AGRITECH SCIENCE, 12 PROVOZNÍ OVĚŘENÍ PĚSTOVÁNÍ CHRASTICE RÁKOSOVITÉ JAKO PERSPEKTIVNÍ ENERGETICKÉ PLODINY NA MÉNĚ ÚRODNÝCH PŮDÁCH

Transkript

1 PROVOZNÍ OVĚŘENÍ PĚSTOVÁNÍ CHRASTICE RÁKOSOVITÉ JAKO PERSPEKTIVNÍ ENERGETICKÉ PLODINY NA MÉNĚ ÚRODNÝCH PŮDÁCH FARM-SCALE VERIFICATION OF REED CANARY GRASS CULTIVATION AS A PROMISING ENERGY CROP ON LESS FERTILE SOILS Sergej Usťak 1, Zdeněk Holoubek 2, Roman Honzík 1, Vojtěch Váňa 1 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně; 2 soukromý zemědělec; Abstract: The publication presents the results of farm scale verification of growing reed canary grass for energy purposes on less fertile soils allowing to compare the model yields and costs, which are based on small field trials and actual results of the farm-scale conditions of practice. It has been demonstrated that the selected crop provides a sufficiently high and stable yields with minimal cost, allowing a reasonable profit, especially in the case of combinated energy biomass cultivation and following production of solid biofuels (pellets and briquettes) for own account. It has been shown that even very infertile soils and practically without fertilizing the crop still provides relatively high yields in the range of 5-7 tons of dry matter per 1 ha. On the fertilized variants yields were about 20% higher, although mostly statistically insignificant and ranged in 6-9 t of dry matter from 1 ha. It was also observed a significant effect of sustained reed canary grass vegetation to protect soils on the slopes against erosion and to increase their agronomic quality. In practice, this plant grows well in conditions where failed most of the commonly grown crops in the region. Key words: energy crops; reed canary grass; low-fertility soils; cultivation costs; farm-scale verification 1. ÚVOD Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea L.) je vytrvalá tráva z čeledi lipnicovitých (viz obr. 1). Běžně se vyskytuje v přírodních podmínkách ČR, zejména na lokalitách s dostatkem půdní vláhy. Chrastice rákosovitá je rozšířena téměř po celé Evropě, větší části Asie a Severní Ameriky. Je to vlhkomilná rostlina rostoucí především na březích vodních ploch, mokrých loukách, v říčních rákosinách, v lužních lesích na mokrých, neutrálních, humózních, písčitohlinitých půdách. Spolu s rákosem, ostřicemi a zblochany vytváří typická pobřežní společenstva. Její rozšíření vysoko do hor upozorňuje na vysokou odolnost vůči drsným klimatickým podmínkám. Chrastice patří mezi vysokovzrůstné trávy, výška stébel je cm a často přesahuje 150 cm. Pevná přímá a hladká stébla jsou zakončena dlouhou jednostrannou latou, která je úzce podlouhlá, cm velká, laločnatá, často načervenalá, zřetelně větvená, větévky až 5 cm dlouhé, drsné, za květu rozestálé. Klásky jsou 5-6,5 mm velké, kratičce stopkaté, zploštělé s jedním květem. Plodem chrastice jsou okoralé obilky asi 1,5-2 mm velké. Hmotnost tisíce semen se pohybuje okolo 0,8 g. V ČR chrastice kvete většinou v červnu. Chrastice rákosovitá vytváří dlouhé podzemní oddenky, které jsou rozprostřeny těsně pod povrchem půdy. Kořenový systém je mohutný, jdoucí do značné hloubky. Sterilní výhony jsou stébelné, hustě olistěné. Tmavozelené listy mají cm dlouhé a 0,6 2 cm široké, ploché a dlouze zašpičatělé čepele. Pochvy listů jsou hladké, úzké, dolní někdy drsné, bílé blanitě lemované, jazýček 0,6 1 cm, dřípený tj. dlouze čárkovitě dělený. Na základě rozsáhlého hodnocení výsledků výzkumu a praxe byla tato plodina zařazena mezi nejperspektivnější energetické plodiny jak v Severní Americe tak i v Evropě. Průměrné roční výnosy sušiny chrastice rákosovité u nás a ve světě se pohybují v rozmezí 3,5 až 12,0 t/ha, nejčastěji mezi 6-9 t/ha. V monokultuře na zavlažovaných a dobře hnojených půdách lze dosáhnout výnosů vyšších než 15 tun sena z 1 ha. Hlavním faktorem zařazení této plodiny do kategorie perspektivních energetických plodin jsou však příznivé náklady na její pěstování. Obr. 1: Chrastice rákosovitá ve stádiu zrání semen

2 Chrastice je v ČR poměrně rozšířeným objektem výzkumu, ale většina dostupných publikací zaměřených na výnosové, ale i ekonomické hodnocení se opírá o výsledky maloparcelkových pokusů (Usťak, 2003; Petříková et al., 2006; Strašil, Váňa, Káš, 2005; Strašil, Hutla, 2006; Strašil, 2008). Kromě významu chrastice jako energetické plodiny zdůrazňují někteří autoři možnost jejího využití pro účely zúrodnění půd a biologické rekultivace antropogenních zemin (Usťak et al., 2010), prezentované výsledky se však rovněž opíraly o maloparcelkové přesné polní pokusy. Proto je důležité získávat poznatky i ze zemědělské praxe, tj. z poloprovozních pokusů a provozních zkušeností a porovnávat je s dosavadními výsledky. Právě i na řešení této problematiky je zaměřena předkládaná publikace. V této publikaci stručně uvedeme souhrnné výsledky provozního ověření pěstování chrastice rákosovité jako perspektivní energetické plodiny na méně úrodných půdách, což nám umožňuje porovnávat modelové výnosy a náklady, které vycházejí z parcelkových pokusů a skutečné výsledky z provozních podmínek praxe. 2. OBJEKTY A METODICKÉ POSTUPY Provozní pokusy byly uskutečněny ve spolupráci se soukromým zemědělcem p. Zdeňkem Holoubkem, a to na Strakonicku, na méně úrodných půdách. Charakteristika klimatických podmínek pokusného území dle odpovídající kategorie regionu je shrnuta v tabulce č. 1. Jedná se o druhý nejrozsáhlejší klimatický region v ČR, jehož rozloha přesahuje 1/5 celého zemědělského půdního fondu. Pro experimenty byla zvolena jedna z nejvíce v Evropě rozšířených energetických plodin, a to chrastice rákosovitá, odrůda Palaton. Provozní plochy porostu chrastice, které byly začleněny do provozních zkoušek, byly založeny v období let , stanovení výnosů bylo prováděno od roku Jedná se celkem o 11 provozních ploch (lokalit) s různými půdními podmínkami (viz tab. č. 2 a 3). Většina půd je slabě až středně kamenitá (skeletovitá), část lokalit je zamokřená a oglejená. Z klasifikačního hlediska patří většina půd podle typu hlavních půdních jednotek (HPJ) do kategorie kambizemě, především kambizemě modální na minerálně chudých substrátech (HPJ 32). Tabulka 1. Souhrnná charakteristika klimatických podmínek pokusného území Hodnota nebo Parametr popis Kód klimatického regionu 5 Symbol regionů MT 2 Charakteristika regionů mírně teplý, mírně vlhký Suma teplot nad 10 C Průměrná roční teplota C 7 8 Průměrný roční úhrn srážek v mm (700) Pravděpodobnost suchých vegetačních období v % Vláhová jistota 4 10 Rozloha zemědělských půd této kategorie v tis. ha Rozloha zeměd. půd této kategorie v % od celk ,1 Tyto půdy převládají na 8 lokalitách z 11, z toho na 6 jsou středně skeletovité s celkovým obsahem skeletu 25-50% a na 2 slabě skeletovité s celkovým obsahem skeletu 10-25%. Na 3 lokalitách převládají půdy zamokřené, a proto oglejené až glejové (HPJ 47, 50, 67). Na jedné lokalitě převládají půdy typu kambizemě litické silně kamenité (HPJ 37). Tak kontrastní půdní podmínky poskytují širší prostor pro testování růstu a výnosů chrastice rákosovité v obtížných podmínkách. Kompletní seznam lokalit s uvedením převládajících BPEJ, HPJ jsou souhrnně uvedeny v tabulce č. 2 a jejich charakteristiky v tab. č. 3. Celková plocha provozních pokusů je cca 6,8 ha. No Lokalita Tabulka 2. Kompletní seznam lokalit s uvedením jednotlivých půdních bloků včetně BPEJ a HPJ Půdní bloky (číslo parcely a katastrální úřad) BPEJ HPJ parcela, m 2 lokalita celk. m 2 1 Hájouce č.p. 294, k.ú. Mnichov Hájouce č.p. 294, k.ú. Mnichov Hájouce č.p. 295, k.ú. Mnichov Hačky č.p. 508, k.ú. Mnichov Hačky č.p. 509, k.ú. Mnichov Bombelice č.p. 568, k.ú. Mnichov Pode Droušným č.p. 987, k.ú. Mnichov

3 No Lokalita Tabulka 2 - pokračování Půdní bloky (číslo parcely a katastrální úřad) BPEJ HPJ parcela, m 2 8 Vokrouhlíky č.p. 949/1, k.ú. Mnichov Vokrouhlíky č.p. 949/2, k.ú. Mnichov Vokrouhlíky č.p. 958, k.ú. Mnichov lokalita celk. m 2 11 Vokrouhlíky č.p. 959, k.ú. Mnichov U Zborovské slatinky č.p. 873, k.ú. Mnichov U Zborovské slatinky č.p. 873, k.ú. Mnichov U koupaliště č.p. 2245, k.ú. Mnichov Pod duby č.p. 2129, k.ú. Mnichov Škrabatá č.p. 444, k.ú. Mnichov Škrabatá č.p. 444, k.ú. Mnichov Borky č.p. 451, k.ú. Mnichov Rachač č.p. 1986, k.ú. Mnichov Rachač č.p. 580/50, k.ú. Střelskohoštická Lhota Rachač č.p. 584/5, k.ú. Střelskohoštická Lhota Rachač č.p. 584/5, k.ú. Střelskohoštická Lhota Rachač č.p. 590, k.ú. Střelskohoštická Lhota Celková plocha pokusných pozemků Tabulka 3. Popisná charakteristika hlavních půdních jednotek a jejich celkové zastoupení v pokusech. Kód HPJ Zastoupení HPJ v % Popis HPJ 29 11, , ,9 47 1, ,0 58 2,9 67 2,3 Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí a lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné 3. VÝSLEDKY A DISKUSE 3.1. Provozní výnosy dle jednotlivých lokalit Celkový přehled o provozních výnosech chrastice rákosovité dle jednotlivých lokalit poskytuje níže uvedená tabulka č. 4. Hodnocené výsledky provozních testů byly získány na půdách s různou hodnotou BPEJ a posloužily pro naplnění databáze a výpočtu regresních výnosových modelů.

4 Tabulka 4. Výnosy chrastice rákosovité dle jednotlivých lokalit (sklizeno jednorázově v září 2011) Lokalita Výměra porostu, ha Rok založení Hnojení ano-ne Výnos sušiny, t/ha Hájouce 0, ne 6,56 + 1,16 Háčky 1, ne 5,97 + 0,91 Bombelice 0, ne 6,00 + 0,57 Pode Droušným 0, ne 6,06 + 1,08 Vokrouhlíky 0, ne 5,33 + 0,29 U Zborovské slatinky 0, ne 5,34 + 0,78 U koupaliště 0, ne 7,37 + 0,53 Pod duby 0, ne 6,36 + 0,69 Celkový průměr nehnojených porostů 6,23 + 0,58 Škrabatá 0, ano* 6,90 + 1,41 Borky 0, ano 7,41 + 1,58 Rachač 0, ano 8,08 + 0,95 Celkový průměr hnojených porostů 7,46 + 0,86 Pozn.: * Pro hnojení se používala drůbeží podestýlka v dávce 10 t na 1 ha před začátkem vegetace Tyto výsledky z praxe potvrdily již dříve námi v parcelkových polních pokusech zjištěnou skutečnost, že chrastice je plodinou velmi tolerantní na půdní a klimatické podmínky a na rozdíl od ostatních vysokovzrůstných trav (např., kostřavy rákosovité) není tak citlivá na snížení výnosů při snížení nebo vyloučení hnojení. Například v pokusech VÚRV v podmínkách stanoviště Lukavec (vyšší poloha cca 620 m, horší půdy písčitohlinitá kambizem s nízkou zásobou živin) byly v dlouhodobém průměru ve variantě bez hnojení obdrženy výnosy ve výši cca 7 t sušiny z 1 ha, kdežto ve variantě hnojené každoročně kg dusíku - 10 t/ha. (Strašil, Váňa, Káš, 2005; Strašil, Hutla, 2006; Strašil, 2008). V klimaticky lepších letech i bez hnojení byly dosahovány výnosy ve výši t/ha. Naopak při zvýšení dávek hnojení většina ostatních konkurenčních druhů trav má větší odezvu v procentuálním navýšení výnosů. Jinými slovy, i na velmi neúrodných půdách a prakticky bez hnojení tato plodina stále poskytuje poměrně slušné výnosy v rozmezí 5-7 tun sušiny z 1 ha, a to v provozních podmínkách. Při hnojení drůbeží podestýlkou v dávce 20 t/ha jednou za tři roky byly výnosy o cca 20 % vyšší, i když většinou statisticky neprůkazné, a pohybovaly se v rozmezí 6-9 t sušiny z 1 ha. Rovněž se ukázal výborný vliv vytrvalého porostu chrastice na ochranu půd na svazích proti erozi a na zvýšení jejich agronomické kvality. Prakticky tato plodina dobře roste v podmínkách, kde se nedařilo žádné z běžně pěstovaných plodin v regionu Ekonomika pěstování - skutečné náklady v provozních podmínkách v přepočtu na 1 ha. Dle údajů autorů článku, především zemědělcepěstitele (Z. Holoubek), byly skutečné průměrné náklady na pěstování chrastice rákosovité pro energetické účely v provozních podmínkách následující (operace a náklady v Kč na 1 ha): Založení porostu: 1) odstranění původního porostu totálním herbicidem Kč; 2) orba Kč, 3) smykování Kč, 4) setí Kč, 5) osivo 2400 Kč, 6) válení Kč, 7) postřik proti dvouděložným plevelům Kč. Celkem je to 5800 Kč na 1 ha. Plánovaná doba životnosti porostu je 10 let, roční náklad na založení porostu rozpočítaný na dobu životnosti činí 580 Kč/ha. Ekonomika pěstování na 1 hektar - udržování porostu, každoroční náklady: 1) hnojení umělými hnojivy nebo rozpočítané roční náklady při hnojení chlévskou mrvou nebo drůbeží podestýlkou jednou za 3 roky Kč; 2) sečení Kč, 3) obracení třikrát po 300 Kč Kč, 4) shrabování- 400 Kč, 5) lisování Kč, 6) daň z louky Kč, rozpočítaný roční náklad za založení prostu Kč, celkový náklad Kč/ha. Odvoz balíků ze sklizené plochy ke spotřebě má různý náklad - podle vzdálenosti, přepravní náklady zásadně ovlivňují ziskovost či ztrátu pěstování chrastice. Při ročních nákladech na pěstování chrastice 5580 Kč/ha a průměrném výnosu 6-9 t sena z 1 ha na hnojené variantě nebo 4080 Kč/ha a výnosu 5-7 t/ha sena na nehnojené variantě, dále prodejní ceně Kč za 1 t suché hmoty a nízkých přepravních nákladech (vzdálenosti 5-15 km) je reálné docílit zisku. Přiměřený zisk by měl dosahovat alespoň % z celkových nákladů. Výhodou rovněž je to, že porost chrastice není nutné pojišťovat, případné krupobití nenadělá fatální škody, při letních požárech je chrastice ještě zelená. Všechny kalkulace platí pro činnosti konané ve vlastní režii. Při použití služeb pro nejdražší operaci, což je lisování, se blíží tyto náklady na lisování do válcových balíků k hranici rentability - 1 balík za 100 Kč, při výnosu 8 t je to 25 až 30 balíků na hektar, tj. náklady Kč. Při lisování do velkých hranatých balíků jsme za hranicí rentability - slisovat 1 t totiž stojí cca 500 Kč. Kvádrový balík chrastice o rozměru 1,2x0,9x2,5 m má objem 2,7 m 3 a hmotnost 660 kg, objemová hmotnost je 244 kg/m 3. Válcový balík chrastice o rozměru 1,2x1,4 m má objem 1,85 m 3 a hmotnost 290 kg, objemová hmotnost je 157 kg/m 3. Dle našich zkušeností, skladovatelnost velkých hranatých balíků venku je špatná, veškerou dešťovou vodu vsakují do sebe. Naopak skladovatelnost válcových balíků venku je velice dobrá, je mnohem lepší než u slámy nebo u slaběstébelnatých trav. Naskýtá se spekulativní otázka - proč naši předkové, vedle žitné slámy, také nepoužívali chrastici na došky? Dle našich pozorování by to mělo stejný efekt. Při zvládnutí celé pěstební technologie ve vlastní režii, přepravní vzdálenosti do 15 km, zpracování chrastice ve vlastní briketárně nebo peletárně, prodejní ceně 1 kg briket za 2 Kč nebo

5 pelet za 3 Kč může být pěstování chrastice rákosovité vysoce ziskové. Následující tabulka obsahuje srovnávací hodnocení dvou modelových a námi dosažených skutečných provozních nákladů na pěstování chrastice rákosovité pro energetické účely. První model byl sestaven dle v praxi známých Normativů pro zemědělskou a potravinářskou výrobu (viz vytvořených autorským kolektivem pod vedením Prof. M. Kavky, DrSc. z České zemědělské univerzity (ČZU). Druhý model byl kalkulován dle expertního systému Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VÚZT), zejména Provozní náklady zemědělských strojů a Technologie a ekonomie plodin (viz záložka expertní systémy). Pro srovnatelnost byly modelové kalkulace provedeny v rozsahu položek použitých pro kalkulaci údajů z praxe. Kupodivu se celkové výsledky souhrnných nákladů dle jednotlivých systémů hodnocení vcelku velmi dobře shodují (viz tab. č. 5), a to s rozdílem menším než 100,- Kč/ha, přičemž bez ohledu na fakt že některé položky jednotlivých systému kalkulace se lišily více. Celkové náklady na pěstování a sklizeň v rozsahu hodnocených operací se pohybují v rozmezí 5,5-5,6 tis. Kč/ha s hnojením a 4-4,5 tis. Kč/ha bez hnojení. Do kalkulací nejsou započítány tzv. správní režie podniků (tj. bez režie použité techniky), které jsou velmi odlišné u různých typů hospodářství. U jednotlivých systému kalkulace byly původně odlišné kalkulované ceny osiva ( Kč/kg) a normy výsevů (20-27 kg/ha), proto pro lepší srovnatelnost výsledků byla použita jednotná průměrná cena osiva 2400,- Kč/ha. Tabulka 5. Srovnání kalkulace nákladů na produkci chrastice rákosovité pro energetické účely od různých autorů Popis jednotlivých technologických operací Náklady v Kč na 1 ha dle: V prvním roce při založení porostu autorů Kavky VÚZT 1) odstranění původního porostu totálním herbicidem ) orba ) smykování ) setí ) osivo (sjednocena cena, vysvětlení viz v textu) ) válení ) postřik proti dvouděložným plevelům Celkem založení porostu na 1 ha Roční náklad na založení porostu rozpočítaný na dobu životnosti 10 let v Kč/ha Každoroční technologické postupy při udržování porostů a sklizni 1) každoroční hnojení umělými hnojivy nebo rozpočítaný roční náklad při hnojení chlévskou mrvou nebo drůbeží podestýlkou jednou za 3 roky ) jednorázové sečení na konci vegetačního období ) obracení třikrát ) shrabování ) lisování ) daň z louky Rozpočítané každoroční náklady za údržbu a sklizeň porostů celkem: Celkové roční náklady včetně rozpočítaného podílu nákladů na založení porostu při 10 letech pěstování, hnojené varianty //- to samé, ale bez hnojení SOUHRN A ZÁVĚRY Provedením a hodnocením poloprovozních a provozních experimentů s pěstováním chrastice rákosovité pro energetické účely na méně úrodných půdách bylo prokázáno, že zvolená plodina, na rozdíl od mnoha ostatních plodin pěstovaných ve stejných podmínkách, poskytuje dostatečně vysoké a stabilní výnosy s minimálními náklady, což umožňuje dosáhnout dostatečně vysokého zisku, zejména v případě hospodaření a výroby tuhých biopaliv (pelet a briket) ve vlastní režii. Nejvíce nákladový je sběr a balíkování posečené nadzemní hmoty chrastice, zejména v případě provedení této operace ve službě. Bylo prokázáno, že i na velmi neúrodných půdách a při nízkých dávkách hnojení tato plodina stále poskytuje poměrně slušné výnosy v rozmezí 5-7 tun sušiny z 1 ha, a to v provozních podmínkách. Rovněž se ukázal výborný vliv vytrvalého porostu chrastice na ochranu půd na svazích proti erozi a na zvýšení jejich agronomické kvality. Prakticky tato plodina dobře roste v podmínkách, kde se nedařilo většině z běžně pěstovaných plodin v regionu.

6 5. LITERATURA Petříková V., Sladký V., Strašil Z., Šafařík M., Usťak S., Váňa J., 2006: Energetické plodiny. Profi Press, Praha 2006, 127 s. ISBN Strašil, Z., 2008: Study of reed canary grass possible source for energy utilization. Italian Journal of Agronomy (Rivista di Agronomia), vol. 3, no 3 supplement, pp Strašil, Z., Hutla, P., 2006: Pěstování a možnosti energetického a dalšího využití chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea L.). In sborník přednášek Zemědělská technika a biomasa VÚZT, Praha-Ruzyně, listopad 2006, č. 4, s ISBN Strašil, Z., Váňa, V., Káš, M., 2005: The reed canary grass (Phalaris arundinacea L.) cultivated for energy utilization. RES. AGR. ENG., 51, v. 1, pp Usťak, S., 2003: Chrastice rákosovitá. In: Kavka M. a kol.: Normativy zemědělských výrobních technologií, ÚVTIZ Praha, pp Usťak, S., Püschel, D., Rydlová, J., Gryndler, M., Mikanová, O. & Vosátka, M. 2010: Pěstování vybraných druhů nepotravinářských plodin v kombinaci s aplikacemi organických hnojiv a mikrobiologických preparátů jako prostředek biologické rekultivace antropogenních půd. Certifikovaná metodika pro praxi, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. a Botanický ústav AV ČR, v.v.i., 36 s. 6. PODĚKOVÁNÍ Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektů MŠMT ČR č. 2B08085 a MZe ČR č. MZE (podíl po 50 %). Abstrakt V publikaci jsou prezentovány výsledky provozního ověření pěstování chrastice rákosovité pro energetické účely na méně úrodných půdách, což umožňuje porovnávat modelové výnosy a náklady, které vycházejí z parcelkových pokusů a skutečné výsledky z provozních podmínek praxe. Bylo prokázáno, že zvolená plodina poskytuje dostatečně vysoké a stabilní výnosy s minimálními náklady, což umožňuje dosáhnout přiměřeného zisku, zejména v případě hospodaření a výroby tuhých biopaliv (pelet a briket) ve vlastní režii. Bylo prokázáno, že i na velmi neúrodných půdách a prakticky bez hnojení tato plodina stále poskytuje poměrně vysoké výnosy v rozmezí 5-7 tun sušiny z 1 ha, a to v provozních podmínkách. Na hnojených variantách byly výnosy o cca 20 % vyšší, i když většinou statisticky neprůkazné, a pohybovaly se v rozmezí 6-9 t sušiny z 1 ha. Rovněž byl pozorován významný vliv vytrvalého porostu chrastice na ochranu půd na svazích proti erozi a na zvýšení jejich agronomické kvality. Prakticky tato plodina dobře roste i v podmínkách, kde se nedařilo žádné z běžně pěstovaných plodin v regionu. Klíčová slova: energetické plodiny; chrastice rákosovitá; málo úrodné půdy; náklady na pěstování; provozní ověření Recenzovali: Ing. J. Matoušek, PhD., Ing. P. Burg, Ph.D. Kontaktní adresa: Ing. Sergej Usťak, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507, Praha 6 ustak@eto.vurv.cz Tel.: