Ústavní vývoj a ústavní systém ČR

Transkript

1 Ústavní vývoj a ústavní systém ČR Ústavní vývoj v letech Mgr. Petr Čechák, Ph.D @vsfs.cz

2 Periodizace ústavního vývoje v letech I) od roku 1848 do vzniku Československa ( ) II) období tzv. První republiky ( ) III) od tzv. Druhé republiky do února 1948 ( ) IV) období komunistického režimu ( ) V) od listopadu 1989 do vzniku samostatné ČR ( ) Ad I) Období let do roku 1848 bylo Rakousko absolutistická monarchie Od tohoto roku do prvních desetiletí 20. století dvě tendence 1) integrace katalogu základních práv do ústavního pořádku 2) snaha o posílení demokratické legitimity státu (celková demokratizace přechod k vládě lidu)

3 Dubnová (Pillersdorfova) ústava (1848) oktrojovaná ústava, která zůstala jen projektem - měla oslabit postavení císaře ve prospěch lidu - zakotvovala soubor lidských práv - Čechy a Morava jako pouhé provincie říše Ústava umožnila svolání Kroměřížského sněmu (byl rozehnán) Březnová (Stadionova) ústava (1849) vyhlášena v březnu 1849 císařským manifestem - posílení moci panovníka - zákonodárná moc Říšský sněm spolu s císařem - jednotné státní občanství - katalog lidských práv a zrušení poddanství

4 Sivestrovské patenty 1851 zrušení ústavy a obnova absolutismu období tzv. Bachova absolutismu Říjnový diplom (1860) návrat k parlamentarismu příprava nové ústavy Únorová (Schmerlingova) ústava (1861) Říšské zastupitelstvo dvě komory 1) panská sněmovna tvořena péry jmenovanými doživotně císařem 2) poslanecká sněmovna poslanci delegování zemskými sněmy Patnáct zemských sněmů volených podle kurií Ústava zrušena 1865 (poté Rakousko-Uherské vyrovnání 1867)

5 Prosincová ústava (1867) pět základních zákonů platila až do zániku monarchie tato ústava byla řádně schválena Říšskou radou (nebyla tedy oktrojovaná jako předchozí ústavy) ústava zavádí Rakousko-Uherský dualismus (rozdělení monarchie na dvě části nadále tedy existuje jako reálná unie Předlitavska a Zalitavska ) zakotvení občanských práv Říšská rada panská a poslanecká sněmovna Říšský soud (ústavní soud)

6 Vývoj volebního práva v rámci monarchie zavedení volebního práva do zemských sněmů (volba do Říšského sněmu nepřímá (členy volí poslanci zemských sněmů) kuriální volební systém tři poté čtyři kurie volební censy 1) kurie velkostatkářů 2) kurie měst a obchodních komor (poté rozdělena na dvě) 3) kurie venkovských obcí 1873 přímé volby do Říšské rady 1882 Taafeho novela volebního řádu (rozšíření volebního práva) Badeniho volební reforma zavedena pátá kurie zde se nepožaduje majetkový census (volí i dělnictvo a nemajetní) 1907 všeobecné volební právo (jen pro muže) aktivní volební právo: muži starší 24 let, pasivní: muži starší 30 let

7 Ad II) Období První republiky Vznik samostatného státu Tříkrálová deklarace (6. ledna 1918) požadavek českých poslanců na sebeurčení a společný stát se Slováky Orgány usilující o uskutečnění ideje společného státu: 1) Československá národní rada v Paříži (T. G. Masaryk, E. Beneš, M. R. Štefánik) 2) Národní výbor (A. Švehla, K. Kramář, A. Rašín) Pittsburská dohoda ( ) Slováci žijící v USA se hlásí k myšlence společnému státu

8 léto 1918 Československá národní rada uznána mocnostmi Dohody za oficiální zástupce budoucího Československého státu 26. září 1918 Československá národní rada přetvořena na prozatímní vládu (Masaryk, Beneš, Štefánik) 18. října Washingtonská deklarace odmítnutí setrvání v rámci svazku monarchie (deklarace byla adresována prezidentovi USA ten ji předal vládě Rakousko-Uherska) 28. října 1918 prohlášení nezávislosti československého státu (dosud neurčena státní forma) 30. října Martinská deklarace (Slováci se hlásí k vytvořenému státu)

9 Recepční norma zákon č. 11/1918 Sb. Prohlášení (konstatování) existence samostatného státu Státní diskontinuita Kontinuita právního řádu (přebírá i systém státních orgánů) kontinuita znamená i akceptaci právního dualismu Národní výbor československý nejvyšší orgán moci zákonodárné a výkonné spolupracuje s prozatímní vládou v Paříži

10 Prozatímní ústava zákon č. 37/1918 Sb. (13. listopad 1918) Prozatímní dokument podle něhož má fungovat nově vzniklý stát do vytvoření definitivní ústavy Československý stát jako parlamentní republika Národní shromáždění jedna komora 256, poté 270 členů (složení podle výsledků voleb do Říšské rady v roce 1911) Vláda (17 členů) odpovědná Národnímu shromáždění Prezident republiky jím zvolen T. G. Masaryk

11 Stanovení hranic výsledek mezinárodních smluv Versailleská mírová smlouva (hranice s Německem) Saint-Germainská smlouva (hranice s Rakouskem) doplněno ustanovení o připojení Podkarpatské Rusi Trianonská smlouva (hranice s Maďarskem) Sévreská smlouva (hranice s Polskem)

12 Ústavní listina z roku 1920 ústavní zákon č. 121/1920 Sb. deset úvodních článků (Ústavní soud) a 134 paragrafů Hlava první - Základní ustanovení lid zdrojem veškeré moci, dělba moci, zásada legality demokratický charakter státu Podkarpatská Rus je součástí státu s nejširší autonomií Hlava druhá - Moc zákonodárná Národní shromáždění Poslanecká sněmovna (300 poslanců - voleni na 6 let) Senát (150 senátorů - voleni na 8 let) Stálý výbor (24 členů) jednal o otázkách mezi schůzemi komor ty jen dvakrát do roka (tzv. sesiový systém)

13 Hlava třetí Moc výkonná a) Prezident republiky občan starší 35 let, volen oběma komorami NS na 7 let všechny úkony vyžadují kontrasignaci b) Vláda odpovídá Poslanecké Sněmovně, jmenována prezidentem republiky Hlava čtvrtá - Moc soudní Nejvyšší správní soud silné postavení Hlava pátá katalog základních práv a svobod Hlava šestá ochrana menšin (rasových, národnostních aj.) Nedostatky ústavy Ústava založena na ideji čechoslovakismu Autonomie Podkarpatské Rusi reálně neprovedena

14 Ad III) Od druhé republiky do Února 1948 Mnichovská dohoda a Druhá republika Mnichovská dohoda (29. září 1938) odtržení Sudet od ČSR a přičlenění k Německu Vídeňská arbitráž (2. listopadu) přičlenění jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi k Maďarsku Druhá republika (30. září března 1939) ústavní zákon č. 330/1938 Sb. vládě a prezidentovi propůjčeno právo vydávat tzv. prezidentské dekrety jako normativní akty bez spoluúčasti Národního shromáždění abdikace E. Beneše na funkci prezidenta republiky (5. října 1938)

15 Slovenský stát ústavní zákon č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenské země ústavní zákon č. 328/1938 Sb., o autonomii Podkarpat. Rusi - faktická změna z unitárního státu až na konfederaci změna názvu na Česko-Slovensko 14. března 1939 samostatnost Slovenského státu (Slovenský sněm jej prohlásil zákonem č. 1/1939 Sb.) Schutzvertrag ochranná smlouva s Německem Slovenská ústava Slovenský sněm (80 poslanců volených na 5 let), prezident a vláda Státní rada (poradní orgán prezidenta jím jmenovaný) každý občan povinně přísluší do některého ze šesti stavů Slovenské národní povstání Sloven. národní rada

16 Protektorát Čechy a Morava 15. března 1939 podepsán protokol souhlasu s okupací a předáním osudu s Československa do rukou německého Vůdce a říšského kancléře 16. března 1939 výnos Vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (publikován jako zákon č. 75/1939 Sb.) zánik suverenity zbytku Československa (po odtržení Slovenska) (Protektorát byl jen součástí Velkoněmecké říše)

17 Prozatímní státní zřízení Období dekretální normotvorby (červenec 1940 říjen 1945) dekrety vydává prezident se souhlasem exilové vlády (úst. dekret č. 2/1940 o prozatímním výkonu moci zákonodárné) celkem vydáno 143 prezidentských dekretů (48 z nich v exilu) dekretálně řešeno fungování exilové vlády i obnova hospodářství a fungování státu po osvobození Československa Úprava majetkových vztahů 1) neplatnost některých majetkoprávních úkonů (dekret č. 5/1945 Sb. dekret zaváděl i tzv. národní správu) 2) konfiskace a rozdělení zemědělského majetku (dekret č. 12/1945 Sb.) 3) konfiskace nepřátelského majetku (dekret č. 108/1945) Úprava (zbavení) československého občanství zbavení občanství ex lege skupinově - dekret č. 33/1945 Sb.

18 Trestněprávní odpovědnost Lidové soudy - orgány soudící činy, k nimž došlo za doby okupace ze strany Němců, Maďarů, zrádců, kolaborantů atd. tzv. velký a malý retribuční dekret (dekret č. 16/1945 Sb. a 138/1945 Sb.) Odsun většiny německého obyvatelstva Zákon č. 115/1945 Sb., o právnosti jednání souvisejícím s o znovunabytí svobody Čechů a Slováků beztrestné činy v odboji i odplata za vytrpěné bezpráví Ústavní dekret č. 11/1944 Úředního věstníku, o obnově právního pořádku kontinuita s právem první republiky Doba nesvobody (od 30. září 1938 do 9. května 1945) Ratihabice potvrzení platnosti všech prezidentských dekretů Říjen 1945 ustavení Prozatímního národního shromáždění Ústavodárné shromáždění mělo přijmout novou ústavu

19 Ad IV) Období komunistického režimu 25. únor 1945 doplnění vlády po demisi nekomunistických ministrů a faktické převzetí vlády komunisty Ústava 9. května (ústavní zákon č. 150/1948 Sb.) Československo republika dvou rovnoprávných národů Národní shromáždění jednokomor. parlament 300 členů Snaha o zlidovění soudnictví zavedení soudců z lidu Slovensko Slovenská národní rada (normotvorba) Sbor pověřenců (moc výkonná) Rozdíl mezi ústavou de iure a de facto katalog lidských práv, jenž v ústavě měl jen formální význam Politické procesy Mgr. Petr Čechák, Ph.D., 22662@vsfs.cz ::

20 Socialistická ústava (ústavní zákon č. 100/1960 Sb.) Ústava uzákonila vedoucí úlohu komunistické strany (KSČ) Zásada demokratického centralismu Další omezení moci slovenských orgánů ač ty zachovány Národní výbory orgány veřejné správy Pražské jaro, srpen 1968 a normalizace Pražské jaro - idea socialismu s lidskou tváří uvolňování politických poměrů (Alexander Dubček) 21. srpen 1968 vpád vojsk Varšavské smlouvy Normalizace snaha o obnovu poměrů, které byly před Pražským jarem s pouze dílčími změnami Mgr. Petr Čechák, Ph.D., 22662@vsfs.cz ::

21 Federalizace Československa ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci Koncepce tří suverenit (trojí občanství) Dělba pravomocí mezi federaci a členské státy Federální shromáždění Sněmovna lidu 200 poslanců Sněmovna národů po 75 poslancích české a slovenské národnosti; zákaz majorizace Slovenská národní rada 150 poslanců Česká národní rada 200 poslanců V čele národních rad i Federálního shromáždění stálo předsednictvo zákonodárná opatření Mgr. Petr Čechák, Ph.D., 22662@vsfs.cz ::

22 V) Od listopadu 1989 k samostatné ČR Po 17. listopadu 1989 přechod k demokratickému režimu Svobodné volby Václav Havel zvolen prezidentem Odstranění zakotvení vedoucí úlohy KSČ Změna koncepce vlastnických vztahů Zavedení obcí jako jednotek místní samosprávy Zrušení Národní fronty Posílení postavení českých a slovenských orgánů na úkor orgánů federálních Zakotvení Listiny Základních práv a svobod do právního řádu Vznik Ústavního soudu Mgr. Petr Čechák, Ph.D., 22662@vsfs.cz ::

23 Rozpad federace Česká a Slovenská federativní republika (ČSFR) (1990 změněn dosavadní název státu a byl přijat na tento název) Dohoda české a slovenské politické reprezentace na rozdělení federace na dva samostatné státy (v druhé polovině roku 1992) možnost uspořádání referenda nebyla využita převod dalších pravomocí z federace na republiky (ústavní zákon č. 493/1992 Sb.) dohoda na dělení majetku územní princip věci nemovité a část věcí movitých dělba v poměru 2:1 ve prospěch ČR - ostatní aktiva a pasiva (k dělení došlo na základě ústavního zákona č. 541/1992 Sb.)

24 Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky (přijata v červenci 1992 jako základní krok slovenské svrchovanosti) ústavní zákon č. 460/1992 Sb. Ústava Slovenské republiky (přijata s účinností od 1. října 1992 de facto již jako ústava samostatného státu) ústavní zákon č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské federativní republiky zánik federace k 1. lednu 1993 Prosinec 1992 přijata Ústava České republiky (jako ústava samostatného státu nabyla účinnosti dne 1. ledna 1993)