ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

Transkript

1 *UOHSX007GHIU* UOHSX007GHIU ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0525/2015/VZ-23838/2015/523/LSt Brno 19. srpna 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jehož se dopustil zadavatel Česká republika Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO , se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky Vzdělávání zaměstnanců implementační struktury OP VK a OP VaVpI v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne a uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne pod ev. č , na kterou byla dne s vybraným uchazečem SOFO Group a.s., IČO , se sídlem Ovocný trh 572/11, Praha 1, uzavřena smlouva, vydává podle 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Zadavatel Česká republika Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO , se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1 se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona ve spojení s 147a odst. 2 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dostupném z adresy nabidkagordion/zakazka.seam?mode=dokumenty&cid=147 dodatek

2 č. 1 smlouvy ze dne na předmět plnění veřejné zakázky Vzdělávání zaměstnanců implementační struktury OP VK a OP VaVpI zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne a uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne pod ev. č , uzavřený s vybraným uchazečem SOFO Group a.s., IČO , se sídlem Ovocný trh 572/11, Praha 1, dne , do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne , ale dodatek č. 1 smlouvy na uvedeném profilu zadavatele uveřejnil až dne II. Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli Česká republika Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO , se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1 ukládá podle 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. ODŮVODNĚNÍ 1. Dne odeslal zadavatel Česká republika Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO , se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1 (dále jen zadavatel ) k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky Vzdělávání zaměstnanců implementační struktury OP VK a OP VaVpI, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne pod ev. č (dále jen veřejná zakázka ). Zadavatel má v případě zadávání veřejné zakázky postavení veřejného zadavatele podle 2 odst. 2 písm. a) zákona, neboť ministerstvo je ve smyslu 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, organizační složkou státu. 2. Předmětem veřejné zakázky je podle bodu II.1.5) oznámení o zakázce poskytnutí služby komplexní organizace a zajištění vzdělávacích kurzů včetně zajištění webového portálu pro registraci, správu, vyhodnocování a reportování vzdělávacích služeb účastníků vzdělávání. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle bodu II.2.1 činila ,- Kč bez DPH. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil ekonomickou výhodnost nabídky. 3. Zadavatel dne uzavřel na předmět plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem SOFO Group a.s., IČO , se sídlem Ovocný trh 572/11, Praha 1 (dále jen vybraný uchazeč ) smlouvu. 4. Zadavatel dne uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 smlouvy, který upravil její článek III. Cena a platební podmínky, body 1-3 tak že změnil výši DPH dle platných předpisů a dále z textu smlouvy vypustil částku s DPH. 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), jako orgán příslušný podle 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání 2

3 postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. 6. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0523/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. 7. Podle 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení. K povinnosti zadavatele uveřejnit na svém profilu dodatek č. 1 smlouvy na plnění veřejné zakázky 8. Dle 17 písm. x) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis. 9. Podle 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. 10. Podle 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne Kč bez DPH, b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona. 11. V šetřeném případě zadavatel odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky k uveřejnění do informačního systému o veřejných zakázkách dne Dne nabyl účinnosti zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen novela zákona ), který do zákona včlenil nové ustanovení 147a, jež stanovuje zadavatelům povinnost uveřejnit na profilu zadavatele uzavřené smlouvy na veřejné zakázky včetně všech jejích změn a dodatků. Zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem dne a dodatek č. 1 smlouvy dne , tj. po nabytí účinnosti novely zákona. Jak bude odůvodněno níže, zadavatel na svém profilu dodatek č. 1 smlouvy ve stanovené 15 denní lhůtě neuveřejnil. 12. Úřad při právním posouzení věci vycházel předně ze znění bodu 1. přechodných ustanovení novely zákona, podle něhož se zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Zadáváním se přitom podle 17 písm. m) zákona rozumí postup zadavatele až do uzavření smlouvy nebo zrušení 3

4 zadávacího řízení. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že při použití jazykového výkladu je nepochybné, že uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků již není součástí zadávání. 13. Zadávání v daném případě zadavatel ukončil dne , kdy uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu. Uveřejňování smluv, jejích změn a dodatků podle 147a zákona již není zadáváním veřejné zakázky, ale jedním z dalších postupů, který musí zadavatel dodržet poté, co byla zakázka zadána. Zadavatel sice dokončil zadání veřejné zakázky podle dosavadních právních předpisů, avšak na jeho další postup již plně dopadají ustanovení novely zákona. Novela zákona je účinná od , tudíž další kroky zadavatele po zadání zakázky dne již měly být v souladu s touto novelou. 14. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zadavatel je povinen uveřejnit jak smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn, tak i její dodatky. Přestože zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zahájeno před účinností předmětné novely zákona, zadavatel je povinen postupovat podle 147a odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona a uzavřený dodatek č. 1 smlouvy v zákonem stanovené 15 denní lhůtě uveřejnit (tj. v souladu s právní úpravou účinnou v době jeho uzavření), neboť zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem a uveřejnění dodatku této smlouvy je samostatnou povinností související se zadávacím řízením, které již bylo ukončeno. 15. K výše uvedenému Úřad dále v obecné rovině odkazuje na důvodovou zprávu k novele zákona, jejímž cílem bylo zvýšit transparentnost zadávání veřejných zakázek. V důvodové zprávě je k 147a zákona uvedeno, že: Velkým přínosem pro transparentnost a veřejnou kontrolu je však publikace všech smluv, které zavazují zadavatele, a na jejichž základě jsou vypláceny veřejné prostředky. Úřad konstatuje, že smyslem tohoto ustanovení je tedy umožnit veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků, a to u všech uzavíraných smluv. Dodatky ke smlouvě jsou v souladu s obecnou právní teorií dodatečnou dohodou smluvních stran, kterou se mění původní smluvní vztah a ten je nutno nadále interpretovat pouze ve znění předmětného dodatku. Jelikož jednotlivými dodatky ke smlouvám může docházet ke změně práv a povinností mezi smluvními stranami, a k dalšímu vynakládání veřejných prostředků, bylo by tedy proti smyslu a účelu tohoto ustanovení, kdyby zadavatel nebyl povinen uveřejnit nově uzavřené dodatky. 16. Úřad dále konstatuje, že na tento případ nelze aplikovat výjimku zakotvenou v 147a odst. 2 písm. a) ani b) zákona, a proto zadavatel měl povinnost smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření na svém profilu dostupném z adresy (dále jen profil zadavatele ) uveřejnit. 17. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že dne uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky. Z výpisu z profilu zadavatele dále plyne, že dodatek č. 1 smlouvy zde byl uveřejněn dne Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zadavatel uveřejnil dodatek č. 1 smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky na svém profilu 21. den od jeho uzavření. Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen dodatek č. 1 smlouvy uveřejnit do 15 dnů od data jeho uzavření, tedy nejpozději dne , avšak učinil tak až dne (tedy po uplynutí zákonné lhůty), porušil tak ustanovení 147a odst. 1 zákona ve spojení s 147a odst. 2 zákona, když 4

5 dodatek č. 1 ke smlouvě na veřejnou zakázku neuveřejnil do 15 dnů od data jeho uzavření. Úřad konstatuje, že cílem uveřejňování smluv včetně všech změn a dodatků je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky ze strany veřejnosti. Důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 19. Úřad považuje ve smyslu ustanovení 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu dodatek č. 1 smlouvy uzavřený s vybraným uchazečem na předmět plnění veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. K uložení pokuty 20. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. 21. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 22. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že v rozporu s ustanovením 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 smlouvy ze dne na předmět plnění veřejné zakázky, uzavřený s vybraným uchazečem dne , do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne , ale učinil tak až dne Podle 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání správního deliktu) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 24. Podle ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina ) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty. 25. V tomto případě došlo před vydáním tohoto příkazu s účinností ke dni ke změně ustanovení 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm 5

6 dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. 26. V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne K uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě došlo dne , přičemž ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne , kdy marně uplynula lhůta 15 dnů pro uveřejnění dodatku smlouvy na profilu zadavatele. Správní řízení je v souladu s 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla. 27. Podle 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do Kč, jde-li o správní delikt podle 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona. 28. V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, za nějž lze v souladu s citovaným ustanovením 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do Kč. 29. Podle 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 30. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující. 31. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu závažnost správního deliktu, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne ). 6

7 32. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby zadavatel včas uveřejnil dodatek smlouvy na plnění veřejné zakázky a umožnil tak veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků. Úřad předmětnou uveřejňovací povinnost považuje pro kontrolu postupu zadavatele za stěžejní, neboť publicita výsledku zadávacího řízení v širším smyslu souvisí s jeho transparentností. 33. Úřad z hlediska způsobu spáchání uvádí, že zadavatel se správního deliktu dopustil tím, že neuveřejnil dodatek č. 1 smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky ve lhůtě stanovené zákonem, přičemž pozdním uveřejněním dodatku smlouvy došlo k narušení výše popsaného zájmu chráněného zákonem, tj. možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele. Úřad z hlediska intenzity porušení uvádí, že zadavatel na svém profilu dodatek č. 1 smlouvy uveřejnil 6. den poté, co uplynula zákonná lhůta k jeho uveřejnění. Z tohoto hlediska se vzhledem k délce doby, kdy dodatek č. 1 smlouvy nebyl k dispozici veřejnosti, jedná o porušení nízké intenzity a Úřad tuto okolnost považuje za polehčující při stanovení výše pokuty. Úřad však nemůže odhlédnout od skutečnosti, že se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na služby s předpokládanou hodnotou ve výši ,- Kč bez DPH (celková cena veřejné zakázky není známa, neboť byla uzavřena rámcová smlouva na předmět plnění veřejné zakázky), kde je zájem na veřejné kontrole vysoký, přičemž Úřad zde vychází z přímé úměry, že čím vyšší je hodnota veřejné zakázky, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole. 34. Z hlediska následků správního deliktu Úřad uvádí, že jako polehčující okolnost hodnotí samotný obsah dodatku č. 1 smlouvy, jenž je spíše technického charakteru (viz bod 4. odůvodnění tohoto příkazu), a proto jeho pozdní uveřejnění představuje méně závažný zásah do objektu chráněného předmětnými zákonnými ustanoveními, tedy do možnosti veřejné kontroly vynakládání veřejných prostředků zadavatelem. 35. Úřad ke konkrétnímu významu závažnosti správního deliktu v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob, následky a okolnosti spáchání správního deliktu, včetně intenzity ohrožení právem chráněného zájmu, přičemž společenská škodlivost správního deliktu (tedy závažnost) dosahuje především při zohlednění polehčujících okolností uvedených v bodech 33. a 34. odůvodnění tohoto příkazu nízkého stupně závažnosti. 36. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda uložená pokuta nemůže nepříznivě ovlivnit hospodaření zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Úřad dospěl k závěru, že pokuta uložená v této výši není způsobilá negativně ovlivnit působení zadavatele, který je organizační složkou České republiky. 37. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti. 38. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu. 7

8 39. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo. POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podle 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. otisk úředního razítka JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda Obdrží Česká republika Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 529/5, Praha 1 Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 8