Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Březinský rybník CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Březinský rybník CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Březinský rybník Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2515 Rozloha (ha): 4,083 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 14 nařízení vlády č.371/2009 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany připravuje se vyhlášení PP Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 4,083 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Hvožďany Dotčená katastrální území Hvožďany 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podloží tvoří granodiority, resp. jejich písčité zvětraliny (eluvia). V sedimentární části rybníka je na písčitých zvětralinách poměrně tenká vrstva bahna. Geomorfologie: Lokalita leží na hranici Blatenské pahorkatiny a Brdské vrchoviny. Reliéf: Jedná se o nevelký rybník ležící na samém horním okraji "metelské větve" blatenské rybniční soustavy. Rybník nemá žádný vydatnější přítok; pramennou oblastí je zejména pás vlhkých luk severně od rybníka. Pedologie: Dno rybníka je písčité, v sedimentární části se usazuje bahno (sapropel). Na kontaktu se vyskytují gleje, v okolí se vyskytují převážně kambizemě.

3 Krajinná charakteristika: Jedná se o poměrně mělký rybník (sklon dna je cca 2 ) s převážně písčitým dnem, který se nachází ve zvlněném pahorkatinném reliéfu, přičemž v bezprostředním sousedství se počínají zvedat svahy jižních Brd s nápadným vrcholem Třemšína (827 m n. m.). Z hlediska biogeografie leží lokalita přímo na hranici Blatenského a Brdského biochorionu. Biota Většinu rozlohy rybníka zaujímá, není-li rybník na plné vodě, vegetace obnažených den as. Coleantho-Spergularietum echinospermae, ve které se vyskytuje hojně puchýřka útlá (Coleanthus subtilis). Na granodioritech se zde vytvářejí optimální podmínky pro rozvoj bohaté flóry rybničních den kontrastující s relativní floristickou chudobou rybníků v širším okolí (např. Plánický Hřeben), jejichž dna jsou tvořena jinými horninami. Vegetace obnažených den byla zcela optimálně vyvinuta v sezóně Populace puchýřky čítala cca 10 milionů jedinců (určitě se jedná o řád milionů) a zaujímala plochu asi 1/3 rozlohy rybníka, tj. cca 0,6 ha. Dále se vyskytovaly například: kuřinka ostnosemenná (Spergularia echinosperma) (masově), blatěnka vodní (Limosella aquatica) (hojně), protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum) (masově), ostřice šáchorovitá (Carex bohemica), mochna nízká (Potentilla supina), šťovík přímořský (Rumex maritimus) atd. Od roku 2003 však nebyl rybník vypuštěn a vegetace obnaženého dna se tedy nemohla vytvořit. Litorál rybníka je již delší ve špatném stavu. Eulitorál býval v minulosti úzký a slabě vyvinutý, recentně již prakticky není k nalezení. V epilitorálu lze nalézt vegetaci vysokých ostřic zejména s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a ostřicí štíhlou (Carex gracilis). Druhově bohatý (byť plošně omezený) je litorál v SZ rohu lokality, kde přistupují ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), ostřice prodloužená (Carex elongata) a mochna bahenní (Potentilla palustris). Vzdálenější partie epilitorálu jsou tvořeny především stromy a keři: zejména olší lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou ušatou (Salix aurita) a břízou bělokorou (Betula pendula), spadá se i část malé loučky před bývalou hájovnou při severním okraji rybníka.

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 3130 Název předmětu ochrany: Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Rozloha (ha): 1,1822 Relativní rozloha (%): 28,95 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: udržet podmínky pro výskyt biotopu, v takové podobě, v jaké se nacházel v době vyhlášení Druhy Název předmětu ochrany: puchýřka útlá Coleanthus subtilis Kód předmětu ochrany: 1887 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace jedinci 15 % p > 2 % vynikající zachování populace je izolovaná dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: zachovat populaci na úrovni při vyhlášení 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 3130 Název předmětu ochrany: Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Popis nároků předmětu ochrany: Biotop M2.1 vegetace letněných rybníků tvoří nízká nezapojená vegetace vyrůstající na okrajích vodních ploch a na dnech letněných rybníků. Vegetace je ohrožena zejména nevhodným rybničním hospodařením neletněním rybníků a nadměrným vápněním a hnojením. Dalšími nepříznivými vlivy jsou úpravy vodních toků, likvidace slepých ramen a nevhodné rekultivace pískoven. MANAGEMENT VHODNÝ TYP MANAGEMENTU - Letnění rybníků VHODNÝ INTERVAL roků MIN. INTERVAL roků Kalendář pro management duben červenec, případně i srpen září MANAGEMENT MOŽNÝ TYP MANAGEMENTU - Odbahňování rybníků VHODNÝ INTERVAL roků MIN. INTERVAL roků PRACOVNÍ NÁSTROJ / HOSP. ZVÍŘE - Samohybná těžká technika Vegetace obnažených den M 2.1 a M 2.3 je méně citlivá vůči vápnění a hnojení než M 2.2. V řadě případů (např. na plůdkových rybnících) není nutno tento typ opatření omezovat.

5 U silně zazemněných nádrží je možné připustit řízené a selektivní odbahnění s ponecháním vybrané části sedimentů jako zdroje diaspor. Vegetace obnažených den v chladnějších polohách a v teplých oblastech se od sebe po botanické stránce dosti liší, ale z hlediska potřeb péče o tato stanoviště se částečně shodují. Vegetace obnažených den teplých oblastí je u nás omezena svým výskytem na několik málo rybníků a dodržování zásad správného hospodaření je tedy obzvlášť důležité. Druhy Název předmětu ochrany: puchýřka útlá Coleanthus subtilis Kód předmětu ochrany: 1887 Popis nároků předmětu ochrany: Puchýřka roste na pravidelně obnažovaných březích vod. Vyhledává jílovito-písčité až bahnité substráty v oblastech s kyselým podložím. Přirozeně jsou to široké nivy a delty řek se sezonně kolísajícím průtokem. V kulturní krajině se puchýřka může udržet pouze díky specifickým režimům hospodaření na rybnících. Původně byly hlavními lokalitami puchýřky klasicky letněné rybníky. V posledním století se těžiště výskytu přesunulo na plůdkové výtažníky, kde časté a dlouhodobé opakování výskytu obnaženého dna znamená vynikající podmínky pro puchýřku i další druhy společenstev obnažených den. Populace na nejvýznamnějších lokalitách dosahují velikosti až desítek milionů exemplářů a porosty mohou mít hustotu přes 2000 jedinců na metr čtverečný. Puchýřka se může objevit i na komorových rybnících, které se loví na jaře po přezimování ryb, nebo na rybnících, které jsou během sezony z nějakého důvodu vypuštěny příp. mají sníženou hladinu vody (oprava hráze, déletrvající sucho aj.). Puchýřka má velmi krátkou vegetační dobu a životní cyklus trvá i méně než 60 dní. Obvykle klíčí jednorázově na jaře během dubna a již okolo poloviny června mívá zralá semena. Po vypuštění rybníka se ale může objevit prakticky kdykoli v průběhu vegetační sezony. Pro úspěšnou reprodukci je nutné, aby k zatopení porostů došlo nejdříve v době, kdy puchýřka odkvétá. Odkvétající rostliny jsou schopné dozrát pod vodou. Při dřívějším zatopení puchýřka neodplodí a populace tak neposílí semennou banku ve dně. Je potřebné, aby alespoň v některém z cyklů puchýřka doplnila zásoby semen a zajistila tak přežití populace do dalších let. Produkce semen je obdivuhodná a tak přenos mezi rybníky v rámci rybniční soustavy není problém. Potenciálních lokalit je zřejmě několikanásobně více než známých. Semena si podržují mimořádně dlouhou dobu klíčivosti (snad i desetiletí). Pro uchování druhu a vytvoření dostatečné zásoby semen je nejdůležitějším faktorem stav stanoviště podmíněný způsobem rybničního hospodaření. Výskyt obnažených den musí být pravidelný nebo alespoň občasný. Dnešní plůdkové rybníky podchycené jako evropsky významné lokality jsou solidním základem pro udržení druhu. Na plůdkových rybnících je třeba dodržovat již zavedený režim: kapří plůdek (K0) je v plůdkovém výtažníku nasazován zpravidla začátkem června do teplé mělké vody spuštěného rybníka. Postupně zaplavovaný porost je zdrojem potravy a úkrytem kapří drobotiny. Obvykle se rybník loví napřesrok na jaře (v dubnu), takže cyklus obnažených den bývá dvouletý. Hospodaření na rybníce podléhá mnoha faktorům a je často nemožné dostát termínům vždy a přesně. Srážek může být mnoho a rybník se naplní příliš brzy, srážky mohou být nízké a rybník nenateče ani do podzimu. Také množství odchovávaného plůdku se může v jednotlivých letech značně lišit vlivem přírodních podmínek (např. ryby špatně přezimují a potřeba plůdku je pak větší) nebo situace na trhu a strategie samotné rybářské organizace. Všechny faktory je třeba zohlednit a řešit dohodou. U ostatních rybníků je třeba, aby byla alespoň jednou za pět let snížena hladina tak, aby došlo k obnažení části nebo celého dna rybníka, minimálně po dobu zhruba dvou měsíců ve vegetační sezoně (nejlépe při jejím začátku, optimálně od začátku května do konce června). V případě soustavy rybníků by bylo žádoucí, aby se letnění na rybnících střídalo. I puchýřce, resp. společenstvům s puchýřkou, prospívá určitá diverzita v přístupech k hospodaření; jen tak se udrží regionální rozdíly a jedinečné charakteristiky jednotlivých rybníků. Skutečným problémem je eutrofizace rybníků. Většina vynikajících lokalit jsou původně mezotrofní rybníky a je žádoucí rybníky po stránce trofie udržet nebo i vrátit zpět. Je třeba, abychom puchýřku chránili v celé paletě rostlinných společenstev, místo aby se společenstva s puchýřkou unifikovala do jediného eutrofního typu. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK K významné kolizi může dojít při manipulaci s hladinou v jarních měsících. Jarní vypouštění je sice nezbytné pro ochranu puchýřky útlé, zároveň však může mít negativní dopad na populace obojživelníků. Při managementu je třeba dosáhnout kompromisu a buď udržovat stabilní, třebaže sníženou vodní hladinu po dobu rozmnožování a vývinu snůšek a nebo zajistit pro obojživelníky dostatek náhradních biotopů, nejlépe v podobě menších tůní v sousedství rybníka (což ovšem znamená je vybudovat mimo území EVL).

6 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Chov ryb Hvožďanské Podbrsko patří mezi tradiční české rybníkářské oblasti. Původ samotného Březiňského rybníka sahá nejspíše až do 14. století. Již od 17. století, kdy se ocitl v majetku hvožďanského velkostatku, je využíván k chovu plůdku a násady kaprovitých ryb. V současné době je rybník běžně hospodářsky využíván k chovu kapra. Potenciální ohrožení spočívá především v intenzifikaci hospodaření. Zvláště v posledních letech lze zaznamenat zvýšenou intenzitu hnojení. Nepřirozeně vysoká trofie vody zjevně způsobila rozvoj vodního květu, zaznamnenáho v roce v roce Recentní absence vodních makrofyt je pravděpodobně též následkem intenzity chovu. - Chov kachen Na nádrž byly v minulosti pravidelně vysazovány přinejmenším vyšší desítky, spíše však až nižší stovky polodivokých kachen. Důsledkem chovu je pak zhoršení kvality vody v nádrži. Kachny též likvidují nárůsty vodních rostlin a decimují larvy obojživelníků. V roce 2012 již nebyly na rybníce nalezeny boudičky pro chov, které zde byly umístěny dříve. - Manipulace s vodní hladinou Rybník má pouze málo vydatný zdroj vody a je tedy do značné míry závislý na srážkách. Proto může v suchých letech probíhat napouštění dosti dlouho. Ještě do 70. let minulého století býval na obnaženém dně byl pěstován krmný oves. Rybník byl po delší časový úsek vypuštěn v roce Po velkou část roku 2003, následně po katastrofáních povodních, které předchozího roku postihly níže ležící rybníky Melin a Metelský, byl rybník vypuštěn, což vytvořilo ideální podmínky pro rozvoj vegetace obnažěných den. Od té doby byl rybník vždy po výlovu vždy rychle napuštěn. Pro zachování místní populace puchýřky je však nezbytné ponechat déle obnažené dno alespoň jednou za 10 let, v optimálním případě by však měl být interval ještě kratší. V posledním době bývá v jarním období mírně snižována hladina vody, což má na předmět ochrany vliv spíše zanedbatelný, negativně se však projevuje na stavech zdejší populací obojživelníků. Může se jednat o jednu z příčin zaznamenaného ústupu některých významných druhů. - Odbahňování Přibližně před 30 lety byl rybník odbahněn, přičemž byla zničena velká část jeho litorálů. Nádrž dodnes postrádá litorální porosty (příčinou však může být i výše zmíněný intenzivní chov ryb a kachen). Sediment byl vyhrnut na pobřeží a tyto deponie v krátké době zarostly ruderální a dřevinnou vegetací. Kromě toho, že odbahňování poškodilo samo prostředí dna, nepřímo zapříčinilo též vzrůst zástinu lokality, čímž se druhotně zhoršily podmínky pro rozvoj společenstev odnažených den. - Probírka dřevin V nedávné minulosti zarostlo hustým náletem dřevin (viz výše) téměř celé jižní a východní pobřeží. V roce 2010 byla provedena radikální probírka, která významně zlepšila světlostní i mikroklimatické podmínky litorálních ekosystémů. Probírka však byla následována intenzivním zmlazením, které bude třeba i nadále redukovat. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU

7 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Rybník by měl být nadále využíván jako plůdkový. Chov polodivokých kachen je třeba ukončit (zařízení k němu však již nebylo v roce 2012 nalezeno) a vyloučit jej i do budoucna. Výlov by měl proběhnout na jaře a do konce června by hladina vody měla být udržována na stálé snížené úrovni, tak aby zůstal obnažený pás o šíři minimálně 20 m. Poté by do vyhřáté mělké vody měl být nasazen plůdek a rybník znovu napuštěn. V případě jiného využití rybníka, při němž by nebyl loven v běžném dvouletém cyklu, by pak měla být hladina záměrně snížena alespoň jednou za pět let, nejlépe až do úplného vypuštění rybníka. Kvůli ochraně obojživelníků je třeba, aby hladina částečně vypuštěné nádrže nebyla již dále v průběhu jara snižována. Stejně tak je třeba se vyhnout snižování hladiny v jarním období v letech, kdy rybník nebude vypouštěn, což se v poslední době občas stávalo. Úplné vypuštění rybníka jednou za cca 5 let by nemělo populace obojživelníků zásadně ohrozit. I tak však lze pro zmírnění jeho dopadu, stejně tak jako dopadů ostatních opatření, zajistit obojživelníkům náhradní stanoviště pro rozmnožování, tedy vybudovat v sousedství rybníka (mimo EVL) jednu či více tůní. Trofie vody by v důsledku hospodaření neměla vzrůst natolik, aby na rybníce došlo k rozvoji sinic. Za standardních podmínek totiž rybník představuje pro sinice díky chladné vodě a přirozeně nižší trofii nepříznivé prostředí. Průhlednost vody by v letních měsících neměla klesnout pod 60 cm. V optimálním případě by rybník neměl být přihnojován vůbec, pokud však přihnojován bude, pak by měla být používána pouze chlévská mrva a to v prostoru hráze. Naopak umisťování hnojiva do litorálu lze považovat za nepřípustné. Odbahňování rybníka lze provádět až v případě silnější vrstvy sedimentu a vzniku anoxického prostředí. Tenká vrstva (do 5 cm) totiž naopak vytváří vhodnější prostředí pro předmět ochrany než obnažené podloží (písek). Zcela nevhodné je vyhrnování sedimentu do břehů, ekosytém litorálu by měl být zůstat ušetřen. S ohledem na výskyt ohrožených druhů, zejména obojživelníků, je třeba provádět odbahnění na podzim, vytěžený sediment poté nechat vymrznout a odvézt z lokality. Rybník by pak měl být v optimálním případě napuštěn až v následujícím roce po odplození puchýřky, která si tak vytvoři dostatečnou zásobu semen k rekolonizaci lokality. Náletové porosty při pobřeží rybníka je třeba průběžně odstraňovat, zvláště na jižní, jihovýchodní a jihozápadní straně, neboť zástin působí nepříznivě na rozvoj vegetace obnažených den a je též nežádoucí i z hlediska ochrany obojživelníků. Oslunění rybníka také pomůže přirozeným způsobem zvýšit jeho hospodářskou produktivitu, což následně umožní snížit množství použitých hnojiv a krmiva. Na řezné plochy je možné aplikovat arboricid, je však nutné si při tom počínat velmi opatrně, aby nedošlo ke kontaminaci vodní plochy. V následujícím roce je vhodné zkontrolovat jak dřeviny zmlazují a výmladky v případě potřeby odstranit. Deponie vyhrnutého sedimentu je žádoucí zlikvidovat, což by mohlo dopomoci k obnově přirozeného litorálu. V těchto místech je pak možné tolerovat či přímo podporovat rovoj litorální vegetace. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Výřez náletových dřevin plošně Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany 3130, Coleanthus subtilis (puchýřka útlá) Popis opatření především jižní a východní pobřeží a hráz; na řezné plochy možné bodově aplikovat arboricid; v následujícím roce provézt kontrolu výmladnosti a v případě potřeby výmlady redukovat Vhodný interval 1 x za 10 rok / let Kalendář pro management Poznámka opatření se týká pouze mladých náletů - vzrostlé vysazené stromy by měly být ponechány

8 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Fisher D. (2011): Batrachologický a herpetologický průzkum + orientační ornitologický průzkum navrhované EVL Březinský rybník; ms. depon in: KÚ Středočeského kraje: 12 pp. Karlík P. (2011): Botanický průzkum EVL Březinský rybník za účelem vyhlášení MZCHÚ a vypracování plánu péče; ms. depon in: KÚ Středočeského kraje: 14 pp. Karlík P. (2011): Plán péče o přírodní památku Březinský rybník, Návrh přírodní památky Březinský rybník na období ; ms. depon in: KÚ Středočeského kraje: 27 pp. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL OP ZCHÚ SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita ochranné pásmo zvláště chráněného území Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

9 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Brezinsky_rybnik_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ _Brezinsky_rybnik_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště