R O Z H O D N U T Í. I. Emilie Vaclavíková, bytem I. J. Pešiny 2575, Frýdek-Místek, jako fyzická osoba nepodnikatel

Transkript

1 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 13. září 2017 Č.j.: 2017 / / 570 Ke sp.zn. Sp/2017/160/573 Počet stran: 14 R O Z H O D N U T Í Česká národní banka (dále též správní orgán ) jako orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, orgán dohledu nad kapitálovým trhem podle zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o podnikání na kapitálovém trhu ) rozhodla v řízení vedeném podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o přestupcích ) a podpůrně podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) s paní Emilií Vaclavíkovou, bytem I. J. Pešiny 2575, Frýdek-Místek, t a k t o : I. Emilie Vaclavíková, bytem I. J. Pešiny 2575, Frýdek-Místek, jako fyzická osoba nepodnikatel s e u z n á v á v i n n o u ze spáchání přestupku podle 166 odst. 1 písm. i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterého se z nedbalosti dopustila tím, že ve lhůtě, která marně uplynula dne neoznámila České národní bance, že dne dosáhla 100 % hlasovacích práv investičního fondu BEMETT nemovitostní uzavřený investiční fond, a.s., IČO , se sídlem Jeremiášova 2722/2b, Praha 5, emitenta akcií ISIN CZ přijatých k obchodování na regulovaném trhu, t e d y p o r u š i l a oznamovací povinnost stanovenou v ustanovení 122 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, z a c o ž s e j í u k l á d á podle ustanovení 166 odst. 5 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve znění účinném do pokuta ve výši Kč (slovy třicet tisíc korun českých), kterou je Emilie Vaclavíková, bytem I. J. Pešiny 2575, Frýdek-Místek, povinna uhradit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je rodné číslo plátce. II. Emilii Vaclavíkové, bytem I. J. Pešiny 2575, Frýdek-Místek, se podle ustanovení 79 odst. 1 zákona o přestupcích ve vazbě na ustanovení 1 odst. 1 vyhlášky

2 č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, ukládá náhrada nákladů řízení, ve výši Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je Emilie Vaclavíková, bytem I. J. Pešiny 2575, Frýdek- Místek, povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je rodné číslo plátce. A. Identifikace účastníka O D Ů V O D N Ě N Í (1) Emilie Vaclavíková, datum narození , bytem I. J. Pešiny 2575, Frýdek-Místek (dále jen účastník řízení ). B. Rozhodná právní úprava a způsob posuzování jednání účastníka (2) Podle článku 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. (dále jen listina ) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější. Právní úprava rozhodná pro posouzení jednání účastníka řízení je obsažena v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu byl s účinností k novelizován, avšak na základě porovnání znění tohoto zákona účinného do , tedy v době protiprávního jednání, se zněním účinným od , Česká národní banka konstatuje, že zůstala zachována jak obsahová totožnost konkrétních zákonem stanovených povinností, které jsou relevantní pro právní hodnocení jednání účastníka řízení, tak též jejich trestnost z hlediska podřazení porušení právní povinnosti pod kategorii přestupku. Fyzickým osobám je tedy ke dni zahájení přestupkového řízení a rovněž ke dni vydání tohoto rozhodnutí zákonem o podnikání na kapitálovém trhu nadále stanovována obsahově totožná povinnost, jejíž porušení, je nadále považováno za trestné. Rovněž otázka typové závažnosti nahlížení na porušené právní povinnosti nedoznala změny ve prospěch účastníka řízení. Přestupek, ze kterého je viněn účastník, byl přestupkem jak podle dřívější právní úpravy, tak je jím i podle právní úpravy aktuální. (3) Dne nabyl účinnosti nový přestupkový zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen nový přestupkový zákon ). V kontextu čl. 40 odst. 6 listiny správní orgán zohlednil také znění přechodných ustanovení upravených v ustanovení 112 tohoto zákona. (4) V souladu s přechodným ustanovením 112 odst. 1 nového přestupkového zákona se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Vzhledem ke skutečnosti, že úprava obsažená v přestupkovém zákoně by mohla být pro účastníka řízení příznivější, posoudil správní orgán odpovědnost účastníka řízení i podle nové právní úpravy. V souladu s ustanovením 17 odst. 2 nového 2

3 přestupkového zákona se pak správní orgán zabýval tím, zda účastník řízení mohl bez zřejmých obtíží rozpoznat protiprávnost svého činu. Správní orgán při své úvaze vycházel ze skutečnosti, že se jedná o povinnost, která je stanovena zákonem. Zároveň zohlednil i to, že obdobná povinnost je v českých právních předpisech již od roku , kdy ji upravoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 2, její výklad byl tak opakovaně vysvětlován jak v odborné literatuře, tak v uveřejněných rozhodnutích ať dříve Komise pro cenné papíry, tak v současnosti České národní banky. Správní orgán má vzhledem k výše uvedenému za to, že jednání účastníka řízení není právním omylem ve smyslu ustanovení 17 nového přestupkového zákona, přičemž při posouzení zavinění vyloučil správní orgán s ohledem na níže popsaný skutkový stav úmysl a posoudil zavinění účastníka jako nedbalostní. (5) Ustanovení 112 odst. 2 nového přestupkového zákona pak stanoví, že ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Správní orgán se tedy zabýval také skutečností, zda nedošlo k zániku odpovědnosti. Podle ustanovení 30 nového přestupkového zákona ve spojení se speciálním ustanovením 46e odst. 3 zákona o České národní bance, by k zániku odpovědnosti došlo nejdříve ke dni (6) Přechodné ustanovení 112 odst. 3 nového přestupkového zákona stanoví, že na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější. Správní orgán má za to, že nová právní úprava obsažená v Hlavě VII nového přestupkového zákona není, proti úpravě obsažené v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu ve znění do , pro účastníka řízení výhodnější s výjimkou demonstrativního výčtu polehčujících okolností uvedených ustanovení v 39 nového přestupkového zákona. Správní orgán tak druh a výměru trestu posuzoval podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve znění do s přihlédnutím k ustanovení 39 nového přestupkového zákona. (7) Jinak je tomu však ve věci procesní úpravy, kdy správní orgán konstatuje, že v souladu s ustanovením 112 odst. 4 nového přestupkového zákona platí, že zahájená správní řízení, která nebyla pravomocně ukončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 1 Respektive od roku 1996, kdy se hlasovací práva oznamovala jen emitentům a Středisku cenných papírů, které dané informace uveřejňovalo pdf cit.: Prezídium Komise k této otázce zdůrazňuje, že zakotvení úpravy oznamovací povinnosti podle 183d obchodního zákoníku je výsledkem promítnutí komunitárního práva do českého právního řádu, konkrétně směrnice č. 88/627/EHS z (její obsah byl s účinností od v rámci kodifikace některých předpisů převzat do textu směrnice č. 34/2001/EC). Zmíněná směrnice požaduje dostatečnou průhlednost vlastnických vztahů k akciovým společnostem, jejichž akcie byly přijaty k obchodování na veřejných trzích se sídlem nebo provozem na území členských států Evropské unie, tak, aby investoři neutrpěli ztrátu pramenící z nedostatečné informovanosti o skladbě společníků, koncentraci podílů v jejich rukou a jejich vzájemné součinnosti a mohli se rozhodnout o vstupu do takových společností nebo o setrvání v nich. Z hlediska investora může mít znalost každého významnějšího akcionáře a jeho účasti na společnosti zásadní důležitost, neboť s růstem účasti roste vliv i rozsah jeho práv a povinností ve vztahu ke společnosti, jejímž je akcionářem. 3

4 C. Průběh přestupkového řízení (8) Česká národní banka zahájila s účastníkem řízení dne přestupkové řízení, a to doručením oznámení o zahájení přestupkového řízení 3 ze dne , č.j. 2017/62829/570. Přestupkové řízení bylo zahájeno pro důvodné podezření, že se účastník řízení mohl dopustit přestupku uvedeného v ustanovení 166 odst. 1 písm. i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, když porušil oznamovací povinnost stanovenou v ustanovení 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a je vedeno pod sp. zn. Sp/2017/160/573. (9) Dne proběhlo v sídle České národní banky projednání přestupku nařízené správní orgánem v souladu s ustanovením 74 odst. 1 zákona o přestupcích. Z jednání byl pořízen protokol č.j. 2017/72278/570, jehož nedílnou součástí je zvukový záznam tohoto jednání na CD nosiči 4. (10) Dne pod č.j. 2017/77336/570 bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření účastníka řízení k oznámení o zahájení správního řízení 5. (11) Usnesením ze dne , č.j. 2017/80038/570, vyzval správní orgán účastníka řízení k seznámení se s podklady rozhodnutí 6. (12) Dne nahlédl účastník řízení do správního spisu, z tohoto úkonu byl pořízen protokol o nahlížení do spisu č.j. 2017/82370/ Účastník řízení se k podkladům rozhodnutí nevyjádřil. D. Právní úprava (13) Podle ustanovení 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí, že osoba, která dosáhne nebo překročí podíl na všech hlasovacích právech emitenta uvedeného v 118 odst. 1 písm. a) ve výši 1 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než Kč nebo odpovídající částka v cizí měně, 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než Kč nebo odpovídající částka v cizí měně, 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 40 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a České národní bance. Toto oznámení lze učinit v jazyce anglickém. Povinnost podle věty první má také osoba, která disponuje podílem podle věty první na hlasovacích právech emitenta uvedeného v 118 odst. 1 písm. a) v okamžiku, kdy jsou jím vydávané akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na tomto emitentovi poprvé přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. (14) Podle ustanovení 122 odst. 2 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí, se pro účely plnění oznamovací povinnosti do podílu na všech hlasovacích právech emitenta započítávají i hlasovací práva z cenných papírů, kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v ustanovení 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Osobami jednajícími ve shodě jsou podle ustanovení 78 odst. 2 písm. b) zákona o obchodních korporacích ovládající osoba a jí ovládané osoby. 3 Spis č.l Spis č.l včetně CD 5 Spis č.l Spis č.l Spis č.l

5 (15) Podle ustanovení 122 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí, že osoba uvedená v odstavci 1 oznámí dosažení, překročení nebo snížení podílu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 4 pracovních dnů poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti podle odstavce 1. Platí, že osoba uvedená v odstavci 1 se o této skutečnosti dozvěděla nejpozději 2 pracovní dny po dni, kdy tato skutečnost nastala. Pokud povinnost podle odstavce 1 vznikne více osobám, mohou tyto osoby splnit oznamovací povinnost společným oznámením. Oznamovací povinnost je splněna, je-li ve stanovené lhůtě písemné oznámení odesláno. (16) Podle ustanovení 74 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění změnového zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen zákon o obchodních korporacích ) je ovládající osobou osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou. Podle ustanovení 74 odst. 3 zákona o obchodních korporacích pak platí, že většinový společník je vždy ovládající osobou, ledaže ustanovení 75 stanoví jinak. (17) Podle ustanovení 75 odst. 1 zákona o obchodních korporacích se má za to, že ovládající osobou je osoba, která může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobami v obdobném postavení nebo členy kontrolního orgánu obchodní korporace, jejímž je společníkem, nebo může toto jmenování nebo odvolání prosadit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se má za to, že osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. (18) Podle ustanovení 75 odst. 3 zákona o obchodních korporacích se má za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. A podle odst. 4 se pak má za to, že osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě získá podíl na hlasovacích právech představující alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. (19) Podle ustanovení 78 odst. 1 zákona o obchodních korporacích je jednáním ve shodě jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace. Osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. Podle odst. 2 se má za to, že osobami jednajícími ve shodě jsou a) právnická osoba a člen jejího statutárního orgánu, osoby v jeho přímé působnosti, člen kontrolního orgánu, likvidátor, insolvenční správce a další správci podle jiného právního předpisu, nucený správce, b) ovládající osoba a jí ovládané osoby, c) vlivné a ovlivněné osoby, d) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci, e) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci, 5

6 f) komanditní společnost a její komplementáři nebo pouze její komplementáři, g) osoby blízké podle občanského zákoníku, h) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy, nebo i) osoby, které uzavřely dohodu o výkonu hlasovacích práv. E. Shrnutí skutkových zjištění (20) Dne obdržela Česká národní banka dotaz 8 od obhospodařovatele investičního fondu BEMETT nemovitostní uzavřený investiční fond, a.s., IČO , se sídlem Praha 5, Jeremiášova 2722/2b, PSČ , jehož akcie ISIN CZ jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (dále jen Emitent ), společnosti AMISTA investiční společnost, a.s., IČO , se sídlem Praha 8, Pobřežní 620/3, PSČ (dále jen AMISTA IS ), jakým způsobem by se mělo v souladu s 122 zákona o podnikání na kapitálovém trhu postupovat v případě, kdy došlo ke změně nepřímé účasti na Emitentovi. (21) Z následné komunikace a dalších doplňujících informací vyplynulo, že účastníku řízení vznikla oznamovací povinnost dle 122 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, a to v rozsahu nabytí 100 % hlasovacích práv Emitenta (blíže též následující grafické znázornění viz bod 22 a bod 23 tohoto Rozhodnutí včetně doplňujících informací viz bod 24). Tato povinnost mu vznikla, neboť se dne stal ve smyslu 74 odst. 1 zákona o obchodních korporacích ovládající osobou společností BEMETT, a.s., IČO (dále jen BEMETT, a.s. ) a SDW INVEST, a.s., IČO (dále jen SDW INVEST, a.s. ), obě se sídlem Jeremiášova 2722/2b, Praha 5 - Stodůlky, přičemž tyto dvě společnosti dohromady držely k uvedenému datu 100 % hlasovacích práv Emitenta. (22) Grafické znázornění akcionářské struktury do : 8 Spis Příloha ze dne , č.j. 2017/79986/570, č.l

7 (23) Grafické znázornění akcionářské struktury po : (24) Účastník řízení ovládnutím společnosti SDW INVEST, a.s. (podíl 100 %) získal kontrolu nad společností BEMETT a.s. (celkový podíl 70 %) a tudíž se mu od přičítají hlasovací práva Emitenta držená těmito společnostmi. Z ustanovení 75 odst. 2 zákona o obchodních korporacích vyplývá, že osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. Z informací, která má Česká národní banka k dispozici nevyplynulo, že by účastník řízení jednal ve shodě s Ing. Janem Sládkem, dat. nar., bytem,. (25) Povinnost oznámit změnu podílu na hlasovacích právech měl účastník řízení do 4 pracovních dnů poté, co se dozvěděl nebo mohl dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti. Přitom platí, že účastník řízení se o této skutečnosti dozvěděl nejpozději 2 pracovní dny po dni, kdy tato skutečnost nastala. Způsob zasílání oznámení upravují ustanovení 15 a 16 vyhlášky č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění pozdějších předpisů. (26) Příslušné oznámení bylo s uvedeným datem změny uloženo v aplikaci SIPReS až dne , týž den bylo doručeno rovněž na podatelnu České národní banky písemné oznámení s ověřeným podpisem účastníka řízení a Česká národní banka oznámení zveřejnila v Centrálním úložišti regulovaných informací ke splnění oznamovací povinnosti tedy došlo dne Vzhledem k tomu, že oznamovací povinnost měla být splněna nejpozději (ve lhůtě 2+4 pracovní dny) činilo prodlení splnění zákonné povinnosti 30 pracovních dnů. F. Vyjádření účastníka (27) Účastník řízení ve vyjádření k zahájení řízení nejprve konstatoval, že cit: Obviněná z přestupku si úvodem dovoluje uvést, že oznamovací povinnost podle 122 odst. 1 ZPKT splnila, přičemž pro účely správného splnění předmětné povinnosti předem kontaktovala Českou národní banku, a to prostřednictvím obhospodařovatele 7

8 investičního fondu BEMETT nemovitostní uzavřený investiční fond, a.s., IČO: , se sídlem Praha 5, Jeremiášova 2722/2b, PSČ (dále jen Emitent ), kterým je obchodní společnost AMISTA investiční společnost, a.s., IČO: , se sídlem Praha 8, Pobřežní 620/3, PSČ (dále jen AMISTA IS ). V této souvislosti obviněná z přestupku uvádí, že Česká národní banka obdržela již 6. února 2017 podklady obsahující informace, které byly předmětem oznamovací povinnosti. Obviněná má tedy za to, že materiálně došlo ke splnění předmětné povinnosti již 6. února 2017, přičemž následně došlo mezi Českou národní bankou a obviněnou z přestupku toliko k vyjasnění výkladu oznamovaných skutečností a jejich formálnímu zachycení. (28) Dále účastník řízení uvedl, že cit.: Obviněná z přestupku pak dále prostřednictvím AMISTA IS v dobré víře pokračovala v spolupráci s Českou národní bankou ohledně řádného plnění předmětné informační povinnosti. Obviněná z přestupku si v této souvislosti dovoluje uvést, že posouzení samotného vzniku oznamovací povinnosti v souvislosti s dosažením nebo překročením zákonem stanovených limitů prostřednictvím nepřímého podílu, jakož i stanovení výše nepřímého podílu záleží na výkladu příslušných právních ustanovení, zejm. 122 ZPKT, jakož i 74, 75 a 78 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOK ). Jelikož výklad uvedených ustanovení může být v určitých částech odlišný, a to i s ohledem na to, že předmětná právní úprava (zejm. 74, 75 a 78 ZOK) je do značné míry postavena na vyvratitelných právních domněnkách, chtěla obviněná z přestupku postupovat plně v souladu s výkladem České národní banky, a z tohoto důvodu splnění předmětné povinnosti s Českou národní bankou předem konzultovala. (29) Výklad České národní banky ohledně nepřímého podílu obviněné z přestupku na Emitentovi vychází z toho, že právní domněnka uvedená v 75 odst. 2 ZOK je aplikována řetězově skrz několik úrovní subjektů od obviněné až po emitenta. V této souvislosti obviněná z přestupku uvádí, že právní domněnka dle 75 odst. 2 ZOK je postavena na tom, že osobou ovládající je ten kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujících alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným podílem nebo vyšším podílem nakládá jiný osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. Obviněná z přestupku však v této souvislosti nakládá s více než 40 % všech hlasovacích práv pouze u obchodní společnosti KARLŠTEJN INVEST, a.s., IČO: , se sídlem Jeremiášova 2722/2b, Stodůlky, Praha 5. Osobou nakládající s více než 40 % všech hlasovacích práv Emitenta je obchodní společnost BEMETT, a.s., IČO: , se sídlem Praha 5, Jeremiášova 2722/2b, PSČ 15500, nikoliv obviněná z přestupku. Dle 78 odst. 2 písm. b) ZOK se má za to, že osobami jednajícími ve shodě jsou i ovládající osoba a jí ovládané osoby. Z bodu 10. Oznámení však plyne, že Česká národní banka v dané věci k ustanovení 78 odst. 2 písm. b) ZOK nepřistupovala jako k vyvratitelné právní domněnce ( má se za to ), ale kategoricky konstatovala: osobami jednajícími ve shodě jsou podle ustanovení 78 odst. 2 písm. b) zákona o obchodních korporacích ovládající osoba a jí ovládané osoby. Obviněná z přestupku nechce polemizovat s uvedeným závěrem České národní banky (naopak jejím úmyslem bylo postupovat zcela v souladu s výkladem České národní banky), nicméně poukazuje na to, že předmětné ustanovení obsahuje vyvratitelnou právní domněnku a navíc není zřejmé, jestli se vztahuje pouze na osobu ovládající a osobu ovládanou, nebo i na osobu ovládající a osoby ovládané prostřednictvím osob ovládaných osobou ovládající. 8

9 (30) Vzhledem k uvedeným nesrovnalostem obviněná z přestupku postupovala v dobré víře tak, že České národní bance zaslala informace, z kterých při plnění informační povinnosti vycházela a jako gestora podnikání na kapitálovém trhu jí požádala o poskytnutí součinnosti za účelem řádného splnění předmětné informační povinnosti. (31) Obviněná z přestupku uvádí, že konzultace s Českou národní bankou ohledně vhodného a obezřetného postupu, resp. ohledně výkladu dotčených právních předpisů není neobvyklým postupem. V obecné rovině lze mít za to, že správné nastavení plnění jednotlivých povinností v návaznosti na komunikaci s regulátorem je z hlediska veřejného zájmu žádoucí. Obviněná z přestupku proto vnímala postup České národní banky jako vstřícný a velmi užitečný. Obdobně pak i u plnění povinnosti dle 122 ZPKT dochází v případě povinných osob ke komunikaci ohledně správného plnění, resp. postupu v souladu s výkladem České národní banky, přičemž nelze vyloučit, že v některých případech může formální splnění informační povinnosti z důvodu vyjasňování správného řešení překročit zákonem stanovenou lhůtu. Obviněná z přestupku uvádí, že v daném případě se jedná o obdobnou situaci, kdy je zřejmé, že povinná osoba povinnost plní, přičemž ale z důvodu administrativních nejasností, které mohou zčásti být na straně obviněné z přestupku, jakož i z důvodu snahy o splnění povinnosti zcela v souladu s výkladem regulátora, dochází k překročení zákonem stanovené lhůty. Obviněná z přestupku nesouhlasí s tím, že prodlení se splněním zákonné informační povinnosti činilo v daném případě 30 pracovních dnů, ale že povinnost byla materiálně splněna 6. února (32) Obviněná z přestupku nevylučuje, že z ryze formálního hlediska se může jevit, že informační povinnost nebyla splněna řádně. Z tohoto důvodu si obviněná z přestupku dovoluje uvést stručnou reflexi o tom, jestli popsaným jednáním obviněné z přestupku mohlo dojít k porušení či ohrožení zákonem chráněných zájmů. (33) Účelem informační povinnosti dle 122 ZPKT je zajistit transparenci vlastnické, resp. řídící struktury emitenta účastnických cenných papírů, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích. S uvedeným pak souvisí i možnost vlastníků účastnických cenných papírů činit informovaná rozhodnutí. V obecné rovině lze tedy konstatovat, že účelem předmětné úpravy je zajistit ochranu investorů a efektivitu trhů. Obviněná z přestupku v této souvislosti uvádí, že z okolností daného případu neplyne, že by došlo k ohrožení investorů nebo efektivity trhů. Nedošlo a dle názoru obviněné z přestupku ani nemohlo dojít k poškození práv investorů, ani žádné jiné osoby, ani k narušení fungování trhů či získání neoprávněného prospěchu ze strany obviněné z přestupku či jakékoliv jiné osoby. (34) Dle 2 odst. 1 zákona o přestupcích se za přestupek považuje zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Dle názoru obviněné z přestupku v daném případě nedošlo k naplnění materiálního aspektu přestupku, jelikož nedošlo k porušení či ohrožení zájmu společnosti. Obviněná z přestupku má za to, že nedošloli k porušení ani ohrožení zájmů chráněných příslušnými ustanoveními ZPKT, kterými jsou ochrana investorů a efektivita trhů, nelze mít za to, že jednání obviněné z přestupku porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti. 9

10 (35) Závěrem účastník řízení uvedl, že podle něho nedošlo ke spáchání přestupku, a proto by mělo být přestupkové řízení v souladu s 76 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích zastaveno. G. Vypořádání námitek účastníka správním orgánem (36) Správní orgán považuje shora uvedené námitky účastníka za nedůvodné. V zahájení řízení uvedl všechny relevantní skutečnosti, včetně účastníkem namítané konzultace, která proběhla em (dotaz , odpověď České národní banky ) 9 mezi společností AMISTA IS a Českou národní bankou. Pro úplnost Česká národní banka konstatuje, že dotaz ze dne obsahoval návrh vyplněných formulářů oznámení za společnosti Sládek GROUP, a.s., IČO , KARLŠTEJN INVEST, a.s., IČO a Private Stock Investment, a.s., IČO Česká národní banka v u ze dne v souvislosti s předloženými informacemi upozornila společnost AMISTA IS na chyby, dále pak na možné nesrovnalosti v akcionářské struktuře a na skutečnost, že je potřeba vyjasnit možné jednání ve shodě mezi jednotlivými osobami. Snahou České národní banky je, aby informace, které jsou uveřejňovány, byly jasné, pravdivé a srozumitelné, zároveň, aby byly uveřejněny v zákonem stanovených lhůtách a zákonem stanoveným způsobem, proto je vždy připravena poskytnout součinnost subjektům, které mají při plnění této povinnosti jakékoliv dotazy, na které se pak Česká národní banka snaží odpovídat v co nejkratším termínu tak, aby nedošlo ke zbytečnému prodlení. Nicméně předložením takovýchto dotazů České národní bance, nedochází ke splnění zákonem stanovené povinnosti, byť by uvedený dotaz obsahoval všechny relevantní skutečnosti. Tato oznamovací povinnost totiž není primárně určena jen pro dohledovou činnost České národní banky, ale především pro investory a ostatní účastníky kapitálového trhu. (37) Česká národní banka nesouhlasí s námitkou účastníka řízení, že nepřistupovala k výkladu ustanovení 75 odst. 2 zákona o obchodních korporacích jako k vyvratitelné právní domněnce. Jak vyplývá z výše popsaného skutkového stavu, Česká národní banka v souvislosti s dotazem účastníka řízení ze dne upozorňovala na skutečnost, že pro řádné splnění oznamovací povinnosti, se musí vyjasnit akcionářská struktura a možné jednání ve shodě. Závěr o tom, že osobou ovládající emitenta je on sám, přitom následně vyplynul právě z informací předložených samotným účastníkem řízení. V této souvislosti Česká národní banka zároveň konstatuje, že pokud účastník řízení není osobou ovládající, je s ohledem na předloženou akcionářskou strukturu na něm tuto domněnku vyvrátit, neboť je nepochybně většinovým společníkem společnosti KARLŠTEJN INVEST, a.s., která je díky 70% podílu většinovým společníkem právě v účastníkem řízení namítané společnosti BEMETT, a.s. (38) Pokud jde o polemiku účastníka řízení související s ustanovením 75 odst. 2 zákona o obchodních korporacích cit.: navíc není zřejmé, jestli se vztahuje pouze na osobu ovládající a osobu ovládanou, nebo i na osobu ovládající a osoby ovládané prostřednictvím osob ovládaných osobou ovládající, pak Česká národní banka konstatuje, že jde vždy o osoby skutečně ovládající konkrétní subjekt, čili o osoby, které mají rozhodný vliv na hlasovací práva obchodní korporace, a není přitom 9 Spis Příloha č.l

11 podstatné, jestli se jedná o přímé ovládání či o ovládání nepřímé. Skutečnost, že k ovládnutí postačí nepřímý vliv, pak výslovně upravuje ustanovení 74 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, které stanoví, že ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. (39) Podle ustanovení 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí, že osoba, která dosáhne nebo překročí zde stanovené hranice podílu na všech hlasovacích právech emitenta nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a České národní bance. Přičemž podle ustanovení 122 odst. 2 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí, že se pro účely plnění oznamovací povinnosti do podílu na všech hlasovacích právech emitenta započítávají i hlasovací práva z cenných papírů, kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v ustanovení 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Osobami jednajícími ve shodě jsou podle ustanovení 78 odst. 2 písm. b) zákona o obchodních korporacích ovládající osoba a jí ovládané osoby. Vzhledem ke skutečnosti, že účastník řízení nevyvrátil, že by nebyl osobou jednající ve shodě se společnostmi KARLŠTEJN INVEST, a.s., SDW INVEST, a.s. a BEMETT a.s., má Česká národní banka za prokázané, že získal kontrolu nad společnostmi SDW INVEST, a.s. (100 %) a BEMETT a.s. (70 %), a tím se mu přičítají i hlasovací práva Emitenta držená těmito společnostmi (2 % a 98 %). Účastník řízení je tedy osobou disponující 100 % hlasovacích práv Emitenta, uvedenou skutečnost sám potvrdil předložením oznámení podílu na hlasovacích právech způsobem upraveným v ustanovení 15 a 16 vyhlášky č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění pozdějších předpisů. (40) Správní orgán v této souvislosti odkazuje i na odbornou literaturu 10, která k této problematice mimo jiné uvádí cit.: že ustanovení 122 odst. 1 a odst. 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví základní mechanismus pro transparenci vlastnické, nebo ještě lépe řídící struktury emitenta akcií (resp. jiných účastnických cenných papírů), které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích. Ukládá totiž každému, jehož podíl na hlasovacích právech nebo základním kapitálu takového emitenta překročí stanovené limity, ať již směrem vzhůru či dolů, aby tuto skutečnost oznámil emitentovi a současně také České národní bance. Z textu jasně vyplývá, že zákon se dotýká také případného pohybu hlasovacích práv. Norma tak dopadá i na případy, kdy se nezmění majitel akcie, ale pouze osoba, která je oprávněna vykonávat hlasovací práva. To mj. umožňuje postihovat i kumulaci hlasovacích práv ve vztazích ovládané a ovládající osoby. (41) Pokud jde o tvrzení účastníka řízení o formálnosti řádného nesplnění povinnosti, pak Česká národní banka konstatuje, že oznamovací povinnost měla být splněna nejpozději , účastník řízení předložil svůj dotaz České národní bance až dne , a přesto že Česká národní banka reagovala , účastník řízení řádně splnil svoji povinnost až dne Je tak zcela nepochybné, že účastník řízení svoji povinnost stanovenou zákonem nesplnil včas. Česká národní banka souhlasí s účastníkem řízení, že účelem informační povinnosti dle ustanovení 122 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je zajistit transparenci vlastnické, resp. řídící struktury emitenta účastnických cenných papírů, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích. Ovšem informace jsou určeny pro všechny zúčastněné osoby 10 Husták, Z., Šovar, J., Franěk, M., Smutný, A., Cetlová, K., Doležalová, D. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. Vydání. Praha: C.H. Beck, 2012, 706 s. 11

12 pohybující se na kapitálovém trhu, nejen pro akcionáře, investory a Českou národní banku, a zákon jednoznačně stanoví povinnost předložit úplné informace o rozložení hlasovacích práv a identitě osob, které uplatňují vliv na výkon těchto práv, a to včas. Česká národní banka tak nesouhlasí s účastníkem řízení, že nesplněním této povinnosti v zákonem stanovené lhůtě, nemohlo dojít k ohrožení účastníků kapitálového trhu a má za prokázané, že byl naplněn i materiální znak předmětného přestupku. H. Právní kvalifikace (42) Na základě shora popsaných skutečností má tak správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení nesplnil oznamovací povinnost stanovenou v ustanovení 122 zákona o podnikání na kapitálovém trhu v zákonem stanoveném termínu, když neoznámil České národní bance ve lhůtě do , že dne dosáhl 100 % hlasovacích práv emitenta, čímž se z nedbalosti dopustil přestupku uvedeného v ustanovení 166 odst. 1 písm. i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. I. Sankce (43) Správní orgán má za prokázané, že se účastník dopustil přestupku uvedeného v ustanovení 166 odst. 1 písm. i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Za tento přestupek je správní orgán oprávněn podle ustanovení 166 odst. 5 zákona o podnikání na kapitálovém trhu uložit a) pokutu do Kč či b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku Kč. (44) Správní orgán za uvedené porušení rozhodl uložit sankci ve formě pokuty. Sankce ve formě pokuty byla správním orgánem zvolena z hlediska individuální prevence především s cílem přimět účastníka řízení, aby se do budoucna podobného jednání vyvaroval, a současně v rámci generální prevence dává správní orgán všem subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako závažné správní delikty, jejichž následkem je uložení peněžitého postihu. (45) Při určení druhu sankce a její výměry vychází správní orgán z ustanovení 192 odst. 2 a odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve znění účinném do a přihlíží tak k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, popřípadě též k délce trvání porušení právní povinnosti, finanční situaci fyzické osoby, významu neoprávněného prospěchu této osoby, pokud jej lze stanovit, ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, součinnosti této osoby v řízení o přestupku a k již dříve spáchaným přestupkům. (46) Pokuta musí být individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích účinků, a to účinku preventivního i represivního. (47) Z hlediska závažnosti je nutno hodnotit protiprávní jednání účastníka jako méně závažné, neboť s cennými papíry emitenta, které jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu společnosti Burza cenných papírů Praha, a.s., nebylo 12

13 v posledním půlroce na tomto trhu obchodováno. (48) Co se týká způsobu spáchání předmětného správního deliktu, účastník se jej dopustil omisivním jednáním, tedy nečinností nebo opomenutím ve chvíli, kdy právní norma vyžaduje aktivní jednání účastníka řízení. (49) Výše popsané jednání má charakter tzv. ohrožovacího přestupku tzn., že jeho následkem je již samotné ohrožení zájmů chráněných zákonem, tedy transparenci vlastnické, resp. řídící struktury emitenta, jehož cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích. Účinek v podobě vzniku škody netvoří znak skutkové podstaty zjištěného přestupku. (50) Jako polehčující okolnost správní orgán při určení výše pokuty zohlednil skutečnost, že účastník řízení nebyl nikdy v minulosti správním orgánem trestán. Správní orgán rovněž přihlédl ke skutečnosti, že jakmile účastník zjistil, že pravděpodobně porušuje právní předpisy, požádal správní orgán o stanovisko. Aktivní jednání účastníka řízení považuje správní orgán za velmi významnou polehčující okolnost. Stejně tak jako skutečnost, že účastník řízení splnil oznamovací povinnost před zahájením správního řízení. (51) Při úvaze o konkrétní výši pokuty vzal správní orgán v úvahu též majetkové poměry účastníka řízení, který je například 100% vlastníkem společnosti KARLŠTEJN INVEST, a.s., jejíž zisk po zdanění v roce 2015 činil Kč a v roce 2016 pak Kč. Pokuta uložená účastníkovi řízení při dolní hranici zákonné sazby tak dle názoru správního orgánu splní svou represivní funkci a částečně bude působit i preventivně, neboť tím správní orgán dává nejen účastníkovi řízení, ale i dalším subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako porušení právních předpisů, které nebude ze strany správního orgánu ani v budoucnu tolerováno. (52) Ze všech výše uvedených důvodů rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. II. Náhrada nákladů řízení (53) Podle ustanovení 79 odst. 1 zákona o přestupcích uloží správní orgán občanovi, který byl shledán vinným z přestupku, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Paušální částka je stanovena prováděcím předpisem k zákonu o přestupcích, kterým je vyhláška č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částky nákladů řízení o přestupcích ve znění pozdějších předpisů ve znění účinném do Z ustanovení 1 odst. 1 této vyhlášky vyplývá, že paušální částka nákladů přestupkového řízení, kterou je povinen občan nahradit, činí Kč. (54) Vzhledem ke skutečnosti, že účastník byl, jak vyplývá z výše uvedeného, shledán vinným z přestupku, uložil mu správní orgán povinnost nahradit náklady tohoto přestupkového řízení paušální částkou ve výši Kč. 13

14 P O U Č E N Í Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad dle 6 odst. 3 zákona o dohledu k bankovní radě České národní banky, prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, Praha 1, a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky 14