Zpráva o šetření ve věci zastavení výplaty příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení a nečinnosti v řízení o mimořádné okamžité pomoci manželům A.

Transkript

1 Zpráva o šetření ve věci zastavení výplaty příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení a nečinnosti v řízení o mimořádné okamžité pomoci manželům A. Pan A. A., bytem XXX (dále také stěžovatel ), vyjádřil v podnětu nesouhlas s rozhodnutím Úřadu práce České republiky, krajské pobočky pro hlavní město Prahu, kontaktního pracoviště Z. (dále jen úřad práce ), ze dne , č. j. aaa, kterým úřad práce rozhodl ode dne zastavit výplatu příspěvku na živobytí manželce stěžovatele paní B. A., narozené xyz, trvale bytem tamtéž, a s rozhodnutím téhož úřadu ze dne , č. j. bbb, kterým správní orgán zastavil výplatu doplatku na bydlení ode dne Stěžovatel dále vytýká úřadu práce nečinnost v řízení o žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc. A. Předmět šetření Po seznámení s obsahem podnětu jsem zahájila v souladu s 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, šetření postupu úřadu práce v řízení o zastavení výplaty příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a v řízení o žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc. V souladu s ustanovením 15 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona o veřejném ochránci práv jsem požádala ředitelku krajské pobočky Úřadu práce České republiky pro hlavní město Prahu o poskytnutí vyjádření k postupu správního orgánu ve výše uvedených záležitostech a kopie spisových dokumentací. V rámci šetření jsem se zaměřila zejména na ověření důvodů pro zastavení výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi a správnosti procesního postupu v řízení o dávkách předepsaného zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. B. Skutková zjištění Ze spisové dokumentace, kterou mi poskytl úřad práce, jsem zjistila následující informace. B.1 Řízení o příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení Z vyjádření úřadu práce vyplynulo, že manželka stěžovatele požádala o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení dne , úřad práce přiznal příspěvek na živobytí ve výši 5.970,- Kč a doplatek na bydlení ve výši ,- Kč. Výplatu obou dávek zastavil v říjnu 2016, jelikož zjistil, že dávky vyplácí na bankovní účet, jehož vlastníkem je paní C. D., matka žadatelky o dávky, a kartu k účtu vlastní také stěžovatel. Z tohoto důvodu úřad práce vyzval žadatelku i stěžovatele (výzva ze dne ) k doložení kompletních bankovních výpisů za účelem zjištění celkových sociálních a majetkových poměrů žadatelky a společně posuzované osoby. Úřad práce obdržel dne nesouhlas vlastníka účtu k doložení výpisů. Z tohoto důvodu sám dne odeslal instituci X. žádost o poskytnutí informací a zahájil řízení z moci úřední o zastavení výplaty dávek (oznámení doručena dne ). Dne 3.

2 úřad práce obdržel od žadatelky výpisy z účtu za červenec 2016 až září 2016, dne úřad práce obdržel výpisy od instituce X. Dne úřad práce vydal dvě rozhodnutí o zastavení výplaty příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení ode dne z důvodu prověření příchozích plateb na bankovní účet od společností Y., s. r. o., a Z., s. r. o. Dne úřad práce obdržel vyjádření od společnosti Y., s. r. o., a podklady, z nichž plyne, že stěžovatel pracuje u společnosti od na dohodu o provedení práce. Dne obdržel úřad práce od společnosti Z. s. r. o., potvrzení o výplatách honoráře stěžovateli od října 2015 do listopadu Úřad práce vyzval stěžovatele dne , aby doložil živnostenské oprávnění. Z vyjádření úřadu práce plyne, že výplatu dávek zastavil dle 45 odst. 2 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi [v rozhodnutí je nesprávně uvedeno písm. b)]. Úřad práce uznal, že při přehodnocování nároku na dávky za říjen 2016 měl usnesením přerušit řízení. Teprve následně měl vyhodnotit vliv zjištěných skutečností na nárok a výši dávek pomoci v hmotné nouzi. Z vyjádření úřadu práce dále plyne, že dne vydal rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávkách příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, proti nimž se příjemkyně dávek odvolala. Dne úřad práce vydal rozhodnutí o snížení příspěvku na živobytí od října 2016 na částku 2.460,- Kč a obnovil výplatu dávky. Stejně tak úřad práce rozhodne o snížení doplatku na bydlení. B.2 Řízení o mimořádné okamžité pomoci Manželka stěžovatele požádala o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nákladů na bydlení ve výši ,- Kč z důvodu zastavení výplaty opakovaných dávek pomoci v hmotné nouzi dne (měsíčně činí náklady na bydlení částku ,- Kč). Uvedla, že v případě zpoždění úhrady nákladů na bydlení hrozí výpověď z nájmu bytu. Úřad práce vyzval manželku stěžovatele písemností ze dne k doložení vyplněného tiskopisu dokladu o výši příjmů manžela za listopad 2016 a prohlášení o jeho celkových sociálních a majetkových poměrech. Dne pracovník úřadu práce telefonicky ověřil u pronajímatele bytu, že stěžovatel s manželkou uhradili nájemné za říjen 2016 i listopad Dne manželka stěžovatele doložila příjmy stěžovatele za listopad 2016 ve výši 1.938,- Kč a 4.480,- Kč. Dne úřad práce obdržel potvrzení pronajímatele bytu, z něhož plyne, že nájemné a související služby byly uhrazeny. Písemností ze dne vyzval úřad práce manželku stěžovatele k vyjádření k podkladům rozhodnutí, svého práva nevyužila. Rozhodnutím ze dne úřad práce nepřiznal mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (dlužné nájemné a služby za měsíce říjen 2016 a listopad 2016). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žadatelka může hradit náklady na bydlení z příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, které slouží k pravidelné a opakující se úhradě nákladů na bydlení. Rozhodnutí převzala žadatelka dne , bylo vypraveno dne Nad rámec odůvodnění rozhodnutí úřad práce ve vyjádření uvedl, že rozhodným pro nepřiznání dávky byl doklad 2

3 o tom, že nájemné a služby žadatelka pronajímateli uhradila. Úřad práce uvedl, že o žádosti rozhodl ve lhůtě 60 dnů, jelikož se jednalo o zvlášť složitý případ. C. Hodnocení věci ochránkyní C.1 Autorské honoráře jako příjem pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi a povinnost sdělit tento příjem orgánu pomoci v hmotné nouzi Výčet započitatelných příjmů pro hodnocení nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi je obsažen v 9 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi a v 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Autorské honoráře se považují za příjem pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi podle 7 odst. 1 písm. b) zákona o životním a existenčním minimu jako příjmy ze samostatné činnosti uvedené v 7 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (jako příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem). Případně se může jednat o příjem ze závislé činnosti podle 7 odst. 1 písm. a) zákona o životním a existenčním minimu, jsouli poskytovány v rámci pracovněprávního vztahu. Žadatel o příspěvek na živobytí je povinen uvést všechny příjmy žadatele a společně posuzovaných osob [ 72 odst. 3 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi], byť jejich výčet není ve formuláři doklad o výši měsíčních příjmů v plném rozsahu obsažen. Dávky pomoci v hmotné nouzi představují poslední záchrannou síť pro osoby, které nemohou řešit situaci vlastními silami a samy si zvýšit příjem vlastním přičiněním ( 2 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi). Žadatel o dávky pomoci v hmotné nouzi si tak musí být vědom toho, že má oznámit jakýkoliv příjem, tedy i finanční prostředky za psaní článků (autorské honoráře), z nichž může hradit základní životní potřeby. Nestačí-li mu tyto finanční prostředky, může žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi. Příjem je jednou z rozhodných skutečností pro posouzení nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi a pro určení jejich výše. Stěžovatel jako společně posuzovaná osoba a manželka stěžovatele jako příjemkyně dávek pomoci v hmotné nouzi tak porušili povinnosti uvedené v 49 odst. 1 písm. a), 1 49 odst. 2 písm. a) 2 a 49 odst. 3 písm. b) 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi, když úřadu práce neohlásili příjem z autorských honorářů stěžovatele. Výše uvedené plyne jednoznačně i ze závěru Nejvyššího správního soudu v rozsudku, v němž se zabýval případem příjemce dávky, který neoznámil příjem v podobě paušální náhrady 1 Žadatel o dávku, příjemce i společně posuzované osoby jsou povinni osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo výplatu a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav. 2 Příjemce dávky je povinen písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl. 3 Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce písemně ohlásit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a). 3

4 za výkon funkce přísedícího, jelikož si nebyl vědom toho, že se jedná o rozhodnou skutečnost pro dávky. Soud v daném případě dospěl k závěru, že pokud stěžovatel písemně neohlašoval své příjmy v podobě paušálních náhrad za výkon funkce přísedícího, ačkoli byl v příslušných tiskopisech opakovaně upozorňován na povinnost ohlásit veškeré své příjmy, nelze tuto skutečnost hodnotit jinak než jako nesplnění jedné ze základních povinností příjemce dávek. 4 C.2 Zastavení výplaty příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení Úřad práce v souladu s 3 správního řádu (správní orgán je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti) a v souladu s 49 odst. 2 písm. b) zákona o pomoci v hmotné nouzi (příjemce dávky je povinen vyhovět výzvě k osvědčení rozhodných skutečností pro nárok na dávku, její výši a výplatu) vyzval manželku stěžovatele a stěžovatele jako společně posuzovanou osobu k doložení výpisů z účtu, k němuž má stěžovatel dispoziční právo (výzva ze dne ) za účelem zjištění celkových sociálních a majetkových poměrů rodiny. Otázkou povinnosti dokládat výpisy z bankovních účtů pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi se zabýval již Nejvyšší správní soud, který dospěl k závěru, že úřad práce nemá primárně povinnost příjmy na bankovních účtech příjemce dávky sám zjišťovat. Pokud příjemce dávky požadované skutečnosti neosvědčí, může orgán pomoci v hmotné nouzi dávku odejmout, aniž by sám dohledával údaje. 5 Příjemce dávky je tak povinen dokládat své příjmy, příjmy společně posuzovaných osob a celkové sociální a majetkové poměry rodiny prostřednictvím výpisů z účtu, k němuž má osoba společně posuzovaná dispoziční právo. Úřad práce rovněž nepochybil, pokud sám oslovil instituci X. za účelem získání výpisů z bankovních účtů, byť mohl z důvodu nesoučinnosti příjemkyně dávky a stěžovatele podle 49 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi po předchozím upozornění výplatu dávek rozhodnutím zastavit. Správní orgán měl však současně s výzvou k poskytnutí součinnosti příjemci dávky a společně posuzované osobě přerušit řízení o přehodnocení výše dávky podle 64 odst. 1 písm. a) správního řádu, neboť po dobu přerušení řízení lhůty týkající se provádění úkonů v řízení a lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. Toto pochybení úřad práce sám uznal. Dne úřad práce obdržel výpisy z účtu od manželky stěžovatele a dozvěděl se o výši příjmu stěžovatele za měsíc září 2016 pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi od října Dne obdržel úřad práce výpisy od instituce X. Od tohoto okamžiku měl k dispozici informace o příjmu rodiny tak, aby posoudil nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za měsíc říjen 2016, případně mohl opětovně vyzvat stěžovatele a jeho manželku k doložení některých dalších skutečností, například autorských honorářů stěžovatele za další období, případně živnostenského listu (k jeho doložení úřad práce vyzval 4 rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 4 Ads 2/ , 5 rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 6 Ads 219/ , 6 Podle 10 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi je rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci. 4

5 stěžovatele až dne ), dokladu o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání či pracovní smlouvy, měl-li úřad práce o této skutečnosti pochybnosti (k doložení těchto skutečností úřad práce vyzval stěžovatele až dne ), a řízení přerušit. Je také vhodné, aby orgán pomoci v hmotné nouzi pokud možno v jedné výzvě formuloval požadavek na doložení všech rozhodných skutečností v souladu se zásadou hospodárnosti a co nejmenšího zatěžování dotčených osob ( 6 odst. 2 správního řádu), namísto toho, aby jejich doložení požadoval v několika výzvách za sebou s určitým časovým odstupem, čímž se řízení o dávce prodlouží. Po dobu zjišťování skutečností rozhodných pro nárok na dávku a její výplatu nejsou dány důvody pro vydání rozhodnutí o zastavení výplaty dávek. Orgán pomoci v hmotné nouzi výplatu dávky zastavuje v případě, že má postaveno na jisto, že se změnily skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výplatu tak, že nárok na dávku nebo na její výplatu zanikne, a nárok na dávku je na základě změněných skutečností nově posouzen [ 44 odst. 1 a 44 odst. 7 písm. b) zákona o pomoci v hmotné nouzi]. Úřad práce měl tedy po zjištění rozhodných skutečností dávky snížit podle 45 odst. 2 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi. Jak plyne z vyjádření úřadu práce, úřad práce rozhodl o snížení příspěvku na živobytí od října 2016 až dne , obnovil jeho výplatu a zahájil řízení o snížení doplatku na bydlení od října Přes výše naznačená procesní pochybení tak úřad práce rozhodl věcně správně, když dávky z důvodu nově zjištěných skutečností (příjem společně posuzované osoby) snížil. C.3 Délka řízení o mimořádné okamžité pomoci Stěžovatel vznesl v podnětu výhrady k délce řízení o mimořádné okamžité pomoci. Manželka stěžovatele podala žádost o dávku dne , úřad práce vydal rozhodnutí dne [rozhodující je datum vypravení v souladu s 71 odst. 2 písm. a) správního řádu, podle něhož se vydáním rozhodnutí rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení, na písemnosti se vyznačí vypraveno dne ]. Správní orgán je obecně povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu ( 71 odst. 1 správního řádu). Pokud nelze vydat rozhodnutí bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ [ 71 odst. 3 písm. a) správního řádu]. Podle vyjádření úřadu práce se o zvlášť složitý případ jednalo. Definici zvlášť složitého případu správní řád neobsahuje. Komentář ke správnímu řádu uvádí, že obecně se může jednat o případ, kdy je třeba provést větší množství důkazů, vyhodnotit mnoho podkladů pro vydání rozhodnutí apod. 7 Přestože řízení o mimořádné okamžité pomoci z povahy dávky předpokládá co nejrychlejší průběh, i v tomto případě není vyloučeno, že se bude jednat o zvlášť složitý případ 7 JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D.: Správní řád. Komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, ISBN , s

6 s potřebou dokazování. Zejména, je-li rozhodnutí založeno na správním uvážení správního orgánu, je třeba, aby správní orgán zjistil takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ( 3 správního řádu). V daném případě správní orgán zjišťoval stěžejní skutečnosti pro vydání rozhodnutí od pronajímatele bytu, jemuž dal k poskytnutí písemného potvrzení určitou lhůtu, což jistě vede k prodloužení celého řízení. Úřadu práce však vytýkám, že vyzval žadatelku k doložení příjmu manžela pro účely rozhodování o mimořádné okamžité pomoci. V daném případě žadatelka uplatnila žádost o mimořádnou okamžitou pomoc k úhradě nezbytného jednorázového výdaje. Podle 36 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi se pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v 2 odst. 5 písm. a) žadatel o dávku posuzuje bez společně posuzovaných osob, čili není možné vyzývat žadatele o dávku k doložení příjmu společně posuzované osoby. Úřad práce také mohl řízení v souladu se zásadou rychlosti ( 6 odst. 1 správního řádu) uspíšit tak, že by neprodleně po obdržení zprávy pronajímatele vyzval žadatelku k vyjádření k podkladům rozhodnutí. Prodleva je rovněž mezi vyhotovením rozhodnutí ( ) a jeho vydáním, tedy předáním k doručení ( ). I pokud by však došlo k překročení zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí v dané věci, jedná se pouze o lhůtu pořádkovou, která nemá vliv na zákonnost rozhodnutí. 8 Co se týče rozhodnutí úřadu práce z hlediska věcné stránky, úřad práce nepřekročil meze správního uvážení, pokud dospěl k závěru, že mimořádnou okamžitou pomoc neposkytne, jelikož na úhradu nákladů na bydlení slouží především doplatek na bydlení, jehož výplatu mohl stěžovatel a jeho manželka ovlivnit poskytnutím součinnosti správnímu orgánu při zjišťování příjmů z autorských honorářů a dalších rozhodných skutečností. Úřad práce současně nevybočil z mezí správní úvahy, pokud dávku nepřiznal, když zjistil, že rodina uhradila náklady na bydlení před podáním žádosti vlastními silami. Pomoc v hmotné nouzi je obecně založena na principu subsidiarity, proto orgán pomoci v hmotné nouzi hodnotí i celkové sociální a majetkové poměry rodiny a možnost vyřešit nepříznivou situaci za pomoci vlastních prostředků. Je však třeba dodat, že manželka stěžovatele využila možnost bránit se proti rozhodnutí podáním odvolání, proto je nezbytné vyčkat na rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Následně se stěžovatel a jeho manželka mohou bránit podáním bezplatné správní žaloby. D. Závěry Úřad práce pochybil tím, že současně s výzvou k poskytnutí součinnosti příjemci dávky a společně posuzované osobě nepřerušil řízení o přehodnocení výše dávky podle 64 odst. 1 písm. a) správního řádu, neformuloval požadavek na doložení všech rozhodných skutečností v jedné výzvě a zastavil výplatu dávek po dobu zjišťování skutečností rozhodných pro nárok na dávku a její výplatu. V řízení o mimořádné okamžité pomoci úřad práce pochybil, pokud vyzval žadatelku k doložení příjmu manžela pro účely rozhodování 8 srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. března 2012, č. j. 4 Ads 165/ , 6

7 o mimořádné okamžité pomoci k úhradě nezbytného jednorázového výdaje a nepostupoval v souladu se zásadou rychlosti. Přes výše naznačená dílčí pochybení rozhodl Úřad práce České republiky, krajská pobočka pro hlavní město Prahu, věcně správně. Z tohoto důvodu nebudu žádat opatření k nápravě a věc uzavírám v souladu s 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám ředitelce Úřadu práce České republiky, krajské pobočky pro hlavní město Prahu, na vědomí Generálnímu ředitelství Úřadu práce České republiky a stěžovateli. Brno 16. března 2017 Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) 7