Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rybník Vidlák CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rybník Vidlák CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Rybník Vidlák Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 5373 Rozloha (ha): 5,8583 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 5,8583 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Černíny Dotčená katastrální území Černíny, Zdeslavice u Chlístovic 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Na kambrijských migmatitech až ortorulách jsou uloženy nezpevněné kvarterní sedimenty (sedimenty vodních nádrží, hlíny, písky a štěrky). Geomorfologie: Lokalita leží v JV cípu okrsku Malešovská pahorkatina, jež spadá pod Hornosázavskou pahorkatinu. Reliéf: Průtočný rybník na soutoku Vrchlice a jejího levostranného přítoku. Pedologie: V nivě potoka se nacházejí gleje modální, na které navazují v přilehlých lesních porostech modální pseudogleje. Krajinná charakteristika: Průtočný rybník leží na horním toku říčky Vrchlice v místě, kde se spojuje s levostranným přítokem, který sbírá vodu z lesního komplexu v prostoru mezi Hetlínem. Rybník má tedy dva přítoky, z čehož

3 pramení jeho vidlicovitý tvar. Jedná se o mělký rybník s poměrně rozsáhlými mělkovodními partiemi, bahnitým (v prostoru u hráze) a písčitým dnem (v zátokách) a místy strmějšími písčitými břehy. Rybník je ze dvou třetin obklopen lesem. Biota Při sníženém stavu vodní hladiny dochází k ukázkovému rozvoji vegetace obnažených den (M2.1) sv. Eleocharition soloniensis s vůdčí puchýřkou útlou (Coleanthus subtilis, C2, SO). Vedle puchýřky útlé se na lokalitě vyskytují i další významné druhy vegetace obnažených den: blatěnka vodní (Limosella aquatica, C4), ostřice šáchorovitá (Carex bohemica, C4) a protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum). Vegetace obnaženého dna byla naposledy pozorována v období mezi lety , kdy se prováděla rekonstrukce hráze a rybník byl přes sezónu vypuštěn. V pozdnějším vegetačním období pak sukcese vegetace obnaženého dna pokračuje směrem k vegetaci ruderálnějšího charakteru s druhy jako: rdesno blešník (Persicaria lapathifolia), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), šťovík přímořský (Rumex maritimus), ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli), dvojzubec černoplodý (Bidens frondosa), dvojzubec trojdílný (Bidens tripartita) nebo sítina rozkladitá (Juncus effusus). Podél SV břehu a pod hrází je chatová osada, na západním břehu jsou domky pro trvalé bydlení. Kromě této části a hráze sahají až ke břehům lesní kultury smrku ztepilého (Picea abies), místy lze najít dospělé jedince i zmlazující jedli bělokorou (Abies alba), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), břízu bělokorou (Betula pendula) nebo modřín opadavý (Larix decidua). Rybník má dva přítoky, při jejichž ústí rostou potoční olšiny s blatouchem bahenním (Caltha palustris), mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium) a metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), při břehu JZ cípu se nachází fragment porostu vysokých ostřic s kosatcem žlutým (Iris pseudacorus) a chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea). Rybník je veden jako chovný, v jarním období jsou ve vodě hojné snůšky obojživelníků ropuchy obecné (Bufo bufo, O) a skokana hnědého (Rana temporaria). Zastihnout lze také užovku obojkovou (Natrix natrix, O) či hryzce vodního (Arvicola terrestris).

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 3130 Název předmětu ochrany: Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Rozloha (ha): 1,1619 Relativní rozloha (%): 19,83 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Udržet stav z doby vyhlášení EVL. Druhy Název předmětu ochrany: puchýřka útlá Coleanthus subtilis Kód předmětu ochrany: 1887 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace jedinci 15 % p > 2 % vynikající populace je dobrá 0 zachování izolovaná hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav z doby vyhlášení EVL 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 3130 Název předmětu ochrany: Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště je v EVL zastoupeno biotopem M2.1 Vegetace letněných rybníků. Vegetaci letněných rybníků tvoří nízká nezapojená vegetace vyrůstající na okrajích vodních ploch a na dnech letněných rybníků. Stanoviště je ohroženo zejména nevhodným rybničním hospodařením neletněním rybníků a nadměrným vápněním a hnojením. Dalšími nepříznivými vlivy jsou úpravy vodních toků, likvidace slepých ramen a nevhodné rekultivace pískoven. Nejvhodnějším modelem hospodaření na rybnících se zdá být letnění rybníků zhruba ve čtyř až šestiletém cyklu, kratší interval letnění umožňuje rozvoj plevelných druhů (např. rod dvouzubec) a omezení žádoucí cenné vegetace. Obvykle postačuje tzv. zkrácené letnění, neboť převážná většina druhů je schopna vytvořit dostatek diaspor během 2-3 měsíců od vyklíčení. Při zkráceném letnění je omezena expanze nitrofilních bylin a rákosin, která je častá na rybnících letněných po celé vegetační období. Přípustné je alespoň částečné snížení hladiny nejméně v délce dvou měsíců (optimálně květen, červen). Vegetace letněných rybníků přispívá k prokysličování dna a mineralizaci živin. Nízké, z části zaplavené porosty poskytují úkryt rybímu plůdku a podporují rozvoj přirozené rybí potravy. V minulosti bývaly tyto porosty sečeny a využívány jako stelivo nebo píce pro dobytek. Běžná bývala i pastva dobytka a drůbeže ve vegetaci letněných rybníků. Druhy Název předmětu ochrany: puchýřka útlá Coleanthus subtilis

5 Kód předmětu ochrany: 1887 Popis nároků předmětu ochrany: Puchýřka útlá roste na pravidelně obnažovaných březích vod. Vyhledává jílovito-písčité až bahnité substráty v oblastech s kyselým podložím. Přirozeně jsou to široké nivy a delty řek se sezónně kolísajícím průtokem. V kulturní krajině se puchýřka může udržet pouze díky specifickým režimům hospodaření na rybnících. Původně byly hlavními lokalitami puchýřky klasicky letněné rybníky. V posledním století se těžiště výskytu přesunulo na plůdkové výtažníky, kde časté a dlouhodobé opakování výskytu obnaženého dna znamená vynikající podmínky pro puchýřku i další druhy společenstev obnažených den. Populace na nejvýznamnějších lokalitách dosahují velikosti až desítek milionů exemplářů a porosty mohou mít hustotu přes 2000 jedinců na metr čtvereční. Puchýřka se může objevit i na komorových rybnících, které se loví na jaře po přezimování ryb, nebo na rybnících, které jsou během sezony z nějakého důvodu vypuštěny, případně mají sníženou hladinu vody (oprava hráze, déle trvající sucho aj.). Puchýřka má velmi krátkou vegetační dobu a životní cyklus trvá i méně než 60 dní. Obvykle klíčí jednorázově na jaře během dubna a již okolo poloviny června mívá zralá semena. Po vypuštění rybníka se může objevit prakticky kdykoli v průběhu vegetační sezony, ke klíčení je ale třeba střídání vyšších a nižších denních teplot, jaké bývají často na jaře a na podzim. Pro úspěšnou reprodukci je nutné, aby k zatopení porostů došlo nejdříve v době, kdy puchýřka odkvétá. Odkvétající rostliny jsou schopné dozrát pod vodou. Při dřívějším zatopení puchýřka neodplodí a populace tak neposílí semennou banku ve dně. Je potřebné, aby alespoň v některém z cyklů puchýřka doplnila zásoby semen a zajistila tak přežití populace do dalších let. Produkce semen je obdivuhodná a tak přenos mezi rybníky v rámci rybniční soustavy není problém. Potenciálních lokalit je zřejmě několikanásobně více než známých. Semena si podržují mimořádně dlouhou dobu klíčivosti (snad i desetiletí). Ohrožení druhu je způsobeno zejména změnou technologie hospodaření na rybnících, resp. chovu kapra. Došlo ke snížení frekvence letnění rybníků a tím ke snížení výskytu obnažených den rybníků, dále k celkové intenzifikaci hospodaření (přikrmování a hnojení rybníků, vápnění, zvyšování obsádek, celková eutrofizace). Na puchýřku působí nepříznivě také chov vodní drůbeže, případně nešetrné odbahňování rybníků. Z lokalit by mohl druh ustoupit, pokud by se změnila technologie odchovu kapřího plůdku. K přežití populace do dalších let je potřeba, aby alespoň občasně dozrála semena a doplnila tak semennou banku ve dně. Je důležité, aby byl rybník pravidelně letněn, proto puchýřce nejlépe vyhovují plůdkové rybníky s každoročním vypouštěním a postupným napouštěním vody. U ostatních rybníků je třeba snížit hladinu jednou za 5 let tak, aby došlo k obnažení části nebo celého rybničního dna minimálně po dobu 2 měsíců ve vegetační sezóně (optimálně květen - červen). Nežádoucí je také příliš brzké zaplavení porostu v několika po sobě jdoucích periodách, kdy puchýřka nestihne odplodit, či opakované příliš malé snížení hladiny. Potíže mohou nastat také při pozdním zaplavování porostů obnažených den, kdy dozrají konkurenčně silnější plevely (např. druhy rodů merlík, rdesno, dvouzubec, jetel), které v dalším cyklu mohou přerůst a vytlačit puchýřku. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán. 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Při snižování hladiny rybníka může dojít k ohrožení snůšek obojživelníků v rybníce. Optimální je snížit hladinu rybníka ještě před začátkem období rozmnožování - v březnu, v závislosti na průběhu jarních teplot a tím daném počátku doby rozmnožování obojživelníků. Pokud by přesto došlo k nakladení snůšek v blízkosti litorálních porostů a ty se kvůli následnému výraznému snížení hladiny ocitly na suchu, bylo by vhodné zajistit přenos žabích snůšek zpět do vodního prostředí. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Rekreace V blízkosti rybníka, který byl ještě v nedávné minulosti veden jako sportovní revír, se nachází rekreační a chatová oblast. Rybník je v letním období využíván ke koupání, bez vlivu na předmět ochrany. Rybniční hospodaření Z důvodu rekreace byl rybník převeden ze sportovního revíru na rybník chovný. Každoročně zde probíhá jarní výlov (březen), podzimní výlov se neprovádí. Chová se kapr K2 - K3. K pravidelnému snižování hladiny dochází v období jarního výlovu (v průběhu března), za jak dlouho je rybník na plné vodě, závisí na vydatnosti srážek během jara, zpravidla dojde k plnému napuštění rybníka v průběhu května až června. K záměrnému pozdržení napouštění rybníka v období duben - červen z důvodu výskytu PO nedochází. Podmínky vhodné pro výskyt předmětů ochrany (stanoviště 3130, puchýřka útlá) doposud nastávaly spíše náhodně a bez předchozího záměru

6 umožnit dokončení vývojového cyklu předmětů ochrany. Současný způsob hospodaření je ale v podstatě v souladu s nároky předmětů ochrany, tzn. nemá negativní vliv na PO. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Manipulační řády Číslo: Název: manipulační řád pro rybník Vidlák Datum schválení: Platnost: platnost MŘ je do jeho podstatné změny Poznámka: Název dokumentu: Obnova rybníka Vidlák v k.ú. Černíny povolení k nakládání s povrchovými vodami Ostatní dokumenty Platnost od: Platnost do: Poznámka: platnost dokumentu je na dobu existence vodního díla

7 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Péče o rybník K zabezpečení dostatečně velké populace puchýřky útlé a kvalitnímu rozvoji vegetace obnažených den je nutné, aby alespoň k částečnému obnažení dna docházelo minimálně jednou za 4-6 let (maximálně za 10 let) po dobu minimálně dvou měsíců na počátku vegetační sezóny (duben až červen). Do poloviny, nejpozději do konce července by stav vody v rybníce měl dosáhnout normální hladiny. Toto opatření zabrání uzrání nežádoucích ruderálních druhů rostlin, které by se při dlouhodobém vypuštění rybníka mohly namnožit a v dalších vegetačních cyklech ohrozit populaci puchýřky. Manipulace s vodou při nahánění rybníku je složitá a do velké míry závisí na klimatických podmínkách dané sezóny. Uvedené požadavky je třeba chápat jako určitý návod splnitelný za ideálních podmínek. Po dohodě s OOP jsou možné různé odchylky podle situace na rybníku. Na rybníku probíhá každoroční jarní výlov, pravidelně tedy dochází ke snižování hladiny. Na srážkových úhrnech každé sezóny závisí, za jak dlouho se rybník napustí. Puchýřka a další druhy společenstva letněných rybníků zpravidla stihnou v některém roce vyrůst a odplodit i během těchto každoročních cyklů. Doporučit lze každoroční monitoring, který by sledoval, zda došlo k výskytu PO a k dokončení jejich životních cyklů. V případě, že k výskytu a odpolození PO při běžném hospodaření nedojde, je třeba v pětiletých, maximálně desetiletých cyklech od posledního výskytu PO a dokončení životního cyklu v dostatečném rozsahu zajistit snížení hladiny rybníka v uvedeném intervalu. V takové sezóně s řízeným snížením hladiny by bylo vhodné sledovat stav porostu (zejména puchýřky) a v závislosti na tom, v jaké fázi životního cyklu se rostliny v porostu budou nacházet, zahájit napouštění rybníka. Pro úspěšnou reprodukci je nutné, aby k zatopení porostů došlo nejdříve v době, kdy puchýřka a další druhy odkvétají. Odkvétající rostliny jsou schopné dozrát pod vodou. Při dřívějším zatopení porost neodplodí a populace tak neposílí semennou banku ve dně. V případě hnojení a přikrmování není vhodné používat materiály, které obsahují klíčivá semena plevelů (např. ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli), heřmánkovec přímořský (Tripleurospermum maritimum), rdesna (Polygonum spp.), merlíky (Chenopodium spp.). Přijatelné je hnojení ve formě iniciační dávky hnojiva z prostoru hráze. Důležité je, aby nedocházelo k přihnojování v místech možného výskytu PO (např. mělkovodí) a dále je nutné, aby byla zachována průhlednost vodního sloupce alespoň 40 cm po celý rok. Při silném zazemnění nádrže je možné připustit částečné odbahnění s ponecháním vybrané části sedimentů jako zdroje diaspor. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Jiné opatření Kategorie opatření Jiné Cílový předmět ochrany 3130, Coleanthus subtilis (puchýřka útlá) 1887 Popis opatření Letnění rybníka, případně snížení hladiny v intervalu jednou za 4 až 6 let (maximálně za 10 let) tak, aby došlo k obnažení části s výskytem PO nebo celého dna rybníka. Vhodný interval 1 x za 5 let Kalendář pro management optimálně od začátku května do konce června, možné je v rozsahu duben až červenec, po dobu minimálně dvou měsíců Poznámka Pro úspěšnou reprodukci puchýřky je potřeba, aby k zatopení porostu došlo až v době, kdy puchýřka odkvétá, semena jsou potom schopna dozrát i pod vodou.

8 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN RYBKA, V. (2005). Metodika monitoringu evropsky významného druhu puchýřka útlá (Coleanthus subtilis). 8 s. RYBKA, V.; RYBKOVÁ, R.; POHLOVÁ, R. (2004). Rostliny ve svitu evropských hvězd: Rostliny soustavy NATURA 2000 v České republice. Vydání 1. Olomouc: Sagittaria. 87 s. ISBN TUROŇOVÁ, D.; LYSÁK, F. (2011). Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), metodika monitoringu. 3 s. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Kateřina Tremlová praha@nature.cz Zpracovatel: Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR C2 C4 EVL O OOP OP ZCHÚ PO SDO SO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Silně ohrožený druh červeného seznamu cévnatých rostlin ČR druh červeného seznamu cévnatých rostlin ČR vyžadující pozornost Evropsky významná lokalita druh ohrožený dle vyhlášky 395/1992 Sb. orgán ochrany přírody ochranné pásmo zvláště chráněného území předmět ochrany Souhrn doporučených opatření silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

9 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Rybnik_Vidlak_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU