Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Hodíškovský rybník CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Hodíškovský rybník CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Hodíškovský rybník Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2992 Rozloha (ha): 5,0387 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 489 nařízení vlády č.371/2009 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany PP Hodíškovský rybník - v návrhu. Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 5,0387 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost kraj Vysočina Dotčené obce Hodíškov Dotčená katastrální území Hodíškov 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Rybník Kroužek (Hodíškovský) o rozloze asi 3,3 ha leží 600 metrů severně od centra obce Hodíškov, v nadmořské výšce 580 m. Jedná se o průtočný rybník v mělkém údolí prameništní části Hodíškovského potoka. Břehy rybníka obklopují převážně olšové břehové porosty, na které navazují vlhké, rašelinné louky přecházející do sušších smilkových luk. Na severu přecházejí břehové porosty v drobnou olšinu a v jehličnatý les. Geologické podloží lokality tvoří metamorfity moldanubika, konkrétně pararuly. Z geomorfologického hlediska je území součástí provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská

3 vrchovina, celku Křižanovská vrchovina a podcelku Bítešská vrchovina. Lokalita leží na hranici okrsku Novoměstská pahorkatina a Bobrovská pahorkatina. Půdy na svahových zvětralinách tvoří pseudogleje, v blízkosti rybníka pomístně gleje. Biota Rybník Kroužek leží v kvadrantu 6462c středoevropského síťového mapování, ve fytogeografickém okrese 67. Českomoravská vrchovina. Makrofytní vegetace se v rybníku prakticky nevyskytuje s výjimkou ojedinělého okřehku menšího (Lemna minor) a závitky mnohokořenné (Spirodela polyrhiza). Daleko cennější je vegetace den letněných rybníků (M2.1) vyskytující se při občasném popuštění nebo vypuštění rybníka. Mimo hojný výskyt puchýřky útlé (Coleanthus subtilis) zde byla také nalezena kriticky ohrožená masnice vodní (Tillaea aquatica) a další běžnější druhy jako blatěnka vodní (Limosella aquatica), bahnička vejčitá (Eleocharis ovata) a ostřice šáchorovitá (Carex bohemica). Vzhledem ke změně technologie chovu ryb zde byla vyvinutá vegetace obnaženého dna naposledy zjištěna v roce V litorálech rybníka se ve fragmentech vyskytuje vegetace vysokých ostřic (M1.7) s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), zábělníkem bahenním (Comarum palustre) a rašeliníky (Sphagnum sp.). Na ni navazuje drobná rákosina (M1.1) s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis). Rybník zčásti lemují vlhké pcháčové louky (T1.5) přecházející do sušších podhorských smilkových trávníků (T2.3B). Z významných druhů zde roste všivec lesní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a pampeliška Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii), z dalších druhů např. ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a čertkus luční (Succisa pratensis). Podmáčená olšina vznikla náletem olše lepkavé (Alnus glutinosa) na bývalou vlhkou louku. Olše zde ve stromovém patře stále dominuje, v keřovém se vyskytuje vrba ušatá (Salix aurita) a krušina olšová (Frangula alnus). Z významných druhů se v podrostu vyskytuje zbytková sterilní populace vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a roztroušeně zábělník bahenní. Z fauny byly zkoumány jen některé skupiny živočichů. Z vodních ptáků byla zjištěna pouze na tahu ohrožená potápka malá (Tachybaptus ruficollis), v rákosových porostech pak strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). Pro vodní ptáky a ptáky hnízdící v litorálních porostech není rybník nijak významný. Ze skupiny obojživelníků zde žije početnější populace ropuchy obecné (Bufo bufo), slabé populace skokana krátkonohého (Rana lessonae) a skokana zeleného (Rana esculenta). Velmi vzácně byl nalezen také čolek obecný (Triturus vulgaris). Dříve se vyskytující významnější druhy jako kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebyly posledním průzkumem (2011) potvrzeny. Aktuální slabý výskyt obojživelníků je jednoznačně ovlivněn současným intenzivnějším rybářským hospodařením. Pestřejší druhové složení vykazuje skupina vážek, kdy byl doložen výskyt 18 druhů. Většina z nich se ale pravděpodobně na lokalitě nerozmnožuje, pouze sem zalétá. K zajímavějším druhům patří šidélko malé (Ischnura pumilio) a šídlo tmavé (Anax parthenope). Při průzkumu vodních měkkýšů byl potvrzen výskyt osmi druhů plžů a šesti druhů mlžů, kteří zde ale žijí jen ve slabých populacích. Bohatší společenstva vodních měkkýšů jsou vázána na severní litorální porosty a přítoky. Zde byla zjištěna hrachovka prosná (Pisidium milium), která není z širšího okolí známa.

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 3130 Název předmětu ochrany: Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Rozloha (ha): 0,4677 Relativní rozloha (%): 9,28 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Návrat ke stavu z doby vyhlášení: Prostřednictvím obnažování dna rybníka zajistit pravidelně se vyskytující vegetaci obnaženého dna s puchýřkou útlou a masnicí vodní. Druhy Název předmětu ochrany: puchýřka útlá Coleanthus subtilis Kód předmětu ochrany: 1887 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace 1000 jedinci 2 % p > 0 % dobré zachování populace je izolovaná dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Návrat ke stavu z doby vyhlášení: Prostřednictvím obnažování dna rybníka zajistit pravidelně se vyskytující, stabilní populaci puchýřky útlé. 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 3130 Název předmětu ochrany: Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Popis nároků předmětu ochrany: Jedná se o biotop M2.1 - vegetace letněných rybníků. Tu tvoří nízká nezapojená vegetace vyrůstající na okrajích vodních ploch a na dnech letněných rybníků. Vegetace je ohrožena zejména nevhodným rybničním hospodařením neletněním rybníků a nadměrným (a dlouhodobým) vápněním a hnojením. Nebezpečné je také plošné odbahňování rybníka. Jisté riziko dále představuje příliš časné napouštění rybníka, kdy hrozí, že semena zaplavených rostlin nestihnou dozrát a nedojde k doplnění semenné banky. Významným druhem obnaženého dna je kriticky ohrožená masnice vodní. Je to jednoletá (výjimečně krátce vytrvalá) bylina, která roste na jemnozrnném substrátu a kromě absence výskytu obnaženého dna je ohrožena nadměrným hnojením a vápněním rybníků. Vhodným management je letnění rybníků v intervalu 3 až 5 let (minimálně jednou za 5 až 8 let), a to v období od dubna do července, případně i v srpnu a září. Nejvhodnější termíny letnění rybníků jsou v intervalech dřívějšího extenzivního hospodaření na těchto typech vodních ploch, to znamená ve čtyřletém cyklu. V krajním případě je přípustné alespoň částečné spuštění hladiny, nejméně v délce 2 měsíců v rámci uvedeného vhodného časového intervalu. Pro kvalitní vývoj rostlinných společenstev letněných rybníků je mimořádně možný až šestiletý cyklus letnění. Kratší interval

5 letnění napomáhá rozvoji plevelných druhů (např. dvouzubce Bidens sp.) a omezení žádoucí cenné vegetace. V případě výskytu některých kriticky ohrožených druhů rostlin může být nahánění vody provedeno až po dokončení tvorby semen těchto vzácných druhů. Manipulace s vodou je dosti složitým prvkem a do velké míry závisí také na klimatických podmínkách dané sezóny, proto je nutné chápat celý návod jako určitý rámec, z něhož jsou možné po dohodě různé odchylky podle situace na rybníku. U silně zazemněných nádrží je možné připustit řízené a selektivní odbahnění s ponecháním vybrané části sedimentů jako zdroje diaspor. Druhy Název předmětu ochrany: puchýřka útlá Coleanthus subtilis Kód předmětu ochrany: 1887 Popis nároků předmětu ochrany: Puchýřka roste na pravidelně obnažovaných březích vod. Vyhledává jílovito-písčité až bahnité substráty v oblastech s kyselým podložím. Přirozeně jsou to široké nivy a delty řek se sezónně kolísajícím průtokem. Mimo tato stanoviště se může puchýřka v kulturní krajině udržet pouze díky specifickým režimům hospodaření na rybnících. Původně byly hlavními lokalitami klasicky letněné rybníky. V posledním století se těžiště výskytu přesunulo na plůdkové výtažníky, kde časté a dlouhodobé opakování výskytu obnaženého dna znamená vynikající podmínky pro puchýřku a další druhy společenstev obnažených den. Puchýřka se může objevit i na komorových rybnících, které se loví na jaře po přezimování ryb, nebo na rybnících, které jsou z nějakého důvodu během sezóny vypuštěny nebo mají pokleslou hladinu. Puchýřka má velmi krátkou vegetační dobu a životní cyklus trvá i méně než 60 dní. Obvykle klíčí jednorázově na jaře během dubna a již okolo poloviny června mívá zralá semena. Objevit se ale může kdykoli během sezóny při vypuštění rybníka. Pro úspěšnou reprodukci je nutné, aby k zaplavení porostů došlo nejdříve v době, kdy puchýřka odkvétá. Rostliny jsou totiž schopné dozrát i pod vodou. Při dřívějším zatopení puchýřka neodplodí a nedojde k posílení semenné banky. Je potřebné, aby alespoň 1 x za 5 let došlo k obnažení části nebo celého dna rybníka ve vegetační sezóně nejméně na dobu 2 měsíců. Produkce semen je obdivuhodná a přenos mezi rybníky v rámci rybničních soustav není problém. Semena si udržují mimořádně dlouhou dobu klíčivosti (snad i 10 let). Hlavní příčiny ohrožení je možné shrnout pod změnu technologie hospodaření na rybnících, resp. chovu kapra. Jedná se o pokles výskytu obnažených den v krajině (upuštění od tradičního letnění) a celková intenzifikace hospodaření (větší důraz na krmení a hnojení rybníků, zvyšování obsádek, celková eutrofizace). Nynější technologie odchovu kapřího plůdku je příznivá, přesto není vyloučené, že se do budoucna může pro puchýřku negativně změnit. Pro uchování druhu a vytvoření dostatečné zásoby semen je nejdůležitějším faktorem stav stanoviště podmíněný způsobem rybničního hospodaření. Výskyt obnažených den musí být pravidelný nebo alespoň občasný. Dnešní plůdkové rybníky podchycené jako evropsky významné lokality jsou solidním základem pro udržení druhu. Na plůdkových rybnících je třeba dodržovat již zavedený režim: kapří plůdek (K0) je v plůdkovém výtažníku nasazován zpravidla začátkem června do teplé mělké vody spuštěného rybníka. Postupně zaplavovaný porost je zdrojem potravy a úkrytem kapří drobotiny. Obvykle se rybník loví napřesrok na jaře (v dubnu), takže cyklus obnažených den bývá dvouletý. Hospodaření na rybníce podléhá mnoha faktorům a je často nemožné dostát termínům vždy a přesně. Srážek může být mnoho a rybník se naplní příliš brzy, srážky mohou být nízké a rybník nenateče ani do podzimu. Také množství odchovávaného plůdku se může v jednotlivých letech značně lišit vlivem přírodních podmínek, situace na trhu a strategie samotné rybářské organizace. U ostatních rybníků je třeba, aby byla alespoň jednou za pět let snížena hladina tak, aby došlo k obnažení části nebo celého dna rybníka, minimálně po dobu zhruba dvou měsíců ve vegetační sezoně (nejlépe při jejím začátku, optimálně od začátku května do konce června). V případě soustavy rybníků by bylo žádoucí, aby se letnění na rybnících střídalo. I puchýřce, resp. společenstvům s puchýřkou, prospívá určitá diverzita v přístupech k hospodaření; jen tak se udrží regionální rozdíly a jedinečné charakteristiky jednotlivých rybníků. Skutečným problémem je eutrofizace rybníků. Většina vynikajících lokalit jsou původně mezotrofní rybníky a je žádoucí rybníky po stránce trofie udržet nebo i vrátit zpět. Je třeba, abychom puchýřku chránili v celé paletě rostlinných společenstev, místo aby společenstva s puchýřkou směřovala k jedinému eutrofnímu typu 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán

6 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK V důsledku letnění rybníka může dojít ke konfliktu s ochranou obojživelníků. Druhy, které se rozmnožují brzy na jaře (ropuchy, hnědí skokani) mohou při jarním vypuštění rybníka přijít o vhodné prostředí k rozmnožování, příp. o své snůšky. Nicméně se tak neděje každoročně a rozmnožování je navíc umožněno v letech, kdy se rybník po vypuštění rychleji naplní (podmínkou ovšem je vhodné složení rybí obsádky, která larvy obojživelníků nezlikviduje viz dále). Pro minimalizaci škodlivého vlivu je důležité vypustit rybník co nejdříve po rozmrznutí ledu, než dojde k nakladení snůšek, optimálně v březnu a nejpozději do 10. dubna. Druhy obojživelníků, které se rozmnožují později (např. zelení skokani) letněním omezeni být nemusí, pokud nedojde k letnění úplnému a je v zápětí zahájeno pozvolné napouštění rybníka. Pozvolné napouštění může být zahájeno buď ihned nebo až od konce května v závislosti na typu výpustného zařízení rybníka. Postupným napouštěním vzniká prostor pro vývoj larev obojživelníků. Naopak při úplném letnění by o možnost rozmnožování v daném roce přišli. Za výše uvedených podmínek je letnění rybníka z pohledu ochrany obojživelníků akceptovatelné a nemělo by jejich populace poškodit. V případném střetu je nutné upřednostnit ochranu puchýřky útlé a vegetace obnaženého dna. V roce, kdy bude prováděno částečné letnění rybníka by bylo zároveň vhodné udržovat nižší rybí obsádku v množství max. do 400 kg kaprovitých ryb na hektar. Snížená rybí obsádka umožní rozvoj zooplanktonu a litorálních porostů a zároveň nebude vyvíjet nadměrný predační tlak, čímž budou zajištěny vhodné podmínky nejen pro obojživelníky, ale i pro vážky a jiné vodní bezobratlé. Obecně je nevhodný chov dravých druhů ryb, které se živí larvami obojživelníků. Z dravých ryb je vhodný jen candát do 1 roku věku a candát starší 3 let. Dále je zcela nevhodné namnožení okouna, který by měl být na rybníku co nejvíce potlačován. Taktéž nežádoucí je výskyt invazních a nepůvodních druhů ryb, jako je např. střevlička východní, karas stříbřitý a sumeček americký. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Rybník Kroužek vznikl pravděpodobně v 15. století, o způsobu hospodaření v tomto období nejsou žádné konkrétní informace. V druhé polovině 20. století na rybníku hospodařilo Státní rybářství a byl využíván jako plůdkový. Rybník byl po jarním výlovu ponechán do května spuštěný, poté začal být napouštěn s nasazeným kapřím plůdkem K0. Ryby byly krmeny a rybník byl v omezené míře hnojen. Tento způsob hospodaření byl jak pro puchýřku, tak vegetaci obnaženého dna zřejmě optimální. Po roce 2000 došlo ke změně majitele rybníka, který je i v současné době ve vlastnictví paní JUDr. Petry Ingmire PhD., LL.M. Na rybníku hospodařil do roku 2010 její otec Ing. Jiří Pejchal, od roku 2011 zde hospodaří její švagr Ing. Jiří Němec. Změna vlastníka znamenala také změnu hospodaření. Rybník není využíván jako plůdkový, ale slouží k chovu starších ročníků kapra a využíván je daleko intenzivněji. Nedochází již k pravidelnému výskytu obnaženého dna, voda je silně zakalená bez přítomnosti makrofyt a celý rybník pak bez vyvinutějších litorálních porostů. Od roku 2000 tedy došlo k výraznému zhoršení ekologického stavu rybníka, od roku 2004 nebyl zaznamenán výskyt obnaženého dna a nedošlo tak rozvoji cenné vegetace s puchýřkou útlou a masnicí vodní. Nástin skutečné rybí obsádky v letech dle informací ing. Pejchala je následující: 2007: násada ks K1, 23 ks kapr velký, 2 ks sumec 2008: násada ks K1 2009: výlov kg kapr, 18 ks kapr výslužka, 2 ks sumec, násada ks K1, 30 ks kapr velký, 2 ks sumec 2010: násada ks K1 2011: výlov kg kapr, 26 ks kapr výslužka, 2 ks sumec, násada ks K1, 15 ks kapr velký, 1 ks sumec; podzim 2011 výlov vyloveno navíc 400 kg okouna Rybník má od roku 2006 platný manipulační řád a povolení k nakládání s vodami. Na jeho základě vydal Krajský úřad Kraje Vysočina stanovisko k dotčení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí k záměru povolení k nakládání s povrchovými vodami a Manipulační a provozní řád vodní nádrže - rybník Kroužek (Hodíškovský), ve kterém konstatuje, že záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality. V Manipulačním řádu je uvedeno, že v prvním roce po nasazení kapra K1 bude udržována snížená hladina do odkvětu puchýřky (5 týdnů od druhého decenia května do třetího decenia června) a poté bude rybník postupně

7 napouštěn. V praxi k postupnému napouštění však nedochází, což je zdůvodňováno komplikovaným a technicky špatně řešeným vypouštěcím zařízením v podobě lopaty se šroubovicí utěsňující vypouštěcí potrubí z betonových trub DM 500 mm o délce 12,5 m. Podle hospodáře není možné ponechat pod lopatou škvíru, protože by již nešla zavřít. V Obecných podmínkách manipulace s vodou (součást manipulačního řádu) je uvedeno, že rybník má sloužit k produkci tržní ryby, s hlavní rybou kaprem. Násada K1 v počtu max ks/ha, tedy ks/rybník (v prvním roce násada K1 600 ks po 30 dkg a přerostlá násada z předcházejícího roku 360 ks, což znamená na konci druhého roku celkem v rybníce kg ryb) znamená v přepočtu cca min. 735 kg ryb/ha. Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (platnost ) spočívala v aplikaci krmiv v množství do 50kg/ha denně (ročně do kg/ha) a aplikaci chlorového vápna na dezinfekci krmiště na doporučení veterináře. Nebylo povoleno hnojení chlévskou mrvou. V dubnu 2011 vydal Krajský úřad Kraje Vysočina stanovisko k dotčení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí k záměru povolení k nakládání s povrchovými vodami na rybníku Hodíškovském, ve kterém konstatuje, že nelze vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu z důvodu nedoložení způsobu předpokládaného hospodaření. V září 2011 vydal Krajský úřad Kraje Vysočina rozhodnutím závazné stanovisko k povolení použití závadných látek a zároveň výjimku ve smyslu zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů (puchýřka, masnice, obojživelníci). V něm uvádí, že množství rybí obsádky nesmí druhý rok po nasazení přesáhnout 700 kg/ha, nebude nasazován amur bílý a dravé ryby starší jednoho roku. Aplikace krmiv je přípustná do max kg/ha ročně. Vápnění pouze dezinfekční v případě výskytu onemocnění v podobě aplikace chlorového vápna v max. množství 10 kg/ha pouze na vodní hladinu. Bude vedena evidence o termínu vypuštění rybníka a délce trvání. Zakazuje se vysazovat divoké kachny. Současné dvouhorkové hospodaření s vyšší násadou kapra K1, kdy v potřebném období nedochází k výskytu obnaženého dna, je pro puchýřku i ostatní vegetaci obnaženého dna nevhodné. Hlavním problémem je přitom nepřítomnost letnění, bez něhož je výskyt puchýřky, masnice vodní a ostatních druhů obnaženého dna vyloučen. Také vyšší rybí obsádka a intenzivnější rybářské hospodaření mohou z dlouhodobého hlediska vegetaci letněného dna poškodit. V delším horizontu by potenciálně mohlo dojít k hypertrofizaci rybníka a škodlivým změnám charakteru dna. S intenzivnějším chovem ryb je také spojený zákal vody, absence zooplaktonu a malý rozsah litorálních porostů které mohou škodit některým dalším organismům, zejména obojživelníkům a vážkám, a zvýšená predace larev obojživelníků. Okolní louky byly v minulosti pravidelně koseny. V posledních desetiletích byly vlhké partie ponechány bez obhospodařování a zarostly olšinou. Kosená doposud zůstala louka na severozápadním okraji rybníka a kulturní louka ležící východním směrem. Orná půda se v blízkém okolí vyskytuje jen okrajově a rybník nijak neovlivňuje. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Manipulační řády Číslo: ŽP/775/06/MB-5 Název: Manipulační a provozní řád vodní nádrže - rybníka "Kroužek", k. ú. Hodíškov Datum schválení: Platnost od: Poznámka: Odbor životního prostředí Městského úřadu Žďár nad Sázavou. Vypracoval Ing. Jiří Havel, říjen 2005; platnost po dobu životnosti stavby Další dokumenty Název: Povolení k nakládání s vodami Platnost od: Poznámka: Odbor životního prostředí Městského úřadu Žďár nad Sázavou, ŽP/775/06/MB-5. Platnost po dobu životnosti stavby. Název: Projektová dokumentace skutečného provedení stavby Rybník "Kroužek", k. ú. Hodíškov Platnost: - Poznámka: Vypracoval Ing. Jiří Havel, říjen 2005

8 Název: Rozhodnutí - vydání závazného stanoviska k použití závadných látek a povolení výjimky podle 49 a 50 zákona o ochraně přírody a krajiny na rybníce Hodíškovský Platnost od: Poznámka: Vydal KÚ Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, ČJ KUJI81268/2011 Název: Rozhodnutí o povolení výjimky z ustanovení 39 odst. 1 Vodního zákona pro použití látek ke krmení ryb podle 39 odst. 7 Platnost od-do: Poznámka: Vydal KÚ Kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství, ČJ KUJI93486/2011 Název: Stanovisko k dotčení EVL a ptačích oblastí pro posouzení záměru vydání "Povolení k nakládání s povrchovými vodami a Manipulační a provozní řád vodní nádrže - rybníka Kroužek (Hodíškovský)" Platnost od: Poznámka: Vydal KÚ Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, ČJ KUJI5173/2006 Název: Stanovisko k dotčení EVL a ptačích oblastí pro posouzení záměru vydání "Povolení k nakládání s povrchovými vodami na rybníku Hodíškovském" Platnost od: Poznámka: Vydal KÚ Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, ČJ KUJIP0088J8D

9 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Pro ochranu puchýřky a vegetace letněného dna je zásadní způsob rybářského hospodaření, který je v současnosti nevyhovující (viz kapitola 2.5). Od roku 2004 podle našich informací nedošlo k výskytu obnaženého dna na vypuštěném nebo popuštěném rybníku ve vhodném období roku, a tím pádem se zde vegetace obnaženého dna s puchýřkou nerozvinula. Pro jejich další zachování je nezbytně nutné co nejdříve (ideálně už na jaře roku 2013) obnovit letnění rybníka. Z hlediska puchýřky a ostatních druhů obnaženého dna je klíčové zejména pravidelné letnění rybníka. Protože poslední zaznamenané letnění proběhlo před osmi lety (v roce 2004), a navíc při něm došlo k příliš brzkému zaplavení rozvíjejícího se společenstva letněného dna (Lysák, 2004), hrozí, že semenná banka vzácných rostlin už může být značně omezená a životaschopná semena se mohou nacházet jen v některých partiích dna. Proto doporučujeme provést první letnění ve větším rozsahu. Ideální je rybník v tomto případě zastavit až 30. června. Toto jednorázové kompletní a dlouhodobější letnění je sice v rozporu s ochranou vodních živočichů (viz kapitola 2.4). Vzhledem k hrozbě zániku předmětu ochrany EVL je však prioritou ochrana puchýřky a vegetace letněného dna. Ukazatelem dobrého stavu vegetace přitom může být masnice vodní, která je patrně nejcitlivějším druhem z hlediska předčasného zaplavení - první semena masnice dozrávají totiž až tři měsíce po vyklíčení rostlinky (Šumberová, in prep.). Masnice je přitom zranitelným druhem vegetace letněných rybníků. Podle vyhlášky 395/1992 Sb. je kriticky ohrožená, a v rámci střední Evropy jsou naše populace nejvýznamnější (Čeřovský et al. 1999). Pokud dojde k bohatému rozvoji vegetace letněného dna s puchýřkou útlou i masnicí vodní, je možné následně letnit částečně podle pokynů v předchozím odstavci. Pokud se vegetace letněného dna dostatečně nerozvine, bude nutné o dalším postupu rozhodnout po dohodě s odborným orgánem ochrany přírody podle aktuálního stavu porostů. Současné výpustní zařízení typu stavidla neumožňuje dostatečnou manipulaci s hladinou a silně omezuje možnost potřebného obnažování dna při jiném než plůdkovém hospodaření. Proto doporučujeme jeho výměnu za klasický požerák s možností regulace výšky hladiny. Optimální rybářské hospodaření je jednohorkové či dvouhorkové plůdkového hospodaření s násadou váčkového plůdku, se startovací dávkou chlévské mrvy a mírným přikrmováním. Alternativou plůdkového režimu může být extenzívní až polointenzivní chov obsádky jiných druhů ryb mimo ryby býložravé (vhodný je např. i generační lín na výtěr) a krmením a hnojením v přiměřené výši. Každopádně je nutnou podmínkou pravidelné letnění dna. Nejvhodnější je vypouštění rybníka v časném jaru (nejpozději v dubnu) následované pozvolným napouštěním. Alespoň částečně letnit je třeba jednou za dva až tři roky. Minimálně jednou za čtyři roky přitom musí proběhnout alespoň částečné letnění tak, aby ještě 15. června byla obnažena nejméně třetina dna (1,1 ha). Tato část dna má v daném roce zůstat v období od dubna do června souvisle obnažená po dobu minimálně 2 měsíců. S ohledem na rozmnožování obojživelníků a vodního hmyzu doporučujeme pouze částečné letnění rybníka (blíže viz kapitola 2.4), které je pro zajištění ochrany puchýřky útlé a ostatních druhů obnaženého dna postačující. Vyšší rybí obsádka a intenzivnější rybářské hospodaření mohou z dlouhodobého hlediska působit na vegetaci obnaženého dna negativně. Pokud by byla rybí obsádka trvale zvýšená, mohlo totiž postupně dojít k hypertrofizaci rybníka a škodlivým změnám charakteru dna. Proto doporučujeme udržovat rybí obsádku do 500 kg ryb/ha (tj kg/rybník) při výlovu, nebo alespoň výši obsádky střídat tak, aby vysokou obsádku střídala nejméně jednou za čtyři roky obsádka velmi nízká. Tuto nízkou obsádku bude nejlépe spojit s letněním rybníka. Po letnění doporučujeme ponechat rybník do podzimu buď bez násady, anebo použít jen lehkou násadu K1 do kusů /ha (tj ks/rybník) nebo K2 do 80 kg/ha (tj. do 265 kg/ha), případně tomu odpovídající množství jiných druhů ryb. Pokud budou v rybníce při částečném letnění ponechány starší ročníky ryb, je třeba výši násady adekvátně snížit tak, aby celková výše rybí obsádky na konci léta nepřesáhla kg/ha (tj kg/rybník). Pokud by se v budoucnosti ukázalo, že při uvedené intenzitě hospodaření není kvalita vody dostatečná a dochází k eutrofizaci dna, bude třeba výši rybí obsádky snížit. Chov dravých druhů ryb je z hlediska puchýřky a vegetace obnažených den možný, hrozí však konflikt s ochranou obojživelníků (blíže viz kap. 2.4).

10 Použití tzv. závadných látek podle 39 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, tj. krmiv, hnojiv a chemických preparátů, by se mělo řídit chystaným plánem péče. Z hlediska nároků předmětů ochrany je nevhodné zejména použití anorganických hnojiv, nadměrné hnojení organickými hnojivy a plošné vápnění na dno vypuštěného rybníka. Hnojit tedy lze v zásadě jen při násadě váčkového plůdku chlévskou mrvou v množství do 400 kg/rok (tj kg/rybník/rok). Krmit lze obilovinami, luštěninami a těstovinami v maximálním množství do kg/ha/rok (tj kg/rybník/rok). Na pokyn veterináře je v případě nutnosti možno dezinfekčně vápnit chlorovým vápnem krmiště a loviště rybníka. Aplikace manganistanu draselného je možná jen na doporučení veterinárního lékaře. Jiné chemické látky (herbicidy, algicidy, insekticidy atd.) by neměly být používány. Odbahňování rybníka je z hlediska ochrany puchýřky a vegetace letněného dna nežádoucí. Prozatím není ani potřebné. Pokud by došlo k silnému zabahnění či zazemnění rybníka, je možné výjimečně provést řízené odbahnění s ponecháním vybrané části usazenin jako zdroje diaspor. Zcela nepřípustné je však odstranění bahna na celé ploše rybníka naráz. Odbahňování rybníka je vždy nutné projednat s orgány ochrany přírody. Na rybníce ani v jeho březích nedoporučujeme vypouštění ani přikrmování divokých nebo polodivokých kachen. Kromě přímých vlivů kachen (pastva na porostech, sešlap, eutrofizace) je problematické i krmení zadinami. To může vést k zavlékání semen agresivních plevelů, která přežívají ve vodě a tyto plevele pak mohou konkurovat puchýřce i ostatním druhům obnaženého dna. O průběhu rybářského hospodaření budou vedeny záznamy, zahrnující veškeré údaje o způsobu, množství a době aplikace tzv. závadných látek, o velikosti a druhovém složení rybí obsádky a zejména o manipulaci hladinou: datum vypouštění a zastavení rybníka a evidence let kdy došlo k letnění plochy nejméně 1/3 dna (tj. asi 1,1 ha) minimálně do 15. června. Tyto záznamy budou na vyžádání předloženy orgánu ochrany přírody. Případné odchylky z výše uvedených pravidel rybářského hospodaření jsou možné pouze v odůvodněných případech a na základě souhlasu orgánu ochrany přírody. Vhodná péče o pozemky kolem rybníka by měla vycházet z připravovaného plánu péče. Zahrnuje pravidelné kosení lučních porostů, péči o olšové porosty podél rybníka, částečné vykácení olšiny ve zhlaví rybníka a obnova rašelinné louky s jejím následným kosením. Pro snížení zastínění letněného dna, lepší návaznost na okolní biotopy a pro celkové zlepšení biotopů je vhodné prořezávat břehové porosty olší a vrb. Prokácené porosty dále doporučujeme v přibližně desetiletém intervalu prosvětlovat a při prořezávce ponechávat výstavky a pařezy k tvorbě nových výmladků. Z hlediska ochrany přírody je na loukách sousedících s rybníkem obecně nežádoucí nadměrné hnojení, rozorávání, odvodňování a zalesňování. 3.2 Navrhovaná opatření Nejsou navrhována.

11 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Beran L. (2011): Vodní měkkýši vybraných EVL (rybníky) na Vysočině EVL Hodíškovský rybník. KÚ Kraje Vysočina, Odbor životního prostředí, Jihlava. CENIA, Česká informační agentura životního prostředí: Národním geoportál pro poskytovatele dat a služeb mapové služby [online]. CENIA: [srpen 2012]. <://geoportal.gov.cz/web/guest/home/>. Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava. Český úřad zeměměřičský a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální [říjen 2012]. < Hálková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura In: Planeta XII, 3/2004 druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Chytrý M., et al. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vydání. AOPK ČR, Praha. Lysák F. (2004): Radešínská Svratka (J0213), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha]. Marhoul P., Turoňová D. (eds.) (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Metodika AOPK ČR, Praha. Pokorný J. (2011): Inventarizační průzkum obojživelníků (Amphibia), ptáků (Aves) a vážek (Odonata) v EVL CZ Hodíškovský rybník. KÚ Kraje Vysočina, Odbor životního prostředí, Jihlava. Rešlová A. (2011): Botanický průzkum EVL Rychtářský rybník. KÚ Kraje Vysočina, Odbor životního prostředí, Jihlava. Rešlová A., Pokorný J. (2011): Plán péče o přírodní památku Hodíškovský rybník na období (návrh). KÚ Kraje Vysočina, Jihlava. Rybka V., Rybková R., Pohlová R. (2004): Rostliny ve svitu evropských hvězd. Rostliny soustavy NATURA 2000 v České republice. Sagittaria, Olomouc. Šumberová K. (in prep., únor 2011): Texty ke druhům druhé verze Červeného seznamu [online]. Česká botanická společnost při Jihočeském muzeu, Jihočeská pobočka České botanické společnosti při Jihočeském muzeu. [květen 2012]. < 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod Zpracovatel: Mgr. Jana Matrková zdarvrch@nature.cz Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod Zpracovatel: Mgr. Josef Komárek Organizace: AOPK ČR, Správa CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY a krajské středisko Havlíčkův Brod Zpracovatel: Mgr. Jaromír Maštera Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL K0 K1 K2 OP ZCHÚ Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita Váčkový plůdek kapra Kapří plůdek do věku 1 roku Kapří násada do věku 2 let ochranné pásmo zvláště chráněného území

12 PP SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK přírodní památka Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

13 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Hodiskovsky_rybnik_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ