Mapa prvního závodu v Èeskoslovensku Pohár mìsta Zlína, I. roèník Foto: archiv

Transkript

1

2 Mapa prvního závodu v Èeskoslovensku Pohár mìsta Zlína, I. roèník Foto: archiv

3 Úvod, Poznámky autorù Úvod autor: Ivan Matìjù Vážení sportovní pøátelé a ètenáøi, otevíráte publikaci, která by nám mìla trochu pøipomenout 50. výroèí vzniku orientaèního bìhu v Èeské republice. Padesátka je takové výroèí, které se ve slušných spoleènostech obvykle slaví, kdy se zavzpomíná na dobré i zlé, ale spíše na to první, pøipomeneme si jak šly roky, pokloníme se otcùm zakladatelùm a oceníme úspìšné protagonisty. A vìzte, že je za èím se ohlížet, na co vzpomínat a koho poklepat po ramenou. Vždy se jednalo o rychlý rozvoj orientaèního sportu, který zapoèal vložením soutìžních prvkù do turistiky, pokraèoval pøes vznik samostatného odvìtví, až k dnešnímu Èeskému svazu orientaèního bìhu s právní subjektivitou s øadou èinností a povinností obèanského sdružení, které zastøešuje pestrou škálu odvìtví orientaèního sportu, sdružuje na 250 oddílù, klubù a dalších korporací s desetitisícovou èlenskou základnou. Èeský orientaèní bìh se mùže chlubit tím, že patøil v r k deseti zakládajícím èlenùm mezinárodní federace orientaèního bìhu - IOF, naši reprezentanti pravidelnì startují na MS a JMS v OB a LOB, jsme v popøedí rozvoje další discipliny - MTBO, nebo jedním ze zakladatelù a nejvìtších propagátorù nové discipliny - parkového OB, který spoleènì s lyžaøským OB si dùraznì øíká o zaøazení do programu olympijských her. Ve zkratce se dá øíci, že orientaèní bìh se stal klasickým sportovním odvìtvím, které má svá pravidla, soutìže, trenéry, závodníky, rozhodèí, kartografy, pøíznivce, široký obsah i mnoho forem, od rekreaèního pojetí pøes výkonnostnì - soutìžní charakter až po vrcholový sport, kde se OB pøedstavuje jako technicky a fyzicky nároèná vytrvalostní disciplína. A to jsem strašnì rychle pøeskoèil ty aspekty našeho sportu, pro který ho miluje znaèná èást pøíznivcù jako jsou: pøirozený pohyb ve zdravém lesním prostøedí, skloubení bìhu a správné orientace, možnost provozování od útlého vìku do pozdního stáøí, krásné pøírodní scenérie kde každý závod je originál. Je potìšitelné, že v uplynulém padesátiletí se nejednalo o vývoj izolovaný, a že i pøes urèité pøešlapování a dílèí zaváhání se orientaèní sport dále rozvíjí. Nakonec o tom pojednávají kapitoly naší publikace. Pøeji zejména mladším ètenáøùm, kteøí jsou zdatnými uživateli moderních technologií a opojeni érou komixù, aby tuto roèenku hned neodhazovali, ale aby ji spíše založili na správné místo a tøeba si ji sami, nebo svým dìtem a svìøencùm, pøeèetli v roce 2025 nebo 2050, až se bude honosnì oslavovat 100 let OB. Správný sport má mít nejen svá pravidla, své soutìže, své pøedsedy a pøedstavitele, své trenéry a rozhodèí, své reprezentanty, ale i svou historii a tradice, své mistry svìta, medailisty i své kronikáøe V závìru tedy dovolte, abych jménem Èeského svazu orientaèního bìhu podìkoval všem, kteøí se jakoukoli smysluplnou èinností zasloužili o rozvoj našeho sportovního odvìtví - orientaèního sportu a pøeji všem, aby nám v další padesátce kontroly lépe naskakovaly. Ivan Matìjù generální sekretáø Èeského svazu orientaèního bìhu Poznámky autorù autor: Jan Žemlík Tato publikace dokumentuje 50 let historie èeskoslovenského a èeského orientaèního bìhu. Vznikla pod patronací Èeského svazu orientaèního bìhu - ÈSOB. Èeská republika jako samostatný stát existuje od roku Èeský svaz OB vznikl rozdìlením èeskoslovenské organizace OB koncem roku Od té doby svaz vystupuje jako samostatný èlen IOF, stejnì jako svaz slovenský. 50 let OB v ÈR 3

4 Obsah V letech byl èeskoslovenský OB øízen jedním centrálním orgánem. V urèitém období byly funkèní i dva národní orgány, které byly centrálním orgánem zastøešeny. Èeskoslovensko ale vystupovalo na mezinárodním poli jako jednotný celek. Je nyní obtížné zpìtnì oddìlit úspìchy èeské od slovenských. Jak mìøit úspìch smíšené štafety? Podle poètu zástupcù? Podle jejich relativní úspìšnosti na úsecích? Byly to zkrátka úspìchy spoleèné. Proto zde uvádíme všechny, vèetnì tìch více èi ménì slovenských. Vždy naše spoleèná historie byla a je pouze jedna, je to historie našeho sportu a našich spoleèných zájmù. To, co se stalo, se již nezmìní. Autoøi pøedpokládají, že tento jejich názor je a bude vlastní obìma stranám, že všichni ètenáøi tuto skuteènost pochopí a budou ji budou respektovat. Dìkujeme. Použité zkratky IOF Mezinárodní federace OB International Orienteering Federation TCH mezinárodní oznaèení IOF pro Èeskoslovensko CZE mezinárodní oznaèení IOF pro Èeskou republiku Ostatní použité zkratky jednotlivých státù jsou užívány dle IOF EOC Mistrovství Evropy Europa Orienteering Championship WOC Mistrovství svìta World Orienteering Championship WMOC Mistrovství svìta veteránù World Masters Orienteering Championship WOC Ski Mistrovství svìta LOB J WOC Juniorské mistrovství svìta J WOC Ski Juniorské mistrovství svìta LOB EC Evropský pohár Europa Cup WC Svìtový pohár World Cup EC Ski Evropský pohár LOB WC Ski Svìtový pohár LOB EYC Mistrovství Evropy dorostu A WOC Akademické mistrovství svìta PWT svìtová série parkových OB Park World Tour MTBO OB na horských kolech Mountain Bike Orienteering Oznaèení závodù WC a WC Ski: WC 94/6+7 roèník 1994, šestý a sedmý závod v roèníku Obsah Úvod... 3 Poznámky autorù... 3 Obsah... 4 Èeské kontroly... 5 Jak šly roky IOF a Èeskoslovensko (Èeská republika) Výstroj a výzbroj v historii Mapy, mapy, mapy Lyžaøský orientaèní bìh Mountain Bike Orienteering Horský OB, sportovní trekking a rogaining Park vèera, dnes a zítra ROB vèera a dnes Centrum historie OB A co na to já? Zpovìï reprezentanta Zdenìk Nìmec Faktografie: Øídící orgány OB Naši reprezentanti Mistøi republiky Vítìzové žebøíèkù Anketa Orientaèní bìžec roku Závìr let OB v ÈR

5 Èeské kontroly kapitola 1 Èeské kontroly autor: Jan emlík Popsat v krátkosti historii 50 let vývoje sportu snad není ani mo né. Proto jsem se omezil na heslovitý a chronologický pøehled nejvýznamnìj ích událostí v historii èeského OB. Nìkteré detaily jsou zvýraznìny na drobných støípcích z Poháru mìsta Zlína, jako pøedstavitele tradièního závodu v období celých 50. let. Nejprve byly orientaèní závody (OZ) zaèlenìny pod odvìtví turistiky. V roce 1968 vznikl v na í republice nový, samostatný sport s vlastním vedením - orientaèní bìh, který je od roku 1992 v Èeské republice øízen Èeským svazem orientaèního bìhu. Tolik slov úvodem a nyní k jednotlivým rokùm. V1950U První orientaèní závod - pozdìji orientaèní bìh v Èeskoslovensku. Závod byl odstartován v Chøibech, u chaty Na Bunèi. Tam se 22. øíjna 1950 se lo na vìèný ruch, vìèná nespokojenost. Dokázal to opìt novinkou, uskuteènìním orientaèního závodu. V1951U První kolení organizátorù OZ v Prachovských skalách. PMZ - úèast závodníkù z jiných krajù Brno, Nitra, È. Budìjovice, mapa fotokopie 1:75 000, èernobílá. V1952U První oficiální propozice OZ v èasopise Turistika a horolezectví. První zimní OZ; poøadatel TJ Gottwaldov, Soláò, Vsetínské vrchy. Zavedena pøeborová linie v OZ - pøebory jednot, okresù, krajù. První Mistrovství ÈSR v OZ - Jihlava, Èeøínek. Ustavení Komise OZ pøi ústøedí turistiky pøedseda Ing. Èermák z Prahy. Ohlasy na Mistrovství z tisku: Normální turista chodí, nebìhá. Co v ak øíci tomu, e nìkteøí do cíle pøibíhali, jako by chtìli zlomit rekord v pøespolním bìhu? V1953U První noèní OZ - TJ Gottwaldov, Tesák, Hostýnské hory, dal í v Praze. První OZ jednotlivcù - Tatran Bystøice p/host., Vizovické hory. Soutì ní øád byl vydán poprvé tiskem: mu i mají tra km, povinná zátì 12 kg. Vítìzná hlídka PMZ Kubíèek, Jaro, Zapletal, Sokol Kromìøí. Foto: archiv 200 závodníkù a poøadatelù, kteøí tak zahájili éru orientaèního bìhu v èeských zemích. PMZ - Pohár mìsta Zlína (Pohár Gottwaldova) je tradièní orientaèní bìh v Èeské republice a jeden z nejstar ích OB na svìtì. Sokolské noviny 1950: Sokol Svit Gottwaldov patøí mezi ty sokolské jednoty, které se øídí heslem 50 let OB v ÈR Definice OZ: Orientaèní závod je turistický, polní závod 3èlenných hlídek soutì ících v orientaci a rychlosti. Jde o rychlý postup neznámým terénem od kontroly ke kontrole; vy aduje spolehlivý výkon s pøítì í, v ka dém poèasí a ka dém terénu. V1954U V OZ zavedeny výkonnostní tøídy - dle umístìní hlídky na pøeborových závodech. Byli jmenovaní první rozhodèí v OZ. V Pezinku probìhly první tafetové OZ ètyøèlenné tafety - je tì s brannými prvky. #

6 Èeské kontroly kapitola 1 TJ Jiskra Gottwaldov vìnovala pro 5. roèník PMZ Putovní pohár pro absolutního vítìze - dosud existuje (viz foto). Perlièka ze zkoušek na Mistrovství: urèit a propoèítat nejkratší tunel na mapì z bodu A do B Velké diskuse na stránkách odborného tisku, zda pøi OZ bìhat èi nebìhat, zda lze za bìhu mapovat a další orientaènì-turistické, dnes již úsmìvné názory. První odborná pøíruèka Trénink orientaèních hlídek, Boris Procházka, Bratislava. PMZ - úèast 330 závodníkù (tehdy velký závod); v archivu je uložena kompletní dokumentace celého závodu vèetnì mapy, popisù tratí, prùkazù hlídek a dalších podkladù. První roèník zimních OZ - Pohár Jizerských hor - Jablonecko. 2:45 hod km, 6 kontrol, vèetnì zkoušek. Eli áci, co vy na to? Drobnièka z mistrovství: Kontrola byla u hájovny. Hajného Oøech, dobrý hlídaè, dìlal co mohl, ale po jisté dobì ochraptìl. Jeden poctivý bafuòáø, dbalý svých povinností, chtìl dodržet stejné podmínky, zaèal štìkat - a skonèil stejnì. Ale závod byl regulérní. Turistika 1955 :...hlídka, která se chce v závodì aspoò èestnì umístit, musí témìø celou tra bìžet. Název rychlostní úsek je groteskní. Proto jako nejzávažnìjší zmìnu doporuèuji odstranit bìžectví Zmìna soutìžního øádu - byly vypuštìny písemné otázky, zùstaly pouze ústní. První reprezentace republiky; hlídka Huska (Bratislava), Michalièka (Praha) se zúèastnila Zimního mistrovství NDR. Pøi závodì naši reprezentanti obsadili 2. místo. Pohár SNP na Slovensku byl postaven jako ukázkový, úèast zahranièních pozorovatelù - DDR, BUL, HUN. Byly úplnì vypuštìny zkoušky, místo popisu byly kontroly zakresleny na mapách. Závod se líbil, bylo dohodnuto, že tudy vede cesta dále. PMZ - první mezikrajové utkání družstev: kraje Gottwaldov, Bratislava, Ostrava, Brno Pro získání výkonnostních tøíd byly vybrané závody vypsány jako klasifikaèní, kritérium - dle poøadí v kategorii. Na srazu turistù u Vranovské pøehrady byl uspoøádán první mezinárodní závod u nás. Úèast - HUN, DDR, POL, BUL - 19 dvouèlenných hlídek. Úprava pravidel obdobná jako v roce PMZ - nejlepší dosažený èas u mužù - Pohár mìsta Zlína - dospìlí, Foto: archiv 1958 Oznaèování kontrol v terénu tabulkou, zákres tratì na jednotlivých kontrolách. Další reprezentace - Nìmec (Gottwaldov), Jaroš (Kromìøíž) na vícedenním OZ v Bulharsku; zúèastnili se závodníci z 9 státù; souèasnì probìhla konference o dalším rozvoji OZ. Svou historii zaèal další tradièní lyžaøský OZ - Krkonošský štít, Vrchlabí let OB v ÈR

7 Èeské kontroly kapitola 1 Zkušební OZ jednotlivcù - bratislavský Pohár Mieru. Z archivu závodníka LOB: Bylo málo snìhu. Dobìhli jsme s lyžemi v rukou. Byli jsme nakonec diskvalifikováni, aè bylo pøed startem odhlasováno, že je možno jít bez lyží Pøi mezinárodních závodech v NDR vítìzové Novotný, Láznièka (Gottwaldov) poprvé v historii porazili švédské závodníky. PMZ - jubilejní 10. roèník: - celkem startovalo za 10 let 1795 závodníkù, - kromì 1. roèníku byly v dalších letech používány èernobílé fotokopie 1:75 000, - mezikrajová soutìž - 4x vítìz Gottwaldov Zásadní úprava soutìžního øádu: - závodí jen dvouèlenné hlídky (i jednotlivci), - nová mapa - vojenská 1:50 000, ètyøbarevná (po závodì se vracely, pøípadná ztráta musela být protokolována), - zrušení ústních zkoušek a limitovaného úseku, - zrušení povinné zátìže, závodník však musí mít u sebe obinadlo a píš alku, - jediným kritériem je dosažený èas, - celá tra je oznámena závodníkùm pøed startem, - závodník si sám znaèí prùchod kontrolou (tištìné razítko do startovního prùkazu) Èeskoslovensko je zakládajícím èlenem IOF, v pøedsednictvu Miroslav Hlaváèek. Ustavení prvního reprezentaèního družstva: Èermáková, Burýšková (Praha), Jachanová (Olomouc), Rotreklová, Žemlíková (Vsetín), Brunovský, Jankoviè, Košecký (Bratislava), Køtìnský (N. Bor), Láznièka, Novotný (Gottwaldov); trenér - Nìmec (Gottwaldov). Mezinárodní OZ dvouèlenných hlídek na Souši v Jizerských horách. Reprezentanti Novotný s Láznièkou, a Èermáková s Burýškovou byli druzí za švédskými dvojicemi. Velmi dobøe obsazený OZ v Bulharsku (celá orientaèní Evropa vèetnì závodníkù z Kanady) - 4. místo Alois Láznièka (Gottwaldov). PMZ - na trati žen byla špatnì postavena 1. kontrola, první problémový roèník. Hodnocení kategorie ŽA od 2. kontroly, pro ženy nebyl závod uznán jako klasifikaèní. Celkový rozpoèet tohoto závodu byl cca 7000,- Kès První EOC - NOR, Loten - umístìní naší reprezentace: 15. Burýšková, 19. Èermáková, 29. Novotný, 33. Zemánek. Byl zaveden celostátní žebøíèek pro hodnocení závodníkù (hlídky i jednotlivci). První orientaèní štafety - Slovan Trenèianské Teplice. V tìchto letech se pøi závodì vyskytovaly zelené body - kontroly, které s tehdejší mapou a buzolou nebylo možno najít. Mapa 1: nevystihovala pøesnì terénní tvary, pak nastalo kolektivní vyhledávání, náhoda mìla volné pole pùsobnosti Pøechod na mapy vojenské - 1:25 000, vrstevnicové, ètyøbarevné, zapùjèované; bylo to zlepšení; i když mapa 1: byla stále málo pøesná, byl to krok dopøedu. Zavedení trenérské kvalifikace - I., II. a III. tøída. První orientaèní maratón - TJ Gottwaldov; bylo uspoøádáno 6 roèníkù, pak tento závod nahradila dlouhá tra. PMZ - úèast závodníkù ze zahranièí - 8 závodníkù HUN: Schönvizsky, Monspartová, celkovì slušná úèast závodníkù, poprvé startovali jednotlivci. Pøi Celostátním srazu turistù ve Svratouchu probìhlo první mezinárodní Mistrovství ÈSSR s úèastí BUL, FIN, DDR a SWE. V ženách zvítìzila Wallsten - SWE pøed Kumbárovou - Gottwaldov, v mužích byl na prvním místì Zemánek z Vrchlabí. Z tisku: Gottwaldovští turisté opìt pøišli s novinkou. Uspoøádali orientaèní maraton - skuteèných 42 km v terénu. Start byl stylový. Pøed zámeèkem v ZOO Lešná vypálil po zuby ozbrojený myslivec ránu z dvojky a smeèka vytrvalcù s buzolami se vydala do lesa na dlouhou pou EOC 64 - SUI; Ludmila Kumbárová, TCH - 8. místo v závodì jednotlivcù. Mistrovství republiky = mistrovství Novotných: Jindra - vítìz MA, jeho sestra Jana - ŽA 50 let OB v ÈR 7

8 Èeské kontroly kapitola 1 (oba Gottwaldov), o tituly v ŽB a MB se rozdìlili jejich teta a strýc - Dobra a Vítìzslav (oba Loko Brno). Nové mapy 1: byly lepší než døívìjší, poøád však bìžcùm chybìla pøesnost - takže buï slovní zpøesnìní nebo dokreslování. Novinka - úsek z poslední kontroly - sbìrky do cíle je fáborkovaný. 15. roèník PMZ - vyhodnocen jako nejlepší žebøíèkový závod roku. Naše Pravda, Od turistiky k závodùm: Turisté - závodníci z Gottwaldova tvoøí vìtšinu reprezentaèního družstva. Pìt èlenù TJG se zúèastnilo II. Mistrovství Evropy Kumbárová bylo osmá, Novotná dvanáctá a Hohausová 25. V mužích Novotný obsadil 35. místo a Galík byl 50. Na naše tehdejší pomìry to byl úspìch Zavedení kategorie juniorù a juniorek: let. Zajímavý zvrat - bývali dorostenci byli po roce bìhání v MA pøeøazeni na tøíètvrteèní tratì juniorù. V odborném èasopisu Turista se objevuje metodická øada èlánkù - Škola stavitelù tratí, autor Dr. Frössel Rok prvního WOC 66 - FIN, Fiskars. Úèast 11 státù, 93 závodníkù, 19 štafet. Kudlovská dolina v Chøibech - místo mezinárodního kurzu IOF stavitelù tratí. Pøednášel Lasse Hedlund, SWE, tehdejší špièka svìtových mapaøù. Na trhu se objevily první gumotextilní orientky (výrobce Svit Gottwaldov), které nám závidìl i sever. Také se objevily první nìmecké buzoly Sport, které byly témìø rovnocenné severským buzolám a pøístupné i naší penìžence. Po dohodì s vojáky se objevily první zelené mapy,1:25 000, speciální výtisky pro OZ z vojenských podkladù, bez kót, èísel a popisù. První byly použity pro M ÈSSR a pražský závod Pohár Turisty. Nebyly o nic pøesnìjší než pùjèované originály (utajované a evidované), mìly ale obrovskou výhodu - závodníci si je po závodì mohli ponechat - bylo možno na tìchto oficiálních mapách i trénovat!!! Ústøední komise OZ vydala koncem roku Roèenku orientaèního sportu - komentáø k nejvýznaènìjším závodùm roku vèetnì èernobílých kopií map a tratí. Vznik prvního oddílu orientaèního sportu (orientaèního bìhu) - TJ Gottwaldov. PMZ - problémový závod. Stavitelé - Zdenìk Nìmec a Cyril Halámek situovali tra do neobvyklého terénu borových lesù mezi Bzencem a Ratíškovicemi. Byla to snaha vybírat terény, které se pøevýšením pøibližovaly terénùm severským, i když byl daný prostor pokryt pravidelnou sítí prùseku. Byla použitá vojenská mapa 1: Prùbìh závodu byl bezproblémový, pøitom to byl svým zpùsobem experiment. Postup vyžadoval volit vhodnou taktiku - azimut a poèítat pøebìhnuté prùseky. Na to doplatili nìkteøí úspìšní reprezentanti z MS 66 ve Finsku. Po závodì probìhla ostrá výmìna názorù, která vyústila v negativní posudek delegovaného rozhodèího. Poøadatelé nevybrali vhodný terén - hustá sí komunikací, nedodrželi minimální vzdálenost mezi kontrolami, stavba tratí zvýhodòovala ménì orientaènì zdatné závodníky. To vše vyplývalo z tehdejšího soutìžního øádu. Øešením tohoto problému se zabývala Ústøední komise OZ. První výrok - PMZ nebyl uznán jako závod klasifikaèní I. stupnì, žebøíèkový, závod do soutìže oddílù, ale pouze jako závod pohárový. Po odvolání TJ Gottwaldov a dalších oddílù (celkem 8x) byla tato situace znovu projednána s následujícím výsledkem: závod byl uznán jako žebøíèkový a do soutìže oddílu a klasifikaèní II. stupnì. Byla to jakási satisfakce se strany Ústøední komise OZ. Nìkteøí odborníci se vyjádøili, že gottwaldovští pøedbìhli dobu, že tyto terény budou za pár let využívány. Jejich odhad byl správný. V roce 1979 byl ve stejném terénu uspoøádán 30 roèník PMZ, již na orientaèních mapách, který probìhl úplnì bez problémù. Asi bylo nutno se nauèit v takových terénech bìhat a mapovat s podporou vhodných map a buzol Další akce IOF v ÈSSR - mezinárodní tréninkový tábor, Souš v Jizerských horách, pøes 300 úèastníkù. Celkoví vítìzové závodù: H - Lystad, NOR a D - Larsson SWE. Nìkteøí organizátoøi volili u zelených map švédskou cestu - pro zkvalitnìní závodù a prohloubení práce s mapou vynechávali na zelených mapách (netiskli) nìkteré cesty a prùseky. Pak opìt pùsobila náhoda; kdo nabìhne na vhodnou cestu a kdo ne. Gottwal let OB v ÈR

9 Èeské kontroly kapitola 1 dovští (i jiní) poøadatelé šli opìt dopøedu: závodníci mìli možnost si pøed startem nìkteré drobné terénní detaily doplòovat - údolíèka, høbítky. Hodnocení 16. roèníku PMZ, tohoto v loòském roce nevydaøeného závodu v mìsíèníku Turista bylo opìt velmi pøíznivé. Objevují se již první krùèky ke vztahu k neorientaèní veøejnosti - akce s Ès. sportem a Ès. rozhlasem - Dnes vás vede tranzistor Rok zásadních zmìn: vznik samostatného sportovního svazu - orientaèní sport, posléze orientaèní bìh, pøedseda František Škrobánek založení ZOBS (Zväz OB Slovenska), pøedseda Ing. Mojmír Šeliga. V únoru probìhla na Vysoèinì další akce IOF - mezinárodní škola stavitelù tratí LOB. WOC 68 - SWE, Linköping: naše reprezentantka Jitøenka Ševèíková - 7. místo v klasickém závodu. To by dnes brali i souèasní reprezentanti. Vzhledem ke spoleèenským zmìnám nebyly dokonèeny žebøíèkové soutìže. Švédské orientaèní tažení závodníkù ze Skandinávie pod vedením PeO Bengtssona závodilo ve støední Evropì, byli i v Èeskoslovensku. Byla to pøíprava Švédù na WOC 70 - NDR a WOC 72 - Èeskoslovensko? založení ÈSOB (Èeský svaz OB), pøedseda JUDr. Pøemysl Najbrt založení ÈSFOB (Èeskoslovenská federace OB), pøedseda František Škrobánek. Další akce IOF v ÈSSR - mapový semináø v Doksech. Pøednášeli opìt odborníci ze Skandinávie - Larsen, Palm, Nielsen. První výtisky zpravodaje Orientaèní sport, posléze Orientaèní bìh z Tøince zemøel František Škrobánek, první pøedseda ÈSFOB. PMZ - jubilejní 20. roèník - malá rekapitulace: - celková úèast startujících, - dùkazem o zlaté éøe gottwaldovských závodníkù jsou poèty oddílových vítìzství v Poháru - ze 20 možných získali gottwaldovští pohár 12x, - poprvé byly použity pro znaèení prùchodu kontrolou kleštièky (dle severských zkušeností) Pøejmenování ÈSFOB na ÈsSOB - Èeskoslovenský svaz orientaèního bìhu. Fakta o svazu: 4000 èlenù, 114 oddílù. První èeskoslovenský úspìch ve svìtovém lese: WOC 70, DDR - štafeta Lenhart, Beránek, Jašek, Galík získala první medaili - bronz. Vzniká odbornost kartograf - obdobnì jako kvalifikace rozhodèí. Vzhledem k blížícímu se WOC 72 vznikají v republice Tréninková støediska pro MS - Praha, Hradec Králové, Olomouc, Gottwaldov, Jièín, Brno, Bratislava, Zvolen, Košice. První vícedenní závody - 3 dny OB 70, Opava. Ze švédského tisku: Posíláme naèesané, vymydlené lidi do lesa, oni se nám vracejí k smrti znavení, zpocení, otrhaní, mnohdy i zkrvavení zpìt, jsou ale š astni a pøíštì pùjdou zase Miroslav Hlaváèek byl zvolen viceprezidentem IOF. PMZ 71 - jeden z nejvìtších a nejlépe obsazených závodù v Èeskoslovensku tehdejších let. Vzhledem k blížícímu se WOC 72 zde startovala nebývalá konkurence - 8 dosavadních i budoucích mistrù svìta: Johansson - SWE, Berge - NOR, Hadler - NOR, Lindkvistová - SWE, Hadlerová - NOR, Norgaardová - DEN, Monspartová - HUN, Veijalainenová - FIN. Pro výpoèet výsledkù byl v Èeskoslovensku poprvé použit poèítaè WOC 72 TCH - Staré Splavy - úspìch poøadatelský i sportovní. Petr Uher na trati mužù obsadil krásné páté místo, štafeta žen získala bronz. Celkovì bylo mistrovství se strany IOF hodnoceno velmi kladnì. Celostátní žebøíèek byl pøejmenován na Èeskoslovenský pohár jednotlivcù. Tøetí roèník tøídenních OB v Opavì pøilákal na start 800 startujících ze 13 zemí Evropy. První oficiální mìøení sil orientaèních lyžaøù - Pohár IOF - uspoøádali v Bulharsku jako neoficiální EOC Ski. Naši se zúèastnili, získali ve štafetách 2x bronzové medaile. 50 let OB v ÈR 9

10 Èeské kontroly kapitola 1 Les zradil mistra WOC 72, TCH - Staré Splavy, štafety mužù, tøetí úsek. Age Hadler, NOR stáhl dvanáctiminutový náskok Finù, dostal se ze sedmého místa na tøetí. Ožívá nadìje na medaili. Pøedává exmistrovi svìta Bergemu, ale ve sprchách kroutí hlavou a prozrazuje nejistotu. Nikoli zbyteènì, pøišla zpráva, že štafety Norska a Finska jsou diskvalifikovány. Hadler riskoval, I na Slovensku se objevily tøídenní OB - Grand Prix Slovakia v Luèenci. Jejich souèástí byly i velmi dobøe organizované štafety Z tréninkových støedisek pro MS vznikly základny pro mládež - Tréninková støediska mládeže - Tøinec, Nový Bor, Gottwaldov, Brno, Hradec Králové. První A WOC ve Švédsku: 59 mužù, 39 žen z 15 zemí svìta. Naši se zúèastnili pouze štafet, ženská štafeta získala bronz. V Pardubicích se uskuteènil pro døíve narozené I. roèník Ès. veteraniády výroèí OB v Èeskoslovensku; Spartakiádní sraz OB, Gottwaldov, tøídenní závody, první výstavka z historie OB, slavnostní zasedání Svazu OB. Sva a Galík (TJG), v té dobì náš nejúspìšnìjší závodník, se rozlouèil po dlouhých 11 letech s reprezentací. Pøedseda svazu Vojtìch Soulek o jeho pøínosu pro OB prohlásil: Uplynulé roky mùžeme smìle nazvat Galíkovou érou. WOC 72, TCH - Petr Uher - 5. místo. Foto: B. Koè na pøedposlední kontrole se dopustil chyby. Správnì zvolil postup, pøed kontrolou se však odchýlil ze smìru a narazil jinou kontrolu z minulého úseku, kterou na mapì nemìl. Tu pravou, ležící asi 100 m vlevo, pak minul Pøejmenování ÈsSOB na Svaz OB ÚV ÈSTV. Vznikají akce OB pro všechny typu Buï fit - snaha o masovost. V okolí mnohých mìst se objevily v lese kontroly, byl zájem lidí o pohyb, pomohli místní a okresní deníky. Byly to dobré, náborové akce, z nichž nìkteré vydržely nìkolik (i...náct) let. Mnozí dnešní reprezentanti takto zaèínali První Družba, mistrovství socialistických státù, URS, Pskov. První roèník 5 dnù OB Jièín - Jinolice. Orientaèní bìh Nové Svobody za zdravím pøilákal na start v nìkolika místech severní Moravy pøes 6000 zájemcù Zaèal vycházet Orientaèní bìh, redaktor Bøetislav Koè, oficiální èasopis našeho OB. Druhý roèník Družby - pískovce v Èeském ráji, TJ Jièín - výrazné vítìzství èeskoslovenských barev. 1. roèník ankety O-bìžec roku - vítìzové Kaèmarèík, Gavendová. Mapová komise vypsala 1. roèník soutìže o Nejlepší mapu roku - zvítìzila mapa Kozovka, autor Kynèl, Pardubice. Komise také vydala poprvé sborník Mapy vydání propagaèní skládanky Umíte se orientovat? let OB v ÈR

11 Èeské kontroly kapitola 1 I. celostátní liga OB byla zrušena - OB je pøece individuální sport, proè by tedy mìl mít ligu? (samozøejmì to byla otázka penìz - již tehdy). Èlenská základna v Jihomoravském kraji - více jak èlenù. Ostravská televize zpracovala televizní film S mapou a buzolou M ÈSSR DT bylo již vypsáno pro M,D Boty pro OB Azimut - Svit Gottwaldov byly ocenìny zlatou medailí Liberecké výstavní trhy 79. Na písòovém festivalu Dìèínská kotva zaznìla píseò Orientaèní bìh. Poèty MT a I VT v Èeské republice: I VT žactva 42 I VT dorostu 140 I VT dospìlých 153 MT - mistrovská tøída 11 Zpravodaj Pohybem ke zdraví - èlánek Orientaèní bìh a zima:... Pøíprava zimního OB je daleko složitìjší než organizace turisticko-lyžaøské akce. Poøadatel, který musel pøipravený a avizovaný závod pro nedostatek snìhu odvolat, byl velmi zklamán... smiøme se s tím, že zimní orientaèní bìh bude u nás jen živoøit Pøi pìtidenních OB v Turnovì s centrem Zrcadlová koza probìhly oslavy 30. výroèí OB v Èeskoslovensku: - slavnostní zasedání Svazu ÚV ÈSTV, - historický závod na nové mapì - obkreslené speciálce 1: se šrafovaným terénem, na druhé stranì v mìøítku 1:50 000; podle klasické speciálky by již asi nikdo nic nenašel, - vydání publikace 30 let OB, - krátký film 30 let OB. V celostátním kalendáøi akcí typu Buï fit bylo prezentováno 60 veøejných OB. Na OB Nové Svobody v Ostravì za zdravím startovalo úèastníkù. Slova Jiøího Sýkory, olympionika, který obsadil na OH 80 v Moskvì 9. místo na trati 5 km: OB mne nauèil odolnosti a tvrdosti. Šatna v pøírodì, místo teplé sprchy rybník, nocleh ve stanech - to by se vìtšinì pravovìrných atletù nelíbilo Popularizace OB - soutìž o odznak Orientaèní bìžec ÈSR. U pøíležitosti 40. M ÈSSR 1981 vyšla publikace Naši nejlepší - pøehled vítìzù mistrovských závodù a vítìzù žebøíèku. Jièínský oddíl pøipravil na závìr sezóny dlouhý mapový pøebìh - až 25 km - Po ètyøech mapách na Brada Další svìtový OB v Èeskoslovensku - A WOC 82 - Praha, další sportovní i poøadatelský úspìch: bronz - Zdenìk Zuzánek, zlatá štafeta žen - Keclíková, Uhrová, Hlaváèová, Janotová. Opìt novinka - 24 hodin OB v Seleticích - šestièlenné štafety, hodinové úseky, každý bìží ètyøikrát; poøadatel - Slovan ÚV ÈSTV. Fair play i pro orien áky - pøi pøípravì jarních závodù vytáhli plzeòáci - Vavok Vodrážka a jeho kamarádi topícího se muže z èásteènì zamrzlého rybníka. AZIMUT 361 o - orientaèní latina Popisy kontrol: plošinka uprostøed roviny - keø s èervenými bobulemi - zasypaná jáma - osamìlý strom v lese - v jeskyni - pod pøevisem - prùsek na pasece. Jsou to výmysly, nebo to pøinesl život? 1983 WOC 83 - HUN, obì štafety støíbrné medaile, Kaèmarèík na klasice 6. místo. Pro naše reprezentanty to bylo jako v domácím prostøedí, v Zalaegerszegu bylo 7 autobusù z Èeskoslovenska. 3 dny OB Gottwaldov 83 - první výstava OB v ÈSSR ve škole v Mysloèovicích. Zaèátek èinnosti Centra historie OB v Gottwaldovì - spolupráce s Oblastním muzeem jihovýchodní Moravy. První roèník Kufrování s Dominem = 3 dny OB pro všechny o vánoèních svátcích; 31 poøadatelských míst. Slova Kaèmarèíka po dobìhu klasiky na WOC: Jsem vlastnì druhý na svìtì, za pátým Salinenem (FIN). Ty první ètyøi Noøi - Berglia, Thon, Daehli a Sagvolden jsou tak dobøí, že se nepoèítají! 1984 Zaèátek nìkolika roèníkù 2 dny LOB, TJ Jilemnice, s mezinárodní úèastí. 50 let OB v ÈR 11

12 Èeské kontroly kapitola 1 Pátý závod prvního roèníku WC 84 probìhl jako 4. etapa pøi pìtidenních v Jièínì zemøel PhDr. Miroslav Hlaváèek, viceprezident IOF, pøedseda ÈÚV ÈSTV, na jeho poèest byly jièínské pìtidenní nazvány Memoriál Dr. Hlaváèka. Jedno z prvních mapování èeského mapaøe v zahranièí - Zdenìk Lenhart mapoval pro PeO Bengtssona - v Kristianstadu, Švédsko Ocenìní Ady Kuchaøové - po úspìšné sezónì se dostala na 6. místo mezi svìtovými orientaèními bìžci v žebøíèku Skogssport. Výrobce sportovního obleèení Vegasport Hradec Králové pøišel na trh s novým výrobkem - prorážeèkami. Èeskoslovenští mapaøi - Uher, Borùvka, Dudík a Ïurín se velmi dobøe zapsali v Itálii pøi mapování terénù pro Mistrovství Itálie Jièínský oddíl byl opìt povìøen poøadatelstvím jednoho ze závodù (šestý) - WC 86/6. Zajímavou mapaøskou aktivitu pøipravili také jièínští - pro všechny základní školy v okresu Semily orientaèní bìžci zpracovali mapu nejbližšího okolí školy. Sbírky Centra historie OB v Gottwaldovì navštívil Lennart Levin (SWE), generální sekretáø IOF. Èeskoslovenský film natoèil celoveèerní snímek Bloudìní orientaèního bìžce za spolupráce s OB Slovan Zbraslav, kde si hlavní roli mladého závodníka zahrál Filip Toušek První závod nové svìtové soutìže - Evropský pohár Ski O - Beskydy, Visalaje, poøadatel TŽ Tøinec. Jana Galíková vybojovala na WOC 87 - FRA bronzovou medaili - první individuální medaile pro naši republiku. Chyba, která ji pøipravila o zlatou medaili je pìknì zachycena v televizním filmu. Žebøíèek Skogssport místo Jana Galíková, 4. místo Ada Kuchaøová Další závod WC 88/5 - TCH, Silická planina. Jana Galíková zvítìzila ve tøech závodech WC, celkovì se v roèníku umístila na 3. místì. Poèet registrovaných èlenù oddílù OB v tomto roce pøesáhl byli jsme v hierarchii ÈSTV zaøazeni mezi støední sporty bylo více penìz. Celkový poèet úèastníkù Kufrování s Dominem v tomto roce - pøes Jana Galíková získala na WOC 89 - SWE 2 støíbrné medaile (klasika, štafety) - dosud nejlepší umístìní našeho závodníka na WOC. WOC 89 SWE - Jana Galíková, 2 støíbrné - klasika, štafety Foto: J. Žemlík Druhý a tøetí závod WC Ski mìl být v Novém Mìstì n/m., pro nedostatek snìhu byl na poslední chvíli pøeložen do Tater a do Donoval. Ivan Šmaus zde vybojoval zlato v lyžaøském sprintu. Poslední roèník koèoviny - èasopisu Orientaèní bìh. Ze štafet na WOC 89 - SWE, Skövde (OB 89/3):... Ada pøedávala Janì jako tøetí, 3 minuty za Švédkou Maritou Skogum a tøi kroky za Finkou Viilo. Že Jana dobìhne s plackou, to se pøedpokládalo, ale jaká to bude? Víte sami, co to znamená dotáhnou tøi minuty a mít soupeøku na dohled, když je cíl již tak blízko Nadšený jásot pak ve dvou vlnách patøil obìma bìžkyním, které se v tak tìsném - i když již nepøekonatelném odstupu - blížily do cíle. Jana Galíková po dobìhu svùj výkon komentovala takto: Tak 500 m pøed cílem jsem zahlédla mezi let OB v ÈR

13 Èeské kontroly kapitola 1 stromy èerné vlasy. To musí být Marita, to pøece nemùže být chlap! Je to vùbec možné??? 1990 Rok organizaèních zmìn - dosavadní federální i republikové svazové orgány ukonèily èinnost. Následnì byla ustavena Èeská a Slovenská asociace OB a národní svazy. Pøedsedou ÈSAOB byl zvolen Ing. Jiøí Ticháèek. Oslavy 40. výroèí OB v Gottwaldovì. Po sobotním scorelaufu probìhlo veèer pøátelské setkání orientaèních bìžcù u cimbálu. V nedìli v Chøibech na Bunèi, v terénech, kde se pøed 40 lety zaèala psát historie tohoto sportu, probìhl historický OB na mapì složené ze tøí etap vývoje map - 1: zelená (1967), 1: (1974) a 1: (1990). Nìkteré kontroly byly umístìny na stejných místech jako v roce Hned po dobìhu do cíle, zavolal Pavol Brunovský z Bratislavy (H 55), bývalý ès. reprezentant na øeditele závodu. Kdo a kde je stavitel tratí, potøebuji s ním mluvit! Øeditel závodu se nesmìle zeptal: Co se dìje, tratì stavìl Boris Dvorský z Kromìøíže. Byl nìjaký problém? Ne, vùbec nebyl. Chci mu jen podìkovat za jeden z nejkrásnìjších závodù, které jsem kdy absolvoval!!! Takové ocenìní potìší každého poøadatele WOC 91 - TCH, Mariánské Láznì; sportovní i poøadatelský úspìch. Poprvé byla do programu Mistrovství svìta zaøazena disciplina sprint v prostoru dostihového závodištì v Karlových Varech vèetnì pøímého televizního pøenosu Ès. televize. Èeskoslovenští reprezentanti získali historický úspìch - první zlaté medaile pro TCH ze sprintu - Jana Cieslarová, a Petr Kozák. Sbírku medailí rozšíøila Ada Kuchaøová støíbrem ze sprintu a Jana Galíková bronzem z klasiky. Souèástí WOC byla i expozice Centra historie OB Mistrovství svìta v historii umístìná v prodejnì Crystalex na Lázeòské kolonádì. Mistrovství Evropy dorostu 91 probìhlo v Budišovì nad Budišovkou. Zápis v knize návštìv v expozici: Máte to tu moc pìkné, sklo i to další z orientaèního bìhu - je to ale moc drahé WOC Ski 92 - FRA, Pontarlier - Jan Pecka ve sprintu 4. místo, nejlepší umístìní TCH jednotlivce v historii WOC Ski. Mapy pro toto mistrovství pøipravovala kartografická firma SHOCart Zlín. V prosinci 1992, v Prostìjovì, po rozpadu Èeskoslovenska, zanikla ÈSAOB s tím, že byly ustaveny dva samostatné národní svazy - ÈSOB v Èeské republice a SZOB na Slovensku. Rozdìlení naší spoleèné orientaèní cesty bylo dùstojné, 40 let spoleèné historie bylo urèitì pøínosem pro èeský i slovenský orientaèní bìh. Nakonec, jak ukazují další léta, tyto kontakty trvají i nadále ke prospìchu obou stran. Ve Zlínì uspoøádal domácí SKOB spoleènì s organizací pro vozíèkáøe Handicap první republikové Mistrovství ÈR Trail-O pro tìlesnì postižené WC Ski/1+2 na Bedøichovì v Jizerkách - pro ledovici a nepøíznivé snìhové podmínky se uskuteènil pouze jeden závod místo plánovaných dvou. Další juniorské medaile ze svìtových soutìží - Václav Zakouøil ml. vybojoval zlato ve sprintu, Hanka Doleželová na klasice získala bronz. Mistrovství Evropy dorostu 93 - Bálková; po celkovém loòském vítìzství ve Francii vyhráli naše nadìje v domácích terénech vše, co se dalo - jen v D 18 získala zlato Švýcarka. V soutìži národù CZE zvítìzila o 89 bodù. Obnovený èasopis Orientaèní bìh - tentokrát pod redakcí Rysáka Petra Hranièky Po letech zase Svìtový pohár - finále v CZE. Øídící skupina WC ale mìla požadavek - èeské pískovcové terény. V Prachovských skalách u Jièína se bìžela klasika a štafety za úèasti celé svìtové špièky. Osmé místo Ropáka Rudy Ropka a bronz mužské štafety bylo pøijatelné, ženy bez dvou opor Cieslarové a Kubatkové to nemìly jednoduché. Po organizaèní stránce problémy nebyly, i když celou akci zabezpeèovalo relativnì málo lidí. Jako doprovodné akce probìhlo v Jièínì M ÈR Trail-O (vozíèkáøi - poøadatel TZL + Handicap Zlín) a v areálu závodù byla instalovaná výstava COH Z historie svìtových pohárù. 50 let OB v ÈR 13

14 Èeské kontroly kapitola 1 První roèník Èeského poháru MTBO - 6 závodù v Liberci, Brnì a Novém Mìstì n/m. Kristýna Šimùnková - naše reprezentantka, komentuje závod v Jièínì:...stavitel nás prohnal po zarostlé pasece a pak jsme šly do skal. Èekala jsem o nìco tìžší mapaøinku, ale sama jsem se nachytala na neslezitelné skály. Ztratila jsem dobré tøi minuty, protože jsem se bála létat V Praze, na Petøínì probìhla na podzim oficiální svìtová premiéra - Parkový orientaèní bìh. Pro tento závod byl využit petøínský svah s pøevýšením 150 m, nìkolika skalními mìsteèky s jeskynìmi a horní petøínský park - to vše pøi m délce s 220 m pøevýšením na mužské trati. Pøijeli i závodníci ze Skandinávie, Švýcarska a další. Èeská televize si na tento druh OB ještì nezvykla, ale propagaci našeho OB do svìta parkový závod prospìl. Dnes je již zøejmé, že lze orientaènì i zajímavì bìhat i ve mìstech - asi také znáte 15. roèníkù City Orienteering, (mìstský OB) v italských Benátkách. Mladí junioøi se èinili, z J WOC 95 - DEN pøivezli celkem 5 medailí. Pokus pražského Ekonoma o orientaèní duatlon - kombinace sprintu (4 km), MTBO (27 km - 2 okruhy) a opìt 5 km OB. Mapa Špenát, úèast 27 mužù a 4 ženy. Zvítìzil Radek Novotný a Šárka Zurynková. Západoèeský deník Ruda Ropek pøi City O v Benátkách pøebìhl v kategorii Elite pøi délce tratì 16,5 km celkem 62 mostù s pøevýšením 2-8 metrù. I zde je možno napoèítat slušné pøevýšení. Pøi proplétání lidským mraveništìm na námìstí Sv. Marka (bìží se za normálního provozu) se pøed ním rozestoupil dav a on skoèil pøímo do skoøápek sázejících. Všechny vzaly za své. Postižení hazardní hráèi se sice rozebìhli za ním, ale na Rudu nemìli PWT 96 - jeden ze závodù prvního roèníku svìtové série parkových OB probìhl na pražském výstavišti ve Stromovce. Ruda Ropek celkovì obsadil 2. místo. I lyžaøští junioøi se èinili. Z J WOC Ski 96 - SVK, Banská Bystrica pøivezli tøetí a ètvrté místo ze sprintu - Jakub a Ondra Vodrážkovi, dìvèata vybojovala ve štafetách støíbro a junioøi bronz. Že by se i v èeském LOBu zaèalo blýskat na lepší èasy? Další medaile z J WOC - zlato štafety juniorù, støíbro Katky Pracné z klasiky. Jana Cieslarová na A WOC - HUN, Veszprem získala 3 zlaté - klasika, sprint i štafety. Jan Wawok Vodrážka, psycholog týmu a š astný otec medailistù z J WOC Ski 96: Chtìl bych svým chlapcùm øíci, aby nezaèali kouøit a více se vìnovali mamince. Strašnì mne mrzí, že tady nebyla. Byl to nejkrásnìjší týden mého 608 mìsíèního života Pøi WOC 97 - NOR, Grimstad bylo vzpomenuto 100. výroèí OB na svìtì - první orientaèní bìh byl uspoøádán v kraji Nordmarka u osady Grottum (20 km od norského hlavního mìsta Oslo) v roce WC Ski 97/6+7 - CZE, Nové Mìsto n/m. - dle hodnocení závodníkù velmi dobøe organizované závody po technické i spoleèenské stránce vèetnì expozice COH. PWT 97 - svìtová špièka parkovì bìhala i v Èeském Krumlovì, celý roèník vyhrál Ruda Ropek. Pro juniory v Belgii na J WOC opìt 4 støíbrné medaile. Budou také medailové zisky v dospìlých? Staronový èasopis Orientaèní bìh pokraèuje s novým šéfredaktorem - Kamil Arnošt Svìtová veteraniáda pod novým názvem World Masters Orienteering Championship - WMOC pøilákala do Nového Boru na 4000 startujících z celého svìta. Zkušení novoborští poøadatelé opìt nezklamali. Zajímavostí tohoto závodu bylo první masové využití elektronického ražení Emit. Naši závodníci v domácím prostøedí získali celkem 8 medailí, z toho 3x zlato Ada Kuchaøová - D 40, Rùžena Nováková - D 70, Duòïa Zuzánek - H 35. Premiéru zde mìl i multimediální CD ROM Result Database Systém, který vydalo Centrum historie OB. Jsou zde uvedeny výsledky všech dosavadních svìtových soutìží a závodù, vìtšina map a dalších zajímavostí let OB v ÈR

15 Jak ly roky Velmi pìkný závod PWT v Olomouci, vítìzem tohoto roèníku PWT se opìt stal Ruda Ropek. Bikeøi - orien áci zaèali závodit na mezinárodní scénì pod hlavièkou IOF - probìhl první roèník EC MTBO 98. Dva závody byly i v CZE v okolí Lipna na umavì. Na i reprezentanti se velmi dobøe uvedli, celkovými vítìzi EP se stala Marie Hrdinová a Jaroslav Rygl, také v Poháru národù zvítìzila CZE. Honza Pecka, ná nejlep í lobák byl s dal ími Evropany vybrán, aby se zúèastnil mezinárodních závodù LOB v rámci Olympijského festivalu, který pøedcházel zimním olympijským hrám v Naganu. Bylo to vlastnì oficiální pøedstavení ly aøského OB na olympijské pùdì s tím, e tento sport snad bude zaøazen do rodiny olympijským sportù. Jel tam nakonec i Kuba Vodrá ka. Je tedy mo no s trochou nadsázky øíci, e i na olympiádì v Naganu mìl èeský orientaèní bìh své dùstojné zastoupení. kapitola 2 V1999U Evropský pohár MTBO se roz íøil na WC MTBO. V Èeské republice byly tøi závody krátká, klasická tra a tafety - poøadatel brnìnská MZLU v Jedovnici. Na i závodníci opìt zabojovali. Marie Hrdinová si zopakovala celkové vítìzství z loòského roku, Anna Podrábská získala bronz a Jiøí Procházka obsadil druhé místo. Také v soutì i národù zvítìzila na e reprezentace. První mezinárodní M ÈR v supersprintu (parkový OB) na Konopi ti; pro v echny mistrovské kategorie. Souèasnì probìhlo finále náborové akce Olympijského kufrování. Byla pøi tom i Èeská televize. Obsah CD - Result Database System byl roz íøen o Orienteering Organizer - program pro organizaci závodù a kreslení tratí. V2000U Co pøinese??? Jak ly roky autor: Jan emlík, Zbynìk Èernín V prùbìhu let se vyvíjel orientaèní bìh a s tím i organizace závodù a soutì í. Sna ili jsme se tyto zmìny v pojetí závodù, ve vybavení závodníkù i poøadatelù v kostce zachytit Tato etapa zaèala vznikem nové sportovní soutì e - orientaèních závodù (OZ), jak se pùvodnì dne ní orientaèní bìh nazýval. Zaèínalo se z nuly, k dispozici byly jen kusé informace z pøedná ky védského ly aøského trenéra pana Bergforse. Vznikl z potøeby prohloubit znalosti orientace u cvièitelù ly ování (tehdy existovaly oddíly turisticko-ly aøské). Proto také byly OZ zaøazeny do turistiky jako její soutì ní forma. Poøadatelé vycházeli ze zku eností s poøádáním ly aøských a branných soutì í a závodù - tøíèlenné hlídky, plnìní úkolù pøi vyu ití topograficko-orientaèních znalostí úèastníkù, no ení zátì e apod. Byla pou ívána mapa speciálka, mìøítko 1:75 000, vrstevnice 100 metrù, terén znázornìn rafami, barvy èerná, zelená a bílá. Zpoèátku origi50 let OB v ÈR Hlídka øe í kolektivní úkol - M ÈSR Foto: archiv nály, pak se pou ívaly èernobílé fotokopie. Délky tratí u mu ù km, 4-8 kontrol. Prostor závodu byl poøadateli do poslední chvíle pøísnì utajován. Kontroly byly umís ovány na významných terénních tvarech - soutok potokù, rozcestí, vrchol apod. Urèení kontrol bylo písemné, pokyny dostávaly #

16 Jak ly roky soutì ící hlídky na jednotlivých kontrolách. Pou ívalo se napø. urèení místa kontroly jako prùseèík spojnic vybraných terénních bodù (vrcholová kóta a znaèka kostela x význaèné rozcestí a soutok potokù), které si musela hlídka sama na mapì najít a prùseèík zakreslit. Kontroly byly oznaèeny papírovou tabulkou a byly obsazené. Na nìkterých byly zkou ky pro jednotlivce nebo celou hlídku s otázkami: 1) Zmìøte topovzdálenost stanovi tì kontroly è. 4 a køi ovatky silnic 500 m ji nì od obce Valy. 2) Urèete, zda je vidìt køí ek na 47 m vysoké vì i kostela v obci Lu ná z kóty ) Kolik údolí pøejdeme, pùjdeme-li z kóty 430 Lípa pøímo na kótu 346 Suchý vrch. Hlídky mìly startovní prùkaz, do kterého rozhodèí na kontrolách zapisovali dosa ený èas i získané body za zkou ky. Hodnocení závodu bylo zalo eno na bodovém systému, vítìzila hlídka s nejvy ím poètem bodù. Èas hlídky a její topografické znalosti byly hodnoceny v pomìru 40% / 60% bodù. Plný poèet bodù za èas získala hlídka s nejlep ím dosa eným èasem na trati, u vy ích èasù byly ztrátové body. Obdobnì byly bodovány odpovìdi na topografické úlohy. Mezi topografické úkoly se také øadil jeden limitovaný úsek (z kontroly na kontrolu, 3-4 km) - tzn. byl dán pøedem èasový limit pro jeho absolvování. Za pøekroèení tohoto èasu byla vìt í bodová penalizace. Je zøejmé, e stavitel mìl s pøípravou závodu mnoho práce. Nejen postavit vlastní tratì, ale také navrhnout zadání kontrol, zku ební otázky, ovìøit je v terénu, stanovit kritéria pro posuzování. Také rozhodèí - poètáøi mìli o zábavu postaráno. Mìøení èasu a následný bodový výpoèet za èas, zápoèet bodového hodnocení zkou ek, pøípadná korekce dle zdr ných èasù (pokud se na kontrole se lo více hlídek) a koneènì vlastní zpracování výsledkù. Je pravdou, e tehdy startovalo maximálnì 8 kategorií - MA (19-29 let), MB (30-39 let), MC (40 let a star í), obdobnì u en a dorostu star ího. Mlad í dorost závodil pouze ojedinìle. Zkuste ale na psacím stroji napsat výsledky pro 80 hlídek (240 jmen) s dosa enými èasy, body a pøíslu nými ztrátami. Na kopírování byl k dispozici v nejlep ím pøípadì cyklostyl. Mnohdy to trvalo celou noc. Proto také Mistrovství republiky trvalo pøi jediném závodì od pátku do nedìle. Výstroj závodníkù odpovídala po adavkùm: turistické obleèení, pohorky i klobouk, turistický mapník na krku (ko ená bra na s prùhledným èelním $ kapitola 2 krytem), náramková buzola s bublinou, odpichovátko, lupa, pravítko, úhlomìr a tu ka. Na zádech batoh se zátì í (pro mu e v roce 1953 a 12 kg; pøesto se i tehdy bìhalo). První Mistrovství republiky poøádal v roce 1952 kraj Jihlava na Èeøínku. V roce 1954 byly pro soutì ící zavedeny výkonnostní tøídy - bylo je mo no získat pouze na pøeborových závodech dle umístìní. V roce 1957 se kritéria zmìnila, VT bylo mo no získat na klasifikaèních závodech, které byly vypsány ústøedím pro ka dý rok. Z toho období se také datuje na e první oficiální reprezentace. Dvouèlenná hlídka Huska (Bratislava) - Michalièka (Praha) se zúèastnila zimního Mistrovství NDR - LOB, kde vybojovala pìkné 2 místo. O dva roky pozdìji se Nìmec Mezinárodní OZ BUL, èeskoslovenská hlídka Zdenìk Nìmec a Zdenìk Jaro na startu. Foto: archiv (Gottwaldov) a Jaro (Kromìøí ) zúèastnila dvoudenních letních závodù v Bulharsku, kde ji také probíhaly oficiální mezinárodní diskuze o budoucnosti orientaèního bìhu v mezinárodním mìøítku Ji v polovinì 50. let se vytváøela výkonnostní pièka - mu i Bratislava, Gottwaldov a Nový Bor, v enách Gottwaldov, Praha, Olomouc. Zaèínaly mezinárodní kontakty - NDR, Bulharsko, Maïarsko. Získávaly se první zku enosti ze Skandinávie, zejména ze védska. Èeskoslovensko nezaostalo ani ve sportovní diplomacii. V roce 1961 byla v Kodani zalo ena mezinárodní federace orientaèního bìhu IOF (International Orienteering Federation), èeskoslovenský zástupce Dr. Hlaváèek byl zvolen do jejího pøedsednictva. 50 let OB v ÈR

17 Jak ly roky kapitola 2 Ten byl pùvodnì ve tvaru válce, celý èervený s dvìma bílými ikmými pruhy (viz foto). A pozdìji se pøe lo na dnes ji klasický, trojboký hranol. Prùchod kontrolou si závodník tehdy doslova razítkoval, na kontrole visela podu ka a razítko - písmenko z dìtské abecedy, které si závodník orazil do prùkazky. Z té doby se také traduje orientaèní vtípek: Jsme to ale národ byrokratù. Pro jeden álek èaje v cíli potøebuji a 10 razítek. Urèitì to bylo pro zlep ení a zrychlení prùbìhu závodu, ale nesmìlo pr et. Pak byli chudáci rozhodèí. Co mìli s tím mokrým a pinavým cárem papíru v cíli dìlat. Jak mìli regulérnì První pøedsednictvo IOF 1961 vyhodnotit poøadí? sedící: Rolf Nüscheler - SUI, viceprezident, Erik Tobé - SWE, prezident, Inge Löwdin - SWE, gen. sekretáøka; stojící: Edelfried Buggel, - DDR, Pro stavitele to bylo na první poolaf Andersen - DEN, Erkki Sorakuru - FIN, Ludvik Steff-Pedersen - NOR, hled jednodu í. Je tì se poøád závomiroslav Hlaváèek - TCH. Foto: archiv dilo v kopcích na dne ní dobu s velkým pøevý ením. Zvý il se v ak poèet kontrol, zaèala se sledovat orientaèní nároènost, byl kladen dùraz na volbu postupù. Na Snahy po zjednodu ení organizace, snahy po kontrolách se zaèaly objevovat kle tièky pro objektivnìj ím mìøení sil závodníkù a zaèínající znaèení prùchodu kontrolou. To, co se dovezlo ze mezinárodní kontakty si vynutily v roce 1960 zmìnu pravidel: - objevily se nové mapy 1:50 000, pozdìji 1:25 000, - byly odbourány ve keré zkou ky, - hlídky byly pouze dvouèlenné, bez zátì e, pozdìji (od roku 1963) jen jednotlivci. Celkovì se znaènì zmìnil charakter orientaèních závodù k orientaènímu bìhu, od turistického k dne nímu pojetí. Základní úkol - absolvovat tra vytyèenou na mapì v co nejkrat ím èase v ak zùstal. Pou ívané mapy byly pøesnìj í, lépe znázoròovaly terén, jejich pou ití v ak mìlo velkou nevýhodu. Nebyly bì nì k mání, protokolárnì se pùjèovaly na závody od vojákù, musely se vracet. Bìda, kdy jedna chybìla, nebo byly rozmoèené èi roztrhané. To v e (a spoustu ostatního) mìl na starosti øeditel závodu, resp. stavitel. Délky tratí byly témìø na dne ní úrovni, poèet kontrol se zvý il (10-15). Zaèaly se objevovat první buzoly Silva a Suunto, místo klasických mapníkù se objevovaly kufrostroje - hobrové nebo polystyrenové desky se zabudovanou kapalinovou buzolou. Pøed startem si závodník ze vzorové mapy zaznaèil v echny kontroly pomocí pendlíkù s barevnými Kontrola ze 60. let - lampion s razítkem hlavièkami. Popisy byly slovní, jednodu í. Kontroly ( nìmá kontrola). Foto: archiv ji byly neobsazené, nìmé, oznaèené lampionem. 50 let OB v ÈR %

18 Jak šly roky kapitola 2 Švédska, dokázaly èeské zlaté ruèièky ihned vyrobit a použít. Také závodníci již toho víc vìdìli, mìli vìtší zkušenosti, nauèili se lépe pracovat s mapou. Proto musel stavitel více pøemýšlet nad možnostmi postupù. I tehdy docházelo k extrémùm. Objevily se zelené body. V terénu byla malá rýha, na mapì na vrstevnicích témìø nic. Tehdejší nedokonalé mapy, málo orientaèních zkušeností závodníkù a kapalinové buzoly èi buzoly Bezard (ne každý mìl Silvu) znamenalo vytváøení rojnic a nastalo kolektivní hledání. Kdo nastoupil do autobusu poslední a mìl štìstí, mohl být velmi dobrý. Však také byl v roce 1961 vítìzný èas v kategorii MA na Mistrovství ÈSSR poblíž slovenské Prievidze pøes 4 hodiny. Poètáøské komise pracovaly se stejným vybavením a se stejnou pracností. O co bylo ménì výpoètù bodù ze zkoušek, o to bylo více závodníkù. Na klasifikaèních závodech bylo na startu kolem 400 startujících, to byl již velký závod. Mistrovské závody probíhaly jako závody jednotlivcù. Objevovaly se také závody štafetové, zimní i noèní, pouze jako doplòkové, bez vrcholových soutìží. V roce 1961 byl zaveden žebøíèek, první roèník byl vypsán pro jednotlivce i hlídky, v dalších roènících byli hodnoceni pouze jednotlivci. Od roku 1964 byl vypisován žebøíèek i pro dorost a oddíly Tato pìtiletka byla pro rozvoj našeho OB velmi dùležitá. V roce 1966 se tehdejší gottwaldovský oddíl odpoutal od turistù a pøi TJ Gottwaldov byl ustaven samostatný oddíl orientaèního sportu. Zájmy turistù a orientaèních bìžcù byly tak rozdílné, že spoleèná èinnost již nebyla dost dobøe možná. Tento trend se promítal i do ostatních oddílù a tak zaèátkem roku 1968 došlo k ustavení samostatného sportovního svazu pøi ÈSTV - orientaèní bìh. V prùbìhu roku došlo ke spoleèenským a politickým zmìnám - federativní uspoøádání republiky. Také v orientaèním bìhu vznikly samostatné svazy nejprve na Slovensku, pak v èeských zemích a koneènì zaèátkem roku 1969 byla ustavena Èeskoslovenská federace orientaèního bìhu. Tato skuteènost se odrazila pøedevším na celkovém životì nového sportu, byly vytváøeny nové øídící orgány, nová struktura soutìží; bylo kolem toho hodnì práce a organizování. Byly také novinky, v roce 1966 byla zavedena nová kategorie juniorù let. V roce 1968, díky problémùm a zmatkùm po pøíchodu armád Varšavské smlouvy nebyly dokonèeny žebøíèkové soutìže. Rok 1969 však pøinesl další dùležité novinky. Souèástí federálního Mistrovství ÈSSR již byly štafety, národní mistrovství probíhalo na èeské i slovenské úrovni. Také zaèaly Mistrovství v OB noèním, lyžaøském i na dlouhé trati. Ještì pod turistickými oddíly došlo k výraznému posunu v oblasti používaných map. V roce 1966 byla podepsaná dohoda s vojenskými institucemi o používání tzv. zelených map. Byly to vlastnì výseky - kopie vojenských map 1:25 000, kvalitativnì na stejné úrovni; nemusely se však po závodì vracet, zùstaly k dispozici závodníkùm. Byla to výhoda pro poøadatele, hlavnì však pro závodníka: Mohl si udìlat po závodì rozbor tratì, zkvalitnily se mapové tréninky, byl to tehdy velký krok dopøedu. Dalším dùležitým momentem pøi stavbì tratí kolem roku 1966 byla snaha po zkvalitnìní používaných map a jejich tzv. pøiblížení mapám severským. Nìkteøí mapaøi a stavitelé prosazovali používání upravených map, kde byly vypuštìny (nevytištìny) cesty a prùseky. Zùstaly jen ty hlavní. Zato v terénu bylo cest dostatek, závodník však nevìdìl, kde vlastnì je. Takže opìt hra na náhodu, neregulérnost. Tehdy se objevily vtípky: Pokud na mapì nenacházíte cesty a prùseky, nehledejte je, ani nechoïte k oènímu lékaøi, cesty jsou vynechané schválnì! Tyto názory však nemìly dlouhého trvání, hned v další sezónì se objevily zelené mapy dokreslované. Stavitelé dokreslovali do vzorových map chybìjící údolíèka a komunikace tak, aby závodník mìl co nejlepší obraz o terénu závodu. To již byl krùèek k vlastní tvorbì map pro orientaèní bìh. Ale o tom více kapitola Zdeòka Lenharta o mapách. V té dobì se zaèalo pøecházet do terénù s menšími výškovými rozdíly, zaèaly se používat dnešní bílo-èervené lampiony. V tìchto letech se také objevily kleštì pro ražení - odkud jinud než ze Skandinávie. Naše zlaté èeské ruèièky si však tento nový prvek a jeho výrobu velmi rychle osvojily - kleštì z plastu nebo z pružných plíškù s gramofonovými jehlami. Kleštì postupnì nahradily gumová razítka. Pøemýšlivé hlavy z Kromìøíže pøišly v polovinì 70. let s vlastní konstrukcí tzv. razidel, kterými si do speciální prùkazky závodníci vysekávali razníkem obrazce - ètvereèky, trojúhelníky, koleèka apod. Nebyl to špatný nápad, celé zaøízení bylo ale složité, tìžké a ve špatném poèasí poruchové - prostì se neosvìdèilo. Zajímavý nápad to však bezesporu byl let OB v ÈR

19 Jak šly roky kapitola Organizaèní struktura nového sportu již byla vybudovaná. Pøesto ale život pøinášel další zmìny. Tyto zmìny nejsou tak dynamické jako v døívìjších obdobích, jdou však více do šíøky cestou specializace orientaèního bìhu jako sportu, vìtšího poètu soutìží, zkvalitòování tréninkového procesu apod. Po rùzných oddílových (a jiných) pokusech zaèal v roce 1977 vycházet oficiální èasopis našeho sportu Orientaèní bìh pod redakcí Bøetislava Koèe. Dlouhodobá soutìž oddílù byla nahrazena soutìží ligovou: federální - I. liga i národní - èeská a WOC 72, Zdenìk Lenhart, èeskoslovenský reprezentant na poslední kontrole. Foto: archiv slovenská liga. Èeská liga se pozdìji rozdìlila na dvì územní skupiny. Mìlo to i dopady ekonomické, pøi tehdejším systému centrálního øízení èeskoslovenské tìlovýchovy teklo do orientaèního bìhu více penìz. Bylo zavedeno nové oznaèení kategorií - M, D 11, 13, 15, 17, 19, 21, veteránské kategorie byly 35, 43, 50, 56 a starší. Èíslo znamenalo dolní hranici vìku i u mladých kategorií. Zmìnilo se oznaèení M, D na H, D. Snižovala se spodní hranice pro mládež - až na H, D 10. V roce 1971 byla pro vrcholovou skupinu závodníkù zavedeno oznaèení HE + DE; jejich žebøíèek se nazýval Èeskoslovenský pohár jednotlivcù. Pro ostatní kategorie zùstalo oznaèení Celostátní žebøíèek. Dalším dùležitým momentem bylo poøádání 4. Mistrovství svìta v orientaèním bìhu v roce Byla to pøíležitost ukázat, že mladý èeskoslovenský orientaèní bìh je schopen zvládnout i tak nároènou akci, jako je MS. Centrum bylo umístìno ve Starých Splavech. Závody - klasika a štafety - probíhaly v pískovcových terénech (viz foto), které byly na svou dobu docela slušnì zmapované èeskoslovenskými mapaøi. Samotné WOC 72 probìhlo bez problémù pøesto, že zkušeností s organizací takové nároèné soutìže bylo málo. Bylo úspìšné i po výkonnostní stránce. Petr Uher obsadil v jednotlivcích 5. místo, ve štafetách ženy vybojovaly bronz. Úspìšné Mistrovství svìta tak ukázalo, že èeskoslovenský orientaèní bìh již své dobré koøínky zapustil. Zmìny probíhaly i v organizaci domácích závodù. V roce 1971 se gottwaldovští závodníci pokusili o první využití poèítaèové techniky pøi OB. Pøi federálním, velmi kvalitnì obsazeném, žebøíèku v Bøezùvkách (i zahranièní závodníci, byl to rok pøed MS 72) hlásili poøadatelé telefonicky dosažené èasy do gottwaldovské INCOMY, kde byly zpracovány na sálovém poèítaèi MCR 35. Hotové výsledky byly pro mnohé pøekvapením. Hodinu po dobìhu posledního závodníka se objevil v centru závodu Láïa Luèan (starší) s vytištìnými výsledky z poèítaèe. Na tehdejší dobu nìco neuvìøitelného, všichni se mohli ihned podívat, jak dopadli. Ve spojení s novými mapami dle požadavkù IOF to byly skuteènì velké zmìny. Od poloviny 70. let se ustálila struktura soutìží. Systém soutìží byl tvoøen okresními C, národními B (Èechy, Morava, Slovensko) a celostátními A závody. Celostátní závody mají pro muže pøedepsaný èas vítìze 90 minut (13-15 km, kontrol), pro ženy 70 minut (8-9 km, kontrol). Mistrovství se konají na úrovni ÈSR a SSR, z nichž se postupuje na Mistrovství ÈSSR a to v disciplínách pìší OB (klasická tra ), štafety, dlouhá tra, noèní a lyžaøský OB. Výrazným posunem v rozvoji OB bylo ustavení Tréninkových støedisek mládeže (1974) v nìkterých centrech našeho orientaèního bìhu na témìø profesionální úrovni. Podaøilo se to mimo jiné i díky úspìšnému prùbìhu Mistrovství svìta ve Starých Splavech a aktivitám vedení svazu v rámci èeskoslovenského sportu a tìlovýchovy. Tato støediska vycho- 50 let OB v ÈR 19

20 Jak šly roky kapitola 2 vávala desítky mladých orientaèních bìžcù, z nichž se posléze stávali èlenové reprezentaèního družstva. Prohlubuje se práce s mládeží. Ve spolupráci se školami v okresech organizovaly oddíly Orientaèní ligu mládeže, vznikaly náborové soutìže typu Buï fit, v druhé polovinì dekády se zaèaly poøádat prázdninové vícedenní OB - 3 dny OB, 5 dnù OB, 10 dnù OB Jindøichùv Hradec - rodinné dovolené s orientaèním bìhem Propagace OB, zvláštì mezi mládeží, zaèala poèátkem tohoto desetiletí soutìží Orientaèní bìžec ÈSR. Po absolvování 5 závodù získal úèastník odznak - kontrolu s textem Orientaèní bìžec ÈSR. Od roku 1983 organizoval ÈSOB spoleènì s Ès. rozhlasem bìhem vánoèních prázdnin úspìšnou akci Kufrování s Dominem, která získala oblibu a pøivedla do lesa a k mapì hodnì zájemcù. Tratì byly krátké, byly postaveny v pøímìstských lesích èi Poèítaèové zázemí pøi žebøíèku Foto: J. Žemlík parcích. U dìtí i rodièù vzbudila velký zájem po více než desetiletí. Z tìchto mladých orien ákù vyrostli pozdìjší èeskoslovenští reprezentanti - Cieslarová, Kozák a další, kteøí koncem 80. a zaèátkem 90. let získávali pro naše barvy cenné medaile na svìtových Mistrovstvích. Naše republika si tak upevnila své dobré místo v orientaèním svìtì. K tomu také napomáhalo poøádání velkých orientaèních soutìží se zahranièní úèastí v naší republice. Byl to pøedevším silný oddíl TJ Jièín, který v tomto období poøádal velmi úspìšné pìtidenní OB. Pozdìji se k poøadatelství, na støídaèku, pøihlásil Nový Bor. Jejich zkušenosti a zajímavý pískovcový terén pøispìly k tomu, že Èeskoslovensko bylo vybráno jako poøadatel jednoho ze závodù nové dlouhodobé soutìže - Svìtového poháru. Bylo to v letech 1984 a 1986 v jièínských skalách. V roce 1984 zemøel dlouholetý èlen exekutivy IOF PhDr. Miroslav Hlaváèek. Do tohoto vrcholného orgánu byl pak zvolen Ing. Josef Krch, který pracoval jako viceprezident. Naše sportovní, organizaèní a nakonec i diplomatické úspìchy pøispìly k tomu, že náš svaz byl povìøen uspoøádáním Mistrovství svìta v roce Od poloviny 80. let se zaèaly pøi zpracování výsledkù závodù používat osobní poèítaèe pøímo na závodech. Poèítaèové programy umožòovaly zpracování pøihlášek, rozlosování startovních èasù, vytištìní startovních listin, zpracování cílových èasù a vytištìní výsledkù. Prùbìžný tisk celých sestav výsledkù byl vinou malé rychlosti tiskáren velmi zdlouhavý. Pro vyvìšování pøedbìžných výsledkù se proto ještì používaly ruènì vypisované útržky z prùkazek. Pozdìji byly nahrazeny tiskem vyvìšovacích lísteèkù z poèítaèové tiskárny. Prakticky pøi každém závodu jsou vypisovány veteránské kategorie vèetnì Veteraniády pøi Mistrovství republiky. V roce 1985 se dle zahranièních zkušeností stabilizovalo èlenìní veteránských kategorií po 5 letech - 35, 40, atd... Úspìchy èeskoslovenského orientaèního bìhu koneènì pronikly do sedmé velmoci - do tisku. V anketì Nejlepší sportovec roku 1989 byla vyhodnocena na krásném 6. místì Jana Galíková, VŠZ Brno Ve návaznosti na spoleèenský vývoj v naší republice docházelo k dalším zmìnám. Svaz orientaèního bìhu ÈSTV ukonèil svou èinnost a vznikla nová organizace ÈSAOB - Èeská a slovenská asociace OB. Ta v roce 1992 vzhledem k rozpadu Èeskoslovenska zanikla. V Èeské republice pak vznikl ÈSOB - Èeský svaz orientaèního bìhu èlenìný na 12 územních oblastí. Zmìny byly i v organizaci celostátních soutìží. Pùvodních 6, posléze 8, závodù na klasické trati bylo let OB v ÈR

21 Jak šly roky kapitola 2 nahrazeno systémem 4x klasická a 4x krátká tra (1993) a pozdìji systémem 4x klasická, 2x zkrácená a 2x krátká tra (1995). V tìchto letech vrcholily pøípravy štábu profesionálních i dobrovolných pracovníkù na svátek orientaèního bìhu - Mistrovství svìta v OB 91 v Mariánských Lázních. Od jiných mistrovství se lišilo tím, že poprvé závodníci soutìžili ve tøech disciplinách - na klasické trati, ve sprintu a ve štafetách. Z prùbìhu sprintu byl u nás poprvé realizován pøímý televizní pøenos. Souèástí WOC byla i expozice Centra historie OB - Mistrovství svìta v historii doprovázena videosmyèkou se šoty z nìkterých WOC. Nìkolikaletá práce poøadatelù pøinesla své ovoce, toto mistrovství bylo hodnoceno jako velmi dobré. Celý svìt tak vidìl, že naši orientaèní bìžci umí nejen závodit a získávat medaile (ve sprintu 2x titul mistra svìta), ale že i organizaèní stránka závodù je na výši. A to byla po WOC 89 ve Švédsku la ka postavena hodnì vysoko. Pro zatraktivnìní OB pro diváky byly zavádìny nové disciplíny. První vlaštovkou byla krátká tra minut (poèátek 90. let) a posléze i parkový závod (1995) zhruba na minut obvykle na mapách v mìøítku 1: Klasické závody dostávaly i jinou formu - závod na okruzích, závod se smyèkami od uzlových kontrol apod. Nìkteré štafetové závody byly organizovány podle severských vzorù; 7 èlenné štafety (4 muži, 3 ženy ) pozdìji i s noèními úseky (1998). Pamìtníci si však vzpomenou, že nìco podobného poøádali pražáci v roce 1982 pod názvem 24 hodin OB. S rozvojem horských kol se obnovilo a rozšíøilo staronové odvìtví OB - orientaèní závody na kole - MTBO ( první závody, první mistrovství). Bikeøi používali mapy 1: nebo 1: podobné mapám pro lyžaøský OB. Pozdìji (1996) se objevily závody v horském orientaèním bìhu, vìtšinou závody dvojic na trati kolem 30 km u mužù a 20 km pro ženy na mapách 1: O tìchto orientaèních aktivitách blíže v samostatných kapitolách publikace. V kalendáøích se zvýšila nabídka vícedenních OB - nejen o prázdninách, ale i o Velikonocích a v dalších termínech. Zmìnu si vyžádal i zpùsob hodnocení závodníkù do žebøíèku, kde po nìkolikaletých diskusích (od roku 1993) se pùvodní odpùrci rankingu ujímají jeho realizace. V roce 1997 byl poprvé spoèítán ranking dle výsledkù ve skupinách E, A, B, v roce 1998 vyzkoušel USK Praha nasazení do podkategorií dle rankingu na 3-denních Šumava. V roce 1999 se ranking stal oficiálním žebøíèkem pro kategorie dospìlých. V tomto systému je hodnoceno 10 nejlepších závodù za posledních 12 kalendáøních Elektronické ražení Regnly Foto: J. Žemlík mìsícù. Závody mají koeficienty pøidìlené svazem (1.1, 1.05, 1.0) a také dle kvality zúèastìných závodníkù. Závodníci si mohou vybírat závody, kterých se zúèastní a v tìchto závodù jsou nasazováni do výkonnostních podkategorií dle aktuálního umístìní v žebøíèku. Rozvoj a hlavnì dostupnost poèítaèové techniky proniká do všech oblastí OB. Mapaøi mohou využívat program pro kreslení map, díky kterému se zvedá kvalita tištìných map, dochází také k sjednocení a dodržování mapového klíèe. Pozdìji díky poèítaèovému zpracování map je možno opustit klasický pìtibarevný tisk a je možno použít i v jiných oblastech bìžný ètyøbarvotisk, který umožòuje do grafického zpracování použít bez omezení další barvy. Pro stavitele tratí jsou k dispozici poèítaèové programy, které zpoèátku umožòují hlavnì tisknout piktogramy a losovat varianty štafet, pozdìji 50 let OB v ÈR 21

22 IOF a Èeskoslovensko (Èeská republika) kapitola 3 umožòují kreslení tratí na plotru èi pøípravu tiskových podkladù pro tiskárny až po samotný návrh tratí pøímo na zobrazené mapì na obrazovce poèítaèe. Hojnì jsou využívány programy pro zpracování výsledkù závodù, které umožòují díky propojení poèítaèù sledovat aktuální výsledky pro komentátory nebo diváky. Díky rychlým poèítaèovým tiskárnám se na konci 90. let zvyšuje podíl závodù, kdy již nejsou vyvìšovány lísteèky pøedbìžných výsledkù, ale prùbìžnì se tisknou sestavy kompletních výsledkù. Nová technika pøináší zcela revoluèní pøístup ke kontrole prùchodu kontrolami. Nejprve to byl norský systém REGNLY (pozdìji EMIT). Podstatou je elektronická prùkazka, která zaznamenává prùchod jednotlivými kontrolami vèetnì mezièasù. U nás byl poprvé použit v roce 1996 pro Elitu, pøi WMOC 98 byl systém Regnly - Emit použit pro 4000 startujících. Prùkazka obsahuje malou baterii s životností asi 2 roky. Problém je v nemožnosti kontroly stavu baterie - pro tento pøípad obsahuje prùkazka papírový lísteèek kde je prùchod kontrol zaznamenám také vpichy. Pozdìji pøichází nìmecká firma SPORTident se systémem, kde prùkazka již baterii neobsahuje, ty jsou naopak umístìny ve stojanech a je možno je mìnit. V èeském OB se tento systém objevil pøi závodech SAXBO Umožòuje možnost kontroly ražení jak akustickým tak optickým signálem. Systémy elektronického ražení pøináší s sebou, díky možnosti výpisu mezièasù pro všechny závodníky, také tzv. pozávodní závodìní, kdy si závodníci mezi sebou mohou porovnávat jak probìhli jednotlivé èásti trati. Pokud je systém nasazen pro všechny závodníky v závodì, zjednodušuje také vyhodnocení závodu pro poøadatele. IOF a Èeskoslovensko (Èeská republika) autor: Jan Žemlík Èeskoslovensko stálo u kolébky mezinárodní organizace orientaèního bìhu IOF, kterou v kvìtnu 1961 v dánském hlavním mìstì Kodaò založilo 10 zemí - Bulharsko, Èeskoslovensko, Dánsko, Finsko, Maïarsko NDR, Spolková republika Nìmecko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko. Hned od poèátku se naši zástupci podíleli na øízení této novì vzniklé organizace díky Dr. Miroslavu Hlaváèkovi, který byl zvolen do pøedsednictva. Následující øádky pøedstavují v krátkosti zapojení Èeské republiky (Èeskoslovenska) do svìtového dìní v OB - pùsobnost èeských zástupcù v jednotlivých orgánech IOF i poøádání svìtových soutìží. Pøedsednictvo Miroslav Hlaváèek èlen: viceprezident: Josef Krch viceprezident: komise Ski-O Nìmec, Zakouøil, Flašar komise propagace Šeliga, Peterka komise technická Škrobánek, Krch, Kasal, Mikan skupina WC Rychlý komise mapová Krajèa, Lenhart, Uher komise MBO Semík Dr. Miroslav Hlaváèek, viceprezident IOF, pøi zahájení WOC 72, TCH. Foto: archiv let OB v ÈR

23 Výstroj a výzbroj v historii kapitola 4 kontrolor IOF Lenhart, Dokoupil, Mikan, Zlesák øídící výbor PWT Kaèmarèík Delegáti IOF, èlenové Jury WOC 81 - SUI delegát IOF - Josef Borùvka, asistent - Josef Krch WOC 89 - SWE jury - Antonín Mikan WOC 97 - NOR jury - Jaroslav Dokoupil WOC Ski 77 - BUL delegát IOF - Bohumil Zemánek WOC Ski 80 - SWE jury - František Peterka WOC Ski 82 - AUT jury - Václav Zakouøil WOC Ski 86 - BUL delegát IOF - Bohumil Zemánek WOC Ski 88 - FIN jury - Pavel Kasal WOC Ski 92 - FRA jury - Jan Flašar J WOC Ski 94 - FIN jury - Radovan Kunc Akce IOF v Èeské republice (Èeskoslovensku) - semináø stavitelù tratí - Gottwaldov 66, - MTT - mezinárodní tréninkový tábor - Souš 67, - semináø stavby tratí pro LOB - Nové Mìsto n/m. 68, - mapové semináøe - Doksy 69, Jindøichùv Hradec 81, Mariánské Láznì 91, - semináø trenérù mládeže - Opava 85, Bratislava 92, - návštìva generálního tajemníka IOF, pana Lennarta Levina, v COH - Gottwaldov 86, - zasedání pøedsednictva IOF v Èeskoslovensku, - Jièín 80, Praha 82, Zadov 88. Svìtové soutìže v Èeské republice (Èeskoslovensku) WOC 72 - Staré Splavy WOC 91 - Mariánské Láznì WMOC 98 - Nový Bor J WOC Nové Mìsto n/m WC 84/5 - Jièín WC 86/6 - Jièín WC 88/5 - Silica WC 94/8+9 (final) - Jièín EC Ski 87/1 - Visalaje WC Ski 89/2+3 - Vysoké Tatry, Donovaly WC Ski 93/1+2 - Bedøichov WC Ski 97/6+7 - N. Mìsto n/m. EC MBO 98/3+4 - Šumava WC MBO 99/ Brno Velké mezinárodní soutìže mimo IOF A WOC 82 - Praha + Døevèice Park 95 - Praha, Petøín PWT 96/4 - Praha, Stromovka PWT 97/5 - Èeský Krumlov PWT 98/9 - Olomouc EYC 91 - Budišov n/bud. EYC 93 - Bálková Výstroj a výzbroj v historii autor: Jaromír Hánìl Jak vyplývá z pøedchozích kapitol, historie našeho orientaèního bìhu zaèíná turistikou. Tento sport byl veden jako soutìživá forma turistiky, proto i pùvodní výstroj a výzbroj závodníka byla turistická. Dle vyjádøení pamìtníkù mìli závodníci slušivé pumpky (pozn. bìžné látkové kalhoty pod kolena, do pásku nebo gumy), košili, bundu nebo kabát. Na nohou turistické boty s pohorkovou podešví, nìkdy i kravatu, pøípadnì klobouk. U žen byla k vidìní i suknì. Pro nepøíznivé poèasí pláštìnka, nebo gumový pláš. Zátìž, která v tomto období byla povinná, nosili závodníci v bìžném turistickém batohu. Èím byla tvoøena? Odborná literatura doporuèovala potøebné vìci jako pøevleèení, svaèinu, nápoje apod. Pøemýšlivý èeský závodník pøišel na to, že když si dá do batohu místo cihel písek a bude ho cestou vypouštìt dírkou, pøeèurá poøadatele. Ti potom zaèali pøedepsanou zátìž pøevažovat i v cíli. Tato generace závodníkù používala buzoly, které byly tehdy k dispozici, tzn. kapalinové náramkové buzoly nebo bezkapalinové s mechanickou brzdou èeské výroby Meopta èi Bezard. K vybavení závodníka také patøilo krátké plastové pravítko, úhlomìr, tužka a odpichovátko, vše vkusnì uložené v klasickém turistickém mapníku, který byl zavìšen na krku. Tato výstroj a výzbroj byla používána prakticky až do konce 50. let. Oznaèení kontrol v terénu bylo také pøimìøené tehdejším možnostem. Lepenková tabulka s textem 50 let OB v ÈR 23

24 Výstroj a výzbroj v historii kapitola 4 Pøevažování zátìže na startu - padesátá léta. Foto: V. Heckel 4. kontrola žen visela pøipevnìná na stromì. Že byla již z daleka vidìt, nevadilo, vždy kontroly byly obsazené, rozhodèí na kontrolách provádìli písemné záznamy o absolvovaných zkouškách. Za chladna tam plápolal i ohníèek. Vùnì ohnì sice pøitahovala mnohdy i závodníky lépe než jejich orientaèní znalosti, ale teplo bylo teplo. Toto, mìøeno dnešníma oèima, úsmìvné období pøíchodem 60. let zmizelo. To se již bìhalo a závodilo, zátìž a zkoušky byly odbourány. Ti, kteøí chtìli patøit mezi nejlepší, zaèali trénovat - bìhat. Jejich výstroj a výzbroj se v prùbìhu let proto mìnila. Je zajímavé pozorovat jak. Obuv Od pohorek se s bìháním pøešlo na obuv lehèí - tenisky nebo kecky. Ty samozøejmì na mokrém podkladu klouzaly. Zkoušely se i kožené fotbalové kopaèky, ty však pro pohyb v terénu nevyhovovaly, byly málo pružné a velmi vratké. V polovinì 60. let se objevily dovozové pryžové podešve se špuntíky z NDR, které se lepily na podrážku tenisek. Bylo to vše domácí výroby - na co by èeský kutil nepøišel? V roce 1962 se v modeláøské dílnì gottwaldovského Svitu objevily první ORIENTKY. Tyto aktivity odstartovali pøedevším gottwaldovští orien áci, kteøí díky svým zkušenostem ze zahranièí a osobním kontaktùm ve fabrice dali prvotní podnìty a návrhy. Orientka je látková bota na tenké gumové podrážce s malými špunty. První byla tzv. lepená gumotextilní obuv, pozdìji následovala bota lisovaná ( již pro bìžný trh). Životnost tìchto prvních výrobkù byla velmi dobrá, pozdìjší problémy se životností byly dány nevhodnou volbou použitého materiálu pro sériovou výrobu. Mùžeme dnes kritizovat ortopedickou nevhodnost tìchto bot zejména pro dìtskou nohu, ale v té dobì jsme byli rádi, že máme v èem bìhat. Pøitom tato bìžecká obuv ve své dobì byla velmi dobøe hodnocena ve Skandinávii, pro naše plánované hospodáøství to ale nebylo zajímavé. Pøes veškeré potíže se tato výroba s mírnými obmìnami a v omezeném množství udržela dodnes. Z dalších èeských bot pro OB je nutno vzpomenout výrobek Svitu Gottwaldov AZIMUT, který v roce 1979 získal zlatou medaili prodejní výstavy Liberecké výstavní trhy. Na Slovensku v této dobì vyrábìl obuvnický závod v Partizánském tréninkovou gumotextilní kopaèku, která se také pro OB používala. V osmdesátých letech v našich lesích (stále) kralovaly orientky ze Svitu, výbìr a množství však bylo omezené. Když se objevila v prodeji vaše velikost, kupovaly se po pìti párech. Ještì letos jsem v garáži nalezl jeden peèlivì uschovaný exempláø. Jeden kolega z oddílu si je dovolil ještì v pøedrevoluèní dobì reklamovat nìjakou vadu v životnosti. Dostalo se mu šalamounské odpovìdi, že bota není urèena pro závodní orientaèní bìh, ale pro rekreaèní sportování. Škoda, že nezávodní orientaèní bìh neexistuje Další bìžeckou obuví pro OB, která postupnì zaèala vytlaèovat orientku z našich lesù se staly boty HORIZONT obuvnické firmy Botas Skuteè. Tyto boty se vyznaèovaly znaènì pevnìjší konstrukcí. Svršek byl z pevnìjšího plastového materiálu, podrážka se špunty byla o poznání ze silnìjší vrstvy pryže, takže jste necítili každý oblázek na cestì. Nevýhodou byl problém otlaèenin, pokud vaše noha nebyla dostateènì unifikovaná. Problémy mìli zejména lidé s širší nohou. Ale i tak byla horizontka urèitì zdravotnì vhodnìjší než orientka. Pád totality a pøíchod trhu zpùsobil zásadní zvrat i v oblasti obutí. Orientka se témìø ztratila v propadlišti dìjin - ovšem v roce 1999 se pokusila o comeback pod znaèkou Litex. Jednoznaèným králem v tomto období se stala botasácká horizontka s drobnými inovacemi a zmìnami jména, která je na trhu za lidovou cenu dodnes. Pøevratem se stal rok 1994, kdy nejmenovaná tuzemská firma vyrobila 3000 párù pro Sportjohan se znaèkou LASER. Vzhledem k použití nevhodného materiálu na èástech svršku (extrémnì se trhal), si zahranièní odbìratel boty odmítl pøevzít. Boty tedy zùstaly u nás a pøes nìkolik pøekupníkù doputovaly až do prodejny HSH. S botami typu LASER se mùžete setkat i dnes, nyní již s novým modelem, který vyšší kvalitou použitého svrš let OB v ÈR

25 Výstroj a výzbroj v historii kapitola 4 kového materiálu odpovídá nároèným požadavkùm orientaèního bìhu. Tento nový typ již nachází cestu i do zahranièí. Hlavní zmìnou zaèátkem 90. let se stala dostupnost zahranièních bot na našem trhu. Prakticky všichni výrobci obuvi pro OB našli cesty na náš trh a není problém vidìt jejich obutí na nohou zejména špièkových bìžcù. Jsou však ve vyšších cenových relacích. Z nejvýznamnìjších zahranièních znaèek jsou u nás nejrozšíøenìjší SILVA, JALAS a VJ. Tyto boty se vyskytují nejen v provedení se špuntíky, které nabízejí tuzemští výrobci, ale i s kovovými høeby. Kdo to nikdy se høeby nezkusil neuvìøí, ale pocit jistoty a bezpeèí v høebíkových botách se nedá se špuntovkami srovnat. Dres Obdobnì jako u turistické obuvi i turistické obleèení pøestalo orientaèním bìžcùm vyhovovat. Takže, v èem bìhat? Zkoušely se lehké tepláky, montérky a další varianty. Nosila se trièka a cyklistické dresy s kapsami na zádech. Výhoda - do kapes se dávalo obinadlo a píš alka pro pøípad úrazu. To byla v 60. letech pøedepsaná výbava závodníka. V tomto období se bìhalo - i ve svìtì - v trenýrkách. Dovedete si pøedstavit, jak se bìželo v lese, kde pod nohama byly kopøivy a podobná buš? Zvláštì na pìkných nohách mladých dìvèat byly ty škrábance a odìrky vidìt. Pak se v 70. letech objevil nejprve dovozový silonový materiál nazvaný podle tehdy oblíbených pláš ù do deštì šus ákovina. Pùvodnì mìl vnitøní neprodyšnou izolaèní vrstvu, pozdìjší varianty byly bez ní. Byly to opìt šikovné ruce maminek a manželek orientaèních bìžcù, které se také zasloužily o vìtší využití tohoto materiálu. Kalhoty se používaly nejèastìji v tøíètvrteèní délce pod kolena, nebo dlouhé, blùzy vìtšinou s dlouhým rukávem. Objevil se i model trenýrek s polovinou nohavic, které chránily holeò a pøední èást stehen. Na trhu se postupnì objevoval dederon z NDR, který byl pevný, prodyšný ale vùbec nehøál. Trenéøi mládeže museli pøesvìdèovat nìkteré maminky zaèínajících žáèkù, že se jejich dítko nenastudí, protože se pøi závodì bìží a pak se dítko musí v cíli ihned pøevléci. Devadesátá léta pøinesla otevøení zahranièním materiálùm, které reprezentuje pøedevším SILVA. Skýtají širokou barevnost, módní trendy a adekvátnì vysokou cenu. Z tuzemských materiálù se i nadále používá dederon, který je však již šit profesionály pod taktovkou místních orien áckých firem. HSH nejprve vyzkoušel nový odolný materiál vyvinutý v výzkumném ústavu v Moravské Tøebové MACEBA, který sice získal popularitu u veteránù, ale mladým bìžcùm se zdál pøíliš tìžký. Pozdìji zkoušel díratý dederon pro dres ROPÁK a v souèasnosti sází na OB garderoba, 1968 Foto: archiv lehký a pøíjemný materiál LIGHT. Støihovì se prosadily kalhoty dlouhé v plné délce, blùza se objevuje s dlouhým i s krátkým rukávem podle vkusu a drsnosti terénu. Prorážeèky Ochrana holení pøed ostružinami, kopøivami a tìžkým podrostem byla od dob používání trenýrek individuální vìcí každého bìžce. Nìkdo vystaèil s obyèejnými podkolenkami nebo štulpnami vyztuženými vpøedu - závodníci z Otrokovic dokonce koncem 60. let nabízeli témìø profesionální podkolenky s pryžovým vyztužením na holeni i s logem oddílu. Byla to obdoba skandinávských zmijobijek - silných silonových podkolenek s pryžovou ochra- 50 let OB v ÈR 25

26 Výstroj a výzbroj v historii kapitola 4 nou holení. Nìkdo si na ochranu holení vùbec nepotrpìl. Naopak citlivìjší povahy si šily nejrùznìjší vyztužovaèe a zmìkèovaèe z nejrùznìjšího materiálu, sám jsem nedávno našel takové na chalupì ve skøíni. Zlom pøinesla firma VEGASPORT Hradec Králové v roce 1985 svými profesionálnì vyrábìnými prorážeèkami, které okamžitì ovládly naše lesy. Byly to první prorážeèky naší výroby s vyztužením bércové èásti. Je samozøejmé, že vycházely ze zahranièních vzorù, ale byl to skuteènì èeský výrobek a dokonce prodejný. Po více než desetiletém kralování VEGA- SPORTU se objevily na trhu znaèkové prorážeèky zahranièní (SILVA, OLWAY), také se ozvaly orien- ácké firmy. HSH pøišla se svou obdobou pouèena slabinami vzoru VEGASPORT. Zipy se musí zapínat dolù, zadní èást nesmí být z obyèejné teplákoviny a støih musí odpovídat i bìžcùm se svalnatìjšími lýtky. V souèasnosti je nabídka prorážeèek na našem trhu dostateènì široká, od levných tuzemských po drahé zahranièní. Buzola Bezard - padesátá léta. Foto: archiv Buzoly K orientaènímu závodu i posléze k orientaènímu bìhu byla od poèátku nutná buzola. V tìch døevních zaèátcích používal každý to, co mìl k dispozici, dokonce lze øíci s jistou nadsázkou, že nìkteøí závodníci používali nìco, co témìø neznali. A tak bylo možno ještì v první polovinì 50. let vidìt hlídku, která byla vyzbrojena pouhým kompasovým pøívìskem s vyznaèením sever - východ - jih - západ. To byly ale skuteènì výjimky. Vìtšinou byly užívány dostupné buzoly èeské výroby kapalinové LK 34 velkého èi malého prùmìru (8 cm nebo 5 cm), které se nosily jako hodinky na zápìstí, dále buzoly MEOPTA èi SYSTÉM BEZARD s mechanickou brzdou. Jejich výhoda - byly jediné možné a dostupné, jejich nevýhoda - pøi mapování se musel závodník zastavit, buzolu uvodorovnit, zjistit další smìr postupu a znovu vyrazit do závodu. V odborném mìsíèníku Turistika a horolezectví byly vedeny vážné diskuse, zda lze buzolovat a mapovat za bìhu, nebo jen za klidu. Zde je ovšem nutno vyjasnit další pojem kufrostroj. Co to vlastnì bylo? V první polovinì 50. let se mapa nosila v klasickém turistickém mapníku, povìšeném na krku velitele tøíèlenné hlídky (k dispozici byla pouze jedna mapa). Bylo to kožené pouzdro s pøední prùhlednou èástí, do kterého se mapa zasunula. Dalším vývojovým typem byl již kufrostroj. Hobrová, pozdìji polystyrenová deska menší než formát A4, s tkanièkou na povìšení na krk, s gumièkami pro uchycení mapy, s tužkou zapíchnutou do polystyrenu a se sadou barevných špendlíkù, kterými si závodník vyznaèoval umístìní jednotlivých kontrol na mapì. Pøi závodì se bìželo z èerveného na zelený. Nìkteøí starší veteráni si na kufrostroj tak zvykli, že ho používají dodnes. Výroba byla samozøejmì ruèní - domácí. Jeho výhody - lehkost, snadný zákres tratì a to hlavní - možnost umístìní buzoly pøímo na kufrostroji místo na ruce nebo na krku. Mapování bylo rychlejší a pøesnìjší. Poèátkem 60. let se díky zahranièním kontaktùm poèaly objevovat zahranièní buzoly pøedevším SILVA, SUUNTO event. RECTA ze Švýcarska. Jeden dnešní veterán mi øekl: Víš, jak jsem jako kluk byl š astný, když mi otec v tìch letech koupil»jetou«suuntu. V sedmdesátých letech se otevøela bájeèná možnost koupit buzolu na našem trhu díky zavedení této výroby ve východním Nìmecku. NDR produkovala buzoly øady SPORT - typ 1, 2, 3 a 4. Bìžný orientaèní bìžec musel s touto buzolou zvládnout i nejnároènìjší závody. Jednalo se o klasickou buzolu s malou lupou a støelkou, která však mìla podstatnì rychlejší dobu ustalování proti døívìjším buzolám. Po urèité inovaci se objevil i model specializovaný pro OB s oznaèením SPORT 4 OL, který se již dal oznaèit jako kvalitní buzola. Rozdíl proti pùvodním typùm byl let OB v ÈR

27 Výstroj a výzbroj v historii kapitola 4 v ponìkud rychleji se ustalující støelce. Ale pocit velkého závodníka s touto super buzolou si mnozí z nás ještì pamatují. Nìmci vyrábìli i mapový délkomìr - Kurvimetr, kterým je možno mìøit na mapì délku absolvované tratì dle daného mìøítka. Zaèátkem 90. let k nám pronikla celá zahranièní konkurence. Ze znaèkových firem se nejdøíve prosadila švédská SILVA. Široká nabídka buzol zahrnovala jak typ vhodný pro dìti - modely 8NL, 7NL tak i modely pro vyspìlé bìžce - 3NL. V nabídce SILVY nechybìla ani palcovka - Model 6 èi buzola s velkou lupou pro veterány - Model 1. Jako další znaèka se na našem trhu objevila finská firma SUUNTO. Nabídla znaèkovou kvalitu za ponìkud nižší cenu. Nejoblíbenìjšími modely mezi dìtmi se stal základní model A-1000 nahrazený pozdìji modernizovaným A-10. Velkou popularitu si získaly modely s lupou A-30 a M-4. Nejménì jsou mezi orientaèními bìžci zatím rozšíøeny buzoly švýcarské firmy RECTA, jejími hlavními pøíznivci jsou veteráni oceòující model DO- 860 s velkou pøikládací lupou. Po rozpadu SSSR se velmi rozšíøily buzoly vyrábìné v jeho nástupnických státech. Díky zhroucení místních mìn se i pro naše bìžce staly tyto buzoly cenovì dostupnými. Buzol s obyèejnou kovovou støelkou typu STANDARD, LIDER a dalších se vyskytují stovky a to nejen zakoupených oficiálnì v obchodech. Prosadily se i ruské bleskové buzoly, ale o tom dále. Zásadní zmìnou v technice používání buzoly se stala technologie rychloustalující støelky. Rozdíl mezi obyèejnou kovovou støelkou a rychloustalující støelkou ze speciálního feromagnetika je totiž velmi výrazný. Rychloustalující støelka se ustaluje tak rychle a stabilnì, že ani za bìhu se neodchyluje ze severojižního smìru. Tyto vlastnosti umožòují opravdové mapování a korekci za bìhu, a proto se tyto buzoly i pøes vyšší cenu znaènì rozšíøily. SILVA nabídla svoji øadu rychloustalujících buzol pod oznaèením JET. Tyto modely nabídly jak klasickou desku, tak palcové provedení. Øada rychloustalujcích buzol SUUNTO má oznaèení ARROW. Kromì klasické buzoly a palcovky je nabízen i model palcovky s velkou pøikládací lupou. Nejvíce se ovšem rozšíøily buzoly ruské provenience. Dùvod? Samozøejmì cena až o 60% levnìjší než u znaèkového severského zboží SILVA a SUUNTO. Sovìtské technologie se totiž po rozpadu SSSR dostaly do soukromých rukou a øada menších firem s pøístupem k novým materiálùm zaèala produkovat kvalitní buzoly. K nejrozšíøenìjším znaèkám patøily buzoly MOSCOW s modely klasickými i palcovými. Další buzoly ruské technologie, které se ve stovkovém množství objevily mezi orientaèními bìžci, vyrábìla firma FOTON. Hodinky Vybavení závodníkù hodinkami bylo bìžné i v poèátcích, byly to hodinky pro normální použití. I tehdy si závodníci mìøili èas, a z dùvodu své výkonnosti, nebo proto, že byl èas na svaèinu. Technický pokrok v této oblasti s rokem 1990 pøinesl hodinky s mìøením mezièasù, které se dnes staly takøka nepostradatelnou pomùckou OB. Závodník si doma v klidu mùže vyvolat své mezièasy a pøitom nad mapou uvažovat o výhodách (nevýhodách) svého postupu. Prvním modelem, který se masovì prosadil, se stal CASIO SDB-500 se tøiceti mezièasy. Tyto hodinky, prodávané prakticky za lidovou cenu, se tak rozšíøily, že na pìtidenních v Trutnovì se na shromaždištì vpouštìli závodníci buï na základì startovního èísla, nebo ukázáním esdébéèek. (To není fáma, to mohu osobnì potvrdit). Po éøe SDB se prosadila konkurenèní firma TIMEX, která nabídla modely s 50 nebo 100 mezièasy. Vzhledem k øadì modelù a k množství barevných verzí dnes již nejsou ruce orien ákù tak unifikované. Nový model CASIO ACL-200 se ale pøíliš neprosadil pro vysokou cenu. K vybavení, které je na pomezí mezi tréninkovou pomùckou a výzbrojí orientaèního bìžce, patøí sporttestery POLAR. První mìøièe tepu PE-3000 se objevily ve výbavì reprezentace ve druhé polovinì 80. let. Následnì se objevil nový model SPORTTESTER, který díky vodotìsnému provedení brzy vytlaèil svého pøedchùdce. V souèasnosti se model ACCUREX PLUS stal tak cenovì dostupným, že jej vedle reprezentace používá i øada výkonnostních i rekreaèních bìžcù. Tento model samozøejmì umožòuje ukládat mezièasy na kontrolách jako obyèejné hodinky, ale navíc pípáním signalizuje tøeba pøicházející žaket. Lampy pro noèní OB I hlavová svìtla - èelovky - dnes patøí do výzbroje orientaèního bìžce. A už pro vlastní závody, nebo pro veèerní trénink v podzimních a zimních mìsících. První noèní závod u nás byl uspoøádán již v roce S touto novinkou se pojí zajímavá historka. Noèní OZ chtìli v pozdním létì uspoøádat turisté Spartaku Auto Praga. Ponìvadž v tomto období bylo veèer ještì svìtlo, pøeložili svùj závod na 17. øíjna 50 let OB v ÈR 27

28 Mapy, mapy, mapy kapitola 5 I s lampou musím být pìkná. Foto: B. Koè Poøadatelé netušili, že stejný zámìr pojali i jejich gottwaldovští kolegové, jenže o týden døíve, 10. øíjna 1953, kteøí také noèní závod v tomto termínu uskuteènili. A tak, shodou okolností, pøišel dnešní SK Praga o své èeské prvenství. Závodníci používali bìžné baterky. Byly to buï baterky vojenské tøíbarevné, nebo obyèejné. Pøi tehdejších délkách tratí a dosahovaných èasech vznikal problém se životností baterií. V 60. letech byly noèní OB docela v módì, dokonce se noèní závody objevovaly i v žebøíèku. Èeské šikovné ruce se opìt osvìdèily. Koumáci zhotovovali svìtla na hlavu ze sváøeèských kukel - hlavových nosièù; nosièe byly osazeny dvìma i tøemi reflektory z bicyklù. Energii dodávaly jedna nebo dvì ploché baterie umístìné na upraveném øemenu v pase. Nìkteøí šprýmaøi dokonce mátli soupeøe tím, že si na zadní èást svého bìhacího odìvu pøipevnili odrazku z automobilu. Pak se na noèní OB trochu zapomnìlo, z ekonomických dùvodù byly zrušeny mistrovské soutìže, noèní závody se bìhaly jen ojedinìle. Proto také vývoj svìtel u nás ustrnul. Obrat nastal až v 90. letech, kdy jsou vypisovány opìt mistrovské soutìže. To už ale byly na trhu originální lampy ze Skandinávie s halogenovými žárovkami napájené speciálními dobíjecími akumulátory. Zahranièní svìtla se vzhledem k vysoké cenì pochopitelnì prosadily jen u naprostých profesionálù. Pro bìžnou populaci noèních bìžcù vyvinul bývalý reprezentant Petr Boøánek tuzemské varianty èelovek, které vyrábí a dodává HSH. Tyto lampy nabízejí halogenové svìtlo vèetnì NiCd èlánkù a dobíjeèky za podstatnì dostupnìjší cenu. To už je ale souèasnost, kterou dobøe znají ti, kteøí se noènímu OB vìnují. Mapy, mapy, mapy autor: Zdenìk Lenhart Mapa je urèující pomùckou, rozhodujícím znakem odlišujícím orientaèní bìh (èi obecnìji orientaèní sport) od jiných sportovních disciplín. Druh a kvalita mapy významnì ovlivòují jak celkovou podobu tohoto sportu, tak i konkrétní podobu každého jednotlivého závodu. Historie OB je tedy z velké èásti historií map pro OB. Vývoj ve svìtì Orientaèní bìh vznikal postupnì koncem 19. století v Norsku, zejména mezi vojáky. Od poèátku to byla jednoznaènì bìžecká soutìž jednotlivcù, v neznámém terénu, pouze s pomocí mapy a kompasu. Pro nás nezvyklé je to, že každý mohl mít pøi závodì mapu dle svého výbìru. Ètyøi druhy stejných map v rùzných mìøítkách map byly k dispozici napøíklad na závodì v Gröttum, zpìtnì prohlášeném za historicky první závod OB, snad proto, že døívìjší závody byly jen pro vojáky a není o nich dost údajù let OB v ÈR

29 Mapy, mapy, mapy kapitola 5 Mapa prvního OB NOR; Mapa pro turisty a lyžaøe 1:30 000, Foto: archiv Používaly se veøejné i vojenské mapy, v mìøítcích obvykle 1: až 1: , s vrstevnicemi po 10 až 30 m, vìtšinou èernobílé. Nutno øíci, že všechny byly velmi slabé. Naše dnešní turistické mapy podobných mìøítek èi tehdejší mapy rakouskouherské jsou minimálnì o tøídu kvalitnìjší. Souèasné mapy pro OB jsou pak lepší o tøi tøídy. Na mapách skandinávské divoèiny nebyla pøesnì zamìøena ani základní komunikaèní sí, o terénu ani nemluvì. Tratì byly sice podobnì dlouhé jako dnes, ale byly tvoøeny jen dvìmi až ètyømi kontrolami na velmi výrazných místech. Køižovatky silnic nebyly výjimkou. Kontroly si do mapy zakresloval každý závodník sám podle slovního zadání. Mezi nimi se ovšem bìželo volným terénem. Toto pojetí nového sportu s využitím existujících map, a byly jaké byly, se rozšíøilo ve Skandinávii a pozdìji i ve Švýcarsku a udrželo se bez zásadních zmìn až do druhé svìtové války. Norsko bylo od jara 1940 okupováno Nìmci. Všeobecnì zpøísnìný režim se projevil i zákazem prodeje, konfiskací a utajováním map. Bylo nutno hledat náhražku. Pro noèní závod klubu Tanum IL v prostoru Gupumarka 20 km západnì od Oslo pøekreslil Kristoffer Staver lesnickou mapu a pøidal dokonce nìkolik detailù zjištìných v terénu. Èernobílé dílo mìlo mìøítko 1: s ekvidistancí 10 m. To byla tedy poprvé mapa vzniklá speciálnì pro OB. Formou ani obsahem to však speciální mapa pro OB v žádném pøípadì nebyla. Podobných map vzniklo v následujících letech války i po ní ještì nìkolik. Extrémnì špatné byly mapy v okolí Trondheimu (mimochodem dnes sídlo nejsilnìjšího klubu Skandinávie a tedy i svìta). Nehodily se ani jako výchozí podklad pro zakreslení oprav. To vedlo skupinu ètyø studentù (Per Sodal, Finn Bakke, Peder Taraldsen a Tor Corneliussen) k tvorbì první skuteènì od základu vytvoøené mapy Storen již v roce Povzbuzeni úspìchem zopakovali postup v dokonalejší formì s mapou Mostadmarka v Selbu Provedli peèlivou triangulaci celého prostoru, vrstevnice promìøili barometrem a teprve do vzniklé kostry dokreslovali detaily. Pracovali v mìøítku 1:25 000, výsledná èernobílá mapa byla 1: V padesátých letech se tvorbì map pro OB systematicky vìnovalo v Norsku nìkolik mapaøù, uvádìjí se Leif Karset, Osvald Klemsdal, Sven Sjönnesen a zejména Per Wang a Knut Valstad. Postupnì vylepšovali své metody, zavádìli nové znaèky, napø. pro výrazný balvan. Již v roce 1950 se objevilo nìkolik map barevných, ale vzhledem k cenì zùstala i nadále vìtšina map èernobílá. Nìkdy používali mapaøi jako podklad i letecké fotografie, poprvé snad Per Wang pro mapu Nordbykollen v r Zatím to ovšem byly originální, perspektivou zkreslené snímky bez jakékoliv úpravy. První pokus o stereovyhodnocení leteckých snímkù pro úèely OB podnikl zøejmì Knut Berglia v r.1954 s primitivním kapesním stereoskopem. (Vysvìtlení tìchto pojmù je na zaèátku závìreèné kapitolky o tvorbì map.) Bergliova mapa Eiker byla použita pro mistrovství Norska. Ve stejném terénu se po 24 letech konalo mistrovství svìta. Tvùrci map dìlali z pøesnìjších podkladù mapy èím dál lepší, ménì zkreslené, ale stále velmi hrubé, jen s minimem detailù. Pøímo revolucí byla mapa norského mistrovství štafet v Kongsbergu Vytvoøil ji Jorgen Loken a úèastníky nadchlo bohatství detailù vykreslených pìtimetrovými vrstevnicemi. Poprvé byly rozlišeny porostlé a neporostlé bažiny. Všechno bohatství je však relativní, na mapì mistrovství svìta štafet 1978 v tomtéž terénu je detailù pøinejmenším trojnásobek. Ruku v ruce s podrobnìjší kresbou se zaèala objevovat i podrobnìjší mìøítka. Knut Valstad použil v roce 1955 v Oslo 1: (1km = 5 cm), v okolí Trondheimu se koncem 60. let používaly mapy 1: (1 km = 6,66 cm) a toutéž dobou (poprvé ) ve Švýcarsku mìøítko 1: (1 km = 6 cm), pozdìji i 1: (1 km = 8 cm). V roce 1971 Bard Andersen v Haldenu zvolil mìøítko 1: let OB v ÈR 29

30 Mapy, mapy, mapy kapitola 5 (1 km = 10 cm) s 2,5 m ekvidistancí, ve Švédsku se uvádí mìøítko 1: na menších závodech kolem roku Postupnì se objevovaly i podrobnìjší mapy parkù, školních pozemkù, ale i krytých prostor apod. Mezinárodní federace IOF vznikla v roce Téhož roku se v Oslo konala mezinárodní konference zamìøená na vytvoøení normy pro tvorbu map. Tato norma byla použita pro potøeby prvního mistrovství Evropy ve Finsku Tehdy sestavil Knut Valstad norskou mapaøskou bibli (Kartboka). Jan Martin Larsen pracoval od roku 1963 pro norskou federaci jako placený konzultant pro oblast map a celkem zákonitì se stal vùdèí osobností na tomto poli i v IOF. V roce 1965 byla ustavena mapová komise IOF (Jan Martin Larsen - Norsko, Christer Palm - Švédsko, Ernst Spiess - Švýcarsko) a prohlásila norské mapy za vzor pro mapy IOF, speciálnì mapu mistrovství Skandinávie 1965 v Eiker, mìøítko 1:20 000, vrstevnice 5 m. Znamenalo to zejména potvrzení bílé plochy pro les a žluté pro otevøený terén. Do té doby byly louky a pole vyjádøeny nìkdy hnìdým èi èerným rastrem (polotónem) - ve Skandinávii, jindy byly lesy zelené a louky bílé - v kontinentální Evropì. Téhož roku 1965 byl vytvoøen i první mapový klíè IOF a v roce 1969 metodický návod k tvorbì map pro OB. V zásadních rysech byl shodný s dnešním pojetím. Jediným výrazným rozdílem bylo zachycení prùchodnosti. Skandinávské mapy až do konce 60. let nijak nezachycovaly prùchodnost porostu. V pøírodních lesích to nebylo tak dùležité, místní rozdíly nebyly velké a prùchodnost se èasto dala odvodit z terénních pomìrù. Prùchodné holé skály bývají na temenech kopcù, hùøe prùchodné jsou bažiny, hustý porost bývá na svazích a v podmáèeném lese. V pìstovaných evropských lesích však hustníky, èasto zcela jasnì ohranièené, hrály významnìjší úlohu. Kreslení hustníkù byl proto první moment, kdy pokrok nepøišel z Norska, ale z NDR. Od poloviny 60. let se zaèalo šíøit používání èerného teèkování. Tak vypadaly i mapy MS 1968 ve Švédsku a 1970 v NDR. V roce 1966 ještì použil E. Kövari v Nìmecku (Lübbecke - Vestfálsko) na nìkolika mapách svìtlou a tmavou zelenou pro odlišení listnatého a jehliènatého lesa, ale již v roce 1965 v NDR (mapa Dresdner Heide) znázornili Griess, Hoffmann a Mehnert zelenì prùchodnost. Použili tøi stupnì zelené - vysoký les, hustník a neprùchodný hustník. Mapová komise IOF v roce 1969 již považovala bílý les za samozøejmost a pro hustníky pøipustila vedle èerného teèkovaného rastru i zelené hustníky ve tøech stupních. Poprvé v mezinárodním mìøítku prosadil toto pojetí známý orientaèní misionáø PeO Bengtsson v jižním Švédsku s kontinentálním typem lesa na pìtidenních závodech O-ringen Velmi rychle se pak rozšíøilo na kontinent (u nás poprvé 1971) a dostalo se i do mapového klíèe a do map pro MS 1972 v ÈSSR. Tím jsme koneènì dohnali svìt. V Norsku se totiž zelené hustníky objevily poprvé 1972, ve Švédsku byla zelená povolena a používána až po vydání oficiálního mapového klíèe IOF roku V poèátcích se (zejména v rozvojových zemích) odstíny zelené netvoøily nakopírováním jemného teèkového rastru jako dnes, ale nimravým nalepováním kouskù rastrované folie, pracným ruèním teèkováním, nebo snadnìjším šrafováním (jako dnešní podrost), nebo samostatným tiskem svìtlejší barvou. Na maïarských mapách byla èasto zelená tvoøena kombinací žluté barvy a modrými teèkovými rastry. Mapový klíè IOF nebyl seslán z nebes jako Zákon, nevznikl z geniální myšlenky nìjakého otce zakladatele. Je to hybrid živelnì vyrostlý z pùvodních skandinávských map, jen postupnì a se zpoždìním rùznì doplòovaný a vylepšovaný ve vydáních 1967, 1975, 1982, 1990, Zmìnám však vždy pøedcházela kritika dosavadního stavu a experimenty nespokojencù. Vìtšina kontinentálních mapaøù považovala vždy mapovou komisi IOF s pøevahou skandinávských zástupcù za spolek konzervativních teoretikù. Nejvýraznìjší zmìny v klíèi se týkaly povolení skal i bez spádových èárek (1975) podle praxe v pískovcových skalních mìstech (MS 1972 ÈSSR, Jan Lunze z NDR), zavedení žlutého rastru pro paseky (døíve jen v národních klíèích èerné L na plné žluté ploše ) a rozlišování neporostlých bažin žlutou barvou na modrém šrafování ). Prùkopníky byli Harald Grosse z NDR (1972) a Kjell Larsson ve Švédsku (1973). Døíve se kreslily neporostlé bažiny modøe a porostlé hnìdì. Také šedivá barva pro holé skály se objevila až v klíèi Zelené šrafování pro podrost se objevilo jako národní znaèka v našem klíèi 1977, v IOF klíèi až Neúspìšným podnìtem na logiètìjší konstrukci klíèe byly experimenty Kjella Larssona ze Švédska, zejména mapa Trollhätte fallen 1976 pro závod svìtové elity. Veškeré komunikace usnadòující pohyb byly kresleny èervenì, na odlišení od pøekážek kreslených èernou barvou. Podobnou logiku let OB v ÈR

31 Mapy, mapy, mapy kapitola 5 mìly pokusy ve Finsku, Lasse Niemelä na mapì Tarvashovi 1976 zkoušel pro holé skály oranžovou, další po nìm i fialovou barvu. Holé skály jsou ostatnì prvkem, který se vyskytuje zhruba stejnì v celé Skandinávii, ale na mapy je pøes veškeré proklamace o žádoucí jednotnosti kreslí jen Finové. Masové rozšíøení OB a intenzívní potøeba kvalitních map daly prostor pro specializované mapaøské firmy. Snad nejznámìjší jsou Helgesen (zakladatelé Svein Bakken a Ivar Helgesen) v Norsku a Harveys (manželé Robin a Sue - souèasná presidentka IOF) ve Skotsku. Doménou obou uvedených firem je zejména kvalitní stereovyhodnocování z dodaných leteckých snímkù odkudkoliv ze svìta. Vìtšina státù má i specializované tiskárny na OB, napø. OL grafiska Bjärnum (Olle Lindholm) ve Švédsku, AB Älvsby Tryck ve Švédsku, H+P Lüscher Aarau ve Švýcarsku, nebo již zmínìní Harveys ve Skotsku. Silné pozice v mapování v terénu získali v devadesátých letech mapaøi z postkomunistických zemí díky nižší cenì své práce. Napøíklad ve Francii je z let na 60 výborných map se znaèkou SHOCart Zlín. Ake Akeson ve Švédsku jako první nakreslil roku 1986 mapu Genarp poèítaèem, použil k tomu vlastní program PC-mapper. V souvislosti s pøekotným rozvojem osobních poèítaèù se kresba poèítaèem mohla brzy a rychle rozšíøit. Zpoèátku se používaly universální programy pro vektorové kreslení (napø. Ueli Schlatter ze Švýcarska vytvoøil orien áckou nadstavbu pro AutoCad, Flemming Norgaard z Dánska podobnì pro Adobe Illustrator na Macintosh). Zásadní nevýhodou byla vysoká cena tìchto obecných programù. Proto vznikly i speciální programy pro mapy OB. Již zmínìnému PC-mapper (Švédsko) vytvoøil konkurenci v roce 1988 Hans Steinegger ze Švýcarska svým programem OCAD. Na semináøi pøi MS 1989 ve Švédsku byly tyto poèítaèové možnosti poprvé prezentovány širší mapaøské obci. Od roku 1990 bezkonkurenènì vítìzí OCAD nízkou cenou, jednoduchou obsluhou a vèasným vydáváním aktualizovaných verzí. Naprostá vìtšina souèasné mapové produkce pro OB je kreslena OCADem, podle autora jsou uživatele ve 40 zemích svìta. Vlastní cestou se od urèité doby ubíraly mapy pro speciální odvìtví orientaèního sportu. Pro lyžaøský orientaèní bìh, jehož historie sahá až do roku 1899, nemá smysl množství drobných detailù. V principu staèí základní labyrint stop. Vyhovuje tedy hrubší mìøítko, umožòuje na pøijatelný formát papíru zobrazit prostor dostateèný i pro delší tratì. Proto se v sedmdesátých letech oddìlily mapy pro LOB a podržely si hrubší mìøítko i jednodušší kresbu. Obohatily však svùj rejstøík znaèek o zelené znaèení sjízdnosti stop. Aktuální podoba sítì stop se do mapy tiskne až co nejtìsnìji pøed závodem. Souèasný vývoj však nevyluèuje ani podrobná mìøítka a malé prostory s hustou sítí stop a výmìnami map. Podobnì se v poslední dobì vyvinuly samostatné mapy i pro cyklistický MTBO rodící se v 90. letech. Klasifikace cest v tìchto mapách vychází z možné rychlosti jízdy, ve stupnici plná èára, èárkovaná a teèkovaná, vše v èerné barvì. Mìstský OB se v nejdokonalejší podobì poøádá v Benátkách. Bludištì úzkých ulièek bez aut a komplikovaná sítí kanálù nemá jinde obdobu. Každoroènì novì vydávaná mapa 1: má vlastní jednoduchý klíè. V jiných mìstech se používá klíè IOF, pøípadnì s využitím speciálních symbolù pro lampy, prùchody, schody a pro rozlišení pìších zón od prostor s automobilovým provozem. Nìkteré mapy zahrnují i parky a pøímìstské lesy a závody na nich lze považovat spíše za parkový OB. První známá mapa parku je Grosser Garten Dresden z roku 1975 (autoøi J. + H. Grosse). Klíè se však neustálil dodnes. Na závìr odstaveèek do Guinessovy knihy: - nejsevernìjší mapa Longyearben, Špicberky, - nejjižnìjší mapa Sapper Hill, Falklandy (vykresluje i minová pole!), - nejnižší mapa Beth Zerah u Mrtvého moøe, Israel, 230 m pod úrovní moøe, - nejvyšší mapa kráter japonské sopky Fuji, 3776 m, - jeskynní mapa Spelino 83 a 85 v Polsku, ke klasické mapì OB jsou pøipojeny plánky jeskynních prostor (s kontrolami!) v podrobných mìøítcích i s pøíènými øezy, - slepecká mapa Frognerparken, Oslo a Olomouc (støed mìsta, 1983) plastické, popisy Brailovým písmem. Vývoj v ÈR Pojïme nyní do roku 1950 na start organizovaného OB u nás. Zaèínali jsme s více než padesáti lety ztráty za Norskem. Je zajímavé sledovat, jak jsme ji dohánìli. Do zaèátku jsme mìli nezanedbatelnou výhodu - velmi kvalitní mapy vojenské i hospodáøské 50 let OB v ÈR 31

32 Mapy, mapy, mapy kapitola 5 po celé ploše státu. Pro srovnání není tøeba chodit daleko, Rakousko nemá celoplošnì nic lepšího než padesátku. Aktuální podrobné mapy byly ovšem v 50. letech podle sovìtského vzoru a doporuèení tajné. Proto se závodilo na pøežívajících starších mapách bìžnì používaných pøi pìší turistice. Byly to mapy vojenského pùvodu v mìøítku 1:75 000, tzv. speciálky. Jen lesy byly vyznaèeny zelenì, všechna ostatní kresba byla èerná. Terén byl znázornìn šrafováním. Mìøítkem mapy bylo pøedurèeno, že v ní nemùže být øada dùležitých prvkù, napøíklad detailnìjší sí prùsekù a cest, malé terénní tvary apod. Dalším problémem byla zastaralost mapy, speciálky byly naposled reambulované Byla to však kvalitní ruèní práce. Velmi jemná a hustá kresba vyžadovala, aby se závodník pøi jejím ètení zastavil a v klidu, èasto i s lupou studoval další postup. Malá chyba v zákresu kontroly nebo poškození mapy mohly rozhodujícím zpùsobem ovlivnit výsledky. Tehdejší èeskoslovenská turistická koncepce orientaèního sportu tyto mapy ještì snesla. Výsledky byly znaènì závislé i na plnìní dalších úkolù na kontrolách. Orientace mìla význam hlavnì pro úsek, který byl èasovì limitován. Limit byl stanoven tak, aby se dal splnit rychlou chùzí. Po dlouhých diskusích však v roce 1960 pøišla zásadní zmìna pojetí. Byla zrušena povinná zátìž, odpadly bodované otázky na kontrolách a zùstalo už jen klasické severské atletické pojetí bìhu s orientací. Jediným hodnotícím kritériem se stal èas. Požadavky na pøehlednost, pøesnost a vìrnost mapy se tak dramaticky zvýšily. Již koncem padesátých let se zaèalo pøecházet na pìtibarevné tzv. státní mapy 1: a od roku 1960 na jim velmi podobné vojenské mapy 1: Zelené lesy, modré vodstvo, èerná situace, oranžové silnice a zejména hnìdé vrstevnicové vyjádøení terénu, to vše bylo znaèným pokrokem proti speciálkám. Pøehlednosti bylo dosahováno generalizací a tak mnohdy byly potlaèeny i takové terénní tvary a situaèní objekty, které bylo možno najít na speciálkách. Schopnost odhadovat tyto chyby a zvládnout schematiènost mapy patøila tehdy k nejdùležitìjším prvkùm orientaèního umìní. Pøi Mistrovství ÈSSR na srazu turistù ve Svratce byly poprvé použity vojenské mapy 1: (Na Slovensku však už pøi Poháru SNP v Oraviciach.) Mìly obdobné nedostatky jako padesátky, ale pøece jen v daleko menší míøe. Pro volbu postupù bylo výhodné, že na tìchto mapách už byly paseky a mladý les odlišeny zeleným šrafováním od ostatních lesních porostù. Všechny tyto mapy - nìkdy pouze výøezy z nich - si oddíly pùjèovaly v mapové službì Geodézie nebo ve Vojenském zemìpisném ústavu (VZÚ). Byl to utajovaný materiál, bylo nutno je pøesnì evidovat a po závodì je od všech úèastníkù vybrat zpìt. Tak byl prakticky vylouèen individuální trénink, vznikaly komplikace s evidencí a se ztrátami map. Jako v Norsku za války, nìjak se to muselo vyøešit. Rokem 1966 zaèalo u nás zhruba pìtileté období revoluèního vývoje map pro OB, období hledání, názorových sporù, nadšení a obìtavé prùkopnické práce. Zaèátky tvorby speciálních map pro OB byly výluènì amatérskou záležitostí závodníkù - poøadatelù, kartografických samoukù, kteøí se poprvé dostali na orientaèní závody do zahranièí a pak se doma na kolenì snažili dohnat svìt. První speciálnì pro OB kreslenou tøíbarevnou mapku vytvoøil Jindra Novotný pro Putovní zvonec v Gottwaldovì. Okamžitì se v Šumperku, Brnì i jinde vyrojila další dílka tohoto typu. Všechno to byly mapky pøekreslené neškolenou rukou a nedokonalou technikou pøímo z vojenských map a bez zmenšování nekvalitnì vytištìné (tzv. tisk ze želatiny). Pøi pøekreslování nebyly provedeny žádné opravy, ba naopak, pro ulehèení kresby se zvìtšovala ekvidistance a vynechávalo množství detailù, samozøejmì i všechny názvy a jiné utajované údaje. Pro OB to však byl obrovský pokrok - mapy zùstaly po závodech bìžcùm na diskusi a další trénink. Nejvìtší poèet tìchto primitivních map vydaly oddíly v Brnì a v Gottwaldovì (za rok 1966 jen v Gottwaldovì nejménì 8). Na nìkterých již pro úsporu tisku byly lesy tištìny ne zelenou plochou, ale jen zelenou obvodovou èarou. Nìkdy ani to ne, lesy zùstaly bílé stejnì jako pole a louky. Našli se i snaživí poøadatelé, kteøí ruènì na všech mapách lesy kolorovali vodovkami. Nìkteré mapky byly kresleny jen v jedné barvì a kopírovány planograficky s typickým naèervenalým nádechem. V èervnu 1966 se zrodil v Praze pro závody Pohár èasopisu Turista první plod významné dohody mezi ústøedím orientaèního sportu a VZÚ v Praze. Dohoda umožòovala ve VZÚ kvalitnì a prakticky zdarma tisknout výøezy z originální kresby topografických map 1: s vynecháním všech textù, výškových a jiných èíselných údajù, sídlištì byla nahrazena šrafovanou plochou. Map tohoto druhu bylo v letech vydáno asi 200 listù v celkovém nákladu okolo ks a sehrály v rozvoji èeskoslovenského OB velmi dùležitou úlohu, hlavnì v letech Byl to vrchol éry zeleòavek, nazývaných tak podle zelené barvy pro lesy let OB v ÈR

33 Mapy, mapy, mapy kapitola 5 Pøi tisku výøezù se však èasto na pøání poøadatelù závodù vynechávala vedle textù i další èerná kresba: cesty, prùseky, dokonce i silnice. Zastánci vynechávání chtìli tímto trikem pøenést i k nám severský zpùsob orientace podle terénu bez cest. Mapy bez cest však vnášely do orientace velký moment náhody a zvyšovaly výhodu závodníkù obeznámených s terénem nebo alespoò jeho charakterem (napø. prùseková sí ). Nutnost omezit moment náhody spolu s poèínajícími kontakty se zahranièním vývojem však naopak vyvolaly potøebu zpøesòování map. A tak souèasnì s vyvrcholením éry vynechávání se rozvíjely i snahy o odstraòování nejhrubších chyb v mapách, pozdìji též o aktualizaci situaèní sítì a postupnì i o doplòování chybìjících výrazných terénních tvarù. Zpoèátku si opravy v mapì dìlali sami závodníci podle tzv. vzorové mapy pøed startem. Nìkteøí obìtaví poøadatelé zakreslili opravy a nìkdy dokonce i tratì do všech map (jinak si tra zakresloval každý sám na startu v èase závodu). Ne vždy se však podaøilo zakreslit všechno a pøesnì na všech mapách. Proto se v roce 1968 objevily první amatérské mapy obsahující již i dokreslené detaily jako bažinky a krmelce. Souèasnì byly již i v barvách podle severských vzorù a doporuèení IOF, tj. les bílý, pole a louky žluté. První žlutá mapa pro Pohár Lokomotivy zobrazovala prostor Hády a byla dílem Slávka Novotného a Bohuše Šerého z Brna. V rychlém sledu vytvoøil tento tandem øadu map s postupnì pøesnìjším obsahem, dokonalejší formou a lepší kvalitou tisku. Jejich práce v terénu se ještì nedá nazvat mapováním, jejich zásadní pøínos je v tom, že již nepøebírali podkladovou mapu pasivnì, ale šli ji pøed obkreslením do terénu vylepšit. Na podzim 1968 byla ustavena èeskoslovenská mapová komise. Výraznými postavami v ní byli Václav Krajèa a Stano Nosál. Historickou akcí mapové komise bylo první školení dobrovolných kartografù - dokreslovaèù map v øíjnu 1968 v Praze a na nìm zejména pøednáška pøedsedy mapové komise IOF Jana Martina Larsena z Norska. Zde byl i èeským mapaøùm v koneèných rysech definován cíl: pøesná mapa s množstvím detailù, klasifikovaná z hlediska orientaèního bìžce a ne vojáka èi národohospodáøe. Ve stejném duchu probìhl i mezinárodní semináø v Doksech. Mapová komise vydala v roce 1969 mapový klíè pro mezinárodní závody s ohledem na tzv. mapy nadstavbové. Byly to žlutobílé obdoby dosavadních zeleòavek, ale nyní s možností jistých, velmi omezených oprav a doplòkových znaèek do retušovaných vojenských podkladù, tištìné opìt zdarma ve VZÚ. Byl to sice jistý pokrok, ale omezení byla tak silná, že aktivnìjší oddíly si radìji nadále vyrábìly mapy kdekoliv, ale jinde. Zaèátkem roku 1970 byl vydán i Metodický dopis Tvorba map pro OB, èeský pøeklad základního díla mapové komise IOF. Skonèila tak doba nejvìtšího tápání a sporù. Cíl byl jasný, šlo již jen o jeho dosažení. V roce 1969 se do èela vývoje u nás postavil Stano Nosál svojí diplomovou prací, mapou Hornopožárské polesí. Množstvím detailù a kvalitním zpracováním støední èásti prostoru se už vyrovnala zahranièní úrovni a stala se na èas vzorem pro ès. mapaøe. Technické vybavení profesionálního kartografa a výjimeèná možnost kvalitního tisku vlastní kresby byly však ostatním lidovým mapaøùm nedostupné. VZÚ pøipustil jen velmi omezené opravy v nadstavbových mapách. Výjimkou byla zajímavá mapa Silické planiny pro Mistrovství ÈSSR S využitím mapy 1:5 000 vzniklé z pokusného leteckého snímkování ji mapoval a tiskové podklady vytvoøil Ivan Lexa s bratislavským kolektivem. Zaèátkem roku 1970 vytvoøil v amatérských podmínkách Zdenìk Lenhart v Brnì mapu Holedná, první prostor mapovaný systematicky po celé jeho ploše. V krátké dobì následovaly další obsahovì kvalitní amatérské mapy. Bìžnì se již používalo podkladù 1: a zmenšování kresby. Kresba a tisk mìly ovšem k dokonalosti daleko. Rokem 1970 také skonèilo u nás výluèné postavení mìøítka 1: Pro M ÈSSR ve Vidnavì v záøí 1970 vydal olomoucký kolektiv mapu 1:20 000, v kvìtnu 1971 použili v Jièínì pro Prachovské skály mìøítko 1: (1 km = 6 cm). V dalším vývoji pøevládlo mìøítko 1:20 000, pozdìji 1: Vyskytují se však i mapy 1:10 000, pro lyžaøský OB 1:33 333, 1: i 1: Nìkdy se používají i podrobnìjší mìøítka, zejména pro malé mapky komplikovaných terénù a pro výukové úèely. Zelené hustníky se objevily v roce 1971 nezávisle na sobì na mapách v Opavì, Brnì a Tøinci. Tím byla u nás tedy ukonèena velká vývojová pìtiletka v tvorbì map. Špièkové mapy roku 1971 již prakticky splòují nároky moderního OB v dnešním pojetí. V dalším období se zvyšovala prùmìrná kvalita map, zlepšovala organizace i technické podmínky jejich tvorby. V roce 1971 byla upravena dohoda s VZÚ, umožnila tisknout i novì nakreslené mapy za pevnou cenu 1 Kès za kus do pokladny svazu OB. Dodací lhùty byly však dlouhé a tak velká èást oddílù i nadále využívala místních tiskáren Geodézie, 50 let OB v ÈR 33

34 Mapy, mapy, mapy kapitola 5 zejména v Brnì, Pardubicích a Liberci. Zmínìná dohoda však pøinesla i velmi nepøíjemnou povinnost - zdlouhavé schvalovací øízení. Poøadatel musel obrys prostoru zakreslit do ètyø pøedtištìných prùsvitek, ty pak svaz hromadnì dvakrát roènì pøedkládal Ministerstvu národní obrany (MNO). Jen malé procento z nich se po nìkolika dalších mìsících vrátilo s povolovacím razítkem. Samostatnì se od roku 1970 ubíral vývoj map pro Mistrovství svìta Stano Nosál se stal placeným kartografem svazu OB, absolvoval mìsíèní studijní pobyt v Norsku. Pod jeho vedením pak pracovalo velké množství rùznì schopných mapaøù. IOF požadovala pøípravu dvou sad prostorù. Jako záložní prostory byla zmapována vìtší èást Silické a Plešivské plošiny na Slovensku (zejména Pavel Samuel). Tyto mapy byly použity až po letech pro mistrovství Slovenska. MS však probìhlo v pískovcových oblastech severních Èech. V nesmírnì nároèných terénech, do té doby pro poøádání závodù netypických, byly za cenu vysokých nákladù a po nìkolikanásobném vylepšování pomìrnì kvalitnì zmapovány rozsáhlé prostory. Do historie se zapsaly jako premiéra zelených hustníkù na mistrovství svìta. Jak mapový klíè IOF (1967), tak i z nìj odvozený èeskoslovenský klíè (1969) a klíè pro MS v r vycházely z potøeb skandinávských terénù a mìly proto zejména nedostateènì rozvinuté prostøedky pro kresbu porostù. Tak zùstával stále prostor pro výboje experimentátorù, z nichž nejvýraznìji se projevili Zdenìk Lenhart (návrh mapového klíèe 1973) a Pavel Junek (klíè na mapì Lišèí bouda 1974). Toto hledání mìlo však i negativní dopad v nejednotnosti používaných znaèek. Snaha mapové komise sjednotit pojetí vydáním nového mapového klíèe (1977) a pøísnìjších pøedpisù se bohužel nesetkává se stoprocentním úspìchem dodnes. Nejednotnost v použitých znaèkách, rozdílná kvalita kresby i grafické úpravy, rozdíly v barvách používaných rùznými tiskárnami, rozdílná kvalita tisku, nekvalitní papír. To byly nejvìtší bolesti 70. let. Omezené technické možnosti polygrafie v ÈSSR v porovnání se zahranièím vedly k vyšší pracnosti a nižší kvalitì. Tøi stupnì zelené se napøíklad vykreslovaly ruèním teèkováním, plnou zelenou plochou a kombinací plné zelené s modrým teèkováním. Fotografické kopírování rastrù se zaèalo užívat až v osmdesátých letech. Podobnì se jen velmi pomalu poèátkem osmdesátých let zavádìlo používání kvalitních plastikových fólií ze zahranièí pro práci v terénu. Do té doby se mapovalo pøímo na papírovou podkladovou mapu, výsledek byl nepøehledný, za mokra se nedalo ani kreslit, ani gumovat. Od roku 1972 už svaz nemìl žádného placeného kartografa. Všechna práce spoèívala na dobrovolných mapaøích. Nìkteøí vynikali kvalitou, jiní alespoò poètem map - i za to jim patøí dík. Jmenování si zaslouží zejména Pavel Junek, Josef Borùvka, Evžen Cigoš, Petr Uher, bratøi Petr a Pavel Dudíci, Pavol Krišpinský, Oldøich Vlach, Josef Telecký, Miroslav Koblížek, Josef Bobek, Ivo Šebelík, Boris Dvorský, Milan Šobr, Petr Beránek,... Ani dlouhá øada zde nemùže být vyèerpávající a velmi se omlouvám tìm, které jsem opomnìl. Výborných a produktivních mapaøù v osmdesátých a devadesátých letech pak už je tolik, že jsem je radìji pominul všechny. Díky úsilí mapové komise na poli materiálního vybavení a každoroèních školení už pøestalo být mapování doménou nìkolika vyvolených. Financování tvorby map z fondù pro masový rozvoj tìlovýchovy (od r. 1976) umožnilo výrobu vlastních map i finanènì slabším oddílùm. Potíže byly naopak stále se získáváním a kvalitou podkladových map a od r s nutností dalšího schvalovacího øízení - vedle MNO ještì v Ústavu geodézie a kartografie. Letecké snímky byly rovnìž velmi obtížnì dostupné, ale naštìstí nehrají v Èeskoslovensku vzhledem ke slušné kvalitì mapových podkladù a k neprùhlednosti vysokých jehliènatých lesù tak velkou roli. Nevyhodnocené snímky používal zøejmì jako první Miroslav Koblížek v polovinì sedmdesátých let, stereovyhodnocení (od Harveys) pak Borùvka a Uher pøi mapování pro mistrovství svìta 1991 v Mariánských Lázních. To je však již zcela jiná doba. Školením, získáváním a rozdìlováním financí a nedostatkového materiálu však èinnost mapové komise nekonèila. Metodický dopis o tvorbì map z roku 1982 dostal pøezdívku Bobkový list, podle autora J.Bobka. Mapový klíè vyšel v aktualizované podobì v letech 1969, 1972, 1977, 1985 a Celostátní soutìž o nejlepší mapu, pøi níž se ovšem nehodnotí obsah, ale pouze forma (dodržení klíèe, tiráž, grafická úprava, kvalita kresby i tisku) byla poøádána od roku 1976 a vytrvala péèí Václava Krajèi až do roku Zejména v posledních letech v ní kralovaly mapy Pavola Krišpinského. Jiným opatøením k povznesení úrovnì map byla funkce delegovaný kartograf na celostátních závodech v letech Mapy se tím pøímo nezlepšily, ale mapaøùm to umožnilo nahlížet si vzájemnì do kuchynì a pøebírat šikovné triky. V osmdesátých letech se jednotliví mapaøi rùznými cestami dostávali k atraktivní práci v let OB v ÈR

35 Mapy, mapy, mapy kapitola 5 zahranièí. Nejexotiètìji pùsobí zøejmì jména Grosman a Peterka na mapì z Filipín Èeské mapaøské výtvory jsou však zcela bezpeènì v Norsku, Švédsku, Polsku, Nìmecku, Francii, Španìlsku, Itálii, Švýcarsku, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Israeli, USA, Chile, Èínì a možná i jinde. Po roce 1989 se mnoho dosavadních nadšencù zaèalo mapování vìnovat profesionálnì. Na skromném èeském trhu OB se nemohli uživit a proto pùsobili zejména v zahranièí. Jmenujme alespoò SHOCart (první soukromé kartografické nakladatelství u nás, zakladatelé Jiøí Šumbera a Bob Háj 1990), Nord (Ludìk Pavelek), LRmapy (Martin Lejsek a Petr Rysák Hranièka), KARTstudio, OMPHALE (Petr Mareèek). Velká èást tìchto firem však opouští mapy pro OB a vìnuje se komerènì atraktivnìjším turistickým mapám a plánùm mìst. Špièkovou kvalitou si vydobyla jméno tiskárna Cartprint v garáži Jano Ïurína v Nitøe. Rozdìlením státu bohužel pøešla do zahranièí. První mapa kreslená poèítaèem z èeské dílny se objevila na sklonku roku 1991 ve Francii, byla to Les Grandes Dessus od firmy SHOCart. V roce 1992 se i u nás objevila prakticky souèasnì celá øada poèítaèem kreslených map, prvenství si pøisvojila textem na sobì natištìným mapa Zlínské paseky (SHOCart) použitá však až v kvìtnu Mapa Pivovar (Nord Service Opava) byla použita již pro krajský žebøíèek. Zhruba od roku 1997 jsou prakticky všechny mapy kresleny pomocí poèítaèe, snad bez výjimky programem OCAD. První mapou tištìnou technologií CMYK je Kobylanec firmy KARTstudio s premiérou Pøi práci na mapì Volská øíše pro M ÈR 1999 se Tom Novák pokoušel využívat satelitní navigaci GPS. Podle jeho vlastního vyjádøení však praktický pøínos byl minimální, pøesnost nebyla dostateèná. Tím jen potvrdil starší pokusy Steineggera ve Švýcarsku. Nejjednodušší kresbu má nepochybnì mapa Pavla Pekárka Brnìnská pøehrada pro bruslaøský OB Je èernobílá a obsahuje pouze køivku bøehu. Podobnou kuriozitou je i mapka pro první vodácký orientaèní závod v ramenech Dunaje 963 vytvoøená speciálnì pro orientaèní sport. První speciální mapou pro LOB byla v roce 1972 mapa Dìdek 1: (oblast Pradìdu v Jeseníkách), vydaná Slávií VŠ Olomouc. První speciální mapou pro cyklistický závod je Bike bor Vladimíra Lepšíka pro M ÈR MTBO 1995 v Novém Boru. Nejvìtším koordinovaným projektem byly mapy pro Mistrovství svìta Vèetnì tréninkových táborù vzniklo 17 map (možná víc?) s jednotnou grafickou úpravou. Nejmenší mapou je asi Raroh v Brnì z roku 1989, 40x53 mm. Poèátkem 90. let vytvoøil Miloš Broulík z Pardubic databázi map, obsahovala záznamy o více než 2000 èeskoslovenských mapách vydaných od roku Na ni navázal Jaroslav Kuchaø z Prahy, když od roku 1996 budoval soukromý archiv map a posléze Zdenìk Lenhart z Brna pøi tvorbì archivu ÈSOB, jenž je souèástí sbírek Centra historie OB ve Zlínì. V každém z tìchto archivù je fyzicky pøítomno asi 2700 èeských map, doprovodné databáze zahrnují asi 3100 map (kvìten 2000) a jsou prakticky úplné. Databáze jsou na Internetu na respektive Jaroslav Kuchaø vytvoøil v zimì 1998 i digitální atlas map OB (GIS) spojený s výše uvedenou databází. U pøekrývajících se map jsou v nìm jen nejnovìjší vydání. Mìl by být v prodeji na CD-ROM. Z databází lze vyèíst i základní statistické údaje. Od konce 70. let se u nás vydává roènì okolo 100 map, maximum bylo 132 v roce 1988, minimum 52 v roce Nejvìtším producentem je TJ Jièín (pøes 130 map), následují Nový Bor (pøes 80), Ostroj Opava (70), Zlín, VŠZ Brno. Obvyklý náklad je nyní asi výtiskù, v osmdesátých letech se však bìžnì tisklo 5 000, když už - tak už. Mapy pro OB již pokrývají rozsáhlé souvislé prostory na Drahanské vrchovinì, v Lužických horách, Èeském ráji, v Nízkém Jeseníku, na Jindøichohradecku, v okolí Zlína apod. Velká èást z vydaných map je zahrnuta ve sbornících, které z povinnì odvádìných výtiskù v poètu 300 kusù (pozdìji jen 200) sestavovala mapová komise v letech Ve vydávání sborníkù pokraèují oddìlenì nìkteré oblasti, napø. Slezská 1994/5. Pøehled novì vydávaných map je od roku 1996 péèí Milana Borovièky pøístupný i na Internetu na www-ob.fsv.cvut.cz. Jak se mapa dìlá Smyslem této kapitolky je dát základní pøedstavu laikùm. Profesionálùm se omlouvám, popis je v mnoha ohledech silnì zjednodušený. Na úvod se hodí vysvìtlení pojmù ortofoto, stereovyhodnocení a CMYK. Snímek z letadla je perspektivní zobrazení terénu. Krajina je zobrazena zkreslenì, zejména na okrajích zábìru. Pøivrácená strana strmého kopce se jeví vìtší než schovaná odvrácená strana, apod. Ke všemu jen málokdy je kamera pøesnì kolmo na zemský povrch. Snímek tedy není možno považovat 50 let OB v ÈR 35

36 Mapy, mapy, mapy kapitola 5 za mapu. Tyto deformace se odstraòují poèítaèovou transformací snímku pomocí digitálního modelu terénu. Tedy napøíklad ta oblast snímku, která odpovídá odvrácené stranì kopce se roztáhne na úkor strany pøivrácené. Výsledné ortofoto (ortofotomapa) tedy na pohled vypadá jako originální snímek, ale je ortogonálním (pravoúhlým) prùmìtem terénu. Lze je považovat za mapu a dá se z nìj pøímo obkreslit veškerá situace. Nìco jiného je stereoskop. Je to jednoduché zaøízení, jímž se díváte na dva sousední pøekrývající se letecké snímky souèasnì, každým okem na jiný. Vidíte tedy krajinu plasticky, jakoby dvìma oèima vysokého obra. Pro stereovyhodnocení se tento princip používá ve formì fotogrammetrických vyhodnocovacích zaøízení. Klasické analogové pøístroje zaberou pùl místnosti, koukáte do okulárù a toèíte koleèky ovládajícími pisátko. Jejich moderní digitální obdoba je výkonný poèítaè s pøíslušným softwarem a kvalitním monitorem, na nìmž pomocí speciálních brýlí vidíte plasticky terén. Místo koleèek šoupete myší. V obou pøípadech tak mùžete vykreslit vrstevnice a celou kresbu mapy. V neporostlém terénu lze naprosto pøesnì zachytit terénní tvary s pøevýšením nìkolik decimetrù. Klasicky se mapy tisknou po jednotlivých pøesnì namíchaných barvách, tedy pro OB èerná, hnìdá, modrá, zelená, pro reklamy a tratì i další barvy. Naproti tomu u technologie CMYK, používané pro vìtšinu ostatních barevných tiskù, vznikají barvy rùzným zastoupením drobných teèek pouze ètyø základních barev (Cyan - azurová, Magenta - purpurová, Yellow - žlutá, black - èerná). To je zøetelnì levnìjší. Jen se podívejte lupou na laciný a na drahý atlas. Tvorba mapy zaèíná výbìrem terénu. Pak je tøeba získat co nejlepší podklad. V našich podmínkách je to obvykle základní mapa 1: nebo 1:5 000, v Rakousku ortofoto a mapa 1: (pro alespoò pøibližné vrstevnice), v terénech s øidším porostem (Alpy, Skandinávie) letecký snímek. Ten je však tøeba nechat stereoskopicky vyhodnotit, což stojí dost penìz, ale ušetøí pracné a nepøesné mìøení v terénu. Podklad se upraví do dvojnásobného mìøítka vzhledem k výsledné mapì, obvykle tedy do 1: Narýsují se magnetické poledníky, pøekryje se plastikovou fólií na níž lze kreslit i za mokra a první èást se nalepí na pracovní desku, tvoøenou obvykle obyèejným kusem polystyrenu. V terénu se pomocí lomených azimutù (buzola) a krokování zmìøí a na fólii nanese sí cest a dalších linií. Pøi tom se kontroluje èi vytváøí i rozložení vrstevnic. Oka sítì (tzv. polygony) jsou podle situace velmi nepravidelná a mají obvykle prùmìr m. Chyby mìøení je tøeba odstranit, vyrovnat, rozmìlnit. Pøi práci s vyhodnocenými leteckými podklady celá tato etapa prakticky odpadá, mìøit není tøeba. Každý polygon je potom nutno prochodit i uvnitø a mìøením èi kvalifikovaným odhadem zakreslit veškeré pro OB potøebné útvary. Krmelce, potoky a cesty jdou snadno, horší je to s neurèitými vegetaèními guláši a skalními útvary a nejtìžší je vykreslit vrstevnice tak, aby všude dávaly správnou pøedstavu, nikde žádná nechybìla ani nepøebývala. Kreslí se barevnými mikrotužkami 0,5 mm s vodovzdornými tuhami, barvy se však obvykle neshodují s výslednou mapou. Nejèastìji gumovaná kresba (vrstevnice) se obvykle kreslí èernou tužkou, cesty èervenì, rùzné stupnì hustníkù a pasek hnìdì, fialovì, oranžovì, žlutì a zelenì. Záleží na vkusu a konkrétních podmínkách. Obvykle se používá rùzných barev a guma v podobì tužky. Po dokonèení práce v terénu se lesní originál mapy slepí dohromady a pøevede skenerem jako obrázek do poèítaèe. Vznikne tzv. rastrová mapa (bitmap), obrovské množství malièkých barevných ètvereèkù. Pomocí kreslicího programu (obvykle OCAD) se originál na obrazovce obkresluje myší (tzv. vektorizace) s použitím znaèek dle klíèe IOF. Pøitom lze kresbu na obrazovku promítat v rùzných mìøítcích, celou zmenšenou mapu najednou, nebo naopak silnì zvìtšený malièký výsek. Kresbu lze i dodateènì upravovat, znaèky navzájem pøepínat (z pole udìlat hustník) apod. Lze spojovat k sobì i èásti mapy kreslené nezávisle na rùzných poèítaèích. Kdykoliv lze na barevnou poèítaèovou tiskárnu udìlat zkušební výtisk v jakémkoliv mìøítku. Nakonec je tøeba dopsat texty, pøikopírovat nebo nakreslit reklamy, dokonèit grafickou podobu. Následuje rozkopírování kresby do samostatných souborù pro každou barvu, øíká se jim barevné výtažky. Pro klasický mapový tisk to tedy bude 5 souborù (pro èernou, hnìdou, modrou, zelenou a žlutou barvu), pro tisk CMYK jen ètyøi soubory pro standardní barvy (modrá, purpurová, žlutá a èerná). Odnesením disket do tiskárny konèí práce mapaøe. Každý soubor se na tzv. osvitové jednotce nakopíruje na širokou filmovou fólii, každý v èerné barvì a již v mìøítku pro tisk. Kresba z každého z tìchto filmù se pøiložením a osvícením pøenese na tenký plech s fotocitlivou vrstvou, tzv. kovolist. Èerná místa chytají tiskaøskou barvu, bílá místa jsou jakoby mastná. Kovolist se upevní na válec tiskaøského stroje, do nádržky se dá pøíslušná barva. Válec let OB v ÈR

37 Mapy, mapy, mapy kapitola 5 pøi otáèení nabírá na èerná místa barvu a nanáší ji na projíždìjící arch papíru. To je ofsetový tisk. Standardní ètyøstolicový stroj natiskne ètyømi válci ètyøi barvy pøi jednom prùchodu papíru. Pro CMYK je tím tisk hotov, pro tisk mapovou technologií (5 èi více barev) je tøeba dva prùchody strojem, na jednodušších strojích dokonce jeden prùchod pro každou barvu. Na závìr se papír oøízne strojní øezaèkou podle rámeèku mapy. Zbývá zaplatit a odvézt. Vstup lesního originálu do poèítaèe pøes skener není jediná možnost. Starší zpùsob je tzv. tablet neboli digitizér. Je to deska, na niž se originál mapy upevní a speciální myší se zámìrným køížkem se obkresluje. Proti obyèejné myši je rozdíl v tom, že køížek je obtoèen cívkou a v desce se na principu indukce dají zjistit jeho pøesné souøadnice, nevadí tedy pøenesení, podklouznutí èi jiné natoèení této myši. Pøi klasické kresbì tuší bez poèítaèe se na originál mapy položí plastiková fólie a trubièkovými pery s rùznou silou èáry se èernou tuší obkreslí vše co má být tištìno jednou barvou. Pak se položí druhá fólie a obkreslí druhá barva, atd. Zelené a žluté polotóny se kreslí na samostatné fólie plnou plochou. Vzniklých 8-10 kreseb (výtažkù) se pak na velmi pøesném fotografickém zaøízení v tiskárnì zmenší do tiskové velikosti. Polotónové zmenšeniny se ještì pøes jemnì teèkovanou fólii pøikopírují k výtažku pøíslušné plné barvy. Tvorba mapy pro OB pøedstavuje velký objem nároèné práce. Prùmìrná doba práce v terénu se v našich podmínkách pohybuje od dvaceti do sta hodin na ètvereèní kilometr. Pro nakreslení této plochy je tøeba osm až padesát hodin, podle složitosti terénu, množství situaèních detailù a peèlivosti práce. Nìco zabere cestování a nutné administrativní a organizaèní úkoly. Mapa pro bìžný závod má plochu 8-10 km 2 a pøedstavuje tedy nìkolikamìsíèní práci. Chceme-li si hrát s èísly, tak dosavadních 3000 map v ÈR mùže pøedstavovat asi km 2 (mnohé z nich mapované a kreslené opakovanì), tedy asi hod, to je asi 300 pracovních rokù. To je ovšem velmi skromný odhad, nebo na jednu mapu vychází takto jen nìco pøes mìsíc práce. Nìkde a nìkdy je nutno mapovat jedinou tužkou na obyèejný èistý papír pouze s pomocí buzoly. Tak vypadala typická situace mapaøù v Sovìtském svazu. Jindy naopak lze využít špièkovì vyhodnocených leteckých snímkù, pøesných výškomìrù a laserového mìøení úhlù a vzdáleností. Ve Švýcarsku je již ve stadiu praktického testování propojení satelitní navigace GPS s pøenosným poèítaèem s digitalizovanou podkladovou mapou. Mapaø kreslí mapu pøímo vlastním pohybem v terénu. I pøi nejlepším technickém vybavení však je tvorba map nároènou prací vyžadující talent, zkušenosti, peèlivost, trpìlivost a fyzickou odolnost. Nejhorší pro mapaøe je: déš, vítr, mráz, vedro, kopøivy, trní, zvìdaví domorodci, špatné podklady, hadi, komáøi, klíš ata, zaschlá tuš, poèítaèové viry a klávesa Delete. Nejlepší odmìnou je ještì vlhký první výtisk a útržky z klábosení spokojených závodníkù. Seznam map v barevné pøíloze str. pozice popis k mapám 2 H Vojenská mapa 1: (používány byly kolem r.1960) 2 D Typická jednobarevná malùvka, obkreslená z vojenské mapy, Tlustá hora, Zlín, 1:25 000, ekv. 10 m, autor JH, H První tøíbarevná malùvka, obkreslená z vojenské mapy, O putovní zvonec , Bøezùvky u Zlína, 1:25 000, ekv.10 m, Jindra Novotný 3 D První výøez neboli zeleòavka, tiskl Vojenský zemìpisný ústav, retušovaná originální vojenská kresba (zákres tratì tužkou v èase závodu), O pohár èasopisu Turista, , Broumy u Rakovníka, 1: H První žlu avka, dokreslené krmelce, jámy apod.,hády u Brna, , 1:25 000, Slávek Novotný a Bohuš Šerý 4 D První mapa dle IOF, plošnì mapovaná v terénu, Hornopožárské polesí u Prahy, 1:25 000, diplomová práce, Stano Nosál, H První mapa se zelenými hustníky (všechny kontrol natištìny), Mezinárodní tøídenní, , Podvihov u Opavy, 1:20 000, ekv. 4 m 5 D Charakteristická mapa poèátku 70.let, dvojí odstín zelené, šedé skály, MS 72, závod jednotlivcù, , Jetøichovice, 1: HL Lesní mapaøský originál, 1:7 500, Zdenìk Lenhart, Koèièí žleb, Brno, HS Tiskový podklad, èerná, 1:15 000, totéž 6 HP Tiskový podklad, hnìdá, 1:15 000, totéž 6 DL Tiskový podklad, žlutá, 1:15 000, totéž 6 DS Tiskový podklad, zelená, 1:15 000, totéž 6 DP Výsledná mapa 1: H Mapa pro parkový OB, 1:5 000, Olomouc, svìtový pohár , Miroslav Dosoudil a Petr Hranièka 7 DL Letecká fotografie neupravená, Israel, cca 1: DS Ortofoto, vyrovnaná letecká fotografie, Rakousko, 1: DP Stereovyhodnocený podklad z letecké fotografie, Švýcarsko, 1:5 000, vyhodnocení Helgesen, Norsko 8 H Mapa pro lyžaøský OB, Gabreta, svìtový pohár , Nové Mìsto na Moravì, 1:15 000, Petr Mareèek Umístìní na stránce (pozice): H - nahoøe, D - dole, L - vlevo, S - uprostøed, P - vpravo 50 let OB v ÈR 37

38 Bronzová tafeta WOC 70 Zdenìk Lenhart, Bohumil Beránek, Jaroslav Ja ek, Svatoslav Galík, vzadu trenér Tomá Kohout Foto: B. Koè WOC 91 TCH Mariánské Láznì na i mistøi svìta, sprint - Jana Cieslarová, Petr Kozák. Foto: R. Samohýl

39 Vojenská mapa 1: (používány byly kolem r.1960) Typická jednobarevná malùvka, obkreslená z vojenské mapy, Tlustá hora, Zlín, 1:25 000, ekv. 10 m, autor JH, 1966

40 První tøíbarevná malùvka, obkreslená z vojenské mapy, O putovní zvonec , Bøezùvky u Zlína, 1:25 000, ekv.10 m, Jindra Novotný První výøez neboli zeleòavka, tiskl Vojenský zemìpisný ústav, retušovaná originální vojenská kresba (zákres tratì tužkou v èase závodu), O pohár èasopisu Turista, , Broumy u Rakovníka, 1:25 000

41 První žlu avka, dokreslené krmelce, jámy apod., Hády u Brna, , 1:25 000, Slávek Novotný a Bohuš Šerý První mapa dle IOF, plošnì mapovaná v terénu, Hornopožárské polesí u Prahy, 1:25 000, diplomová práce, Stano Nosál, 1969

42 První mapa se zelenými hustníky (všechny kontrol natištìny), Mezinárodní tøídenní, , Podvihov u Opavy, 1:20 000, ekv.4 m Charakteristická mapa poèátku 70.let, dvojí odstín zelené, šedé skály, MS 72, závod jednotlivcù, , Jetøichovice, 1:20 000

43 Lesní mapaøský originál, 1:7 500, Zdenìk Lenhart, Koèièí žleb, Brno, 2000 Tiskový podklad, èerná, 1:15 000, totéž Tiskový podklad, hnìdá, 1:15 000, totéž Tiskový podklad, žlutá, 1:15 000, totéž Tiskový podklad, zelená, 1:15 000, totéž Výsledná mapa 1:15 000

44 Mapa pro parkový OB, 1:5 000, Olomouc, svìtový pohár , Miroslav Dosoudil a Petr Hranièka Letecká fotografie neupravená, Israel, cca 1:7 500 Ortofoto, vyrovnaná letecká fotografie, Rakousko, 1:7 500 Stereovyhodnocený podklad z letecké fotografie, Švýcarsko, 1:5 000, vyhodnocení Helgesen, Norsko

45 Mapa pro lyžaøský OB, Gabreta, svìtový pohár , Nové Mìsto na Moravì, 1:15 000, Petr Mareèek Nejúspìšnìjší lobák - Jan Pecka Foto: J. Žemlík

46 Lyžaøský orientaèní bìh kapitola 6 Lyžaøský orientaèní bìh autor: Zdenko Procházka Slovo úvodem Není asi problémem psát o poèátcích LOBu koncem minulého století v Norsku, èi o nìèem vzdálenì to pøipomínajícím, za dob první republiky u nás. Sice jsem to též nezažil, ale kolik bude mezi námi ještì pøímých svìdkù? Problémem je, že budu psát o nìèem pozdìjším, kde již mezi námi je øada pøímých úèastníkù. Proto pro období cca do roku 1990 jsem se pøevážnì øídil poznámkami tìch, kteøí LOBem v tomto období žili. Pro období posledních let jsem si dovolil zapsat nejen výèet historických událostí, ale též nìkteré své názory, s kterými pochopitelnì nemusíte souhlasit. A zde bych, i když se to vìtšinou dìlá až v závìru, chtìl podìkovat všem, kteøí mi pomohli pøi sbírání faktù, ale nìkdy trochu i pøi formování názorù. Jsou to Olda Vlach, Ota Gavenda, Radek Kunc, Honza Pecka a pokud jde o informace a vize do budoucna, tak Juraj Nìmec ze Slovenska. Poèátky LOBù ve svìtì Podle norských pramenù byl první závod v orientaèním bìhu odstartován pøed více než sto lety v roce 1897 nedaleko Osla v Norsku. Byl to denní a jak dnes øíkáme pìší OB. Ve stejné zemi došlo o dva roky pozdìji i k zimní premiéøe, k prvnímu Ski-O na svìtì. Uspoøádali jej lyžaøi ze Ski klubu Trondheim pøi lyžaøském mistrovství Norska a to 6. února Tento první pokus byl neúspìšný, závodníci se v hlubokém snìhu sjeli a dohodli se, že závod pøeruší. K opakování došlo o sedm týdnù pozdìji, 26.3., východnì od Trondheimu na trase Mostadmarka - Hommelvik. Bylo pøihlášeno 16 závodníkù, odstartovalo 12 a vítìzem na 20 km trati se stal Asmund Sandok. Ale toto pokraèování prvního závodu již bylo ve skuteènosti tøetím závodem, ponìvadž mezitím vojenská lyžaøská škola v Trondheimu stihla uspoøádat závod s 27 startujícími na trase Grini - Bärum. Po této první sezónì probìhla v odborném tisku o budoucnosti tohoto nového sportu velká diskuse, která se už tehdy zabývala i problematikou stop. Lyžaøský orientaèní bìh se v pøíštích letech konal na nejrùznìjších místech Norska, v roce 1902 byli uspoøádány první štafety jako bìh s depeší na 50 km vzdálenosti Hell - Bymarka. Vítìzná štafeta byla na trati skoro 8 hodin. O rok pozdìji byl èas vítìzù témìø 12 hodin, délka tratì - 54 km. V roce 1906 se konal závod dvouèlenných hlídek. V letech 1900 až 1912 bylo v Norsku uspoøádáno asi 30 lyžaøských orientaèních závodù. Byly to závody jednotlivcù, štafet, hlídkové i hvìzdicové závody. Zbytek Skandinávie na sebe nenechal dlouho èekat. Jen o rok pozdìji, v roce 1900, se konaly první štafety ve Švédsku a v roce 1906 (rovnìž štafety) ve Finsku. Závody v této dobì byly velmi nároèné, probíhaly prakticky za každého poèasí, i za silného snìžení. Vyznaèovaly se pro nás neobvyklou délkou. I ve štafetových bìzích souèet délek jednotlivých úsekù dával tra, která by se dnes urèitì nebìžela. Tak napø. v roce 1900 ve Švédsku byla délka všech úsekù 175 km a o nìco pozdìji dokonce vítìzná štafeta na trati z Oulu (100 km od švédských hranic) do Helsinek mìla èas 132:20 hod. a ubìhla tra dlouhou 504 km. Popularita lyžaøských orientaèních bìhù po první svìtové válce poklesla a zájem se stále více zamìøoval na letní období. Zájem o lyžaøský orientaèní bìh ve Švédsku pak projevil svaz lyžaøù, ve kterém se lyžaøi - orien áci sdružují dodnes (obdobnì ve Finsku). V Norsku poklesl zájem na minimum a již se pøíliš nezvýšil. Pøestože má Norsko nìkolik mistrù svìta (v mužích Benjaminsen, v ženách Bratberg i štafety), celková úèast na závodech je v souèasnosti podstatnì menší než u nás. Teprve v roce 1965 se objevují pokusy provozovat lyžaøský OB i na mezinárodní úrovni. Padesátá a šedesátá léta, poèátky LOBù u nás V Èeskoslovensku se již v letech první republiky uskuteènilo nìkolik závodù na lyžích bez pøedem vyznaèené trasy. Orientaèní prvky zde sice hrály svou úlohu, závodníci však zøejmì na startu mapy nedostávali. Byly to spíše lyžaøské závody s orientací podle znalosti terénu nebo dle turistické mapy (není doloženo). První zimní orientaèní závod byl uspoøádán již dva roky po prvním OZ u nás. Uspoøádal ho turisticko-lyžaøský oddíl Sokola Svit Gottwaldov v roce 1952 v okolí Solánì ve Vsetínských vrších let OB v ÈR

47 Lyžaøský orientaèní bìh kapitola 6 Závodilo se na obyèejných lyžích s vázáním Kandahár (nebo podobném Nohynku) a v normální lyžaøské výstroji. Mapa byla vrstevnicová, 1:50 000, tra jen pro muže v délce 10 km s pìti kontrolami. Startovalo 25 tøíèlenných hlídek. Celkové poøadí se urèovalo bodovým systémem, hodnotil se èas, ale i zkoušky z orientace, podobnì jako pøi tehdejším Jedny z prvních LOB u nás, Foto: archiv letním OZ. Je známa i vítìzná hlídka Halámek, Plášek a Nesvatba z Otrokovic. Závod se velmi líbil, byl hodnocen kladnì všemi úèastníky. Tyto první závody v orientaci na lyžích organizovaly tehdy odbory turistiky nejen v Gottwaldovì, ale i na Jablonecku ( O pohár Jizerských hor), v okolí Tøince apod. Èasto bývaly souèástí zimních turistických srazù napø. spartakiádní zimní OZ 21.února 1960 v Beskydech na Bumbálce. Bylo to vlastnì zimní dobrodružství v horském terénu s tehdejší nedokonalou mapou, s nedostatkem komunikací a bez upravených stop. K výbavì, mimo lyžaøské a mapaøské výstroje, patøil i batoh s pøevleèením, lékárnièkou a píš alkou. Nebylo to bezdùvodné. Cíl býval daleko od startu, pøevoz svrškù se mohl opozdit, ale závodníci byli pøedevším sobìstaèní pøi pøípadném zhoršení poèasí bìhem závodu. Tuto zátìž ocenili pøedevším ti, kteøí absolvovali asi dosud jediný noèní lyžaøský OB uspoøádaný nadšeným propagátorem orientaèních závodù v Tøinci, Bedøichem Buškem v roce 1958 v Tìšínských Beskydech na Ostrém. Noc, nový sníh a pozdìjší snìhová bouøe, tìžké podmínky - nakonec ale vše dopadlo dobøe. Dle ústního podání èlena vítìzné hlídky Oty Gavendy, (Gavenda, Satori - jediná hlídka, která závod dojela), pøispìly k dobrému konci tohoto závodu jak rezervní odìvy, tak i provedená pátrací akce HS i poøadatelù. Teprve v ranních hodinách, za svìtla se s ulehèením zjistilo, že nikdo nechybí. Orientaèní bìžci - lyžaøi se dokonce stali našimi prvními reprezentanty - a to již v roce Dvojice Huska Michalièka startovala na Mistrovství NDR v zimním OZ, kde získala støíbrnou medaili. Závod byl již bez zkoušek. Na mapì 1: (u nás tehdy tyto mapy pomalu nikdo neznal) byla postavena mapovì nenároèná tra 25 km se ètyømi kontrolami, kterou naše hlídka absolvovala v èase 2:08:58 hod. Od roku 1958 je možné i v zimním OZ získávat výkonnostní tøídy. Postupnì se pøešlo z tøíèlenných hlídek na dvouèlenné. V roce 1961 probìhl celostátní závod v Jeseníkách na Rejvízu, v kalendáøi byly tøi zimní závody. Soutìžní øád v této dobì umožòoval libovolný výbìr kontrol (skorelauf). V roce 1965 opìt probìhl spartakiádní zimní OZ v Krkonoších. O rok pozdìji, pøi 12. roèníku Poháru Jizerských hor, již startovalo 100 dvouèlenných hlídek. V tomto roce také probíhaly krajské pøebory v zimních OZ. V roce 1967 se Bohumil Zemánek z Vrchlabí a Jaroslav Balatka z Liberce zúèastnili LOBù ve Švédsku. V únoru 1968 probìhla na Vysoèinì mezinárodní škola stavitelù tratí LOB s 20 zahranièními a 10 našimi úèastníky. Po jejím skonèení byl v Nízkém Jeseníku - Sluneèná u Moravského Berouna - uspoøádán první mezinárodní LOB v Èeskoslovensku. Byla použita mapa zelená, vytvoøená speciálnì pro LOB - asi poprvé u nás. Ke konci šedesátých let pak závodí už témìø všude jednotlivci. Jediným kritériem se stává èas. Závodù v LOB se zúèastòují i velmi dobøí lyžaøi, nositelé I. VT v bìhu na lyžích, kteøí se nauèili èíst mapu. Napø. pøi závodech v Krkonoších ze Žalého do Vrchlabí zajel lyžaø a orien ák Karel Maceèek tra 18 km vzdušnou èarou za 77 minut - na rychlém a slehlém snìhu. Byly však i závody v tìžkém, novém snìhu, jindy se bìžela èást tratì s lyžemi v rukou. Jezdilo se na døevìných bìžkách (závodníci mívali s sebou i náhradní nasunovací špici - lamináty ještì nebyly), tyèky byly tonkinové s vyplétanými koleèky. Mapa bývala v otoèném mapníku vlastní výroby z prùhledné folie upevnìna na hrudi rùznými popruhy. I obleèení - golfky, vìtrovka - to vše odpovídalo tehdejší dobì. 50 let OB v ÈR 39

48 Lyžaøský orientaèní bìh kapitola 6 V roce 1969 byl vypsán první roèník národního žebøíèku v LOB. V šesti kategoriích - dorostenci, dorostenky, junioøi, juniorky, muži a ženy vítìzí Ticháèek a Špaèková z Gottwaldova, Karmazín Ètení mapy - LOB Foto: archiv z Liberce, Patoèková z Brna a Balatka a Bílková z Liberce. Co se zatím dìje na mezinárodním poli. Po založení IOF v roce 1961 je v roce 1963 ustavena komise Ski-O, jejímž prvním pøedsedou je pan Lasse Heidemann z Finska. V letech je èlenem této komise jako èlen korespondent náš Zdenìk Nìmec. Sedmdesátá léta, vznik pravidelných soutìží Kolem roku 1970 zaèínají na mezinárodním poli vyvíjet velkou iniciativu Bulhaøi. V roce 1972 byl uspoøádán první oficiální Ski-O pod hlavièkou IOF, International Pokal Ski-OL (považovaný za neoficiální mistrovství Evropy) ve Velingradu v bulharských Rodopech, za naší úèasti. Toto první setkání orientaèních bìžcù v zimì prokázalo oprávnìnost této sportovní discipliny, i když poèty startujících nebyly právì nejvìtší. Ostatnì na prvním EOC v letním OB v roce 1962 v Norsku startovalo jen 45 mužù a 23 žen. O rok pozdìji pak uspoøádalo Švédsko Ski-O Meeting v Sundsvalle. První mezinárodní støetnutí v Bulharsku mùžeme považovat za zaèátek tlaku IOF, aby si LOB našel cestu i k poøádání mistrovství svìta. Na zasedání IOF 20. èervence 1973 ve Švýcarsku došlo k hlasování o WOC Ski, které vyznìlo ve prospìch mistrovství pomìrem 10:2. Souèasnì bylo rozhodnuto, že vždy rok pøed vlastním mistrovstvím uspoøádá poøadatel jakési pøedmistrovství, kde nabídne podobný terén, jaký pak bude na vlastním MS. Iniciativa byla dokonce ještì vìtší a kromì tohoto závodu se konala další svìtová setkání bìžcù - lyžaøù pod názvem Ski-O World Meeting. V roce 1974 bylo pøedmistrovství ve Finsku. Rok 1975 byl rokem prvního Mistrovství svìta v lyžaøském orientaèním bìhu (WOC Ski) v Hyvinkäa FIN. Další WOC Ski 77 uspoøádalo Bulharsko - Velingrad. V roce 1978 pak Rakousko poøádalo World Meeting, v roce 1979 bylo pøedmistrovství ve Švédsku. WOC Ski se pøesunulo z lichých na sudé roky - s ohledem na letní mistrovství. Na domácím poli v roce 1970 probìhl první Pøebor Èeské socialistické republiky v LOB jednotlivcù poøádaný Spartakem Jihlava. Závody se konaly ještì na zelené mapì, v mužích zvítìzil Maceèek z Liberce a v ženách Novotná z Brna. Další rok byl rokem nové soutìže - Celostátního žebøíèku v LOB a neoficiální (od roku 1972 oficiální) Celostátní soutìže oddílù LOB. V tomto roce bylo též ustaveno reprezentaèní družstvo - 6 mužù, 5 žen, trenér Balatka. V roce 1972 uspoøádal Ostroj Opava v Jeseníkách první Mistrovství ÈSSR jednotlivcù a štafet. Poøadatel použil již pìtibarevnou mapu dle IOF. V dospìlých zvítìzil Zakouøil z Jièína a tøinecká Handzlová, tituly ve štafetách získali muži z Jièína - Bien, Havlík, Zakouøil a tøinecké ženy, èi spíše kombinace juniorka, dorostenka a žena - Telecká, Jana Gavendová, Handzlová. V tomtéž roce se u nás opìt koná mezinárodní škola stavitelù tratí LOB, tentokráte v Jièínì. V roce 1974 je již v kalendáøi 6 závodù v LOB a mezi orien áky-lyžaøi bylo 45 nositelù I. VT. V roce 1977 Slávie VŠD Žilina uspoøádala velmi kvalitní M ÈSSR v Areálu snù na Štrbském plese - mapa Sviš. Také se rozvíjejí mezinárodní styky. Na neoficiálním mistrovství Evropy (Velingrad 1972) družstva mužù - Zakouøil, Balatka, Dohnal, Franko a žen - Handzlová, Vanclová, Dohnalová získala shodnì bronzovou medaili. V individuální soutìži se umístila Anna Handzlová na šestém a Václav Zakouøil na devátém místì. Trenérem byl Bohumil Zemánek let OB v ÈR

49 Lyžaøský orientaèní bìh kapitola 6 Závody se konaly v nadmoøské výšce 1850 m a startovali závodníci 11 evropských státù. Úspìšní byli zejména Seveøané, kteøí v mužích obsadili prvních osm míst. V jednotlivcích - mužích vítìzí Axelsson ze Švédska a v ženách Kukkonen z Finska. Pøedávka štafet - M ÈSSR Štrbské Pleso. Foto: archiv Mezi ženami najdeme na osmém místì Maïarku Monspart, která potom v létì získala zlatou medaili na WOC ve Starých Splavech. V tisku si mùžeme pøeèíst: Není bez zajímavosti, že v družstvech Seveøanù startovali lyžaøi - bìžci, kteøí patøí ke švédským a finským nejlepším bìžcùm na hladkých tratích. Pøekvapili novì vyvinutou speciální lyžaøskou výstrojí pro orientaèní bìh a pøivezli si s sebou odborníky na mazání lyží. Ale i závodníci socialistických státù jsou na tom velmi dobøe. Napøíklad v Bulharsku je 11 placených trenéru pro orientaèní bìh, jejich nejlepší, kteøí zdaleka nedosahují úrovnì našich špièek, mají maximální výhody, které se dají srovnat s možnostmi prvoligových hokejistù a fotbalistù Naše reprezentace startovala na nìkolika mezinárodních závodech v sousedním NDR se severskou úèastí, kde Handzlová, Vanclová, a Vlachová dosáhla umístìní od 2. do 6. místa. Prvního WOC Ski v roce 1975 ve Finsku jsme se neúèastnili. Dalšího mistrovství svìta v bulharském Velingradu v roce 1977 se již úèastní naše reprezentace a s úspìchem. Pod vedením trenéra a vedoucího Jaroslava Havlíka získala štafeta mužù - Pachner, Kaèmarèík, Ticháèek, Gorný i žen - Ticháèková, Vlachová, Handzlová bronzovou medaili, v jednotlivcích potom Dana Ticháèková 9. místo, doposud nejlepší naše umístìní v ženách. Na 10. místì byla Handzlová, jedenáctá Vlachová a muži se seøadili od 13. do 16. místa. V tomto období se zkvalitòují mapy pro potøeby LOBu, na mapu se zaèínají tisknout projeté stopy, zkouší se rùzné barvy a mapové znaèky. Vznikají i kvalitní mapy - v roce 1974 Šajtava - Vamberk a Krásná Máøí - Liberec. Ve výsledkových listinách žebøíèkových LOB není výjimkou více než 300 startujících - v r na Poháru Jizerských hor startovalo 346 jednotlivcù a 73 štafet. Používané lyže a další výstroj již odpovídala bìžným potøebám lyžaøù - bìžcù. Konèí období døevìných lyží a tonkinových holí, s nástupem laminátu se nejen mìní konstrukce lyží, ale i materiály skluznice a èásteènì i zpùsob mazání. Na hole se používají lehké kovové slitiny, v osmdesátých letech potom laminátová a karbonová vlákna. Objevují se pøiléhavé kombinézy. I používané mapníky se mìní, dle nìkolika dovezených vzorù nìkteøí LOBáci zaèali podomácku vyrábìt jejich kopie - mapníky s upevnìním na krku a v pase, sklopné, s možností pøipevnit buzolu. Již to vypadalo jako témìø profesionální práce, byla to ale poøád garážová výroba. Plnì profesionální mapníky se zaèaly bìžnì objevovat až v 90. letech. Osmdesátá léta, poøádáme mezinárodní závody Od osmdesátých let WOC Ski zaznamenává obrovský skok vpøed a oživení zájmu. Roste kvalita výkonù, vzrùstá poèet startujících státù. Svìtových soutìží se zaèali zúèastòovat skuteènì všichni nejlepší svìtoví lobáci. Na WOC Ski 82 v rakouském Aigenu (Ennstal) se poprvé objevili Norové, kteøí zatím stáli stranou, bìží i Švýcaøi, kteøí na pøedchozích mistrovstvích nestartovali, a byla u nich urèitá averze proti LOBu. Ve startovní listinì jsou Belgièané, Amerièané, Velká Britanie a další. Ze socialistických státù si vedou velmi dobøe Bulhaøi, kteøí zaèali skupinu závodníkù specializovat na LOB. 50 let OB v ÈR 41

50 Lyžaøský orientaèní bìh kapitola 6 WOC Ski bronzová štafeta žen - Nováková, Ticháèková, Gavendová. Foto: O. Gavenda Zaèíná se hovoøit o tom, že to bude právì LOB, který se dostane na poøad OH døíve než letní OB. Na pøedmistrovství svìta v roce 1987 ve Finsku se objevili i Sovìti. Jejich první výprava tehdy èítala sice dvojnásobnì více funkcionáøù než závodníkù, ti však ukázali své kvality a zvýšili konkurenci. Pro naše reprezentanty pak byly medaile mnohem ménì dostupné, než v sedmdesátých a na zaèátku osmdesátých let, kdy za závodníky Švédska a Finska byla veliká díra. Pøi WOC Ski 88 ve finském Kuopiu se program WOC rozšíøil o sprint. V lichých letech mezi WOC Ski se zaèínají poøádat svìtové poháry. V roce 1987 ještì pouze jako Evropský pohár - EC Ski s pìti závody (TCH, AUT, ITA, 2x FIN), od roku 1989 již jako Svìtový pohár - WC Ski s šesti, osmi a pozdìji 11 závody (klasika, sprint i štafety). A co my. Na WOC Ski 80 ve švédské Avestì získává štafeta žen ve složení Ticháèková, Gavendová a Nováková pod trenérským vedením Václava Zakouøila opìt bronzovou medaili. Bohužel je to v historii našeho LOBu dospìlých poslední medaile. Mužská štafeta byla ètvrtá, v klasice byla Svatava Nováková jedenáctá. Další mistrovství svìta v roce 1982, AUT - Aigen probìhlo bohužel bez naši závodnické úèasti. Naše reprezentace je zastoupena jen v jury Vaškem Zakouøilem. Nejsou právì zde poèátky naší ztráty kontaktu s vývojem této discipliny ve svìtì? V roce 1983 je u nás vydán první mapový klíè pro LOB. V tomto roce je vypsán první roèník Ès. poháru v LOB - Elita, který znaènì zvýšil motivaci u závodníkù a pøispìl ke zkvalitnìní závodù. Prvními vítìzi jsou Ludìk Pavelek (VŠZ Brno) a Anna Gavendová (TŽ Tøinec). V dalším roce (1984) zaèala Jilemnice s poøádáním dvoudenních mezinárodních závodù LOB s docela slušnou úèastí. Jsou organizovány i v následujících letech (1985 Nejdek, 1986 Vamberk, 1987 Jablonec n.n. a 1988 Opava). Mezi centra LOB té doby mùžeme poèítat oddíly z Krkonoš, Tøince, Brna a Jihlavy, ale také Ostravu, Banskou Bystrici a další. V Jablonci vzniká v roce 1984 dokonce specializovaný oddíl LOB, jehož èlenové Šmaus, Kunc a Zuzánek byli úèastníky všech mistrovství svìta v letech Na dalších WOC Ski 84 v italském Lavarone, 1986 v bulharském Bataku a 1988 ve finském Kuopiu se naši nejlepší pohybovali na zaèátku druhé desítky a štafety mezi 4-6 místem. Byly to pro nás pøijatelné výsledky, ale na ty nejlepší jsme nestaèili. 2 dny LOB - Jilemnice 84, vyhlášení vítìzù na jilemnickém námìstí. Foto: archiv V roce 1987 pøi celostátním žebøíèku v Radešínské Svratce se jel u nás první závod ve sprintu. Ve druhé polovinì osmdesátých let se pak velmi zlepšila kvalita domácích závodù, zejména pokud šlo o stopy. V osmdesátých létech jsou již bìžné kvalitní mapy pro LOB se zakreslenými stopami. Pøíprava let OB v ÈR

51 Lyžaøský orientaèní bìh kapitola 6 závodù je však velmi nároèná, stopy jsou pøipravovány nejen snìžnými skútry, ale ke konci osmdesátých let i rolbami. Je to dáno tím, že i do LOBu se prosazuje nová technika bìhu na lyžích - bruslení. Zprvu je to tzv. Siitonenùv krok, èili bruslení na jednu nohu, které se užívalo už na WOC Ski 84 v Itálii, ale až do roku 1987 se pøibruslovalo na namazaných lyžích. Zkoušely se i finty, jako namazat na stoupání jen vnìjší stranu lyží, ale neujalo se - z pùlky lyže se nedalo poøádnì odrazit. Na WOC Ski 88 ve Finsku už øada závodníkù vyjela na skejtových lyžích. Bruslení ovládlo plnì LOB jak ve svìtových pohárech, tak i na domácích závodech až v roce 89. Úzké skútrové stopy, tzv. èárka, byly stále ještì opatøeny stopou na klasiku. Na WOC Ski 1990 ve Švédsku - Avesta se již vyøezávání stop do èárek neobjevilo. Úprava stop pro bruslení ovšem zpùsobuje poøadatelùm závodù velké problémy organizaèní i finanèní. Je nutná spolupráce s lyžaøi - klasiky i se èleny HS. Proto se závody konají vìtšinou v blízkosti stabilních bìžeckých areálù. Bohužel i tato velmi nároèná a namáhavá práce poøadatelù mùže pøijít nazmar, když si poèasí zalaškuje a pøipravené tratì prostì uplavou. Pøes všechny tyto problémy jsme zaèali poøádat i kvalitní mezinárodní závody. V roce 1987 oddíl OB TŽ Tøinec poøádal první závod novì vypsaného Evropského poháru EC Ski. Do Visalají v Beskydech pøijeli závodníci z 10 zemí, aby zahájili další svìtovou soutìž LOB. Ze vzpomínek Oty Gavendy: pøed startem jsem jako øeditel závodù musel vyslechnout nìkteré názory zahranièních úèastníkù, zejména mužù, kteøí mìli velkou nedùvìru ke stavitelce tratí, moji manželce. Po závodech uznali, že tratì byly vynikající a pøicházeli se mi omluvit. Mìli jsme k dispozici - dle názoru zahranièních úèastníkù - vyšší poèet lavin a snìžných skútrù na pøípravu tratí, než mají na Severu. Laviny tehdy vyrábìli v Tøinci Horská služba již tehdy byla v celých Beskydech zajištìna skútry, které nám propùjèili i s øidièi. Pøepadlo nás tehdy pøed závodem v noci husté snìžení, projetí stop mìl na starosti hlavní technický vedoucí Jaromír Gorný. Stopy jsme tehdy upravovali celou noc a ještì tìsnì pøed startem. Jarek, Anièka a èlenové HS znovu staèili pøed závodníky projet všechny varianty stop Hodnocení úèastníkù bylo velmi dobré, organizace byla i pøes pøídìl nového snìhu na úrovni mistrovství svìta. Z našich závodníkù byl Zuzánek ètvrtý, Kunc sedmý a Šmaus devátý. V celkovém hodnocení roèníku EC Ski 87 byl Šmaus desátý a Kunc patnáctý. O dva roky pozdìji, v roce 1989 mìl poøádat oddíl OB v Novém Mìstì na Moravì dva závody již WC Ski - sprint a závod jednotlivcù. Opìt zapracovalo poèasí, prostory závodu byly pro naprostý nedostatek snìhu nesjízdné. Kritickou situaci zachránili Slováci - bìhem týdne pomohli pøipravit dva závody WC Ski - sprint na Štrbském plese a závod jednotlivcù na Donovalech. Organizaèní úspìch byl podtržen i úspìchem sportovním, Ivan Šmaus získal ve sprintu první (a dosud jediné) vítìzství v závodì svìtového poháru pro Èeskoslovensko. Celkovì potom v tomto roèníku obsadil 11. místo. Na klasické trati byl Milan Novotný ètvrtý. Devadesátá léta, støídavì slunko, støídavì zataženo Devadesátá léta doplòují svìtový kalendáø o další vrcholové soutìže. Vedle WOC Ski v pravidelných dvouletých intervalech (vždy v sudých letech) a v lichých letech konaného Svìtového poháru, vzniklo juniorské mistrovství svìta - JWOC Ski. V roce 1993 probìhlo v Sundsvalle (SWE) ještì jako Ski Junior World Meeting. První JWOC Ski 94 uspoøádalo Finsko v Rovaniemi, další byla v pravidelných dvouletých intervalech, od roku 1998 každoroènì. Aby si pøišli na své i starší závodníci, tak po vzoru letních mistrovství svìta veteránù - WMOC se koná v roce 1999 poprvé WMOC Ski v Rusku s každoroèní frekvencí. V roce rok mistrovství - zkušebnì probìhly i závody WC Ski (dva závody souèasnì s JWOC Ski). Tento pokus se neosvìdèil, naopak do budoucna se uvažuje o spojení JWOC Ski a WMOC Ski. Nejvýznaènìjší technickou novinkou, která se poprvé prosadila na WOC Ski 1994 v italském Val di Non, je zmìna délek lyží. Komise Ski pøi IOF ruší lyžaøské pravidlo, že délka lyží nesmí být kratší než výška postavy. Zároveò firma Fischer pøichází s výrobou lyží The Revolution o délce 147 cm, které jsou urèeny pro lyžaøskou výuku. Drsné podmínky tohoto mistrovství (brutální sjezdy) nahrávají jejich využití. Vítìzka v kategorii žen Pepa Miluševa - BUL, jela právì na tìchto lyžích. Ani tato délka není koneèná. Finská firma Karhu volí dokonce délku 143 cm. Ale v následujících letech se ukazuje, že tento extrém má i øadu nevýhod. Svìtová špièka krátké lyže pomìrnì rychle opouští a délky se na nìjakou dobu ustalují na jakémsi kompromisu mezi klasikou a tìmito délkami (okolo 170 cm). Další technickou novinkou je elektronické snímání mezièasù každého závodníka na všech kontrolách. Na WOC Ski v norském Lillehammeru 50 let OB v ÈR 43

52 Lyžaøský orientaèní bìh kapitola je poprvé použit norský systém Regnly, pozdìji známý pod oznaèením EMIT. V roce 1999 pøi svìtovém poháru ve Švýcarsku a v Itálii je poprvé použit SPORTIdent. S nástupem devadesátých let dochází i ke zmìnám v našem LOBu. Zhoršující se ekonomické podmínky v neprofesionálních sportech nedovolují držet krok se svìtovým trendem - houstnoucí sítí stop. Úprava tratí se stává finanènì tak nároènou, že se poøadatelství až na výjimky ujímají pouze oddíly s dobrou vazbou na domácí lyžaøský oddíl. Ze závodù úplnì mizí liniová tra a kategorie mladších žákù, klesá poèet poøadatelù, klesá poèet závodníkù a oblastní pøebory se stávají vzácnou výjimkou. Pro nepøízeò poèasí se dokonce ve dvou sezónách (1990, 1998) ruší veškeré závody. V obou tìchto letech se jede opoždìné mistrovství republiky vždy v prosinci na úvod následující sezóny (90 - Vysoké nad Jizerou, 98 - Zadov). To, co lze díky moderní technice - snìžná dìla - použít na okruh 5 km pøi klasických lyžaøských závodech, nelze použít pøi LOB. Nikdo na svìtì není schopen umìle pokrýt celou potøebnou plochu mapy. Rok 1992 je posledním rokem spoleèných soutìží èeských zemí a Slovenska (ÈSSR, ÈSFR). Od roku 1993 se koná již Mistrovství Èeské republiky - M ÈR LOB, dlouhodobými soutìžemi se stává Èeský žebøíèek LOB a M ÈR družstev. V roce 1995 je poprvé vypsána krátká tra jako souèást mistrovství republiky v Jilemnici. Tento rok pøivádí na svìtovou scénu koneènì po delší pauze opìt nìkoho z našich závodníkù, kdo je schopen se prosadit i v nejvyšší svìtové soutìži. Jan Pecka získal ve francouzském Pontarlier ve sprintu 4. místo. Helena Fejfarová byla v klasice 10. Peckovo umístìní je doposud nejlepším umístìním našeho závodníka na WOC Ski. Co o tom tehdy øekl Jan Pecka: Krátká tra byla dobrá, snažil jsem se jet nejkratší cestou, nevymýšlel jsem obíhaèky. Navíc zde byl sníh, na kterém se dalo dobøe bruslit i na úzkých cestách. Byla to rychlovka - prostì soupaž. Na klasické trati jsem byl naštvaný, ponìvadž jsem to zkazil. Na krátké trati jsem na drobnostech nechal nejvýše minutu. Nejsem ještì mapaø, je to moje druhá sezóna v LOB a rovnìž teprve dva roky bìhám OB v létì. Fyzicky jsem na tom dobøe. Myslím, že léto mi prospìlo. Bìhal jsem hodnì se Zuzánkem. Letos jsem již hlídal okolí, dokonce i baráky, hlavnì jsem sledoval vrstevnice, což jsem vùbec døíve nedìlal. O dva roky pozdìji ve Val di Non (ITA 94), v Lillehammeru (NOR, 96) i v rakouském Windischgärstenu 98 obsadili naši reprezentanti opìt místa ve druhé desítce. Jen Peckovi se v Lillehammeru podaøilo probojovat v klasice na 7. místo. Štafety byly šesté, resp. páté. V roce 2000 v ruském Krasnojarsku v centru Sibiøe (první WOC Ski mimo Evropu) pùsobí Honza již pouze jako trenér. Na soustøedìní pøed mistrovstvím pøipravuje závodníky na šestihodinový èasový posun budíèkem v jednu a obìdem v šest ráno (mezi tím lyžování pøi umìlém osvìtlení nebo s èelovkami ). Závodníci již nemìli po pøesunu potíže se vstáváním. Na výraznìjších výsledcích se to ale neprojevilo - opìt druhá desítka a pátá místa ve štafetách. Že bychom mìli tato místa pøedplacená? První JWOC Ski 94 v Rovaniemi (FIN) se konalo i za naší úèasti s umístìním také ve druhé desítce. Další JWOC Ski 96 poøádali naši pøátelé na Slovensku v Banské Bystrici. Výborná parta, kouèovaná Radovanem Kuncem a Janem Vodrážkou, dosáhla našeho zatím nejvìtšího úspìchu na lyžaøských juniorských mistrovstvích. V klasice na Skalce u Bánské Bystrice byl Jakub Vodrážka osmý a Bára Chudíková devátá. Závod ve sprintu se jel na Štrbském Plese. Jakub Vodrážka získal bronzovou medaili a o rok mladší bratr Ondøej skonèil na 4. místì, Tereza Kuchaøová byla devátá. Ve štafetách získaly juniorky - Ryglová, Chudíková, Kuchaøová støíbro a junioøi - Pøinda, Ondøej a Jakub Vodrážkovi bronz. V dalších letech jsme se zúèastnili JWOC Ski 98 v ruské Tule místo Luboše Tomeèka ve sprintu, štafeta juniorek ètvrtá, v bulharské Jundole 1999 byla Zdeòka Stará na klasice 6., Luboš Tomeèek získal na klasice 7. a ve sprintu 8. místo, štafeta juniorek byla pátá a juniorù šestá. V roce 2000 v Bánské Bystrici na nás místa v první desítce nezbyla. V roce 1998 pøi pøíležitosti Zimních olympijských her v Naganu (JPN) se dostalo i na orien áky - lyžaøe. V rámci pøedolympijských her v japonském mìstì Sanada - Sugadaira byl Ski-O prezentován jako ukázkový sport. Náš LOB zastupují Jan Pecka a Jakub Vodrážka. Bìhem devadesátých let poøádáme dvakrát závody svìtového poháru. V r první a druhý závod Ski WC v Liberci na Bedøichovì (klasika a sprint). Celkovì v roèníku WC 93 obsazuje Novotná 13. místo a Pecka 16. místo. V roce 1997 poøádáme ètvrtý a pátý závod WC Ski v Novém Mìstì na Moravì (opìt klasika a sprint). Jan Pecka na tìchto závodech obsadil 9. místo na klasice a 6. ve sprintu. Celkovì obsazuje v seriálu WC 97 sedmnácté místo. Pøi tomto závodì byla realizována i první výstava COH vìnující se historii lyžaøského orientaèního let OB v ÈR

53 Lyžaøský orientaèní bìh kapitola 6 bìhu ve svìtì a u nás. V roèníku WC 99 byla Bára Chudíková celkovì šestnáctá. Nejlepšího výsledku v seriálu WC 2000 dosáhli naši na závodì v Bulharsku, sprint - Pecka devátý a Chudíková sedmá. S houstnoucí sítí stop se mìní mìøítko mapy, mìní se i zpùsob zakreslování stop. Mizí mìøítko 1: (naposledy Zlatá studna) a 1: (Švýcárna, Rebel, Rovinka), bìžným mìøítkem je 1: a 1: a ve svìtì se objevují velmi èasto i mapy s mìøítkem 1: u nás poprvé mapa Eduard u Jáchymova (1997, Stopa Praha). Ve svìtì mizí pøetisk zelených lyžaøských stop pøes pùvodní letní èerné cesty. Tyto zámìny jsou snadno proveditelné díky novým poèítaèovým zpùsobùm kresby map. Mìní se též výraznì polohopis nejvìtších a nejlepších oddílù v LOB. Jestliže napø. poèátkem devadesátých let najdeme nejlepší závodníky a závodnice v Turnovì, Liberci, Tøinci a Jablonci, èili v horských nebo podhorských oblastech, na konci devadesátých let je paradoxnì v èele Praha. Nejen co do kvantity (více než polovina registrovaných závodníkù), ale i co do kvality (44% licencí E a 24% licencí A). Co do poètu medailí na M ÈR LOB 99 vede Jilemnice (10), následovaná Novým Mìstem n/m. (9), Kotláøkou Praha a Vrbnem p/p. (po 7) a Ekonomem Praha (6). Mistrovství družstev v posledních letech vede v dospìlých Ekonom Praha a v dorostu Kotláøka Praha. Rovnìž v juniorské reprezentaci na posledním Ski-JWOC jsou 4 závodníci z deseti z Prahy. Souèasnost V posledních dvou letech se svìtová špièka vrátila opìt k delším lyžím. Lyže jsou prùmìrnì o 5 cm kratší, než jaké používají závodníci pøi bruslaøských závodech. Ve svìtovém trendu se pøi stavbì tratí pro klasiku používají mapy v mìøítku 1: (výjimeènì i podrobnìjší), pro sprint 1: s vysokou hustotou stop (hlavnì na severu) a pomìrnì velkým množstvím kontrol s elektronickým ražení. Hustá mapa umožòuje také variantu vícekolových závodù. První závod sezóny se vždy startuje hromadnì (pøi závodech WC Ski). Kvùli zatraktivnìní se uvažuje o supersprintech (nìco jako parkáèe v létì) na mapách 1: vyzkoušelo to Finsko na prvním snìhu v roce Taktika pøi závodech je dnes velmi jednoduchá: nad dlouhými postupy pøemýšlet, pokud možno i v té minutì pøed startem, krátké postupy co nejkratší cestou. Dobøí závodníci jezdí i v èárkované stopì velmi rychle. Jak vypadá v souèasnosti lobácký trénink. Sestává z fyzického tréninku - normální lyžaøský trénink ochucený nácviky sjezdování v hluboèáku na neupravených tratích, rychlostní trénink všemi technikami, vhodná je i klasika kvùli rovnováze. Dùležité je absolvovat i èást rychlostních tréninkù v užších stopách (skútr). Velký dùraz se klade na silovou pøípravu, pøedevším paží a trupu. Na nohy je vhodný dynamický trénink. Dále to je mapová pøíprava na suchu, napø. pøi posilování pøed zátìží mapovat postup a po zátìži na kus papíru zakreslovat. Pøi lyžaøském tréninku si do mapníku vložit noviny a ve sjezdech si trochu poèíst. Mapová pøíprava na mapì je u nás málokdy proveditelná, ale jsou známé zpùsoby jak ji èásteènì nahradit pøi minimálních nákladech. Klasickou metodou je Person (podle Švéda Perssona), kdy se na prostoru cca 200x200 m ušlape co nejhustší sí stop a nakreslí se primitivní mapa - zajímají nás pouze køižovatky. Je vhodné ji zaøadit ve druhé pùlce tréninku, kdy závodníci jsou už ponìkud unaveni. Trénink tak plní dvì funkce - na mapu a na sílu, protože se musí jet soupaž. Co øíci na závìr Naši závodníci se zúèastnili všech dosavadních WOC Ski mimo léta 1975 a 1982 a všech JWOC Ski. Dosud získali na oficiálních WOC a JWOC celkem 6 medailí. Jednu støíbrnou medaili (štafeta) a 5 bronzových medailí (sprint a 4x štafety). V jednotlivcích byli zatím nejlepší v dospìlých Jan Pecka - 4. místo a Dana Ticháèková - 9. místo, v juniorech potom Jakub Vodrážka - 3. místo a Zdeòka Stará - 6. místo. Jak ukázala uplynulá léta, jsme schopni organizovat dobré závody i vychovat dobré závodníky. Jediné co zatím - a asi ještì hodnì dlouho - neovlivníme, je sníh. Není nezajímavé, že v poèátcích jsme zdánlivì byli schopni držet krok s nejvyšší špièkou (druhé WOC Ski 75 - medaile, druhé JWOC Ski 96 - medaile), ale pozdìji jsme ustoupili - až na ojedinìlé výjimeèné výkony (Pecka a nìkteøí junioøi) do druhé, resp. tøetí desítky. Jsou to ale skuteènì horší výsledky? Rozhodující je, zda za mìøítko budeme považovat umístìní nebo ztráty na vítìze. Pokud to první - a ono to lépe vypadá - pak zdánlivì ztrácíme. Pokud budeme mìøit ztráty na vítìze, tak úroveò našich lobákù jde neustále nahoru. Daleko více zemí do toho jde s plnou vážností, že co nevidìt bude Ski-O 50 let OB v ÈR 45

54 Lyžaøský orientaèní bìh kapitola 6 olympijský sport. Po rozpadu Sovìtského Svazu jsou zde závodníci nejen z Ruska, ale i z Pobaltských zemí a Ukrajiny. Pøi rozšiøující se svìtové špièce jsou i pøi stále menších ztrátách na vítìze medailová místa více vzdálena. Ani zvyšující se provozní náklady nejsou zanedbatelné. Jak se budou nadále realizovat orientaèní bìžci - lyžaøi nám ukáže budoucnost. Budoucnost ovlivòovaná pøírodními i finanèními podmínkami. A ještì jedna otázka. OB a LOB. Jsou tyto sporty opravdu tak rozdílné, že nemohou žít spolu, ale musí žít vedle sebe? Jistì víte kam asi míøím. Nevšiml jsem si zatím, že by lobáci pøezíravì pohlíželi na své letní kolegy, ale bohužel letní obáci, pøestože jsou jen o dva roky starší (pokud se podíváme do rodných listù) se stále dívají na své mladší bratry èi sestry jako na nìco podstatnì zaostalejšího a ménìcenného. Je pravdou, že za nìco si lobáci mohou sami - propracovanost soutìží, pøístup k pravidlùm, témìø absence semináøù a další. Ne, že by to vùbec neexistovalo, ale napø. skladbu zimních soutìží se dovídáme podstatnì pozdìji než kalendáø letních soutìží následujícího roku. A když už vyjde, ukáže se, že se v øadì termínù pøekrývá s nejvìtšími svìtovými závody (napø. rok 2000). Vím, že hlavní problém spoèívá ve vìtšinì pøípadù v pøekrytu prostorù pro LOBy s prostory pro klasické lyžování. Klasiètí lyžaøi jsou pøi sestavování kalendáøe svých závodù podstatnì liknavìjší v porovnání s orien áky - nemusí spìchat, nepotøebují mapy a jednou vybudovaný areál slouží øadu let. Ale ponìvadž jde o jejich areál, tak bohužel LOB se mùže konat, až když zde zbude nìjaká skulinka. Další problém pochopitelnì vyplývá ze závislosti na poèasí. Nìco, co si letní OB nedokáže pøipustit. Snad i proto trochu pohlíží na svého zimního bratra, jako na nìco, co je výsledkem sázky do loterie. A posledním a urèitì ne nevýznamným problémem je specializace. Mají se lobáci dìlat z lyžaøù nebo z obákù. V poèátcích byla situace pomìrnì jednoduchá. Lyžaøský OB se v øadì pøípadù stavìl jako letní OB. Ke kontrolám se mnohdy nedalo dojet na bìžkách, na trati byly krkolomné, nebezpeèné sjezdy a dlouhé strmé výstupy na cestì logického postupu. Tratì nedovolovaly, aby je závodník mohl celé probìhnout na bìžkách, ale èasto musel úpornì bojovat s terénem. V dobì, kdy se s obtížemi shánìla kvalitnìjší lyžaøská výbava málokdo chtìl tuto výzbroj riskovat na nevhodných tratích. LOB se provádìl okrajovì a mezi nejlepší patøili bìžci OB, kteøí v zimì intenzivnìji bìhali na lyžích hladké tratì na úrovni slabší I. VT mezi klasickými lyžaøi. Nedá se øíci, že by se nìkdo z nich specializoval na LOB. Situace se zaèala zlepšovat kolem roku 1972, po ustavení družstva LOB ÈSSR. Bohužel, družstvo mìlo jepièí život. Stavba tratí mìla v minulosti (a mnohdy i dnes) nejvìtší podíl na tom, že výkony našich lobákù byly slabší. Nejèastìjší námitkou bylo, že u nás nejsou vhodné terény. Ve svìtì zvítìzil názor na tratì v severském pojetí. Terén s èetnými komunikacemi, s kontrolními body snadno dosažitelnými na bìžkách, malý poèet kontrol, prvotøídnì projeté stopy na všech možných postupech to vše umožòovalo prokázat zejména bìžeckou lyžaøskou vyspìlost. Kvalitní stopy se staly zásadní otázkou dalšího rozvoje. Velmi jednoduchá, relativnì kvalitní sí stop. To vše nahrává daleko více tomu, že je jednodušší nauèit lyžaøe mapu než orien áka lyžovat. Je to ale skuteènì tak jednoduché? Sí stop se v posledních letech na velkých mezinárodních závodech podstatnì zahustila. Orientaènì tak jednoduché tratì, jako u nás, se ale nestaví. Podívejme se na to, jak dlouho trvá, než vyroste skuteènì špièkový orien ák. Jedna z mých uèitelek, Radka Vondrová, øíká, že orien ák roste osm let. A orien ák, pokud má uspìt na mezinárodním poli, musí být špièkový. Kolik let tedy bude trvat velmi dobrému lyžaøi, než se nauèí citu pro mapu a kolika velmi dobrým lyžaøùm se do toho bude chtít. V posledních letech to byl Ivan Šmaus a Honza Pecka (viz foto - 8. strana pøílohy). Pravda, mùže se najít øada prùmìrných lyžaøù, kteøí v LOBu vyniknou snáze než na lyžích, ale nemáme již øadu tìchto prùmìrných lyžaøù mezi orien áky, kteøí se nauèili lyžovat proto, že nenašli v zimì lepší doplnìk pro svùj letní sport, než je právì lyžování a tedy i LOB? Zeptal jsem se na tento názor i Oty Gavendy: Dle mého názoru je jednodušší, pokud závodník má opravdu zájem, orientaèního bìžce nauèit správnou techniku bìhu (nyní pøi bruslení je to snazší), nebo je to ménì èasovì nároèné, než zvládnout po všech stránkách taktiku topografie, jinými slovy mapu... A tím se dostáváme k poslednímu horkému tématu, k obojživelnictví. Je s podivem kolik rozdílných názorù mùžeme najít, i když bohužel ten shùry posvìcený je zamítavý. Pohleïme však na složení letních a zimních reprezentaèních družstev z minulosti až do dneška. Dobrou polovinu jmen najdeme v obojí reprezentaci (srovnejte si sami v tabulkové èásti Reprezentanti ). Ota Gavenda tvrdil a dodnes tvrdí, že obojí jde skloubit na vrcholové úrovni nejen v dorosteneckém a juniorském vìku, ale i pozdìji. Spolu s Anièkou let OB v ÈR

55 Mountain Bike Orienteering kapitola 7 Gavendovou zaèali vypracovávat metodický dopis o tréninku letního orientaèního bìžce, který by chtìl úspìšnì bìhat i LOB. Bohužel o vìc nebyl zájem. Snažme se tedy získávat pro LOB lyžaøe, ale snažme se také dobré orien áky pøivést co nejdøíve (nejlépe již v žákovském vìku) na sníh. A když se uchytí, neházejme jim klacky pod nohy tím, že je nutíme øešit co nejdøíve dilema, zda dìlat pouze nebo pøedevším letní nebo zimní OB. A na co se tìšit Pøedsedou Ski-O komise IOF je od roku 1999 Juraj Nìmec z Bánské Bystrice. Je nejen pøedsedou této komise, je rovnìž pøedsedou skupiny pracující na zaøazení Ski-O do poøadu Olympijských her. Pokud se nepodaøí zaèlenit LOB do programu zimní olympiády v roce 2002 v Salt Lake City, oèekává se, že tak již bude v roce 2006, kdy se konají ZOH v Evropì v Itálii. V italském v Sestriere bylo již vybráno místo areál pro biatlon San Sicario, vzdálený 10 km od sportovní vesnièky. Je již stanoven i èasový harmonogram pro biatlon a pro Ski-O. Dokonce je již vytvoøena mapa v mìøítku 1: i s navrhovanými stopami. Na schùzce Ski-O komise IOF v listopadu 1999 bylo rozhodnuto zavést od roku 2001 ve svìtì i ve Ski-O ranking. Od stejného roku by mìla platit i nová pravidla. Bylo dohodnuto, že WC Ski se bude opìt konat pouze každý druhý rok a že JWOC Ski bude organizováno spoleènì s WC Ski nebo WMOC Ski. Navrhuje se zaèínat sezónu lyžaøského orientaèního bìhu již zaèátkem prosince a protáhnout ji až do konce bøezna. A u nás? Na rok 2002 žádáme o poøádání JWOC Ski (možná dohromady s WMOC Ski). Na rok 2003 potom o pøidìlení Zimní celosvìtové universiády. V kladném pøípadì bude její souèástí i LOB. Mountain Bike Orienteering autor: Pavel Pekárek Orientaèní závody na horském kole èistì logicky nemohou mít historii delší než je existence horského kola. Nelze si však podobu této formy orientaèního závodìní spojovat výhradnì s kolem horským a proto se sluší napsat pár slov o jistì ne nevýznamných aktivitách z období pøed. Pøed Bohužel, dnes už nikdo nezjistí, koho prvního napadlo spojit jízdu na kole a orientaci v terénu podle mapy. Faktem je, že se tak stalo, a tak již nìkdy koncem padesátých let bylo možné zúèastnit se cykloorientaèních závodù. Ze vzpomínek veterána: Bylo to nìkdy v 2. polovinì 50. let na srazu turistù okresu Vsetín pod Pùlèínskými skalami mezi Valašskou Polankou a Horní Lidèí. Tra byla postavena v boèních údolíèkách Mužíkov a Neratov z hlavního údolí. Délku tratì si již nepamatuji, bylo postaveno 4-5 kontrol. Jezdilo se po asfaltkách i polních cestách. Mapovì celkem jednoduché. Mapa 1:75 000, kontroly bez zkoušek, tøíèlenné hlídky, kola bìžná, cestovní, maximálnì Sportka s pøehazovaèkou. Nebylo to prý ale vùbec lehké. Jak vidno, podoba tohoto druhu orientaèních závodù byla dnešnímu chápání MTBO znaènì vzdálená. Použití klasických cestovních kol znaènì omezovalo pohyb po menších lesních cestách a tak pøi závodì byla hlavní komunikaèní tepnou silnièka se zpevnìným povrchem umožòující pohodlnou jízdu a na kontroly, èasto umístìné pøímo v terénu, závodníci dobíhali bez kol nebo bicykl tlaèíc. Zajímavé je, že pøi tìchto závodech byl èas rozhodujícím kritériem pro poøadí. Cykloorientaèní závody tak mìly modernìjší podobu než tehdejší forma pìšího OB. Postupem let se tato disciplína pøíliš nevyvíjela. Zøejmì obtížný pohyb na kole terénem, snad nezájem lidí, malá propagace a nedostatek poøadatelù odsunul tuto disciplínu na pokraj zájmu turistù i orientaèních bìžcù. Pøesto cyklo OZ žily i dále. Nejvíce aktivní v tomto smìru byla VŠZ Brno - Malafa, Brablc, Chmelík st. a další. Od roku 1971 poøádal VŠZ Brno, pozdìji turisté z KÈT, pravidelnì závody v okolí Jedovnic prakticky až do nástupu horských kol. Vìtšinou startovalo zhruba 50 úèastníkù, v roce 1982 se zúèastnilo dokonce 77 závodníkù - mládež, ženy a muži. Mapy se používaly orientaèní, délky tratí bývaly o 50% delší než pøi pìším OB. Podobné 50 let OB v ÈR 47

56 Mountain Bike Orienteering kapitola 7 závody poøádali i libereètí turisté v oblasti Jizerek, nìkdy i se zahranièní úèastí z NDR. Cykloorientaèní závody zmiòuje ve svém metodické dopise Stavba tratí pro OB (1988) Zdenìk Lenhart a také Petr Ïoubalík v metodickém listì Pohybománie (1985). V Rakousku, v blízké Vídni, se jezdí cyklistický orientaèní závod od roku První start byl v Prátru, úèast 60 startujících. Jezdí se dodnes s úèastí až 150 závodníkù. Obdobnou historii mìly cykloorientaèní závody také ve Francii, na území bývalé NDR a nepochybnì i v jiných zemích. Jedinì v Británii tato vývojová vìtev v koneèném dùsledku pøerostla ve skuteènì oficiální akce velmi podobné pìšímu rogainingu. Nepodaøilo se však ovìøit, že by nìkde na svìtì existovala písemná pravidla, žebøíèky nebo národní mistrovství. Po Historie MTBO, tedy orientaèní závodìní na horském kole je pomìrnì slušnì zmapovaná. Nejvýznamnìjší mezníky se dají zachytit takøka na hodiny pøesnì tak trochu taky díky tomu, že u vìtšiny z nich jsem byl osobnì. Poèátkem 70. let ve slunné Kalifornii skupinky hippies objevují kouzlo jízdy volným terénem. Používali stará kola Schwin s balonovými šestadvacetipalcovými pneumatikami. V roce 1982 zaèala americká firma Specialized vyrábìt první sériové horské kolo. Na rozdíl od svého pøedchùdce má již kromì pneumatik rozmìru 26 x 2,1 také speciální geometrii rámu a zejména horské øazení pøevodù 3x6. Konec 80. let je pro horská kola období velkého boomu a v roce 1988 si první cyklisté pøivezli horská kola do Èeskoslovenska V roce 1990 si horská kola poøídili první orientaèní bìžci - Milan Mika (VŠZ Brno) a Jirka Mikýsek - i když ani jeden nejel žádný MTBO. Je to v pøípadì Mikýska asi škoda, stal se pozdìji cyklistickým profesionálem. Horská kola si také koupili tehdy kluci z Nového Mìsta n/m. a hned uspoøádali závody. Byl to patrnì první MTBO u nás v dnešním pojetí, který se konal pod názvem Liga horských kol Vysoèiny. V sobotu smíšené štafety - 13 štafet a druhý den závod jednotlivcù - 13 úèastníkù, mapa Ochoza (1:15000). Vítìzní jednotlivci: M - Janíèek, N.Mìsto n/m., D - Hadaèová, N. Mìsto n/m., štafeta - N. Mìsto n/m. - Bureš, Mareèek, Dvoøáková. Dojezd do cíle - MTBO 1990, Nové Mìsto n/m. - Radan Kamenický. Foto: archiv Z jiné strany na to šli v Praze na FTVS. V novì založeném oddíle SURVIVAL, vedeném Petrem Ïoubalíkem, zkoušeli všechny možné zpùsoby orientace vèetnì MTBO. Tuto disciplinu také zaøadili jako jednu z tratí na pøeboru FTVS v orientaèním bìhu a navíc se díky Ïoubalíkovi stal MTBO bìžnou náplní semináøù pro katedru Sportù a pobytu v pøírodì S dalším MTBO pokraèoval Elitex Jablonec. V kvìtnu 1991 uspoøádal dvoudenní závod - cross country v sobotu a nedìlní orientaèní závod na mapì Bramberk (1:20 000). Terénního závodu se zúèastnilo 16 závodníkù, v MTBO startovalo 6 mužù, kteøí splòovali požadavky výzbroje pro horská kola. Horské kolo si také v létì koupil Jaroslav Rygl (VŠZ Brno) a zúèastnil cykloorientaèního závodu brnìnských turistù v Rudicích. Zakufroval ale tak, že nakonec sjel z mapy. Tento závod stojí za zapamatování pøedevším proto, že to byl na dlouhou dobu poslední závod, kde Jarda nestál na bednì. S Festivalem horských kol pøišli na podzim organizátoøi z Nového Mìsta n/m. V sobotu uspoøádali trojzávod - závod do vrchu, cross country a MTBO. Opìt použili mapu Ochoza. Celkovì se této akce zúèastnilo 31 závodníkù, v mužích vyhrál - kdo jiný - Jarda Rygl z MZLU Brno let OB v ÈR

57 Mountain Bike Orienteering kapitola 7 s náskokem 25 minut. Pokud nabrali orientaèní bìžci zanedbatelné ztráty pøi závodì do vrchu na Harusák a pøi cross country na patnáct kilometrù, orientaèní závod na lobácké mapì rozhodl více než jasnì o koneèném poøadí. V zimì téhož roku si díky Radkovi Kuncovi z Jablonce poøídilo na tehdejší dobu kvalitní horská kola nìkolik dalších orientaèních bìžcù. Marek Roèejdl (Jiskra N. Bor) napsal pod pedagogickým vedením Ïoubalíka diplomovou práci na téma MTBO - orientaèní závody na horských kolech Na jaøe uspoøádali nadšenci z Brna první sérii závodù nazvanou Olpran cup a to vždy o víkendu odpoledne po ukonèení oblastního žebøíèku pìšího OB. Jednotlivé závody se nesèítaly. Poèet závodníkù zpoèátku kolísal mezi pìti až deseti, ovšem nutno dodat, že polovina z nich dnes jezdí v MTBO Elitì. Olpran cup pokraèoval i v roce 1993 a v dobì nejvìtší slávy míval pøes dvacet závodníkù. S nástupem celostátní soutìže se zredukoval na velmi obèasný Nejúspìšnìjší èeský O-biker - Jaroslav Rygl. Foto: M. Rygl jednorázový závod poøádaný Teslou Brno a v této podobì pøežívá dodnes. V øíjnu si novomìstští poøadatelé zopakovali trojboj, tentokrát v Radešínské Svratce. Orientaèní èást se jela na lobáckém Rarachovi (1:25 000) Zásadní rok pro MTBO v Èeské republice. Orientaèní sporty Nové Mìsto n/m. uspoøádaly neoficiální Mistrovství republiky. V sobotu 8.5. sprint na orien ácké Ochoze a v nedìli 9.5. klasickou tra na speciální mapì pro MTBO - Pomezní Hvozd v mìøítku 1: Oba závody vyhrál Jarda Rygl. Pak pøichází na scénu Ladislav Lepšík z Nového Boru. Na pìtidenních v Doksech poøádá krátký ukázkový závod. Zájem divákù i závodníkù byl nebývalý. Téhož roku uspoøádali celostátní závody ještì VŠZ Brno - cross + MTBO, (Bedøichov - 1:15 000) Elitex Jablonec n/n. - MTBO, (Harcov a Bøízky - 1:15 000), OK Nový Bor - duatlon = OB + MTBO (Vøesovištì - 1:10 000) a snad ještì Sporty v pøírodì Praha. Každý závod mìl jinou formu a každý byl ukázkou toho, kam se MTBO také mùže ubírat. Závìrem roku na valné hromadì ÈSOB byla disciplína MTBO oficiálnì pøijata do rodiny orientaèních sportù a Láïa Lepšík z Nového Boru byl povìøen sestavením komise MTBO. Petr Ïoubalík shrnul své ètyøleté zkušenosti s MTBO do Metodických listù è. 9/93 Orientaèní závody na horských kolech Komise MTBO zaèala pracovat na plné obrátky. Ještì v lednu na LOBech byla na schùzích komise dohodnuta nová celostátní soutìž - Èeský pohár MTBO, která prakticky ve stejné podobì existuje dodnes. Byl schválen soutìžní øád s jednoduchým bodovacím systémem a zpracován návrh pravidel, který komise v prùbìhu roku rozpracovala do oficiální podoby. Jednoznaènì byl vyøešen problém s jízdou mimo komunikace jejím zákazem. Èeský pohár probìhl neoèekávanì úspìšnì a byl zakonèen nároèným mistrovstvím republiky. Postupnì se na poøádání pohárových závodù vystøídali VSK Slavia TU Liberec, Tesla Brno, VŠZ Brno, Nové Mìsto n/m. a Elitex Jablonec. Na podzim vyrazila èeská výprava pod vedením Ládi Lepšíka na zkušenou do Francie. Jejich mezinárodní mistrovství bylo krásným závodem a naši cyklisté si odvezli spoustu vavøínù. Toto mìøení sil 50 let OB v ÈR 49

58 Mountain Bike Orienteering kapitola 7 ukázalo, že èeský MTBO se vydal správnou cestou a zøejmì bude i hlavní silou na mezinárodní scénì. Na základì zkušeností z Francie a ve snaze pøinutit závodníky neopouštìt kolo pøi možném dobìhu na kontroly bylo pøijato nové pravidlo o pevném spojení startovního prùkazu s kolem Èeský pohár probìhl vzornì a ve znamení postupné gradace - Luhaèovice, Olomouc, Praha a Nový Bor. Bohužel, luhaèoviètí pøi stavbì tratí pøedvedli, kudy se tento sport v žádné pøípadì ubírat nesmí. Stavitel postavil na mapì Komonec tra, na které cyklistùm nezbývalo než nìkolikrát vybíhat strmé a dlouhé kopce s kolem na rameni. Celý závod pøipomínal pìší OB s nepøíjemnou zátìží. Vše korunoval hustý déš a hluboké bahno. Pohár byl zakonèen vrcholnou akcí Ladislava Lepšíka a poøadatelù z Boru a Liberce - mezinárodním M ÈR 95 - MTBO v Radvanci u N. Boru a v Doksech. V té dobì to byl nejlepší závod po sportovní a zejména po spoleèenské stránce, poèet úèastníkù se pøehoupl pøes dvì stovky. Mnozí z nich vzpomínají na tento závod v superlativech dodnes. Na pøelomu roku vyšla první èást metodického dopisu Pavla Pekárka o MTBO. Další èást dosud nebyla publikovaná, je dobøe uložená na ÈSOB Novým pøedsedou komise MTBO byl zvolen Jan Semík z VŠ Praha. Také bylo ustaveno oficiální reprezentaèní družstvo ÈR s trenérem Zdenìk Martanem z Ekonomu Praha. Do historicky prvního družstva byli zaøazeni: Hloušková, Horáèková, Podrábská (Liberec), Zurynková, Novotná (Ekonom Praha), Vavrysová (VŠZ Brno), Podrábský, Jaroslav Rygl (Liberec), Bureš (Brno), Miroslav Rygl, Zurynek (Ekonom Praha), Folprecht (Turnov). Èeský pohár poøádalo MZLU Brno, Tušimice, Nové Mìsto n/m. a Turnov. V øíjnu opìt odjela èeská výprava do Francie na mezinárodní mistrovství. A opìt, tentokrát doslova, všechno vyhrávají naši cyklisté. V Èeské televizi se objevil z celé akce zajímavý sestøih. Ve Francii byla také ustavena komise MTBO pøi IOF - èlenem komise se stal i náš zástupce Jan Semík Závody Èeského poháru poøádali Zlín, Jihlava, Smržovka, Liberec, Ekonom Praha, USK Praha a OB Bratislava spoleènì s pohárem Slovenským. Poprvé se jelo M ÈR štafet a M ÈR na dlouhé trati. Komise MTBO se rozhodla pro rok 1998 rozdìlit muže na Elitu a ostatní, èímž se zmírnilo trápení ménì trénovaných borcù. Ve Francii opìt vyhlásili své mistrovství za mezinárodní. Asi je jim jedno, že si medaile poøád odvážejí Èeši. Komise IOF rozhodla o poøádání Evropského poháru v roce V èervenci probìhl závod vymyšlený Zdenkem Lacigou (VŠ Praha) a lakonicky nazvaný Rocky Man. Orientaèní duatlon z Prahy do Rokytnice nad Jizerou - takto skromnì popisoval bulletin závod, zaèínající šestikilometrovým pìším Hagaby v pøímìstském lese Prahy. Závod pokraèoval MTBO na mapách všech možných mìøítek a úèelù od pìšácké desítky po turistickou stovku, a to po trase dlouhé asi 200 km a konèící tøemi ètyøkilometrovými okruhy pro pìšáky na horské pìtadvacítce. Nebývalá délka a nasazení závodníkù spojené s vysokou finanèní odmìnou udìlá z této akce patrnì nejbrutálnìjší orien ák na svìtì Èeský pohár poprvé s Elitou - poøadatelé: Luhaèovice, Tušimice, Svatava, USK Praha - spoleènì s Evropským pohárem a tøídenním OB a Hradec Králové. Evropský pohár zaèal dvojzávodem na Slovensku v Nitøe. Sprint mìl vcelku normální podobu, zajímavou se stala dlouhá tra vedená èasto po silnicích a dlouhá šedesát kilometrù. Ve spojení se ètyøicetistupòovou teplotou pøipravila mnohým jezdcùm nehezké chvíle. Další díl seriálu - USK Praha uspoøádal nádherné závody, klasiku a štafety na Lipnì. Poslední èástí EC 98 byl pro nás neobvyklý scorelauf a závìreèná klasika v Zueøe, Španìlsko. Teprve scorelauf urèil favority celého seriálu a poslední závod rozhodl, že Evropský pohár vyhrál náš prùkopník MTBO Jaroslav Rygl (Dukla Liberec) a Marie Hrdinová (Univerzita Olomouc). Komise MTBO IOF dostala požehnání z míst nejvyšších a pro následující rok byl vyhlášen Svìtový pohár. Jasnìjší podobu dostává mezinárodní mapový klíè. Èeská komise MTBO zaøadila jako jeden ze závodù Èeského poháru scorelauf a navíc v domácím seriálu se zvýšil poèet závodù na dvanáct Všechny domácí disciplíny mìly nebývalou kvalitu. Èeský pohár poøádal Zlín, Ekonom Praha (poprvé scorelauf), Vratimov, Svatava, Smržovka a MZLU Brno. Závod na dlouhé trati uspoøádala Smržovka na høebeni polské èásti Jizerských hor let OB v ÈR

59 Horský OB, sportovní trekking a rogaining kapitola 8 Svìtový pohár zaèal v Rakousku vydaøenou klasikou. Našim reprezentantùm vyrostli více než dùstojní soupeøi a soutìž je dramatická a kvalitní od prvního závodu. Èeská èást, brnìnské závody u Jedovnice, svojí neopakovatelnou atmosférou ukázala svìtu to, co je pøi našich pohárových závodech normální. V cíli všichni zapomnìli na to, že by mìli být nevraživými soupeøi a sbratøili se v jednu velkou a š astnou rodinu bez jazykových a spoleèenských bariér. Celý svìtový pohár vyvrcholil takøka happeningem nedaleko Barcelony. Dramatický boj o prvenství mezi muži teprve posledním závodem rozhodl ve svùj prospìch Sylvain Mougin z Francie. Náš Jiøí Procházka svoji šanci prokufroval a skonèil celkovì druhý. Marie Hrdinová mìla s vítìzstvím mnohem víc práce než pøedešlý rok, ale na to se historie neptá. Obì medaile a umístìní všech dalších reprezentantù dìlá z Èeské republiky souèasnou bikerskou velmoc. Rok 1999 jakoby symbolicky uzavøel kapitolu vývoje orientaèního bikingu od dìtských plen, kdy se závodníci pouštìli do lesa na neuvìøitelných strojích, èasto bez znalosti by jen základních prvkù jízdy terénem až po rok, kdy ti samí se øítí lesem pøi závodì seriálu Svìtového poháru na kolech z kosmických materiálù. Za uplynulou dekádu u nás vznikla nová disciplína OB, získala si své pøíznivce, dostala pravidla a regule, má celostátní soutìž, nejlepší repre-team na svìtì a vysoký mezinárodní kredit získaný sportovními výkony, diplomatickým jednáním v komisi IOF i poøádáním kvalitních závodù Evropského a svìtového poháru. A dál? Pílí závodníkù i poøadatelù se podílet na tom, aby také v dalších letech naše republika udržela vysokou nasazenou la ku. Vždy už v roce 2002 oèekáváme první mistrovství svìta. Pøejme si, aby se nejen podaøilo zvítìzit v konkurzu na jeho poøádání, ale také obhájit v dalších svìtových i domácích MTBO naše výborné sportovní pozice. Horský OB, sportovní trekking a rogaining autor: Tomáš Prokeš Orientaèní bìh prošel od roku svého vzniku 1897 dlouhým vývojem. Tak, jak se zmìnila spoleènost a lidé, zmìnil se i orientaèní bìh. A stejnì jako mají dnešní olympijské hry málo spoleèného s prvními novovìkými OH z roku 1896, má i dnešní OB jen velmi málo spoleèného s OB pøed 100 lety. Øada vìcí se urèitì zmìnila k lepšímu, ale zejména v posledních letech zaèínají orientaèní bìžci pozorovat, že komercionalizace a snaha o diváckost posouvá OB do jiné roviny a vytìsòuje tak z OB spojení s drsnou pøírodou a náboj dobrodružství (neúmìrné zkracování tratí, pøenesení závodù do blízkosti mìst èi pøímo do mìstských parkù apod.). A tak je celkem logické, že se nìkteøí nespokojení orien áci stali prùkopníky smìrù, které se snaží vrátit orientaènímu bìhu pùvodní náplò a snad pøináší i nìco navíc. Tyto smìry orientace v terénu (výstižnìjší jsou asi anglické termíny cross country navigation nebo orienteering ) vznikly nezávisle na sobì v Evropì i v zámoøí (Austrálie, USA). A jelikož pøírodní i spoleèenské podmínky jsou v tìchto oblastech rozdílné, nelze se divit, že se tato sportovní odvìtví od sebe pomìrnì znaènì liší. A to nejen charakterem soutìží, ale složením závodníkù, kteøí se tìmto sportùm vìnují. Zatímco v Evropì se pohybuje podíl klasických orientaèních bìžcù mezi % a tyto sporty jsou proti OB spíše popelkou, v Austrálie je tento podíl pouze okolo 30 % a v nìkterých teritoriích poèet bushmanù holdujících rogainingu znaènì pøevyšuje poèet klasických závodníkù. Základní charakteristiky všech tìchto smìrù jsou stejné: 1) Jsou založeny na týmu - soutìží dvou- a víceèlenné týmy - Muži, Ženy, Mix. 2) Mají (ultra-) vytrvalostní charakter - soutìž trvá nìkolik hodin dennì i více. 3) K orientace v terénu se používá turistických map 1: až 1: velká výhoda proti klasickému OB - soutìžit mohou i obyèejní smrtelníci, nejenom orientaèní specialisté. 50 let OB v ÈR 51

60 Horský OB, sportovní trekking a rogaining kapitola 8 Evropa V Evropì jako svìtové základnì OB byla provázanost s klasickým OB vìtší, a proto i podoba obou sportù je zøetelnìjší. Jde o pøevážnì dvoudenní závody dvojic na trati s pevným poøadím kontrol (tj. obdobnì jako u klasického OB). I zde rozlišujeme dvì poddisciplíny: horský OB = závody bez povinného vybavení a sportovní trekking = závody s povinným vybavením pro bivakování a pobyt v horách. Mistrovství svìta èi Evropy nejsou v horském OB organizována, nebo IOF nejeví o tyto závody velký zájem a pøes urèité snahy organizátorù nejvìtších evropských závodù o spolupráci, nejsou tyto aktivity dostateènì koordinovány z jednoho centra. Seriál závodù International Marathon Orienteering Trophy v roce 1998 byl jistým pokusem o zorganizování dlouhodobé evropské soutìže. Terminologie není ještì ustálená a tak se pro oznaèení tìchto závodù používají rùzné názvy - Mountain Marathon, Marathon Orienteering, Mountain Orienteering apod. Zbytek svìta (Austrálie, USA,...) Jinak než v Evropì se vyvíjela situace v zámoøí, kde OB nemá takovou pozici jako v Evropì. Nejvìtší iniciativa vzešla z Austrálie a ovlivnila celou asiopacifickou zónu (Nový Zéland, USA, Kanada apod.). Již v roce 1947 se v Austrálii konal první závod v 24 hodinové pìší navigaci (TWALK). V roce 1976 se zaèaly pravidelnì poøádat závody v sportovní disciplínì cross country navigation, která dostala název rogaining. Hlavním rozdílem rogainingu proti závodùm v horském OB v Evropì je volné poøadí kontrol - dle terminologie OB se vlastnì jedná o tzv. scorelauf s èasovým limitem, který ovšem bývá podstatnì delší než u klasického OB - 6, 12 nebo i 24 hodin. Rogaining má vlastní mezinárodní federaci - International Rogaining Federation (IRF, založena v r. 1989), která od roku 1992 poøádá Mistrovství svìta v rogainingu. MS v roce 2002 bylo pøidìleno poprvé do Evropy a hned do Èeské republiky! Pøehled dosavadních a plánovaných MS: AUS, AUS, CAN, NZL, CZE. Èeská republika V Èeské republice (resp. v Èeskoslovensku) podobné aktivity prakticky neexistovaly. Až v roce 1996 byla skupinkou nadšencù z okruhu reprezentaèního družstva ÈR v orientaèním bìhu založena samostatná Èeská asociace rogainingu a horského orientaèního bìhu (ÈAR), která dala impuls k organizování soutìží ve výše uvedených sportovních odvìtvích i v Èeské republice. První zkušenosti Úplnì první zkušenost s rogainingem získali bìžci z Èeské republiky v roce 1990, kdy se na startu The Most Awesome Rogaine v Kanadì objevili reprezentanti tehdejšího Èeskoslovenska (Kaèmarèík, Prokeš a spol.). Tito závodníci pøejíždìli spoleènì se skupinou známého švédského O-misionáøe Peo Bengssona mezi závody Svìtového poháru v OB z Kanady do USA. První závod v rogainingu (na 12 a 24 hodin) se konal po založení ÈAR v roce 1997 (jako 1. otevøené M ÈR). V Èeském ráji jej uspoøádal tým pod vedením Honzy Vokurky a hlavní kategorii vyhrála èesko - finská dvojice Seidl - Kakko. (Iiro Kakko se v roce 1998 stal prvním mistrem svìta!) Od té doby se koná M ÈR v rogainingu na 12 a 24 hodin pravidelnì. V roce 1998 se poprvé reprezentanti ÈAR zúèastnili MS v rogainingu. V Kanadì na 3. MS startovala dvojice David Rožek - Petra Málková (v kategorii Mix) a známý èeský ultravytrvalec Tomáš Rusek s Amerièanem Tomem Possertem (v kategorii Muži). Týž rok kandidovala ÈAR na poøádání 5. MS v rogainingu, které jí bylo pro rok 2002 skuteènì pøidìleno! V Èeské republice bohužel nejsou pøíliš dobré podmínky pro rogaining - husté osídlení a komunikace, málo velkých celistvých ploch lesa, pøísná omezení ze strany ochráncù pøírody a státní správy v lesích apod. I proto ÈAR organizuje více závodù v horském OB a sportovním trekkingu, pøi kterých lze výše zmínìné problémy lépe obejít. Pøehled Mistrovství ÈR v rogainingu: rok prostor centrum poøadatel 1997 Èeský ráj Branžež SK Bøízky 1998 Ralsko Ploužnice RC Turnov 1999 Lužické hory Maøenice KOB Dìèín 2000 Džbán + Køivoklátsko SKOB Slaný Horský orientaèní bìh Pomìrnì velkou popularitu mezi orientaèními bìžci v Èeské republice získaly závody v horském OB, které pøece jen kladou na prostor závodu i na závodníky menší nároky než napø. rogaining na 24 hodin let OB v ÈR

61 Park vèera, dnes a zítra kapitola 9 První závod na území Èeské republiky se konal v øíjnu 1996, tìsnì po založení ÈAR, v Èeském ráji a organizovali jej èlenové RC Turnov pod vedením Vaška Zakouøila ml. Tento závod byl ještì pouze jednodenní, ale od té doby jsou až na výjimky vypisovány závody v horském OB jako dvoudenní. Stejnì jako v rogainingu se i v horském OB zaèalo od roku 1997 konat M ÈR, spojené navíc s Pøeborem Armády ÈR. Mistrovství se pravidelnì úèastní startujících, což je u takového extrémního sportu relativnì velký poèet a dokladuje to zvýšený zájem o podobné aktivity ze strany orientaèních bìžcù. Pøehled Mistrovství ÈR v horském OB: rok prostor centrum poøadatel 1997 Jizerské hory Liberec Dukla Liberec, VSK TU Liberec 1998 Brdy Jince Extrem Club Slaný 1999 Novohradské hory Nové Hrady TJ OB Èeské Budìjovice 2000 Dìèínská vrchovina Severotuk Ústí n/l. Sportovní trekking V Èeské republice je sportovní trekking z trojice sportù ÈAR nejmladší disciplínou. První závod poøádal vizovický klub Gemma Marathon Orienteering na podzim roku 1998 a zúèastnilo se ho pouze nìkolik týmù. Již rok 1999 však naznaèil zvyšující se zájem o tyto závody, zejména ze strany výkonnostních turistù. V Evropì se podobné závody organizují již nìkolik desítek let a na nejvìtším z nich - Raid IGN-Francital - startuje každoroènì okolo 3000 závodníkù. Základní odlišnost od horského OB spoèívá v povinném vybavení, se kterým musí závodníci absolvovat celý závod a v zákresu tratí samotnými závodníky po startu podle zadaných souøadnic kontrolních bodù. Závodníci musí mít vybavení pro bivak (stan a vaøení) vèetnì lékárnièky a výstroj pro rychlý pohyb podle mapy v horském terénu. Tím získává tento závod své zvláštní kouzlo. Park vèera, dnes a zítra autor: Petr Hranièka Patrnì již vìtšina z vás zaznamenala, že se v 90. letech objevilo zase nìco nového. Po historicky nedávné premiéøe krátké trati pøi WOC 91 - Mariánské Láznì a novince v organizaci závodu - systém Hagaby (WC 94 - DEN) bylo v roce 1995 vyzkoušeno další zrychlování, zatraktivòování a pøibližování OB veøejnosti. Objevil se parkový orientaèní bìh, který se zaèal mohutnì rozvíjet. Vèera Na první pohled se zdá že to vše zaèalo pøed nìkolika málo lety, ale skuteènost je - jako témìø vždy - trochu jiná. Nìco jako parkový OB bylo i v minulosti, i když to mìlo jiný význam i název. Byl to již døíve zmiòovaný orientaèní bìh pro veøejnost - akce typu Buï fit, resp. Kufrování s Dominem - prostì snaha pøiblížit orientaèní bìh veøejnosti. Napø. brnìnští orien áci uspoøádali v roce 1975 OB pro veøejnost spoleènì s deníkem Rovnost - mapa Hrad za úèasti cca 200 závodníkù. Podobné akce probìhly v Gottwaldovì, v Hradci Králové, v Ostravì, v Tøinci a v dalších lokalitách. To vše ale byly orientaèní akce veøejné a propagaèní. Dalším z propagaèních pokusù byly mìstské OB - napø. v roce 1990 v pøedveèer závodù Svìtového poháru v Krakovì (POL), v roce USA, New York jako zpestøení mezi závody WC v USA a Kanadì, resp. v roce 1994 pøi finále WC v nìmeckém mìstì Quedlinberg. O závodì v New Yorku Ropek napsal: už tehdy vyhrál Carsten Jorgensen, já byl nìkde vzadu. Nebralo se to vážnì, bylo to spíše zpestøení prohlídky mìsta a Central Parku V Krakovì dokonce uspoøádali pro zvýšení zájmu veøejnosti ve mìstì štafetové závody - 3 H + 2 D. Nakonec nám zùstává nejtradiènìjší, nejvìtší a naprosto jedineèný vrchol mìstských závodù, závod v labyrintu úzkých ulièek a nepøekonatelných kanálù pohádkových Benátek v Itálii. Asi znaèná èást ètenáøù si na vlastní kùži zkusila, jak chutná tento 50 let OB v ÈR 53

62 Park vèera, dnes a zítra kapitola 9 specifický, ale regulérní City OB. První roèník tohoto oblíbeného závodu probìhl již v roce Je zajímavé, že po absolvování tohoto závodu v nulové nadmoøské výšce docela bolí nohy díky pøevýšení - pøebìhùm tìch všech možných lávek a mostù - stejnì jako pøi OB v kopcích. Souèasný parkový OB zaèal - kde jinde než ve Skandinávii, pravdìpodobnì již v roce Nutno však podotknout, že jsme u nás nástup parkù zachytili od samých zaèátkù. K jejímu zrodu se hlásí i souèasná legenda OB Švéd Jörgen Martensson. Základní myšlenka - získat peníze pro OB pøi jeho souèasné propagaci. Šlo o to vytáhnout OB z lesa a udìlat z nìj diváckou disciplínu, ukázat jej lidem z mìst a hlavnì potencionálním sponzorùm tak, aby sledování tohoto závodu bylo poutavé a èasovì nenároèné. Diváci se samozøejmì nejlépe pøitáhnou ve vìtších mìstských aglomeracích a tam se dá OB nejlépe ukázat v parcích. Budou-li diváci, budou masmédia, budou-li masmédia, budou sponzoøi. Jednoduché úvahy a parkový OB je na svìtì (doufám, že pojem parkový OB se za dosavadní dobu dostateènì vžil, i když nìkteré parkové závody probíhají spíše jako mìstské v ulièkách historických center mìst). Úèast divákù pøi parkovém OB je mnohem ménì problematická než pøi klasickém OB nìkde na louce u lesa. Lepší dostupnosti i rychlý prùbìh závodu pro parkového diváka klade mnohem menší nároky na jeho èas. Shrnuto: pøi parku jde o závody propagaèního charakteru, kterým byla zpoèátku vtištìna nìkterá zásadní pravidla: - parkový závod je zcela podøízen divákovi široká propagace, - minimální poèet kategorií jednoduchost, - informovanost diváka o úèastnících i o aktuálním prùbìhu závodu, - úèast co nejatraktivnìjších bìžcù reprezentace, hvìzdy,... - rychlý spád závodu krátký startovní interval, malý celkový poèet závodníkù, - maximální pøehled o trati pøi zachování orientaèní nároènosti pro závodníky, - úèast tisku, televize apod., - úèast význaèných osobností regionu (ze sféry politické, kulturní, sportovní èi jiné). První park s mezinárodní úèastí se v Èeské republice konal v roce 1995 v Praze na Petøínì, tzv. nultý roèník jakési svìtové série parkových závodù za úèasti mnoha svìtových es OB, medií a sponzorù. I Ruda Ropek se zúèastnil a takto závod komentoval: nebìžel jsem dobøe, dìlal jsem klasické parkové bláznoviny vèetnì nezdaøeného pøekonávání Hladové zdi... Odezva na tento závod byla velice pøíznivá jak ze strany sportovních pozorovatelù, tak i veøejnosti, která se zde s OB seznamovala tøeba i poprvé. Skupina lidí, která tyto první parkové závody iniciovala, velice brzy pochopila, co vše se zde dá dokázat. První snahy o spolupráci s IOF však ztroskotaly na konzervativním aparátu a jeho vedení, a tak vznikla samostatná organizace s názvem Park World Tour (dále PWT), která si do poèátku své existence dala za úkol uspoøádat oficiální sérii parkových závodù po celém svìtì za úèelem masivní propagace OB. Dnes - Park World Tour V pøedsednictvu PWT nejsou žádní bezvýznamní lidé. Prezidentem spoleènosti je Fin Anders Vestergärd, novináø se širokými styky v press svìtì. Dalšími èleny jsou zástupci firmy Silva, šéfredaktor èasopisu Skogssport, náš bývalý dlouholetý úspìšný reprezentant a reprezentaèní trenér Jaroslav Kaèmarèík a další. První ostrý roèník PWT 1996 mìl celkem 4 závody, tøi ve Skandinávii a ètvrtý - finálový - opìt v Praze, tentokrát ve Stromovce. Na celou sérii byly uzavøeny kontrakty se 30 závodníky z èela Svìtového poháru OB - 15 mužù a 15 žen. Další (domácí) závodníky mohl do startovní listiny zaøadit poøadatel. V každém závodì byly vypsány penìžité odmìny pro vítìze, celou sérii sponzorsky zašti oval hlavní sponzor Ericsson a øada dalších místních sponzorù. V tomto roèníku se objevily rùzné typy tratí. Norský byl velice mapovì nároèný a pøibližoval se hodnì klasickému pojetí OB, ve Finsku bylo pøipraveno show pøi pøekonávání malé øíèky. I náš závod ve Stromovce byl výjimeèný (a velmi kladnì komentovaný) díky dvìma okruhùm tratí, divácké kontrole v jezírku a zajímavým pasážím tratì napø. mezi pou ovými atrakcemi na pražském Výstavišti apod. Nelze ale zapomenout na jeden z hlavních dùvodù poøádání PWT - do svazové pokladny díky závodu a smlouvì na budoucí akce pøibyl nemalý obnos (alespoò v mìøítcích OB). Celkovì v tomto roèníku zvítìzil Švéd Martensson pøed Rudolfem Ropkem, v ženách vyhrála Kolkkala - Finsko. Druhý roèník byl ještì evropská záležitost. 8 závodù probìhlo ve Skandinávii - 2x SWE, FIN, NOR a ve støední Evropì - CZE (Èeský Krumlov), HUN, AUT a ITA (Venezia). Mezi vítìzi jednotlivých závo let OB v ÈR

63 Park vèera, dnes a zítra kapitola 9 dù se objevovala známá jména - Martensson, Mogesen (Dánsko), Švédka Svärd, Böhm z Rakouska a také náš Ropek, který nakonec celkovì zvítìzil. Další roèníky PWT 1998 a 1999 mìly již svìtový punc. Mimo osvìdèené evropské zemì ( CZE, Olomouc) to byl i daleký východ - Èína a Japonsko. Tam získal tento nový druh OB velkou odezvu. Pro náš OB je lichotivé, že tam se Rudovi Ropkovi daøilo. Roèník 1998 opìt vyhrál, v roce 1999 obsadil celkovì 2. místo. Je docela zajímavý pohled na obálku èasopisu Orientaèní bìh è. 2/98 s fotografií Rudy Císaøský pár PWT 98 - Gunnila Swärd, SWE + Rudolf Ropek, CZE. Foto: archiv v èínském císaøském úboru a s titulkem Rudolf Ropek - èínský císaø PWT. Jak se vyvíjel park v Èeské republice? Po mezinárodní premiéøe 1995 v Praze na Petøínì a dalším závodì o rok pozdìji ve Stromovce zakotvila tato disciplina i na Moravì, kde se v roce 1997 v rámci tøídenních závodù Brko Cup bìžel v Prostìjovì parkový Geovap Cup za úèasti Jörgena Martenssona. Neoficiální Mistrovství ÈR 98 v Olomouci probìhlo jako pøedehra 9. závodu PWT 98. První Mistrovství ÈR 99 v supersprintu, jak se u nás zaèal parkový závod nazývat, úspìšnì uspoøádal pražský USK na Konopišti. Tratì byly pomìrnì dlouhé, ale pøesto zvítìzili naši nejlepší parkeøi Jana Cieslarová a Ruda Ropek. V témže roce probìhlo v Prostìjovì oficiální Mistrovství Moravy a Slezka. Zítra Jak vidí budoucnost parkových soutìží Mr. Park Rudolf Ropek? Objevují se názory, že parkový OB mùže pøerùst klasický OB, pøedevším díky jeho souèasné popularitì a vìtšímu pøílivu penìz. Toho se nebojím. Za PWT stojí lidé, kterým jde pøedevším o samotný OB, jako takový. Budoucnost parkových závodu (nebo lépe nového druhu OB) je však nejen v rukou lidí, kteøí se pohybují kolem, ale i tìch ostatních, divákù, sponzorù a dalších. I na nich záleží, jak veøejnost tento sport pøijme. Postoj IOF k parkovým závodùm není dosud jednoznaèný, seriál PWT není zahrnut do jejich oficiálních soutìží. Je zde možná analogie s prosazením krátké tratì koncem 80. let. Tehdejší postoj èásti orientaèní veøejnosti i IOF ke sprintu nebyl vždy kladný. Dnes je krátká tra plnì uznávaná mezi širokou veøejnosti s oficiálním statutem mistra svìta. To však nic neubralo na vážnosti a dùležitosti klasické trati, jejíž vítìz je mezi orientaèními bìžci stále považován za skuteèného krále orientaèního bìhu. Pokud by se i parkové závody braly touto cestou, nevidím v tom žádný problém. Mluví se hodnì o specializaci na parkové závody, ale z vlastní zkušenosti vím, že je pøedevším nutná poctivá atletická a orien ácká pøíprava. Rychlost je dnes potøebná v každém OB závodì a parkový závod z tréninkového hlediska jen napomùže k jejímu zdokonalení. Další pozitiva jsou pøedevším schopnost koncentrace pod maximálním tlakem, schopnost se rychle rozhodovat a v neposlední øadì i schopnost ignorovat nepøíznivé vlivy okolí - diváky, televizi, spíkry a vùbec celou tu atmosféra kolem. S takovým prostøedím se pøi normálním OB prakticky nesetkáme. I to nás mùže na vrcholných závodech vyvádìt z míry. Pro mì jsou tedy parky velmi vítaným zpestøením, díky úspìšnosti v nich a finanèním prémiím si také mohu dovolit podstatnì víc i v pøípravì na klasický OB. Nedovedu si pøedstavit udržovat se na vrcholové úrovni po skonèení studií bez podpory mateøského oddílu Dukla a bez souèasných finanèních podmínek. Parkové závody tak mohou být i nadìjí pro pokraèování v kariéøe dalších neskandinávských bìžcù. 50 let OB v ÈR 55

64 ROB vèera a dnes kapitola 10 Závìrem je asi vhodné citovat slova Agostona Doseka, uèitele tìlocviku, bývalého maïarského reprezentanta a poøadatele závodu PWT 97 v Budapešti: Myšlenka PWT je výborná, ale doufám, že nikdo nezapomene, že tento druh OB slouží hlavnì k podpoøe jeho klasických forem. Nechtìl bych se dožít toho, aby byli vychováváni parkoví specialisté, aby se poøádaly masové závody v zakouøených mìstských parcích. To jistì lidskému zdraví moc neprospívá. Bìhejme orien ák v lesích, kam patøí, a v parcích pak dìlejme pouze jeho propagaci s pomocí nejlepších lesních závodníkù. ROB vèera a dnes autor: Sekretariát ROB Na území Èeskoslovenska se radiový orientaèní bìh - ROB objevil poèátkem 50. let, kdy si èlenové v mnoha radioklubech zpestøovali klasické navazování spojení jednoduchými soutìžemi v hledání vysílaèù v terénu. První oficiální soutìž tohoto druhu se uskuteènila 14.èervna 1959 v Praze - Kobylisích. Celkem 15 radioamatérù (vèetnì rozhodèích) se utkalo v honu na lišku v pásmu 3,5 Mhz (80 m). Podobným zpestøením byla i spolupráce s turisty - poøadateli orintaèních závodù, kteøí využívali znalostí a možností radioamatérù pro zabezpeèení spojení mezi kontrolami pøi OZ léta v Gottwaldovì i jinde. Skuteèný rozmach nového sportu v naší republice nastal v roce 1960, kdy se zaèaly pravidelnì organizovat soutìže v obou pásmech - 3,5 MHz (80 m) i 144 MHz (2 m) - od okresních pøeborù až po Mistrovství republiky. První domácí šampionát se uskuteènil v Klánovicích u Prahy. O premiérový titul Mistra ÈSSR bojovalo 16 závodníkù. Významným mezníkem se stalo Mistrovství ÈSSR v roce 1966, kdy byly poprvé použity mrtvé, neobsazené kontroly. Místo záznamù rozhodèího do startovního prùkazu si prùchod kontrolou znaèili závodníci sami razítkem. Využití tohoto zpùsobu znaèení výraznì zvýšilo sportovní kvalitu a nároènost soutìže - obdobnì jako u klasického orientaèního bìhu. Mistrovství ÈSSR 1966 uzavøelo období, kdy nejlepšího bìžce republiky urèovaly výsledky jednorázového mistrovského závodu. Došlo ke zmìnì ve struktuøe soutìží, byl zaveden systém výkonnostních tøíd a domácí šampionát tvoøilo nìkolik mistrovských závodù. V prùbìhu 70. let se prosadily nové kategorie: v roce 1973 vznikla kategorie žen a juniorù, v roce 1975 pøibyli veteráni nad 40 let. Došlo i k dalším zmìnám. V roce 1976 se v systému domácích soutìží opìt obnovil princip postupových závodù od okresních pøeborù až po hlavní závod sezóny - mistrovství republiky. O rok pozdìji došlo k definitivní zmìnì názvu tohoto sportu - z honu na lišku na rádiový orientaèní bìh - ROB. V 80. letech se ROB dále rozvíjel. Výraznì se posílil bìžecký charakter závodù a pøi špièkových soutìžích se zaèaly využívat mapy pro klasický OB. V té dobì již existovalo mnoho základen po celé republice a patøièná pozornost byla vìnovaná i výchovì a pøípravì mládeže. Dùležitým momentem v dalším rozvoji ROBu bylo zahájení rozsáhlejší výroby pøijímaèù pro ROB specializovanými firmami. Do té doby si pøijímaèe závodníci sestavovali pøevážnì sami. Dnes se již vìtšina vrcholových závodníkù soustøedí pouze na sportovní výkon a pøestává být radioamatéry v pravém slova smyslu. V poslední dekádì tohoto století se výraznì zvyšuje výkonnost èeských závodníkù a naše zemì patøí už k tradièním medailistùm na evropských a svìtových šampionátech. Za tìmito úspìchy stojí nejen dobrá fyzická a technická pøipravenost závodníkù, ale i dobrá práce s mapou, která naše závodníky zvýhodòuje pøedevším v mapovì nároèných prostorech svìtových soutìží. To se projevilo i na posledním Mistrovství Evropy v Chorvatsku, kde v kopcovitém a tìžko prùchodném terénu naše výprava patøila opìt k nejúspìšnìjším. Vrcholné soutìže ROB ve svìtì První Mistrovství Evropy se uskuteènilo již v roce 1963 v tehdejším SSSR. Naše republika byla poøadatelem ME v roce V roce 1980 probìhlo v Polsku první Mistrovství svìta, s dvouletým cyklem. Hned na tomto MS vybojoval Mojmír Sukeník zlatou medaili v pásmu 2 m, Zdena Vondráková byla na let OB v ÈR

65 Centrum historie OB kapitola m støíbrná. Až do roku 1992 probíhaly pouze svìtová mistrovství. V roce 1990 poøádalo Èeskoslovensko MS na Štrbském Plese, kde Vít Pospíšil vybojoval zlatou a bronzovou medaili. V roce 1993 se ROB opìt vrátil k poøádání ME, chybìlo každoroèní porovnání výkonnosti na mezinárodní úrovni. Evropské mistrovství poøádala Èeská republika v roce 1993 na Milovech. Celkovì získali naši reprezentanti od roku 1993 celkem 37 medailí. (Mistrovství svìta - 9 zlatých, 6 støíbrných a 6 bronzových, Mistrovství Evropy - 5 zlatých, 9 støíbrných a 2 bronzové). Mezi nejúspìšnìjší medailisty patøí: Vít Pospíšil, Karel Fuèík, Michaela Omová, Mojmír Sukeník a další reprezentanti naší republiky. Centrum historie OB autor: Jan Žemlík Centrum historie OB vzniklo v roce 1984 jako souèást Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlínì - tehdejším Gottwaldovì. Proè zrovna v tomto mìstì? Gottwaldovský oddíl turistù a lyžaøù uspoøádal 21. øíjna 1950 první èeský OB Pohár mìsta Zlína. Výstavka Gottwaldov 1975 Foto: J. Valenta Bylo to v Chøibech, u turistického hotelu Bunè. Tento závod je od té doby poøádán každoroènì, bez pøerušení a má tedy za sebou plných 50 roèníkù. Ve Zlínì je také nejstarší klub OB v ÈR - SKOB Zlín, který byl založen již v roce 1966 jako oddíl OB TJ Gottwaldov, pokraèovatel pùvodního turistickolyžaøského oddílu. Jedním z dalších dùvodù je také skuteènost, že se zde našlo pár lidí - orien ákù, kteøí se již koncem 60. let zaèali vìnovat historii orientaèního bìhu. Pùvodnì jsme se snažili jen shromáždit úplnou dokumentaci všech roèníkù Poháru mìsta Zlína. Vycházeli jsme z osobního archivu duchovního otce èeskoslovenského OB Zdeòka Nìmce. Podaøilo se a dnes existuje kompletní a unikátní dokumentace všech dosavadních 50. roèníkù PMZ. Postupnì se sbírky rozšíøily i na ostatní dùležité orientaèní soutìže v republice, nakonec se orientaèní historici zaèali vìnovat i historii OB ve svìtovém mìøítku. První neumìlé pokusy prezentovat historii gottwaldovského oddílu se datují rokem 1975, kdy u pøíležitosti tøídenního Spartakiádního srazu OB - Gottwaldov 75 bylo ve školní tøídì vystaveno to, co se tehdy autorùm výstavy podaøilo dát dohromady. Asi to bylo nìco nového, o amatérskou výstavku byl docela slušný zájem. Zájem povzbudil a dal impuls pro další èinnosti pøi archivaci tohoto sportu. Další prezentace historie OB byla v roce 1983 pøi závodech 3 dny OB Gottwaldov 83. Sbírky se již rozrostly, expozice zabrala celé pøízemí školy v Mysloèovicích, kde bylo centrum závodu. To ale již nebyla amatérská výstavka, poøadatelé tøídenních závodù požádali o odbornou spolupráci pracovníky Muzea jihovýchodní Moravy v Gottwaldovì. Pod vedením jejich pracovníkù 50 let OB v ÈR 57

66 Centrum historie OB kapitola 11 Expozice Orientaèní bìh v ÈSSR Foto: Kubík vznikla výstava, která již snesla profesionální mìøítko. Však ji také navštívila znaèná èást úèastníkù závodù. Výsledkem této spolupráce bylo v roce 1984 podepsání Dohody o spolupráci mezi Muzeem jihovýchodní Moravy v Gottwaldovì a Svazem OB ÈÚV ÈSTV Praha, která se stala základem souèasného Centra historie OB. Jeho vedením svaz povìøil Jana Žemlíka, èlena gottwaldovského oddílu OB. Nastala doba systematické mravenèí práce. Bylo nutno jednotlivé dokumenty a sbírkové pøedmìty evidovat, tøídit a pøipravovat pro uložení do archivu, který je dodnes ve zlínském zámku, sídle muzea. Tehdy ještì bez poèítaèù, vše se zpracovávalo ruènì, pouze na psacím stroji. Základem sbírek se staly materiály Poháru mìsta Zlína. Archiv PMZ je dnes již velmi cenný. Je to prakticky kompletní dokumentace vývoje OB v ÈR. Zlínský závod patøí mezi pìt nejstarších OB na svìtì a jeho archiv je skuteènì unikátní. Po této etapì pokraèovalo doplòování archivu o další dùležité materiály dokumentující historii OB v Èeské republice i ve svìtovém mìøítku. V roce 1980 byla u pøíležitosti 30. výroèí èeskoslovenského OB vydaná publikace 30 let OB, o dva roky pozdìji, k 30. roèníku mistrovství, vyšla další brožura - pøehled mistrù republiky a vítìzù žebøíèkù Naši nejlepší. V roce 1986 navštívil archiv OB generální sekretáø IOF pan Lennart Levin (SWE). Dnes archiv obsahuje témìø 2000 èíslovaných sbírkových pøedmìtù, pøes 1300 fotografií, 30 videoa audionahrávek. V archivu jsou takové zajímavosti jako mapa prvního orientaèního bìhu na svìtì, který byl uskuteènìn v již v roce 1897 nedaleko norského hlavního mìsta Oslo, startovní èíslo z prvního Mistrovství Evropy v roce 1962 v norském Löten, všechny doposud vydané poštovní známky s orientaèní tématikou, mapa kráteru japonské sopky Fudži, ve kterém skuteènì probìhl orientaèní bìh a mnoho dalších ojedinìlých dokladù o rozvoji orientaèního bìhu. Najdete tam první pokusy norských mapaøù z pováleèných let, kdy se v Norsku zaèaly tvoøit první mapy pro OB. Také tam je pùvodní dres Zdeòka Lenharta, ve kterém si dobìhl pro první èeskou medaili z MS 1970 v NDR, startovní èísla dvojnásobného mistra svìta Švéda Jörgena Martenssona z WOC 91 (TCH) a WOC 95 (GER), kdy Jörgen získal svìtové tituly. Pro lobáky asi budou zajímavé ukázky lyžaøských vázání a lyží, na kterých se u nás v 50. letech bìhaly první LOBy, ve sbírkách jsou vývojové typy zlínských orientek a jiné zajímavosti. Dalším mezníkem v naší èinnosti byl rok V kvìtnu, pøi závodech Ès. Poháru v Gottwaldovì, byla slavnostní vernisáž dlouhodobé expozice orientaèního bìhu ve výstavních prostorách zlínského Vernisáž expozice OB ve zlínském zámku 91 Foto: Kubík zámku. Pracovníci muzea, kteøí již zažili mnoho vernisáží, byli pøekvapeni, když vidìli pøes 300 orien- ákù, kteøí si se zájmem prohlíželi expozici. Prý nìco takového muzeum dosud nezažilo. Druhou významnou akcí tohoto roku byla expozice pøi WOC 1991 v Mariánských Lázních. Ta let OB v ÈR

67 A co na to já? kapitola 12 už byla skuteènì na úrovni. Mimo klasické výstavní panely a vitríny s trojrozmìrnými pøedmìty, umístìné ve velmi pìkném prostøedí prodejny Skloexportu na kolonádì, byl pøi této expozici prezentován i 18 minutový videosetøih z minulých WOC. Úspìch výstavy byl opìt podnìtem pro hledání dalších možností prezentace archiváøských èinností. Byla to televizní prezentace archivních materiálù LOB pøi WC Ski 93 v Liberci, pøíležitostné expozice pøi WC 94 - CZE, Jièín, WOC 95 - GER, Detmold, J WOC Ski 96 - SVK, B. Bystrica, pøi WC Ski 97 - CZE, Nové Mìsto na Moravì a pøi WMOC 98 - CZE, Nový Bor. Výstava v Nìmecku byla impozantní, ve spolupráci s nìmeckou stranou bylo prezentováno více než 60 panelù z historie orientaèního bìhu v Nìmecku. V roce 1997 byla trvalá expozice pøepracovaná a umístìna do výstavních prostor malenovického hradu (souèást Zlína). V souèasné dobì je expozice opìt v rekonstrukci a bude situovaná v prostorách památníku u osady Ploština cca 40 km východnì od Zlína. Její umístìní není zrovna nejvhodnìjší, ale Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlínì nemá pro tuto expozici vhodnìjší objekt. Archiv OB posloužil také jako studijní materiál pro nìkolik diplomových prací se zamìøením na orientaèní bìh, vývoj map apod. V tomto období se hledaly nové, moderní cesty, jak prezentovat historické sbírky pomocí poèítaèové technologie. Archivní seznamy byly pøevedeny do poèítaèových databází, nìkteré vybrané fotografie i videozáznamy byly pøevedeny do digitální formy. Výsledkem tìchto èinností bylo vytvoøení CD-ROM - Result Database System, které zpracoval Pavel Žemlík (Zlín). Je to první cédéèko na svìtì vìnované výhradnì orientaènímu bìhu, jeho historii v èíslech a faktech. V pøehledu hlavních údajù ze všech svìtových orientaèních soutìží - WOC, WOC Ski, WC, JWOC, PWT a dalších je možno vyhledat datum a místo jednotlivých závodù, výsledky všech startujících (pøes 3000 jmen), znaènou èást použitých map, informace o tratích, loga soutìží a další zajímavosti. Úspìšnost jednotlivých zemí dle získaných medailí je zobrazena graficky, CD je doprovázeno fotografiemi nìkterých závodníkù a jejich osobními údaji, fotografiemi a videozábìry ze svìtových soutìží i hudebními znìlkami nìkterých WOC. Je to mohutný balík pøehlednì sestavených a pohodlnì vyhledatelných informací o svìtovém orientaèním bìhu. V roce 1999 byl obsah CD rozšíøen o program Zbyòka Èernína Orienteering Organizer. Zpracovatelé také zabezpeèují prùbìžnou aktualizaci. Result Database Systém byl poprvé úspìšnì prezentován jako souèást expozice pøi svìtové veteraniádì WMOC 98 v Novém Boru. Tam také pøedvádìl další spolupracovník COH Zdenìk Lenhart Archiv èeských map pro OB, v nìmž je evidováno, lokalizováno a archivováno na 3000 titulù orientaèních map. V lednu 1999 se stabilizovala organizaèní struktura. Bylo vytvoøeno obèanské sdružení Centrum historie OB s úkolem vytváøet organizaèní a finanèní pøedpoklady pro úspìšnou èinnost ve spolupráci se zlínským muzeem, pro výstavní a publikaèní aktivity a další èinnosti související s historií OB. Èleny COH jsou ti, kteøí se na historické a archivaèní práci podílejí. Prezentaci èinnosti COH a jeho profil najdete na internetových stránkách orienteering.shocart.cz/rds. A co na to já? autor: Zuzana Perùtková (Výòatky ze seminární práce luhaèovické závodnice D 16 - leden 2000) Orien áku se vìnuji závodnì a moc mì to baví. Ne že bych tedy byla nadšenec, který žere jen ten závod, šílenì rád trénuje (ono i když se to nìkomu mùže zdát nemožné, existují i tací) a sportuje jen pro své výsledky. Do našeho luhaèovského oddílu OB jsem se pøihlásila spíš kvùli tomu, abych si našla kamarády, nìjaký kolektiv. A to se povedlo. Odvažuji se øíct, že orien áci jsou fakt skvìlí lidi, mnohem lepší než nìjací atletové apod. I když se øíká, že sportovci jsou féroví a skromní, není to tak docela pravda. Jakmile se totiž sport zaène dìlat na vyšší úrovni a zaèíná jít o peníze a slávu, férovost je tatam (nechci ale tvrdit, že je 50 let OB v ÈR 59

68 A co na to já? kapitola 12 tomu tak u všech špièkových atletù a ostatních sportovcù). Jenomže orien ák nikdy nikoho neproslavil a asi ani nikdy neproslaví (i když se v této dobì uvažuje o jeho zaøazení do olympijských her), a tak zatím orien áci zùstávají opravdu skromní a féroví. Tento rok jsem byla zaøazena do reprezentaèního dorosteneckého týmu Èeské republiky. Mìla jsem z toho velkou radost, ale zároveò jsem pocítila velkou odpovìdnost, kterou jsem si vstupem do repre naložila na záda. Teï nesmím zklamat. Ètyøikrát týdnì tvrdý trénink, nìkdy i pìtkrát. Jakmile polevím, ztrácím na své sokynì a zaèínám klamat. Nejen svoje vlastní rodièe, o které mi jde asi nejvíce, ale taky svého trenéra a vedoucího a vùbec celý náš oddíl, který mi platí soustøedìní (i zahranièní) apod. Také si vedu tréninkový deník, což je pro mì velký problém. Nejsem totiž schopná si nìco pravidelnì zapisovat. Nabìhané kilometry ale musím každý mìsíc posílat trenérovi dorostenecké reprezentace. Sport se pro mne ve chvíli, když se mi nechce jít trénovat, stává v podstatì povinností. Jestliže mám v plánu napsáno, že mám jít bìhat 9 km a já nejdu, je to témìø to samé, jako bych ten den byla za školou. Pøi rychlostních nebo silových trénincích, nebo když jdu bìhat z donucení, už nemùžu mluvit o tom jak vychutnávám krásu pøírody a bájeèný pocit volnosti. Pøi trénincích nemám ani dobrý pocit z toho, že se zlepšuje má fyzická kondice, tento pocit se dostaví až pøi závodech, kdy tøeba zabìhnu nad oèekávání dobøe. A tak nìkdy uvažuji, jestli není lepší se na to všechno vykašlat a ušetøit si nervy. Na druhou stranu vím, že mi to moje ctižádost stejnì nikdy nedovolí OB je sportem, který umožòuje aktivní provozování v každém vìku, nenutí hned k maximálnímu špièkovému vypìtí a lze jej pìstovat tak, aby vyhovoval fyzické kondici jednotlivce, jeho možnostem a náladì. Svým harmonickým sladìním odpovídá všestrannému rozvoji schopností moderního èlovìka a rovnováze jeho fyzického a duševního vývoje. OB pro mne nepøedstavuje jen závody, pøi nichž nìkde na startu a v cíli bìží stopky a rozhodèí kontrolují prùchody kontrolními body, poèítají dosažený èas a sestavují poøadí. Je to ideální sport i pro masové rozšíøení a pro rekreaèní provozování. Nepotøebuje ani tra, jejíž organizaènì nároènou pøípravu obstará nìkdo jiný, orientaci v lesním terénu si mùže na vlastní kùži, vlastníma nohama a vlastní hlavou vyzkoušet každý kdykoli kdekoli, formou jakési samoobsluhy. Technická nároènost OB je dána požadavkem perfektního zvládnutí práce s mapou a buzolou, která však musí být v rovnováze se schopností fyzického vypìtí a vytrvalostního výkonu. Jednoduše øeèeno - co by byla platná perfektní mapaøina závodníkovi neschopnému rychle bìžet, co by bylo naopak platné bìhání hodné svìtového rekordmana na 10 km, kdyby bìhal bùhvíkudy, má-li v pøedepsaném poøadí probìhnout kontrolními body? Shromaždištì závodù bývá vìtšinou nìkde na loukách poblíž lesa. Je to nìco úžasného. Jen si pøedstavte nìkolik set lidí sedících uprostøed louky na karimatkách nebo jen tak prostì na zemi. Každý, kdo žije tímto sportem stejnì jako já, vám potvrdí, jak je pøíjemné se pohybovat uprostøed toho chumlu lidí ve volné pøírodì. A pøitom je tu ruènì zøízený bufet a kousek opodál, ne pøímo v centru shromaždištì i WC. Každý z nás se však nejvíce tìší na vícedenní závody. Mezi jednotlivými etapami závodu se spí v blízkých mìstech v tìlocviènách tamìjších škol. Všichni vždycky rozbalí spacáky a karimatky a najdou si místeèko nìkde mezi ostatními lidmi uprostøed tìlocvièny. Veèer couráme po mìstì a hledáme jedinou prázdnou hospùdku nebo restauraci, kde by nám dali najíst. Ale nemyslete si, ono to není tak jednoduché, vìtšina hospod je totiž již obsazená jinými orien áky. A tak se nám èasto stane, že se dostaneme úplnì na druhou stranu mìsta a netrefíme zpìt do tìlocvièny. Ale i s tím už poèítáme, i tohle patøí k závodùm a i na tohle se tìšíváme. Také se spává ve stanech. Centrum bývá blízko rybníka, abychom se po závodì mohli pøíjemnì zchladit èistou vodièkou, samozøejmì se témìø každoroènì stává, že vìtšina dìvèat náhodou upadne do vody ještì obleèená. A úplnì nejvìtší zábavou jsou samozøejmì oddílová soustøedìní a tréninkové tábory. Mimo tréninky, na které se koneckoncù stejnì nikomu moc nechce, se tu užije spousta legrace. Èekáme, kdy trenéøi pøijdou na to, že po veèerce tráví kluci èas u nás na pokoji (v chatce, nebo v dívèím koutì tìlocvièny) vykládáním vtipù a hororù, nebo kdy pøijdou na to, že ještì dávno - samozøejmì zase po veèerce - nejsme v postelích, ale že jsme vylezli oknem a touláme se nìkde po venku, nebo hrajeme ve tmì na kraji lesa na schovávanou. Kvùli tomuhle všemu stojí zato vydržet tréninky, snažit se v závodì, abychom dosáhli dobrých výsledkù a byli od vedoucích pochváleni. Pak budou další soustøedìní. Pro nìkoho možná zvláštní zpùsob života, ale já se šílenì tìším na každý další hromadný trénink až zase spatøím ty známé rozesmáté oblièeje, až jim zase povím, co nového ve škole a že trénuji let OB v ÈR

69 Zpovìï reprezentanta kapitola 13 jak o život, abych na jaøe všem ukázala, co ve mnì je. (A jako na potvoru mi to stejnì zase nevyjde, protože nikdo není schopný mì odnauèit chybování v mapì - ani já sama, a proto se pøi tìch nejdùležitìjších závodech ztratím tøeba ve skalách). Ale není nad to být s nejbájeènìjšími lidmi na nejbájeènìjších místech - na louce, v centru závodu, nebo v tìlocviènì kvùli tak bájeèné vìci jako je sport a orientaèní bìh!!! Zpovìï reprezentanta autor: Michal Jedlièka Orientaènímu bìhu se vìnuji od podzimu roku 1983 (od svých deseti let). Na základní škole se tenkrát provádìl nábor mladých žákù do novì vznikajícího oddílu Slávia Hradec Králové a naší oblíbené tøídní uèitelce se podaøilo do kroužku orientaèního bìhu naverbovat témìø polovinu tøídy. Rodièe byli rádi, že jsem zaèal sportovat a velmi mì v bìhání podporovali. Svùj první závod jsem bìžel na jaøe V žákovských kategoriích jsem dosáhl nìkolika slušných výsledkù na oblastní úrovni, ale nijak výraznì jsem nevynikal. Jako mladší dorostenec jsem pøevážnì bojoval o licenci A a na své první mistrovství ÈR jsem se kvalifikoval až ve starším dorostu. V oddíle se postupnì vytvoøila skvìlá parta, což byl jeden z hlavních dùvodù, proè jsem u bìhání zùstal. Od mých orien áckých zaèátkù na mnì pùsobilo nìkolik hradeckých trenérù: Irena a Vojtìch Soulkovi, Nataša a Jan Mikuleètí, Zorka Kotvaldová, Mirek Máslo a Petr Mádle. Po pøechodu mezi juniory jsem zaèal brát orien- ák trochu vážnìji, snažil jsem se bìhat i samostatnì a zavedl jsem si svùj první tréninkový deník. Pøekvapivì jsem bìhem prvního roku vybojoval støíbrnou medaili na mistrovství ÈR na klasické trati a to mì motivovalo k trénování na další sezónu. V následujícím roce, po úspìších v republikových závodech, jsem usiloval o nominaci na JMS. Na svých prvních a zároveò posledních juniorských nominaèkách jsem ovšem zaplatil nováèkovskou daò a sen o reprezentaci se rozplynul. Jeden z velmi dùležitých okamžikù v mé orien- ácké kariéøe nastal pøed zahájením pøípravy na první sezónu mezi muži. Reprezentaèní trenér Jarda Kaèmarèík mì totiž spolu s dalšími tøemi mladíky zaøadil mezi sledované závodníky. V dobì, kdy se ze mì mohl postupnì stávat prùmìrný áèkaø, jsem dostal velkou šanci. Ten rok jsem témìø zdvojnásobil roèní kilometráž. Pøechod mezi muže jsem ale pøesto neustál a užil si v elitì velké peklo. Následovala ztráta licence E a vyøazení z výbìru. To mì ovšem neodradilo, ale naopak nažhavilo do dalšího trénování. Chtìl jsem sobì i ostatním ukázat, že mám na lepší výsledky. Rok na to, po suverénním vítìzství v kategorii H 21A a solidních výsledcích na mistrovství ÈR, pøišla má druhá šance v reprezentaèním výbìru. Tu jsem již nepustil a od roku 1996 jsem se zaèal v repre zabydlovat. Ve stejném roce jsem zaznamenal svùj první mezinárodní úspìch, když jsem v Maïarsku na akademickém MS vybojoval na krátké trati bronzovou medaili. V roce 1997 jsem usiloval o nominaci na MS do Norska, ale bohužel se mnì daøilo pouze v domácích závodech. A tak, pøestože jsem skonèil druhý v poháru elity a získal bronz na mistrovství ÈR na klasické trati, jsem neuspìl na nominaèních závodech v Norsku. Svou reprezentaèní premiéru jsem si tedy odbyl až o rok pozdìji na SP v Irsku. Nezùstal jsem u jediného závodu a nakonec jsem absolvoval všechny série závodù SP konaných v roce Bezesporu nejvìtším úspìchem bylo naše vítìzství v závodu štafet v Estonsku. V tomtéž roce jsem se také zúèastnil svého druhého akademického MS, v Norsku. Zde jsme vybojovali bronzové medaile ve štafetách a já jsem, po jednom ze svých nejlepších výkonù, vybojoval osmé místo na klasické trati. V loòském roce 1999 jsem prožil prozatím svoji nejúspìšnìjší orien áckou sezónu. Probojoval jsem se na své vùbec první velké mistrovství svìta, ale bohužel právì tento vrchol sezóny mi jako jediný nevyšel. Na navazujícím armádním mistrovství svìta v Chorvatsku, konaném v rámci druhých armádních 50 let OB v ÈR 61

70 Zdenìk Nìmec kapitola 14 svìtových her, jsem získal støíbrnou medaili v individuálním závodì a spoleènì s ostatními kluky také støíbro v závodì družstev. V domácích soutìžích se mi daøilo ještì víc. Získal jsem ètyøi tituly mistra ÈR (klasika, krátká, dlouhá, štafety), vyhrál jsem Kozel Cup a usadil se na èele mužského rankingu. Velice jsem byl na konci sezóny potìšen vítìzstvím v anketì O nejlepšího OB bìžce roku Tyto úspìchy ovšem nepøišly jen tak z nièeho. Je za nimi nìkolikaletá stupòovaná tréninková pøíprava a touha dosáhnout vysnìného cíle. Èasto ovšem na úkor jiných aktivit. Každý již tøeba neví, že jsem mìl na vysoké škole, díky sportování, nìkolikrát nùž na krku. Nakonec jsem školu dodìlal po sedmi a pùl letech. Mohu ale s èistým svìdomím konstatovat, že jsem díky sportu nemìl žádnou protekci, protože až na tìlocvikáøe nikdo z profesorù nevìdìl, že jsem sportovec, natož reprezentant. V souèasnosti je pro mì orientaèní bìh nejen koníèkem, ale také zamìstnáním. Po absolvování základní vojenské služby jsem využil nabídky od vojákù a zùstal v Dukle jako sportovec. Mým hlavním sportovním vrcholem, kterému chci v pøípravì vìnovat následující rok a pùl, je mistrovství svìta ve Finsku v roce A co bude dál ještì sám nevím. Obèas pøemýšlím nad tím, kde jsem mohl teï být, kdybych stejné úsilí vìnoval studiu a zamìstnaní nebo tøeba jinému sportu, který by mì uživil. Trochu mì taky dìsí pøedstava, jak se po ukonèení vrcholového sportování zapojím do normálního života. Pøes všechny tyto úvahy bych ale s nikým svùj dosavadní život nevymìnil. Zdenìk Nìmìc autor: Jan Žemlík U pøíležitosti 50. výroèí èeského orientaèního bìhu bychom také rádi vzpomnìli zakladatele našeho sportu - Zdeòka Nìmce z Otrokovic - *20.srpna 1920, 18.øíjna Bez nìho by èeský orientaèní bìh nebyl tam, kde dnes je. Zdenìk Nìmec zaèal ve Zlínì jako mladý muž firmy Ba a a zùstal tomuto mìstu i zlínskému duchu vìrný celý život, i když bydlel v nedalekých Otrokovicích. Již v dìtství se zajímal o sportování a turistiku, ten zájem si udržel až do svých posledních dnù. V pováleèném období byl èlenem turistickolyžaøského oddílu Sokola Svit Gottwaldov a jako schopný a zanícený pracovník pùsobil v tehdejším krajském výboru Sokola. Tam také vznikla jeho myšlenka uskuteènìní orientaèního závodu - orientaèního bìhu. Pøi hodnocení lyžaøsko-turistické sezóny bylo na jarní krajské schùzi lyžaøù a turistù konstatováno, že topografické a orientaèní schopnosti cvièitelù turistiky a lyžování jsou velmi chabé. Po delší diskuzi padl návrh èlena výboru Václava Kapice: Využijme toho, co jsme se dozvìdìli na pøednášce švédského lyžaøského trenéra Bergforse o orientaèním bìhu v Praze a zkusme nìco podobného! Jeho návrh byl pøijat, organizací této novinky byl povìøen lyžaøský oddíl Sokola Svit Otrokovice. Dnes se to jeví jako paradox - první orientaèní závod u nás mìli organizovat lyžaøi!!! Protože však otrokoviètí nevyvíjeli žádnou aktivitu, bylo pozdìji poøadatelství svìøeno turisticko-lyžaøskému oddílu Sokola Svit Gottwaldov. Tak se stalo, že s novým sportem nakonec zaèali turisté. Zdenìk se práce ujal a s nìkolika spolupracovníky Zdenìk Nìmec, otec èeského OB, Foto: archiv vytvoøil na základì zkušeností z poøádáním lyžaøských a branných závodù pravidla pro první orientaèní závod (OZ) v historii našeho sportu v Èeské republice. Návrh pravidel byl pøijat bez pøipomínek, Zdenìk pak vybral prostor závodu, start, cíl i postavení kontrol a pøipravoval se svými let OB v ÈR

71 Zdenìk Nìmec kapitola 14 spolupracovníky vlastní závod. Proè vybral právì Chøiby a chatu Na Bunèi? Zde jsou jeho vzpomínky: Prostor nebyl vybrán náhodou, ale zámìrnì - k uctìní tohoto místa. Prostor jsem dobøe znal a pak - jako neukáznìný žák mìš anky jsem zde rozbil pro orientaèní neschopnost uèitelky školní výlet. Byla z toho sice dvojka z mravù - ale vìtší sebedùvìra v orientaci. Zdenìk ale nezùstal jen u tohoto závodu. Jako organizátor na místní, krajské, celostátní i mezinárodní úrovni, jako závodník, jako jeden z prvních èeskoslovenských reprezentantù i trenér prvních reprezentaèních výbìrù, nakonec i mapaø a pracovník v okresním výboru svazu OB se dlouhá léta podílel na rozvoji èeského orientaèního bìhu. Jeho dalším výrazným pøínosem bylo prosazení orientaèních závodù do celostátní pøeborové soutìže na brnìnském aktivu turistù koncem roku Gottwaldovští již mìli dvouleté zkušenosti s poøádáním tìchto závodù. Zdenìk pøipravil pro aktiv kompletní písemný materiál o dosavadních poøadatelských zkušenostech, o ohlasu pøímých úèastníkù i ohlasech ve sportovním tisku a další potøebné podklady. Mìl silného oponenta, brnìnského turistu Dr. Vahalu. Probìhla dlouhá diskuze, hlasy byly pro i proti, ale nakonec pøeborová soutìž v OZ byla od roku 1952 schválena. To bylo pro další rozvoj tohoto sportu velmi dùležité a bylo to vlastnì další Zdeòkovo vítìzství. Také na prvním Mistrovství ÈSR v OZ v roce 1952 byl zøejmý Zdeòkùv rukopis. Gottwaldovští turisté na základì svých zkušeností pøedpokládali, že organizace prvního mistrovství republiky dospìlých a dorostu bude pøidìleno gottwaldovskému kraji. Byli nemile pøekvapeni, když pražské ústøedí rozhodlo, že uspoøádáním tohoto významného závodu byl povìøen kraj Jihlava. Museli se nakonec s tímto rozhodnutím smíøit. Asi mìsíc pøed termínem mistrovství se Praha ozvala, že jihlavští poøadatelé se organizace vzdávají a zda pøece jen mùže Gottwaldov toto mistrovství uspoøádat. Bylo kolem toho mnoho dalších jednání a výsledek - Zdenìk a dalších 16 zkušených poøadatelù z gottwaldovského kraje odjeli nìkolik dní pøed mistrovstvím na Èeøínek. Mìli nadlidský úkol. Za pár desítek hodin dotáhnou to, v èem Jihlava totálnì selhala. Bylo to pár bezesných nocí a dnù, maximální vypìtí, ale první Mistrovství republiky bylo skuteènì vèas odstartováno a bez vážnìjších problémù i zakonèeno. Generál Kasalický, øeditel závodu, ohodnotil osobním dopisem pøínos Zdeòka a jeho spolupracovníkù tìmito slovy: bez vás by tento chaos vùbec nebyl rozmotán a I. Mistrovství a Pøebor republiky by skonèil fiaskem... je to i vaše vítìzství, vítìzství vaší myšlenky z roku 1950 a vítìzství celého vašeho kolektivu. Toto vítìzství bude trvalé a dlouho vydrží. V prvních letech existence IOF pùsobil Zdenìk Nìmec ve Ski-komisi IOF jako èlen-korespondent. Vychovával i své nástupce. V první polovinì 60. let tvoøili jeho svìøenci a kamarádi kádr reprezentaèního družstva. Dnes se hovoøí o této dobì jako o zlatých letech zlínského OB. Samozøejmì, život zlínského oddílu netvoøil jen on, byli to i jeho pøátelé - Pavel Mezihorák, Václav Novotný, Jaroslav Lažnovský, Václav Vozobule, František Navrátil a další, ale ten prvotní impulz vyšel od Zdeòka. Jen ètyøi nepovedené roèníky nejstaršího OB v republice a jednoho z nejstarších OB ve svìtì ( roèník) dokladují, že jeho nástupci - dnes již 4. generace - kráèí v dobrých stopách. Zdenìk pøedal svùj velice peèlivì vedený osobní archiv a historické fotografie do sbírek Centra historie OB. Díky tomu existuje kompletní dokumentace Poháru Mìsta Zlína a dalších dùležitých orientaèních soutìží, které tvoøí základ ojedinìlého archivu COH. Asi se nenajde oblast èeského orientaèního bìhu, která by nenesla stopy èinnosti Zdeòka Nìmce. Lze øící, že celý svùj život zasvìtil svému oblíbenému sportu. Zdeòku - díky! 50 let OB v ÈR 63

72 Øídící orgány OB oddíl A Faktografie autor: Jan emlík JUDr Pavel kopík Franti ek krobánek Ing. Vladimír Zdìnovec Ing. Petr Klimpl MUDr. Vojtìch Soulek Ing. Jiøí Ticháèek Franti ek krobánek Olomouc první pøedseda ÈSFOB 1969 JUDr Pavel kopík Kromìøí pøedseda ÈSFOB Ing. Vladimír Zdìnovec Praha pøedseda ÈSSOB Ing. Petr Klimpl Pardubice pøedseda ÈSOB dosud Ing. Josef Krch MUDr. Vojtìch Soulek Hr. Králové pøedseda ÚV SOB ÈSTV Ing. Jiøí Ticháèek Jièín pøedseda ÈSAOB Ing. Josef Krch Praha pøedseda ÚV SOB ÈSTV let OB v ÈR

73 Øídící orgány OB oddíl A Øídící orgány OB Èeskoslovenska ÚKOZ - Ústøední komise orientaèních závodù pøi Ústøedním odboru turistiky SVTVS (Státní výbor pro tìlesnou výchovu a sport) Ing. Zdenìk Èermák Praha pøedseda Vlastimil Cajthaml Ústí n/labem èlen Zdenìk Nìmec Gottwaldov èlen Dr. Novák Praha èlen Ing. Boris Procházka Bratislava èlen Jaroslav Køtìnský st. Nový Bor èlen Sekce orientaèního sportu - samostatná sekce pøi ÚV ÈSTV František Škrobánek Loko Olomouc pøedseda sekce ÈSFOB - Ustavující konference Ès. federace OB , Praha František Škrobánek Loko Olomouc pøedseda Ing. Mojmír Šeliga Rapid Bratislava místopøedseda PhDr. Miroslav Hlaváèek VŠ Praha zástupce IOF Eva Hohausová TJ Gottwaldov trenérsko-metodická komise Jozef Trabalka Bratislava mezinárodní komise JUDr. Pavel Škopík Slavia Kromìøíž sportovnì-technická komise Ing. František Gallo Luèenec mapová komise Vladimír Šimíèek Zvolen organizaèní komise JUDr. Pøemysl Najbrt Sokol Vizovice èlen Ladislav O¾hava VŠT Košice èlen Vlastimil Cajthaml Loko Ústí n/labem kontrolní a revizní komise sekretáø federace - František Bílek zemøel pøedseda ÈSFOB František Škrobánek, funkcí pøedsedy byl povìøen JUDr. Pavel Škopík. 11/ zmìna názvu - Èeskoslovenský svaz orientaèního bìhu - ÈSSOB. ÈSSOB - konference ÈSSOB , Praha Ing. Vladimír Zdìnovec AZKG Praha pøedseda Ing. Mojmír Šeliga Rapid Bratislava místopøedseda JUDr. Pøemysl Najbrt Sokol Vizovice místopøedseda Štefan Chovanec Loko Pezinok politicko-výchovná komise František Bílek VŠ Praha metodická komise Tomáš Kohout VŠ Praha trenérská rada Václav Krajèa Loko Olomouc mapová komise Ing. Alois Petr Tesla Brno sportovnì-technická komise Ing. Josef Pokorný VŠ Praha hospodáøská komise 50 let OB v ÈR 65

74 Øídící orgány OB oddíl A Vladimír Šimíèek Zvolen èlen sekretáø svazu - Ing. Richard Král SOB ÚV ÈSTV - konference Svazu OB ústøedního výboru ÈSTV , Praha zmìna názvu - Svaz orientaèního bìhu ÚV ÈSTV MUDr. Vojtìch Soulek RH Hradec Králové pøedseda Ing. Mojmír Šeliga Rapid Bratislava místopøedseda Ing Helmut Alber Jiskra Nový Bor místopøedseda Ján Horský TJ Ružomberok metodická komise Ing. Richard Král VŠ Praha mezinárodní komise Ing. Josef Krch VŠ Praha hospodáøská komise Jan Langr Spartak Rychnov n/k. politicko-výchovná komise Ivan Matìjù VŠ Praha trenérská rada Doromila Novotná Tesla Brno komise mládeže Ing. Josef Pokorný VŠ Praha mapová komise Jan Vlèek Spartak 1. brnìnská sportovnì-technická komise Ing. Vladimír Zdìnovec AZKG Praha kontrolní a revizní komise sekretáø svazu - Jindøich Paøík SOB ÚV ÈSTV - konference Svazu OB ústøedního výboru ÈSTV , Praha MUDr. Vojtìch Soulek RH Hradec Králové pøedseda Ing. Mojmír Šeliga Rapid Bratislava místopøedseda Ing. Zdenìk Provazník Loko Praha místopøedseda Juraj Nagy VŠ Bratislava metodická komise Tomáš Kohout VŠ Praha trenérská rada Ing. Josef Krch VŠ Praha organizaèní komise Ing.Vladimír Kreisinger VŠ Praha hospodáøská komise Jan Langr Spartak Rychnov n/k. politicko-výchovná komise Ing. Josef Pokorný VŠ Praha mapová komise Ing. Zdenìk Úlehla Slavia Kromìøíž sportovnì-technická komise Jan Vlèek Spartak 1. brnìnská komise rozhodèích Anton Gerš Baník Velký Krtíš kontrolní a revizní komise sekretáø svazu - Jindøich Paøík SOB ÚV ÈSTV - konference Svazu OB ústøedního výboru ÈSTV , Praha Ing. Josef Krch VŠ Praha pøedseda Ing. Zdenìk Provazník Loko Praha místopøedseda Ing. Pavel Fitz VŠDL Žilina místopøedseda Ing. Wilfried Sleziak Dargov Košice politicko-výchovná komise Ing. Zdenìk Úlehla Jiskra Nový Bor sportovnì-technická komise Tomáš Kohout Slovan ÚV ÈSTV komise vrcholového sportu Ing. Vladimír Kreisinger VŠ Praha hospodáøská komise MUDr. Vojtìch Soulek RH Hradec Králové zdravotní komise Jiøí Našinec Jiskra Nový Bor organizaèní komise Anton Gerš Baník V. Krtíš kontrolní a revizní komise sekretáø svazu - Jindøich Paøík od 6/87 - Vladimíra Housková let OB v ÈR

75 Øídící orgány OB oddíl A SOB ÚV ÈSTV - konference Svazu OB ústøedního výboru ÈSTV , Praha Ing. Josef Krch VŠ Praha pøedseda Ing. Zdenìk Provazník Loko Praha místopøedseda Juraj Nagy Farmaceut Bratislava místopøedseda Ing. Wilfried Sleziak Dargov Košice politicko-výchovná komise Ing. Zdenìk Úlehla Jiskra Nový Bor sportovnì-technická komise Ing. Jiøí Ticháèek TJ Jièín komise vrcholového sportu Ing. Zdenìk Polák VŠ Praha hospodáøská komise MUDr. Lubomír Neèas TJ Gottwaldov zdravotní komise Jiøí Našinec Jiskra Nový Bor organizaèní komise Ing. Petr Klimpl Loko Pardubice metodická komise Anton Gerš Baník Velký Krtíš kontrolní a revizní komise sekretáø svazu - Vladimíra Housková od 8/89 - Hevera Celostátní aktiv orientaèních bìžcù , Brno - odstoupení dosavadního pøedsednictva SOB ÚV ÈSTV - pøíprava nástupnické organizace - ÈSAOB Valná hromada orientaèního bìhu ÈSSR , Praha vznik ÈSAOB - Èeská a slovenská asociace orientaèního bìhu Ing. Jiøí Ticháèek TJ Jièín pøedseda Ing. Petr Klimpl Loko Pardubice místopøedseda Ing. Ján Mižúr Farmaceut Bratislava místopøedseda Ing. Radan Kamenický Nové Mìsto n/mor. místopøedseda LOB Ing. Boris Vystavìl TJ Železárny Prostìjov èlen Ing. Juraj Nemec Ekonóm Banská Bystrica èlen Ing. Martin Václavík Turèianský Martin èlen Ing. Rudolf Rychlý RH Hradec Králové kapitán reprezentace Ing. Jaroslav Dokoupil VŠZ Brno revizor Stanislav Noga Pezinok revizor sekretáø asociace: Ing. Roman Bém od 9/90 Ing. Libuše Fantová Zánik Èeskoslovenské asociace orientaèního bìhu , Prostìjov Tímto aktem, na smluvním základì mezi ÈSOB - Ing. Petr Klimpl a SZOB - Ing. Ján Mižúr, zanikla spoleèná èinnost èeskoslovenského orientaèního bìhu. V Èeské republice pokraèuje Èeský svaz orientaèního bìhu, ve Slovenské republice Slovenský zväz orientaèného behu. Øídící orgány OB ÈSR - Èeská republika Pøípravný výbor pro ustavení ÈSOB František Škrobánek Loko Olomouc pøedseda Èlenové: Ivo Duda, FS Praha; Jaroslav Balatka, VŠST Liberec; Ing Zdenìk Èermák, AZKG Praha; Ota Gavenda, 50 let OB v ÈR 67

76 Øídící orgány OB oddíl A TŽ Tøinec; Jiøí Grossmann, Loko Chomutov; Miloslav Hofman, Slavoj Vyšehrad; Štefan Kovaèík, Sparta Doly Kladno; Václav Krajèa, Loko Olomouc; Josef Levý, ÚŠ ÈSTV; Jan Matys, Loko Šumperk; Dr. Vlastimil Michalièka, VŠ Praha; Ing. Alois Petr, Tesla Brno; JUDr. Pøemysl Najbrt, Sokol Vizovice; Ing. Josef Pokorný, FS Praha; Ivo Šebelík, Sparta Praha; Eliška Riegerová, AZKG Praha; Miloš Smatek, RH Hradec Králové; Ing. Karel Vodrážka, Kauèuk Kralupy; Ing. Vladimír Zdìnovec, AZKG Praha. ÈSOB - Ustavující konference Èeského svazu orientaního bìhu , Praha JUDr. Pøemysl Najbrt Sokol Vizovice pøedseda JUDr. Pavel Škopík Slavia Kromìøíž místopøedseda Ing. Josef Pokorný FS Praha místopøedseda Ing. Alois Petr Tesla Brno sportovnì-technická komise František Bílek VŠ Praha trenérsko-metodický úsek Ing. Vladimír Zdìnovec AZKG Praha organizaènì-hospodáøský úsek Vítìzslav Novotný Loko Brno kontrolní a revizní komise sekretáø svazu: Jana Vokounová od 4/71 Alena Stanovská SOB ÈÚV ÈSTV - konference Svazu OB ÈÚV ÈSTV , Praha Ing. Helmut Alber Jiskra Nový Bor pøedseda JUDr. Pøemysl Najbrt Sokol Vizovice místopøedseda Jiøí Grossmann ODPM Chomutov politicko-výchovná komise Jaroslav Køtìnský Jiskra Nový Bor sportovnì-technická komise Ota Gavenda TŽ Tøinec trenérsko-metodický úsek Antonín Bartoš Baník Vamberk komise masového rozvoje Zora Lenhartová Loko Brno hospodáøská komise Urban Tahotný Loko Praha organizaèní úsek MUDr. Jarmila Soudková Praga Praha zdravotní komise Ing. Josef Krch VŠ Praha kontrolní a revizní komise sekretáø svazu: Alena Stanovská od 9/75 - Eva Frejková od 3/76 - Vìra Dvoøáková únor 1977 Ing. Helmut Alber odvolán (z politických dùvodù, vykonstruovaná kauza), vedením svazu byl povìøen JUDr. Pøemysl Najbrt SOB ÈÚV ÈSTV - konference Svazu OB ÈÚV ÈSTV , Praha Ing. Zdenìk Provazník Loko Praha pøedseda JUDr. Pøemysl Najbrt Sokol Vizovice místopøedseda Naïa Jirounková Loko Liberec politicko-výchovná komise Jaroslav Køtìnský Jiskra Nový Bor sportovnì-technická komise Ing. Jan Soukal VŠB Ostrava metodická komise Antonín Bartoš Baník Vamberk komise masového rozvoje RNDr. Jan Veit FS Praha organizaèní komise Ing. Jaroslav Vondra FS Praha hospodáøská komise Ing. Miroslav Kobližek Slovan Jindøichùv Hradec mapová komise MUDr. Jarmila Soudková Praga Praha zdravotní komise JUDr. Jaroslav Kracík Potraviny Plzeò kontrolní a revizní komise sekretáø svazu: Vìra Dvoøáková let OB v ÈR

77 Øídící orgány OB oddíl A SOB ÈÚV ÈSTV - konference Svazu OB ÈÚV ÈSTV , Praha Ing. Zdenìk Provazník Loko Praha pøedseda Ing. Jan Soukal Baník Šverma Mar. Hory místopøedseda RNDr. Boris Vystavìl Železárny Prostìjov sportovnì-technická komise Ing. Miroslav Horáèek VŠST Liberec komise rozhodèích Ing. Pavel Grosman Javoz Jablonec metodická komise Antonín Bartoš Baník Vamberk komise masového rozvoje Milan Ševèík VŠ Praha trenérská rada RNDr. Jan Veit FS Praha organizaèní komise Ing. Jaroslav Vondra FS Praha hospodáøská komise Ing. Miroslav Kobližek Slovan Jindøichùv Hradec mapová komise MUDr. Blanka Rychlíková Spartak Vrchlabí zdravotní komise Ing. Oldøich Vlach VŠB Ostrava komise LOB RNDr. Richard Král VŠ Praha komise ochrany pøírody Jaroslav Køtìnský Jiskra Nový Bor disciplinární komise JUDr. Pøemysl Najbrt Sokol Vizovice kontrolní a revizní komise sekretáø svazu: Vìra Dvoøáková od 5/86 - František Hanilec SOB ÈÚV ÈSTV - konference Svazu OB ÈÚV ÈSTV , Praha Ing. Zdenìk Provazník Loko Praha pøedseda Ing. Jan Soukal Baník Šverma Mar. Hory místopøedseda Ing. Josef Klimt TJ Gottwaldov politicko-výchovná komise RNDr. Boris Vystavìl Železárny Prostìjov sportovnì-technická komise Ing. Pavel Grosman Javoz Jablonec metodická komise MUDr. Blanka Rychlíková Spartak Vrchlabí zdravotní komise RNDr. Pavel Jarèevský Slovan Jindøichùv Hradec komise mládeže Ing. Jaroslav Vondra FS Praha hospodáøská komise Prof. RNDr. Jan Veit FS Praha organizaèní komise Antonín Bartoš Baník Vamberk kontrolní a revizní komise sekretáø svazu: František Hanilec Celostátní aktiv orientaèních bìžcù , Brno - odstoupení dosavadního pøedsednictva SOB ÚV ÈSTV - odstoupení dosavadního pøedsednictva SOB ÈÚV ÈSTV Valná hromada oddílu OB ÈSR , Brno (pøípravný výbor ÈSOB) Ing. Petr Klimpl Loko Pardudice pøedseda Ing. Oldøich Vlach Baník OKD Ostrava místopøedseda + LOB RNDr. Boris Vystavìl Železárny Prostìjov èlen Ing. Evžen Cigoš VŠZ Brno èlen Ing. Josef Úlehla VŠ Praha èlen Richard Samohýl Praga Praha èlen Ing. Dana Ticháèková SC Jièín pøedsedkynì revizní komise sekretáø svazu: Ivan Matìjù 50 let OB v ÈR 69

78 Øídící orgány OB oddíl A ÈSOB - ustavující konference Èeského svazu OB , Brno Na ustavující konferenci ÈSOB bylo potvrzeno pøedsednictvo svazu a revizní komise, zvolení na Valné hromadì v Brnì ÈSOB - valná hromada, 1992 Ing. Petr Klimpl Loko Pardudice pøedseda RNDr. Boris Vystavìl Železárny Prostìjov místopøedseda Ing. Evžen Cigoš VŠZ Brno èlen Ing. Petr Mádle SKP Hradec Králové èlen Richard Samohýl Praga Praha èlen Ing. Oldøich Vlach Baník OKD Ostrava èlen Ing. Zdenìk Zuzánek Jablonec n/n. èlen Jiøí Kastner Kostelec n/h. revizní skupina Ing. Jaroslav Vondra FS Praha revizní skupina Ing. Pavel Pekárek VŠZ Brno revizní skupina sekretáø svazu: Ivan Matìjù ÈSOB - valná hromada , Olomouc Ing. Petr Klimpl Loko Pardudice pøedseda Ing. Evžen Cigoš VŠZ Brno místopøedseda Ing. Jiøí Šubrt Tempo Praha èlen Ing. Zdenìk Zuzánek Tatran Jablonec n/n. èlen Ing. Radan Kamenický Nové Mìsto n/m. èlen Ing. Dušan Vystavìl Železárny Prostìjov èlen Ing. Jaroslav Vondra FS Praha revizní komise Jiøí Kastner Kostelec n/h. revizní komise Ing. Pavel Pekárek VŠZ Brno revizní komise sekretáø svazu: Ivan Matìjù ÈSOB - valná hromada , Mílovy Ing. Petr Klimpl Loko Pardudice pøedseda Ing. Jiøí Šubrt Tempo Praha místopøedseda Ing. Radan Kamenický Nové Mìsto n/m. místopøedseda Mgr. Libor Zøídkaveselý SG Brno èlen Ing. Marek Hájek VŠB TÚ Ostrava èlen - do Jan Langr Spartak Rychnov n/k. èlen - do Ing. Milan Novotný SK policie Hr. Králové èlen - od Ing. Milan Borovièka VŠ Praha èlen - od Revizní komise: Ing. Libuše Fantová Ekonom Praha revizní skupina Ing. Jaroslav Vondra FS Praha revizní komise Ing. Pavel Žemlík SKOB Zlín revizní komise sekretáø svazu: Ivan Matìjù let OB v ÈR

79 Naši reprezentanti oddíl B ÈSOB - valná hromada , Jièín - Brada Ing. Petr Klimpl Loko Pardudice pøedseda Ing. Jiøí Šubrt Tempo Praha místopøedseda Ing. Radan Kamenický Nové Mìsto n/m. místopøedseda Mgr. Libor Zøídkaveselý SG Brno èlen Ing. Pavel Žemlík SKOB Zlín èlen Revizní skupina: Ing. Libuše Fantová Ing. Jaroslav Vondra Petr Pernièka sekretáø svazu: Ivan Matìjù Ekonom Praha FS Praha SKOB Zlín ÈSOB - valná hromada , Praha Ing. Petr Klimpl Loko Pardubice pøedseda Ing. Jiøí Šubrt Tempo Praha místopøedseda Ing. Radan Kamenický Nové Mìsto n/m. místopøedseda Mgr. Libor Zøídkaveselý Žabovøesky Brno èlen Ing. Milan Borovièka FS Praha èlen Ing. Pavel Jahn Ostroj Opava èlen Revizní skupina: Ing. Libuše Fantová Ing. Jaroslav Vondra Ing. Libor Slezák sekretáø svazu: Ivan Matìjù Ekonom Praha FS Praha Luhaèovice Naši reprezentanti autor: Jan Žemlík Seznam závodníkù, kteøí èeský OB reprezentovali na svìtových soutìžích - WOC, WOC Ski, J WOC, J WOC Ski, WC, WC Ski, WC MTBO. Reprezentace OB dospìlí Nìmec (Gottwaldov), Jaroš (Kromìøíž) první reprezentace OB, Bulharsko dospìlí Ustavení prvního reprezentaèního družstva: Èermáková, Burýšková (Praha), Jachanová (Olomouc), Rotreklová, Žemlíková (Vsetín), Brunovský, Jankoviè, Košecký (Bratislava), Køtìnský (N. Bor), Láznièka, Novotný (Gottwaldov); trenér - Nìmec dospìlí Burýšková, Èermáková, Novotný, Zemánek trenér: Škrobánek 50 let OB v ÈR 71

80 Naši reprezentanti dospìlí Hohausová, Kumbárová, Novotná J. Galík, Novotný, Stržínek, Zemánek trenér: Mezihorák oddíl B dospìlí Gavendová, Keclíková, Kuchaøová, Nováková Cigoš, Kaèmarèík, Lenhart, Ticháèek, Uher trenéøi: Zakouøil, Kohout dospìlí Janotová, Gavendová, Keclíková, Nováková Ditrych, Kaèmarèík, Lenhart, Ticháèek, Uher trenéøi: Zakouøil, Kohout dospìlí Hlaváèová, Gavendová, Keclíková, Kuchaøová, Nováková Ditrych, Kaèmarèík, Lenhart, Pavelek, Ticháèek trenéøi: Kohout, Matìjù Reprezentace ÈSSR - EOC 62, NOR, Löten - Novotný, Burýšková, Èermáková, Zemánek. Foto: archiv dospìlí Hohausová, Kumbárová, Linhartová, Novotná D. Barták, Galík, Láznièka, Novotný, Urbanec trenéøi: Zdráhal, Èermáková dospìlí Graubnerová, Kumbárová, Mertová, Ševèíková Beránek, Dvoøák, Galík, Vlach, Urbanec trenéøi: Zdráhal, Bílek dospìlí Handzlová, Mertová, Vlachová, Vozobulová Galík, Jašek, Lenhart, Šmucler, Vlach trenéøi: Kohout, Mezihorák dospìlí Folprechtová, Handzlová, Mertová, Vlachová Borùvka, Hoøínek, Jašek, Lenhart, Uher trenéøi: Kohout, Gavenda dospìlí Handzlová, Nejedlá, Procházková, Vlachová Borùvka, Hoøínek, Jašek, Kaèmarèík, Lenhart trenér: Kohout dospìlí Handzlová, Janotová, Ticháèková, Vlachová Ditrych, Hoøínek Kaèmarèík, Lenhart, Uher trenéøi: Kohout, Novotný dospìlí Bártová, Hlaváèová, Kalibánová, Kuchaøová, Volfová Ditrych, Kaèmarèík, Pavelek, Pollák, Uchytil trenéøi: Zakouøil, Ticháèek dospìlí Bacílková, Bártová, Hlaváèová, Kalibánová, Kuchaøová, Slaninová, Smutná, Volfová Hlaváè, Hubáèek Josef, Kaèmarèík, Pavelek, Pollák, Tišer, Uchytil, Zuzánek trenéøi: Dvoøák, Ticháèek dospìlí Bártová, Kalibánová, Kuchaøová, Wagnerová Kaèmarèík, Pollák, Tišer, Uchytil trenéøi: Dvoøák, Ticháèek dospìlí Bacílková, Bártová, Kalibánová, Kuchaøová, Matoušová, Slaninová, Wagnerová Hlaváè, Hubáèek Josef, Kaèmarèík, Macháèek, Pollák, Uchytil trenéøi: Dvoøák, Ticháèek dospìlí Galíková, Kalibánová, Kuchaøová, Slaninová Kaèmarèík, Pollák, Uchytil, Vavrys, Zuzánek trenéøi: Dvoøák, Ticháèek dospìlí Galíková, Kuchaøová, Kalibánová, Wagnerová, Slaninová, Pøibylová, Smutná let OB v ÈR

81 Naši reprezentanti Pollák, Zuzánek, Uchytil, Vavrys trenéøi: Kaèmarèík, Weber dospìlí Cieslarová, Galíková, Komancová, Kuchaøová, Wagnerová Hubáèek Josef, Pollák, Utínek, Vavrys, Zuzánek trenéøi: Kaèmarèík, Weber dospìlí Cieslarová, Honzová, Komancová, Kubatková, Kuchaøová, Novotná, Tišerová, Tøísková Hubáèek Jaroslav, Hubáèek Josef, Pollák, Prokeš, Tišer, Uchytil, Utínek, Zuzánek trenéøi: Kaèmarèík, Weber junioøi Cieslarová, Doleželová, Kubatková, Langrová Boøánek, Prokeš, Ropek, Žemlík trenér: Kaèmarèík dospìlí Cieslarová, Galíková, Kuchaøová, Kubatková, Novotná P. Hlaváè, Hubáèek Josef, Kozák, Prokeš, Pollák trenéøi: Kaèmarèík, Gavendová junioøi Cieslarová, Doleželová, Horáèková, Jirsová, Kubatková, Málková Doležal, Drahoòovský, Jankù, Sklenáø, Zrostlík, Zøídkaveselý, trenéøi: Kaèmarèík, Gavendová dospìlí Cieslarová, Honzová, Kubatková, Lejsková Kovaøík, Kozák, Pollák, Prokeš, Ropek, Zøídkaveselý trenéøi: Kaèmarèík, Gavendová dospìlí Cieslarová, Doleželová, Honzová, Kubatková, Novotná P. Kozák, Prokeš, Vavrys, Zuzánek, Zøídkaveselý trenéøi: Kaèmarèík, Gavendová junioøi Doleželová, Horáèková, Navrátilová, Ryglová, Slováková, Švandová Arnošt, Haas, Horák, Novotný, Zakouøil T., Zakouøil V., tenér: Vystavìl oddíl B dospìlí Cieslarová, Doleželová, Honzová, Jirsová, Kubatková, Pracná, Šimùnková, Tichá Boøánek, Podmolík, Prokeš, Vavrys, Zøídkaveselý trenéøi: Kaèmarèík, Gavendová junioøi Havrdová, Horáèková, Pracná, Ryglová, Slováková, Tichá Netopil, Novotný, Seidl, Tománek, Zakouøil T., Zakouøil V. trenér: Vystavìl dospìlí Cieslarová, Honzová, Kubatková, Novotná P., Tichá Prokeš, Ropek, Sadílek, Utínek, Zøídkaveselý trenéøi: Kaèmarèík, Gavendová junioøi Èechová, Juøeníková, Mikšová, Navrátilová, Pracná, Tichá Horyna, Matìjù, Paclík, Pleticha, Štìrbák, Zakouøil T. trenéøi: Kaplan, Král dospìlí Cieslarová, Èechová, Honzová, Kubatková, Liberdová, Navrátilová, Tichá Drahoòovský, Prokeš, Ropek, Utínek, Zakouøil T., Zakouøil V. Zøídkaveselý trenéøi: Hubáèek, Gavendová junioøi Juøeníková, Pracná, Mikšová, Ryglová, Skoumalová, Stará Besta, Heczko, Horáèek, Luèan, Matìjù, Pøinda, trenéøi: Kaplan, Král dospìlí Cieslarová, Èechová, Honzová, Kubatková, Lepšíková Prokeš, Ropek, Štìpánek, Zakouøil T., Zøídkaveselý trenéøi: Hubáèek, Nováková junioøi Juøeníková, Klechová, Mikšová, Macúchová, Skoumalová, Stará Èech, Horáèek, Luèan, Matìjù, Pøinda, Ticháèek trenéøi: Kaplan, Král 50 let OB v ÈR 73

82 Naši reprezentanti dospìlí Cieslarová, Juøeníková, Honzová, Klapalová, Kubatková, Lepšíková, Navrátilová, Térová Horáèek, Jedlièka, Košárek, Novotný, Prokeš, Pøinda, Ropek, Zakouøil T., Zøídkaveselý trenéøi: Hubáèek, Král junioøi Juøeníková, Klechová, Macúchová, Mahdalová, Schindlerová, Stará Èech, Heczko, Holas, Losman, Paclík, Tomeèek trenéøi: Sýkora, Matoušová oddíl B dospìlí Cieslarová, Juøeníková, Klapalová, Lepšíková, Novotná P. Jedlièka, Horáèek, Klech, Prokeš, Ropek, Zøídkaveselý trenéøi: Hubáèek, Král junioøi Folprechtová, Klechová, Macúchová, Stehnová, Schindlerová, Stará Hora, Kazda, Losman, Smola, Švihovský, Tomeèek trenéøi: Sýkora, Matoušová Reprezentace LOB dospìlí Huska, Michalièka IV. mezinárodní Mistrovství DDR, první reprezentace celkovì a první reprezentace LOB dospìlí první reprezentaèní družstvo dospìlých Bednáøová,Handzlová, Kalábová, Vanclová Balatka, Borùvka, Horký, Karmazín, Telecký, Uher trenér: Zemánek dospìlí (Pohár IOF Ski-O) Gavendová, Dohnalová, Vanclová Dohnal, Franko, Karmazín, Zakouøil trenér: Zemánek, Gavenda 1975 první WOC Ski, bez naší úèasti dospìlí Handzlová, Ticháèková, Vlachová Gorný, Kaèmarèík, Pachner, Ticháèek trenér: Havlík dospìlí Gavendová, Nováková, Ticháèková Kaèmarèík, Novotný, Pavelek, Pachner, Ticháèek trenér: Zakouøil 1982 bez naší úèasti dospìlí Hlaváèová, Kalibánová, Matoušová, Ticháèková Gorný, Kunc, Šmaus, Zuzánek trenér: není znám dospìlí Bacílková, Jakoubková, Kuderová Fišera, Kunc, Šmaus, Zuzánek trenér: Zakouøil dospìlí Jakoubková, Kuderová, Matoušová, Pešková Fišera, Saska, Šmaus, Kunc trenér: Zakouøil dospìlí Pavelková Fišera, Hájek, Kunc, Šmaus, Zuzánek trenér: Flašar dospìlí Novotná, Paráková, Pavelková, Vøeš álová Fišera, Hájek, Kunc, Novotný, Šmaus trenér: není znám dospìlí Janíèek, Kunc, Novotný, Šmaus, Zuzánek trenér: není znám dospìlí Fejfarová, Henychová, Novotná, Paráková Janíèek, Klech, Kunc, Pecka, Sklenáø trenér: není znám let OB v ÈR

83 Naši reprezentanti dospìlí Fejfarová, Cieslarová, Novotná, Kubatková Janíèek, Pecka, Pela, Vøeš ál, Zuzánek trenér: Šmaus dospìlí Horáèková, Novotná, Pøindová, Zurynková Janíèek, Mareèek, Pecka, Rygl, Venhoda, Vøeš ál, Zakouøil V. trenér: Zuzánek dospìlí Cieslarová, Novotná, Ryglová, Zurynková Klech, Pecka, Rygl, Zakouøil V. trenér: Zuzánek junioøi Horáèková, Jakoubová, Novotná, Ryglová Bureš, Seidl, Zakouøil V. Zakouøil T. trenér: Kunc dospìlí Horáèková, Chudíková, Ryglová, Zurynková Bureš, Klech, Pecka, Podrábský, Rygl, Venhoda trenér: Kunc dospìlí Horáèková, Chudíková, Ryglová, Zurynková Pecka, Rygl, Venhoda, Vøeš ál, Zuzánek trenér: Zuzánek junioøi Chudíková, Kuchaøová, Ryglová, Savièová Pøinda, Vodrážka J., Vodrážka O., Tomeèek trenér: Kunc oddíl B Lauerman, Pecka, Rygl, Seidl, Venhoda, Vodrážka J., Vøeš ál trenér: Kunc dospìlí Chudíková, Kuchaøová, Rázková, Ryglová Pecka, Rygl, Venhoda, Vodrážka J., Vodrážka O. trenér: Kunc junioøi Chudíková, Javùrková, Koláøová, Savièová Junek, Procházka, Rázek, Tomeèek trenér: Kunc dospìlí Chudíková, Kuchaøová Lauerman, Pecka, Rygl, Venhoda, Vodrážka J.,Vodrážka O. trenér: Kunc junioøi Dattelová, Javùrková, Savièová, Stará Hojgr, Hora, Stašèík, Tomeèek trenér: Kunc dospìlí Chudíková, Novotná, Rázková, Ryglová (jen WC Ski) Lauerman, Tomeèek, Vodrážka J., Venhoda trenér: Pecka junioøi Dattelová, Horynová, Lacigová, Stehnová, Zlesáková Bradna, Bouchal, Hora, Redlich, Mrázek trenér: Zlesáková dospìlí Chudíková, Kuchaøová, Rázková, Ryglová, Souèková Reprezentace MTBO dospìlí Gandelová, Horáèková, Hrdinová, Chaloupská, Chmelíková, Chudíková, Košková, Podrábská, Ryglová, Spratková, Švandová, Zurynková, Bureš, Folprecht, Laciga, Lauerman, Mach, Pekárek, Podrábský, Polák, Procházka, Rygl J., Rygl M., Sikora, Štìpánek, Wohanka Pavel + Petr, Zurynek trenér: Martan dospìlí Drabinová, Folprechtová, Hrdinová, Chmelíková, Jakoubová, Košková, Kupcová, Lacigová, Mahdalová, Mìstková, Novotná, Patoèková, Podrábská, Ryglová, Slováková, Spratková, Tomeèková, Zurynková, Folprecht, Hanák, Jirásek, Laciga, Mach, Podrábský, Procházka, Rygl J., Rygl M., Semík, Sikora, Vodrážka, Wohanka Pavel + Petr, Zurynek, trenér: Martan 50 let OB v ÈR 75

84 Mistøi republiky oddíl C Mistøi republiky autor: Jan Žemlík Mistøi republiky v OB = M ÈSR dospìlých a P ÈSR dorostu (tøíèlenné hlídky) rok kategorie jména kraj 1952 MA Obdržálek, Garlík, Mráèek Gottwaldov MB Novotný, Mezihorák, Polášek Gottwaldov Dci st. Kalod, Lewczyszyn, Kocman Brno Dci ml. Kolman, Zoubek, UhlíøJihlava ŽA Patoèková, Krausová, Jirounková Liberec ŽB Kozáková, Sedláèková, Zdražilová Olomouc Dky st. Kreèinská, Häringová, Hoffbauerová Brno Dky ml. Jarešová, Berkmanová, Málcová Liberec 1953 MA Lochman, Veverka, Veselý Ústí n/l. MB Hladík, Cajthaml, Vodrážka Ústí n/l. Dci st. Lipták, Lengyei, Vengloš Žilina Dci ml. Kolman, Brázda, Nìmeèek Jihlava ŽA Panèošková, Jugasová, Kuèerová Gottwaldov ŽB Jirounková, Plašilová, Reichlová Liberec Dky st. Häringová, Procházková, Hoffbauerová Brno Dky ml. Kadlèáková, Køeménková, Ondruchová Gottwaldov 1954 MA Kotrbatý, Volf, Ekart Praha MB Cajthaml, Jirotka, Lébl Ústí n/l. MC Lažnovský, Zelinka, Novotný Gottwaldov Dci st. Novotný, Bartoò, Láznièka Gottwaldov Dci ml. Èížek, Šedìnka, Štìpán Gottwaldov ŽA Panèošková, Jugasová, Vodstrèilová Gottwaldov ŽB Bambuchová, Horáèková, Pavlištíková Gottwaldov Dky st. Kadlèáková, Køeménková, Ondruchová Gottwaldov Dky ml. Žemlíková, Rotreklová, Kumbárová Gottwaldov 1955 MA Procházka, Brunovský, Jaburek Bratislava MB Kotval, Houser, Bašta Praha MC Dlouhý, Hanka, Vacek Liberec Dci st. Jankoviè, Eisner, Sklenár Bratislava ŽA Halmichová, Fajglová, Zurynková Liberec ŽB Melèová, Sládková, Prokýšková Praha Dky st. Kadlèáková, Køeménková, Ondruchová Gottwaldov 1956 MA Procházka, Brunovský, Jaburek Bratislava MB Jaroš, Zapletal, Urbanec Gottwaldov ŽA Kadlèáková, Køeménková, Bartùòková Gottwaldov let OB v ÈR

85 Mistøi republiky oddíl C ŽB Horáèková, Bambuchová, Patzeltová Gottwaldov Dci st. Javora, Petrželka, Šedìnka Gottwaldov Dky st. Kumbárová, Žemlíková, Rotreklová Gottwaldov 1957 MA Èerný, Ïuroš, Kluvánek Bratislava MB Mráèek, Polášek, Lažnovský Gottwaldov Dci st. Dufek, Kopøiva, Janíèek Olomouc Dci ml. Horèièka, Málek, Syrùèek Olomouc ŽA Kopecká, Žemlíková, Rotreklová Gottwaldov ŽB Menšíková, Prokešová, Halmová Gottwaldov Dky st. Holoušová, Bagarová, Zapletalová Olomouc Dky ml. Jachanová, Prošková, Soldáková Olomouc 1958 MA Procházka, Brunovský, Jaburek Bratislava MB Mezihorák, Vozobule, Kuèera Gottwaldov Dci st. Voleský, Balcar, Jurman Pardubice Dci ml. Vièan, Sviták, Mièkal Gottwaldov ŽA Novotná, Draxlová, Bejdová Ústí n/l. ŽB Jurásková, Puttnerová, Øíhová Brno Dky st. Schenková, Smyèková, Ondøejová Ostrava Dky ml. Machovská, Nagyová, Polanská Bratislava 1959 Muži Stržínek, Jankoviè, Košecký Bratislava Dci st. Vozobule, Brhlík, Zapletal Gottwaldov Dci ml. Drastich, Šnajdr, Zapletal Brno Ženy Štefanovièová Táòa + Naïa, Erdelská Bratislava Dky st. Bílková, Jachanová, Prošková Olomouc Dky ml. Trabalková, Obertová, Struhárová Bratislava = M ÈSSR dospìlých a P ÈSSR dorostu rok kategorie jména oddíl 1960 Muži Veselý, Svoboda Loko Teplice Dci st. Soukal, Verner Banik Ostrava Dci ml. Zajíc, Šejbal Loko Ústí n/l. Ženy Žemlíková, Rotreklová Zbrojovka Vsetín Dky st. Bílková, Buchtová Loko Olomouc Dky ml. Augustovièová, Mejzlíková Loko Olomouc 1961 Muži Láznièka, Novotný TJ Gottwaldov Dci st. Kováè, Mikkler Dynamo Bystrièany Ženy Souèková, Špaténková Loko Ústí n/l. Dky st. Obertová, Struhárová Dimitrov Bratislava 1962 MA Zemánek, Smutný Spartak Vrchlabí MB Fill, Zdráhal Loko Olomouc Dci st. Hanzliar, Èevela??? ŽA Tamchynová, Vigašová Slavia Bratislava 50 let OB v ÈR 77

86 Mistøi republiky oddíl C ŽB Køížová, Tomaiová Sn. Luhaèovice Dky st. Longauerová, Kordíková TSZ Luèenec 1963 MA Zemánek Spartak Vrchlabí MB Šidlo Kys. N. Mesto Dci Merta, Hamalèík TJ Gottwaldov ŽA Kumbárová TJ Gottwaldov ŽB Èermáková Loko Praha Dky Linhartová, Gallová TJ Gottwaldov 1964 MA Novotný J. TJ Gottwaldov MB Novotný V. Loko Brno Dci Merta, Hamalèík TJ Gottwaldov ŽA Novotná J. TJ Gottwaldov ŽB Novotná D. Loko Brno Dky Vozobulová, Buriánková TJ Gottwaldov 1965 MA Hamalèík TJ Gottwaldov MB Zdráhal Loko Olomouc Dci Kunz, Procházka TJ Gottwaldov ŽA Novotná D. Loko Brno ŽB Hohausová TJ Gottwaldov Dky Vozobulová, Ingrová TJ Gottwaldov 1966 MA Galík TJ Gottwaldov MB Hlaváè Loko Brno Jøi Fraòo Loko Pezínok Dci Roèák TJ Gottwaldov ŽA Novotná D. Loko Brno ŽB Hohausová TJ Gottwaldov Jky Lihartová TJ Gottwaldov Dky Vozobulová TJ Gottwaldov 1967 MA Zemánek Spartak Vrchlabí MB Doušek Loko Brno Jøi Beránek VŠ Plzeò Dci Jindra Spartak Vrchlabí ŽA Kumbárová FS Praha ŽB Hohausová TJ Gottwaldov Jky Polakovièová Loko Pezínok Dky Kováøová TJ Gottwaldov 1968 MA Galík TJ Gottwaldov MB Matìjka Spartak Jihlava Jøi Šild TJ Gottwaldov Dci Hoøínek TJ Gottwaldov ŽA Mertová TJ Gottwaldov ŽB Hohausová TJ Gottwaldov Jky Švrèinová TŽ Tøinec Dky Vladaøová Ostroj Opava let OB v ÈR

87 Mistøi republiky M ÈSSR jednotlivcù, M ÈSSR štafet 1969 M ÈSSR jednotlivcù druh kat. jméno oddíl KL MA Borùvka VŠ Praha KL MB Doušek VŠZ Brno KL Jøi Lenhart VŠZ Brno KL Dci Ticháèek TJ Gottwaldov KL ŽA Mertová TJ Gottwaldov KL ŽB Hohausová TJ Gottwaldov KL Jky Køížová TJ Gottwaldov KL Dky Saletová TJ Gottwaldov M ÈSSR štafet kat. oddíl úseky M VŠT Košice Sleziak, Tóth, Franko Ž TJ Gottwaldov Mertová, Køížová, Vozobulová Dci Loko Pezinok Kováèovský, Barták, Èech Dky TJ Gottwaldov Špaèková, Saletová, Neèasová 1970 M ÈSSR jednotlivcù KL M 17 Máj TSZ Luèenec KL M 19 Ticháèek VŠZ Brno KL M 21 Lenhart VŠZ Brno KL M 35 Svoboda Jiskra N. Bor KL D 17 Soukupová Rapid Blava KL D 19 Hejplíková TJ Gottwaldov KL D 21 Handzlová TŽ Tøinec M ÈSSR štafet M TJG Novotný, Merta, Galík D VŠ Praha Køenková, Borùvková, Folprechtová 1971 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Ditrych Loko Pardubice KL M 17 Kaèmarèík TŽ Tøinec KL M 19 Cigoš E. Tesla Brno KL M 21 Uher VŠ Praha KL D 15 Novotná Tesla Brno KL D 17 Telecká TŽ Tøinec KL D 19 Hejplíková TJ Gottwaldov KL D 21 Vlachová VŠB Ostrava DT M 21 Lenhart VŠZ Brno DT M 35 Junek Loko Brno N M 17 Neèas L. TJ Gottwaldov N M 19 Cigoš E. Tesla Brno N M 21 Ticháèek VŠZ Brno N D 15 Hudeèková Tesla Brno N D 17 Krkavcová Tesla Brno N D 19 Beránková FS Praha N D 21 Èapuchová Loko Raèa M ÈSSR štafet M VŠT Košice Sleziak, Tóth, Franko D TJG Slavíková, Hejplíková, Mertová oddíl C 1972 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Cigoš P. Tesla Brno KL M 17 Kaèmarèík TŽ Tøinec KL M 19 Cigoš E. VŠZ Brno KL M 21 Ticháèek VŠZ Brno KL D 15 Novotná D. Tesla Brno KL D 17 Luèanová TJ Gottwaldov KL D 19 Telecká TŽ Tøinec KL D 21 Vlachová VŠB Ostrava DT M 21 Galík TJ Gottwaldov DT M 35 Junek Loko Brno N M 15 Cigoš P. Tesla Brno N M 17 Cabrnoch Loko Pardubice N M 19 Neèas L. TJ Gottwaldov N M 21 Matìjù VŠ Praha N D 15 Novotná D. Tesla Brno N D 17 Gavendová TŽ Tøinec N D 19 Ticháèková TJ Gottwaldov N D 21 Handzlová TŽ Tøinec M ÈSSR štafet M VŠ Praha Petr, Laciga, Král, Hoøínek D VŠB Ostrava Hanáèková, Stará, Vlachová MM TŽ Tøinec Šafarèík, Stonawski, Kaèmarèík DD TJG Volfová, Luèanová, Lochová 1973 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Irip Loko Raèa KL M 17 Ditrych Loko Pardubice KL M 19 Duda FS Praha KL M 21 Vlach VŠB Ostrava KL D 15 Hošková VŠ Praha 50 let OB v ÈR 79

88 Mistøi republiky KL D 17 Novotná D. Tesla Brno KL D 19 Pryszcová TŽ Tøinec KL D 21 Handzlová TŽ Tøinec DT M 21 Hoøínek VŠ Praha N M 15 Neèas R. TJ Gottwaldov N M 17 Stonawski TŽ Tøinec N M 19 Neèas L. TJ Gottwaldov N M 21 Hoøínek VŠ Praha N D 15 Gavendová J. TŽ Tøinec N D 17 Coufalíková A. TJ Gottwaldov N D 19 Pryszcová TŽ Tøinec N D 21 Handzlová TŽ Tøinec M ÈSSR štafet M zrušený závod pro mužskou kategorii D TJG Luèanová, Nejedlá, Mertová MM Tesla Brno Cigoš P., Cigoš E., Novotný DD VŠ Praha Wollnerová, Pachnerová, Hošková 1974 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Irip Loko Raèa KL M 17 Stonawski TŽ Tøinec KL M 19 Mikan+Sýkora VŠZ Brno+Opava KL M 21 Kaèmarèík TŽ Tøinec KL D 15 Volfová TJ Gottwaldov KL D 17 Novotná D. Tesla Brno KL D 19 Coufalíková A. TJ Gottwaldov KL D 21 Vlachová VŠB Ostrava DT M 21 Kaèmarèík TŽ Tøinec N M 15 Novotný R. Tesla Brno N M 17 Stonawski TŽ Tøinec N M 19 Ditrych Loko Pardubice N M 21 SklenáøLoko Olomouc N D 15 Volfová TJ Gottwaldov N D 17 Jindrová TJ Gottwaldov N D 19 Coufalíková A. TJ Gottwaldov N D 21 Mertová TJ Gottwaldov M ÈSSR štafet M VŠZ Brno Lenhart, Telecký, Cigoš E., Ticháèek D Tesla Brno Øádková, Hudeèková, Novotná D. MM Tesla Brno Cigoš Pavel, Novotný R., Cigoš Petr DD zrušený závod pro kategorii dorostenek oddíl C 1975 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Novotný R. Tesla Brno KL M 17 Hertel TJ Gottwaldov KL M 19 Stonawski TŽ Tøinec KL M 21 Lenhart VŠZ Brno KL D 15 Fialová TJ Gottwaldov KL D 17 Hošková FS Praha KL D 19 Strnadlová Slávia Kromìøíž KL D 21 Handzlová TŽ Tøinec DT M 21 Lenhart VŽ Brno N M 15 Novota Iskra B. Bystrica N M 17 Žigárdy Tesla Brno N M 19 Stonawski TŽ Tøinec N M 21 Vlach VŠB Ostrava N D 15 Šrámková Jiskra N. Bor N D 17 Tulková D. TJ Jièín N D 19 Coufalíková A. TJ Gottwaldov N D 21 Vlachová VŠB Ostrava M ÈSSR štafet M VŠZ Brno Lenhart, Telecký, Cigoš E., Ticháèek D VŠ Praha Hustáková, Vanclová, Slaninová MM TJ Gottwaldov Stacke, Šopík, Krajèa DD TJ Gottwaldov Èervinková, Volfová, Jindrová 1976 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Štambach VŠ Praha KL M 17 Piják VŠD Žilina KL M 19 Stonawski TŽ Tøinec KL M 21 Lenhart VŠZ Brno KL D 15 Láznièková TJ Gottwaldov KL D 17 Kuchaøová Tesla Brno KL D 19 Hudeèková Tesla Brno KL D 21 Vlachová VŠB Ostrava DT M 21 Lenhart VŠZ Brno N M 15 Pospíšek Tesla Brno N M 17 Konopáè TJ Jièín N M 19 Hertel TJ Gottwaldov N M 21 Lukavec Tatran Jablonec N D 15 Macounová Praga Praha N D 17 Šrámková Jiskra N. Bor N D 19 Hudeèková Tesla Brno N D 21 Coufalíková A. TJ Gottwaldov let OB v ÈR

89 Mistøi republiky M ÈSSR štafet M VŠZ Brno Lenhart, Telecký, Šumbera, Cigoš E. D TŽ Tøinec Kaletová, Kowolovská, Handzlová MM TJ Gottwaldov Kusbach, Hrnèíø, Stacke DD TJ Gottwaldov Fialová, Láznièková, Chytilová 1977 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Uchytil Zlaté Hory KL M 17 Novotný R. Tesla Brno KL M 19 Konopáè, TJ Jièín, Bialožyt TŽ Tøinec KL M 21 Kaèmarèík VŠB Ostrava KL D 15 Hlaváèová Tesla Brno KL D 17 Dvoøáková Lhotka Praha KL D 19 Kuchaøová Tesla Brno KL D 21 Ticháèková TJ Jièín DT M 21 Kaèmarèík VŠB Ostrava N M 15 Hlaváè Tesla Brno N M 17 Vykysalý RH Hr. Králové N M 19 Škorpil VŠ Praha N M 21 Kaèmarèík VŠB Ostrava N D 15 Macounová VŠ Praha N D 17 Dvoøáková Lhotka Praha N D 19 Kuchaøová Tesla Brno N D 21 Strnadlová Slávia Kromìøíž M ÈSSR štafet M VŠZ Brno Pauler, Šumbera, Lenhart, Cigoš E. D Tesla Brno Øádková, Hudeèková, Kuchaøová MM Iskra B. Bystrica Palièka, Bednár, Novota DD Jiskra N. Bor Doškáøová, Pavlovská, Šrámková 1978 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Matyk Spartak Rychnov KL M 17 Vosecký Jiskra N. Bor KL M 19 Piják Farmaceut Blava KL M 21 Lenhart VŠZ Brno KL D 15 Bezecná Baník Ostrava KL D 17 Láníèková Tesla Brno KL D 19 Dvoøáková VŠ Praha KL D 21 Janotová VŠ Praha DT M 21 Kaèmarèík VŠB Ostrava oddíl C N M 15 Matyk Spartak Rychnov N M 17 Pollák Iskra B. Bystrica N M 19 Konopáè TJ Jièín N M 21 Pilc Loko Krnov N D 15 Pojezná TJ Gottwaldov N D 17 Macounová VŠ Praha N D 19 Keclíková VŠ Praha N D 21 Gavendová TŽ Tøinec M ÈSSR štafet M VŠB Ostrava Herdegen, Uvízl, Zdráhal, Kaèmarèík D Tesla Brno Øádková, Hudeèková, Kuchaøová MM Iskra B. Bystrica Bednár, Novota, Pollák DD RH Hr. Králové Bártová, Kudrnáèová, Bìhounová 1979 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Vavreèka Zlaté Hory KL M 17 Hlaváè Tesla Brno KL M 19 Novotný R. VŠZ Brno KL M 21 Kaèmarèík TJ Jièín KL D 15 Hlaváèová Tesla Brno KL D 17 Schisslerová Loko Pezinok KL D 19 Dvoøáková VŠ Praha KL D 21 Kuchaøová Tesla Brno DT M 19 Zuzánek Baník Vamberk DT M 21 Lenhart VŠZ Brno DT D 19 Dvoøáková VŠ Praha DT D 21 Kuchaøová VŠZ Brno N M 15 Pospíšek Tesla Brno N M 17 Hlaváè Tesla Brno N M 19 Pollák Iskra B. Bystrica N M 21 Piják Farmaceut Blava N D 15 Bartošáková Luhaèovice N D 17 Macounová Tempo Praha N D 19 Cimrová Ústí n/l. N D 21 Nováková VŠ Praha M ÈSSR štafet M VŠZ Brno Cigoš E., Pavelek, Lenhart, Novotný D VŠ Praha Nováková, Keclíková, Janotová MM Spartak RychnovDoležal, Matyk, Smutný DD Jiskra N. Bor Pospíchalová, Doležalová, Doškáøová 50 let OB v ÈR 81

90 Mistøi republiky 1980 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Macháèek Tempo Praha KL M 17 Matyk Spartak Rychnov KL M 19 Hlaváè VŠZ Brno KL M 21 Kaèmarèík TŽ Tøinec KL D 15 Coufalíková D. Luhaèovice KL D 17 Hlaváèová Tesla Brno KL D 19 Láznièková TJ Gottwaldov KL D 21 Kuchaøová VŠZ Brno DT M 19 Pollák VŠT Košice DT M 21 Uher Jiskra N. Bor DT D 19 Pospíchalová Jiskra N. Bor DT D 21 Janotová VŠ Praha N M 15 Roèejdl Jiskra N. Bor N M 17 Pospíšek Tesla Brno N M 19 Hlaváè VŠZ Brno N M 21 Èervinka FS Praha N D 15 Coufalíková D. Luhaèovice N D 17 Hlaváèová Tesla Brno N D 19 Macounová VŠ Praha N D 21 Kuchaøová Tesla Brno M ÈSSR štafet M VŠZ Brno Novotný, Lenhart, Šebesta, Pavelek D VŠ Praha Hošková, Keclíková, Janotová MM TJ Gottwaldov Láznièka, Bartoò, Kocháò DD Luhaèovice Øezníková, Bartošáková, Coufalíková D M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Mareš Jiskra N. Bor KL M 17 Krejèí Jiskra N. Bor KL M 19 Urválek Tesla Brno KL M 21 Kaèmarèík TŽ Tøinec KL D 15 Coufalíková D. Luhaèovice KL D 17 Juliusová Spartak Kbely KL D 19 Láznièková VŠ Olomouc KL D 21 Kuchaøová Tesla Brno DT M 17 Lejsek Tempo Praha DT M 19 Tichovský Praga Praha DT M 21 Ticháèek TJ Jièín DT D 17 Juliusová Spartak Kbely DT D 19 Semeráková Baník Vamberk DT D 21 Kuchaøová Tesla Brno N M 15 Mareš Jiskra N. Bor oddíl C N M 17 Harant Aero Od. Voda N M 19 Janás Slávia Kromìøíž N M 21 Èervinka FS Praha N D 15 Coufalíková D. Luhaèovice N D 17 Bartošáková Luhaèovice N D 19 Semeráková Baník Vamberk N D 21 Hlaváèová Tesla Brno M ÈSSR štafet M VŠB Ostrava Neuman, Èerník, Král, Zdráhal D Tesla Brno Kolaøíková, Hlaváèová, Kuchaøová MM Tempo Praha Kozák, Lejsek, Macháèek DD Luhaèovice Øezníková, Bartošáková, Coufalíková D M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Valášek Sparta Praha KL M 17 Macháèek Tempo Praha KL M 19 Tišer TJ Jièín KL M 21 Zuzánek VŠ Praha KL D 15 Wagnerová Ostroj Opava KL D 17 Juliusová Spartak Kbely KL D 19 Matoušová TJ Jièín KL D 21 Kuchaøová Tesla Brno DT M 17 Macháèek Tempo Praha DT M 19 Hovoøák VŠZ Brno DT M 21 Kaèmarèík TŽ Tøinec DT D 17 Svobodová RH Hr. Králové DT D 19 Semeráková VŠTCH Pardubice DT D 21 Kuchaøová Tesla Brno N M 15 Višòa TJ Gottwaldov N M 17 Vavrys Luhaèovice N M 19 Havlik Jindøichùv Hradec N M 21 Henych FS Praha N D 15 Wagnerová Ostroj Opava N D 17 Èermáková Slávia Kromìøíž N D 19 Finsterlová Ostroj Opava N D 21 Koèíková FS Praha M ÈSSR štafet M VŠ Praha Hoøínek, Zuzánek, Ditrych D Tesla Brno Láníèková, Janotová, Kuchaøová MM Tempo Praha Kozák, Lejsek, Macháèek DD Luhaèovice Øezníková, Bartošáková, Coufalíková D let OB v ÈR

91 Mistøi republiky 1983 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 CihláøLoko Chomutov KL M 17 Mach Tesla Brno KL M 19 Macháèek RH VŠ SNB Praha KL M 21 Hlaváè VŠZ Brno KL D 15 Komancová RH Hr. Králové KL D 17 Ondráèková J. Žel. Prostìjov KL D 19 Matoušová TJ Jièín KL D 21 Hlaváèová VŠZ Brno DT M 17 Kozák Tempo Praha DT M 19 Macháèek VŠ Praha DT M 21 Kaèmarèík TŽ Tøinec DT D 17 Coufalíková D. Luhaèovice DT D 19 Slaninová RH Hr. Králové DT D 21 Hlaváèová VŠZ Brno N dále již pouze P ÈSR N - do roku 1993 M ÈSSR štafet M VŠ Praha Uher, Ditrych, Zuzánek D VŠZ Brno Volfová, Potìšilová, Hlaváèová MM Tempo Praha Øápek, Kondrát, Kozák DD Žel. Prostìjov Ondráèková J., Ondráèková P., Tøísková 1984 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Sadílek TJ Gottwaldov KL M 17 Utinek Jiskra N. Bor KL M 19 Petrinec Prírodov. Blava KL M 21 Pollák VŠT Košice KL D 15 Abelová Jiskra N. Bor KL D 17 Komancová RH Hr. Králové KL D 19 Táborská VŠ Praha KL D 21 Hlaváèová VŠZ Brno DT M 17 Øápek Tempo Praha DT M 19 Macháèek VŠ Praha DT M 21 Hlaváè VŠZ Brno DT D 17 Ondráèková J. Žel. Prostìjov DT D 19 Coufalíková D. Luhaèovice DT D 21 Hlaváèová VŠZ Brno M ÈSSR štafet M FS Praha Tichovský, Janás, Henych D TJ Jièín Bacílková, Tišerová, Bártová MM Praga Praha Bláha, Buzek, Bìhounek DD Žel. Prostìjov Ondráèková P., Ondráèková J., Tøísková oddíl C 1985 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Sadílek TJ Gottwaldov KL M 17 CihláøLoko Chomutov KL M 19 Višòa VŠZ Brno KL M 21 Petrinec Prírodov. Blava KL D 15 Abelová I. Jiskra N. Bor KL D 17 Komancová RH Hr. Králové KL D 19 Wagnerová Ostroj Opava KL D 21 Tišerová TJ Jièín DT M 17 Utinek Jiskra N. Bor DT M 19 Horký VŠ Praha DT M 21 Kaèmarèík TŽ Tøinec DT D 17 Komancová RH Hr. Králové DT D 19 Wagnerová Ostroj Opava DT D 21 Kuchaøová Tesla Brno M ÈSSR štafet M VŠZ Brno Pospíšek, Šebesta, Urválek D VŠB Ostrava Pojezná, Faitová, Hanslíková MM Jiskra N. Bor Beránek, Tøísko, Utinek DD RH Hr. Králové Rychlá, Kunstová, Komancová 1986 M ÈSSR jednotlivcù KL H 15 Prokeš Loko Plzeò KL H 17 Šidla TJ Gottwaldov KL H 19 Utinek FS Praha KL H 21 Hlaváè VŠZ Brno KL D 15 Kubatková TŽ Tøinec KL D 17 Burýšková Loko Praha KL D 19 Pøibylová FS Praha KL D 21 Kuchaøová Tesla Brno DT H 17 Podmolík TJ Gottwaldov DT H 19 Višòa VŠZ Brno DT H 21 Zuzánek VŠ Praha DT D 17 Abelová I. Jiskra N. Bor DT D 19 Ondráèková J. VŠ Praha DT D 21 Bártová TJ Jièín M ÈSSR štafet H 21 VŠ Praha Kozák, Zuzánek, Macháèek D 21 VŠZ Brno Coufalíková D., Hubáèková, Wagnerová H 17 TJ Gottwaldov Šidla, Sadílek, Podmolík D 17 Baník Ostrava Sobková, Rychtárová, Èechová 50 let OB v ÈR 83

92 Mistøi republiky 1987 M ÈSSR jednotlivcù KL H 15 Žemlík TJ Gottwaldov KL H 17 Prokeš Loko Plzeò KL H 19 Utinek FS Praha KL H 21 Pavelek Ostroj Opava KL D 15 Kubatková TŽ Tøinec KL D 17 Liberdová TŽ Tøinec KL D 19 Tøísková VŠZ Brno KL D 21 Galíková VŠZ Brno DT H 17 Prokeš Loko Plzeò DT H 19 Škvor VŠ Praha DT H 21 Tichovský FS Praha DT D 17 Liberdová TŽ Tøinec DT D 19 Cieslarová D. TŽ Tøinec DT D 21 Kuchaøová Tesla Brno oddíl C 1989 M ÈSSR jednotlivcù KL H 15 Vøeš ál Tesla Brno KL H 17 Janeèek Tatran Jablonec KL H 19 Sadílek VŠB Ostrava KL H 21 Zuzánek VŠ Praha KL D 15 Horáèková VŠST Liberec KL D 17 Paøízková Meteor Praha KL D 19 Honzová TŽ Tøinec KL D 21 Galíková VŠZ Brno DT H 17 Hájek Jindøichùv Hradec DT H 19 Prokeš VŠ Praha DT H 21 Pollák VŠT Košice DT D 17 Jirsová Spartak Rychnov DT D 19 Honzová TŽ Tøinec DT D 21 Novotná VŠZ Brno M ÈSSR štafet H 21 VŠZ Brno D 21 VŠZ Brno H 17 TJ Gottwaldov D 17 TŽ Tøinec Hubáèek Jar., Hubáèek Jos., Vavrys Coufalíková D., Wagnerová, Galíková Sadílek, Pekárek, Podmolík Kubatková, Honzová, Cieslarová J. M ÈSSR štafet H 21 VŠ Praha D 21 VŠZ Brno H 17 TJ Gottwaldov D 17 VŠST Liberec Prokeš, Kozák, Zuzánek Hubáèková, Wagnerová, Galíková Zrník, Horák, Žemlík Podrábská, Horáèková, Dvorská 1988 M ÈSSR jednotlivcù KL H 15 Zøídkaveselý KDPM Brno KL H 17 Drbal Praga Praha KL H 19 Podmolík VŠZ Brno KL H 21 Pollák VŠT Košice KL D 15 Šidlová TJ Gottwaldov KL D 17 Kubatková TŽ Tøinec KL D 19 Abelová Jiskra N. Bor KL D 21 Kalibánová Loko Pardubice DT H 17 Prokeš VŠ Plzeò DT H 19 Sadílek VŠB Ostrava DT H 21 Hlaváè VŠZ Brno DT D 17 Cieslarová J. TŽ Tøinec DT D 19 Honzová TŽ Tøinec DT D 21 Kalibánová Loko Pardubice M ÈSSR štafet H 21 VŠ Praha Kozák, Macháèek, Zuzánek D 21 TJ Jièín Svobodová, Tišerová, Matoušová H 17 RH Hr. Králové Rygl J., Háp, Ropek D 17 Frýdlant Vomelková, Košková, Leiblová M ÈSFR jednotlivcù, M ÈSFR štafet, M ÈSFR družstev (od r. 1991) 1990 M ÈSFR jednotlivcù KL H 15 Fikker SC Jièín KL H 17 Jirsa Spartak Rychnov KL H 19 Boøánek VŠ Praha KL H 21 Hubáèek Jos. Luhaèovice KL D 15 Wdówková Žel. Prostìjov KL D 17 Doleželová TŽ Tøinec KL D 19 Kubatková PF Ostrava KL D 21 Novotná VŠZ Brno DT H 17 Janeèek Tatran Jablonec DT H 19 Doležal Tempo Praha DT H 21 Tišer SC Jièín DT D 17 Doleželová TŽ Tøinec DT D 19 Cieslarová J. PF Ostrava DT D 21 Honzová PF Ostrava KT H 15 Milán Tesla Brno KT H 19 Hubáèek Jar. Luhaèovice KT D 15 Doleželová TŽ Tøinec KT D 19 Jirsová VŠ Praha let OB v ÈR

93 Mistøi republiky M ÈSFR štafet H 21 SC Jièín D 21 PF Ostrava H 17 Tesla Brno D 17 Tesla Brno Novotný, Tišer, Uchytil Kubatková, Honzová, Cieslarová J. Vøeš ál, Strejèek, Milán Boèková, Slámová, Nevøivová 1991 M ÈSFR jednotlivcù KL H 15 Janïourek USK Praha KL H 17 Zakouøil V. TJ Turnov KL H 19 Doležal USK Praha KL H 21 Prokeš USK Praha KL D 15 Kuncová Spartak Rychnov KL D 17 Horáèková VŠST Liberec KL D 19 Kubatková PF Ostrava KL D 21 DT H 17 Zakouøil V. TJ Turnov DT H 19 Drahoòovský TJ Turnov DT H 21 Uchytil SC Jièín DT D 17 Horáèková VŠST Liberec DT D 19 Cieslarová J. PF Ostrava DT D 21 KT H 15 Zakouøil V. TJ Turnov KT H 19 Hlaváè VŠZ Brno KT D 15 Boèková Tesla Brno KT D 19 Novotná VŠZ Brno M ÈSFR štafet, M ÈSFR družstev H 21 SC Jièín Novotný, Tišer, Uchytil D 21 PF Ostrava Honzová, Kubatková, Cieslarová J. H 17 Žel. Prostìjov Vláèil, Otruba, Arnošt D 17 TŽ Tøinec Drabinová, Heczková, Doleželová dospìlí dorost USK Praha Slávia Hr. Králové 1992 M ÈSFR jednotlivcù KL H 15 Habán Tesla Brno KL H 17 Novotný SKP Hr. Králové KL H 19 Haas Loko Pardubice KL H 21 Prokeš USK Praha KL D 15 Heczková TŽ Tøinec KL D 17 Navrátilová SKP Hr. Králové KL D 19 Cieslarová J. Un. Ostrava KL D 21 DT H 17 Zakouøil V. TJ Turnov DT H 19 Drahoòovský Dukla Praha DT H 21 Uchytil SC Jièín DT D 17 Horáèková VSK Liberec DT D 19 Cieslarová J. Un. Ostrava DT D 21 KT H 15 Janota Tesla Brno KT H 19 Pollák TU Košice KT D 15 Mikšová Praga Praha KT D 19 Kubatková SU Ostrava M ÈSFR štafet, M ÈSFR družstev H 21 USK Praha Prokeš, Lejsek, Gajda D 21 SU Ostrava Kubatková, Honzová, Cieslarová J. H 17 SKP Hr. Králové Grusser, Hovorka, Novotný D 17 SKP Hr. Králové Pacltová, Ryglová, Navrátilová dospìlí dorost žactvo USK Praha TJ Turnov Slezká oblast oddíl C M ÈR jednotlivcù, M ÈR štafet, M ÈR družstev 1993 M ÈR jednotlivcù KL H 16 Habán Tesla Brno KL H 18 Janota Tesla Brno KL H 20 Zakouøil V. SOK Turnov KL H 21 Prokeš USK Praha KL D 16 Havrdová SC Jièín KL D 18 Heczková TŽ Tøinec KL D 20 Horáèková USK Praha KL D 21 Cieslarová J. SU Ostrava DT H 18 Janïourek TJ Jilemnice DT H 20 Horák USK Praha DT H 21 Zøídkaveselý Žabovøesky Brno DT D 18 Navrátilová SKP Hr. Králové DT D 20 Doleželová SU Ostrava DT D 21 Cieslarová J. SU Ostrava KT H 16 Habán Tesla Brno KT H 18 Janïourek TJ Jilemnice KT H 20 Arnošt USK Praha KT H 21 Ropek VŠZ Brno KT D 16 Havrdová TJ Jièín KT D 18 Heczková TŽ Tøinec KT D 20 Slováková Luhaèovice 50 let OB v ÈR 85

94 Mistøi republiky KT D 21 Kubatková SU Ostrava N H 16 Matìjù L. Praga Praha N H 18 Zakouøil T. SOK Turnov N H 20 Zakouøil V. SOK Turnov N H 21 Utinek Staidon N. Bor N D 16 Tomeèková ŠSK Vrbno N D 18 Navrátilová SKP Hr. Králové N D 20 Švandová Žabovøesky Brno N D 21 Valášková USK Praha M ÈR štafet, M ÈR družstev H 21 USK Praha Prokeš, Horák, Kozák D 21 SU Ostrava Kubatková, Honzová, Cieslarová J. H 18 Praga Praha Matìjù M., Pokorný, Matìjù L. D 18 SK Žabovøesky Støítežská, Cejpková, Pracná dospìlí dorost žactvo USK Praha TJ Jilemnice Ještìdská oblast 1994 M ÈR jednotlivcù KL H 16 Èech CVÈ Brno KL H 18 Matìjù L. Praga Praha KL H 20 Novotný SKP Hr. Králové KL H 21 Ropek VŠZ Brno KL D 16 Stará Baník Ostrava KL D 18 Borùvková OK Jilemnice KL D 20 Tichá Jiskra N. Bor KL D 21 Šimùnková USK Praha DT H 18 Matìjù L. Praga Praha DT H 20 Netopil VTJ Bechynì DT H 21 Ropek VŠZ Brno DT D 18 Juøeníková SKOB Ostrava DT D 20 Tichá Jiskra N. Bor DT D 21 Honzová SU Ostrava KT H 16 Ticháèek TJ Jièín KT H 18 Matìjù L. Praga Praha KT H 20 Novotný SKP Hr. Králové KT H 21 Vavrys Luhaèovice KT D 16 Juøeníková SKOB Ostrava KT D 18 Mikšová Praga Praha KT D 20 Tichá Jiskra N. Bor KT D 21 Novotná VSK Liberec N H 16 Hovorka Loko Pardubice N H 18 Matìjù L. Praga Praha N H 20 Boudný Spartak Jihlava N H 21 Henych OK 24 Praha N D 16 Waldová Kotláøka Praha N D 18 Ryglová SKP Hr. Králové N D 20 Èechová CVÈ Brno N D 21 Musilová SKOB Zlín M ÈR štafet, M ÈR družstev H 21 SKOB Zlín Šidla, Sadílek, Podmolík D 21 Jiskra N.Bor Tichá, Utinková, Jirsová H 18 Praga Praha Matìjù M., Vodrážka, Matìjù L. D 18 SKP Hr. Králové Pavlíková, Klapková, Ryglová dospìlí dorost žactvo USK Praha OK Jilemnice Slezská oblast oddíl C 1995 M ÈR jednotlivcù KL H 16 Švihovský Jiskra N. Bor KL H 18 Luèan SC Jièín KL H 20 Zakouøil USK Praha KL H 21 Ropek VŠZ Brno KL D 16 Stará Baník Ostrava KL D 18 Juøeníková SKOB Ostrava KL D 20 Pracná SG Brno KL D 21 Cieslarová J. SU Ostrava DT H 18 Heczko Beta Tøinec DT H 20 Štìrbák SG Brno DT H 21 Prokeš Dukla Liberec DT D 18 Mikšová Praga Praha DT D 20 Pracná SG Brno DT D 21 Kubatková SU Ostrava KT H 16 Losman SKP Hr. Králové KT H 18 Luèan SC Jièín KT H 20 Matìjù L. Praga Praha KT H 21 Košárek VŠB Ostrava KT D 16 Stará Baník Ostrava KT D 18 Juøeníková SKOB Ostrava KT D 20 Kozlowska Žel. Prostìjov KT D 21 Kubatková SU Ostrava N H 16 Hovorka Loko Pardubice N H 18 Horáèek OK Chrastava N H 20 Vondra FS Praha N H 21 Henych OK Jilemnice N D 16 Klimplová Loko Pardubice N D 18 Mikšová Praga Praha N D 20 Pracná SG Brno N D 21 Liberdová TŽ Tøinec let OB v ÈR

95 Mistøi republiky oddíl C M ÈR štafet, M ÈR družstev H 21 Dukla Liberec Pospíšil, Boøánek, Prokeš D 21 SKP Hr. Králové Ryglová, Navrátilová, Novotná H 18 Tesla Brno Èech, Habán, Skøièka D 18 Praga Praha Horová, Dvoøáková, Mikšová D 18 OK Jilemnice dospìlí dorost žactvo Klechová, Kalibánová, Chudíková TU Ostrava SKP Hr. Králové Pražská oblast dospìlí dorost žactvo SG Brno SC Jièín Východoèeská oblast 1996 M ÈR jednotlivcù KL H 16 Hora Praga Praha KL H 18 Ticháèek SC Jièín KL H 20 Matìjù L. USK Praha KL H 21 Ropek Dukla Liberec KL D 16 Klechová OK Jilemnice KL D 18 Juøeníková SKOB Ostrava KL D 20 Mikšová Praga Praha KL D 21 Liberdová TŽ Tøinec DT H 18 Ticháèek SC Jièín DT H 20 Besta TU Ostrava DT H 21 Ropek Dukla Liberec DT D 18 Chudíková OK Jilemnice DT D 20 Mikšová Praga Praha DT D 21 Cieslarová J. SU Ostrava KT H 16 Smola SKOB Zlín KT H 18 Ticháèek SC Jièín KT H 20 Matìjù L. USK Praha KT H 21 Ropek Dukla Liberec KT D 16 Klechová OK Jilemnice KT D 18 Juøeníková SKOB Ostrava KT D 20 Térová OK Doksy KT D 21 Cieslarová J. SU Ostrava N H 16 Kazda TJ Jièín N H 18 Procházka Kotláøka Praha N H 20 Luèan SC Jièín N H 21 Ropek Dukla Liberec N D 16 Topinková OK 24 Praha N D 18 Chudíková OK Jilemnice N D 20 Borùvková OK Jilemnice N D 21 Liberdová TŽ Tøinec M ÈR štafet, M ÈR družstev H 21 Dukla Liberec Zøídkaveselý, Prokeš, Ropek D 21 SU Ostrava Honzová, Liberdová, Cieslarová J. H 18 Tretra Praha Skripnik, David, Procházka 1997 M ÈR jednotlivcù KL H 18 Gebas SKP Hr. Králové KL H 20 Losman SKP Hr. Králové KL H 21 Èech Tesla Brno KL D 16 Ropek Dukla Liberec KL D 18 Stehnová Kotláøka Praha KL D 20 Klimplová Loko Pardubice KL D 21 Mahdalová Luhaèovice KL D 21 Juøeníková SKOB Ostrava DT H 18 Losman SKP Hr. Králové DT H 20 Luèan USK Praha DT H 21 Sadílek SKOB Zlín DT D 18 Macúchová Kotláøka Praha DT D 20 Mikšová Praga Praha DT D 21 Honzová TŽ Tøinec KT H 16 Svieèka SKOB Zlín KT H 18 Losman SKP Hr. Králové KT H 20 Horáèek OK Chrastava KT H 21 Ropek Dukla Liberec KT D 16 Folprechtová TJ Turnov KT D 18 Klimplová Loko Pardubice KT D 20 Havrdová SC Jièín KT D 21 Mikšová Praga Praha N H 16 Vlach Univer. Olomouc N H 18 Slováèek SKOB Zlín N H 20 Procházka Kotláøka Praha N H 21 Utinek Jiskra N. Bor N D 16 Stehnová Kotláøka Praha N D 18 Klimplová Loko Pardubice N D 20 Chudíková OK Jilemnice N D 21 Cieslarová J. TŽ Tøinec M ÈR štafet, M ÈR družstev H 21 USK Praha Kozák, Boøánek, Jedlièka D 21 TŽ Tøinec Honzová, Navrátilová, Cieslarová J. H 18 Loko Pardubice Štìrbová, Klimplová, Stará D 18 SKP Hr. Králové Gebas, Tihon, Losman dospìlí dorost žactvo SKP Hr. Králové SKP Hr. Králové Východoèeská oblast 50 let OB v ÈR 87

96 Mistøi republiky 1998 M ÈR jednotlivcù KL H 16 Novák Kotláøka Praha KL H 18 Smola SKOB Zlín KL H 20 Èech Tesla Brno KL H 21 Zakouøil T. USK Praha KL D 16 Doèkalová Loko Pardubice KL D 18 Stehnová Kotláøka Praha KL D 20 Stará Tesla Brno KL D 21 Lepšíková Nový Bor DT H 18 Smola SKOB Zlín DT H 20 Ticháèek SC Jièín DT H 21 Ropek Dukla Liberec DT D 18 Klechová Jilemnice DT D 20 Macúchová Kotláøka Praha DT D 21 Cieslarová J. TŽ Tøinec KT M ÈR KT nebylo uznáno jako mistrovský závod N H 16 Trèka Luhaèovice N H 18 Gebas SKP Hr. Králové N H 20 Procházka Kotláøka Praha N H 21 Utinek Jiskra Nový Bor N D 16 Jiøiš ová OK Jilemnice N D 18 Stehnová Kotláøka Praha N D 20 Váchová SKP Hr. Králové N D 21 Fialová USK Praha M ÈR štafet, M ÈR družstev H 21 SKP Hr. Králové Drahoòovský, Novotný, Losman D 21 Tesla Brno Pracná, Schindlerová, Stará H 18 SKOB Zlín Svieèka, Slováèek, Smola D 18 SKP Hr. Králové Bìhounová, Rybáøová, Rufferová dospìlí dorost žactvo USK Praha SKP Hr. Králové Východoèeská oblast 1999 M ÈR jednotlivcù KL H 16 Dlabaja SKOB Zlín KL H 18 Stulík Slávia Hr. Králové KL H 20 Hora Praga Praha KL H 21 Jedlièka Dukla Liberec KL D 16 Doèkalová Loko Pardubice KL D 18 Brožková Sokol Rovensko KL D 20 Topinková Jiskra N. Bor KL D 21 Cieslarová J. TŽ Tøinec DT H 18 Gebas OK 99 Hr. Králové DT H 20 Hora Praga Praha DT H 21 Jedlièka Dukla Liberec DT D 18 Stehnová Kotláøka Praha DT D 20 Stará Tesla Brno DT D 21 Cieslarová J. TŽ Tøinec KT H 16 Valenta Kotláøka Praha KT H 18 Gebas OK 99 Hr. Králové KT H 20 Hora Praga Praha KT H 21 Jedlièka Dukla Liberec KT D 16 Pryczková TŽ Tøinec KT D 18 Klechová OK Jilemnice KT D 20 Macúchová Tesla Brno KT D 21 Novotná OK 99 Hr. Králové N H 16 Kynèl OK Jilemnice N H 18 Vlach ŠSK Vrbno p/p. N H 20 Kazda SC Jièín N H 21 Žemlík SKOB Zlín N D 16 Doèkalová Loko Pardubice N D 18 Stehnová Kotláøka Praha N D 20 Klimplová Loko Pardubice N D 21 Havrdová SC Jièín Park H 16 Žaloudek Kotláøka Praha Park H 18 Vlach ŠSK Vrbno p/p. Park H 20 Švihovský Jiskra N. Bor Park H 21 Ropek Dukla Liberec Park D 16 Doèkalová Loko Pardubice Park D 18 Bìhounová OK 99 Hr. Králové Park D 20 Javùrková ŠSK Vrbno p/p. Park D 21 Cieslarová J. TŽ Tøinec M ÈR štafet, M ÈR družstev H 21 Dukla Liberec Zøídkaveselý, Jedlièka, Ropek D 21 TŽ Tøinec Pryczková, Honzová, Cieslarová J. H 18 SKOB Zlín Stacke, Dlabaja, Smola D 18 TJ Turnov Brožová, Omová, Folprechtová dospìlí dorost žactvo USK Praha OK 99 Hr. Králové Východoèeská oblast oddíl C let OB v ÈR

97 Mistøi republiky oddíl C Mistøi republiky v LOB M ÈSSR jednotlivcù, M ÈSSR štafet 1972 M ÈSSR jednotlivcù druh kat. jméno oddíl KL M 15 Zdráhal Loko Olomouc KL M 17 Kaèmarèík TŽ Tøinec KL M 19 Šedo VŠST Liberec KL M 21 Zakouøil TJ Jièín KL D 15 Novotná D. Tesla Brno KL D 17 Gavendová D. TŽ Tøinec KL D 19 Telecká TŽ Tøinec KL D 21 Handzlová TŽ Tøinec M ÈSSR štafet kat. oddíl úseky M TJ Jièín Bien, Havlík, Zakouøil D TŽ Tøinec Telecká, Gavendová D., Handzlová MM VŠST Liberec Petrák, Hanaj, Martin DD VŠST Liberec Volejníková, Olšová, Vorlíèková 1973 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Zdráhal Loko Olomouc KL M 17 Ditrych Loko Pardubice KL M 19 Martin VŠST Liberec KL M 21 Zakouøil TJ Jièín KL D 15 Gavendová D. TŽ Tøinec KL D 17 Novotná D. Tesla Brno KL D 19 Vanclová VŠ Praha KL D 21 Handzlová TŽ Tøinec M ÈSSR štafet M VŠB Ostrava Picek, Starý, Vlach D VŠB Ostrava Hanáèková, Vlachová, Stará MM TŽ Tøinec Bialožyt, Frydrich, Stonawski DD VŠST Liberec Flesnerová, Balcarová, Volejníková 1974 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Konopáè TJ Jièín KL M 17 Hásek Spartak Vrchlabí KL M 19 Hrubý TJ Jièín KL M 21 Zakouøil TJ Jièín KL D 15 Tulková D. TJ Jièín KL D 17 Novotná D. Tesla Brno KL D 19 Horáèková VŠST Liberec KL D 21 Handzlová TŽ Tøinec M ÈSSR štafet M VŠZ Brno Telecký, Mikan, Ticháèek D TJ Jièín Mašková, Všeteèková, Havlíková MM TJ Jièín Všeteèka, Konopáè M., Konopáè J. DD TJ Jièín Tulková J., Benešová, Tulková D M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Balatka VŠST Liberec KL M 17 Zdráhal Loko Olomouc KL M 19 Ditrych VŠ Praha KL M 21 Zakouøil TJ Jièín KL D 15 Tulková J. TJ Jièín KL D 17 Balcarová VŠST Liberec KL D 19 Novotná D. Tesla Brno KL D 21 Vlachová VŠB Ostrava M ÈSSR štafet M VŠB Ostrava Picek, Gorný, Vlach D Tesla Brno Hudeèková, Novotná st., Novotná ml. MM TJ Jièin Všeteèka, Beneš, Konopáè DD TJ Jièin Majdanová, Hanušová, Tulková J M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Všeteèka TJ Jièín KL M 17 Konopáè TJ Jièín KL M 19 Zdráhal Loko Olomouc KL M 21 Picek VŠB Ostrava KL D 15 Tulková J. TJ Jièín KL D 17 Tulková D. TJ Jièín KL D 19 Balcarová VŠST Liberec KL D 21 Handzlová TŽ Tøinec M ÈSSR štafet M VŠST Liberec Škoda, Horáèek, Karmazín D VŠB Ostrava Fišerová, Stará, Vlachová 50 let OB v ÈR 89

98 Mistøi republiky MM Tesla Brno Hlaváè, Šebesta, Pospíšek DD TJ Jièín Hanušová, Tulková J., Tulková D M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Hlaváè Tesla Brno KL M 17 Novotný R. Tesla Brno KL M 19 Pavelek Ostroj Opava KL M 21 Gorný VŠB Ostrava KL D 15 Kurdrnáèová RH Hr. Králové KL D 17 Kordová RH Hr. Králové KL D 19 Picková PF Hr. Králové KL D 21 Ticháèková TJ Jièín M ÈSSR štafet M VŠST Liberec Škoda, Horáèek, Karmazín D VŠB Ostrava Fišerová, Stará, Vlachová MM Tesla Brno Šuleø, Hlaváè, Novotný R. DD RH Hr. Králové Bártová, Kudrnáèová, Kordová 1978 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Smutný Baník Vamberk KL M 17 Uchytil Zlaté Hory KL M 19 Kupka Spartak Vrchlabí KL M 21 Gorný VŠB Ostrava KL D 15 Fajstavrová Spartak Vrchlabí KL D 17 Tulková J. TJ Jièín KL D 19 Kuchaøová Tesla Brno KL D 21 Gavendová A. TŽ Tøinec M ÈSSR štafet M VŠB Ostrava Kaèmarèík, Zdráhal, Gorný D TJ Jièín Všeteèková, Benešová, Tulková D. MM I. B. Bystrica Novota, Bednar, Pollák DD RH Hr. Králové Weberová, Harantová, Kudrnáèová 1979 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Schindler Javoz Jablonec KL M 17 Uchytil Zlaté Hory KL M 19 Novotný R. Tesla Brno KL M 21 Karmazín VŠST Liberec KL D 15 Bacílková TJ Jièín KL D 17 Tulková J. TJ Jièín KL D 19 Kordová RH Hr. Králové KL D 21 Gavendová A. TŽ Tøinec M ÈSSR štafet M VŠB Ostrava Herdegen, Zdráhal, Uvízl D TJ Jièín Ticháèková, Benešová, Tulková D. MM TJ Jièín Vik, Pašek, Tišer DD RH Hr. Králové Bìhounová, Soulková, Kudrnáèová 1980 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Franko Loko Kysak KL M 17 Hovoøák Spartak Vsetín KL M 19 Pollák VŠT Košice KL M 21 Pavelek VŠZ Brno KL D 15 Fárníková Baník Ostrava KL D 17 Fajstavrová Spartak Vrchlabí KL D 19 Tulková J. TJ Jièín KL D 21 Ticháèková TJ Jièín M ÈSSR štafet M VŠT Košice Pollák, Sleziak, Tóth D VŠST Liberec Valoušková, Pešková, Horáèková MM Spartak RychnovKsandr, Hostaš, Smutný DD Jiskra N. Bor Doškáøová, Doležalová Z., Doležalová V M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Mareš Jiskra N. Bor KL M 17 Vavreèka Zlaté Hory KL M 19 Hlaváè VŠZ Brno KL M 21 Pavelek VŠZ Brno KL D 15 Svobodová RH Hr. Králové KL D 17 Hlaváèová Tesla Brno KL D 19 Fajstavrová Spartak Vrchlabí KL D 21 Gavendová A. TŽ Tøinec M ÈSSR štafet M VŠZ Brno Šuler, Pavelek, Hlaváè D TŽ Tøinec Kaletová, Brudná, Gavendová A. MM Jiskra N. Bor jména nejsou známa DD TŽ Tøinec jména nejsou známa oddíl C let OB v ÈR

99 Mistøi republiky 1982 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Rychters Spartak Vrchlabí KL M 17 Novotný RH Hr. Králové KL M 19 Hovoøák VŠZ Brno KL M 21 Kunc VŠ Praha KL D 15 Mazáèková TJ Jièín KL D 17 Fárníková Baník Ostrava KL D 19 Bacílková TJ Jièín KL D 21 Tulková TJ Jièín M ÈSSR štafet M TŽ Tøinec Kaèmarèík, Opletal, Gorný D TŽ Tøinec Kaletová, Gavendová D., Gavendová A. MM RH Hr. Králové Nešpor, Charvát, Novotný DD RH Hr. Králové Svobodová, Komancová, Dlabková 1983 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Hanuš Spartak Vrchlabí KL M 17 Mareš Jiskra N. Bor KL M 19 Schindler Chemie Praha KL M 21 Pavelek VŠZ Brno KL D 15 Šmausová Tatran Jablonec KL D 17 Vondráèková Praga Praha KL D 19 Jakoubková TJ Jilemnice KL D 21 Kalibánová VŠ Pardubice M ÈSSR štafet M VŠB Ostrava Vavreèka, Èerník, Uchytil D TŽ Tøinec Kaletová, Boudná, Gavendová A. MM RH Hr. Králové Kamenický, Charvát, Novotný DD TŽ Tøinec Klepaczová, Cieslarová J., Belková 1984 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Marák Ostroj Opava KL M 17 Zicha TJ Jièín KL M 19 Souèek Loko Šumperk KL M 21 Šmaus Tatran Jablonec KL D 15 Abelová I. Jiskra N. Bor KL D 17 Wagnerová Ostroj Opava KL D 19 Belková TŽ Tøinec KL D 21 Ticháèková TJ Jièín oddíl C M ÈSSR štafet M VŠ Praha Uher, Zuzánek, Kunc D VŠ Pardubice Slaninová, Semeráková, Kalibánová MM RH Hr. Králové Novotný, Kamenický, Weber DD TJ Jièín Mazáèková, Majorová, Šubrtová 1985 M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Èervinka Spartak Vrchlabí KL M 17 Novotný RH Hr. Králové KL M 19 Charvát VŠZ Brno KL M 21 Kunc Elitex Jablonec KL D 15 Honzová TŽ Tøinec KL D 17 Komancová RH Hr. Králové KL D 19 Janíèková Žïár n/sáz. KL D 21 M ÈSSR štafet M Elitex Jablonec Kunc, Fišera, Šmaus D VŠZ Brno Kuderová J., Váòová, Kuderová I. MM TJ Jièín Dlabola, Zicha, Všeteèka DD TŽ Tøinec Liberdová, Honzová, Cieslarová J M ÈSSR jednotlivcù KL M 15 Šòupárek KDPM Brno KL M 17 Podmolík TJ Gottwaldov KL M 19 Raim Elitex Jablonec KL M 21 Zuzánek Elitex Jablonec KL D 15 Cieslarová J. TŽ Tøinec KL D 17 Cieslarová D. TŽ Tøinec KL D 19 Šubrtová TJ Jièín KL D 21 Jakoubková TJ Jilemnice M ÈSSR štafet M Elitex Jablonec Kunc, Šmaus, Zuzánek D PF Hr. Králové Valešová, Slaninová, Kalibánová MM RH Hr. Králové Buranský, Rygl J., Novotný DD TŽ Tøinec Liberdová, Honzová, Cieslarová J M ÈSSR jednotlivcù KL H 15 SklenáøVŠST Liberec KL H 17 Podmolík TJ Gottwaldov 50 let OB v ÈR 91

100 Mistøi republiky KL H 19 Zicha TJ Jièín KL H 21 Šmaus Elitex Jablonec KL D 15 Kubatková TŽ Tøinec KL D 17 Honzová TŽ Tøinec KL D 19 Cieslarová D. TŽ Tøinec KL D 21 Kuderová VŠZ Brno M ÈSSR štafet H 21 Elitex Jablonec D 19 TJ Jilemnice H 15 TJ Jièín D 15 TŽ Tøinec Kunc, Zuzánek, Šmaus Korbeláøová, Jakoubková, Kynèlová Fiker, Hrnèál, Èervinka Bílková, Cieslarová J., Kubatková 1988 M ÈSSR jednotlivcù KL H 15 Milán Tesla Brno KL H 17 SklenáøVŠST Liberec KL H 19 Novotný VŠZ Brno KL H 21 Šmaus Elitex Jablonec KL D 15 Erlebachová TJ Jilemnice KL D 17 Vøeš álová Tesla Brno KL D 19 Cieslarová D. Farmac. Blava KL D 21 Pavelková Ostroj Opava M ÈSSR štafet H 21 Elitex Jablonec D 19 TJ Jilemnice H 15 VŠST Liberec D 15 TŽ Tøinec Šmaus, Fišera, Kunc Kynèlová, Jakoubková, Valešová Podrábský, Honzík, Sklenáø Wojnarová, Cieslarová J., Kubatková 1989 M ÈSSR jednotlivcù KL H 15 Zakouøil TJ Turnov KL H 17 Venhoda Spartak Jihlava KL H 19 Toloch Ostroj Opava KL H 21 Schindler Elitex Jablonec KL D 15 Vaníèková Spartak Vrchlabí KL D 17 Erlebachová TJ Jièín KL D 19 Honzová TŽ Tøinec KL D 21 M ÈSSR štafet H 21 Elitex Jablonec D 19 TŽ Tøinec Fišera, Kunc, Schindler Kubatková, Honzová, Cieslarová J. H 15 Tesla Brno D 15 Spartak Jihlava Milán, Strejèek, Š astný Pospíšilová, Smejkalová, Boudná 1990 Výsledky mistrovských závodù nejsou známy 1991 M ÈSFR jednotlivcù KL H 15 Zakouøil T. TJ Turnov KL H 17 Zakouøil V. TJ Turnov KL H 19 SklenáøVŠST Liberec KL H 21 Janíèek TJ Švýcárna KL D 15 Tolochová Ostroj Opava KL D 17 Kastnerová Kostelec n/h. KL D 19 Cieslarová J. TŽ Tøinec KL D 21 M ÈSFR štafet H 21 Elitex Jablonec D 19 TŽ Tøinec H 15 TJ Turnov D 15 VŠST Liberec Šmaus, Fišera, Schindler Kubatková, Honzová, Cieslarová J. Folprecht, Zakouøil V., Zakouøil T. Pøindová, Mládková, Horáèková 1992 M ÈSFR jednotlivcù KL H 15 Vodrážka O. VŠ Plzeò KL H 17 Zakouøil T. TJ Turnov KL H 19 Drahoòovský TJ Turnov KL H 21 Pecka VSK Liberec KL D 15 Kuchaøová FS Praha KL D 17 Novotná Spartak Vrchlabí KL D 19 Fejfarová USK Praha KL D 21 M ÈSFR štafet H 21 VSK Liberec Sklenáø, Turek, Pecka D 19 TŽ Tøinec Honzová, Kubatková, Cieslarová J. H 15 TJ Turnov Kvapil, Zakouøil T., Zakouøil V. D 15 SKP Hr. Králové Ryglová, Navrátilová, Šèerbáková oddíl C let OB v ÈR

101 Mistøi republiky M ÈR L - jednotlivcù, M ÈR L - štafet 1993 M ÈR L - jednotlivcù KL H 16 Vodrážka O. VŠ Plzeò KL H 18 Hubáèek Ostroj Opava KL H 20 Lauerman Spartak Jihlava KL H 21 Mareèek N. Mìsto n/m. KL D 16 Chudíková TJ Jilemnice KL D 18 Ryglová SKP Hr. Králové KL D 20 Pøindová VŠST Liberec KL D 21 Cieslarová J. TŽ Tøinec M ÈR L - štafet H 21 VŠST Liberec D 21 TŽ Tøinec H 18 VŠ Plzeò Sklenáø, Podrábský, Pecka Kubatková, Honzová, Cieslarová J. Vodrážka O., Køenek, Vodrážka J. D 18 SKP Hr. Králové Hloušková, Ryglová, Navrátilová 1994 M ÈR L - jednotlivcù KL H 16 Tomeèek ŠSK Vrbno p/p. KL H 18 Vodrážka O. VŠ Plzeò KL H 20 Bureš N. Mìsto n/m. KL H 21 Pecka VŠST Liberec KL D 16 Chudíková OK Jilemnice KL D 18 Ryglová VŠ Hr. Králové KL D 20 KL D 21 Zurynková USK Praha M ÈR L - štafet H 21 N. Mìsto n/m. Venhoda, Mareèek, Vøeš ál D 21 TŽ Tøinec Kubatková, Honzová, Cieslarová J. H 18 OK Jilemnice Erlebach, Junek, Kolín D 18 OK Jilemnice Chudíková, Borùvková, Lejsková 1995 Mistrovské závody KL a štafety byly zrušeny, nedostatek snìhu M ÈR L - jednotlivcù KT H 16 Tomeèek ŠSK Vrbno p/p. KT H 18 Procházka Kotláøka Praha KT H 20 Bureš N. Mìsto n/m. KT H 21 Rygl J. VŠZ Brno KT D 16 Stará Baník Ostrava oddíl C KT D 18 Mikšová Zdravotník Praha KT D 20 KT D 21 Souèková J. Zdravotník Praha 1996 M ÈR L - jednotlivcù KL H 16 Hora Zdravotník Praha KL H 18 Tomeèek ŠSK Vrbno p/p. KL H 20 Horáèek VSK TU Liberec KL H 21 Pecka Dukla Liberec KL D 16 Klechová OK Jilemnice KL D 18 Chudíková OK Jilemnice KL D 20 Kuchaøová Ekonom Praha KL D 21 Rázková Ekonom Praha KT H 16 Hora Zdravotník Praha KT H 18 Holas SK Jamnice KT H 20 Vodrážka J. VSK TU Liberec KT H 21 Lauerman N. Mìsto n/m. KT D 16 Klechová OK Jilemnice KT D 18 Juøeníková Baník Ostrava KT D 20 Kuchaøová Ekonom Praha KT D 21 Horáèková USK Praha M ÈR L - štafet H 21 VSK TU Liberec Pøinda, Podrábský, Pecka D 21 Ekonom Praha Zurynková, Rázková, Kuchaøová H 18 ŠSK Vrbno p/p. Koláø, Foltys, Tomeèek D 18 OK Jilemnice Klechová, Kalibánová, Chudíková 1997 M ÈR L - jednotlivcù KL H 16 Gebas SKP Hr. Králové KL H 18 Hojgr ŠSK Vrbno p/p. KL H 20 Pøinda VSK TU Liberec KL H 21 Pecka VSK TU Liberec KL D 16 Folprechtová TJ Turnov KL D 18 Savièová SC Jièín KL D 20 Chudíková OK Jilemnice KL D 21 Cieslarová J. TŽ Tøinec KT H 16 Raèanský MZLU Brno KT H 18 Vlach Beta Tøinec KT H 20 Pøinda VSK TU Liberec KT H 21 Rygl J. Dukla Liberec KT D 16 Klechová OK Jilemnice KT D 18 Stará Baník Ostrava KT D 20 Chudíková OK Jilemnice KT D 21 Kuchaøová Ekonom Praha 50 let OB v ÈR 93

102 Mistøi republiky M ÈR L - štafet H 21 VSK TU Liberec Pøinda, Vodrážka J., Pecka D 21 Ekonom Praha Zurynková, Rázková, Kuchaøová H 18 ŠSK Vrbno p/p Koláø, Hojgr, Tomeèek D 18 ŠSK Vrbno p/p Koláøová, Stašèíková, Javùrková 1998 Všechny mistrovské závody - KL, KT i štafety byla zrušeny, nedostatek snìhu. oddíl C KL D 18 Stehnová Kotláøka Praha KL D 20 Javùrková Vrbno p/p. KL D 21 Chudíková N.Mìsto n/m. KT H 16 Erlebach OK Jilemnice KT H 18 Mrázek Kotláøka Praha KT H 20 Tomeèek Vrbno p/p. KT H 21 Lauerman N.Mìsto n/m. KT D 16 Horynová OK Jilemnice KT D 18 Stehnová Kotláøka Praha KT D 20 Stará Univer. Olomouc KT D 21 Novotná Ekonom Praha 1999 M ÈR L - jednotlivcù KL H 16 Bouchal VŠ Plzeò KL H 18 Mrázek Kotláøka Praha KL H 20 Hora Zdravotník Praha KL H 21 Vodrážka J. VSK TU Liberec KL D 16 Višòová Slavoj Bruntál M ÈR L - štafet H 21 Ekonom Praha D 21 Ekonom Praha H 18 OK Jilemnice D 18 OK Jilemnice Seidl, Vodrážka O., Pecka Hasmanová, Kuchaøová, Novotná Erlebach, Kynèl, Junek Horynová, Dattelová, Klechová Mistøi republiky v MTBO M ÈR - MTBO jednotlivci, M ÈR - MTBO štafety 1994 M ÈR - MTBO jednotlivci druh kat. jméno oddíl KT H 21 Pecka VŠST Liberec KT D 21 Kvapilová HOKOF Turnov KT H 20 Horáèek VŠST Liberec DT H 21 Pecka VŠST Liberec DT D 21 Zurynková USK Praha DT H 20 Jašek Ski Štenberk 1995 M ÈR - MTBO jednotlivci KL H 21 Wurz Smržovka KL D 21 Zurynková Ekonom Praha KT H 21 Rygl M. VŠZ Brno KT D 21 Kvapilová TJ Turnov KT H 18 Horáèek OK Chrastava KT H 40 Kunc Elitex Jablonec 1996 M ÈR - MTBO jednotlivci KL H 21 Novotný SKP Hr. Králové KL D 21 Zurynková Ekonom Praha KL H 18 Nožièka Loko Pardubice KT H 21 Novotný SKP Hr. Králové 94 KT D 21 Havrdová SC Jièín KT H 18 Nožièka Loko Pardubice 1997 M ÈR - MTBO jednotlivci KL H 21 Seidl Ekonom Praha KL D 21 Hrdinová Un. Olomouc KL H 18 Hovorka Loko Pardubice KL H 40 Nožièka Loko Pardubice KT H 21 Bureš OS N. Mìsto n/m. KT D 21 Horáèková USK Praha DT H 21 Rygl J. Dukla Liberec DT D 21 Hloušková TU Liberec M ÈR - MTBO štafety kat. oddíl úseky H 21 Tesla Brno Štìpánek, Procházka, Mach D 21 TJ Turnov Folprechtová B., Folprechtová J., Kvapilová 1998 M ÈR - MTBO jednotlivci DT H 21 Zurynek Ekonom Praha DT D 21 Podrábská Slavia VÚ Liberec DT H 18 Strohalm KAHO Krnov DT Vet. Kunc Smržovka KT H 21 Zurynek Ekonom Praha 50 let OB v ÈR

103 Vítìzové žebøíèku KT D 21 Novotná Ekonom Praha KT H 18 Strohalm Kaho Krnov KT Vet. Kunc SNS Smržovka KL H 21 Rygl J. El. Kadaò KL D 21 Zurynková Ekonom Praha KL H 18 Slováèek SKOB Zlín KL Vet. Kotas Peleton Havíøov M ÈR - MTBO štafety H 21 ÈR repre D 21 ÈR repre Folprecht, Zurynek, Bureš Podrábská, Hrdinová, Zurynková 1999 M ÈR - MTBO jednotlivci DT H 21 Zurynek Ekonom Praha DT D 21 Chmelíková Loko Pardubice DT H 18 Raèanský MZLU Brno DT Vet. Kotas Peleton Havíøov KT H 21 Zurynek Ekonom Praha KT D 21 Jakoubová SNS Smržovka KT H 18 Valoušek TU Liberec KT Vet. Král st. Severka Šumperk KL H 21 Vodrážka J. TU Liberec KL D 21 Hrdinová Un. Olomouc KL H 18 Král ml. Severka Šumperk KL Vet. Král st. Severka Šumperk M ÈR - MTBO štafety H 21 VLI, EKP Podrábský, Zurynek, Vodrážka D 21 VLI, TBM, UOL Podrábská, Ryglová, Hrdinová oddíl D Vítìzové žebøíèku autor: Jan Žemlík Žebøíèkové soutìže OB = žebøíèek 1961 MA Jankoviè Slavia Blava MB MlynáøLoko Šumperk MC Mezihorák TJ Gottwaldov ŽA Cahová Loko Praha ŽB Hrbková Loko Praha 1962 MA Brunovský Slavia Blava ŽA Èermáková Loko Praha 1963 MA Novotný TJ Gottwaldov ŽA Èermáková Loko Praha 1964 MA Galík TJ Gottwaloov Dci Chmelík Loko Brno ŽA Kumbárová TJ Gottwaldov Dky Linhartová TJ Gottwaldov 1965 MA Galík TJ Gottwaldov MB Kaucký Slavia Kromìøíž Jøi Vlach VŠB Ostrava Dci Lenhart VŠZ Brno ŽA Novotná Loko Brno ŽB Kaucká Slavia Kromìøíž Jky Linhartová TJ Gottwaldov Dky Vozobulová TJ Gottwaldov 1966 MA Urbanec Dukla Holešov MB Hlaváè Loko Brno Jøi Nosál FS Praha Dci Lenhart VŠZ Brno ŽA Kumbárová FS Praha ŽB Hlaváèová Loko Brno Jky Linhartová TJ Gottwaldov Dky Vozobulová TJ Gottwaldov 50 let OB v ÈR 95

104 Vítìzové žebøíèku 1967 MA Galík TJ Gottwaldov MB Doušek Loko Brno Jøi Jašek Rapid Bratislava Dci Hoøínek TJ Gottwaldov ŽA Novotná Loko Brno ŽB Hlaváèová Loko Brno Jky Folprechtová FS Praha Dky Kováøová TJ Gottwaldov 1968 Žebøíèek nebyl dokonèen 1969 = Federální žebøíèek 1969 MA Beránek VŠ Plzeò MB Doušek VŠZ Brno Jøi Lenhart VŠZ Brno Dci Ticháèek TJ Gottwaldov ŽA Handzlová TŽ Tøinec ŽB Vondrová FS Praha Jky Poláchová Slavia Kromìøíž Dky Procházková Loko Brno = Celostátní žebøíèek 1970 M 15 Kaèmarèík TŽ Tøinec M 17 Cigoš E. Tesla Brno M 19 Hoøínek VŠ Praha M 21 Lenhart VŠZ Brno M 35 Doušek VŠZ Brno D 15 Novotná Tesla Brno D 17 Krkavcová Tesla Brno D 19 Procházková VŠZ Brno D 21 Mertová TJ Gottwaldov D 30 Souèková Ústí n/l ME Lenhart VŠZ Brno M 15 Ditrych Loko Pardubice M 17 Kaèmarèík TŽ Tøinec M 19 Cigoš E. Tesla Brno M 21 Pastuszek VŠ Praha DE Handzlová TŽ Tøinec D 15 Novotná Tesla Brno D 17 Oprchalová Tesla Brno D 19 Hanáèková VŠB Ostrava D 21 Dohnalová VŠ Praha = Èeskoslovenský pohár 1972 ME Lenhart VŠZ Brno M 15 Cigoš P. Tesla Brno M 17 Kaèmarèík TŽ Tøinec M 19 Cigoš E. Tesla Brno M 21 SklenáøLoko Olomouc DE Vlachová VŠB Ostrava D 15 Hudeèková Tesla Brno D 17 Novotná Tesla Brno D 19 Ticháèková TJ Gottwaldov D 21 Gregoøicová Ostroj Opava 1973 ME Hoøínek VŠ Praha M 15 Zdráhal Loko Olomouc M 17 Ditrych Loko Pardubice M 19 Kaèmarèík TŽ Tøinec M 21 Zakouøil TJ Jièín DE Mertová TJ Gottwaldov D 15 Hošková VŠ Praha D 17 Novotná Tesla Brno D 19 Luèanová TJ Gottwaldov D 21 Stará VŠB Ostrava 1974 ME Hoøínek VŠ Praha M 15 Novotný Tesla Brno M 17 Stonawski TŽ Tøinec M 19 Cigoš E. Tesla Brno M 21 Albrecht Dukla Vyškov DE Handzlová TŽ Tøinec D 15 Volfová TJ Gottwaldov D 17 Hudeèková Tesla Brno D 19 Strnadlová Slavia Kromìøíž D 21 Uhrová FS Praha = Èeskoslovenský pohár (ME + DE), Celostátní žebøíèek 1975 ME Lenhart VŠZ Brno M 19 Ditrych VŠ Praha oddíl D let OB v ÈR

105 Vítìzové žebøíèku M 21 Nožièka VŠD Žilina DE Hudeèková Tesla Brno D 19 Strnadlová Slavia Kromìøíž D 21 Luèanová Slavia VŠ Olomouc 1976 ME Hoøínek Dukla Dobruška M 19 Stonawski TŽ Tøinec M 21 Zdráhal Slavia VŠ Olomouc DE Vlachová VŠB Ostrava D 19 Hošková VŠ Praha D 21 Hoøínková TJ Gottwaldov 1977 ME Kaèmarèík VŠB Ostrava M 19 Neèas TJ Gottwaldov M 21 Mižúr Farmaceut Blava DE Gavendová TŽ Tøinec D 19 Keclíková VŠ Praha D 21 Kaletová TŽ Tøinec 1978 ME Kaèmarèík VŠB Ostrava M 19 Novotný Tesla Brno M 21 Bialožyt TŽ Tøinec DE Nováková VŠ Praha D 19 Kordová RH Hr. Králové D 21 Hoøínková TJ Gottwaldov 1979 ME Ditrych VŠ Praha M 17 Uchytil Zlaté Hory M 19 Novotný VŠZ Brno M 21 Hoøínek TJ Gottwaldov DE Nováková VŠ Praha D 17 Schislerová Loko Pezinok D 19 Dvoøáková VŠ Praha D 21 Alberová VŠ Praha 1980 ME Kaèmarèík TŽ Tøinec M 17 Hovoøák Zbrojovka Vsetín M 19 Uchytil Zlaté Hory M 21 Šebesta VŠZ Brno DE Kuchaøová Tesla Brno Janotová VŠ Praha D 17 Hlaváèová Tesla Brno D 19 Pospíchalová Jiskra N. Bor D 21 Volfová TJ Gottwadov 1981 ME Pavelek VŠZ Brno M 17 Krejèí Jiskra N. Bor M 19 Hlaváè VŠZ Brno M 21 Pospíšek Tesla Brno DE Kopová Farmaceut Blava D 17 Bacílková TJ Jièín D 19 Semeráková Baník Vamberk D ME Zuzánek VŠ Praha M 17 Macháèek Tempo Praha M 19 Tišer TJ Jièín M 21 Henych FS Praha DE Kuchaøová Tesla Brno D 17 Coufalíková Luhaèovice D 19 Slaninová RH Hr. Králové D HE Kaèmarèík TŽ Tøinec M 13 Klaška Spartak Jihlava M 15 Bláha Praga Praha M 17 Kozák Tempo Praha M 19 Macháèek RH VŠ SNB Praha M 21 Dušátko RH Hr. Králové DE Kuchaøová Tesla Brno D 13 Abelová D. Jiskra N. Bor D 15 Abelová I. Jiskra N. Bor D 17 Coufalíková Sl. Luhaèovice D 19 Kaletová TŽ Tøinec D ME Kaèmarèík TŽ Tøinec M 13 Zrník TJ Gottwaldov M 15 Bláha Praga Praha M 17 Utínek Jiskra N. Bor M 19 Brlica VŠZ Brno M 21 Macháèek RH VŠ SNB Praha DE Bártová TJ Jièín D 13 Boudná Sp. Jihlava D 15 Abelová I. Jiskra N. Bor D 17 Wagnerová Ostroj Opava D 19 Coufalíková Sl. Luhaèovice D 21 - oddíl D 50 let OB v ÈR 97

106 Vítìzové žebøíèku 1985 ME Kaèmarèík TŽ Tøinec M 13 Zøídkaveselý KDPM Brno M 15 Sadílek TJ Gottwaldov M 17 Utínek Jiskra N. Bor M 19 Višòa VŠZ Brno M 21 Nìmeèek VŠ Praha DE Kuchaøová Tesla Brno D 13 Èechová VŠB Ostrava D 15 Abelová D. Jiskra N. Bor D 17 Cieslarová TZ Tøinec D 19 Krajèová VŠZ Brno D ME Pollák VŠT Košice M 13 Pompach RH Hr. Králové M 15 Prokeš Loko Plzeò M 17 Šidla TJ Gottwaldov M 19 Utínek FS Praha M 21 Kozák VŠ Praha DE Kuchaøová Tesla Brno D 13 Šidlová TJ Gottwaldov D 15 Kubatková TŽ Tøinec D 17 Cieslarová TŽ Tøinec D 19 Pøibylová FS Praha D ME Zuzánek VŠ Praha M 13 Horák Tempo Praha M 15 Žemlík TJ Gottwaldov M 17 Prokeš Loko Plzeò M 19 Škvor VŠ Praha M 21 Henych FS Praha DE Galíková VŠZ Brno D 13 Šidlová TJ Gottwaldov D 15 Kubatková TŽ Tøinec D 17 Liberdová TŽ Tøinec D 19 Váòová VŠZ Brno D ME Pollák VŠT Košice M 13 Zakouøil T. TJ Turnov M 15 Zøídkaveselý KDPM Brno M 17 Prokeš VŠ Plzeò M 19 Podmolík TJ Gottwaldov M 21 Novotný VŠZ Brno DE Galíková VŠZ Brno D 13 Švandová KDPM Brno D 15 Šidlová TJ Gottwaldov D 17 Cieslarová TŽ Tøinec D 19 Abelová D. Jiskra N. Bor D ME Pollák VŠT Košice M 13 Hain TJ Jièín M 15 Horák Tempo Praha M 17 Doležal Tempo Praha M 19 Prokeš VŠ Praha M 21 Barcík VŠT Košice DE Galíková VŠZ Brno D 13 Tolochová Ostroj Opava D 15 Horáèková VŠST Liberec D 17 Jirsová Spartak Rychnov n/kn. D 19 Tøísková VŠZ Brno D Výsledky nejsou k dispozici HE, DE, H 15, D 15, H 17, D 17, H 19, D 19, H HE Uchytil SC Jièín H 15 ŠenkýøSKOB Zlín H 17 Zakouøil V. TJ Turnov H 19 Drahoòovský TJ Turnov H 21 Škvor USK Praha DE Cieslarová PF Ostrava D 15 Knyplová Loko Šumperk D 17 Doleželová TŽ Tøinec D 19 Jirsová USK Praha D 21 oddíl D 1992 HE Pollák TU Košice H 15 Janota Tesla Brno H 17 Zakouøil V. TJ Turnov H 19 Jirsa VTJ Bechynì H 21 Barcík TU Košice DE Kubatková Univerzita Ostrava D 15 Havrdová SC Jièín D 17 Horáèková VSK Liberec D 19 Kuchaøová Tesla Brno D let OB v ÈR

107 Vítìzové žebøíèku = Pohár Elity (HE + DE), Žebøíèek A 1993 HE Prokeš USK Praha H 16 Luèan TJ Fryšták H 18 Janota Tesla Brno H 20 Zakouøil V. SOK Turnov H 21 Podmolík SKOB Zlín DE Cieslarová Univerzita Ostrava D 16 Mikšová Praga Praha D 18 Heczková TŽ Tøinec D 20 Švandová Žabovøesky Brno D 21 Holinková Želez. Prostìjov 1994 HE Ropek VŠZ Brno H 16 Heczko Beta Tøinec H 18 Matìjù Praga Praha H 20 Zakouøil V. SOK Turnov H 21 Ma átko Ski-OB Šternberk DE Kubatková SU Ostrava D 16 Juøeníková SKOB Ostrava D 18 Ryglová SKP Hr. Králové D 20 Tichá Jiskra N. Bor D 21 Musilová SKOB Zlín 1995 HE Ropek VŠZ Brno H 16 Tomeèek ŠSK Vrbno p/p. H 18 Luèan SC Jièín H 20 Zakouøil T. USK Praha H 21 Jedlièka Slavia Hr. Králové DE Kubatková SU Ostrava D 16 Stará Baník Ostrava OKD D 18 Juøeníková SKOB Ostrava D 20 Pracná SG Brno D 21 Dvorská USK Praha 1996 HE Prokeš Dukla Liberec H 16 Hora Praga Praha H 18 Heczko Beta Tøinec H 20 Luèan SC Jièín H 21 Henych OK Jilemnice DE Cieslarová SU Ostrava D 16 Klechová OK Jilemnice D 18 Skoumalová KOB Konice D 20 Kvapilová TJ Turnov D 21 Hubáèková Luhaèovice 1997 KB Cup HE + DE; Silva Cup HD 16, 18, 20 Pohár Elity + Žebøíèek KB Cup HE Ropek Dukla Liberec DE Cieslarová TŽ Tøinec Silva Cup H 16 Smola SKOB Zlín H 18 Slováèek SKOB Zlín H 20 Luèan USK Praha D 16 Stehnová Kotláøka Praha D 18 Klimplová Loko Pardubice D 20 Mahdalová Luhaèovice Pohár Elity HE Ropek Dukla Liberec DE Cieslarová TŽ Tøinec Žebøíèek H 16 Smola SKOB Zlín H 18 Losman SKP Hr. Králové H 20 Horáèek OK Chrastava H 21 Macek SKP Hr. Králové D 16 Stehnová Kotláøka Praha D 18 Klimplová Loko Pardubice D 20 Mahdalová Luhaèovice D 21 Novotná Spartak Vrchlabí 1998 KB Cup HE + DE; Silva Cup HD 16, 18, 20 Pohár Elity + Žebøíèek KB Cup HE Prokeš Dukla Liberec DE Klapalová Sp. Rychnov Silva Cup H 16 Horáèek OK Chrastava D 16 Doèkalová Loko Pardubice H 18 Švihovský Jiskra N. Bor D 18 Stehnová Kotláøka Praha H 20 Èech Tesla Brno D 20 Stará Tesla Brno Pohár Elity HE Prokeš Dukla Liberec DE Navrátilová TŽ Tøinec oddíl D 50 let OB v ÈR 99

108 Vítìzové žebøíèku Žebøíèek H 16 Horáèek OK Chrastava D 16 Folprechtová TJ Turnov H 18 Švihovský Jiskra N. Bor D 18 Stehnová Kotláøka Praha H 20 Èech Tesla Brno D 20 Klechová OK Jilemnice H 21 Hepner Slavia Hr.Králové D 21 Šichnárková SKOB Zlín 1999 Kozel Cup - HE + DE; Silva Cup - HD 16, 18, 20 Ranking + Žebøíèek Kozel Cup HE Jedlièka Dukla Liberec DE Cieslarová TŽ Tøinec Silva Cup H 16 Dlabaja SKOB Zlín H 18 Mrázek Kotláøka Praha H 20 Losman OK 99 Hr. Králové D 16 Przyczková TŽ Tøinec D 18 Ryšavá Sokol Trója D 20 Macúchová Tesla Brno Ranking H Jedlièka Dukla Liberec D Cieslarová TŽ Tøinec oddíl D Žebøíèek H 16 Dlabaja SKOB Zlín H 18 Smola SKOB Zlín H 20 Losman OK 99 Hr. Králové D 16 Przyczková TŽ Tøinec D 18 Bìhounová OK 99 Hr. Králové D 20 Macúchová Tesla Brno Žebøíèkové soutìže LOB = Národní žebøíèek LOB 1969 Dci Ticháèek TJ Gottwaldov Jøi Karmazín VŠST Liberec MA Balatka VŠST Liberec MB Doušek VŠZ Brno Dky Špaèková TJ Gottwaldov Jky Patoèková VŠZ Brno ŽA Bílková VŠST Liberec 1970 Dci Telecký TŽ Tøinec Jøi Uher VŠ Praha MA Maceèek VŠST Liberec MB Stolín Loko È. Tøebová MC Zdráhal Loko Olomouc Dky Vanclová Spartak Vrchlabí Jky Kuèerová FS Praha ŽA Novotná D. Tesla Brno = Celostátní žebøíèek LOB 1971 M 15 Ditrych Loko Pardubice M 17 Šedo VŠST Liberec M 19 Bien TJ Jièín M 21 Balatka VŠST Liberec M 35 Zemánek Spartak Vrchlabí D 15 Gavendová J. TŽ Tøinec D 17 Vanclová Sp. Vrchlabí D 19 - D 21 Handzlová TŽ Tøinec 1972 M 13 Balatka VŠST Liberec M 15 Zdráhal Loko Olomouc M 17 Mikan Tatran Chrast M 19 Šedo VŠST Liberec M 21 Zakouøil TJ Jièín M 35 Havlík TJ Jièín D 13 Pochopová Sp. Vrchlabí D 15 Novotná Tesla Brno D 17 Pryszcová TŽ Tøinec D 19 Telecká TŽ Tøinec D 21 Handzlová TŽ Tøinec 1973 M 15 Zdráhal R. Loko Olomouc M 17 Stonavski TŽ Tøinec M 19 Kaèmarèík TŽ Tøinec M 21 Vlach VŠB Ostrava M 35 Zemánek Sp. Vrchlabí let OB v ÈR

109 Vítìzové žebøíèku D 15 Tulková D. TJ Jièín D 17 Volejníková VŠST Liberec D 19 Gavendová D. TŽ Tøinec D 21 Handzlová TŽ Tøinec Výsledky celostátního žebøíèku LOB a jména vítìzù z let nejsou k dispozici = Èeskoslovenský pohár LOB, Celostátní žebøíèek LOB 1983 ME Pavelek VŠZ Brno M 13 Svoboda Loko Plzeò M 15 Zicha TJ Jièín M 17 Novotný RH H. Králové M 19 Petr VŠST Liberec M 21 Fišera PF Ústí n/l. DE Gavendová TŽ Tøinec D 13 Abelová D. J. Nový Bor D 15 Komancová RH Hr. Králové D 17 Wagnerová Ostroj Opava D 19 Šedivá TJ Jièín D ME Šmaus Tatran Jablonec M 13 Hrnèál TJ Jièín M 15 Bláha Praga Praha M 17 Kristián Jiskra Nejdek M 19 Forejt VŠ Plzeò M 21 Šrámek VŠCHT Pardubice DE Ticháèková TJ Jièín D 13 Kosková Sl. Frýdlant D 15 Liberdová TŽ Tøinec D 17 Wagnerová Ostroj Opava D 19 Kuderová VŠZ Brno D ME Kunc Elitex Jablonec M 13 Šòupárek KDPM Brno M 15 Gryc KDPM Brno M 17 Všeteèka TJ Jièín M 19 Novotný VŠZ Brno M 21 Vavrys VŠZ Brno DE Gavendová TŽ Tøinec D 13 Kašparová RDJ H. Benešov D 15 Honzová TŽ Tøinec D 17 Šubrtová TJ Jièín D 19 Bacílková VŠ Praha D ME Šmaus Elitex Jablonec M 15 Toloch Ostroj Opava M 17 Podmolík TJ Gottwaldov M 19 Raim Elitex Jablonec M 21 Pachner VŠ Praha DE Kuderová VŠZ Brno D 15 Cieslarová J. TŽ Tøinec D 17 Honzová TŽ Tøinec D 19 Kalibánová RH Hr. Králové D HE Zuzánek Elitex Jablonec H 15 SklenáøVŠST Liberec H 17 Toloch Ostroj Opava H 19 Janíèek Spartak Jihlava H 21 Novotný VŠZ Brno DE Kuderová VŠZ Brno D 15 Kubatková TŽ Tøinec D 17 Honzová TŽ Tøinec D 19 Cieslarová D. TŽ Tøinec D HE Zuzánek Elitex Jablonec H 13 Zakouøil V. TJ Turnov H 15 Milán Tesla Brno H 17 SklenáøVŠST Liberec H 19 Janíèek VTJ Brno H 21 Škorpil Kbely Praha DE Pavelková Ostroj Opava D 13 Wurmová Frýdlant v È. D 15 Erlebachová TJ Jilemnice D 17 Kubatková TŽ Tøinec D 19 Kuncová Elitex Jablonec D HE Kunc Elitex Jablonec H 13 Vodrážka J. VŠ Plzeò H 15 Kraus TJ Jièín H 17 SklenáøElitex Jablonec H 19 Toloch Ostroj Opava H 21 Bezecný TJ Švýcárna DE Pavelková Ostroj Opava oddíl D 50 let OB v ÈR 101

110 Vítìzové žebøíèku D 13 Tolochová Ostroj Opava D 15 Vaníèková Sp. Vrchlabí D 17 Erlebachová TJ Jièín D 19 Tišerová TJ Jièín D Výsledky celostátního žebøíèku LOB a jména vítìzù tohoto roèníku nejsou k dispozici HE Pecka VŠST Liberec H 15 Zakouøil T. TJ Turnov H 17 Zakouøil V. TJ Turnov H 19 Venhoda Spartak Jihlava H 21 Rygl VŠZ Brno DE Henychová VŠST Liberec D 15 Tolochová Ostroj Opava D 17 Horáèková VŠST Liberec D 19 Pecková Elitex Jablonec D HE Pecka VSK Liberec H 15 Vodrážka J. VŠ Plzeò H 17 Zakouøil V. TJ Turnov H 19 Šeliga Loko Kysak H 21 Pospíšil USK Praha DE Paráková Ekonóm B. Bystrica D 15 Ryglová SKP Hr. Králové D 17 Hauferová Elitex Jablonec D 19 Horáèková VSK Liberec D = Pohár Elity LOB, Celostátní žebøíèek LOB 1993 HE Venhoda OS N. Mìsto n/m. H 16 Vodrážka J. VŠ Plzeò H 18 Zakouøil V. TJ Turnov H 20 Boudný Spartak Jihlava H 21 Kozák USK Praha DE Cieslarová TŽ Tøinec D 16 Borùvková TJ Jilemnice D 18 Navrátilová SKP Hr. Králové D 20 D 21 Novotná Spartak Vrchlabí 1994 HE Pecka VŠST Liberec H 16 Junek OK Jilemnice H 18 Vodrážka J. VŠ Plzeò H 20 Zakouøil T. SOK Turnov H 21 Štìpánek Tesla Brno DE Cieslarová TŽ Tøinec D 16 Stará Baník Ostrava OKD D 18 Lukešová OK Jilemnice D 20 D 21 Rázková Ekonom Praha = Èeský žebøíèek LOB 1995 HE Pecka TU Liberec H 16 Tomeèek ŠSK Vrbno H 18 Pøinda TU Liberec H 20 Janoušek SOK TJ Turnov H 21 Jirásek Zdravotník Praha DE Zurynková Ekonom Praha D 16 Savièová Kotláøka Praha D 18 Tomeèková OK Jilemnice D 20 D 21 Horová Zdravotník Praha 1996 HE Pecka Dukla Liberec H 16 Sikora Beta Tøinec H 18 Junek OK Jilemnice H 20 Vodrážka J. SOK Turnov H 21 Mareèek OS Nové Mìsto DE Rázková Ekonom Praha D 16 Klechová OK Jilemnice D 18 Stará Baník Ostrava OKD D 20 D 21 Jakoubová Ekonom Praha 1997 HE Vøeš ál MZLU Brno H 16 Raèanský Tesla Brno H 18 Vlach Beta Tøinec H 20 Procházka Kotláøka Praha H 21 Rygl M. VŠP Hr. Králové DE Kuchaøová Ekonom Praha D 16 Klechová OK Jilemnice D 18 Javùrková ŠSK Vrbno D 20 D 21 Novotná TU Liberec oddíl D let OB v ÈR

111 Vítìzové žebøíèku Èeský Pohár LOB Pro nedostatek snìhu nebyl uskuteènìn žádný závod Èeského poháru a dále = Èeský Pohár LOB, Èeský žebøíèek LOB 1999 HE Vodrážka J. TU Liberec H 16 Bouchal VŠ Plzeò H 18 Mrázek Kotláøka Praha H 21 Kovalèík SK Jamnice DE Kuchaøová Ekonom Praha D 16 Horynová OK Jilemnice D 18 Stehnová Kotláøka Praha D 21 Stará Univerzita Olomouc 2000 HE Vodrážka J. TÚ Liberec H 16 Bouchal VŠ Plzeò H 18 Rauch VŠ Plzeò H 20 Mrázek Kotláøka Praha H 21 Zurynek Ekonom Praha DE Chudíková Nové Mìsto n/m. D 16 Koláøová ŠSK Vrbno D 18 Böhmová TÚ Liberec D 20 D 21 Jakešová TÚ Liberec oddíl D Žebøíèek MTBO = Èeský pohár MTBO 1994 HE Rygl J. VŠZ Brno DE Kvapilová HOKOF Turnov 1995 HE Rygl M. SVP Praha DE Zurynková Ekonom Praha H 18 Valoušek TU Liberec H 40 Peths Loko Krnov CD-ROM Result Database System for Orienteering 1996 HE Rygl Ekonom Praha DE Zurynková Ekonom Praha H 18 Nožièka P. Loko Pardubice H 40 Nožièka M. Loko Pardubice 1997 HE Rygl M. Ekonom Praha DE Horáèková USK Praha 1998 HE Bureš MZLU Brno DE Zurynková Ekonom Praha H 21 Procházka Tesla Brno H 18 Strohalm KAHO Krnov H 40 Kotas Peleton Havíøov 1999 HE Rygl J. MZLU Brno DE Hrdinová MZLU Brno H 21 Boudný OK Jihlava Výsledky svìtových závodù z let s multimediální výbavou (mapy, fota, video atd.). Vyhledávání výsledkù podle státu a jména. Zrcadlo WWW stránek Centra historie OB vèetnì Archivu map ÈSOB. pro èleny ÈSOB se slevou 25%! RDS (verze X/99) ,- Kè Informace a demoverze na WWW stránkách objednávky: P. Žemlík, Prlovská 479, Zlín pzemlik@ .cz Uvedená cena je se slevou a bez poštovného 30,- Kè. 50 let OB v ÈR 103

112 Anketa Orientaèní bìžec roku oddíl E Anketa Orientaèní bìžec roku autor: Jan Žemlík rok O bìžec - muž oddíl O bìžec - žena oddíl 1977 Jaroslav Kaèmarèík VŠB Ostrava Anna Gavendová TŽ Tøinec 1978 Jaroslav Kaèmarèík VŠB Ostrava Ada Kuchaøová Tesla Brno 1979 Jaroslav Kaèmarèík TJ Jièín Svatava Nováková VŠ Praha 1980 Jaroslav Kaèmarèík TŽ Tøinec Ada Kuchaøová Tesla Brno 1981 Jaroslav Kaèmarèík TŽ Tøinec 1982 Zdenìk Zuzánek VŠ Praha Ada Kuchaøová Tesla Brno 1983 Jaroslav Kaèmarèík TŽ Tøinec Ada Kuchaøová Tesla Brno 1984 Jaroslav Kaèmarèík TŽ Tøinec Ada Kuchaøová Tesla Brno 1985 Jaroslav Kaèmarèík TŽ Tøinec Ada Kuchaøová Tesla Brno 1986 Jiøí Hlaváè VŠZ Brno Ada Kuchaøová Tesla Brno 1987 Jozef Pollák VŠZ Košice Jana Galíková VŠZ Brno 1988 Jozef Pollák VŠZ Košice Jana Galíková VŠZ Brno 1989 Zdenìk Zuzánek VŠ Praha Jana Galíková VŠZ Brno 1990 Výsledky ankety nejsou známy 1991 Jana Cieslarová PF Ostrava 1992 Jana Cieslarová Universita Ostrava 1993 Tomáš Prokeš USK Praha 1994 Rudolf Ropek VŠZ Brno 1995 Tomáš Prokeš Dukla Liberec 1996 Rudolf Ropek Dukla Liberec 1997 Rudolf Ropek Dukla Liberec 1998 Rudolf Ropek Dukla Liberec 1999 Michal Jedlièka Dukla Liberec Junior roku (od roku 1994) Dorostenec roku (od roku 1994) 1994 Kateøina Tichá OK Nový Bor Luboš Matìjù Praga Praha 1995 Tomáš Zakouøil USK Praha Eva Juøeníková SKOB Ostrava 1996 Kateøina Pracná SG Brno Vendula Klechová OK Jilemnice 1997 Vladimír Luèan USK Praha Petr Losman SKP Hr. Králové 1998 Eva Juøeníková Tesla Brno Jaromír Švihovský OK Nový Bor 1999 Vendula Klechová OK Jilemnice Michaela Pryczková TŽ Tøinec Cena LOB roku (od roku 1996) Cena MTBO roku (od roku 1998) 1996 Jakub Vodrážka TU Liberec Jan Pecka TU Liberec Jan Pecka Ekonom Praha Jaroslav Rygl Elektrárna Kadaò 1999 Jan Pecka Ekonom Praha Hrdinová Marie UP Olomouc let OB v ÈR

113 Anketa Orientaèní bìžec roku oddíl E Jaroslav Kaèmarèík Anna Gavendová Zdenìk Zuzánek Jana Galíková Jozef Pollák Jana Cieslarová Rudolf Ropek Tomáš Prokeš Michal Jedlièka Jan Pecka 50 let OB v ÈR 105

114 Závìr oddíl E Závìr Když jsme pøed 20 lety, v roce 1979, pøipravovali první historickou publikaci 30 let OB v ÈSSR, pronesl spoluautor Bøe a Koè tuhle vìtu: Co se za dalších 10 èi 20 let bude o orien ácích psát; budou se ještì další roèenky? A kdo je bude psát? Já už s tím orientaèním psaním konèím. Zmìnilo se toho dost, jak v naší republice, tak i v orientaèním bìhu. Je možno øíci, že mnohé se zmìnilo k lepšímu, nìco je stejné, nìco je i horší. Tak to v lidském životì bývá. Z pùvodních spolupracovníkù zùstal prakticky jen Zdenìk Lenhart, našli se ale ostatní. Ani èasopis Orientaèní bìh nepøestal vycházet, i když má již tøetího šéfredaktora. Doufáme že to, co jsme spoleènými silami redakèního kolektivu vytvoøili, zachytilo všechny ty podstatné zmìny. Urèitì toto dílko není vyèerpávající. To snad není ani možné v podmínkách dobrovolné práce zpracovat. Domníváme se však, že to hlavní, co se za uplynulých 50 let v našem OB událo, je zde zaznamenáno. Že to bude i pro vás zajímavé ètení. Že se do této publikace podíváte nejen teï, když jste si ji opatøili, ale že se k ní vrátíte se zájmem i pozdìji. Pokud se nám toto podaøilo, budeme spokojeni. Nebyla to práce jednoduchá a lehká. Vyžadovala hodnì èasu a píle. Chci proto podìkovat všem autorùm jednotlivých kapitol, i tìm dalším, kteøí pomáhali pøi získávání potøebných informací. Podìkováni také patøí Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlínì za spolupráci a pøístup k archivním materiálùm a fotografiím. Je nutno vzpomenout a vyslovit dík našim sponzorùm, kteøí svou finanèní podporou umožnili vydání této publikace. Na závìr pøejeme všem ètenáøùm dobré a zajímavé poètení. Vedoucí redakce Publikace k 50. výroèí OB v Èeské republice byla zpracovaná dle materiálù a archivu COH Zlín, ve spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy Zlín, dle soukromých archivù a s využitím svazových tiskovin a za podpory ÈSOB Praha. Vydal: ÈSOB Praha spoleènì s COH Zlín Vedoucí redakce: Jan Žemlík, COH Autoøi: Zbynìk Èernín, Jaromír Hánìl, Michal Jedlièka, Zdenìk Lenhart, Ivan Matìjù, Pavel Pekárek, Zuzana Perutková, Zdenko Procházka, Tomáš Prokeš, Rudolf Ropek, Pavel Žemlík, sekretariát ROB Praha Titulní foto: Petr Kadeøávek Technická redakce: Radek Vintr Tisk: Zlínské tiskárny, a.s. Zlín - Kudlov Poèet výtiskù: 1000 ks Vyšlo: Zlín, èerven let OB v ÈR

115 Naši sponzoøi

116