Financial analysis of the company SSI Schäfer s.r.o., Hranice

Transkript

1

2 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA FINANCÍ Finnční nlýz firmy SSI Schäfer, s. r. o., Hrnice Finncil nlysis of the compny SSI Schäfer s.r.o., Hrnice Student: Michel Nováková Vedoucí bklářské práce: Ing. Dgmr Richtrová, PhD. Ostrv 2013

3

4

5 Obsh 1 Úvod Popis metodologie finnční nlýzy Metody finnční nlýzy Poměrové ukztele Ukztele finnční stbility zdluženosti Ukztele rentbility Ukztele likvidity Ukztele ktivity Pyrmidový rozkld finnčních ukztelů Finnčně-ekonomická chrkteristik společnosti Historie společnosti Předstvení společnosti SWOT nlýz Vertikální horizontální nlýz rozvhy Vertikální horizontální nlýzy výkzu zisku ztráty Zhodnocení výsledků finnční nlýzy Ukztele finnční stbility zdluženosti Ukztele rentbility Ukztele likvidity Ukztele ktivity Pyrmidový rozkld Srovnání s odvětvím Zhodnocení finnční situce podniku Závěr Seznm použité litertury Seznm zkrtek Prohlášení o využití výsledků bklářské práce 9 Seznm příloh 3

6 1 Úvod Finnční nlýz předstvuje význmnou oblst v komplexu finnčního řízení podniku, protože obstrává zpětnou vzbu mezi předpokládným vývojem skutečností. Tto metod je úzce spojen s finnčním účetnictvím. Účelem finnční nlýzy je provést, n zákldě metodických postupů, dignózu finnčního hospodření podniku. Cílem bklářské práce je zhodnotit finnční situce podniku SSI Schäfer, s. r. o., Hrnice mezi lety to pomocí vybrných metod finnční nlýzy. Bklářská práce je rozdělen n pět částí. První poslední část je úvod závěr. V druhé kpitole bude popsán metodologie finnční nlýzy. Budou zde uvedeny jednotlivé ukztele poměrové nlýzy, tké horizontální vertikální nlýz metody pyrmidového rozkldu finnční nlýzy. V kpitole budou definovány cíle finnční nlýzy tké informce, které jsou potřebné pro správné plikování těchto metod. Ve třetí kpitole bude předstven firm, její historie předmět podnikání. Pomocí vertikální horizontální nlýzy bude uveden vývoj jednotlivých položek rozvhy výkzu zisku ztráty z rok Součástí této kpitoly bude tké SWOT nlýz společnosti, pomocí které budou zobrzeny silné slbé stránky společnosti tké příležitosti hrozby. Čtvrtá kpitol bude plikční bude obshovt zhodnocení finnční situce podniku SSI Schäfer, s. r. o., Hrnice. Situce je zhodnocená pomocí metod finnční nlýzy. Budou využity jednotlivé ukztele zdluženosti, rentbility, likvidity ktivity. Pomocí metody pyrmidového rozkldu bude zhodnocen ukztel rentbility. V této kpitole bude podnik srovnán s odvětvím pomocí metod poměrové nlýzy. 4

7 2 Popis metodologie finnční nlýzy Finnční nlýz komplexně posuzuje úroveň součsné finnční situce podniku (finnční zdrví), posuzuje vyhlídky n finnční situci podniku v budoucnosti připrvuje optření ke zlepšení ekonomické situce podniku, zjištění dlší prosperity podniku, k příprvě zkvlitnění rozhodovcích procesů, slouží tké jko podkld pro bnku. Finnční situcí rozumíme souhrnné vyjádření úrovně všech jeho podnikových ktivit, kterými se podnik n trhu prezentuje. Do finnční nlýzy se zhrnuje objem kvlit výroby, úroveň mrketingové obchodní činnosti, inovční ktivit dlší podnikové činnosti. Finnční situcí je tedy komplexní vícekriteriální model skládjící se z mnoh dílčích chrkteristik jejich vzeb (Dluhošová, 2010). Finnční nlýzu lze rozdělit n tři n sebe nvzující postupné fáze: dignózu zákldních chrkteristik finnční situce, hlubší rozpor příčin zjištěného stvu, identifikci fktorů nežádoucího vývoje návrh optření. Důležitým zdrojem informcí o podniku jsou finnční informce, které odrážejí úroveň podniku jeho konkurenceschopnost. Mnoho subjektů jeví zájem o tyto informce, tk jk to vyplývá ze složitosti vzthů podniku. Potřebu finnčních informcí pro jednotlivé zinteresovné subjekty lze rozdělit z různých pohledů. Podle zdrojů finnčních prostředků jsou to vlstníci, věřitelé, obchodní věřitelé. Podle prvomocí v řízení podniku vlstníci, mngement podniku, vnitropodnikové hospodářské jednotky. Podle typu podílu n výstupech podniku změstnnci, obchodní dodvtelé, bnky, investoři, stát, mngement. Hlvním zákldním zdrojem informcí pro finnční nlýzu jsou především výkzy. Výkzy finnčního účetnictví, které poskytují informce především externím uživtelů. Jsou v nich uvedeny informce o stvu struktuře mjetku zdrojích jeho krytí (rozvh), o tvorbě užití výsledku hospodření (výkz zisku ztráty) o pohybu peněžních toků (výkz Csh Flow). Výkzy vnitropodnikového účetnictví si podnik vytváří podle svých potřeb. Řdí se zde zejmén výkzy zobrzující vynkládání podnikových nákldů v nejrůznějším členění, dále pk výkzy o spotřebě nákldů n jednotlivé výkony nebo v jednotlivých střediscích. Tyto výkzy jsou interního chrkteru. 5

8 Finnční informce předstvují účetní výkzy výroční zprávy, vnitropodnikové informce, prognózy finnčních nlytiků vedení firmy, burzovní informce pod. Kvntifikovtelné nefinnční informce zhrnují firemní sttistiky produkce, odbytu, změstnnosti, prospekty, normy spotřeby, interní směrnice. Nekvntifikovtelné informce obshují zprávy vedoucích prcovníků jednotlivých útvrů firmy, komentáře mnžerů, odborného tisku, nezávislá hodnocení, prognózy (Dluhošová, 2010). 2.1 Metody finnční nlýzy Metody finnční nlýzy se člení n deterministické mtemticko-sttistické. Deterministické metody se používjí pro nlýzu souhrnného vývoje, pro nlýzu struktury, pro kombince trendů struktury pro nlýzu odchylek. Pro menší počet období jsou klsickými nástroji pro běžné finnční nlýzy v podniku. K posouzení nejistoty při nlýze finnčních výsledků podniku, tedy k posouzení vlivu změn vybrných fktorů n výsledné hodnocení se používá nejčstěji nlýz citlivosti. Mtemticko-sttistické metody se používjí v přípdech, kdy máme k dispozici údje z delší čsové období. Tto metod bere v úvhu sttistickou náhodnost dt, slouží převážně k hodnocení determinntů fktorů vývoje ke stnovení kuzálních závislostí vzeb. Jsou zloženy n exktních metodách i vyhodnocení sttistické spolehlivosti výsledků. Mezi deterministické metody lze zřdit. Poměrovou nlýzu, která je zákldnou finnční nlýzy, le bsolutní rozdílové ukztele hrjí určitou doplňkovou roli. Lze ji použít k systemtickému nlyzování soustvy vybrných poměrových ukztelů. U mlých soustv je to 10 ž 12 ukztelů u rozsáhlých soustv je to ž několik desítek ukztelů. Podle toho rozlišujeme pyrmidovou nebo prlelní soustvu. Anlýzu vývojových trendů (horizontální nlýz) pomocí níž lze získt odpověď n dvě otázky to: o kolik se změnil dná položk v čse o kolik % se změnil příslušná položk v čse. Anlýz může být zprcován meziročně, kdy se porovnávjí dvě po sobě jdoucí období nebo z několik účetních období (Kislingerová, 2007). Anlýzu struktury (vertikální nlýz) jejímž cílem je zjistit, jk se npř. jednotlivé mjetkové části podílely n bilnční sumě. K dispozici musí být minimálně dvě čsové období (Kislingerová, 2007). 6

9 Vertikálně-horizontální nlýzu, která je užitečným efektivním přístupem, který je typický vytvářením kombinovných komplexních pohledů n vývoj souhrnných finnčních ukztelů zároveň struktury v čse. Anlýzu citlivosti, jež by měl být součástí kždé důsledné úplné finnční nlýzy. Je vhodná k posouzení nejistoty při nlýze finnčních výsledků podniku, tedy k prezentování vlivu změn vybrných fktorů n výsledné hodnocení. Mtemticko-sttistickými metodmi se rozumí. Regresní nlýz, t se používá k hledání sttistické funkční závislosti mezi finnčními ukzteli. Vychází z čsových řd finnční nlýzy. Diskriminční nlýz umožňuje vytvářet skupiny podniků s obdobnou finnční úrovní n zákldě čsových řd. Anlýz rozptylu se dá použít při rozkldu celkového rizik n rizik přiřditelná určitým fktorům reziduální odchylku; Testování sttistických hypotéz je význmnou fází regresní, diskriminční rozptylové nlýzy. 2.2 Poměrové ukztele Z dlouhou dobu používání poměrových ukztelů jko nástroje nlýzy finnčního stvu podniku bylo nvrženo velké množství ukztelů. Některé z nich se liší pouze drobnými modifikcemi. Vzhledem k tomu, že systém finnčního řízení zchycuje složité někdy protichůdné procesy, je užitečné systém poměrových ukztelů dekomponovt do několik zákldních oblstí. Zákldními oblstmi ukztelů finnční nlýzy jsou ukztele finnční stbility zdluženosti, ukztele rentbility, ukztele likvidity ukztele ktivity Ukztele finnční stbility zdluženosti Finnční stbilit je chrkterizován strukturou zdrojů finncování, je možno ji hodnotit n zákldě nlýzy vzthu podnikových ktiv zdrojů jejich krytí (Dluhošová, 2010). Pod pojmem zdluženost si lze předstvit, že podnik používá k finncování svých ktiv činností cizí zdroje. U velkých podniků nedochází k finncování veškerých ktiv z vlstního kpitálu nebo nopk z kpitálu cizího. Použití jen vlstního kpitálu by způsobilo snížení celkové výnosnosti vloženého kpitálu, le finncování všech podnikových ktiv jen z kpitálu cizího by bylo spojeno s obtížemi při jeho získávání. K finncování podnikových ktiv proto využíváme jko vlstní, tk cizí zdroje (Vlch, 1997). 7

10 Podíl vlstního kpitálu n ktivech (Equity Rtio) Ptří mezi nejdůležitější ukztele umožňuje hodnotit různé stránky finnční stbility. Tento ukztel nám udává, do jké míry je podnik schopen krýt svůj mjetek vlstními zdroji jká je jeho finnční smosttnost (Dluhošová, 2010). Ukztel se používá k hodnocení hospodářské finnční stbility podniku spolu s ukztelem solventnosti je nejvýznmnějším v hodnocení celkové finnční situce podniku (Vlch, 1997). VK Podíl vlstního kpitálu n ktivech, (2.1) A kde VK je vlstní kpitál A jsou ktiv celkem. Stupeň krytí stálých ktiv Tento ukztel poměřuje dlouhodobý kpitál (vlstní kpitál dlouhodobý cizí kpitál) ke stálým ktivům. Stálá ktiv by měl být kryt dlouhodobými zdroji (Dluhošová, 2010). DK Stupeň krytí stálých ktiv, (2.2) SA kde DK je dlouhodobý kpitál SA jsou stálá ktiv. Mjetkový koeficient (Equity Multiplier) Tento ukztel se vyskytuje pod různými názvy finnční pák nebo mjetkový koeficient. Důležité je dosáhnout optimálního poměru mezi vlstními cizími zdroji finncování, jinými slovy optimální zdluženosti. V přípdě krytí potřeb převážně vlstními zdroji, které jsou obvykle držším způsobem finncování, by mohl vést k finnčnímu ztěžování podniku k nedosttečně pružné rekci n finnční potřeby podniku. Sm zdluženost není negtivní chrkteristik podniku, protože ve zdrvé stbilní firmě může její růst pomoci k celkové rentbilitě, tím i k tržní hodnotě firmy. Přímá souvislost mezi zdlužeností insolventností neexistuje, protože vyšší zdluženost nepřivádí zákonitě podnik do pltebních potíží (Dluhošová, 2010). CA Mjetkový koeficient, (2.3) VK kde CA jsou celková ktiv VK vlstní kpitál. 8

11 Ukztel celkové zdluženosti Celková zdluženost vyjdřuje podíl celkových dluhů k celkovým ktivům měří se pomocí ní podíl věřitelů n celkovém kpitálu, z kterého je finncován mjetek firmy. Zdluženost ovlivňuje věřitelské riziko i výnosnost podniku. Ukztel je význmný zejmén pro dlouhodobé věřitele, kterými jsou zejmén komerční bnky (Dluhošová, 2010). Pro jeho výši nelze určit přesné zásdy. Je výhodné ho posuzovt s celkovou výnosností, kterou podnik doshuje z celkového vloženého kpitálu (Vlch, 1997). CK Celková zdluženost, (2.4) CA kde CK je cizí kpitál CA celková ktiv. Anlytickými ukzteli jsou dlouhodobá krátkodobá zdluženost. Dlouhodobá zdluženost DCK Dlouhodobá zdluženost, (2.5) CA kde DCK je dlouhodobý cizí kpitál CA jsou celková ktiv. Krátkodobá zdluženost KCK Krátkodobá zdluženost, (2.6) CA kde KCK je krátkodobý cizí kpitál CA jsou celková ktiv. Ukztel zdluženosti vlstního kpitálu (Debt/Equity Rtio) Podobnou vypovídjící schopnost jko ukztel zdluženosti podniku stejnou oblst hodnotí i tento ukztel. Akceptovtelná zdluženost vlstního kpitálu závisí n fázi vývoje firmy postoji vlstníků riziku (Dluhošová, 2010). Je kombincí ukztelů zdluženosti podniku podílu vlstního kpitálu n ktivech. Pokud podnik používá výrzněji lesingové finncování, měl by se objem lesingových závzků přičíst k objemu závzků, protože budoucí lesingové splátky předstvují stejný dluh jko splátky úvěru (Vlch, 1997). CK Ukztel zdluženosti VK, (2.7) VK 9

12 kde CK je cizí kpitál VK je vlstní kpitál. Úrokové krytí Tento ukztel udává, kolikrát jsou úroky kryty výší zisku před úroky dněmi, tzn. kolikrát je zjištěno plcení úroků. O zisk před úroky dněmi se dělí věřitelé vlstníci, proto má použití tohoto ukztele v této podobě smysl. Je-li ukztel roven 100 % znmená to, že podnik vydělává jenom n úroky vytvořený zisk je nulový, je-li nižší než 100 % podnik nevydělává ni n úroky (Dluhošová, 2010). EBIT Úrokové krytí, (2.8) nákldové úroky kde EBIT je zisk před zdněním úroky. Úrokové ztížení Tento ukztel vyjdřuje, jkou část celkového vytvořeného zisku odčerpávjí úroky. Závisí především n rentbilitě činnosti podniku n podílu zdrojů n finncování činnosti, které podnik získl npříkld vydáním dluhopisů. Ukztel je výhodné používt v souvislosti s vývojem rentbility výnosnosti. Důležitá je výnosnost vložených prostředků úrokové míry (Dluhošová, 2010). nákldové úroky Úrokové ztížení, (2.9) EBIT kde EBIT je zisk před zdněním úroky Ukztele rentbility Zákldním kritériem hodnocení výnosnosti je rentbilit vloženého kpitálu. Rentbilit vloženého kpitálu je obvykle definovná jko poměr zisku vloženého kpitálu. Vložený kpitál lze používt ve třech různých formách podle toho pk rozlišujeme ukztele rentbility. V prxi se používá obměn ukztelů rentbility, které se odlišují podle použitého zisku. Záleží n tom, zd se jedná o zisk před úhrdou úroků dní (EBIT), zisk před zdněním (EBT) nebo zisk po zdnění (EAT). Vychází to z toho, že jk zisk po zdnění, tk dň z příjmů i úroky zplcené z cizího kpitálu jsou jen různé formy celkového zisku, kterého bylo dosženo použitím celkového vloženého kpitálu. Avšk zisk očištěný o úroky 10

13 lépe vyjdřuje výsledek z běžných trnskcí, protože není ovlivněn tím, z jkých zdrojů je ktivit podniku plcen (Dluhošová, 2010). Rentbilit ktiv (Return on Assets) ROA bývá povžován z klíčové měřítko rentbility, protože poměřuje zisk s celkovými ktivy investovnými do podnikání. Jednou z částí výsledného efektu je i čistý zisk druhou částí je pk efekt zhodnocení cizího kpitálu, neboli odměn věřitelům (Dluhošová, 2010). EAT úroky( 1 t ) Re ntbilit ktiv, (2.10) ktiv kde EAT je čistý zisk, (1-t) je mír zdnění. Rentbilit dlouhodobých zdrojů (Return on Cpitl Employed) Tímto ukztelem se hodnotí význm dlouhodobého investování. Investovný kpitál se váže jen ke zpopltněnému kpitálu. Ukztel je čsto využíván v mezipodnikovém srovnání (Dluhošová, 2010). Je jím vyjdřovná tké schopnost podniku odměnit ty, kteří poskytovli prostředky nebo přilákli nové investory (Vlch, 1997). EBIT Re ntbilit dlouhodobých zdrojů, (2.11) VK DCK kde EBIT je zisk před zdněním úroky, VK je vlstní kpitál DCK je dlouhodobý cizí kpitál. Rentbilit vlstního kpitálu (Return on Equity) Tento ukztel vyjdřuje celkovou výnosnost vlstních zdrojů, tedy i jejich zhodnocení zisku. Úroveň rentbility VK je převážně závislá n rentbilitě celkového kpitálu úrokové míře cizího kpitálu. Dojde li k poklesu tohoto ukztele proto, že se zvýší podíl vlstního kpitálu n celkových zdrojích z důvodu kumulce nerozděleného zisku z předchozích účetních období, znčí to chybnou investiční politiku společnosti. V přípdě, že je tto kumulce žádoucí pro budoucí investici, může společnost tyto zdroje uložit npříkld ve formě termínovného vkldu nebo do nákupu státních obligcí pod. (Dluhošová, 2010). EAT Re ntbilit vlstního kpitálu, (2.12) VK 11

14 kde EAT je čistý zisk VK je vlstní kpitál. Rentbilit tržeb (Return on Sles) Tento ukztel je vhodný zejmén pro srovnání v čse bývá používán pro vnitropodnikové řízení firmy. Při porovnávání ukztele je vhodné vyloučit vliv rozdílného úrokového ztížení cizího kpitálu jednotlivých firem. Je jeden z běžně sledovných ukztelů (Dluhošová, 2010). EAT Re ntbilit tržeb, (2.13) tržby kde EAT je čistý zisk. Rentbilit nákldů Ukztel udává kolik Kč čistého zisku dostne podnik vložením 1 Kč celkových nákldů. U srovntelných podniků je tké vhodné vyhodnotit rentbilitu dílčích nákldů tuto rentbilitu porovnt (Dluhošová, 2010). EAT Re ntbilit nákldů, (2.14) celkové nákldy kde EAT je čistý zisk Ukztele likvidity Likviditou se rozumí obecná schopnost podniku hrdit své závzky získt dosttek prostředků n provedení potřebných plteb. Vývoj likvidity je tedy závislý n tom, jk rychle je podnik schopen inksovt své pohledávky, zd má prodejné výrobky, zd je v přípdě potřeby schopen prodt své zásoby td. (Dluhošová, 2010). Předpokldem úspěšné existence podniku v podmínkách trhu je trvlá pltební schopnost. Prvděpodobnost jejího zchování je chrkteristické pro finnční zdrví podniku (Vlch, 1997). Ukztel celkové likvidity Tento ukztel dává do poměru objem oběžných ktiv jko potencionální objem peněžních prostředků s objemem závzků spltných v blízké budoucnosti, kde zřdíme krátkodobé neúročené závzky (z obchodního styku) krátkodobé bnkovní úvěry. Ukztel 12

15 je vhodné porovnávt s podniky s obdobným chrkterem činnosti, či s průměrem z odvětví. Pro prosperující činnosti podniku je důležité, by krátkodobé dluhy v době jejich spltnosti podnik kryl z tkových složek mjetku, které jsou pro tento účel určeny by nevyužívl těch, které využije pro jiný účel (Dluhošová, 2010). OA Celková likvidit, (2.15) KZ kde OA jsou oběžná ktiv KZ krátkodobé závzky. Pohotová likvidit Pro vyjádření tohoto ukztele se poměřují z oběžných ktiv jen pohotové prostředky, tj. pokldní hotovost, peníze n bnkovních účtech, obchodovtelné cenné ppíry, pohledávky po korekci oprvnou položkou k pohledávkám. Hodnot tohoto ukztele je závislá n typu činnosti podniku, odvětví, do kterého je zřzen, n strtegii podniku pod. (Dluhošová, 2010). OA zásoby Pohotová likvidit, (2.16) KZ kde OA jsou oběžná ktiv KZ krátkodobé závzky. Okmžitá likvidit Nejlikvidnější část pltebních prostředků tvoří peníze n účtech, v hotovosti šeky. Lze do nich zřdit tké různé formy rychle mobilizovtelných finnčních rezerv, se kterými podnik nkládá, npříkld ve formě směnečných pohledávek, některých druhů cenných ppírů pod. Ukztel slouží spíš k dokreslení úrovně likvidity (Dluhošová, 2010). PPP Okmžitá likvidit, (2.17) KZ kde PPP jsou pohotové peněžní prostředky KZ krátkodobé závzky. Čistý prcovní kpitál (Net Working Cpitl) Ukztel předstvuje část oběžného mjetku, která se přemění během roku v pohotové peněžní prostředky po splcení krátkodobých závzků může být použit k uskutečnění 13

16 podnikových záměrů. Předstvuje tu část oběžného mjetku, která je kryt dlouhodobými zdroji (Dluhošová, 2010). Čistý prcov ní kpitál OA KZ, (2.18) kde OA jsou oběžná ktiv KZ krátkodobé závzky. Čistý prcov ní kpitál DZ FA, (2.19) kde DZ jsou dlouhodobé zdroje FA jsou fixní ktiv Ukztele ktivity Tyto ukztele jsou souhrnně oznčovány jko ukztele reltivní váznosti kpitálu v různých formách ktiv, jk krátkodobých tk dlouhodobých. Jsou to ukztele typu dob obrtu nebo obrtovosti, které se využívjí pro řízení ktiv (Dluhošová, 2010). Obrátk celkových ktiv Ukztel měří obrt neboli intenzitu využití celkového mjetku. Obrátku celkových ktiv lze použít zejmén pro mezipodnikové srovnání (Dluhošová, 2010). Tento ukztel udává, kolikrát se celková ktiv obrátí z rok (Kislingerová, 2007). tržby Obrátk celkových ktiv, (2.20) CA kde CA jsou celková ktiv. Dob obrtu ktiv Vyjdřuje, z jk dlouho dojde k obrtu celkových ktiv (mjetku) ve vzthu k tržbám. Pro podnik je výhodná co nejkrtší dob obrtu, kdy hodnot je určen obrtem fixního prcovního kpitálu (Dluhošová, 2010). CA360 Dob obrtu ktiv, (2.21) tržby kde CA jsou celková ktiv. 14

17 Dob obrtu zásob Ukztel popisuje úroveň běžného provozního řízení. Výhodné je udržovt dobu obrtu zásob n technicky ekonomicky zdůvodněné výši. Tento ukztel je široce používán je citlivý n změny v dynmice výkonů. Používá se i v jiné formě, kdy ve jmenovteli vystupují průměrné denní nákldy. Hlvním důvodem je fkt, že výše zisku je vzhledem k rychlosti obrtu zásob irelevntní (Dluhošová, 2010). Dob obrtu zásoby 360 zásob (2.22) tržby Dob obrtu pohledávek Udává, z jk dlouho jsou průměrně plceny fktury vypovídá o strtegii řízení pohledávek. Tento ukztel je důležitý z důvodu plánování peněžních toků (Dluhošová, 2010). Z hodnoty ukztele lze zjistit, zd se podniku dří dodržovt stnovenou obchodně úvěrovou politiku (Vlch, 1997). Dob obrtu pohledávek pohledávky 360 (2.23) tržby Dob obrtu závzků Tento ukztel udává počet dní, n které dodvtelé poskytli obchodní úvěr. Vypovídá o pltební disciplíně podniku vůči dodvtelům (Dluhošová, 2010). Rozdíl doby spltnosti pohledávek doby úhrdy krátkodobých závzků udává ve dnech počet dnů, které musíme profinncovt (Kislingerová, 2007). Dob obrtu závzky360 závzků (2.24) tržby 2.3 Pyrmidový rozkld finnčních ukztelů Ukztele rentbility jsou klíčovými vrcholovými ukzteli výkonnosti, které jsou ovlivňovány jk úrovní zdluženosti podniku, tk docílenou likviditou ktivitou podniku. Řd dlších klíčových fktorů souvisejících s efektivitou hospodářského procesu podniku ovlivňuje vývoj těchto syntetických ukztelů. Jedním z důležitých úkolů finnčních nlytiků je provádět rozbor vývoje odchylek syntetických ukztelů vyčíslit fktory, které 15

18 tyto odchylky způsobují nebo k nim přispívjí. N zákldě výsledků je vhodné nvrhnout činit optření ke zlepšení zjištěného stvu. Zákldem pyrmidové soustvy je postupný rozkld vrcholového ukztele n dílčí ukztele, který slouží k identifikci vlivu dílčích ukztelů n vrcholový ukztel. Tto metodik umožňuje zjistit vzájemně existující vzby vzthy mezi jednotlivými ukzteli. V tomto rozkldu se objevují ditivní vzby multipliktivní vzby. V přípdě existence multipliktivní vzby lze použít metodu postupných změn, metodu rozkldu se zbytkem, logritmickou metodu funkcionální metodu (Dluhošová, 2010). Aditivní vzb Zjištění vlivů u ditivní vzby je obecně pltné celková změn je rozčleněn podle poměru změny ukztele n celkové změny ukztelů (Dluhošová, 2010). x i i yx, (2.25) i i kde i i, 1 i,0, i, 0, resp. i, 1 je hodnot ukztele i pro výchozí stv nebo čs (index 0) následný stv nebo čs (index 1). Multipliktivní vzby Při zjišťování vlivu se u metody postupných změn metody rozkldu se zbytkem vychází z toho, že při změně jednoho z ukztelů jsou hodnoty osttních ukztelů neměnné. Logritmická metod funkcionální metod bere v úvhu součsnou změnu všech ukztelů při vysvětlení jednotlivých vlivů. Podle řešení multipliktivní vzby, lze rozlišovt čtyři zákldní metody (Dluhošová, 2010). Metod postupných změn rozděluje celkovou odchylku mezi dílčí vlivy. V přípdě součinu tří dílčích ukztelů x 1 2 3, jsou vlivy vyčísleny následovně (Dluhošová, 2010). yx x 1 2,0 3, 0 x 1, yx x2 1,1 2 3,, (2.26) x 0 16

19 17 x y x x 3 2,1 1,1 3. Metod rozkldu se zbytkem zjišťuje vlivy se zbytkem tk, že vzniká zbytek R, které lze zjistit kombincí součsných změn více ukztelů. Vlivy jsou zjištěny následovně (Dluhošová, 2010). 3 3,0 2,0 1 1 R x y x x, 3 3,0 2 1,1 2 R x y x x, (2.27) Logritmická metod odráží součsnou změnu všech ukztelů při vysvětlení jednotlivých vlivů. Tto metod vychází ze spojitých výnosů, protože ln I i ln I x znmenjí spojitý výnos ukztelů i x (Dluhošová, 2010). x x i i y I I x ln ln, (2.28) kde I x = x 1 /x 0 I i = i,1 / i,0 jsou indexy nlyzovných dílčích ukztelů. Funkcionální metod zohledňuje součsný vliv všech ukztelů při vysvětleních jednotlivých vlivů. Metod vychází z diskrétních výnosů neboť R i R x znmenjí diskrétní výnos ukztelů i x (Dluhošová, 2010). x x y R R R R R R x ) ( , x x y R R R R R R x ) ( , (2.29) x x y R R R R R R x ) ( ,1 1,1 3 R x y x x

20 Rozkld ROE Účelem rozkldu je zjistit změnu vrcholového ukztele jko součet vlivů vybrných změn jednotlivých ukztelů. N vývoj tohoto ukztele působí, jk velkou část zisku odčerpává splnění dňové povinnosti, splácení úrokového břemene spojeného se stupněm zdluženosti podniku, rentbilit tržeb tké jk produktivně podnik využívá svůj mjetek (Dluhošová, 2010). yx xi (2.30) i Obrázek 2-1: Rozkld rentbility vlstního kpitálu ROE=EAT/VK EAT/EBT EBT/EBIT EBIT/T T/A A/VK kde EAT/EBT předstvuje dňovou redukci zisku, EBT/EBIT je úroková redukce zisku, EBIT/T je provozní rentbilit, T/A obrt ktiv A/VK je finnční pák. Ziskový účinek finnční páky Používá se k měření finnčního rizik, zkoumá se podle něj vliv zdluženosti n ukztel rentbility vlstního kpitálu. EBT A ZÚFP, (2.31) EBIT VK kde EBT je zisk před zdněním, EBIT zisk před zdněním úroky, A jsou ktiv VK vlstní kpitál. 18

21 3 Finnčně-ekonomická chrkteristik společnosti V této kpitole bude popsán historie společnosti. Kpitol zhrnuje tké předstvení společnosti součástí je i horizontální vertikální nlýz rozvhy výkzu zisku ztráty. 3.1 Historie společnosti Společnost zložil Fritz Schäfer 16. ledn roku 1937 v Německu. V České republice působí firm SSI Schäfer, s. r. o. od roku 1993, pod německým vedením. Výrobu rchivčních pojízdních pletových regálů, prcovních stolů kovových skříní zhájil společnost v roce 1996 ve svém moderním závodě v Hrnicích. Společnost prošl od svého počátku dynmickým rozvojem v součsnosti zujímá přední místo n světovém trhu. Zákldní kpitál moderního závodu v Hrnicích činil v roce zložení 20 miliónů korun. V souvislosti s rozvojem společnosti jko je investice do dlších nemovitostí pro výstvbu závodů strojů do technického vybvení byl zákldní kpitál v roce 1999 nvýšen n 100 miliónů korun. 3.2 Předstvení společnosti Společnost ptří mezi význmné výrobce komponent pro vysoce kvlitní výrobní systémy, především v oblsti vybvení skldů závodů, třídících doprvníkových systémů. Poskytuje rovněž pordenské služby, plánování, logistiku služby s tím spojené, vše dle přání zákzníků. Předmětem podnikání je výrob obchod kovových konstrukcí, kotlů, těles kontejnerů. Přední postvení zujímá n světovém trhu výrobců regálových systémů vyznčující se vysokou kvlitou zprcování. Striktně přitom dbá n dodržování ekonomických i ekologických spektů, n zprcování odpdu recyklce. Společnost změstnává celkem 945 změstnnců z toho 5 osob lze zřdit mezi vedení společnosti. V roce 2008 bylo dosženo obrtu v oblsti doprvní techniky ve výši 13,6 mil. EUR, v roce ,5 mil. EUR, v roce ,5 mil. EUR v roce ,1 mil. EUR. V rámci skupiny výrobků regálové zkldče se podřilo dosáhnout obrtu v roce ,5 mil. EUR, v roce ,6 mil. EUR, v roce ,4 mil. EUR v roce ,7 mil. EUR. Z výroby posunovcích regálů byl obrt v roce 2008 ve výši 8,7 mil. EUR, v roce ,5 mil. EUR, v roce ,4 mil. EUR v roce ,7 mil. EUR. 19

22 V oblsti kontejnerové výroby, která zhrnuje subdodávky plechu se obrt v roce 2009 zvýšil oproti roku 2008 téměř o dvojnásobek z 4 mil. EUR n 8,5 mil. EUR. V roce ,3 mil. EUR byly uzvřeny zkázky v oblsti projektů ve výši 2,8 mil. EUR. V roce 2005 byl zpsán zákldní kpitál v celkové výši 200 miliónů korun, který byl k nvýšen n 325 miliónů korun. Podíl vlstního kpitálu činí 54 %. 3.3 SWOT nlýz Pomocí SWOT nlýzy lze identifikovt silné (strengths) slbé (weknesses) stránky podniku, dále tké jeho hrozby (threts) příležitosti (opportunities). Obecně vychází tto nlýz z předpokldu, že podnik dosáhne strtegického úspěchu rozvíjením silných stránek, to tk, že se snží komplexně vyhodnotit fungování firmy, nlézt problémy nebo nové možnosti růstu, zároveň je všk snhou minimlizovt slbé stránky hrozby. SWOT nlýz je součástí strtegického plánování společnosti. Anlýz silných slbých stránek se změřuje n interní prostředí podniku nlýz příležitostí hrozeb se změřuje n externí prostředí. Silné stránky firmy výše vloženého kpitálu investice do rozvoje, možnost relizce změstnnců v zhrničí, změstnávání žen n částečný úvzek, učňovské prcoviště v reálu firmy, změstnávání bsolventů. Slbé stránky firmy nedosttek kvlifikovných sil n vedoucí pozice v rámci regionu, nedosttek prcovníků s odborným vzděláním s ktivní znlostí němčiny, nízká úroveň změstnneckých výhod. Příležitosti největší změstnvtel v Hrnicích okolí, celosvětová působnost společnosti, využívání finnčních prostředků z fondů EU. 20

23 Hrozby dopdy recese odvětví, zvyšování nákldů n prcovní sílu, úprv dňového systému. 3.4 Vertikální horizontální nlýz rozvhy N zákldě údjů z rozvhy byl sestven vertikální horizontální nlýz. Grf 3-1: Vertikální nlýz ktiv 120% 100% 80% 60% 40% 20% Čsové rozlišení Krátkodobý fin. mjetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Zásoby Dlouhodobý mjetek 0% Vertikální nlýz udává, jk se jednotlivé položky ktiv podílí n celkových ktivech. Z grfu 3-1 lze vyčíst, že v roce 2008 se n ktivech nejvíce podílel oběžná ktiv to 65 %. Grf uvádí rozdělení oběžných ktiv n jednotlivé části to zásoby, krátkodobé dlouhodobé pohledávky krátkodobý finnční mjetek. Největší část oběžných ktiv tvoří zásoby. Poslední položkou ktiv je čsové rozlišení, které se n celkové hodnotě podílí jen velmi neptrně. V roce 2009 se sice podíl dlouhodobého mjetku nvýšil to díky zvýšení hodnoty dlouhodobého mjetku, protože byl postven budov, le n ktivech se nejvíce podílí oběžný mjetek 61 %. Od roku 2009 můžeme sledovt nvyšující se podíl dlouhodobého mjetku n ktivech to i přesto, že hodnot dlouhodobého mjetku klesl. Příčinou je tké pokles oběžných ktiv. Ani v roce 2010 podíl dlouhodobého mjetku nepřevýší podíl oběžného mjetku, protože s poklesem dlouhodobého mjetku dojde tké ke snížení oběžných ktiv. V roce 2011 všk dojde opět k poklesu podílu dlouhodobého mjetku vzroste podíl 21

24 oběžného mjetku to zse n hodnotu 65 %. V tomto roce dojde k výrznému snížení dlouhodobého mjetku, všk oběžná ktiv ještě nrostou, konkrétně pk zásoby. Grf 3-2: Vertikální nlýz psiv 120% 100% 80% 60% 40% 20% Čsové rozlišení VH běžného úč. období Cizí zdroje VH minulých let RF, osttní fondy Zákldní kpitál 0% Stejně jko u ktiv, tk tké u psiv se hodnotí podíl jednotlivých složek n celkových psivech. Z grfu číslo 3-2 lze vyčíst, že největší podíl n psivech má vlstní kpitál, který tvoří zákldní kpitál, rezervní fond osttní fondy výsledek hospodření minulých let. V roce 2008 se podíl vlstního kpitálu cizích zdrojů n psivech téměř rovná, vlstní kpitál se podílí n psivech 55 % cizí kpitál necelými 45 %. Rok 2009 způsobil nárůst podílu vlstního kpitálu n psivech to díky vzrůstu VH běžného účetního období, který je způsoben zvýšením mimořádného výsledku hospodření související se vznikem mimořádných výnosů. Tyto mimořádné výnosy souvisí s pojistným plněním, které společnost obdržel od pojišťovny, protože v roce 2009 došlo k zplvení části společnosti. V tomto roce došlo tké k nvýšení podílu čsového rozlišení n psivech. Rok 2010 znmenl rpidní nárůst podílu vlstního kpitálu n psivech. V tomto roce došlo k nvýšení VH minulých let. N rozdíl od roku 2009 v tomto roce už není podíl čsového rozlišení tk vysoký jk minulý rok. Tké podíl cizích zdrojů je menší, díky snížení krátkodobých závzků, které byly uhrzeny dodvtelům společnosti. V roce 2011 klesl podíl vlstního kpitálu n psivech oproti roku 2010 to i přesto, že došlo k růstu vlstního kpitálu. Tento pokles byl zpříčiněn vzrůstem cizího kpitálu, který je způsoben zvýšením krátkodobých přijtých záloh. 22

25 Grf 3-3: Horizontální nlýz ktiv 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% -10,00% Aktiv celkem Dlouhodobý mjetek Oběžná ktiv -20,00% Pomocí této nlýzy se dá zjistit, jk se jednotlivé položky rozvhy mění v čse. Grf 3-3 znázorňuje hodnotu oběžných ktiv mezi lety , která se neptrně snížil. Toto snížení, bylo zpříčiněno snížením krátkodobého finnčního mjetku, které souvisí s úhrdou závzků dodvtelům společnosti. Dlouhodobý mjetek se v tomto období zvýšil, což způsobilo tké nárůst celkových ktiv. Nvýšení dlouhodobého mjetku souvisí s pořízením stvby. V období mezi lety došlo k výrznému poklesu oběžného mjetku, který byl způsoben snížením zásob nedokončené výroby. Došlo tké k poklesu krátkodobých pohledávek, které byly uhrzeny. I dlouhodobý mjetek se v tomto období snížil, le jen neptrně, le i toto mlé snížení znmenlo v součtu snížení celkových ktiv. V posledním období mezi lety se zvýšil hodnot oběžných ktiv, tk rpidně, že způsobil růst celkových ktiv i přesto, že dlouhodobý mjetek se snížil. Růst oběžných ktiv byl způsoben nvýšením zásob mteriálu díky většímu objemu zkázek od odběrtelů. Horizontální nlýz psiv Mezi lety došlo k mírnému poklesu cizích zdrojů díky snížení krátkodobých závzků, které byly uhrzeny dodvtelům společnosti. Došlo tké k poklesu dlouhodobých závzků. Vlstní kpitál se v tomto období zvýšil. Zvýšení vlstního kpitálu způsobil nárůst výsledku hospodření běžného účetního období. Výsledek hospodření běžného účetního období se zvýšil díky vzniku mimořádného výsledku hospodření. Důvodem této situce bylo přijetí náhrdy škody od pojišťovny z živelnou pohromu. 23

26 Grf 3-4: Horizontální nlýz psiv 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% -10,00% -20,00% -30,00% -40,00% Psiv celkem Vlstní kpitál Cizí zdroje Období mezi lety znmenl pokles cizích zdrojů, le zvýšení vlstního kpitálu. Snížení cizích zdrojů bylo mnohem vyšší než zvýšení vlstního kpitálu to způsobilo snížení psiv. Cizí kpitál se snížil díky poklesu krátkodobých závzků, které společnost uhrdil dodvtelům. Došlo i k snížení přijtých záloh, což zpříčinilo dokončení dné zkázky. Mezi lety došlo k růstu jk cizích zdrojů, tk tké vlstního kpitálu. Tto skutečnost způsobil tké růst celkových psiv. Růst cizích zdrojů byl zpříčiněn nvýšením závzků z obchodních vzthů tké růstem krátkodobých přijtých záloh od odběrtelů společnosti. V tomto roce došlo k tvorbě rezervy n dň z příjmu osttních rezerv n nevybrnou dovolenou nebo záruční oprvy. 3.5 Vertikální horizontální nlýzy výkzu zisku ztráty V této kpitole bude sestven vertikální horizontální nlýz výkzu zisku ztráty n zákldě dt z tohoto výkzu. Vertikální nlýz tržeb I u položek z výkzu zisku ztráty lze sledovt jejich podíl n tržbách. Jko 100% položku, ke které zjišťujeme podíl osttní položek, je součet tržeb z prodeje zboží tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb. Největší podíl n součtu tržeb mjí tržby z prodeje vlstních výrobků služeb to díky tomu, že se podnik zbývá spíš prodejem vlstních 24

27 výrobků služeb prodej zboží je jen doplňková činnost, proto je jejich podíl n tomto součtu mnohem menší. Grf 3-5: Vertikální nlýz tržeb 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Tržby z prodeje zboží Tržby z prodeje vlstních výrobků Čistý zisk Podíl tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb je největší v roce 2009, kdy jsou tyto tržby nejvyšší. Tento růst je způsoben větším objemem zkázek oproti roku Nejmenší podíl tržeb z prodeje zboží n 100% položce je tktéž v roce 2009, kdy se podnik nezbývl prodejem zboží, le soustředil se n vlstní výrobu. Čistý zisk má nejmenší podíl n tržbách v roce 2008, od tohoto roku byl čistý zisk vždycky vyšší. Grf 3-6: Vertikální nlýz nákldů 70% 60% 50% 40% 30% 20% Spotřeb mteriálu energie Osobní nákldy Odpisy Nákldové úroky 10% 0%

28 Tké u nákldů lze posuzovt jejich podíl n součtu tržeb z prodeje zboží vlstní produkce. Byly vybrány jen některé položky nákldů. Největší podíl n tržbách má spotřeb mteriálu energie. Tto situce je způsoben skutečností, že jde o výrobní podnik. Dlší nákldy, které mjí největší podíl n tržbách, jsou osobní nákldy, které jsou ve všech letech skoro stejné, protože počet změstnnců se nijk zvlášť nemění. Mlé nvýšení těchto nákldů bylo zpříčiněno přibráním nových změstnnců. Nejmenší podíl tvoří nákldové úroky, které jsou v roce 2010 nejmenší. Horizontální nlýz tržeb Vývoj tržeb z prodeje zboží je v období mezi lety klesjící, protože z důvodu poklesu zkázek došlo k rpidnímu poklesu tržeb. Je vidět, že se podnik v tomto roce změřil n prodej své produkce. Období mezi lety se tržby z prodeje zboží nvýšily téměř o stejnou částku, o kterou v přecházejícím období klesly, což způsobil zájem ze strny odběrtelů o zboží. I v době mezi lety se tržby z prodeje zboží zvýšily, le jejich růst nebyl tk výrzný jk v předcházejícím období. Vývoj tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb v čse tké kolísá. Grf 3-7: Horizontální nlýz tržeb 150,00% 100,00% 50,00% Tržby z prodeje zboží 0,00% -50,00% Tržby z prodeje vlstních výrobků Tržby z prodeje mteriálu -100,00% -150,00% V prvním období se tyto tržby zvýšily, protože vzrostl zájem výrobky ze strny odběrtelů, v dlším období došlo k výrznému snížení, kdy se společnost v tomto období změřil n prodej zboží v posledním období se tržby opět zvýšily. Poslední 26

29 položkou, kterou lze sledovt, jsou tržby z prodeje mteriálu. Tyto tržby se v čse zvyšují to ve všech sledovných obdobích. Grf 3-8: Horizontální nlýz nákldů 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% -20,00% -40,00% -60,00% -80,00% -100,00% Nákldy n prodné zboží Osobní nákldy Odpisy Pro vývoj nákldů bylo vybráno jen několik druhů nákldů. Nákldy n prodné zboží se v čse vyvíjely příznivě. V období mezi lety se nákldy snížily, což souvisí se snížením tržeb z prodeje zboží, které se tktéž snížily, v tomto období poklesl zájem ze strny odběrtelů. V dlších dvou obdobích se tyto nákldy zvyšovly, protože vzrostl zájem o zboží, což mělo vliv i n nákldy. Dlším druhem nákldů jsou osobní nákldy, které mjí stbilní vývoj. V letech došlo k mírnému nárůstu osobních nákldů. V dlším období se tyto nákldy neptrně snížily v posledním období se opět zvýšily. Stbilní vývoj osobních nákldů souvisí se stbilním počtem změstnnců Poslední položkou uvedenou v grfu 3-8 jsou odpisy, které se vyvíjí stbilně. V období mezi lety se odpisy zvýšily, protože došlo k nvýšení dlouhodobého mjetku k výstvbě budovy, v dlším období se odpisy téměř nezvýšily v posledním období došlo k neptrnému poklesu, což opět souvisí se snížením dlouhodobého mjetku. 27

30 4 Zhodnocení výsledků finnční nlýzy V kpitole budou vypočítány ukztele zdluženosti, rentbility, likvidity ktivity pro dnou společnost výsledky jsou zhodnoceny. Kpitol zhrnuje tké srovnání společnosti s odvětvím. 4.1 Ukztele finnční stbility zdluženosti V kpitole bude zhodnocen finnční situce podniku v jednotlivých letech pomocí ukztelů zdluženosti. Tbulk 4-1: Ukztelé zdluženosti Ukztel Vzorec Podíl vlstního kpitálu n ktivech 2.1 0,552 0,589 0,713 0,685 Stupeň krytí stálých ktiv 2.2 1,982 1,634 1,793 2,021 Mjetkový koeficient 2.3 1,812 1,698 1,403 1,460 Celková zdluženost 2.4 0,445 0,352 0,278 0,310 Zdluženosti vlstního kpitálu 2.5 0,807 0,597 0,390 0,453 Úrokové krytí ,046 26,777 27,187 73,305 Úrokové ztížení 2.9 0,083 0,037 0,037 0,014 Podíl vlstního kpitálu n ktivech V přípdě zvyšování tohoto ukztele dochází k upevňování finnční stbility. Neúměrně vysoká hodnot může vést k poklesu výnosnosti vložených prostředků. Trend tohoto ukztele je rostoucí (Dluhošová, 2010). Hodnot ukztele by se měl pohybovt v intervlu <0,1>, le neměl by dosáhnout hodnoty 1, protože v tomto přípdě by byl vlstní kpitál moc drhý (Kislingerová,2007). Ukztel se v letech 2008, zvyšuje v roce 2011 dojde k neptrnému snížení. Zvyšování ukztele je způsobeno růstem vlstního kpitálu v jednotlivých letech. Růst vlstního kpitálu je zpříčiněn růstem výsledku hospodření běžného účetního období, protože hodnoty osttních položek vlstního kpitálu se nemění. Výsledek hospodření v roce 2009 vzrostl z důvodu vzniku mimořádných výnosů nákldů tedy mimořádného výsledku hospodření. Mimořádné výnosy vznikly díky přijtým náhrdám od pojišťovny z škody způsobené ztopením části společnosti. V tomto roce došlo tké k růstu ktiv, kde se nvýšil hodnot dlouhodobého mjetku, konkrétně pk hmotného mjetku, protože došlo k pořízení stvby tké nehmotného mjetku z důvodu 28

31 vzniku nedokončeného dlouhodobého nehmotného mjetku. Hodnot oběžných ktiv zůstl v roce 2009 téměř nezměněn. K výrzné změně došlo tké v čsovém rozlišení, které se v roce 2009 snížilo, což znmená, že došlo k poklesu nákldů příštího období. V roce 2010 došlo ke zvýšení vlstního kpitálu, le k poklesu ktiv. V přípdě vlstního kpitálu byl růst způsoben nvýšením rezervního fondu tky nerozděleného zisku minulých let. V přípdě výsledku hospodření běžného účetního období došlo k poklesu, protože už nevznikl mimořádný výsledek hospodření, který v roce 2009 způsobil zvýšení. Hodnot výsledku hospodření se snížil téměř n hodnotu v roce Aktiv se snížil, což v tomto roce zpříčinilo zejmén snížení oběžného mjetku, konkrétně pohledávek z obchodních vzthů, kdy došlo k úhrdě od odběrtelů. Dlouhodobý mjetek zůstl téměř nezměněn. V roce 2011 se ukztel snížil i přesto, že došlo k zvýšení obou hodnot, které působí n ukztel, le zvýšení ktiv bylo větší než zvýšení vlstního kpitálu. Zvýšení ktiv způsobil opět oběžný mjetek zse došlo k největší změně u pohledávek z obchodních vzthů. Tké hodnot zásob se zvýšil, le osttní položky se změnily jen neptrně. Vlstní kpitál se tké zvýšil, protože se nvýšil hodnot výsledku hospodření minulých let tké výsledku hospodření běžného účetního období, který vzrostl z důvodu růstu provozního výsledku hospodření, což způsobil růst převážně všech položek do tohoto výsledku hospodření zhrnovných. Lze říct, že firm splňuje poždvek n optimální hodnotu tohoto ukztele pohybuje se v intervlu od <0,1> tké trend je do roku 2010 rostoucí dochází tk k upevňování finnční stbility. Stupeň krytí stálých ktiv I u tohoto ukztele pltí, že čím vyšší je hodnot ukztele tím lepší je finnční stbilit firmy. Hodnot tohoto ukztele by měl být lespoň 100 % (veškerá stálá ktiv by měl být kryt dlouhodobým kpitálem). Trend je rostoucí. Pokud by byl hodnot 1, tk by to byl optimální stv pro podnik. Hodnoty ukztele v letech klesjí, le v roce 2011 hodnot opět vzrostl. V roce 2009 došlo k poklesu, protože došlo k růstu stálých ktiv, který způsobilo pořízení stvby vznik nedokončeného dlouhodobého nehmotného mjetku. I v přípdě dlouhodobého kpitálu došlo k růstu, le růst není tk výrzný jk v přípdě stálých ktiv, proto hodnot ukztele klesl. Růst dlouhodobého kpitálu je zpříčiněn růstem vlstního kpitálu to růstem výsledku hospodření běžného účetního období, jehož růst je zpříčiněn vznikem mimořádného výsledku hospodření. Mimořádný výsledek hospodření společnost zznmenl díky přijtým náhrdám od pojišťovny z škody způsobené záplvmi. V roce 2010 došlo k růstu oproti roku 2009 tím byl nplněn předpokld 29

32 rostoucího trendu. Příčinou růstu je růst dlouhodobého kpitálu jen neptrné zvýšení stálých ktiv. Dlouhodobý kpitál vzrostl, protože došlo ke zvýšení jk vlstního kpitálu, dlouhodobých závzků tké k nvýšení rezerv. Příčinou růstu vlstního kpitálu je nvýšení rezervního fondu nerozděleného zisku. Zvýšení dlouhodobých závzků je způsobeno růstem závzků k ovládným řízeným osobám. I v roce 2011 ukztel rostl to z důvodu růstu dlouhodobého kpitálu, n který má vliv pouze vlstní kpitál, protože dlouhodobé závzky znikly. Vlstní kpitál vzrostl, protože se zvýšil výsledek hospodření běžného účetního období díky růstu provozního výsledku hospodření. Došlo i k nvýšení výsledku hospodření minulých let. V přípdě stálých ktiv došlo k poklesu, protože se snížil hodnot smosttných movitých věcí npř. z důvodů opotřebení nebo drování nebo tké prodeje snížil se i hodnot stveb, le jen neptrně. K poklesu došlo tké v hodnotě nedokončeného nehmotného mjetku, který byl dokončen. Mjetkový koeficient Ve zdrvém finnčně stbilním podniku může růst tohoto ukztele přispívt k celkové rentbilitě tím k tržní hodnotě firmy. Tento ukztel by měl být stbilní. U tohoto ukztele se jedná o převrácenou hodnotu ukztele podílu vlstního kpitálu n ktivech. Předpokld ukztele je stbilní vývoj, který společnost splňuje, protože hodnoty jsou více méně stbilní, dochází jen k mlým rozdílům mezi jednotlivými léty. Rok 2009 přinesl mlý pokles ukztele, který způsobil větší nárůst vlstního kpitálu díky nvýšení výsledku hospodření běžného účetního období. Výsledek hospodření vzrostl díky přijté náhrdě od pojišťovny z škody způsobené zplvením společnosti, která je mimořádným výnosem způsobil růst mimořádného výsledku hospodření. V tomto roce došlo k růstu ktiv, který byl zpříčiněn zvýšením dlouhodobého mjetku díky vzniku nedokončeného dlouhodobého nehmotného mjetku pořízení budovy. I v roce 2010 došlo k poklesu, což zpříčinilo nvýšení vlstního kpitálu, který byl způsoben růstem příspěvků do rezervního fondu. Nopk došlo k poklesu ktiv díky snížení oběžného mjetku to hlvně pohledávek z obchodních vzthů, které byly uhrzeny od odběrtelů. Růst hodnoty ukztele v roce 2011 způsobil růst obou položek ovlivňující tento ukztel. Vývoj vlstního kpitálu byl ovlivněn růstem výsledku hospodření minulých let tké výsledku hospodření běžného účetního období, který se nvýšil díky provoznímu výsledku hospodření. Růst ktiv byl zpříčiněn růstem oběžných ktiv díky růst pohledávek z obchodních vzthů zásob, což souvisí se zvýšeným zájmem o výrobky společnosti. 30

33 Celková zdluženost Lze říct, že čím vyšší je hodnot tohoto ukztele, tím vyšší je zdluženost podniku tím vyšší je riziko jk věřitelů, tk kcionářů. Anlytickými ukzteli celkové zdluženosti jsou dlouhodobá krátkodobá zdluženost. Trend by měl být klesjící. Předpokld klesjícího trendu je nplněn ve všech třech přípdech v letech 2008, 2009 i v roce 2010 ž n rok 2011, kdy krátkodobá zdluženost roste oproti roku 2010 tím i celková zdluženost. V roce 2009 došlo k poklesu obou nlytických ukztelů tím i k poklesu celkové zdluženosti. Příčinou byl pokles cizího kpitálu to zejmén dlouhodobých závzků tké krátkodobých závzků z obchodních vzthů. V přípdě celkových ktiv došlo k růstu oproti předešlému roku proto se celková hodnot snížil. Růst ktiv byl způsoben růstem dlouhodobého mjetku, kde došlo k pořízení stvby nvýšení nedokončeného nehmotného mjetku. V roce 2010 došlo k poklesu krátkodobé zdluženosti, le k neptrnému růstu dlouhodobé zdluženosti, která všk neměl žádný vliv n celkovou zdluženost, která tktéž klesl. Příčinou poklesu je snížení cizího kpitálu to krátkodobých závzků, kdy došlo k úhrdě závzků z obchodních vzthů. Celková ktiv se snížil, protože došlo k poklesu oběžných ktiv. Snížení oběžných ktiv způsobil pokles pohledávek z obchodních vzthů, které byly uhrzeny odběrteli. Rok 2011 přinesl růst krátkodobé zdluženosti, pokles dlouhodobé zdluženosti, le růst celkové zdluženosti. N růst zdluženosti měl vliv nárůst krátkodobých závzků, zejmén pk krátkodobých přijtých záloh, které byly přijty od odběrtelů před dokončením výrobků. Zvýšily se tké závzky z obchodních vzthů, což bylo s největší prvděpodobností zpříčiněno růstem zásob n skldě, které společnost nkupovl od dodvtelů. V přípdě ktiv došlo k růstu, protože v oblsti oběžných ktiv se zvýšily pohledávky z obchodních vzthů zásoby, což souviselo s růstem tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb. Růst tržeb je zpříčiněn zvýšeným zájmem o výrobky společnosti. Ukztel zdluženosti vlstního kpitálu Přijtelná zdluženost vlstního kpitálu závisí n fázi vývoje firmy postoji vlstníků k riziku. Hodnot tohoto ukztele by se měl pohybovt u stbilních společností od 80 do 120 %. Trend tohoto ukztele by měl být klesjící. Ukztel v roce 2009 klesl, protože došlo k poklesu cizího kpitálu to převážně dlouhodobých závzků, konkrétně závzků k ovládným řízeným osobám tké odloženého dňového závzku. Pokles se projevil i u krátkodobých závzků, le není tk výrzný. I přesto, že vlstní kpitál v tomto roce vzrostl, tk ukztel se snižuje. Růst vlstního kpitálu je způsoben růstem výsledku hospodření 31

34 běžného účetního období konkrétní zvýšení výsledku hospodření je zpříčiněno mimořádným výsledkem hospodření, který souvisí s přijtou náhrdou škody od pojišťovny, která byl způsoben záplvmi v tomto roce. V roce 2010 se ukztel tktéž snížil zse došlo k poklesu cizích zdrojů, le k růstu vlstního kpitálu. N pokles má všk větší vliv cizí kpitál, proto ukztel klesá. Snížení cizího kpitálu tentokrát zpříčinily krátkodobé závzky, protože došlo k poklesu závzků z obchodních vzthů, což znmená, že firm zpltil dodvtelům. Snížily se tké krátkodobé přijté zálohy, protože výrobky, n které byly zálohy přijty již byly vyrobeny zálohy vypořádány. Vlstní kpitál rostl zejmén z důvodu nvýšení výsledku hospodření minulých let, protože výsledek hospodření z běžné účetní období se snížil. Rok 2011 byl obdobím růstu sledovného ukztele. Důvodem je růst krátkodobých závzků, konkrétně závzků z obchodních vzthů, krátkodobých přijtých záloh. V tomto roce došlo k úhrdě celé hodnoty dlouhodobých závzků. I v tomto roce jsme zznmenli růst vlstního kpitálu, n jehož růst opět působí nejvíce nvýšení výsledku hospodření minulých let tké výsledek hospodření z běžné účetní období, který byl způsoben růstem provozního výsledku hospodření související s růstem tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb. Předpokld tohoto ukztele je sice splněn, protože hodnoty v jednotlivých letech klesjí, le optimální hodnoty doshuje ukztel jen v roce 2008 pk jsou hodnoty hodně vzdáleny od optim. Nutno říci, že důvodem může být skutečnost, že podnik nemá žádné krátkodobé ni dlouhodobé bnkovní úvěry výpomoci. Úrokové krytí V přípdě dosžení hodnoty 100 % podnik vydělává pouze n úroky z toho vyplývá, že vytvořený zisk je nulový. Je-li hodnot ukztele nižší než 100 %, tk podnik nevydělává ni n úroky. Trend je rostoucí. V roce 2009 se hodnot oproti roku 2008 zvýšil, protože došlo k růstu výsledku hospodření před zdněním to díky zvýšení mimořádného výsledku hospodření, který nvýšil celkový výsledek hospodření. Druhým fktorem, který působí n úrokové krytí, jsou nákldové úroky, které se tké snížily oproti roku Mezi nákldové úroky společnost zhrnuje úroky plcené bnkám z vedení účtu. V roce 2010 došlo k růstu úrokového krytí. Růst je způsoben poklesem hodnoty nákldových úroků tké poklesem výsledku hospodření před zdněním. Pokles výsledku hospodření je zpříčiněn záporným výsledkem hospodření z finnční činnosti. Záporný finnční výsledek hospodření souvisí s vysokými kurzovými ztrátmi. V roce 2011 došlo k růstu hodnoty ukztele. Ten byl způsoben poklesem hodnoty nákldových úroků zvýšením výsledku hospodření před 32

35 zdněním. Vliv n růst výsledku hospodření má zvýšení provozního výsledku hospodření, konkrétně nvýšení převážně všech hodnot, které jsou součástí provozního výsledku hospodření, npř. tržby z prodeje vlstních výrobků služeb nebo osttní provozní výnosy. Předpokld ukztele je nplněn, protože jeho hodnot v jednotlivých letech roste. Úrokové ztížení V přípdě dlouhodobě nízké hodnoty si podnik může dovolit vyšší podíl cizích zdrojů. N první pohled by bylo vhodné snížit úrokové ztížení, le rozhodující je výnosnost vložených prostředků úrokové míry. Trend tohoto ukztele by měl být klesjící. Rok 2009 je obdobím poklesu tohoto ukztele, protože došlo k poklesu nákldových úroků, le k růstu výsledku hospodření před zdněním. Výsledek hospodření před zdněním je vyšší oproti roku 2008 z důvodu nvýšení mimořádného výsledku hospodření, které souvisí s přijetím náhrdy od pojišťovny. V roce 2010 se hodnot ukztele snížil. Pokles byl způsoben snížením nákldových úroků tké výsledku hospodření před zdněním. Výsledek hospodření před zdněním se snížil díky zápornému výsledku hospodření z finnční činnosti. Záporný finnční výsledek hospodření je způsoben nvýšením kurzových ztrát v tomto roce. V roce 2011 se ukztel snížil díky nejnižší hodnotě nákldových úroků zvýšení hodnoty výsledku hospodření před zdněním. Výsledek hospodření před zdněním vzrostl, protože se zvýšil zájem o výrobky společnosti s tím i tržby z prodeje vlstních výrobků služeb provozní výsledek hospodření. 4.2 Ukztele rentbility V této kpitole jsou vypočítány zhodnoceny ukztelé rentbility v jednotlivých letech od roku 2008 do roku Tbulk 4-2: Ukztele rentbility Ukztel Vzorec Rentbilit ktiv ,084 0,093 0,080 0,093 Rentbilit dlouhodobých zdrojů ,125 0,146 0,103 0,132 Rentbilit vlstního kpitálu ,103 0,118 0,082 0,110 Rentbilit tržeb ,034 0,045 0,036 0,046 Rentbilit nákldů ,037 0,046 0,041 0,053 33

36 Rentbilit ktiv Čím vyšší je hodnot ROA, tím lépe umí podnik zhodnocovt kpitál vložený do podnikání. Ukztel hodnotí efektivnost využívání prostředků bez ohledu n původ kpitálu. Trend ukztele je rostoucí. Hodnot v roce 2009 se oproti roku 2008 zvýšil, protože došlo k nvýšení hodnoty EBITU, který zhrnuje výsledek hospodření před zdněním nákldové úroky. V roce 2009 došlo k růstu výsledku hospodření před zdněním, který vzrostl díky růstu mimořádného výsledku hospodření. Mimořádný výsledek hospodření se zvýšil díky výrznému růstu mimořádných výnosů, což bylo způsobeno přijetím náhrdy od pojišťovny z škody způsobené živelnou pohromou, protože v roce 2009 došlo k zplvení společnosti. I ktiv se oproti předchozímu roku zvýšil to díky výrznému nárůstu dlouhodobého mjetku. Růst dlouhodobého mjetku je zpříčiněn pořízením budovy zvýšením nedokončeného dlouhodobého nehmotného mjetku V roce 2010 se hodnot ukztele snížil z důvodu snížení výsledku hospodření před zdněním. Pokles je zpříčiněn záporným finnčním výsledkem hospodření, který je způsoben vysokými kurzovými ztrátmi. Aktiv se v tomto roce tké snížil to zejmén n strně oběžných ktiv. N snížení oběžných ktiv má vliv pokles pohledávek z obchodních vzthů, protože došlo k jejich uhrzení odběrteli. V roce 2011 se hodnot ukztele shoduje s hodnotou v roce Nárůst ukztele oproti předchozímu roku je způsoben nárůstem EBITU, protože došlo ke zvýšení výsledku hospodření před zdněním, který byl způsoben zvýšením provozního výsledku hospodření, ke kterému došlo díky růstu objemu zkázek tím způsobenému růstu tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb. N strně ktiv došlo tké k nárůstu n strně oběžných ktiv, protože se zvýšil hodnot pohledávek z obchodních vzthů zásob, což souvisí s rostoucím zájmem o výrobky společnosti. Rentbilit dlouhodobých zdrojů Ukztel má rostoucí trend. I u tohoto ukztele je jedním z působících fktorů EBIT druhým fktorem je dlouhodobý kpitál. V roce 2009 došlo ke zvýšení hodnoty tohoto ukztele, n jehož růst má vliv EBIT, le tké změn vlstního kpitálu dlouhodobých dluhů. Vlstní kpitál vzrostl oproti roku 2008 to díky výsledku hospodření běžného účetního období, který se zvýšil, protože došlo k nárůstu mimořádného výsledku hospodření, čehož bylo dosženo díky přijté náhrdě od pojišťovny z škody způsobené v tomto roce povodněmi. N rozdíl od vlstního kpitálu došlo u dlouhodobých dluhů k poklesu to jk u závzků k ovládným řízeným osobám, tk tké u odložených dňových závzků, všk 34

37 hodnot rezerv vzrostl, le jen neptrně. V roce 2010 se hodnot ukztele oproti roku 2009 snížil, což bylo opět zpříčiněno snížením EBITU. EBIT klesl, protože v tomto roce vykzovl společnost záporný finnční výsledek hospodření díky vysokým kurzovým ztrátám. Vlstní kpitál vzrostl z důvodu nvýšení příspěvků do zákonného rezervního fondu tké výsledku hospodření minulých let. Dlouhodobé závzky se zvýšily díky vzrůstu závzků k ovládným řízeným osobám. V roce 2011 došlo k nvýšení hodnoty tohoto ukztele to díky nárůstu EBITU tké vlstního kpitálu. V tomto roce již n vývoj ukztele nepůsobí dlouhodobé závzky, protože byly uhrzeny. Vlstní kpitál vzrostl, protože došlo k nvýšení příspěvků do zákonného rezervního fondu výsledku hospodření minulých let, le tké díky výsledku hospodření běžného účetního období, protože se zvýšil zájem o výrobky společnosti tím se zvýšil i provozní výsledek hospodření. Předpokld tohoto ukztele je splněn, tzn. v jednotlivých letech se hodnoty zvyšují, le ukztel je v jednotlivých letech poměrně nízký, tj. ziskovost podniku je nízká. Grf 4-1: Ukztelé rentbility 0,160 0,140 0,120 0,100 0,080 0,060 0,040 0,020 0, Rentbilit ktiv Rentbilit dl. zdrojů Rentbilit vl. kpitálu Rentbilit tržeb Rentbilit nákldů Rentbilit vlstního kpitálu N růst tohoto ukztele působí řd fktorů, mezi které lze zřdit pokles úrokové míry cizího kpitálu, snížení podílu vlstního kpitálu n celkovém kpitálu kombince těchto dvou důvodů. Ukztel by měl doshovt nejvyšších hodnot ze všech uvedených ukztelů rentbility. Trend je rostoucí. V roce 2009 se hodnot ukztele oproti roku 2008 zvýšil, což bylo způsobeno zvýšením čistého zisku. Toto zvýšení bylo zpříčiněno zvýšením mimořádného výsledku hospodření, který byl způsoben vysokými mimořádnými výnosy to 35

38 díky přijté náhrdě od pojišťovny z škody způsobené povodněmi tké snížením hodnoty nákldových úroků, což znmená, že výsledek hospodření po zdnění se snížil o menší hodnotu, než byl hodnot v roce N růst ukztele působí tké zvýšení vlstního kpitálu, jehož růst úzce souvisí s růstem čistého zisku. Smozřejmě existují i jiné důvody růstu vlstního kpitálu to nárůst výsledku hospodření minulých let zákonného rezervního fondu. Rok 2010 byl obdobím poklesu ukztele. Pokles byl důvodem nižší hodnoty čistého zisku, protože finnční výsledek hospodření byl záporný díky zvýšení kurzových ztrát. N snížení působí tké vyšší hodnot vlstního kpitálu, která je způsoben zvýšením příspěvků do rezervního fondu nerozděleného zisku minulých let. Hodnot ukztele v roce 2011 vzrostl to díky růstu čistého zisku. Zvýšení čistého zisku bylo zpříčiněno růstem provozního výsledku hospodření všech veličin zřzených do provozní činnosti. I vlstní kpitál se zvýšil, což souvisí s růstem čistého zisku tké s nvýšením výsledku hospodření minulých let. Rentbilit tržeb Nízká hodnot vypovídá o chybném řízení firmy, střední úroveň znmená dobrou práci mngementu firmy dobré jméno firmy n trhu vysoká úroveň je znkem ndprůměrné úrovně firmy. Ukztel by měl v čse růst. Hodnoty, které působí n tento ukztel, jsou EAT tržby z prodeje vlstních výrobků služeb tržby z prodeje zboží. V roce 2009 se hodnot ukztele oproti roku 2008 zvýšil, což je způsobeno růstem EAT, jehož vývoj je způsoben přijetím náhrdy od pojišťovny. Náhrd souvisel se škodmi vzniklými v tomto roce, které způsobil povodeň, která zplvil část společnosti. Dlším fktorem působícím n tento ukztel jsou tržby. V přípdě tržeb došlo v roce 2009 k poklesu u tržeb z prodeje zboží, le co se týká tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb, tk u těch došlo k růstu, protože se nvýšil objem zkázek. V roce 2010 se hodnot ukztele snížil, protože došlo k poklesu čistého zisku, jehož pokles způsobil záporný finnční výsledek hospodření, díky vysokým kurzovým ztrátám. Tržby z prodeje zboží se v tomto roce zvýšily, z čehož lze usoudit větší prodej zboží, le nopk tržby z prodeje vlstních výrobků služeb se snížily, což souvisí s menším zájmem o výrobky společnosti. V roce 2011 došlo k růstu hodnoty ukztele, protože v důsledku výrzného zvýšení provozního výsledku hospodření došlo i k růstu čistého zisku. Provozní výsledek hospodření se zvýšil díky růstu tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb, což způsobil větší objem zkázek. Došlo tké k růstu tržeb z prodeje zboží. 36

39 Rentbilit nákldů Pokud má ukztel rostoucí trend, jsou lépe zhodnoceny vložené nákldy do hospodářského procesu je tké vyšší procento zisku. N ukztel působí opět čistý zisk hodnot celkových nákldů. V roce 2009 došlo k růstu ukztele, který byl zpříčiněn růstem čistého zisku, protože společnost přijl náhrdu od pojišťovny z škody způsobené živelnou pohromou tyto náhrdy jsou mimořádným výnosem, které zvyšují mimořádný výsledek hospodření. Hodnot celkových nákldů je tktéž vyšší to z důvodu zvyšování hodnoty jednotlivých nákldových položek, jk jsou npř. osobní nákldy, kde můžeme zřdit mzdové nákldy nákldy n sociální zbezpečení zdrvotní pojištění nebo odpisy dlouhodobého nehmotného hmotného mjetku tké vznik položky mimořádné nákldy. V roce 2010 se hodnot ukztele snížil z důvodu snížení čistého zisku, n který mjí vliv vysoké kurzové ztráty, které způsobily záporný finnční výsledek hospodření. Celkové nákldy se tké snížily, protože jednotlivé nákldové položky převážně klesly oproti roku Rok 2011 přinesl opětovné zvýšení hodnoty tohoto ukztele, protože vzrostl čistý zisk, n který způsobil vyšší hodnot provozního výsledku hospodření. Provozní výsledek hospodření zvyšují tržby z prodeje vlstních výrobků služeb tké tržeb z prodeje zboží, což způsobil větší objem zkázek. Nákldové položky se ve většině přípdů tké nvýšily npř. výkonová spotřeb, osobní nákldy. Vložené nákldy jsou dobře zhodnocovány ve všech letech kromě roku 2010, kdy hodnot ukztele neměl rostoucí trend, le došlo k poklesu. 4.3 Ukztele likvidity Kpitol obshuje výpočty zhodnocení ukztelů likvidity v jednotlivých letech. Tbulk 4-3: Ukztele likvidity Ukztel Vzorec Celková likvidit ,992 2,006 2,580 2,230 Pohotová likvidit ,106 1,035 1,271 1,188 Okmžitá likvidit ,579 0,409 0,633 0,283 Čistý prcovní kpitál - dlouhodobý Čistý prcovní kpitál - krátkodobý

40 Celková likvidit Optimální hodnot tohoto ukztele se pohybuje v rozmezí od 1,5 do 2,5. Výhodné je, by krátkodobé závzky v době jejich spltnosti podnik kryl z tkových složek mjetku, které jsou určeny pro tento účel neměl by využívt těch, které jsou určeny pro jiný účel. Vývoj tohoto ukztele by měl být stbilní (Dluhošová, 2010). V roce 2009 se hodnot ukztele oproti roku 2008 neptrně zvýšil to díky velmi mlému snížení hodnot obou fktorů působících n tento ukztel. Jedná se o oběžná ktiv krátkodobé závzky. U oběžných ktiv došlo k poklesu, který byl způsoben výrzným snížením čsového rozlišení, kdy došlo ke snížení hodnoty nákldů příštích období, km lze zřdit nákldy n pojištění reklmní služby. K poklesu došlo i přesto, že u zásob došlo k nárůstu krátkodobé pohledávky vzrostly. Snížil se tké hodnot krátkodobého finnčního mjetku, konkrétně hodnot peněz n bnkovním účtu, které mohlo souviset s úhrdou závzků z obchodních vzthů. Tto situce má přímou souvislost se snížením krátkodobých závzků, protože jejich hodnot se snížil jen díky poklesu závzků z obchodních vzthů, které byly uhrzeny. Rok 2010 znmenl opětovný růst hodnoty, který způsobil pokles obou fktorů. U oběžných ktiv došlo k poklesu zásob to hlvně nedokončené výroby, polotovrů tké zboží. Pokles se projevil tké u krátkodobých pohledávek, což znmená, že podnik obdržel úhrdu od odběrtelů. N strně krátkodobých závzků došlo tké k poklesu to závzků z obchodních vzthů, z čehož vyplývá, že došlo k úhrdě závzků dodvtelům. Snížení se projevilo tké u krátkodobých přijtých záloh, protože podnik již vyrobil výrobek pro odběrtele přijté zálohy byly vypořádány. V roce 2011 se hodnot snížil to i v situci, kdy došlo k růstu obou fktorů. Oběžná ktiv se zvýšil díky nárůstu zásob mteriálu n skldě, polotovrů nedokončené výroby tím i nvýšení celkových zásob. Součástí oběžných ktiv jsou tké dlouhodobé pohledávky, u kterých došlo tké k růstu. Hlvním důvodem nárůstu oběžných ktiv je růst krátkodobých pohledávek, které se zvýšily o více jk polovinu. Růst krátkodobých závzků souvisí s nkupováním zásob, které jsou potřeb z důvodu většího zájmu o výrobky společnosti. Pohotová likvidit Trend tohoto ukztele by měl znment předpokládné zlepšení finnční pltební situce podniku. Optimální hodnot je od 1,0 do 1,5 (Dluhošová, 2010). Ukztel by měl být v čse rostoucí. U tohoto ukztele je nutné oběžná ktiv očistit o položku zásob. V roce 2009 došlo k poklesu ukztele oproti roku 2008, n jehož pokles má největší vliv výše zásob, 38

41 která se mnohem více zvýšil oproti zvýšení oběžných ktiv. Položky, které dále působí n výši oběžných ktiv, jsou krátkodobé pohledávky, krátkodobý finnční mjetek čsové rozlišení. Krátkodobé pohledávky vzrostly, le tento růst je převýšen poklesem krátkodobého finnčního mjetku tké výrzným poklesem čsového rozlišení. Krátkodobé závzky se snížily to díky poklesu závzků z obchodních vzthů, které byly uhrzeny dodvtelům. V roce 2010 se ukztel opět zvýšil to díky výrznému snížení oběžných ktiv, zásob krátkodobých závzků. Hodnot zásob se snížil, protože došlo k dokončení nedokončené výroby prodeji nebo dokončení polotovrů. Dlší položky oběžných ktiv, u kterých došlo k poklesu, jsou tké krátkodobé pohledávky. Krátkodobé závzky poklesly, což bylo způsobeno snížením závzků z obchodních vzthů, protože je společnost uhrdil dodvtelům. Rok 2011 přinesl pokles ukztele oproti roku Pokles je způsoben růstem zásob, o které očišťujeme oběžné ktiv, čímž získáme menší hodnotu. Došlo i k růstu oběžných ktiv, který byl zpříčiněn růstem krátkodobých pohledávek, zejmén pohledávek z obchodních vzthů. K růstu oběžných ktiv nepřispěly dlší položky, jkou jsou krátkodobý finnční mjetek čsové rozlišení, které v roce 2011 poklesly. N poklesu krátkodobého finnčního mjetku má největší zásluhu úbytek peněz n bnkovním účtu. Růst krátkodobých závzků je zpříčiněn zvýšením závzků z obchodních vzthů krátkodobých přijtých záloh, které společnost přijl před dokončením výrobku pro odběrtele. Lze říct, že se podnik pohybuje n úrovni optimální hodnoty tohoto ukztele, což vypovídá o dobré finnční situci podniku. Grf 4-2: Ukztele likvidity 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 Celková likvidit Pohotová likvidit Okmžitá likvidit 0,500 0,

42 Okmžitá likvidit Doporučená hodnot je 0,2 (Kislingerová, 2007). Stejně jko u pohotové likvidity, i u tohoto ukztele je třeb oběžná ktiv o některé položky očistit. V tomto přípdě byl ukztel očištěn o zásoby krátkodobé pohledávky, z čehož vyplývá, že se prcovlo jen s krátkodobým finnčním mjetkem. V roce 2009 došlo k poklesu hodnoty ukztele. Důvodem bylo snížení hodnoty krátkodobého finnčního mjetku zejmén úbytek peněz n bnkovním účtu, což může být spojeno se snížením krátkodobých závzků, které byly uhrzeny z bnkovního účtu tké s úhrdou osttních potřeb podniku. Jk už bylo uvedeno, v oblsti krátkodobých závzků došlo tktéž k poklesu to závzků z obchodních vzthů, které byly uhrzeny dodvtelům společnosti. V roce 2010 došlo k nárůstu tohoto ukztele. Příčin tohoto nárůstu není n strně krátkodobého finnčního mjetku, protože hodnot této položky se téměř nezměnil. Hlvním důvodem nvýšení je pokles krátkodobých závzků to jk závzků z obchodních vzthů, které byly uhrzeny dodvtelům, tk tké krátkodobých přijtých záloh, které společnost přijl od odběrtelů před dokončením výrobků. V roce 2011 se hodnot zse snížil, protože n strně krátkodobého finnčního mjetku došlo opět k poklesu, díky úbytku peněz n bnkovním účtu, le tké v pokldně, což může souviset s poklesem výdjů příštích období. N rozdíl od krátkodobého finnčního mjetku, krátkodobé závzky vzrostly. N jejich růstu se nejvíc podíl růst závzků z obchodních vzthů tké krátkodobé přijté zálohy. Vývoj ukztele sice v jednotlivých letech kolísá, le pořád se hodnoty pohybují okolo optimální hodnoty 0,2. Čistý prcovní kpitál Pro zjištění likvidity by měl být krátkodobá ktiv vyšší než krátkodobé závzky. Dlouhodobé zdroje mjí převyšovt dlouhodobá ktiv. Pokud se dlouhodobým kpitálem finncuje krátkodobý oběžný mjetek, pk se jedná o překpitlizování podniku. Část oběžného mjetku, která se trvle nchází v podniku, má být kryt dlouhodobými zdroji. V přípdě krytí dlouhodobého mjetku cizím kpitálem se jedná o podkpitlizování podniku. Čistý prcovní kpitál by měl v čse růst. V roce 2009 se ČPK zvýšil oproti roku Jeho růst způsobil pokles oběžných ktiv poklesem tké krátkodobých závzků. Pokles oběžných ktiv byl způsoben snížením krátkodobého finnčního mjetku, který souvisí s úhrdou závzků z obchodních vzthů, což způsobilo tké snížení krátkodobých závzků. U dlouhodobého ČPK n zvýšení působí stálá ktiv, která se v roce 2009 zvýšil oproti předchozímu roku. Růst stálých ktiv je zpříčiněn pořízením budovy tké růstem 40

43 nedokončeného dlouhodobého nehmotného mjetku. Dlouhodobé zdroje zhrnují vlstní kpitál, rezervy dlouhodobé závzky. Vlstní kpitál se zvýšil díky růstu čistého zisku, který byl způsoben přijetím náhrdy od pojišťovny z škody způsobené zplvením části společnosti. Rezervy se oproti předchozímu roku tké zvýšily u dlouhodobých závzků došlo k poklesu závzků k ovládným řízeným osobám. V roce 2010 se hodnot snížil, což u krátkodobého ČPK způsobilo snížení oběžných ktiv tké snížení krátkodobých závzků. Snížení oběžných ktiv bylo způsobeno poklesem krátkodobých pohledávek, které byly uhrzeny odběrteli. Dlouhodobý ČPK klesl vlivem neptrného snížení stálých ktiv, který byl způsoben snížením nedokončeného dlouhodobého hmotného mjetku, který byl s největší prvděpodobností dokončen. U vlstního kpitálu došlo k růstu, díky zvýšení příspěvků do rezervního fondu výsledku hospodření minulých let. V přípdě dlouhodobého cizího kpitálu došlo u dlouhodobých závzků k růstu u závzků k ovládným řízeným osobám, le rezervy se snížily. V roce 2011 byl příznivý vývoj ukztele, který se nvýšil, což u krátkodobého ČPK způsobilo nvýšení hodnoty oběžných ktiv. Díky zvýšenému zájmu o výrobky společnosti vzrostly pohledávky tké zásoby n skldě. Krátkodobé závzky tké vzrostly, což souvisí s nákupem zásob. N růst dlouhodobého ČPK má vliv růst vlstního kpitálu, který byl zpříčiněn zvýšením čistého zisku, což způsobilo zvýšení tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb díky většímu objemu zkázek. V tomto roce došlo k snížení stálých ktiv, protože byl dokončen nedokončený dlouhodobý hmotný nehmotný mjetek. 4.4 Ukztele ktivity Kpitol popisuje výpočet ukztelů ktivity v jednotlivých letech. Je zde tké zhodnocen vývoj těchto ukztelů. Tbulk 4-4: Ukztele ktivity Ukztel Vzorec Obrátk celkových ktiv ,687 1,565 1,609 1,626 Dob obrtu ktiv Dob obrtu zásob Dob obrtu pohledávek Dob obrtu závzků

44 Obrátk celkových ktiv Čím vyšší je ukztel, tím efektivněji podnik využívá mjetek. Trend je rostoucí. V roce 2009 byl rychlost obrtu menší než v roce Tento pokles byl způsoben snížením hodnoty tržeb z prodeje zboží téměř o polovinu, le tržby z prodeje vlstních výrobků služeb se zvýšily, sice jen o menší částku, le lze říct, že firm se změřil n prodej svých výrobků, čemuž odpovídá i skutečnost, že žádné výrobky nemá n skldě, le všechno co vyrobí, hned prodá. Hodnot ktiv se v tomto roce zvýšil to díky nvýšení dlouhodobého mjetku, konkrétně pk hmotného mjetku. Hmotný mjetek vzrostl díky nové budově, kterou firm pořídil. V roce 2010 došlo k nvýšení rychlosti obrtu ktiv. Důvodem vývoje, je téměř dvojnásobný růst tržeb z prodeje zboží. Tržby z prodeje vlstních výrobků služeb sice klesly, le pokles byl neptrný. Lze říct, že se společnost v tomto roce změřil víc n prodej zboží, le opět nstl situce, že veškeré vyrobené výrobky byly hned prodány odběrtelům. Aktiv v tomto roce klesl, což zpříčinil hlvně pokles oběžného mjetku. Dlouhodobý mjetek zůstl téměř nezměněn. N klesjící vývoj oběžných ktiv má zejmén vliv snížení pohledávek z obchodních vzthů, které uhrdili odběrtelé společnosti. Rok 2011 byl opět příznivý ve vývoji tohoto ukztele, protože došlo k větší rychlosti obrtu. Tento růst byl způsoben růstem obou zmiňovných druhů tržeb, jk z prodeje vlstních výrobků služeb, tk z prodeje zboží. I ktiv se svým vývojem podílel n růstu ukztele. N jejich rostoucím vývoji má velký podíl zvýšení oběžných ktiv, které způsobilo zvýšení zásob mteriálu n skldě, který firm potřebuje k výrobě výrobků. Z toho lze usoudit, že se zvýšil zájem o firemní výrobky. N růst ktiv má vliv tké nvýšení krátkodobých dlouhodobých pohledávek. Dob obrtu ktiv Výhodná je co nejkrtší dob obrtu. Hodnot je určen obrtem fixního prcovního kpitálu. Čím je podíl fixních ktiv vyšší, tím je hodnot ukztele vyšší. Optimální je klesjící tendence. V roce 2009 ukztel vzrostl oproti roku 2008, což pro firmu není příliš příznivý vývoj, le bylo to způsobeno nárůstem dlouhodobého mjetku, protože společnost v tomto roce pořídil budovu, kterou zčl evidovt. V tomto roce došlo tké k růstu nedokončeného dlouhodobého nehmotného mjetku. Vývoj tržeb z prodeje zboží byl klesjící, což znmená, že nebyl zájem o zboží, které podnik nbízí. Tržby z prodeje vlstních výrobků služeb se zvýšily z důvodu zvýšení objemu zkázek. Rok 2010 byl příznivější, protože dob obrtu nám klesl to bylo způsobeno tím, že došlo k poklesu ktiv, 42

45 dlouhodobý mjetek je téměř nezměněn k poklesu došlo hlvně n strně oběžných ktiv, kde došlo k poklesu pohledávek z obchodních vzthů, které byly uhrzeny. Došlo tké k poklesu zásob, což bylo způsobeno snížením objemu zkázek tím i tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb. Tržby z prodeje zboží se v tomto roce zvýšily, což znmená zájem odběrtelů o zboží, které podnik nbízí. I rok 2011 byl příznivý poklesem ukztele. Došlo sice k růstu ktiv, který se projevil v oblsti oběžných ktiv dlouhodobý mjetek se téměř nezměnil. Zvýšení oběžného mjetku je zpříčiněno růstem pohledávek z obchodních vzthů zásob n skldě, což úzce souvisí s nvýšením tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb tké tržeb z prodeje zboží. Grf 4-3: Ukztele ktivity Dob obrtu ktiv Dob obrtu zásob Dob obrtu pohledávek Dob obrtu závzků Dob obrtu zásob Žádoucí je mít dobu obrtu zásob n technicky ekonomicky zdůvodněné výši. Ukztel by měl v čse klest. V roce 2009 došlo k nvýšení počtu dnů oproti roku Tento růst byl zpříčiněn růstem zásob, kdy se nvýšil nedokončená výrob polotovry n skldu, le hlvním důvodem růstu bylo nvýšení poskytnutých záloh n zásoby, které podnik poskytl dodvtelům před dokončením výrobků. V dném roce všk došlo k výrznému poklesu tržeb z prodeje zboží, což vypovídá o sníženém zájmu o zboží, které firm nbízí. Tržby z prodeje vlstních výrobků služeb vzrostly díky většímu objemu zkázek. V roce 2010 došlo k poklesu oproti roku Pokles byl způsoben snížením zásob, konkrétně poskytnutých záloh n zásoby, které byly vypořádány, protože došlo k přijetí zásob, n které byl záloh poskytnut. I nedokončená výrob polotovry se snížily, protože došlo k jejich 43

46 prodeji nebo dokončení. V přípdě tržeb došlo k výrznému zvýšení tržeb z prodeje zboží, protože se zvýšil zájem o zboží nbízené společností. Tržby z prodeje vlstních výrobků služeb se n druhou strnu snížily, což bylo zpříčiněno menším zájmem o výrobky firmy. Rok 2011 byl obdobím opětovného nvýšení hodnoty, které způsobilo zvýšení zásob, kdy firm nkoupil mteriál n skld, což mohlo být způsobeno větším množstvím zkázek, které musel firm uspokojit. Zvýšil se tké nedokončená výrob polotovry. Tržby z prodeje zboží vlstních výrobků služeb vzrostly, protože se nvýšil zájem o zboží výrobky, které podnik nbízí. Dob obrtu pohledávek V přípdě, že ukztel trvle překrčuje doby spltnosti pohledávek, je nutné prozkoumt pltební kázeň odběrtelů. Trend je klesjící. Pohledávkmi se myslí pohledávky z obchodních vzthů. V roce 2009 se ukztel zvýšil oproti roku 2010, což bylo způsobeno nvýšením pohledávek z obchodních vzthů, které souvisí s růstem tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb. Růst tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb byl způsoben větším zájmem o výrobky firmy. Rok 2010 byl příznivý, protože se hodnot snížil. Snížení pohledávek z obchodních vzthů bylo tké důvodem snížení tohoto ukztele. Tento pokles byl způsoben tím, že odběrtelé uhrdili pohledávky společnosti. Vývoj tržeb z prodeje zboží byl rostoucí, protože zákzníci projevili zájem o zboží, které podnik nbízí. Tržby z prodeje vlstních výrobků služeb se snížily díky menšímu objemu zkázek. Rok 2011 byl opět negtivní svým vývojem, protože se hodnot zvýšil. Příčinou tkového vývoje je růst pohledávek z obchodních vzthů n něj nvzující růst tržeb z prodeje zboží vlstních výrobků služeb, jehož důvodem je růst objemu zkázek. Dob obrtu závzků Pozitivní je stbilní vývoj. I u tohoto ukztele se vychází ze závzků z obchodních vzthů. V roce 2009 došlo k poklesu oproti roku 2008, protože došlo v tomto roce k poklesu závzků z obchodních vzthů, jež byly uhrzeny dodvtelům. Vývoj tržeb je v tomto roce pozitivní u tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb, všk negtivní u tržeb z prodeje zboží. Tržby z prodeje vlstních výrobků služeb se zvýšily, díky rostoucímu zájmu výrobky podniku. Tržby z prodeje zboží klesly, protože nebyl zájem o zboží, které společnost nbízí. V roce 2010 se tktéž hodnot ukztele snížil, což opět způsobil pokles závzků 44

47 z obchodních vzthů vývoj tržeb. Tržby z prodeje vlstních výrobků služeb se snížily díky menšímu zájmu o výrobky podniku tržby z prodeje zboží se zvýšily, protože došlo k růstu objednávek zboží, které společnost nbízí. V roce 2011 se hodnot oproti předešlému roku změnil jen o jeden den. V tomto roce došlo sice k nvýšení závzků z obchodních vzthů, protože byly nkoupeny zásoby od dodvtelů. Vývoj tržeb je tké pozitivní, protože vzrostly tržby z prodeje vlstních výrobků služeb tké tržeb z prodeje zboží. Tento růst je způsoben zvyšujícím se zájmem výrobky zboží, které společnost nbízí. 4.5 Pyrmidový rozkld V této kpitole bude pomocí metody postupných změn zjištěn vliv jednotlivých dílčích ukztelů n vrcholový ukztel rentbilit vlstního kpitálu. Vrcholový ukztel bude rozdělen n rentbilitu tržeb, finnční páku obrátku ktiv. Dále pk bude zjištěn vliv jednotlivých ukztelů n rentbilitu tržeb tím n vrcholový ukztel rentbilitu vlstního kpitálu. Rozkld ROE Tbulk 4-5: Rozkld rentbility vlstního kpitálu v letech Ukztel Δ X i Pořdí EAT/EBT 0,735 0,778 0,043 0,603% 4 EBT/EBIT 0,917 0,963 0,046 0,547% 5 EBIT/T 0,050 0,059 0,009 2,061% 1 T/A 1,687 1,565-0,122-0,977% 2 A/VK 1,812 1,698-0,114-0,789% 3 ROE 0,103 0,118 1,50% 1,50% V roce 2009 došlo k růstu ROE oproti roku 2008 o 1,5 %. Největší vliv n změnu ROE má provozní rentbilit tržeb to 2,061 %, protože v tomto roce došlo k růstu zisku součet tržeb z prodeje zboží, výrobků služeb klesly. Druhý největší, všk negtivní vliv n ukztel má obrátk ktiv svými 0,977 %. Třetí největší vliv n ROE má finnční pák, která má negtivní vliv 0,789 %. Negtivní vliv obrátky ktiv finnční páky je způsoben meziročním poklesem ukztelů. Čtvrtý největší vliv má ukztel dňová redukce zisku to 0,603 %. Nejmenší vliv n rentbilitu vlstního kpitálu má úroková redukce zisku svými 0,547 %. Úroková redukce zisku se zvýšil, protože došlo k nvýšení zisku před zdněním. 45

48 Zisk před zdněním úroky je tké vyšší, protože u nákldových úroků došlo k poklesu oproti roku Tbulk 4-6: Rozkld rentbility vlstního kpitálu v letech Ukztel Δ X i Pořdí EAT/EBT 0,778 0,763-0,014-0,22% 4 EBT/EBIT 0,963 0,963 0,001 0,01% 5 EBIT/T 0,059 0,050-0,010-1,94% 1 T/A 1,565 1,609 0,044 0,27% 3 A/VK 1,698 1,403-0,295-1,73% 2 ROE 0,118 0,082-3,61% -3,61% Rok 2010 přinesl pokles vrcholového ukztele o 3,61 %. Největší všk negtivní vliv měl provozní rentbilit tržeb to 1,94 %. Provozní rentbilit tržeb se snížil díky poklesu zisk tké tržby z prodeje vlstních výrobků služeb. Po provozní rentbilitě tržeb měl n ROE největší vliv finnční pák, která má tké negtivní vliv snížil ROE o 1,73 %. Pokles byl způsoben zvýšením vlstního kpitálu, le snížením ktiv. Dlším ukztelem působícím n ROE byl obrátk ktiv svými 0,27 %. Obrátk ktiv se zvýšil díky růstu tržeb poklesu ktiv. Čtvrtý největší vliv měl dňová redukce zisku, která měl negtivní vliv ve výši 0,22 %. Pokles dňové redukce zisku byl způsoben snížením EAT i EBT to díky snížení mimořádného výsledku hospodření. Nejmenší vliv n ROE měl úroková redukce zisku to jen 0,01 %. Tbulk 4-7: Rozkld rentbility vlstního kpitálu v letech Ukztel Δ X i Pořdí EAT/EBT 0,763 0,820 0,056 0,61% 2 EBT/EBIT 0,963 0,986 0,023 0,21% 4 EBIT/T 0,050 0,057 0,008 1,41% 1 T/A 1,609 1,626 0,017 0,11% 5 A/VK 1,403 1,460 0,057 0,43% 3 ROE 0,082 0,110 2,78% 2,78% Opětovné nvýšení ROE nstlo v roce 2011 o 2,78 %. Největší pozitivní vliv n růst ukztele měl provozní rentbilit tržeb, která zvýšil ROE o 1,41 %. Růst byl zpříčiněn růstem jk zisku, tk tržeb z prodeje zboží, vlstních výrobků služeb. Druhý 46

49 největší pozitivní vliv měl dňová redukce zisku to 0,61 %. Finnční pák měl třetí největší vliv to ve výši 0,43 %. Růst byl způsoben zvýšením ktiv vlstního kpitálu. Čtvrtý největší vliv měl úroková redukce zisku svými 0,21 %. Obrátk ktiv se zvýšil, všk měl nejmenší vliv n růst ROE to 0,11 %. Ziskový účinek finnční páky Grf 4-4: Ziskový účinek finnční páky 1,7 1,65 1,6 1,55 1,5 1,45 1,4 1,35 1,3 1, Růst zdluženosti vede ke zvyšování finnční páky úroková redukce zisku se snižuje, protože se zvyšují úroky. V přípdě, že je hodnot ziskového účinku finnční páky větší než 1, znmená to, že růst zdluženosti zvyšuje ukztel rentbility vlstního kpitálu. Pokud je hodnot ukztele menší než 1 vypovídá to o situci, že s růstem zdluženosti klesá rentbilit vlstního kpitálu. Pokud nemá změn zdluženosti žádný vliv n rentbilitu vlstního kpitálu, hodnot ziskového účinku finnční páky je rovn 1. V přípdě této firmy je ziskový účinek finnční páky ve všech letech větší než jedn, což znmená, že růst zdluženosti zvyšuje ROE. V přípdě, že zdluženost podniku je nízká, tk z toho vyplývá, že i rentbilit podniku je velmi nízká. Tto skutečnost je ve všech letech potvrzená kromě roku 2009, kdy došlo k poklesu zdluženosti, le rentbilit vlstního kpitálu se zvýšil. 4.6 Srovnání s odvětvím V této kpitole dojde k srovnání podniku s odvětvím. Hodnoty odvětví lze zjistit z dt n stránkách ministerstv průmyslu obchodu. Nutné bylo zřdit podnik do odvětví. Podle údjů n stránkách sttistického úřdu ptří tto společnost do odvětví výrob kovových konstrukcí kovodělných výrobků, kromě strojů zřízení. 47

50 Srovnání celkové zdluženosti podniku s odvětvím Tbulk 4-8: Celková zdluženost odvětví podniku Ukztel Vzorec Celková zdluženost - podnik 2.4 0,445 0,352 0,278 0,310 Celková zdluženost - odvětví 2.4 0,361 0,333 0,361 0,365 V grfu 4-5 je znázorněn trend celkové zdluženosti z podnik odvětví v letech V roce 2009 je trend ukztele klesjící, le z podnik klesá ukztel rychleji než z odvětví, kde lze vidět pouze mírný pokles. Pokles ukztele z odvětví byl způsoben poklesem obou fktorů, jk celkových ktiv, tk cizího kpitálu. V přípdě podniku by pokles zpříčiněn výrzným snížením cizího kpitálu zvýšením celkových ktiv. V roce 2010 došlo k růstu celkové zdluženosti z odvětví, le nopk trend z podnik je stále klesjící. Růst ukztele z odvětví byl způsoben zvýšením celkových ktiv tké cizího kpitálu. N snížení celkové zdluženosti z podnik měl vliv pokles ktiv cizích zdrojů. V roce 2011 byl trend podniku i odvětví rostoucí, což způsobilo nvýšení ktiv cizích zdrojů jk z odvětví, tk z podnik. Grf 4-5: Celková zdluženost odvětví podniku 0,500 0,400 0,300 0,200 0,100 Celková zdluženost podniku Celková zdluženost odvětví 0, Srovnání rentbility vlstního kpitálu podniku s odvětvím Tbulk 4-9: Rentbilit vlstního kpitálu odvětví podniku Ukztel Vzorec ROE - podnik ,103 0,118 0,082 0,110 ROE - odvětví ,149 0,078 0,083 0,083 48

51 Grf 4-6 uvádí vývoj ukztele rentbility vlstního kpitálu z odvětví z podnik v jednotlivých letech. V roce 2009 došlo k rozdílnému vývoji rentbility vlstního kpitálu, kdy ukztel z podnik vzrostl díky nvýšení vlstního kpitálu, který byl způsoben růstem čistého zisku. Ukztel z odvětví klesl, protože došlo ke snížení vlstního kpitálu tké čistého zisku. V roce 2010 došlo k opčné situci, kdy rentbilit vlstního kpitálu z odvětví rostl z podnik se snížil. Zvýšení rentbility z odvětví způsobil růst čistého zisku pokles vlstního kpitálu. N snížení rentbility z podnik měl vliv růst vlstního kpitálu pokles čistého zisku. Rok 2011 přinesl rostoucí vývoj ukztele z podnik u odvětví zůstl nezměněn. Stejná hodnot rentbility vlstního kpitálu není způsoben neměnností vlstního kpitálu čistého zisku, le růstem obou fktorů. Růst ukztele z podnik byl zpříčiněn zvýšením vlstního kpitálu. Grf 4-6: Rentbilit vlstního kpitálu odvětví podniku 0,160 0,140 0,120 0,100 0,080 0,060 0,040 0,020 0, ROE podniku ROE odvětví Srovnání celkové likvidity podniku s odvětvím Tbulk 4-10: Celková likvidit odvětví podniku Ukztel Vzorec Celková likvidit - podnik ,992 2,006 2,580 2,230 Celková likvidit - odvětví ,775 2,366 2,161 2,253 Vývoj celkové likvidity z odvětví z podnik lze vidět v grfu 4-9. V roce 2009 byl trend likvidity z odvětví rostoucí trend z podnik tké vzrostl, le jen neptrně. Zvyšující se trend ukztele z odvětví byl zpříčiněn snížením oběžných ktiv tké krátkodobých závzků, le pokles krátkodobých závzků byl větší. Neptrný růst likvidity z podnik způsobil mlé snížení oběžných ktiv i krátkodobých závzků. Rok 2010 přinesl opčný 49

52 vývoj ukztelů. Likvidit z odvětví měl klesjící trend z podnik rostoucí trend. Snížení ukztele z odvětví způsobil růst oběžných ktiv krátkodobých závzků. N zvýšení likvidity podniku měl vliv pokles oběžných ktiv krátkodobých závzků. V roce 2011, díky zvýšení oběžných ktiv krátkodobých závzků rostl trend likvidity z odvětví. Klesjící trend ukztele z odvětví byl způsoben nvýšením oběžných ktiv výrzným růstem krátkodobých závzků. Grf 4-7: Celková likvidit odvětví podniku 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 celková likvidit podniku Celková likvidit odvětví 0, Srovnání doby obrtu ktiv podniku s odvětvím Tbulk 4-11: Dob obrtu ktiv odvětví podniku Ukztel Vzorec Dob obrtu ktiv - podnik Dob obrtu ktiv - odvětví Z grfu 4-8 lze usoudit, že vývoj trendu je podobný jk pro podnik, tk pro odvětví. V roce 2009 byl trend doby obrtu ktiv z odvětví i podnik rostoucí. Zvýšení trendu podniku je způsobeno růstem ktiv tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb, le tržby z prodeje zboží klesly. Tké v odvětví došlo k růstu trendu díky snížení celkových ktiv tké tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb tržeb z prodeje zboží. V roce 2010 došlo poklesu trendu v odvětví i podniku. Pokles podnikového ukztele byl způsoben snížením celkových ktiv i tržeb z prodeje zboží. V odvětví byl pokles zpříčiněn růstem ktiv, tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb tržeb z prodeje zboží. Rok 2011 přinesl pokles v podniku stbilní vývoj v odvětví. Pokles doby obrtu ktiv v podniku způsobil růst celkových ktiv tržeb z prodeje zboží tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb. Neměnnost ukztele 50

53 v odvětví byl zpříčiněn zvýšením ktiv tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb, le snížením tržeb z prodeje zboží. Součet obou zmiňovných tržeb byl větší než nvýšení ktiv. Grf 4-8: Dob obrtu ktiv odvětví podniku Dob obrtu ktiv podniku Dob obrtu ktiv odvětví 4.7 Zhodnocení finnční situce podniku Horizontální nlýz rozvhy vypovídá o vývoji rozvhových položek v čse. V přípdě této společnosti lze říci, že jednotlivé položky ktiv psiv v čse kolísjí, což souvisí s nerovnoměrným vývojem celkových ktiv psiv. Mezi lety se ktiv psiv zvýšil, mezi lety se ktiv psiv snížil mezi lety se opět zvýšil. U výkzu zisku ztráty se hodnotí meziroční vývoj tržeb, který mezi lety výrzným způsobem pokles v přípdě tržeb z prodeje zboží tké tržeb z prodeje mteriálu u tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb došlo k růstu. Mezi lety byl vývoj u všech druhů tržeb opčný mezi lety byl vývoj rostoucí ve všech přípdech. U horizontální nlýzy nákldů lze říci, že měl kolísvý vývoj, což souvisí se snižováním zvyšováním jednotlivých nákldových položek v čse. Vertikální nlýz rozvhy udává, jk se jednotlivé položky ktiv nebo psiv podílí n jejich velikosti. V přípdě ktiv se podíl největší položky mění v jednotlivých letech, le ve všech letech měl největší podíl oběžná ktiv, n kterých se nejvíc podílely zásoby. N psivech se nejvíc podílel vlstní kpitál to ve všech letech, konkrétně zákldní kpitál výsledek hospodření minulých let. U vertikální nlýzy výkzu zisku ztráty byl stnoven 100% položk, kterou byl součet tržeb z prodeje zboží tržeb z prodeje vlstních výrobků služeb. U vertikální nlýzy tržeb měly největší podíl n 100% položce tržby z prodeje 51

54 vlstních výrobků služeb. V přípdě vertikální nlýzy nákldů lze říci, že největší podíl n 100% položce měl spotřeb mteriálu energie. U ukztelů zdluženosti lze říct, že vývoj ukztele podíl vlstního kpitálu n ktivech stupeň krytí stálých ktiv byl podle předpokldu ob ukztele splňovly poždvky n optimální hodnoty. Mjetkový koeficient v čse klesá nesplňuje tk předpokld stbilního vývoje. Celková zdluženost podniku je poměrně nízká, což souvisí se skutečností, že podnik nevyužívl bnkovní úvěry ni jiné finnční výpomoci. Úrokové krytí mělo ve všech letech rostoucí trend doshovlo optimálních hodnot. Tké úrokové ztížení splňuje předpokldy ukztele v klesjícím trendu i optimální hodnotě. Ukztelé rentbility jsou ve všech letech velmi nízké. Nejnižších hodnot doshuje rentbilit tržeb nopk nejvyšších rentbilit vlstního kpitálu, čímž je nplněn předpokld, že rentbilit vlstního kpitálu by měl doshovt nejvyšších hodnot. Ukztele měly v letech 2008, rostoucí trend, le v roce 2010 všechny ukztele klesly. O ukztelích likvidity lze říct, že splňují předpokldy. Doporučené hodnoty byly u všech typů likvidity dodrženy. Splněním doporučených hodnot měl společnost dosttek prostředků n úhrdu závzků dlších potřebných plteb. Ukztel čistý prcovní kpitál byl v letech nižší než v roce 2008, z čehož můžeme usoudit, že se zhoršil finnční situce podniku, která se v roce 2011 opět zlepšil, protože došlo k růstu hodnoty ČPK. Ukztel obrátk ktiv byl v letech 2008, rostoucí, což znmená, že podnik efektivně využívá mjetek. Dob obrtu ktiv, zásob pohledávek by měl být co nejkrtší. V přípdě doby obrtu ktiv byl předpokld splněn kromě roku 2009, le u doby obrtu zásob pohledávek došlo k růstu ukztelů v jednotlivých letech. Dob obrtu závzků se nopk v jednotlivých letech snižovl, čímž došlo k porušení prvidl solventnosti od roku 2009, protože dob obrtu pohledávek byl menší než dob obrtu závzků. Díky pyrmidovému rozkldu byly zjištěny vlivy jednotlivých ukztelů n vrcholový ukztel rentbilit vlstního kpitálu. Pomocí metody postupných změn lze říci, že největší vliv n vrcholový ukztel má provozní rentbilit tržeb ve všech letech pk se pořdí jednotlivých vlivů mění, jk lze vidět v tbulce

55 Tbulk 4-12: Vlivy n rentbilitu vlstního kpitálu Ukztel EAT/EBT EBT/EBIT EBIT/T T/A A/VK Pomocí ziskového účinku finnční páky bylo zjištěno, že růst zdluženosti zvyšuje rentbilitu vlstního kpitálu, protože výsledek ukztele je ve všech letech větší než jedn. Tto skutečnost je porušen pouze v roce Při porovnání podniku s odvětvím bylo dokázáno, že hodnoty ukztelů z podnik se vyvíjí v jednotlivých letech převážně opčným trendem než hodnoty ukztelů z odvětví. Pouze v přípdě doby obrtu ktiv se ukztel z podnik vyvíjí podobně jk ukztel z odvětví. 53

56 5 Závěr Finnční nlýz je důležitým nástrojem, který mngement firmy potřebuje k tomu, by uskutečnil vhodná optření věděl, jk dné prostředky působí n hospodření společnosti. Je důležité vědět, která optření by mngement společnosti měl použít v budoucnosti. Finnční nlýz vypovídá o finnční situci společnosti o dosttečné likvidnosti rentbilitě. Cílem této práce bylo zhodnocení finnční situce společnosti Schäfer, s. r. o., Hrnice od roku 2008 do roku Bklářská práce byl rozdělen n pět částí. První část je úvod poslední kpitol závěr. V druhé kpitole byly popsány jednotlivé ukztele poměrové nlýzy, metody pyrmidového rozkldu finnční nlýzy vertikální horizontální nlýz. Ve třetí části byl popsán finnčně ekonomická chrkteristik společnosti. Byl zde uveden předmět podnikání společnosti dlší údje související s předstvením firmy. V této části byl tké prkticky znázorněn vertikální horizontální nlýz rozvhy výkzu zisku ztráty z jednotlivé roky. Ve čtvrté kpitole byl zhodnocen finnční situce podniku pomocí metod poměrové nlýzy, jko jsou zdluženost, rentbilit, likvidit ktivit. Výsledky jednotlivých ukztelů byly porovnány s doporučenými hodnotmi. Dále byl proveden pyrmidový rozkld ukztele rentbility vlstního kpitálu pomocí metody postupných změn. Bylo zjištěno, že společnost doshuje nízké zdluženosti, což může být způsobeno tím, že ni v jednom sledovném roce firm nevyužívá bnkovní úvěr jinou finnční výpomoc. Rentbilit je tké velmi nízká, což úzce souvisí s nízkou zdlužeností, protože s růstem zdluženosti se zvyšuje ROE, z čehož vyplývá, že pokud je zdluženost podniku nízká, tk tké rentbilit je nízká. Likvidit společnosti se pohybuje n úrovni doporučné hodnoty, což znmená, že společnost má dosttek prostředků n hrzení svých závzků dlších potřebných plteb. V přípdě ktivity společnosti bylo zjištěno, že prvidlo solventnosti je nplněno pouze v roce 2008 od roku 2009 do roku 2011 bylo toto prvidlo porušováno, protože dob obrtu pohledávek byl delší než dob obrtu závzků. V této kpitole byl společnost tké porovnán s odvětvím, do kterého ptří podle předmětu podnikání. 54

57 6 Seznm použité litertury Knižní zdroje DLUHOŠOVÁ, Dn. Finnční řízení rozhodování podniku. 3. vyd. Prh: EKOPRESS, s.isbn GRÜNWALD, Rudolf; HOLEČKOVÁ, Jroslv. Finnční nlýz plánování podniku. 3. vyd. Prh: Oeconomic, ISBN KISLINGEROVÁ, Ev. Mnžerské finnce. 2. vyd. Prh: C. H. Beck, s. ISBN KISLINGEROVÁ, Ev; HNILICA, Jiří. Finnční nlýz krok z krokem. 1. vyd. Prh: C. H. Beck, ISBN KOVANICOVÁ, Dn. Abeced účetních znlostí pro kždého. 15. vyd. Prh: Bov Polygon, s. ISBN SYNEK, Miroslv. Mnžerská ekonomik. 4. vyd. Prh: Grd Publishing, ISBN VALACH, Josef kolektiv. Finnční řízení podniku. 1.vyd. Prh: EKOPRESS, s. ISBN X Internetové zdroje ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.CSU:Klsifikce ekonomických činností ze dne 1. dubn 2013[online]. CSU [ ]. Dostupné z: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. MPO: Finnční nlýz podnikové sféry ze dne 1.dubn 2013 [online]. MPO[ ]. Dostupné z: Osttní zdroje ČULIK, Miroslv. Cvičení z předmětu Finnční řízení firmy B, DLUHOŠOVÁ, Dn. Přednášk z předmětu Finnční řízení firmy B, 2010 SCHÄFER, S. R. O., HRANICE Výroční zpráv Ostrv 2009 SCHÄFER, S. R. O., HRANICE Výroční zpráv Ostrv 2010 SCHÄFER, S. R. O., HRANICE Výroční zpráv Ostrv

58 7 Seznm zkrtek A ktiv DK dlouhodobý kpitál SA stálá ktiv CA celková ktiv VK vlstní kpitál CK- cizí kpitál DCK dlouhodobý cizí kpitál KCK krátkodobý cizí kpitál EBIT zisk před zdnění úroky EAT čistý zisk OA oběžná ktiv KZ krátkodobé závzky PPP pohotové peněžní prostředky DZ dlouhodobé zdroje FA fixní ktiv EBT zisk před zdněním t- dň z příjmu VH výsledek hospodření ROE rentbilit vlstního kpitálu T tržby EBT zisk před zdněním ROS rentbilit tržeb 56

59