SCÉNÁŘE VÝVOJE POLITICKO-BEZPEČNOSTNÍHO PROSTŘEDÍ Z POHLEDU ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY:

Transkript

1 SCÉNÁŘE VÝVOJE POLITICKO-BEZPEČNOSTNÍHO PROSTŘEDÍ Z POHLEDU ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY: Metodologie výzkumného projektu think-tanku Evropské hodnoty Základní charakteristika výzkumného projektu Think-tank Evropské hodnoty iniciuje výzkumný projekt, který má za cíl definovat možné scénáře vývoje politického a bezpečnostního prostředí z pohledu zájmů České republiky v letech 2016 až Cílem výzkumu je identifikovat události, faktory a rozhodnutí, které v nejbližších třech letech budou mít s velkou pravděpodobností zásadní dopad na životní a strategické zájmy České republiky. Výzkum se nikoli metodologicky, nicméně částečně obsahovým zaměřením podobá scénářům vývoje mezinárodního bezpečnostního prostředí 1 publikovaných pražským Ústavem mezinárodních vztahů a nedávno zveřejněným indexem globálních rizik časopisu The Economist 2. Rovněž výzkum zčásti vychází z pravidelných desetiletých prognóz, které každých pět let publikuje americká soukromá konzultační zpravodajská agentura Stratfor, zejména prognózy na roky a zatím aktuální prognózy na roky Obsahově relevantní je i knižní publikace s hlubším záběrem od zakladatele Stratforu George Friedmana, The Next Decade 5, která se však zabývá především vztahy Spojených států s jinými aktéry do konce aktuálního desetiletí. Možnými alternativními scénáři bezpečnostních výzev v evropských metropolích přichází německá bezpečnostní agentura Z_punkt 6. Americká Rada pro národní bezpečnost každé čtyři roky publikuje výhled bezpečnostního prostředí na nejbližších cca 15 let, který předloží nově zvolenému prezidentovi. Poslední studie vyšla v roce Konečně, Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 publikovaný v roce 2015 Ministerstvem obrany ČR 8 obsahuje důležité předpokládané střednědobé trendy přímo se týkající obrany a bezpečnosti ČR z hlediska činnosti ozbrojených sil ČR. Vojenské rozhledy následně publikovaly reakci a doplnění těchto trendů v rámci řešení projektu Scénáře strategických šoků: budoucí prostředí veřejných politik (TD020083), podpořeného Technologickou agenturou České republiky 9. Za neopomenutelný vstup do problematiky považujeme i výstupy Střediska bezpečnostní politiky UK. V českém prostředí považujeme za stěžejní pramen kreativního a konstruktivního přemýšlení o budoucnosti publikaci Riziková budoucnost: Devět scénářů vývoje české společnosti kolektivů autorů pod vedením Pavla Friče a Arnošta Veselého 10. Kolekce textů pracuje s různými alternativními scénáři, které stavějí na aktuálních trendech ve veřejném životě. Texty vznikly v roce 2009 a některé se pozoruhodně přiblížily současné situaci, včetně ohrožení jednoty EU a gradace sociálního napětí ve spojení s nástupem extremismu. Všechny scénáře jsou ve stylu beletristickém a metodologie jejich tvorby byla spíše volná přesto se jim nedá upřít unikátnost a přínos i pro další činnost s hlubšími inferenčními ambicemi. Cílem výzkumu je identifikovat faktory v podobě událostí, trendů či rozhodnutí, které budou mít dopad na zásadní zájmy ČR. Výstupem projektu budou scénáře pravděpodobného vývoje, jež mají ukázat policy-makerům, které zásadní rozhodnutí a faktory mohou mít v následujících třech letech zásadní dopad na politicko-bezpečnostní prostředí. Na základě výsledků výzkumu budou později think-tankem Evropské

2 hodnoty formulována doporučení pro české elity, jaká rozhodnutí by měly v nejbližších měsících a letech přijímat, aby byly ochráněny zásadní zájmy státu definované v Bezpečnostní strategii ČR a dalších strategických dokumentech. Scénáře budoucího vývoje jako výstup studie Konečným výstupem studie bude množina několika scénářů, které budou popisovat vývoj politické, bezpečností, společenské, příp. ekonomické situace v Evropě a které budou mít dopad na bezpečnostní zájmy České republiky. Volba metodologie studie má za cíl dovést výzkumný tým k formulaci scénářů splňujících nároky na kvalitní scénáře. Takové scénáře jsou: o hodnověrné a přesvědčivé o vnitřně konzistentní a logické, o dostatečně zajímavé a inspirující s cílem ovlivnit rozhodování (užitečný základ pro strategie a vize), o kreativní (neprodlužují mechanicky současný stav do budoucnosti), o stručné, ale propracované, o zaměřené na určitý problém, ale obsahující vnější kontext (tj. zaměřenost i komplexnost), o jasné a transparentní v předpokladech, na kterých stojí, o odpovídají danému účelu (podněcování diskuse, tvorba strategií atd.). 11 Dle typologie scénářů budoucnosti, jak ji popisuje Arnošt Veselý ve zmiňované publikaci Riziková budoucnost, se bude jednat o scénáře normativní jejich důsledky budou poměřovány s definovanými státními zájmy ČR. Tyto zájmy samotné pak stojí na hodnotách západní liberální demokracie, hodnot právního státu a ochrany lidských práv. Příznivost či nepříznivost scénářů bude hodnocena na základě těchto zájmů a hodnot. Dále se bude jednat o explorační scénáře, které odpovídají na otázku co by se mohlo stát? a o explorační scénáře externí, které si kladou otázku co se může stát ve vývoji externích faktorů?. Explorační scénáře prozkoumávají možné budoucí situace a vývoj, a to zpravidla z odlišných perspektiv. Z těchto důvodů je zpravidla zpracováváno několik scénářů, aby bylo možno zachytit celou škálu možných budoucností. 12 Delfská metoda jako výzkumný design Tzv. metoda Delphi (neboli delfská metoda) byla vyvinuta v 60. letech kalifornským výzkumným týmem RAND 13. Má za cíl zapojit do výzkumu přední odborníky na danou problematiku, ale zároveň předejít potenciálním problémům spočívajícím v groupthink chování, tedy například v silnější hlas přehlušující ostatní, ve vzájemné osobní interakci účastníků výzkumu, či jejich rivalitě. Cílem je vytvořit debatu s určitým stupněm konsensu, a to nezávisle na osobnostech expertů. Proto je delfská metoda založena na dálkovém dotazníkovém šetření, které je anonymní, ale zároveň zajišťuje zpětnou vazbu. Žádný z účastníků výzkumu nezná jména ostatních účastníků, a v rámci zpětné vazby bude znát postoje ostatních pouze zcela anonymně. Postup spočívá v rozeslání dotazníků účastníkům výzkumu, kteří v prvním kole formulují své vstupní pozice, z nichž zpracovatel vytvoří souhrn, který poté zašle účastníkům, aby k jednotlivým výsledkům zaujali stanoviska a provedli komentáře a doplnění. Delfský výzkum typicky obsahuje

3 tři až čtyři jednotlivá dotazníková šetření (neboli kola). Po posledním z nich by mělo být dosaženo přibližného konsensu či syntézy pohledů pod taktovkou zpracovatele 18. Výběr účastníků výzkumu Experti přizvaní k participaci na výzkumu pochází z akademické, státní i nevládní sféry, a patří mezi ně současní či bývalí zaměstnanci silových rezortů, rozvědek, obranných složek, soukromých bezpečnostních agentur, univerzitní pedagogové, výzkumníci a analytici. Mezi přizvané instituce patří Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Oddělení udržitelného rozvoje Úřadu vlády ČR, Univerzita obrany, Policejní prezidium, Policejní akademie ČR, Generální štáb Armády ČR, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství. Obvyklý počet účastníků delfského výzkumu je 15 až 35 osob, s tím, že návratnost, neboli počet expertů, kteří budou se zpracovatelem spolupracovat, bývá mezi 35 a 75 procenty. Think-tank Evropské hodnoty plánuje oslovit na 100 respondentů, kteří byli vybráni na základě své expertízy, znalostí a důvěryhodnosti. Klíčová je expertíza v oblasti bezpečnostní politiky, resp. v oboru politologie, mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií, sociologie, nebo ekonomie. Během výzkumu nebudou experti znát identitu těch ostatních. Celý proces je neveřejný a vstupy účastníků ani jejich konkrétní specifická průběžná stanoviska nebudou nikdy zveřejněna. Metodologie a jednotlivé kroky a fáze výzkumného projektu Výzkum využívá standardního delfského výzkumného postupu, jak jej definoval a aplikuje výzkumný tým RAND 19. Metoda je adekvátně přizpůsobena specifikům tohoto výzkumného projektu, jeho cílům a možnostem. První fáze Výzkumný tým think-tanku Evropské hodnoty vytvoří seznam zájmů ČR na základě Bezpečnostní strategie ČR, případně ostatních aktuálně platných a relevantních strategických dokumentů ČR. Vznikne tak seznam zájmů ČR, obsahující životní, strategické a další významné zájmy. Životními zájmy jsou: (1) zajištění suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR a (2) zachování všech náležitostí demokratického právního státu včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel. Druhá fáze první dotazníkové kolo Respondenti budou osloveni em a požádáni o souhlas a závazek účastnit se projektu. Vyplněním prvního dotazníku respondent s účastí souhlasí. První dotazník bude obsahovat seznam zájmů ČR. Každému z nich bude položena otázka: Dle vašeho odborného úsudku, na jakých nutných podmínkách - faktorech stojí naplnění každého z uvedených zájmů ČR?

4 Legenda: Stručně definujte 3-5 takových faktorů u každého z uvedených zájmů ČR a dle uvážení je upřesněte či zdůvodněte. Za podmínku považujeme ekonomický, sociální, technologický, environmentální, politický, institucionální, právní či bezpečnostní faktor, který je nezbytný k naplnění daného zájmu ČR. Vyplnění dotazníku respondentovi zabere 15 až 30 minut, v závislosti na množství faktorů a podrobností, které se rozhodne respondent uvést. Technické provedení: Na webu think-tanku Evropské hodnoty bude vytvořena neveřejná sekce, do níž dostanou účastníci individualizovaný přístupový odkaz. Žádné další informace nebudou požadované, v zájmu zajištění anonymity. Kromě textových polí bude stránka obsahovat pouze tlačítko pro odeslání odpovědí. Třetí fáze Výzkumný tým vyhodnotí všechny odpovědi od jednotlivých účastníků, kteří se rozhodli participovat. Pro participanty nebude zřejmé, které faktory se opakovaly a které navrhl třeba jen jeden z nich. Zpracovatel si vyhrazuje právo sloučit obsahově podobné faktory na základě tematické podobnosti do jednoho zastřešujícího bodu a v případě velkého rozporu s cíli projektu vyloučit ty, které se jej netýkají. Výzkumný tým z uvedených odpovědí vybere cca 10 nejdůležitějších faktorů na základě jejich relevance a předpokládané závažnosti. Vznikne tak Seznam nejzávažnějších faktorů. Čtvrtá fáze Výzkumný tým rozpracuje Menu nejzávažnějších faktorů tím způsobem, že ke každému faktoru navrhne cca 5 možných variant jeho vývoje (např. ekonomického výkonu eurozóny, nebo politické situace v Německu). Vznikne tak Seznam nejzávažnějších faktorů s možnostmi vývoje. Pátá fáze druhé dotazníkové kolo Respondenti obdrží Seznam nejzávažnějších faktorů s možnostmi vývoje. Bude jim položena otázka: Dle vašeho odborného úsudku, které možnosti vývoje do dubna 2019 u každého z uvedených faktorů jsou nejpravděpodobnější? Legenda: Ke každé možnosti vývoje doplňte procentuální pravděpodobnost. V případě, že shledáte, že daný faktor může mít i jinou možnost vývoje, uveďte ji prosím v textovém poli spolu s jakýmikoli jinými komentáři (nepovinné).

5 Vyplnění dotazníku respondentovi zabere asi 10 minut, případně 20 minut v případě, že se rozhodne uvést podrobnosti. Šestá fáze Výzkumný tým vyhodnotí odpovědi a na základě kombinace nejpravděpodobnějších možností vývoje nejzávažnějších faktorů zformuluje cca 3-5 možných scénářů vývoje. Sedmá fáze třetí dotazníkové kolo Respondenti obdrží seznam možných scénářů vývoje a budou požádáni o ohodnocení pravděpodobnosti jejich naplnění. Dle vašeho odborného úsudku, které z navržených scénářů jsou nejpravděpodobnější? Legenda: Ke každému scénáři doplňte procentuální pravděpodobnost naplnění. V případě jakýchkoli připomínek a komentářů v daném scénáři, uveďte je v textovém poli (nepovinné). Vyplnění dotazníku respondentovi zabere asi 10 minut, případně 20 minut v případě, že se rozhodne uvést podrobnosti. Osmá fáze Výzkumný tým finalizuje scénáře dle pravděpodobnosti jejich naplnění a závažnosti dopadu na zájmy ČR v případě jejich naplnění. Současně identifikuje klíčové momenty jednotlivých scénářů, na které by se měla zaměřit pozornost vlády ČR s ohledem na možnost ovlivnění vývoje. 1 Scénáře světové politiky. Ústav mezinárodních vztahů [online]. Dostupné z: 2 Global Forecasting Service. The Economist Intelligence Unit [online]. Dostupné z: 3 Decade Forecast: Stratfor [online]. Dostupné z: Decade Forecast: Stratfor [online]. Dostupné z: FRIEDMAN, George. The Next Decade. Doubleday, STEINMÜLLER, Karlheinz. Future Dimensions of Public Security: Security 2025 Four Scenarios. Z_Punkt Dostupné z: 7 National Intelligence Council, Global trends 2030 alternative worlds: a publication of the National Intelligence Council. December 2012: National Intelligence Council, Dostupné z: Studie, kromě jiného, uva di i cťyři možné scénáře budoucího vývoje. Kromě nejlepšího scénaŕě (USA, Evropa a Čína společně uhasí konflikty v jižní Asii a budou spolupracovat i na řešení problémů a globální ekonomika do roku 2030 vzroste na dvojnásobek) lze podle ostatních scénářů usoudit, že bezpečnostních hrozeb bude v porovnaní se soucǎsným stavem spíše přibývat. Zvláště nejhorší scénář (Vzroste možnost mezistátních konfliktů, především v Asii. Eurozóna se rychle rozpadne a uvrhne Evropu do recese. Energetická revoluce USA se neprojeví a dojde k útlumu hospodářské obnovy) muže být varující výzvou. 8 Dlouhodobý výhled pro obranu Ministerstvo obrany České republiky [online]. Dostupné z: v hled_pro_obranu_2030.pdf viz zejm. s. 6 a 7

6 9 STEJSKAL, Libor. Jak daleko vidí Dlouhodobý výhled pro obranu 2030?, Vojenské rozhledy, 2015, roč. 24 (56), č.4, s Dostupné z: Článek formuluje na pět set dílčích trendů rozdělených do osmi tématických množin: geopolitika, konflikty, urbanizace, populace, technologie, identita a sociální struktury, životní prostředí a ekonomika. 10 FRIČ, Pavol a Arnošt VESELÝ (eds.). Riziková budoucnost: Devět scénářů vývoje české společnosti. Praha: Matfyzpress, ISBN Dostupné také z: dlouha.pdf. 11 VESELÝ, Arnošt. Metoda psaní scénářů budoucnosti. in: FRIČ, Pavol a Arnošt VESELÝ (eds.). Riziková budoucnost: Devět scénářů vývoje české společnosti. Praha: Matfyzpress, ISBN Dostupné také z: s tamtéž. s Delphi Method. RAND Corporation [online]. Dostupné z: Stránka obsahuje také přehled všech výzkumů RAND, které delfskou metodu v té či oné míře aplikovaly. 14 LINSTONE, Harold A. a Murray TUROFF. The Delphi Method: Techniques and Applications Dostupné také z: 15 HSU, Chia-Chien a Brian A. SANDFORD,. The Delphi Technique: Making Sense Of Consensus. Practical Assessment, Research & Evaluation. (Volume 12, Number 10, August 2007). Dostupné z: 16 GORDON, Theodore J. The Delphi Technique: Making Sense Of Consensus. Futures Research Methodology Version: The Millennium Project. Dostupné z: 17 Delphi Method. UNIDO Technology Foresight Manual, Volume Dostupné z: 18 NEKOLOVÁ, Markéta. Metoda Delphi (Delphi Method). POTŮČEK, Martin. Manuál prognostických metod. Slon, 2006, s Delphi Method. RAND Corporation [online]. Dostupné z: