Obsah. 5 Úvodní slovo Jiří Löffelmann Výživa srnčí zvěře a její význam pro mysliveckou praxi Pavel Scherer

Transkript

1

2

3 Obsah 5 Úvodní slovo Jiří Löffelmann 6 13 Výživa srnčí zvěře a její význam pro mysliveckou praxi Pavel Scherer Prostorová aktivita prasat divokých ve vztahu k Africkému moru prasat v ČR Miloš Ježek Státní veterinární dozor v oblasti myslivosti Jiří Plášil Myslivost v Libereckém kraji za rok 2016 Zuzana Wudyová Podpora myslivosti z veřejných rozpočtů v roce 2018 Jan Matouš 42 Závěrečné slovo Josef Žďárský

4

5 Vážení myslivci a přátele myslivosti, na závěr Myslivecké konference 2018 v Libereckém kraji vydáváme tento sborník jako souhrn jednotlivých referátů. Můj osobní dojem je z konference velice příznivý. Snahou organizátorů bylo letošní konferencí přispět k zvýšení odbornosti v aktuálních tématech. Tím nejdůležitějším byla přednáška na téma Prostorová aktivita černé zvěře a Africký mor prasat. Téma, které je od poloviny loňského roku tématem sledovaným nejen mezi myslivci, ale též mezi chovateli domácích prasat a širokou veřejností. Přednáška byla odborně doplněna informacemi ze Státní veterinární správy, Krajské veterinární správy Liberec. Další poutavá přednáška O výživě srnčí zvěře a jejím významu pro mysliveckou praxi doplnila loňskou a předloňskou přednášku o srnčí zvěři. Rád bych využil této příležitosti a současně Vás informoval o vydání publikace Lesy a myslivost v Libereckém kraji na konci loňského roku, která byla vydána ve spolupráci s pracovníky odboru životního prostředí a zemědělství, na úseku státní správy lesů a myslivosti a dalších spoluautorů. Jedná se o první publikaci na tato témata, která je určena nejen samotným lesníkům a myslivcům, ale také neodborné veřejnosti. Snahou bylo přiblížit tuto problematiku široké veřejnosti. Zda se tato snaha podařila, je k posouzení Vám, čtenářům. V loňském roce byla jedním z bodů myslivecké konference Vzpomínka na osobnost pan prof. Javůrka a jeho působení v našem kraji, kterou přednesl pan Roman Provazník, známý šperkař, medailér a myslivec. Pan Provazník seznámil přítomné v průřezu s celým životem pana prof. Javůrka, od jeho narození na Českomoravské vysočině až po dobu působení v našem kraji, v osadě Roudný u Frýdštejna. Ve Frýdštejně mu mimo jiné byla před obecním úřadem odhalena pamětní deska. Při této příležitosti bylo navrženo založit tradici ocenění osobnosti našeho kraje, která se nějakým způsobem zasloužila o rozvoj myslivosti. Myšlenkou této iniciativy je ocenit ty, kteří se podílí na rozvoji myslivosti, a touto cestou jim poděkovat. Jsem velice rád, že se tento návrh stal skutečností a bylo mi ctí udělit první ocenění v anketě Osobnost Libereckého kraje v myslivosti. Doufám, že se toto ocenění stane tradicí a přispěje tak k dalšímu zlepšení pohledu veřejnosti na myslivost. Již druhým rokem vykonávám funkci radního resortu životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova, rád se s Vámi setkávám a i nadále se budu snažit být nápomocen při řešení dalších Vašich případných problémů. Těším se na další spolupráci. Löffelmann Jiří člen rady kraje, řízení resortu životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova 5

6 6

7 Správná výživa je neodmyslitelnou součástí péče o zvěř a jedním z klíčových faktorů k dosažení dobré kondice, konstituce a v neposlední řadě zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře. O výživě bylo v mysliveckých časopisech a odborných knihách napsáno hodně, bylo jí věnováno mnoho vědeckých prací a výživa patří ke stěžejním a stále diskutovaným tématům myslivecké praxe. Navzdory všem těmto skutečnostem se v oblasti výživy často chybuje a mnozí myslivci svojí neznalostí zvěři spíše ubližují, než pomáhají. V souvislosti s problematikou přikrmování, je třeba uvést, že povinnost přikrmovat zvěř v době nouze ukládá všem uživatelům honiteb zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. Termín resp. pojem doba nouze ale není přesně stanoven a mohu otevřeně konstatovat, že nikde není popsána jeho přesná slovní definice. Dobu nouze si tedy každý myslivec či uživatel honitby vysvětluje po svém a podle toho pak přistupuje k péči o zvěř v podobě podzimního a zimního přikrmování. Každý rozumný a problematiku chápající myslivec by měl ale vědět, že pro srnčí zvěř, zejména v polních honitbách začíná doba nouze sklizní obilovin a následnou podmítkou a kultivací pozemků. A právě v této době je nutné začít s přikrmováním! Obr. 1: Kultivace polní kultury po sklizni obilovin Také bych rád zdůraznil, že dobu nouze nelze měřit jedním metrem, ani posuzovat jedním úhlem pohledu. Dobu nouze je nutno vyhodnocovat individuálně, a to v kontextu se všemi abiotickými faktory a činiteli ovlivňujícími tento stav. V této souvislosti je bezpodmínečně nutné zohledňovat charaktery honiteb, které bývají v různých krajích, jak známo, diametrálně odlišné. Také je nutno přihlédnout k místním podmínkám, geografické poloze státu, přirozené úživnosti honitby a v neposlední řadě k charakteru počasí vyhodnocovaného období, který v oblasti péče o zvěř hraje klíčovou roli. V souvislosti s výživou musím konstatovat, že drtivá většina, podle mého odhadu až 75 % myslivců vůbec nezná správné principy přikrmování a svojí neznalostí a nevědomostí zvěři spíše ubližuje, než pomáhá. A to je tvrdá realita myslivecké praxe v oblasti péče o zvěř! Musím říci, že i přes veškeré znalosti v oblasti výživy se dopouštíme stále mnohých krmivářských chyb a přehmatů, které u srnčí zvěře nezřídka vedou k úhynu či degradaci produkčních schopností, ztrátě kondice a v neposlední řadě oslabení celého imunitního systému. Také je pravdou, že myslivci, kteří to v oblasti péče o zvěř myslí dobře, a chtějí zvyšovat chovnou a trofejovou kvalitu srnčí zvěře, stále naráží na odpor a nevůli ostatních, zejména starších kolegů a velice těžce prorážejí léty tradované a generalizované mýty a dogmata v oblasti výživy, která se po desetiletí předávala z generace na generaci. Zažité a zakořeněné způsoby přikrmování je nutno v dnešní kulturní civilizované době považovat již za anachronismus. Na základě četných diskusí s mysliveckou veřejností nabývám dojmu, že někteří myslivci resp. myslivecká sdružení či uživatelé honiteb začínají jádrem přikrmovat teprve tehdy, až napadne v honitbě první sníh, pokud sníh nenapadne, tak nepřikrmují vůbec, pokud přikrmují, tak pouze do konce prosince a potom jádro nahradí objemovou pící v podobě nekvalitního a nutričně nevyhovujícího lučního sena apod. Tyto všechny výše uvedené skutečnosti naprosto kolidují se správnými principy a způsoby přikrmování srnčí zvěře. 7

8 Každý rozumný a problematiku chápající myslivecký praktik ví, že srnčí zvěř jakožto ortodoxní okusovač, který k životu potřebuje pestrou paletu různých travin, bylin a výhonků, raději uhyne, než aby seno, většinou nevalné kvality, brala a ještě si s ním vykryla všechny nutriční a fyziologické potřeby (níže uvedu, jak je seno dobré pro srnčí zvěř účelově zužitkovat). Obr. 2: Nevhodná potrava Srnec obecný si vybírá z našeho kulturního prostředí to nejkvalitnější krmivo, co mu příroda poskytne. Tento aspekt by se měl zohlednit i při výběru krmiv pro podzimní a zimní přikrmování v rámci mysliveckého hospodaření a péče o zvěř. Je nutno si uvědomit, že srnčí zvěř si vybírá z přírodních zdrojů jen potravu, kterou v daném ekosystému, v rámci svého životního prostředí nachází. Srnce obecného tak můžeme z hlediska výživy zařadit do kategorie typu selektivních konzumentů a okusovačů. To znamená, že v přírodě vyhledává a konzumuje jen potravu s vysokým obsahem živin a co nejvyšší stravitelností. Mezi tuto potravu patří zejména nejmladší části dřevin s vysokým obsahem bílkovin (dusíkatých látek), tuku a minerálních látek, byliny či různé druhy trav s preferencí jemných částic. Je nutno připomenout, že příjem potravy z přirozených zdrojů je významně ovlivněn jejich fenologickou fází. To znamená, že čím je porost starší (druhá polovina vegetačního období), tím je srnčí zvěří méně navštěvovaný a ztrácí postupně na atraktivitě. Například odkvetlý luční porost, nebo porost v pokročilém vegetačním stadiu, není pro srnčí zvěř již zdaleka tak atraktivní jako například šťavnatý porost v první polovině vegetačního období. Trávy ve vyšších fenologických fázích jsou již nutričně nevýznamné a mimo nízkou chuťovou atraktivitu mají výrazně sníženou výživovou hodnotu. V tomto pokročilém vegetačním období srnčí zvěř zpravidla upřednostňuje, okus dřevin resp. konzumaci produktů zemědělských kultur. Také se postupně přeorientovává na konzumaci přírodních plodů a semen, která obsahují vysokou energetickou a nutriční hodnotu. Obr. 3: Jarní pastva. 8

9 Obr. 4: Luční porost v pokročilém vegetačním stádiu, obr. 5: Lesní biotop. Kvalitní vyvážená výživa a tvorba srnčích parůžků Kvalitní výživa před obdobím růstu parůžků i během jejich vývoje významně ovlivňuje hmotnatost a celkovou kvalitu trofeje. Zvěř musí mít již po žních dostatek vhodné potravy, přičemž je nutné, aby k ní měla neustále volný přístup a mohla si již na podzim vytvořit dostatečné podkožní a útrobní tukové zásoby jako energetické rezervy pro zimní měsíce. Posklizňové období je pro tvorbu tukových rezerv nejvýznamnější. Srnčí zvěř může mít podle výsledků výzkumu tukové rezervy v objemu až 2 kg, s nimiž vystačí ke krytí základních metabolických nároků až šest týdnů i při kruté zimě. Dnes je již známo, že stavební a růstové látky důležité pro tvorbu parůžků, jakož i jejich kvalita a celkový vývoj, jsou zabezpečovány převážně z potravy přijímané před obdobím jejich růstu. Tento argument by měl být pro chovatelskou praxi zásadní a rozhodující. Mají-li se parůžky srnců, jakožto útvar vznikající z přebytku látkové výměny, dobře vyvinout, musí mít srnec v době parožení dostatek všech potřebných živin sloužících k jejich přeměně. Jsou to zejména bílkoviny uplatňující se hlavně při růstu předkostní tkáně, která určuje velikost a tvar parůžků. Z minerálních látek je to zejména vápník a fosfor zajištující dobré vyztužení rostoucího parůžku. 9 Obr. 6: Okus nejmladších částí dřevin s vysokým obsahem dusíkatých látek Nejdůležitějším chovatelským krokem vedoucím k úspěchu v podobě zvěře s dobrou kondicí a konstitucí je tedy zajištění včasnosti a plynulosti podzimního a zimního přikrmování. Dnes již snad neobstojí zavádějící názory některých myslivců, že do listopadu srnčí zvěř jadrné krmivo nebere a že si ještě najde dostatek potravy na polích a v lesích. V té době může totiž bez naší pomoci a cílevědomé péče jen živořit. V oblasti výživy se zcela ztotožňuji s výsledky a poznatky manželů Bayernových ze štýrské honitby, kteří po několikaleté praxi v chovu srnčí zvěře dospěli k závěru, že není ani tak důležité, čím se zvěř krmí, ale kdy, kde a jak se krmí. Měli tím na mysli především začít s krmením včas, přikrmovat zvěř již na letních stávaništích a hlavně nepřetržitě.

10 Vliv výživy na tvorbu paroží u jelenů, resp. parůžků u srnců a celkovou hmotnost kusu ukazují i pokusy Franze Vogta v oboře na Děčínském Sněžníku. Vogt již ve 30. letech minulého století dokázal, že kvalita a síla trofeje je úzce spjata s hodnotnou výživou. Při zkoumání obsahu výživných látek v různých obilovinách dospěl Vogt k závěru, že nejlepším krmivem jsou sezamové pokrutiny. Předkládal zvěři ve své oboře zpočátku pokrutiny smíchané s kukuřicí a teprve poté, co se přesvědčil, že jejich podávání nemá negativní vedlejší následky, začal v době růstu paroží, resp. parůžků srnců, používat jako jadrné krmivo výhradně sezamové pokrutiny. Vogtův systém výživy vedl ke zvýšení tělesné hmotnosti srnců z 15 kg (po vyvržení) na 25 kg a hmotnost parůžků z g až na 600 g. Tyto pokusy jsou významným příkladem toho, jak je pro cílený chov srnčí zvěře důležité správné přikrmování. Sezamové pokrutiny jsou v našich podmínkách sice těžce dostupné, ale lze je nahradit jinými jadrnými krmivy, jako je např. oves, kukuřice, ječmen, pšenice či jinými průmyslově vyráběnými produkty. Vše samozřejmě musí být v odpovídající kvalitě a deklarovaném množství! V žádném případě nelze zvěři předkládat zatuchlé, toxiny napadené či jinak znehodnocené krmivo. Je nutno mít stále na paměti, že zimní období je doba, kdy srncům začínají narůstat parůžky a biologickým matkám se v těle začínají intenzivně vyvíjet plody. Špatně koncipované přikrmování v této produkčně nejvýznamnější době se negativně promítne nejen do vývoje parůžků u srnců, ale především degraduje vývoj plodu srny, a tím postupně i celou populaci srnčí zvěře. Skutečnost, že kvalitní a vyvážená výživa dokáže významně ovlivnit tvorbu silných parůžků, je všeobecně známa. Za velmi důležité považuji znovu zdůraznit, že hlavní zásadou přikrmování je začít včas, nejlépe hned po skončení žní, dokud je zvěř zvyklá brát jádro z polí. Předejde se tím pozdějším zažívacím potížím. V té době má totiž srnčí zvěř (zejména polní) mikroflóru zažívacího traktu přizpůsobenou na příjem obilných produktů. Předkládané krmivo by mělo být zvěři k dispozici neomezeně celý podzim a zimu, tedy do doby, kdy zvěř sama přestane navštěvovat krmná zařízení. Je zcela nezbytné vyvarovat se nárazovému přikrmování, které může zvěři nejvíce uškodit. Obr. 7: Ideálním krmným zařízením na jadrné krmivo je konstrukčně správně sestrojené samospádové krmítko. Velikost krmného zařízení je nutno volit na základě koncentrace zvěře v konkrétní lokalitě. 10

11 Je proto důležité, aby srnčí zvěř měla již v časném podzimu neomezený přístup ke kvalitní potravě a nečekala, co ji naše zdevastovaná kulturní krajina nabídne. Právě v úpadku přirozené vegetace (září, říjen) je nutné, aby si mohly srny (ale i srnci) vytvořit dostatečné tělesné rezervy, z kterých následně budou čerpat energii v období největší fyziologické zátěže. Ze své mnohaleté praxe v chovu srnčí zvěře mohu potvrdit, že pouze z dobře živených srnčat s vyššími porodními hmotnostmi, které kladly dobré matky, vyrostou do budoucna jedinci trofejově a tělesně zdatní. Na základě sledování porodních hmotností a zjišťování měsíčních přírůstků srnčat, které jsem ve svém chovu léta prováděl, mohu objektivně konstatovat, že slabá srnčata se ve většině případů nikdy nedostanou na úroveň svých tělesně a kondičně silnějších vrstevníků. Ideálním jadrným krmivem pro srnčí zvěř je kvalitní oves nebo ječmen. Působí dieteticky a má strukturální vlákninu potřebnou k přežvykování. Je také možné připravit různé směsky, například smíchat oves, ječmen, pšenici, kukuřicí, či připravit jinou kombinaci. Důležité ale je nepřecházet z jednoho jadrného krmiva na druhé, a to bez potřebného fyziologického navykání. Proto je nezbytně nutné jedním krmivem, či připravenou směskou krmit celou krmnou sezonu od časného podzimu až do jara! V případě nutnosti přejít na jiné jadrné krmivo, je bezpodmínečně nutné zvěř postupně navyknout, a to tak, že ke stávajícímu krmivu přidáváme nejprve menší množství nového a tento poměr postupně zvyšujeme. Krmivo, na které je srnčí zvěř zvyklá bychom proto již nikdy neměli měnit! Z myslivecké praxe vyplývá, že dodržování správných principů přikrmování je zásadní. Než přikrmovat špatně, raději nepřikrmovat vůbec! Srnčí zvěř dokáže využívat živiny z krmiva v maximální míře pouze za předpokladu, že má k dispozici stejné krmivo, na která má adaptován zažívací trakt. Proto je důležité již před začátkem krmné sezony se rozhodnout, jaká krmiva budeme srnčí zvěři předkládat, vypočítat si předpokládanou spotřebu a tato krmiva si včas zabezpečit. Při nezbytně nutné změně krmiv v krmném období je velice důležité zajistit pozvolný přechod z jednoho druhu krmiva na druhé a to v časově delším navykacím období. V žádném případě se nesmí vyměnit krmivo nárazově! Je nutno si uvědomit, že srnčí zvěř je přežvýkavec se složitým zažívacím systémem. Jakákoliv změna v krmném režimu se může negativně promítnout na celkovém zdravotním stavu zvěře a zejména pak představuje velké nebezpečí v podobě acidóz. Zkušenosti s objemovou pící V oblasti předkládání objemové píce musím sdělit jednu praktickou skutečnost. Pokud v honitbě krmíme kvalitním jádrem formou ad libitum, od podzimu až do jara, srnčí zvěř se za senem příliš neotáčí. Celkové množství skutečně odebraného sena je mnohdy tak minimální, že v procentuálním vyjádření činí sotva 20 %. Pokud bychom toto malé množství nějakým exaktním způsobem přepočítali na využitelné a nutričně významné živiny, zjistíme, že přínos sena pro srnčí zvěř je v oblasti výživy naprosto zanedbatelný. Zkušenosti z volných honiteb jasně ukazují, že o seno srnčí zvěř nejeví (až na některé výjimky) patřičný zájem. V praxi to obyčejně vypadá tak, že travní hmotu, kterou na podzim do krmelců založíme, na jaře odstraňujeme, kompostujeme či pálíme. Pokud však chceme srnčí zvěři období nouze přece jen zpestřit objemovou pící, musíme to udělat naprosto jinou formou, než standardním založením do jesliček. Jeden takový způsob existuje a musím říci, že funguje skutečně dokonale. Ve svém chovu ho praktikuji mnoho let a s velice dobrými výsledky. Seno je totiž nutné předkládat ve formě řezanky smíchané s jadrným krmivem. Seno této koncepce je nutno nejprve rozsekat na malé kousky, nejlépe do délky frakcí 3-5 cm. Když se takto rozsekané kvalitní seno smíchá s jadrným krmivem, srnčí zvěř ho velice ráda konzumuje a to 11

12 bez separace na jednotlivé položky. Jelikož v zemědělských podnicích neexistuje stroj, který by dokázal seno tímto způsobem mechanicky zpracovat, můžeme si pomoci po domácku sami, například zahradní rotační sekačkou na trávu, která je v dnešní době naprosto běžnou součástí vesnických stavení. Obr. 8: Řezanku odpovídající délky frakcí je možné "po domácku" připravit obyčejnou rotační sekačkou na trávu. Obr. 9: Řezanku je nutno smíchat s kvalitním jadrným krmivem, například ječmenem či ovsem, a srnčí zvěři předložit do zastřešených krmítek. Jedinci takto připravené krmivo odebírají bez separace na jednotlivé položky. Seno této formy je bezpodmínečně nutné zpracovávat na zpevněné ploše (nejlépe vydlážděné), aby nedocházelo ke kontaminaci s podkladem a rozvoji nežádoucích patogenních plísní. Na větší objem píce je lepší použít výkonnější sekačku s vyššími otáčkami. Podmínkou je ale vždy dobře nabroušená sekací lišta, která v oblasti fragmentace a kvality připravované hmoty hraje klíčovou roli. Mám vyzkoušeno, že rotační sekačka dokáže za pár desítek minut připravit dostačující množství řezanky v objemovém množství odpovídajícím potřebám jednotlivých honiteb a aktuálním stavům zvěře. Pokud délka frakcí neodpovídá deklarovaným parametrům, je nutno seno přejíždět sekačkou tak dlouho, až jsme s výsledkem spokojeni. Na webu (sekce zima 2015) je zveřejněn videozáznam přípravy řezanky za pomoci zahradní sekačky. Předkládání sena této koncepce má mimo jiné i velice významný efekt dietetický. To platí zejména v předjaří, kdy srnčí zvěř přechází na přirozenou zelenou potravu bez potřebného fyziologického navykání. V důsledku spontánního příjmu sena je totiž v potravě zastoupena potřebná hrubá vláknina, která je důležitou složkou pro správnou funkci bachorové mikroflóry a fyziologické přežvykování. Tímto způsobem předejdeme nežádoucím zažívacím potížím spojeným s průjmovým onemocněním různých forem a rozsahů, která nezřídka vedou k úhynu srnčí zvěře. Jednou z dalších velice atraktivních a preferovaných objemových krmiv, které srnčí zvěři poskytuje významný zdroj živin a minerálů, je letnina. Letninu je možné připravit z letorostů javoru, osiky, habru, jeřábu, jasanu, lísky, dubu, lípy, jívy, olše ale také z letorostů maliníku, ostružiníku, kopřivy či topinamburu. V jarním období mají všechny výše jmenované porosty více či méně vyrovnanou nutriční hodnotu. Na přípravu letniny je z fyziologického hlediska nutno využít její optimální vegetační stádium, což je období od poloviny května do druhé poloviny června (maximálně konce června), kdy je v preferovaných lístcích nejvíce výživných a využitelných látek. Na základě cílených experimentů, které jsem v oblasti preference objemových krmiv prováděl, mohu udělat jediný objektivní závěr. Srnčí zvěř v podstatě nepohrdne žádnou letninou, která je včas a správně připravena, dobře uskladněna a v pravý čas předložena! A z této skutečnosti je nutno v myslivecké praxi vycházet! 12

13 Obr. 10: Velice atraktivním a preferovaným objemovým krmivem, poskytují srnčí zvěři významný zdroj živin a minerálů, je letnina. Letnina však musí být správně uskladněna a v pravý čas zvěři předložena. Další praktické poznatky a informace z oblasti výživy, podložené rozsáhlým obrazovým materiálem, jsou zveřejněny v obrazové publikaci Srnčí zvěř III. Autor: Pavel Scherer Člen Klubu autorů a člen myslivecké komise ČMMJ, z. s. p.scherer@atlas.cz

14 14

15 Úvod Prostorová aktivita divokých prasat je obecně málo popsána a zejména u odborné a neodborné veřejnosti panují názory, že divoké prase je poměrně nestálé a má veliké prostorové nároky vztažené jak k dennímu využívání, tak k sezónním změnám. Taková tvrzení se ovšem obvykle nezakládají na pravdě. Z vědeckých studií publikovaných na téma prostorové aktivity černé zvěře vyplývá, že se jedná o zvěř, která využívá relativně malá území, a těmto územím je věrná. V případě černé zvěře se velikosti domovských okrsků pohybují v řádech stovek až tisíců hektarů v závislosti na typu prostředí (tabulka 1). Nicméně mnoho studií bylo provedeno v oblastech expanze divokých prasat nebo jejich ferálních populací a stále existuje velmi málo publikovaných výsledků pocházející ze střední Evropy, tedy z oblastí s podobnou strukturou krajiny a typem hospodaření jako v České republice. Tabulka 1: Velikost domovských okrsků (ha) prasete divokého (Sus scrofa) v různých typech prostředí a systémech mysliveckého hospodaření. Domovský Oblast Typ prostředí okrsek (ha) Pohlaví Období Lov Reference USA (Alabama) Smíšený les 403 mimo lov doba lovu + Gaston et al Polsko (Bělověžský prales) Smíšený les 420 roční průměr + Podgorski et al Polsko (Krakov) Město 390 roční průměr + Podgorski et al USA (Tenesse) Smíšený les roční průměr + Singer et al Itálie Smíšený les roční průměr + Massei at al Francie NA NA roční průměr + Jullien et al Francie NA roční průměr + Janeau a Spitz 1984 Itálie NA roční průměr + Boitani et al Belgie NA roční průměr + Prevot et al USA (Jižní 218 NA Karolína) 191 roční průměr + Friebel a Jodice 2009 Španělsko NA 551 roční průměr + Barasona et al Francie NA roční průměr Tolon et al Německo NA roční průměr Keuling et al Německo NA 760 roční průměr Hahn a Eisfeld 1998 Francie NA 940 roční průměr Baubet Česká republika NP Šumava roční průměr + Ježek et al Česká republika Horní Povltaví 594 roční průměr + Ježek et al

16 Česká republika Česká republika Drahanská pahorkatina Doupovské hory 2010 roční průměr + Ježek et al roční průměr + Ježek et al Velikost domovského okrsku byla ve většině případů vypočítána metodou Minimal Convex Polygon 95%. Tento materiál proto popisuje prostorovou aktivitu divokých prasat v České republice a snaží se je paušalizovat v případě stanovení opatření k zamezení Afrického moru prasat Metodika Data k analýzám byla získána metodou telemetrického sledování divokých prasat v letech Celkem k analýzám bylo použito 325 tis. pozičních dat, získaných od 32 jedinců (7 samců, 25 samic) ve třech oblastech České republiky. Průměrná doba sledování jedinců byla 301 dní (minimum 53 dní; maximum 744 dní). Interval mezi jednotlivými pozicemi byl 1 resp. 2 hodiny v závislosti na nastavení obojků. Primární analýza relevantnosti dat a jejich přesnosti byla prováděna v programu GPS Plus X a následné analýzy prostorových vztahů v programu ArcGIS Jako základní měřítko prostorové aktivity byla využita metoda Minimum convex polygon (MCP) a metoda Kernel Density Estimator (KDE), které byly kalkulovány pomocí nástroje ArcMET (Movement Ecology Tools for ArcGIS). Pro MCP a KDE byly kalkulovány 95%, 75% a 50% případy. Studijní území Zvěř byla značena GPS obojkem a sledována v několika lokalitách. Jedná se o lokality: Doupovské hory, NP Šumava, Podhůří Šumavy (oblast Vyššího Brodu), Drahanská vrchovina, Písecké hory. Všechna tato území jsou diametrálně odlišná a to jak v topografickém pojetí, tak v systému zemědělského, lesnického i mysliveckého hospodaření. Oblast Doupovských hor je území střední nadmořské výšky, s dostatkem přirozené potravy, bez zemědělského hospodaření a bez významnějšího vlivu člověka. Oblast NP Šumava představuje potravně chudou oblast s drsnými klimatickými podmínkami a bez zemědělského hospodaření. Oblast okolí Vyššího Brodu představuje extenzivní zemědělskou krajinu s bohatou mozaikou smíšených lesních porostů. A v případě Drahanské vrchoviny se jedná o intenzivní zemědělskou krajinu s mozaikovitým zastoupením menších lesních komplexů. Výsledky Roční domovské okrsky Roční domovské okrsky prasete divokého jsou v průměru ha v metodě MCP 100 %. Tzn., že to je celkové území, které divoké prase v průměru využívá po období 1 rok, a které neopustí. Domovský okrsek ve variantě MCP 95 % je v průměru 1856 ha, tzn. to je území, na kterém jedinec tráví 95 % času v průběhu 1 roku. 75 %, resp. 50 % času pak tráví na území o přibližné velikosti 652 ha, resp. 185 ha. Příklad takovéhoto území je uveden v obrázku č. 1. Jedná se o bachyni ve věku přibližně 4-5 let v podhůří Šumavy. Na mapě č. 2 je znázorněn MCP home range bachyně v oblasti Drahanské vrchoviny. Bachyně byla sledována v období Za toto období byla velikost domovského okrsku MCP 100 % ha; 95 % 3331 ha; 75 % 815 ha a 50 % 434 ha. 16

17 Obr. 1: Velikost domovského území prasete divokého (Šumava) Obr. 2: Domovský okresek prasete divokého (Drahany) Pokud se podíváme na rozdíly v jednotlivých lokalitách, tak je opět evidentní, že tyto rozdíly jsou minimální. A druh prostředí tedy nepředstavuje zásadní faktor, který hraje významnou roli v určení velikosti domovských okrsků. Vliv loveckého tlaku na prostorovou aktivitu zvěře Vliv lovecké tlaku je možné odhadovat již na výše uvedených údajích o velikosti domovských okrsků. Je evidentní, že standardní lovecký tlak nemá efekt na významné zvětšení prostorových nároků černé zvěře. Jeho vliv je tak vhodnější popsat na jednotlivých případech. Zde uvádíme příklad bachyně pojmenovanou Marie. Maruška pravidelně navštěvuje krmeliště a téměř celé sledované období se zdržuje v jeho okolí na území o velikosti do 400 ha. Marie každým rokem vodí selata (v roce selata, v roce selata) a de-facto všechna jsou ulovena během roku v jejím domovském okrsku na krmeliště, která navštěvuje. U této bachyně je velice zajímavé, jak se chová během naháňky a po ní. Většina z nás by nejspíš čekala, že zvěř bude mít tendenci ukrývat se v temných lesích nebo hlubokých roklích. Na oblast, kde se Marie zdržuje, sice takové terény navazují, ale ona překvapivě volí relativně otevřenou krajinu a téměř ve všech případech, kdy se v její blízkosti konala naháňka, se chovala stejně. K dispozici máme údaje o prostorové aktivitě této bachyně během naháněk pořádaných 19. a 25. ledna 2013 a 6. prosince 2013 (obr. 3, 4 a 5). Bachyně se obvykle již na začátku leče (při nastupování střelců) dala do pohybu a zamířila podél remízku do svého úkrytu, jímž byl lesní porost metrů lemující veřejnou asfaltovou cestu (v nejširším místě široký 200 metrů na každou stranu). Na tomto místě zůstala vždy celý den, celou noc a ještě celý následující den. Během druhé následující noci se obvykle vracela na své původní stávaniště u oblíbeného krmeliště. V podstatě lze říci, že pokud se v sobotu konala naháňka, tak v neděli večer, nejdéle v pondělí večer, byla Marie zpět na svém krmelišti. Naprosto stejně se chovala během dvou naháněk v lednu 2013 (obr. 3 a 4), jedné v únoru 2013 a dvou v prosinci Stejná místa využívala občas také během roku, přičemž mezi nimi přecházela během dne. Přesný důvod neznáme, ale vzhledem k tomu, že šlo vždy o rychlý přesun za dne, předpokládáme, že ho vyvolala přítomnost člověka. Zároveň je důležité zmínit, že místo, kam se odbíhala ukrýt po zneklidnění člověkem, jindy nenavštěvovala a za běžného dne tam nikdy nešla odpočívat (v noci hledala potravu a ráno zalehla v houštině). 17

18 Chování Marie jsme měli příležitost sledovat i poté, co jí bylo na jejím vnadišti uloveno několik jejich selat na individuálním lovu na vnadišti. Traduje se, že pokud bachyni odstřelíte sele na vnadišti, danému místu se bude dlouhou dobu vyhýbat. Marie je v tomto ohledu výjimkou a patrně nebude sama. Máme zdokumentované již téměř 20 takových případů od několika bachyní, a bachyně se vždy vrátila na krmeliště nejdéle do čtyřech nocí od ulovení svého selete. Návštěvnost krmeliště Maruškou asi nejlépe deklaruje reakci zvěři na intenzivní a pravidelné přikrmování. V průměru navštíví krmeliště 15-20x za měsíc. Obr. 3: Chování prasete divokého při společné lovecké akci Obr. 4-5: Chování prasete divokého při společné lovecké akci Velice podobně reagovaly i ostatní označené bachyně. Např. na obrázku č. 6 je znázorněno chování bachyně během naháňky. Je vidět, že bachyně v noci před naháňkou navštívila krmeliště a uchýlila se na konci noci do houštiny, kde byla v hodin vyrušena. Poté známe její polohu o hodinu později, kdy se nacházela mimo lesní komplex na sousedním poli. Nicméně o hodinu později se bachyně nacházela v té samé houštině, ve které byla vyrušena. Je tedy evidentní, že lovci ji sice vyrušili, ale bachyně udělala během dvou hodin okruh, při kterém vyběhla dokonce na otevřené prostranství, ale ihned se vrátila. Večer potom navštívila opět krmeliště, jako v noci před tím. Zároveň se můžeme podívat i na jednotlivé pozice během roku. Z velikosti domovských okrsků i z obrázku níže (obr. č. 7) je patrné, že využívání domovských okrsků je rovnoměrné, a krajních bodů, kdy divočák vyběhne mimo svoje domovské území je minimu. Obvykle však vyběhne 18

19 několik stovek metrů a vrací se do centra. Obr. 6: Chování prasete divokého při společné lovecké akci Obr. 7: Celoroční pohyb bachyně prasete divokého Jak již bylo výše uvedeno, i u ostatních divokých prasat, se neprojevil lovecký tlak jako spouštěč změny území, které zvěř využívá. Zvěř reaguje na lovecký tlak změnou chování v rámci aktivity během denní doby, ale obvykle ne výraznou změnou domovských okrsků. Zvěř se obvykle vrací na svá stávaniště během několika dní. Samozřejmě, bude záležet i na frekvenci vyrušování. V našich případech se společné akce uskutečnily na tom samém místě obvykle 2x maximálně 3x. Pokud by se frekvence zvýšila, může se samozřejmě chování zvěře změnit. Velikost využívaného území potenciálně infikovaným kusem černé zvěře zasaženým AMP V této části jsme vycházeli z předpokladu, že infekce AMP se u nakaženého kusu rozvíjí zhruba 5 dní, poté se jedinec stává infekční a do 15 dní obvykle hyne. Proto jsme kalkulovali průměrnou výměru, kterou divočák využívá během 5 resp. 15 dní v průběhu roku a to pro jednotlivé oblasti. Výpočet tedy vycházel z celkem případů (dnů pozorování) od 28 označených zvířat. Z výsledků vyplývá, že je zde patrný sezónní vývoj jak u bachyní, tak u kňourů. Bachyně během roku využívají během této doby (15 dní) plochu o výměře ha s odchylkou ha. Kňouři pak plochu ha s odchylkou ha. Nejvíce prostorově aktivní jsou bachyně v období začátku podzimu a kňouři v období listopadu až ledna. Modelování velikosti potenciálně infikovaného území pozitivním prasetem divokým V tomto případě můžeme vycházet ze dvou základních údajů o prostorové aktivitě černé zvěře. Tím prvním může být varianta, kdy jako potenciálně zasažené území budeme uvažovat průměrný roční domovský okrsek prasete divokého. V tomto případě se jedná o výměru ha (MCP 100%). Toto území tvoří kruh o průměru metrů, případně obdélníku o rozměrech 4 x 6 km. Druhou možností je stanovení ohrožené oblasti, jako místa, které mohl pozitivní divočák navštívit v době svého nakažení (tzn. období do 15 dnů od nakažení). V tomto případě se jedná o poměrně variabilní hodnotu během roku ( ha). Modelování zamořené oblasti na základě roční velikosti domovského okrsku V tomto případě vyjdeme z aktuálního ohniska nákazy, které je ohrazeno pachovými a elektrickými ohradníky a budeme předpokládat, že jeho hranice je krajní bod, od kterého budeme 19

20 kalkulovat území o průměrné velikosti ročního domovského okrsku (2 426 ha), v našem případě kruh o průměru 5,5 km na pak obdélníku o rozměru 4*6 km s tím, že území budeme uvažovat jako delší stranu (6 km). Toto území je pak znázorněno na obr. č. 8 a shoduje se téměř s územím, kde je dnes zákaz lovu (povolen jen odchyt černé zvěře). Obr. 8: Modelované zamořené území na základě průměrného ročního domovského okrsku Modelování zamořené oblasti na základě 15 denní velikosti domovského okrsku V tomto případě postupujeme stejně jako výše, nicméně velikost území je ohraničena velikostí 15 - ti denního vyžívaného území. Pokud budeme uvažovat o průměrné hodnotě tak pro bachyně je v tomto měsíci (září) nejvyšší a je 440 ha s odchylkou 380 ha, tzn. celkově 820 ha. To představuje u kruh o průměru 3,2 km nebo obdélník 4x2 km. Obr. 9: Modelování zamořeného území na základě velikosti 15 denního využívaného území bachyněmi. V případě kňourů je toto pak v maximu (leden) 780 ha s odchylkou 410 ha, tzn. celkem tedy 1190 ha. Což představuje území o velikosti kruhu o průměru 3,9 km nebo čtverce o výměře 4*3 km. Opět 20

21 je to graficky znázorněno níže na obrázku. Obr. 10: Modelování zamořeného území na základě velikosti 15 denního využívaného území kňoury Závěr Z výše uvedených závěrů je patrné, že prostorová aktivita divokých prasat je relativně nízká. Velikosti domovských okrsků se pohybují v řádech stovek až tisíců hektarů za rok. Během kratší doby je to ještě výrazně méně (desítky nebo stovky hektarů). Výsledky jsou podpořeny exaktními daty o prostorové aktivitě prasete divokého v ČR. Z těchto výsledků také vyplývá, že prostředí obvykle nehraje významnou roli a divoká prasata mají podobné prostorové nároky i v naprosto odlišných typech krajiny. Zároveň standardní myslivecký management nezpůsobuje výraznější prostorovou aktivitu a lov v aktuální podobě není důvodem, aby divoká prasata opouštěla svá domovská teritoria. Zároveň je patrné, že jsou často vázána na zdroj potravy, kterým je obvykle činnost myslivců (vnadění, přikrmování). V materiálu je modelována velikost zamořeného území na základě několika přístupů. Je to samozřejmě hra s čísly, nicméně je evidentní, že v současné době nastavená tzv. červená zóna zhruba odpovídá prostorovým nárokům černé zvěře a výsledky z telemetrie ji podporují. Není proto důvod, aby výrazné omezení lovu platilo mimo tuto oblast, protože pak by mohlo dojít k nekontrolovatelném nárůstu počtu divokých prasat v okolí ohniska, což by mohlo být pro další vývoj fatální. Autor: Ing. Miloš Ježek, Ph.D. Katedra myslivosti a lesnické zoologie, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze, předseda komise pro zahraniční spolupráci ČMMJ, z. s. jezekm@fld.czu.cz 21

22 22

23 Metodika kontroly zdraví 2018 Vzteklina sběr lišek nebo psíků mývalovitých, nálezné 380,- Kč. Alveokokóza vyšetření z odevzdaných lišek k vyšetření na vzteklinu. Trichinelóza vyšetření z odevzdaných lišek k vyšetření na vzteklinu. Tularémie a brucelóza vyšetření uhynulých nalezených zajíců, nálezné 150,- Kč. Klasický mor prasat vyšetření krve, 5% z ulovených prasat a odevzdaných na vyšetření na trichinelózu (svalovina). Klasický mor prasat nalezená uhynulá a sražená (auty) divoká prasata, nálezné 2000,- Kč. Africký mor prasat nalezená uhynulá a sražená (auty) divoká prasata. Trichinelóza vyšetření ulovených divokých prasat určených ke spotřebě lovcem nebo určeným k prodeji buď konečnému spotřebiteli, nebo k dodání k maloobchodnímu prodeji, vzorek k vyšetření musí být dodán s pírkem. Parazitologické vyšetření spárkaté zvěře pouze z ulovené nebo uhynulé zvěře, vzorek trusu 50 g, jedno katastrální území = jeden vzorek, v případě, že na jednom katastrálním území hospodaří více společností, odebere vzorek každá z nich, akce povinná pro myslivecká sdružení, která chtějí ozdravovat spárkatou zvěř - možno nahradit pozitivním nálezem parazitů proškolenou osobou. Toto vyšetření je pro ostatní nepovinné, plně hrazené chovatelem, resp. MS. Vyhodnocení roku 2017 Trichinelóza -odevzdáno 5550 vzorků (pro potřeby lovce) a 1412 vzorků bylo vyšetřeno v rámci prohlídky zvěřiny, 2 pozitivní nálezy MS Oldřichov, MS Dolní Řasnice KMP a AMP vyšetření uhynulých zvířat 12 ks v rámci LB kraje (6x ČL,5x LB,1x SM) Tularemie a brucelóza zajíců 3 ks, vše negativní Aviární influenza 16 ks, 1 pozitivní nález Velký Grunov Vzteklina, trichinelóza a alveokokóza u lišek, 122 ks Kontroly honiteb, nejčastější nedostatky: Porušení veterinárních a hygienických pravidel při uvádění do oběhu-nepředložení výsledků vyšetření na trichinelózu, nesoulad v předloženém počtu střelených a počtu vyšetřených zvířat vnímavých na trichinellu. Monitoring parazitóz metodika Akce dobrovolná, potřebná pro medikaci spárkaté zvěře odčervení. Ustanovení 19, odst. 5 veterinárního zákona (zákaz použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře, jejichž produkty jsou určeny pro výživu lidí). Povinnost v rámci metodiky kontroly zdraví provádět monitoring parazitóz. Záznamy o použití léčivých přípravků se musí uchovávat minimálně 5 let (druh a počet zvířat, lokalita, název a množství použitého léčivého přípravku, datum použití a ochranná lhůta). Odběr vzorku: trus z konečníku (30 50 g) ulovené nebo uhynulé spárkaté zvěře, vzorek vždy z každého katastrálního území, pokud nelze předat vzorek neprodleně je třeba ho skladovat v chladu a druhý den předat, objednávka laboratorního vyšetření vzor č. 13 ( Za pozitivní vzorek je považován takový, kde je nález parazitů na 3 4 křížky. Veterinární lékař může potvrdit výskyt motolic a střečků. Proškolená osoba může potvrdit výskyt střečků. Při použití léčivých přípravků musí uživatel honitby neprodleně písemně informovat příslušnou krajskou veterinární správu a uživatele všech sousedních honiteb. Informace o použití léčivého přípravku musí obsahovat: 1) název léčivého přípravku 23

24 2) datum použití léčivého přípravku 3) ochrannou lhůtu léčivého přípravku 4) datum uplynutí ochranné lhůty léčivého přípravku Uživatel honitby musí zajistit, aby léčivo nebylo konzumováno divokými prasaty. Zákaz použití zvěřiny v ochranné lhůtě k výživě lidí v honitbě, kde je léčivo podáváno. K léčbě lze použít jenom medikovaný premix nebo medikované krmivo, vždy v souladu s příbalovým letákem. Pozn. Z důvodu vydaných Mimořádných veterinárních opatření k AMP je podávání medikace v honitbách nyní zakázáno!!!!, výjimka pro obory, nutné požádat KVS. Pozitivní nález trichinelózy u divokého prasete potvrzen pozitivní výsledek vyšetření na trichinelózu u jezevce, uloveného v KÚ Dolní Řasnice (LB) - SVÚ Praha potvrzen pozitivní výsledek vyšetření na trichinelózu u divokého prasete, uloveného v KU Oldřichov v Hájích (LB) - SVÚ Praha. V obou případech vyhlášena MVO - ve vymezeném ohnisku důkladná evidence všech ulovených divokých prasat, povinnost předávat uhynulá prasata k neškodné likvidaci a vyšetřovat na trichinelózu, provést poučení všech lovících osob, zákaz manipulace se zvěřinou do negativního výsledku vyšetření a zákaz používání k trichinelóze vnímavých zvířat k újedi; pozorovací doba tři měsíce. V současné době obě ohniska odhlášena. Prevence konzumace dostatečně tepelně upraveného masa (min. 70 C po dobu 10 minut v jádru masa) a odevzdávání vzorků k vyšetření (kvalitní svalovina z predilekčních míst, minimální množství 100 g). Tularemie Nebezpečná bakteriální nákaza přenosná na člověka. Vnímavost: savci, ptáci, plazi, ryby a člověk. Přenos: členovci (klíšťata), aerosolem, přímým kontaktem nebo požitím. Klinické příznaky: vysoká horečka, letargie, malátnost, ztuhlost a snížená pohyblivost, kašel, průjem, septikémie, u člověka kožní forma zánět kůže, lymfatických uzlin a cév, oční forma hnisavý zánět oka a mízních uzlin, plicní forma zánět plic, střevní a ústní forma těžká angína, bolest břicha a průjem. Léčba antibiotiky. Prodej a uvádění zvěřiny do oběhu podmínky 27b zák. č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů. (1) Uživatel honitby může v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří. a) prodávat přímo spotřebiteli, b) dodávat do místní maloobchodní prodejny s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů, která se nachází na území České republiky a která zásobuje přímo spotřebitele, c) dodávat do maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou, nebo d) prodávat v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, přímo spotřebiteli, jde-li o drobnou volně žijící zvěř. (2) Těla ulovené volně žijící zvěře uvedená v odstavci 1 nesmí spotřebitel dále uvádět na trh nebo je uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje. 24

25 (3) Uživatel honitby je povinen zajistit vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře uvedených v odstavci 1 co nejdříve po ulovení, a to proškolenou osobou, která je oprávněným účastníkem lovu. Vyšetření může být provedeno také uživatelem honitby, popřípadě jeho členem, jsou-li proškolenými osobami. Představuje-li ulovená volně žijící zvěř podle výsledků vyšetření provedeného proškolenou osobou zdravotní riziko, musí být předložena uživatelem honitby úřednímu veterinárnímu lékaři k veterinárnímu vyšetření. (4) Uživatel honitby je povinen na požádání úředního veterinárního lékaře předložit evidenci o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě, vedenou podle zákona o myslivosti 7). (5) Proškolená osoba je povinna vést záznamy o druzích a počtech ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře, o místě a době jejího ulovení, o výsledcích vyšetření a o tom, kam byla tato zvěř dodána, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let a na požádání je poskytovat úřednímu veterinárnímu lékaři. (6) Jde-li o zvěř vnímavou na trichinelóz(u, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním veterinárním ústavu, anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle 50 odst. 3 povolení pro tento druh vyšetřování; jde-li o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu. Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého. Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 2 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. Uživatel honitby může zvěř vnímavou na trichinelózu prodávat nebo dodávat přímo spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1 až po vyhovujícím vyšetření zvěře na přítomnost svalovce (trichinel). (7) Ulovená volně žijící zvěř, kterou uživatel honitby nebo oprávněný účastník lovu použije výlučně pro spotřebu ve své domácnosti, nemusí být vyšetřena proškolenou osobou. Jde-li však o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři uvedené v odstavci 6. Povinnosti laboratoře a uživatele honitby uvedené v odstavci 6 větě druhé a třetí platí obdobně. (8) Proškolenou osobou je fyzická osoba, která absolvovala specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, stanovené předpisy Evropské unie 17g), a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která také proškoleným osobám vydává, pozastavuje a odnímá osvědčení, vede seznam těchto osob a předává jej Ústřední veterinární správě. Zjistí-li krajská veterinární správa při výkonu státního veterinárního dozoru, že proškolená osoba porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie 17f), podá vysoké škole, která osvědčení vydala, podnět k pozastavení, popřípadě odnětí osvědčení této osobě. Před opětovným zahájením činnosti je proškolená osoba, jíž bylo osvědčení pozastaveno, povinna podrobit se zkoušce k ověření znalostí proškolené osoby. Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty. Zvěřina pro maloobchod musí být provázena plombou a lístkem o původu zvěře, skladování 0 C do 7 C do 7 dnů od ulovení, 0 C do 1 C do 15 dnů od ulovení. 25

26 Za malé množství zvěře určené k prodeji (dodání) se považuje 1 kus velké volně žijící zvěře a 35 kusů drobné volně žijící zvěře za týden, nejvýše však 30% uživatelem honitby odlovené zvěře za rok, přičemž 30% kusů velké volně žijící zvěře nesmí překročit 30 kusů velké volně žijící zvěře a 400 kusů drobné volně žijící zvěře. Africký mor prasat v ČR Obr. 1: Zamořená oblast (červená a zelená zóna) a oblast s intenzivním lovem Obr. 2: Vysoce riziková oblast v rámci zamořené oblasti (uvnitř ohradníků) 26

27 Obr. 3: Přehled výsledků vyšetření uhynulých divokých prasat ve Zlínském kraji Obr. 4: Odlovená divoká prasata v zamořené oblasti (stav k ), vyšetřených prasat divokých 2250 kusů z toho: zelená zóna 1656 kusů, červená zóna 594 kusů (15 pozitivních) 27

28 Obr. 5: Přehled intenzity odlovených divokých prasat v oblasti s intenzivním odlovem Autor: MVDr. Jiří Plášil Krajská veterinární správa SVS pro Liberecký kraj, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat j.plasil.kvsl@svscr.cz 28

29 29

30 Přehled o honitbách, výměry, lov zvěře za rok 2016, včetně početních stavů zvěře, které byly vykázány při sčítání k , jsou uváděny v souhrnném výkazu o honitbách, který je podle statistického zjišťování každoročně vykazován uživatelem honitby a zpracováván prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, krajským úřadem až na Ministerstvo zemědělství. Myslivecká statistika je vedena od 60. let 20. století a lze ji nalézt na webových stránkách Českého statistického úřadu. Základní údaje V Libereckém kraji je podle základních údajů myslivecké statistiky za rok ha honební plochy, z toho: ha zemědělské půdy, ha lesní půdy, ha vodní plochy a ha ostatních pozemků. Podle vlastnického vztahu je 5 obor o výměře 209 ha, 1 samostatná bažantnice o výměře 85 ha, 3 bažantnice (část honitby) o výměře 655 ha. Počet držitelů loveckých lístků je Zvěř se vyskytuje ve 212 honitbách, z nichž je 75 honiteb vlastních a 137 společenstevních, z toho 192 honiteb je pronajatých a ve 20 honitbách je myslivost provozována ve vlastní režii. Průměrná výměra všech 212 honiteb v LK je 1122 ha, průměrná výměra 5 obor v LK je 42 ha, průměrná výměra jediné samostatné bažantnice je 85 ha a průměrná výměra bažantnic (jako částí honitby) je 218 ha. Normovaná zvěř Z druhů zvěře, které lze podle zákona o myslivosti lovit, je v Libereckém kraji normována spárkatá zvěř jelení v počtu 494 ks, daňčí zvěř v počtu 201 ks, mufloní zvěř v počtu 313 ks, srnčí zvěř v počtu ks a černá zvěř v počtu 311 ks. Z drobné zvěře je normována zaječí zvěř v počtu ks a bažantí zvěř v počtu ks mimo bažantnice a 473 ks v bažantnicích, tj. celkem ks. Tab. 1: Normovaná zvěř Zvěř Počty v kusech jelení 494 dančí 201 mufloní 313 srnčí černá 311 zaječí bažantí (ve volnosti) bažantí (v bažantnici) 473 Lov zvěře Lov zvěře a jeho rozložení podle pohlaví jsou údaje, které zajímají každého myslivce a z hlediska škod i vlastníky pozemků. Ze spárkaté zvěře byl plán lovu za rok 2016 u zvěře jelení ks, lov byl ks (úhyn 84 ks), u zvěře dančí byl lov 407 ks, plán lovu 406 ks (úhyn 43 ks), u zvěře mufloní byl lov 331 ks, plán lovu 399 ks (úhyn 13 ks). Plán byl splněn (překročen o 462 ks) u zvěře srnčí, a to díky úhynu ks, neboť samotný lov byl ks, plán lovu byl ks. Plán lovu byl splněn u zvěře černé, kdy plán lovu byl ks a lov byl ks, z toho bylo odloveno 134 ks kňourů, 177 ks bachyň, ks lončáků a ks selat. Úhyn u černé zvěře byl 8 ks kňourů, 15 ks bachyň, 28 ks lončáků a 57 ks selat. Plán lovu zvěře zaječí byl 366 ks, lov byl 157 ks a u zvěře bažantí byl plán lovu ks, lov byl ks. Jarní sčítané stavy zvěře k jsou podle statistického zjišťování u jelení zvěře ks, u dančí zvěře 714 ks, u mufloní zvěře 881 ks, u srnčí zvěře ks, u zvěře černé ks, u zvěře zaječí ks a zvěře bažantí ks. 30

31 Tab. 2: Plán lovu, lov, úhyn a jarní kmenové stavy zvěře Jarní kmenový stav k Zvěř Plán lovu Lov Úhyn jelení dančí mufloní srnčí černá zaječí bažantí Tab. 3: Lov zvěře spárkaté podle pohlaví Zvěř Samec Samice Mládě celkem jelení dančí mufloní srnčí černá (sele a lončák) Ostatní druhy zvěře Nyní se dostáváme k druhům zvěře, které nelze, z hlediska statistických údajů, objektivně zhodnotit. Jsou to především druhy zvěře uvedené na čtvrté straně ročního statistického výkazu. Výskyt některých druhů zvěře a jejich lov liška obecná (stav ks, lov ks, pomocí norníků 47 ks), jezevec lesní (stav ks, lov 197 ks), kuna lesní a skalní (stav ks a lov 364 ks), ondatra pižmová (stav 528 ks a lov 0 ks), holub hřivnáč (stav ks, lov 386 ks), straka obecná (stav ks, lov 399 ks), vrána obecná (stav ks, lov 50 ks), tchoř tmavý a světlý (stav 411 ks, lov 0 ks), hrdlička zahradní (stav ks, lov 14 ks), špaček obecný (stav ks), vydra říční (stav 100 ks), kormorán velký (stav 426 ks, lov 9 ks na základě výjimky), krkavec velký (stav ks), volavka popelavá (stav ks, lov 2 ks na základě výjimky), výr velký (stav 336 ks), sluka lesní (stav ks), tetřívek obecný (stav 59 ks). Tab. 4: Další druhy zvěře (v kusech) Liberecký kraj Rok Lov Jelen sika Lov Liška obecná Z toho lov Lišky obecné pomocí norníků 31 Lov Kormorán velký Početní stav Rys ostrovid Početní stav Vlk euroasijský

32 Ojediněle se zde vyskytl rys ostrovid v počtu 6 ks. V roce 2014 byl uveden výskyt 1 ks vlka, v roce 2015 nebyl zaznamenán výskyt, v roce 2016 byl výskyt 2 ks. Výskyt vlka se v Libereckém kraji opakuje, potvrzuje se tak jeho návrat do severních Čech po více než 100 letech. Přišel pravděpodobně z německo-polského pomezí. Jeho výskyt dokládají také častější útoky na pasoucí se stáda ovcí. Za rok 2015 bylo vyplaceno 6000 Kč, v roce 2016 bylo vyplaceno Kč a za rok 2017 bylo vyplaceno Kč. Celkem za 3 roky bylo vyplaceno Kč za škody způsobené vlkem na ovcích a kozách. Zavlečené druhy: Dále je zde uveden lov dalších druhů živočichů, kteří nejsou zvěří, jedná se o druhy zavlečené a v naší přírodě nežádoucí, např. mýval severní 6 ks, psík mývalovitý 212 ks, norek americký 6 ks a nutrie říční 11 ks. Tab. 5: Zavlečené druhy (v kusech) Liberecký kraj Rok Norek americký - lov Psík mývalovitý - lov Tab. 6: Zavlečené druhy zvěře lov od roku 1966 (v kusech) Česká republika Rok Psík mývalovitý Mýval severní Norek americký Nutrie říční

33 Graf 1.: Zavlečené druhy (v kusech) Liberecký kraj Tab. 7 Myslivecká statistika lov od roku 1966(v kusech) Česká republika Počet Rok držitelů Jelení Dančí Mufloní Srnčí Černá Sičí loveckých zvěř zvěř zvěř zvěř zvěř zvěř Zajíc Bažant Liška lístků

34 Krajský úřad Libereckého kraje pořádá každoročně mysliveckou konferenci k vybrané tématice, aby tak přispěl k odbornému rozvoji široké myslivecké i nemyslivecké veřejnosti a umožnil řešit aktuální problematiku na úseku myslivosti. Konference tradičně nabídla řadu užitečných informací, odborných poznatků a praktických zkušeností, které mohou být využity při řádném mysliveckém hospodaření v honitbách na území Libereckého kraje. Přednášky byly zaměřeny na témata zvolená zástupci mysliveckých sdružení. V současné době je aktuálním tématem výskyt Afrického moru prasat ve Zlínském kraji a jeho potencionální rozšíření na další území České republiky. Prostor byl dán i problematice, jejíž prodiskutování je v širokém zájmu myslivecké veřejnosti. Na webových stránkách Krajského úřadu Libereckého kraje jsou k dispozici sborníky z předchozích ročníků, spolu s několika fotografiemi. Ve sborníku z roku 2016 je uvedena myslivecká statistika v rozmezí let v tabulkách a grafech. V letošním sborníku jsou uvedeny vybrané myslivecké údaje z Libereckého kraje a z České republiky. Vzhledem k tomu, že myslivecký rok probíhá od do roku následujícího, myslivecká statistika za rok 2017 bude známa až v průběhu měsíce května Autor: Ing. Bc. Zuzana Wudyová Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Státní správa myslivosti 34 zuzana.wudyova@kraj-lbc.cz

35 35

36 Pravidla poskytování finančních příspěvků na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření jsou upraveny v části třetí Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti (dále jen nařízení vlády). Příjem žádostí a administraci finančních příspěvků zajišťují místně příslušné krajské úřady. Žádost se podává do 31. srpna za činnosti provedené v období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu. Předměty dotací 1/ Finanční příspěvky na zlepšování životního prostředí zvěře ( 37 nařízení vlády) Podporovány jsou níže uvedené činnosti: a) založení nebo údržba zvěřních políček o max. výměře 1 ha, b) zřizování napajedel pro zvěř, c) pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových betonových nor na lov lišek, d) pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení, e) pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky, kteří jsou zvěří, f) pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových stacionárních a mobilních odchytových zařízení na prasata divoká. Definice zvěřního políčka: Políčkem pro zvěř se rozumí pozemek zakládaný pro zvýšení úživnosti honiteb osetý nebo osázený minimálně dvěma plodinami, které jsou potravní složkou zvěře a které se nenachází v bezprostředně navazujících zemědělských kulturách v honitbě, na němž se hospodaří tak, aby plodiny nebyly sklízeny a složení porostu poskytovalo zvěři pastevní, nebo krytové možnosti po většinu roku, především v zimním období. Přílohy žádosti: a) prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení, na které je požadován finanční příspěvek, nebo se založením a údržbou políček pro zvěř na jeho honebním pozemku, spolu s uvedením parcelního čísla pozemku a názvu katastrálního území, v němž se pozemek nachází, b) zákres předmětu příspěvku do mapy v měřítku 1 : nebo 1 : ; v případě předmětu příspěvku uvedeného výše pod písmeny b) až f) též se zřetelným označením jeho rozmístění v minulých letech, bylli na něj poskytnut finanční příspěvek, c) v případě předmětu příspěvku uvedeného výše pod písmenem a) agrotechnická dokumentace obsahující zejména parcelní číslo pozemku, název katastrálního území, v němž se pozemek nachází, velikost plochy, skladbu kultur, agrotechnické údaje a období, ve kterém začalo políčko pro zvěř sloužit svému účelu, a d) v případě předmětu příspěvku uvedeného výše pod písmeny b) až f) technická dokumentace (postačí nákres, fotografie s uvedením rozměrů, materiálu, popřípadě uvedení dalších skutečností). Podmínky poskytnutí příspěvku: a) výměra políček pro zvěř nepřevyšuje 0,5 ha na 100 ha honitby, přičemž minimální výměra zakládaného políčka pro zvěř je 0,05 ha a maximální výměra 1 ha, vzdálenost mezi jednotlivými políčky pro zvěř není v jakémkoliv místě menší než 6 m a kultura na políčku pro zvěř, na které se poskytuje finanční příspěvek, není předmětem zemědělské podnikatelské činnosti a slouží pouze svému účelu, b) četnost zřizovaných napajedel pro zvěř nepřevyšuje 1 kus na 100 ha honitby, c) četnost betonových nor na lov lišek nepřevyšuje 1 kus na 250 ha honitby, d) četnost lapacích zařízení nepřevyšuje 1 kus na 100 ha honitby, e) četnost hnízdních budek pro vodní ptáky nepřevyšuje 2 kusy na 1 ha vodní plochy v honitbě, f) četnost odchytových zařízení na prasata divoká nepřevyšuje 1 kus na 150 ha honitby. 36

37 Výše sazeb: Předmět příspěvku Jednotky Sazba v Kč Založení a údržba zvěřních políček Kč/ha 6000 Zřizování napajedel pro zvěř Kč/ks 1000 Pořízení nebo výroba a instalace betonové nory Kč/ks 2000 Pořízení nebo výroba a instalace lapacích zařízení Kč/ks 1000 Pořízení nebo výroba a instalace hnízdních budek pro vodní ptáky Pořízení nebo výroba a instalace odchytových zařízení pro prasata divoká Kč/ks 250 Kč/ks 8000 V roce bylo podpořeno v rámci Libereckého kraje 22 žádostí podaných 22 uživateli honiteb v celkové výši ,- Kč. Podporována byla zejména zvěřní políčka a odchytová zařízení na prasata divoká. 2/ Finanční příspěvky na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního ( 38 nařízení vlády) Předmět podpory: a) vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře, kterými jsou tetřev hlušec, tetřívek obecný a koroptev polní, v lokalitách jejich přirozeného výskytu v rámci honitby, b) vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců zajíce polního v lokalitách jeho přirozeného výskytu v rámci honitby, nebo c) pořízení a umístění nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve polní. Přílohy žádosti: a) v případě předmětu příspěvku uvedeného výše pod písmeny a) a b) koncepce podpory ohroženého druhu zvěře nebo zajíce polního, b) v případě předmětu příspěvku uvedeného výše pod písmeny a) a b) zpracovaný plán opatření péče o ohrožený druh zvěře nebo zajíce polního a způsob vypouštění ohroženého druhu zvěře nebo zajíce polního na běžný rok, c) v případě předmětu příspěvku uvedeného výše pod písmeny a) a b) pravomocně udělený souhlas s dovozem živé zvěře nebo jejích vývojových stadií, d) v případě předmětu příspěvku uvedeného výše pod písmenem a) pravomocně udělený souhlas k vypuštění do přírody nebo pravomocně povolená výjimka ze zákazů podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a e) v případě předmětu příspěvku uvedeného výše pod písmenem c) technická dokumentace. Podmínky poskytnutí příspěvku: a) nakoupení nebo odchovaní jedinci ohrožených druhů zvěře nebo zajíce polního byli vypuštěni v lokalitách jejich přirozeného výskytu, b) minimální počet vypouštěných jedinců do honitby byl 30 kusů koroptve polní nebo 10 kusů zajíce polního, c) četnost přenosných přístřešků pro koroptve polní nepřevyšuje 5 kusů na 100 ha zemědělské a ostatní půdy, d) při vypouštění tetřeva hlušce a tetřívka obecného byl dodržen poměr pohlaví 1 : 1 až 3 : 5, e) chov a vypuštění zvěře splňuje podmínky zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o myslivosti, f) všichni jedinci jsou trvale označeni značkami, které budou evidovány po dobu 5 let, a g) vypuštění jedinců do honitby bylo provedeno za účasti zástupce příslušného krajského úřadu a o provedeném vypuštění byl proveden zápis. 37

38 Výše sazeb: Předmět příspěvku Jednotky Sazba v Kč Tetřev hlušec Kč/ks 8000 Tetřívek obecný Kč/ks 5000 Koroptev polní Kč/ks 250 Zajíc polní Kč/ks 1500 Pořízení/výroba a umístění přen. přístřešků pro koroptve Kč/ks 200 V roce 2017 bylo na území Libereckého kraje podpořeno vypuštění 182 ks koroptve polní ve dvou honitbách a vypuštění 73 ks zajíce polního ve třech honitbách. Celková výše poskytnuté podpory činila ,- Kč. 3/ Finanční příspěvky na oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy ( 39 nařízení vlády) Předmět podpory: Předmětem finančního příspěvku na oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy je podpora oborních chovů kozy bezoárové a jelena bílého. Výše sazeb: Předmět příspěvku Jednotky Sazba v Kč Koza bezoárová Kč/Ks 1500 Jelen bílý Kč/Ks 1500 V Libereckém kraji se týká pouze Obory Vřísek, honitba LČR, s. p., na Českolipsku, kde je chována koza bezoárová. V roce 2017 byl podpořen chov kozy bezoárové s normovaným stavem 50 ks v celkové částce ,- Kč. 4/ Finanční příspěvky na preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře ( 41 nařízení vlády) Podporovány jsou níže uvedené činnosti: a) nákup a aplikace medikovaných premixů pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře, b) laboratorně provedené veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře s výjimkou sérologických, virových a parazitických vyšetření nákaz hrazených Státní veterinární správou. Přílohy žádosti: a) v případě předmětu příspěvku uvedeného výše pod písmenem a) protokol o laboratorním vyšetření zvěře ulovené v honitbě s pozitivním nálezem a kopie dokladu o zakoupení medikovaného premixu, b) v případě předmětu příspěvku uvedeného výše pod písmenem b) protokol o laboratorním vyšetření zvěře ulovené v honitbě a kopie řádně vyplněného daňového dokladu za provedené laboratorní vyšetření s uvedením předmětu platby a cenou a c) platný plán mysliveckého hospodaření na běžný rok. Podmínky poskytnutí příspěvku: a) byly na základě laboratorních vyšetření odebraných vzorků z ulovené zvěře v honitbě zjištěny nálezy parazitóz, b) laboratorně provedené veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře bylo řádně doloženo a 38

39 c) žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na běžný rok. Výše příspěvku 200 Kč/kg. V roce 2017 byly na území kraje podpořeny 3 uživatelé honiteb, celková výše příspěvku činila 3 328,- Kč. 5/ Finanční příspěvky na chov a výcvik národních plemen loveckých psů ( 43 nařízení vlády) Příspěvek lze poskytnout vlastníku psa plemene českého teriéra nebo českého fouska za úspěšně vykonanou zkoušku psa z výkonu. Součástí žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na chov a výcvik národních plemen loveckých psů je potvrzení o úspěšně vykonané zkoušce psa z výkonu. Finanční příspěvek na chov a výcvik národních plemen loveckých psů lze poskytnout za splnění každého výkonu jedenkrát za život psa. Výše příspěvku 2000 Kč/zkouška. V roce 2017 byla Krajským úřadem Libereckého kraje schválena pouze jedna žádost v celkové výši 2 000,- Kč. 6/ Finanční příspěvky na chov a výcvik loveckých dravců ( 44 nařízení vlády) Podporován je úspěšný odchov loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu níže uvedených druhů: a) jestřáb lesní, b) sokol stěhovavý, c) raroh velký, d) orel skalní. Finanční příspěvek na chov a výcvik loveckých dravců lze poskytnout vlastníku chovu loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu. Přílohy žádosti: a) osvědčení nebo povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů podle zákona o ochraně přírody a krajiny nebo potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností vydané pro exemplář živočišného druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými druhy, b) potvrzení o složení sokolnické zkoušky a c) potvrzení o členství v sokolnické organizaci. Podmínky poskytnutí příspěvku: a) trvale nezaměnitelně označeni a b) v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici a tento stav lze fyzicky zkontrolovat po dobu 2 týdnů od data podání žádosti. Výše sazeb: Předmět příspěvku Jednotky Sazba v Kč Jestřáb lesní Kč/ks 7000 Sokol stěhovavý Kč/ks 5000 Raroh velký Kč/ks 5000 Orel skalní Kč/ks 5000 V roce 2017 byly Krajským úřadem Libereckého kraje schváleny čtyři žádosti v celkové výši ,- Kč. Téměř výhradně se jednalo o odchov jestřába lesního. 39

40 Při velkém objemu požadovaných finančních prostředků na vybrané myslivecké činnosti mohou být finanční příspěvky přiznány v poměrně nižší výši, než v jaké jsou požadovány. Finanční příspěvek se neposkytne, jestliže by celková výše finančního příspěvku byla nižší než Kč. Více informací včetně podmínek a příloh, formuláře žádostí, přílohy: Podpora mysliveckých kroužků z rozpočtu Libereckého kraje Liberecký kraj již čtvrtým rokem finančně podporuje myslivecké kroužky dětí a mládeže, a to zejména dotacemi na nákup pomůcek a vybavení nebo provoz mysliveckých kroužků. Podmínky, pravidla pro poskytnutí podpory: myslivecký kroužek působící na území Libereckého kraje, realizace projektu na území Libereckého kraje, dotace poskytována až do výše 70% z celkových způsobilých výdajů projektu (zejména výukové materiály a pomůcky), minimální výše dotace 5 000,- Kč, v roce 2018 v období od do probíhal sběr žádostí na aktivity prováděné v termínu od do , žádat mohou právnické osoby (zapsané spolky, o.p.s., aj.), obce, příspěvkové organizace (vyjma příspěvkových organizací Libereckého kraje), obchodní společnosti, aj., podnikající fyzické osoby OSVČ a fyzické osoby nepodnikající, k žádosti se přikládá 1/ textová část popisu projektu a plán činnosti s tématy schůzek (věcný popis projektu včetně již realizovaných aktivit, případných vazeb na další aktivity v území, počtu členů a plánu činnosti s tématy schůzek, součástí je podrobný položkový rozpočet s rozdělením na investiční a neinvestiční náklady), 2/ čestné prohlášení žadatele (na předepsaném formuláři), 3/ kopie dokladu o zřízení bankovního účtu (u příspěvkových organizací nezřízených krajem také doklad či prohlášení o zřízení bankovního účtu zřizovatele), 4/ případné další doklady vyžádané správcem programu. Více informací včetně podmínek a příloh, formuláře žádostí, přílohy: Autor: Ing. Jan Matouš Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství 40 jan.matous@kraj-lbc.cz

41 41

42 Vážení myslivci, dámy a pánové, přátelé přírody, v letošním roce připadl úkol uspořádat krajskou mysliveckou konferenci na náš okresní myslivecký spolek Liberec. Témata na dnešní jednání jsme vybírali s ohledem na současnou myslivost, problémy v chovu a výživě srnčí zvěře, veterinární problematiku a nevídanou hrozbu rozšíření afrického moru prasat. Je téměř jisté, že většinu z Vás zajímá chov srnčí zvěře a problematika jejího chovu a výživy, která, jak je známo je jednou z hlavních podmínek vychování kvalitní a zdravé populace. Přednášející Pavel Scherer má bohaté zkušenosti s chovem a myslím, že jeho přednáška o její výživě uspokojila většinu z Vás. Je jenom na Vás zda jeho poznatky přijmete a uvedete do praxe. Současná situace se stavy černé zvěře a výskyt afrického moru prasat nemůže nechat nikoho v klidu a ing. Miloš Ježek se svou přednáškou určitě přispěl k pochopení rizik, které výskyt afrického moru prasat přináší nejen pro myslivost, ale i celé zemědělské hospodaření. Je také faktem, že bez spolupráce zemědělců a myslivců se AMP těžko podaří zastavit, stejně jako ho nezastaví různá nařízení a zákazy. Veterinární problematika volně žijící zvěře není jednoduchá, a jak jste slyšeli ze slov MVDr. Plášila je SVS v mnoha případech vázána předpisy nejen národními, ale i evropskými. A ty mnohdy mají v konečném důsledku negativní vliv na myslivecké hospodaření a myšlení lidí. Zástupci Krajského úřadu Libereckého kraje, Jiří Löffelmann, Ing. Zuzana Wudyová a Ing. Jan Matouš, s nimiž úzce spolupracujeme, nám poskytli nejen základní informace o myslivecké činnosti v Libereckém kraji ale i výrazně přispívají ke spolupráci jednotlivých OMS s orgány státní správy a musíme jim za to poděkovat. Jsou i duchovními otci vyhlášení prvního ročníku myslivecké osobnosti v Libereckém kraji a věřím, že to nebude ročník poslední. To však záleží i na nás. Vážení přátelé dovolte mi, abych na závěr poděkoval všem přednášejícím, pracovníkům krajského úřadu za poskytnutí toho sálu a Vám všem za účast na dnešní konferenci. Věřím, že si z dnešního dne odvážíte poznatky, které zúročíte ve Vašich honitbách, a těším se na setkání při další myslivecké konferenci. Myslivosti zdar! Josef Žďárský Předseda OMS Liberec 42

43 Autoři textů Jiří Löffelmann Pavel Scherer Ing. Miloš Ježek Ph.D. MVDr. Jiří Plášil Ing. Bc. Zuzana Wudyová Ing. Jan Matouš Josef Žďárský Autoři fotografií Lukáš Zahrádka, obálka Pavel Scherer str František Novotný, str. 14 Pavel Kaňka str. 22 David Hlinka, str. 29 Josef Hrdina str

44