Prognózování navržených opatření

Transkript

1 Prognózování navržených opatření Metody tvorby politik Fáze policy analysis 1. Definování problému; 2. Stanovení cílů a hodnotících kritérií; 3. Identifikace možných opatření; 4. Prognóza různých opatření; 5. Výběr mezi variantami; 6. Monitorování a evaluace výsledků zvolené politiky. 1

2 Prognózování výsledků politik Typy budoucnosti Typy prognózování. Extrapolační prognózování Teoretické prognózování Usuzovací a intuitivní prognózování Metody prognózování Metoda scénářů. Delfská metoda Literatura Veselý, Arnošt, Nekola, Martin (Ed.) Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: SLON. Kapitola 11. Potůček, M. (Ed.) Manuál prognostických metod. Praha: SLON. Dunn, W Public Policy Analysis: An Introduction, 3 rd ed. Upper Saddle River, NJ: Prentice Hall 2

3 Proč se zabývat budoucností? Proč se zabývat budoucností? Veřejná politika je o budoucnosti, ne o minulosti nebo přítomnosti. Teprve budoucnost ukáže úspěch či naopak selhání námi navržených veřejných politik. Budoucnost se dotýká každého, protože v ní strávíme zbytek svých životů. Nicholas Rescher (1998) 3

4 Uplatnění prognózování v MTP - Ax ante hodnocení opatření: jaké jsou pravděpodobné důsledky jednotlivých opatření - Neočekávané důsledky vybraných opatření (co by se mohlo stát) Co to je prognózování? 4

5 Prognózování Prognózování (forecasting) = systematické shromažďování poznatků, zkušeností a představ o budoucnosti, získaných racionálními postupy a logickými úvahami a formulování výpovědí o možných variantách vývoje. Prognóza (forecast) = systematicky odvozená a co do spolehlivosti ohodnocená výpověď o budoucnosti, která má nastat za určitých podmínek a zpravidla i v určitém čase. Problémy s prognózováním Nikdy si nemůžeme být jistí tím, co se v budoucnosti stane! wishful thinking ( planá naděje ) většina lidí preferuje optimismus před pesimismem (realismem) Sharot, T Iluze optimismu všechny prognózy jsou náchylné k chybám: chybné nebo nehodnověrné předpoklady institucionální pohnutky (různé sektory, různě kvalitní prognózy) zvyšující se komplexnost veřejných problémů a politik 5

6 Cíle prognózování Nebuďme ale ohledně prognózování pesimističtí! Prognózování: poskytuje informace o budoucích změnách veřejných politik a jejich efektech a důsledcích umožňuje větší kontrolu skrze porozumění minulým politikám a jejich důsledkům (budoucnost je určena minulostí) Abychom mohli porovnat různé alternativní politiky (a doporučit tu nejvhodnější), potřebujeme znát jejich očekávané výsledky a efekty Typy budoucností Možné budoucnosti (= potenciální / alternativní) (potential / alternative futures) - stavy budoucnosti, které by mohly nastat. Pravděpodobné budoucnosti (hodnověrné / uvěřitelné) (plausible / probable futures) - stavy budoucnosti, které pravděpodobně nastanou, pokud nedojde k nečekaným změnám nebo intervenci do současných trendů. Preferované budoucnosti (= normativní) (preferable / normative futures) - potenciální nebo pravděpodobné budoucnosti, které jsou v souladu s analytikovou koncepcí budoucích potřeb, hodnot nebo příležitostí. 6

7 y Pravděpodobné budoucnosti (co bude) Preferované budoucnosti (co má být) Možné budoucnosti (co může být) nyní čas Prognózování Zabývá se jak možnými a pravděpodobnými budoucnostmi ( co bude, resp. by mohlo být ), tak normativními budoucnostmi ( co by mělo být ). Typy prognóz (podle času): krátkodobé prognózy (short-term) do jednoho roku; střednědobé prognózy (medium-term) do pěti let; dlouhodobé prognózy (long-term) více jak pět let. (Hogwood a Gunn 1984: 132) 7

8 Přístupy k prognózování Přístup Základ Metody Výsledek Extrapolační prognózování Extrapolace trendů klasická analýza časových řad (lineární regrese nelineární časové řady projekce (projection) Teoretické prognózování Teorie a modely teoretické mapování kauzální modelování regresní analýza predikce (prediction) Usuzovací a intuitivní prognózování Informovaný úsudek Delfská metoda Policy Delphi odhady (conjecture) Integrační prognózování Kombinace výše uvedeného metoda scénářů integrovaná prognóza Srovnání přístupů I. Extrapolační prognózování II. Teoretické prognózování III. Usuzovací a intuitivní prognózování Výhody Přímočarost Kvantifikované prognózy Umožňuje odvozovat důsledky variantních politik Počítá s neočekávaným událostmi a změnou trendů Nevýhody Nebere v úvahu náhlou změnu Neumožňuje posuzovat nové politiky Může být spekulativní a bez vztahu k empirii Může odrážet (expertní) stereotypy Subjektivita, zkreslení 8

9 I. Extrapolační prognózování prognóza založená na extrapolaci dat z historie a současnosti => analýza časových řad analýza numerických hodnot sebraných v několika časových okamžicích a prezentovaných v určité sekvenci použití: projekce ekonomického růstu, populačního vývoje, spotřeby energie atd. základní předpoklady: trvalost minulých vzorců (trendů) pravidelnost minulých variací (odchylek) spolehlivost a validnost dat Metody projekce Klasická analýza časových řad (lineární trend) Ne-lineární časové řady (oscilace, cykly, křivky růstu, transformace dat). Katastrofické projekce (= matematická reprezentace diskontinuitních procesů, kde malá změna jedné proměnné může vyvolat velkou změnu jiné proměnné). 9

10 Lineární trend technika využívající regresní analýzu pro získání statisticky spolehlivých odhadů budoucích stavů na základě pozorovaných hodnot v časové řadě lineární regrese: obecně vztah dvou (či více) intervalových proměnných (výška, váha, indexy). při projekci sleduje regresní analýza vývoj určité proměnné v čase přidáním budoucích bodů v čase jsou aproximovány hodnoty projektované proměnné Nelineární časová řada časová řada nesplňující podmínky linearity oscilace sezónní odchylky od linearity, které se pravidelně opakují v rámci jednoho roku/čtvrtletí apod. (např. odchylky způsobené změnou počasí nebo koncem školního roku) cykly nelineární nepředvídatelné odchylky mezi jednotlivými roky nebo delšími časovými úseky. Celkový vzor je vždy nelineární, nicméně segmenty v daném cyklu mohou být lineární nebo křivočaré (např. ekonomický cyklus, životní cyklus) => důležitost pečlivého výběru časového rámce (PROČ?) 10

11 Příklad: Prognóza vývoje obyvatelstva v ČR 11

12 Projekce - shrnutí Silné stránky: exaktnost objektivnost založení na empirických datech Slabé stránky: metody založeny na předpokladu, že síly, které působily v minulosti, budou působit i nadále, mnohé trendy nelze jednoduše matematicky formulovat. Teoretické prognózování a modelování (predikce) Teoretické mapování = identifikace a uspořádání klíčových argumentů určité teorie Teoretické a kauzální modelování = symbolické reprezentace teorií, které se snaží vysvětlit příčiny a důsledky určitých politik 12

13 Usuzovací a intuitivní prognózování (odhady) zjišťuje a syntetizuje informované soudy založené na argumentech získaných vhledem => předpoklad kreativní síly osob tvořících prognózu Metody: Delfská metoda Scénáře (některé) Delfská metoda Dotazníkové šetření panelu expertů probíhající ve dvou či více kolech. Hlavní cíl: podpořit diskusi, nezávislou na osobních vlastnostech expertů. 13

14 Delfská metoda Užití: Většinou pro prognózy budoucího vývoje a hledání konsensu mezi aktéry. Otázky zpravidla tří typů: Očekávání či odhad určitého budoucího stavu. Žádoucnost určitého budoucího stavu (co by mělo být). Prostředky pro dosažení nebo vyvarování se určitého stavu. Delfská metoda Principy: Zachování anonymity zúčastněných (žádný z expertů nezná jména ostatních účastníků). Zpětná vazba: každý účastník dostane kompletní přehled všech postojů ostatních (anonymních) účastníků, na jehož základě pozměnit svůj názor Obvyklý počet účastníků: 15 až 35 osob (návratnosti obvykle %). 14

15 Silné stránky Delfské metody Neemotivní posouzení otázek, které vyžadují odhady. Široká škála pohledů na problém. Dosažení konsensu nebo jasně zřetelné důvody pro jeho nedosažení. Zapojení aktérů, kteří by se jinak nemohli zúčastnit (např. panelu nebo konference). Slabé stránky Delfské metody Náročný výběr dotazovaných. Náročné vytváření dotazníku, otázky musí být pečlivě připraveny a otestovány. Časová náročnost (jedno kolo zabere cca 3 týdny). 15

16 Příklad Řezáčová, L Předluženost domácností v ČR: analýza problému a možná řešení. Holeňová, A., Lukáš, R., Stiburek, Š., Vinařická, A. M., Zahradník, M Nerovnosti mezi základními školami v ČR. Závěrečná seminární práce ke kurzu Metody tvorby politik (JSM507). Praha: FSV UK. Upravená Delphi metoda: na jakých opatřeních se experti shodují a na jakých nikoli Online výzkumy

17 Scénáře Scénář v oblasti dramatického umění = písemné zpracování toho, co se má dít buď na jevišti, nebo ve filmu Scénáře v prognostice: obsahově bohatá vyprávění či příběhy o možných budoucnostech, propojených s přítomností, hypotetická chronologická posloupnost událostí ve vývoji určitého prognózovaného objektu či systém možných budoucích stavů, integrovaný přístup (predikce + projekce + odhad) Hlavní znaky scénářů Nejsou to jednoznačné předpovědi budoucnosti, ale způsob uspořádání mnoha tvrzení o budoucnosti. Nesnaží se o (přesnou) predikci budoucího vývoje, ale o pochopení různých hybných síl a událostí vedoucích k odlišným stavům budoucnosti. Cílem je zlepšit současné politické rozhodování o otázkách, které mají dlouhodobé důsledky. Většinou je zpracováno několik scénářů (cca 3) k určitému problému, které vymezují prostor možné budoucnosti. 17

18 Účel scénářů Připravenost na budoucnost robustnost. Podněcování debaty o určitém tématu. Tvorba plánů či strategií, kde se od cílového stavu někde v budoucnosti odvozuje, co všechno by se muselo stát, aby k tomuto požadovanému stavu došlo. ( backcasting ) Evaluace různých strategií či plánů ( Nezapomněli jsme na něco důležitého ) Hledání společné vize / tvorba konsensu mezi různorodými účastníky. Typy scénářů 1. Deskriptivní scénáře - popisují možné budoucí události a trendy na základě alternativních předpokladů. 2. Normativní scénáře - definují určitou vizi požadované budoucnosti či sadu cílů a poté vymezují různé cesty, jakými by šlo tohoto stavu dosáhnout. 18

19 Vhodné uplatnění metody když je potřeba pracovat s mnoha faktory najednou (komplexnost), když je stupeň nejistoty ohledně budoucího stavu vysoký, když lze očekávat nějakou zásadní změnu. Kritéria dobrých scénářů hodnověrné a přesvědčivé, vnitřně konzistentní a logické, dostatečně zajímavé a inspirující s cílem ovlivnit rozhodování, kreativní, stručné, ale propracované, zaměřené na určitý problém, ale obsahující vnější kontext (tj. zaměřenost i komplexnost), jasné a transparentní v předpokladech na kterých stojí, odpovídají danému účelu. 19

20 Postup psaní exploračních scénářů 1. Identifikace klíčových témat a problémů (issues); 2. Identifikace klíčových faktorů v interním prostředí; 3. Identifikace hybných sil v širším prostředí (sociální, ekonomické, politické, environmentální faktory) 4. Seřazení hybných sil podle důležitosti a míry nejistoty. 5. Stanovení logiky scénářů. 6. Dotvoření scénářů. 7. Dovedení všech implikací do důsledků. 8. Výběr klíčových indikátorů a proměnných měřících danou změnu. 9. Příklady scénářů Tři scénáře z publikace Putování českou budoucností (2003). Psány v minulém čase jako fiktivní příběhy. Vycházejí z těchto předpokladů: Česká republika bude přijata do EU v roce Základním časovým horizontem scénářů je rok Nedojde k zásadním přelomům či civilizačním zvratům měnícím podmínky života v České republice. Každý scénář klade důraz vždy na jedno ze tří klíčových kritérií možného budoucího vývoje České republiky: na kvalitu života, udržitelnost života nebo na ekonomický rozvoj Vystupují zde různí sociální aktéři se svými často konfliktními zájmy a motivacemi. 20

21 Tři scénáře 1. scénář: Přežít v klidu a pohodě, nebo jít do toho? (scénář opřený o sledování kritéria kvality života) 2. scénář: Česká republika středoevropským tygrem (scénář opřený o sledování kritéria ekonomického rozvoje) 3. scénář: Čechy a Morava zahrada Evropy (scénář opřený o sledování kritéria trvalé udržitelnosti) Devět scénářů v Rizikové budoucnosti 1. Elity tváří tvář vleklé krizi 2. Stát na houpačce 3. Problém kreativní společnosti v retrospektivním pohledu 4. Dobré vzdělání jen pro někoho 5. Reforma trhu práce: hledání rovnováhy v době krize 6. Společnost se štěpí 7. Extremismus nastupuje 8. Mění se klima, mění se společnost 9. Evropa a Česko odvrací energetický kolaps 21

22 Literatura Frič, P., Veselý, A. (eds.): Riziková budoucnost: devět scénářů vývoje české společnosti. Praha: Matfyzpress. Plná verze dostupná v moodle. 22