOH, což bude vyžadovat ástenou úpravu kódování odpad, zpsobu vedení evidence, oznaování typ zaízení apod. - Je nutné také vyhodnotit efektivitu rozsahu subjekt, které poskytují údaje do evidence odpad a to zejména s ohledem na zpsoby nakládání s odpady (nap. pedání jiné oprávnné osob apod.). - V zákonné evidenci odpad je také vhodné upravit sledování zpsob nakládání zejména u komunálních odpad a odpad podobných komunálním, tak aby bylo možné jednoznan urit, do jaké míry jsou komunální odpady z obcí využívány (vetn energetického využití ve spalovnách) a do jaké míry jsou skládkovány. - V R nejsou k dispozici veejné údaje o ekonomice odpadového hospodáství obcí. - Jako nadbytené se ukazuje sledování údaj o hospodaení s odpady prostednictvím SÚ. Výstupy ne zcela odpovídají realit a zejména pak nejsou použitelné pro plánování a hodnocení rozvoje odpadového hospodáství na úrovni region a menších územních celk. - Pro sledování a vyhodnocování cíl smrnice na využití odpad bude nutné zavést oficiální a jednotné metodiky na stanovení produkce využitelných a recyklovatelných komunálních odpad a rovnž pro posouzení odklonu od skládkování upravit metodiku pro biologicky rozložitelné komunální odpady. - Rovnž na základ tchto doporuených zmn je nutné aktualizovat POH R a soustavu indikátor k hodnocení jeho plnní. Komunální odpady z obcí a jejich využitelné/recyklovatelné složky - Produkce komunálních odpad a jim podobných odpad skupiny 20 podle Katalogu odpad je tvoena produkcí z obcí a mst (69 % z celkového množství komunálních odpad v r. 2009) a produkcí ostatních pvodc, kteí nejsou zapojeni do systému nakládání s odpady v obci.

9 o Odpady z obcí a jim podobné odpady ostatních pvodc je nutné jasn vymezit, protože kraje ani obce nemají možnost ovlivovat nakládání s odpady individuálních pvodc. o S tím souvisí i definice nového cíle pro recyklaci komunálních odpad vyplývající z evropské smrnice o odpadech. Cíl je zamen na komunální odpad z obcí (z domácností a podobných zdroj). o Skladba odpad je sledována pravideln pouze u komunálních odpad z obcí. Složení odpad podobných komunálním od ostatních pvodc není známo. - Pro stanovení celkové produkce komunálních odpad z obcí je nutné, aby veškeré odpady (vyjma stavebních odpad skupiny 17, autovrak a odpad skupiny 16, 19), které jsou sbírány v systému obce a pocházejí z innosti oban a subjekt zapojených do systému obce, byly zaazovány jako odpady skupiny 20. Týká se to zejména obalové složky komunálních odpad, která je v souasné dob zaazována do podskupiny nebo 20 01, piemž ale v R není v obcích zaveden samostatný sbr obal a systém zptného odbru obal je provozován jako integrovaný (použité obaly jsou nedílnou souástí komunálních odpad). o Celková produkce komunálních odpad z obcí (vetn obalových odpad z obcí) inila v r cca 316 kg/obyvatel/rok (303 kg/obyvatel/rok v r. 2008). o Oddlen sebrané využitelné odpady (papír, plast, sklo, kovy) vetn obalové složky pedstavovaly cca 13 % v r a cca 12 % v r z celkové produkce komunálních odpad z obcí. Tyto odpady se dále recyklují nebo jinak využívají. - Výskyt hlavních materiálov využitelných složek (papír, plasty, sklo, kovy) stanovený na základ rozbor odpad pedstavuje cca 32,8 % z celkové produkce komunálních odpad z obcí, tj. cca 104 kg/obyvatel/rok v roce 2009 (102 kg/obyvatel/rok v roce 2008). o Výskyt recyklovatelných odpad (surovina vyrobená z odpad nahrazuje primární surovinu ve stejných nebo podobných výrobcích) je nižší 28,7 % z celkové produkce KO z obcí, tj. cca 91 kg/obyvatel/rok v r (90 kg/obyvatel/rok v r. 2008). o Zákonné cíle pro recyklaci komunálních odpad je nutné stanovit na základ výskytu recyklovatelných složek a skuteného nakládání s tmito složkami získanými prostednictvím oddleného sbru v obcích. o Je nutné soustavou vhodných nástroj zachovat a dále rozvíjet stávající dobrovolný systém sbru využitelných odpad v obcích, který je dobe pijímán obyvatelstvem. Je nutné se vyvarovat zmn, které by mohly vést k destrukci stávajícího systému tídného sbru a tím k ohrožení recyklace odpad v R. o Je nutné vytvoit nástroje podporující stabilitu systému využití komunálních odpad a to zejména ve vazb na kolísající trh s druhotnými surovinami.

10 Biologicky rozložitelné komunální odpady - Produkce BRKO pochází z 81 % z obcí a inila v r cca 1,52 mil. tun (1,42 mil. tun v r. 2008). Nejvtší podíl BRKO z obcí je obsažen ve smsném komunálním odpadu cca 73 % v r Další významnou složkou BRKO je objemný odpad obsahuje více než 7 % celkové produkce BRKO. - Využití je zajištno u oddlen sebraného papíru a lepenky, textilu, odpad ze zahrad a ze stravoven. Vtšina smsných a objemných komunálních odpad, obsahujících biologicky rozložitelnou složku, se skládkuje. o Cíl POH R, vyplývající z evropské smrnice o skládkování, nebude podle dostupných údaj pi dodržení stávající metodiky výpotu v r splnn. Rovnž tak není splnitelný další cíl v r V R chybí kapacity zaízení na energetické využití smsných komunálních odpad, které jsou pro plnní cíl stžejní. Provoz nových spaloven komunálních odpad se pedpokládá až po roce o V obcích se zavádí oddlený sbr rostlinných bioodpad od oban. Podle dosavadních zkušeností se ukazuje, že množství takto sebraných odpad, nejastji v zástavb rodinných domk, se pohybuje kolem kg/obyvatel/rok, piemž množství smsných komunálních odpad se sníží pouze o 5-15 % (17-30 kg/obyvatel/rok). Tento stav je dsledkem toho, že s vtšinou rostlinných materiál je doposud nakládáno mimo režim odpad. Zalenním rostlinných materiál od obyvatel do režimu odpad, v dsledku zavedení oddleného sbru, se pak celkové množství komunálních odpad produkovaných obcemi zvýší o % hmotnosti. o Je nutné jasn vymezit skupiny bioodpad podle jejich vlastností a k nim doporuit odpovídající zpsoby nakládání (od sbru až po jejich konené využití biologickými nebo spalovacími metodami). o Je nutné vytvoit a upravit nástroje k podpoe oddleného sbru bioodpad v obcích a hlavn pak k následnému využití bioodpad zejména v zemdlství. o Mechanicko-biologickou úpravu odpad nelze považovat za zpsob koneného využití komunálních odpad. Podsítná frakce se skládkuje, piemž díky vysokým obsahm nkterých nebezpených látek nespluje (ped novelou vyhlášky) limity pro uložení na standardní skládky. Nadsítnou frakci s vysokou výhevností lze (až na výjimky nap. cementárny) využít pouze ve speciálních spalovacích zaízeních, která musí splovat z hlediska ochrany životního prostedí parametry spaloven, což je investin nároné. Taková zaízení nejsou až na výjimky (nap. kombinát Vesová, elektrárna Sokolovská uhelná) v R k dispozici.

11 o Prioritou k naplnní strategie odklonu BRKO ze skládkování je podpora výstavby zaízení na zpracování smsných komunálních odpad v rámci integrovaných regionálních systém a to zejména zaízení pro pímé energetické využití odpad. Objemný odpad - Produkce objemných odpad neustále roste. Objemné odpady tvoí až 10 % z celkové produkce komunálních odpad z obcí. Pevážná vtšina objemných odpad se skládkuje (91 %). - Využitelnost objemných odpad lze zvýšit jejich dotídním (obsahuje 22-30% využitelných odpad z celkové produkce objemných odpad). Pro zvýšení využitelnosti se ukazuje jako vhodnjší zpsob sbru prostednictvím sbrných dvor, kde se odpad dotiuje. - Doporuuje se upravit nástroje ke zvýšení podílu využitých objemných odpad (nap. výše skládkovacího poplatku apod.) Živnostenské odpady - Živnostenské odpady tvoí významnou souást komunálních odpad. Lze je definovat jako odpady z nevýrobní innosti právnických a fyzických osob oprávnných k podnikání, které jsou podobné svými vlastnostmi komunálním odpadm. - Stávající zákonnou možnost zapojení pvodc do systému obce využívá cca 32 % obcí (vtšinou malé obce do 4 tis. obyvatel). Velká ást pvodc využívá bezplatn a bez souhlasu obce obecní systémy nakládání s odpady. Tím vzrstají obcím náklady na odpadové hospodáství. o Je nutné vytvoit úinný systém zapojení živnostenských odpad do obecních systém, který by pispl k narovnání náklad v obci a rovnž ke snížení administrativní zátže pro pvodce a obce. o Je nutné zajistit dostatené informování pvodc o jejich povinnostech a kontrolu dodržování tchto povinností. Nebezpené odpady - Produkce nebezpených složek komunálních odpad všeobecn se zavedením povinnosti zptného odbru baterií, akumulátor a elektrozaízení klesá.

12 - Stávající systém nakládání s nebezpenými složkami KO je vyhovující a nevyžaduje žádné zásadní zmny. Zptný odbr použitých výrobk - R splnila za rok 2008 svj závazek vi EU a dosáhla úinnosti zptného odbru elektrozaízení 4,2 kg/obyvatel/rok. Vysoké míry je dosahováno u pneumatik. U baterií bude nutno zvýšit míru zptného odbru s ohledem na cíle pro rok Z pohledu obcí princip zptného odbru nkterých vybraných výrobk funguje (zejména baterie, akumulátory, z velké ásti i elektrozaízení). o Praxe potvrdila, že kolektivní systémy jsou pro obce jednoznan výhodnjšími partnery než individuální výrobci. Ti s obcemi vtšinou nespolupracují. Kolektivní systémy zpravidla vytváejí zdroje pro financování i doplujících aktivit, jako je propagace a informování obyvatel. o V pípad snižování náklad na zptný odbr v dsledku konkurence mezi kolektivními systémy existuje hrozba snižování podpory obcím ze strany neziskových kolektivních organizací (nap. snižování náklad na osvtu a kompenzaci náklad vynaložených obcemi). o Zptný odbr pneumatik není dostaten ešen v zákon o odpadech, což vede k tomu, že náklady spojené se sbrem a dalším nakládáním s pneumatikami sebranými v rámci obecních systém nese obec a nikoliv výrobce. Obce nemají možnost nárokovat u povinných osob bezplatné zajištní zptného odbru. Obdobná je situace u minerálních olej, které jsou však minoritní komoditou. - Je nutné sjednotit právní normy, upravující zptný odbr použitých výrobk a to vetn používané terminologie. Stávající stav komplikuje výkon státní správy vetn kontrolní innosti a vymahatelnosti plnní zákonných povinností. Stavební a demoliní odpad, sedimenty - Stavební odpady tvoí jen minoritní ást odpad v obci. Pedstavují cca 4 % z celkové produkce odpad vznikajících v obci (komunální, obalové a stavební odpady z obcí), Stavební odpady jsou vtšinou sbírány ve sbrných dvorech nebo na urených deponiích. Jsou z velké ástí recyklovány. - Pedpokládá se pokraování v trendu využívání tchto odpad. Neoekává se jejich výrazný nárst.

13 - Petrvávají problémy s možným ohrožením životního prostedí, kdy jsou stavební odpady pi nedostatené spolupráci obcí a stavebních úad užívány bez ohledu na jejich vlastnosti k terénním úpravám. Ostatní odpady erné skládky, littering - ešení a odstraování erných skládek je ešeno obcemi individuáln. Množství nelegálních skládek klesá. Na erných skládkách se objevují v souasné dob pedevším výrobky v režimu zptného odbru (pneumatiky, autovraky a jejich ásti, vyazená elektrozaízení), stavební odpady, bioodpad. Problémem zstává nedohledatelnost pvodce skládky. Náklady spojené s jejich odstranním zstávají v drtivé vtšin na obci. - Voln pohozené odpadky, tzv. littering, jsou problémem spíše spoleenským a sociálním. Boj proti litteringu je souborem opatení na omezení nepoádku v ulicích (informaní kampan spojené s represivním nástrojem ve form pokut pro obany), které jsou v kompetenci každé obce. - Je vhodné vytvoit nástroj na omezení finanní zátže obcí spojené s likvidací nelegálních skládek. Autovraky - Systém nakládání s autovraky není doešen pro obce zejména z hlediska opuštných vozidel. Je nutné doešit pravomoci obcí a zpsob financování likvidace opuštných vozidel (samostatná psobnost vers. penesená psobnost státní správy). - Rovnž je teba podpoit informaní kampa, aby vlastníci starých vozidel využívali svého práva bezplatn odevzdávat použitá vozidla zpracovatelm. V návaznosti na to je teba omezit, resp. stanovit písné provozní podmínky výkupnám a sbrnám kov, které odebírají kovové ásti autovrak od oban za úplatu. Z pohledu systémového ešení odpadového hospodáství obcí je nejdležitjší - Podpora rozvoje oddleného sbru a následné recyklace a dalšího využití materiálov využitelných složek komunálních odpad. - Zajištní nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na úrovni obcí a to od sbru až po konené využití odpad.

14 - Zajištní energetického využití smsných komunálních odpad vetn jejich biologicky rozložitelné složky jako nejvhodnjší alternativy, která omezuje ukládání smsných komunálních odpad na skládky. - Podpora vytváení regionálních integrovaných systém nakládání s odpady z obcí, které zajistí stabilní a dlouhodob udržitelné hospodaení s odpady. Pro poteby Návrhové ásti byla stanovena prognóza produkce komunálních odpad na asové období do roku 2020 (s ohledem na postupný cíl smrnice o skládkování a cíl pro recyklaci komunálních odpad). Všechny prognózy produkce odpad vycházejí vždy z asové ady dostupných dat za období ped rokem 2009, která byla uvedena v Analytické ásti Strategie a následn stanovují vývojový trend v jednotlivých komoditách. Výpoet celkové produkce vychází z mrné produkce odpad v kg/obyvatel/rok a prognózovaného potu obyvatel. Pro stanovení potu obyvatel byla pevzata prognóza vývoje potu obyvatel eského statistického úadu - Základní výsledky Projekce 2009, stední varianta, Pro poteby návrhové ásti Strategie byla vzata v úvahu jen jedna varianta scénáe s níže popsanými parametry. Odhadovaný vývoj produkce komunálních odpad slouží pouze k dokreslení pedstavy o možném rozvoji odpadového hospodáství a tím i náplni regionálních systém nakládání s odpady. Prognóza se zamuje na nejvtší skupiny odpad z obcí a to na smsný komunální odpad (u nj se pedpokládá kombinace energetického využití a skládkování), využitelné složky (pedpokládá se jejich recyklace nebo jiné využití), odpad ze zelen (oddlen sbíraný bioodpad vhodný pro zpracování aerobním nebo anaerobním rozkladem), objemný odpad (pedpokládá se jeho ástené využití), ostatní odpad (zahrnuje nebezpené složky KO, uliní smetky, odpady z údržby obce apod.). Komunální odpad z obcí (vetn zapojených pvodc) Smsný komunální odpad a využitelné složky Vývoj celkové jednotkové produkce jednoho obana byl stanoven: - mezironí nárst 1 % v období mezironí nárst 1,8 % v období mezironí nárst 2,5 % v období

15 - vývoj produkce v jednotlivých komoditách byl stanoven na základ datových ad ze známých pedešlých období se zohlednním oekávaného vývoje ekonomiky. Ostatní odpady v obci - U objemného odpadu a odpadu z ištní ulic se pedpokládá nárst do roku 2015, pak následuje stagnace a mírný pokles. - U bioodpadu (zahrady, parky, veejná zele, oddlený sbr u oban) se pedpokládá stálý nárst produkce až do konce prognózovaného období a to zejména zalenným rostlinným materiálm do režimu odpad pi realizaci projekt oddleného sbru bioodpad v obcích. Odpad podobný komunálnímu od ostatních pvodc (krom zapojených pvodc) - Pedpokládaný pokles všech zásadních komodit odpad podobných komunálnímu bude dsledkem vtšího zapojování jejich pvodc do systému nakládání s odpady v obci. Souhrnné údaje o odhadované produkci hlavních složek komunálního odpadu z obcí jsou uvedeny v tabulce. 1. Tabulka.1: Prognóza produkce jednotlivých skupin komunálních odpad z obcí (t/rok) odpady z obcí celkem z toho - využitelné smsný KO objemný bioodpad ostatní Jak již bylo uvedeno, prognóza je zamena pedevším na komunální odpad pvodem z obcí, tj. odpad od fyzických osob a pvodc zapojených do systému obce a odpad související s provozem a údržbou obce. Veškerá dále navrhovaná opatení jsou vztahována k této odhadované produkci. Nejvtší nárst se pedpokládá ve skupin bioodpad z údržby zelen v obcích (bioodpady zpracovatelné bžnými metodami aerobního nebo anaerobního rozkladu) v dsledku toho, že se bude rozvíjet oddlený sbr tchto odpad v obcích. Pedpokládaná produkce hlavních skupin komunálních odpad je zobrazena v grafu.1.

16 Graf.1: Prognóza produkce komunálních odpad z obcí (v tis.t) Krom komunálního odpadu z obcí se prognóza zabývala také odhadem produkce odpad podobných Využitelné komunálním odpady od ostatních smsný KOpvodc, Objemný kteí odpad nejsou bioodpad zapojeni do Ostatní systému odpady obce. Složení tchto odpad ovšem nelze odhadnout, protože není v praxi sledováno. Krom toho produkce a složení závisí na innosti jednotlivých pvodc, na potu jejich zamstnanc a na zpsobu kódování odpad, které bývá v praxi asto zjednodušováno vzhledem ke zpsobu nakládání s odpady vznikajícími v prmyslu. Celková produkce skupiny 20 podle Katalogu odpad, která zahrnuje odpady komunální a jim podobné odpady, je uvedena v tabulce.2. Tabulka.2: Prognóza produkce skupiny 20 podle Katalogu odpad (t/rok) komunální odpad z obcí odpad podobný komunálnímu od pvodc celkem

17 Pro vlastní zpracování ešení nakládání s vybranými komoditami odpad byly stanoveny následující zásady: Veškeré návrhy ešení a opatení se týkají pouze odpad pocházejících z produkce obcí. Nezabývají se ešením odpad ostatních pvodc, kteí produkují svj odpad na území obce. Jako jediné závazné cíle jsou uvažovány cíle vycházející ze smrnic EU, které jsou nebo budou implementovány do právních norem R. Ostatní cíle, nad rámec smrnic EU stanovené státem, jsou s ohledem na navržená ešení revidovány a upraveny. Navrhovaná ešení zohledují hierarchii nakládání s odpady, upednostují tedy vhodné formy využívání odpad ped jejich koneným odstranním. Navrhovaná ešení zohledují souasný stav nakládání s odpady a to vetn technické vybavenosti a ekonomické a sociální únosnosti pi splnní požadavk na ochranu životního prostedí. Veškeré toky odpad, nakládání s nimi a innosti související s organizací odpadového hospodáství jsou ešeny jako souást integrovaného systému nakládání s odpady. Jednotlivá ešení jsou navržena vždy s ohledem na jejich zalenní do integrovaných systém nakládání s odpady a to na úrovni R a region. Integrovaným systémem se rozumí systém umožující optimálním nastavením jednotlivých proces a prvk trvale udržitelné ešení odpadového hospodáství v uritém prostoru a asovém horizontu. Integrovaný systém ve spojení s komunálním odpadem je jednoduchou strategií, která koordinuje prevenci, sbr, využití a odstranní komunálních odpad v celém odpadovém toku, smující k optimální innosti pi respektování ekonomických, sociálních a environmentálních požadavk. Obecn lze nazvat integrovaným systémem každý obecní systém hospodaení s odpady, pokud tento zahrnuje veškeré toky odpad a komplexní innosti od prevence, sbru až po rzné zpsoby využití a konené odstranní odpad. Podmínkou je také, aby systém sploval environmentální požadavky a byl ekonomicky únosný pro obany. Toho se však v praxi dá dosáhnout jen u vtších územních celk nebo mst. Návrhová ást tedy pedpokládá vznik a rozvoj regionálních integrovaných systém. Obce v nich budou nadále pvodci komunálního odpadu, budou urovat podmínky shromažování a zpsob sbru na svém území, zajišovat komunikaci s obany a kontrolovat dodržování

18 podmínek stanoveného systému. Budou vybírat úhradu náklad systému nakládání s komunálním odpadem na svém území stanovenou pro obany. Odpovdnost za koncepci systému a vytvoení potebné infrastruktury z hlediska technické vybavenosti území k nakládání s komunálními odpady by se ale mla sousteovat na úrovni vyšších územních celk. Významnou úlohu v integrovaném materiálov-energetickém servisu územního celku by ml sehrávat také soukromý sektor. Spolené projekty privátního a veejného sektoru mohou být pro privátní firmy zárukou k investování vlastních prostedk a know-how do rozvoje systém nakládání s komunálními odpady. Práv masivní investice a jejich dlouhodobá návratnost bude pak tržní pojistkou poskytování kvalitních služeb v regionálním monopolu. Hlavní cíle regionálního ISNO lze obecn definovat: omezovat vznik odpad minimalizovat skládkování odpad maximalizovat využívání odpad ve vazb na další prmyslové segmenty (energetika, zemdlství apod.) v regionu optimalizovat veškeré innosti v odpadovém hospodáství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost zajistit dlouhodobou stabilitu odpadového hospodáství v regionu Systém je ovlivován adou faktor, které determinují rozsah systému (nap. legislativní podmínky, rzná politická rozhodnutí, socioekonomická situace v regionu apod.). Je budován s ohledem na lokální poteby a podmínky, nelze tedy nastavit univerzální ešení. ISNO by ml pružn reagovat na nestandardní situace zpsobené nap. náhlou nadprodukcí odpad v dsledku povodní a jiných havárií nebo poklesem poptávky po druhotných surovinách vytvoením souboru opatení vetn zajištní dostatené kapacity na zpracování odpad. ISNO lze popsat: Z technického hlediska procesy nakládání s odpady (sbr, svoz, úprava, rzné zpsoby využití, odstranní) komoditami odpad, které jsou v rámci systému ešeny a to vetn tch, které jsou v režimu zptného odbru Vhodnými technologiemi pro procesy a komodity s ohledem na environmentální a ekonomické dopady Z hlediska úastník ISNO Obce jako pvodci a majitelé odpad spolu s kraji, jako hlavní organizátoi ISNO Obané v roli spotebitel a uživatel systému Prmysl jako pvodce odpad, jako realizátor odpadových služeb, jako zajišovatel zptného odbru, zpracovatel odpad

19 Stát vymezuje žádoucí rámec nakládání s odpady (právní pedpisy) a má kontrolní roli pi plnní cíl a dodržování pedpis. Tržní prostedí v odpadovém hospodáství je ovlivováno regulací státu. To se projevuje zejména v rozvoji infrastruktury odpadového hospodáství. Do budoucna by se mla významn posílit role kraj jako koordinátor regionálních ISNO, pípadn i jako poskytovatel veejných dotací do rozvoje ISNO Popis ISNO Jednoduché schéma regionálního integrovaného systému nakládání s odpady ukazuje obrázek.1. Pedmtem ISNO jsou odpady, které jsou produkovány obcemi a jejich obany. Nakládání s ostatními produkovanými odpady na území regionu je odpovdností jednotlivých pvodc. Z toho dvodu jsou ostatní odpady v ISNO ešeny doplkov a to zejména z hlediska velikosti kapacit zaízení na zpracování a odstraování odpad. Obrázek.1: Schéma regionálního integrovaného systému nakládání s odpady Procesy a technologie uvedené kurzívou v následujícím textu nejsou pro provoz ISNO nutné. Mohou ale být do ISNO zalenny.

20 Druhy odpad z hlediska pvodu: - Komunální odpad z obcí vetn odpad podobných komunálním od pvodc zapojených do systému obce - Zptn odebrané použité výrobky, které jsou souástí komunálního odpadového hospodáství - Odpady podobné komunálním od ostatních pvodc nezapojených do systému obce Druhy odpad z hlediska vlastností: - Recyklovatelný odpad (zejména papír, plasty, sklo, kovy, nápojové kartony) a pípadn další využitelné odpady nap. textil, odvy, složky elektrozaízení apod. - Nebezpený odpad (nebezpené složky komunálních odpad vetn elektroodpadu, který nespluje podmínky zptného odbru). - Bioodpad (biodegradabilní odpad zejména z veejné zelen a od oban, píp. odpad z jídelen a stravoven). - Objemný odpad (využitelné složky pi dotídní mohou tvoit až 30 % objemného odpadu). - Smsný komunální odpad.. - Ostatní odpad z obcí (istota a údržba msta uliní smetky, odpady z tržiš, stavební odpad z obcí atd.). Systémy sbru a shromažování odpad - Oddlený sbr využitelných složek do barevn rozlišených sbrných nádob, pípadn pytlový sbr, u ostatních pvodc také do velkokapacitních kontejner. - Oddlený sbr bioodpad do speciálních sbrných nádob, píp. pytlový sbr. - Sbrné dvory pro sbr objemných odpad, odpad ze zelen, stavebních odpad, místa zptného odbru elektrozaízení, baterií, doplkový sbr využitelných složek. - Sbr smsných komunálních odpad do nádob a velkokapacitních kontejner. - Sbr ostatních odpad (ištní ulic apod.). Výkup odpad v privátních výkupnách - Sbr nkterých využitelných odpad (pedevším kovy, nkteré druhy papíru) za úplatu. Není to stabilní prvek ISNO, protože je provozován na tržním principu a v pípad nedostatku poptávky je provoz výkupen omezen nebo pozastaven. Naopak v pípad vyšších výkupních cen se sbrná kontejnerová sí (pedevším u papíru) stává zdrojem a papír nashromáždný v kontejnerech je vykrádán a prodáván do výkupu. Obcím rostou náklady a systém tídní se stává finann nestabilní. - Je historicky významným dodavatelem zejména kovových odpad pro konené zpracovatele. Je však otázkou, nakolik bude do budoucna dležitá jeho existence zejména pi poklesu množství produkovaných kovových odpad. - Stávající systém výkupu odpad bohužel umožuje prodej odcizených pedmt a asto tak dochází k poškozování obecního majetku.

21 Svoz a peprava odpad - Soubor speciáln vybavených automobil ke svozu odpadu ze sbrných nádob všech druh a pytl. - Kontejnerové nosie s velkokapacitními kontejnery. - Pekládací stanice (slouží k zefektivnní pepravy odpad na delší vzdálenosti). Úprava odpad - Dotiovací zaízení na papír, plast (roztídní, lisování apod. za úelem výroby druhotné suroviny). - Dotiovací zaízení a následná úprava skla (dotídní, drcení, sušení apod. za úelem výroby materiálu pro konené zpracovatele). Vtšinou se jedná o zaízení nadregionálního významu. - Dotídní a lisování kovových odpad v kovošrotech. Mechanicko-biologická úprava roztídní smsného komunálního odpadu a dalších vhodných odpad na vysoce výhevnou nadsítnou frakci a podsítnou frakci, která se biologicky stabilizuje a vtšinou pak ukládá na skládku. Úprava bioodpad probíhá na linkách, které jsou vtšinou souástí celé technologie kompostáren, bioplynových stanic apod. Demontážní linka na elektrozaízení zaízení pro demontáž elektrozaízení získaných ve zptném odbru. Linka nemusí být nutn souástí ISNO. Mže se jednat o zaízení neregionálního významu. Je spíše doplkovým zaízením. Obdobn jsou koncipována i zaízení fungující pro zajištní recyklace dalších zptn odebraných výrobk (baterie, pneumatiky apod.). Zaízení na využití odpad a druhotných surovin - Zaízení na energetické využití odpad spalovna komunálních odpad. Je jednou z hlavních souástí regionálních ISNO. Je pátením zaízením v regionu pro využití smsných komunálních odpad (vetn BRKO) a jejich odklon od skládkování. Speciální spalovna pro energetické využití nadsítné frakce z MBÚ smsných komunálních odpad. Zaízení musí vyhovovat požadavkm na ochranu životního prostedí pi spalování odpad. Jedná se o jednoúelové zaízení vtší kapacity (monozdroj), které je závislé na plynulém písunu paliva z odpad s vysokou výhevností. Zaízení nemže spalovat smsné komunální odpady bez úpravy, které by mohly regulovat výpadky paliva nebo, v pípad neosvdení se MBÚ, pejít na spalování smsných komunálních odpad. Spoluspalování paliv vyrobených z odpad je možné v souasné dob v cementárnách nebo podobných vysokoteplotních zaízeních (fluidní kotle). Paliva musí vyhovovat podmínkám certifikací. Pi spoluspalování odpad je nutné dodržovat emisní limity, což je u vtšiny provozovaných zaízení nereálné. Cementárny jsou pro využití paliv z odpad vhodnjší, ale

22 kladou vyšší nároky na kvalitu a stabilitu paliva. Cementárny jsou však pouze doplkový prvek ISNO. Vzhledem k jejich fungování, založeném na tržních principech, jsou prvkem pomrn nestabilním, závislým na vývoji stavebnictví. - Zaízení na využití druhotných surovin. Jedná se o výroby, ve kterých je ást primárních surovin, získávaných asto z neobnovitelných zdroj, nahrazována druhotnými surovinami vyrobenými z odpad. o Bžné výroby (nap. papírny, sklárny, výroba plastových výrobk, výroba preforem PET lahví apod., které používají druhotné suroviny jako doplnk primárních materiál a to z dvodu úspory primárních materiál nebo energií spotebovaných pi výrob) o Speciální výroby (nap. výrobky ze smsných plast, izolaní hmoty z papíru, nkteré druhy obal, kde používají druhotné suroviny jako hlavní výrobní materiál) Vtšina zaízení na využití druhotných surovin, zejména pak, pokud se jedná o bžné výroby, ve kterých se druhotná surovina používá jako doplnk a náhrada ásti primárních surovin, funguje na tržních principech a jejich poptávka po druhotných surovinách je vázána na situaci na trhu. Dostatené využití spoteba druhotných surovin je pitom nutná pro stabilní a plynulé fungování ISNO. Zaízení na využití druhotných surovin nemusí být nutn umístno na území ISNO. Vtšina druhotných surovin se obchoduje v rámci evropského, píp. svtového trhu. ISNO by ml mít vytvoeny nástroje a opatení k zajištní využití vyprodukovaných druhotných surovin. Zaízení na zpracování a využití bioodpad Zaízení vhodná pro zpracování a využití bioodpad vycházejí z vlastností bioodpad produkovaných v ISNO. Jsou to pedevším: - Zaízení založené na aerobním rozkladu BRO jedná se o rzné typy kompostáren, komunitní kompostování apod. Tato zaízení jsou vhodná pro odpad rostlinného pvodu (odpad z veejné zelen, ze zahrad, z domácností). Pi zpracování rostlinného bioodpadu je zaruena vtšinou dobrá kvalita výstupních kompost. Vhodným doplkem tchto zaízení je podpora domácího kompostování. - Zaízení založené na anaerobním rozkladu BRO jedná se zejména o zaízení s anaerobní digescí (nap. bioplynové stanice). Tato zaízení jsou po instalaci stupn hygienizace vhodná pro bioodpad živoišného pvodu, odpad z jídelen a stravoven apod. - Zaízení pro materiálové využití BRO pedevším devní hmoty jedná se o technologie výroby devovláknitých desek z drcené devní hmoty. - Zaízení na energetické využití BRO jedná se o spalovny komunálních odpad nebo jiné typy spalovacích zaízení, která spalují paliva vyrobená z komunálních odpad (nap. nadsítná frakce z MBÚ). Tato zaízení jsou vhodná pro BRO obsažené ve smsném KO a

23 ásten v objemných odpadech z obcí. Jsou totožná s využitím smsných komunálních odpad. Vtší zaízení pro kompostování nebo anaerobní digesci odpad v ISNO jsou vtšinou v souasné dob koncipována na zpracování zemdlských, potravináských a devních odpad (píp. kal), ke kterým je komunální odpad pidáván. Zaízení, která se zamují na energetické využití oddlen sbíraných bioodpad, upravených do podoby pelet, jsou zaízeními pedevším pro energetické využití biomasy. Jejich zaazení do ISNO je nutné zvážit nároky na získání vhodných odpad jsou píliš vysoké vzhledem k jejich konenému použití. Zaízení na odstraování odpad - Skládka inertních odpad (S-IO) zaízení pro odstraování inertních odpad. V ISNO je takové zaízení vhodné. - Skládka ostatních odpad (S OO) zaízení na odstraování (skládkování) smsných komunálních odpad a dalších druh odpad kategorie Ostatní. Jedná se o pátení zaízení všech ISNO. Jejich existence a bezpený provoz je nutný i pi dobudování velkých zaízení na využití odpad vetn energetického využití. - Skládka nebezpených odpad (S-NO) zabezpeené zaízení na odstraování (skládkování) nkterých druh nebezpených odpad. Na území ISNO by mlo být k dispozici zaízení na odstraování nebezpených odpad. Mže se ale jednat o zaízení nadregionálního významu. - Spalovny nebezpených odpad zaízení pro odstraování nkterých nebezpených druh odpad (vetn zdravotnických) spalováním. Zaízení by mlo být souástí ISNO. Mže však jít o zaízení s nadregionálním významem, které mže být využíváno více ISNO ízení ISNO Souasný stav organizace odpadového hospodáství je historicky dán postupným budováním jednotlivých subsystém nakládání s komunálními odpady v regionech R. Vtšinou jsou subsystémy vázány na konkrétní svozové oblasti. Jejich rozsah je dán vazbami (smluvními i majetkovými) mezi obcemi a svozovými firmami a také vazbou tchto firem na zaízení na úpravu, zpracování a odstranní odpad. ISNO lze z pohledu ízení a ovlivování zpsobu nakládání s odpady rozdlit do tí základních ástí: 1. Systém zajištní sbru jednotlivých komodit odpad, který je pln v kompetenci mst a obcí.

24 2. Systém svozu, pepravy, úpravy a odstranní odpad a to vetn obchodování s druhotnými surovinami vyrobenými z odpad, který provozují specializované firmy zajišující nakládání s odpady. Vliv obcí na tuto ást ISNO je v souasné dob jen ástený. 3. Zaízení regionálního/nadregionálního významu, která jsou stžejní pro nakládání s odpady z obcí. Tato zaízení by vzhledem k jejich strategickému významu mla být vlastnna/spoluvlastnna a spravována obcemi ve spolupráci s kraji (nap. spalovny komunálních odpad). Obce tak mohou urit, v jakých zaízeních odpad skoní. ISNO by ml zajistit krom plnní základních cíl (viz kap. 2.1.) v souinnosti obcí, kraj a dalších subjekt: - Dostatenou kapacitu všech prvk systému, aby byl zajištn efektivní tok odpad od produkce až po konené využití nebo odstranní odpad a to vetn rezerv pro období nadprodukce odpad v krizových obdobích. - Stabilní sbrový systém pro všechny hlavní skupiny odpad v ISNO a to s ohledem na místní podmínky a dostatenou komfortnost pro obany. - Stabilní sí zaízení k úprav odpad na druhotnou surovinu (dotiovací linky), dále pak k využití smsného odpadu a odstraování již nevyužitelných odpad. - Variabilní možnosti využití upravených odpad (komposty, druhotné suroviny atd.) a podporu ovených technologií a postup. - Soustavu nástroj k podpoe poptávky po produktech vyrobených z odpad a to vetn energie získané z odpad (vazba na energetickou koncepci regionu). - Efektivní využití rzných forem financování celého systému (platby od oban, zapojených subjekt, obchodování s druhotnými surovinami, perozdlení skládkovacích poplatk, podpory systém zptného odbru, veejné podpory atd.) vedoucí k ekonomické udržitelnosti ISNO pro obany a ostatní subjekty. Ve stávajícím právním ádu nejsou nastaveny podmínky, které by podporovaly vznik vtších regionálních celk nap. za úelem spoleného ešení odpadového hospodáství v regionu. Pitom ale požadavek na vznik regionálních center nakládání s odpady (zejména velké technologie typu spaloven, skládek, velkokapacitních úpraven odpad nebo kompostáren) vyvolává potebu sdružování prostedk na financování a provozování tchto zaízení a to zejména z dvod ekonomické udržitelnosti zaízení a pijatelnosti náklad na OH pro obany. V souasné dob se proto objevuje model smluvní spolupráce obcí jako pvodc komunálních odpad a píslušného kraje na spoleném ešení krajského/regionálního systému nakládání s odpady založený pedevším na spolufinancování páteních zaízení pro nakládání s komunálními odpady (nap. spalovny) a na organizaci celého systému.

25 Shrnutí proces a zaízení v ISNO Klíová zaízení a procesy Systém sbru využitelných, objemných, nebezpených, smsných a dalších odpad, vetn zptného odbru výrobk. Systém svozu, pepravy vetn pekládacích stanic. Zaízení pro dotídní a úpravu odpad (zejména využitelných). Zaízení pro energetické využití smsných a biologicky rozložitelných odpad vazba na energetickou koncepci regionu (vazba na regionální využití OZE). Zaízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných odpad z obcí (kompostárna, bioplynová stanice). Zaízení pro konené odstranní odpad vazba na regionální využití OZE. Zaízení a procesy nutné pro zajištní funknosti ISNO (zaízení nadregionálního nebo mezinárodního významu) Zaízení pro využití druhotných surovin Demontážní linky na vybrané výrobky vetn autovrak Zaízení pro využití nebo odstranní NO Doplková zaízení a procesy v pípad krizového vývoje mohou být nestabilním prvkem Výkupny odpad Zaízení pro tídní smsných KO (MBÚ) s vazbou na energetické využití nadsítné frakce. Cementárny s využitím paliv vyrobených z odpad.

26 Pro poteby Návrhové ásti bylo vytvoeno základní schéma odpadového hospodáství obcí a mst R a to s použitím údaj z Analytické ásti za rok Schéma je tvoeno jako pomyslný celorepublikový integrovaný systém podle pravidel popsaných v pedchozích kapitolách. Zjednodušené schéma materiálového toku v odpadovém hospodáství obcí je na obrázku.2. Obrázek 22: Schéma materiálového toku v odpadovém hospodáství v obcích R (rok 2009)

27 Zjednodušené schéma ukazuje pouze základní skupiny odpad, které jsou zahrnuty do ISNO a vyjaduje celkové produkované množství za rok Využití svozové techniky a provoz zajišujících úpravu a další nakládání s odpady je vztaženo na komunální odpad z obcí. V praxi samozejm vtšina zaízení nakládá také s dalšími odpady, které pocházejí od ostatních pvodc. Mohou to být odpady svým charakterem podobné odpadm komunálním, ale také odpady z výrob, obchodu a služeb. Odpady pvodc, zejména pak ty, které jsou dále využitelné jako druhotné suroviny, mohou zefektivovat ekonomiku provozu zaízení, protože na rozdíl od komunálních odpad nejsou tak nároné na následné dotídní. Týká se to zejména zaízení na dotiování odpad (dotiovací linky). Podíl jiných odpad než komunálních zpracovávaných na jednotlivých typech zaízení je rzný na vtšin dotiovacích linek na úpravu plast, papíru a skla pevažuje komunální odpad, naopak nap. na bioplynových stanicích je komunální odpad spíše nevýznamným doplkem k ostatním zpracovávaným odpadm. Obdobn je tomu i u dalších typ zaízení. Spalovny s energetickým využitím a skládky odpad kategorie Ostatní jsou používány pedevším pro komunální odpady z obcí a jiné odpady tvoí minoritní množství. Pi hodnocení kapacity zaízení v regionu potebné zejména pro úpravu, využití a další nakládání s komunálními odpady je nutné vzít v potaz všechny zdroje odpadu, které na území regionu jsou. Pro adu odpad jsou používány stejné procesy a zaízení jako u odpad komunálních. U tzv. páteních (klíových) zaízení ISNO, jako jsou dotiovací linky na využitelné odpady, spalovny a skládky (pípadn velké kompostárny nebo bioplynové stanice) je nutné vytvoit dostatenou nabídku kapacity pro vtšinu takových odpad vznikajících v regionu. Zaízení na využití druhotných surovin vyrobených z odpad je nutné podpoit z úrovn státu tak, aby byla vyvolána celková poptávka po druhotných surovinách a výrobcích z nich. V rámci regionálních ISNO lze výraznji podpoit pouze specializované zpracovatele (viz 2.1.1). Do schématu jsou zaazeny i systémy zptného odbru vybraných výrobk, které využívají obecních sbrných systém. Použité výrobky sbírané od oban jsou ve své podstat nedílnou souástí komunálních odpad. Obce mají zájem na tom, aby zptný odbr fungoval ve spolupráci s nimi a aby tak zajistily pro své obany možnost odložení použitých výrobk a rovnž spolufinancování sbru a dalšího nakládání s výrobky povinnými osobami. Obce ve své psobnosti stanovují pravidla pro nakládání se stavebními odpady od oban. Z hlediska celkové produkce stavebních odpad v R je množství komunálních stavebních odpad zanedbatelné, pesto je však nutné s ním pi plánování ISNO poítat. Skupiny odpad a procesy nakládání s nimi popsané ve schématu komunálního odpadového hospodáství R jsou spravovány a ízeny v samostatné psobnosti obcí. Povolování a usmrování nkterých proces je v pravomocích kraj a pípadn státu.

28 Nový Plán odpadového hospodáství R by ml stanovovat cíle pro obce a kraje s ohledem na výše uvedené schéma v rámci obecn definovaného systému komunálního odpadového hospodáství a s ohledem na tyto konkretizovat v rámci možností rozvoje regionálních integrovaných systém nakládání s odpady.

29 V následujícím textu jsou ešeny dílí oblasti odpadového hospodáství obcí, u kterých je nutné provést úpravy stávajících právních normem tak, aby reagovaly na vývoj z posledních let a odpovídaly reálné praxi a možnostem hospodaení s odpady v obcích s ohledem na plnní požadovaných cíl R a to zejména v oblasti využití odpad a omezení jejich skládkování. Kapitola se zabývá skupinami odpad, které jsou nedílnou souástí komunálního odpadu z obcí (viz navržená definice v kap ). V roce 2009 pedstavovala produkce tchto odpad celkem 3,31 mil. tun, tj. 316 kg/obyvatel. Produkci hlavních skupin komunálních odpad z obcí ukazuje graf.2. Graf.2: Produkce hlavních skupin komunálních odpad v kg/obyvatel/rok (rok 2009) Celá kapitola je rozdlena do ástí: - Upesnní pojm a definic - Materiálov využitelné a recyklovatelné složky komunálních odpad - Biologicky rozložitelné komunální odpady o Bioodpad z obcí o Smsný komunální odpad o Objemný odpad - Živnostenské odpady - Zptný odbr výrobk s ukonenou životností - Ostatní odpady - Zaízení pro sbr a svoz, úpravu, využití a odstranní

30 U každé ásti je uvedeno struné vymezení problému vycházející z Analytické ásti a návrh na jeho ešení formou legislativních nebo organizaních opatení. Podrobný popis hlavních opatení a nástroj je pak uveden samostatn v kapitole.4. ada definic a pojm byla upravena pijetím novely zákona o odpadech zákonem.154/2010 Sb.. Jedná se pedevším o pojmy, které vycházejí z evropské smrnice o odpadech (definice odpadu, pvodce odpadu, pedcházení vzniku odpad, optovné použití, využití odpadu apod.). I pes tuto právní úpravu však ne všechny pojmy odpovídají skutenosti hospodaení s odpady. Proto jsou navrženy ješt následující úpravy Vedlejší produkt a druhotná surovina Novela zákona o odpadech zavedla v souladu se smrnicí pojem stavu, kdy odpad pestává být odpadem a dále tzv. vedlejší produkt. Vedlejší produkt Za vedlejší produkt jsou považovány vci (i spíše materiál), které vznikají jako nedílná souást výroby, pro které je zajištno jejich další využití bez dalšího zpracování a bez nepíznivých vliv na životní prostedí a lidské zdraví. V praxi se jedná o vtšinu odpad z výrob, které jsou dále bez problém využitelné. ada takových odpadních látek a materiál nebyla a není zaazována do režimu odpad ve smyslu zákona o odpadech, protože jejich následné zpracování je bezproblémové a po tchto materiálech existuje poptávka. Pesto je však nutné nastavit jasná pravidla, kdy lze látku nebo materiál prohlásit za vedlejší produkt a vylenit ji z režimu odpad. V této souvislosti ovšem vzniká otázka, jakým zpsobem budou nebo zda vbec budou vedlejší produkty evidovány a na základ eho. Každá další evidence povede ke zvýšení administrativní zátže podnik. V souvislosti s použitím režimu vedlejšího produktu je nutné stanovit jednoduchá kritéria, která nebudou omezovat bžné a zavedené zpsoby užití odpadních látek a materiál vznikajících pi výrob. Na druhé stran však tato kritéria budou bránit zneužití režimu vedlejšího produktu pro látky a materiály ohrožující životní prostedí. Protože vedlejších produkt existuje nepeberné množství, stanovit centráln pro všechny podrobná kritéria je v podstat nereálné. Lze však uvažovat nap. o povinném popisu konkrétního vedlejšího produktu, z nhož bude patrné jeho složení, vlastnosti, produkce a konkrétní zpsob využití s odkazem na konkrétní