ENERSOL 2018 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

Transkript

1 ENERSOL 2018 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ SOLÁRNÍ SYSTÉM PRO PŘEDEHŘEV TEPLÉ VODY Štěpán Rampas

2 Autor (jméno, kontakt): Název projektu: Kategorie projektu: Škola: Obor, ročník studia: Štěpán Rampas, Solární systém pro předehřev teplé vody Enersol a praxe Střední odborná škola a Střední zdravotnická škola Benešov, příspěvková organizace, Černoleská 1997 Asistent zubního technika, 2. ročník Vedoucí práce, koordinátor: Ing. Magdaléna Bořilová, MagdalenaBorilova@seznam.cz Spolupracující firma: Poradce: Počet stran: Společenství vlastníků jednotek, Družstevní 271, Týnec nad Sázavou Ing. Bedřich Nohejl, bnohejl@seznam.cz 15 + přílohy Školní rok: 2017/2018 Anotace: Projekt popisuje opatření vedoucí k úsporám energie v bytovém domě v Týnci nad Sázavou, především využití solárních kolektorů pro předehřev teplé vody. Hodnotí podrobně nejen celkovou ekonomickou stránku, ale i způsob financování a realizace projektu. Zabývá se ekologickým dopadem projektu. Uvádí i některé zajímavosti, které vyplynuly až po realizaci úsporných opatření.

3 OBSAH: OBSAH:... 1 ÚVOD... 2 ENERGIE SLUNCE... 2 MOŽNOSTI VYUŽITÍ... 3 TEPLÁ VODY POMOCÍ SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ... 3 JAKÉ KOLEKTORY POUŽÍT PRO URČITOU APLIKACI?... 4 JEDNODUCHÉ PLASTOVÉ ABSORBÉRY, NEBO JEDNODUCHÉ KOLEKTORY... 4 KOVOVÉ PLOCHÉ KOLEKTORY S KONVERZNÍ SELEKTIVNÍ VRSTVOU... 4 TRUBICOVÉ VAKUOVÉ KOLEKTORY... 5 BYTOVÝ DŮM V TÝNCI NAD SÁZAVOU... 5 VÝCHODISKA... 6 ROZBOR SPOTŘEBY ENERGIÍ ZA ROK NAVRŽENÝ POSTUP... 7 STANOVENÍ PROSTÉ NÁVRATNOSTI PROJEKTU... 8 TERMÍN REALIZACE PROJEKTU... 8 TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ SOLÁRNÍHO OHŘEVU TV V SVJ FINANCOVÁNÍ PROJEKTU ZÁVĚR ZDROJE PŘÍLOHA 1: SCHÉMA MĚŘENÍ A REGULACE VÝMĚNÍKU CETETHERM S NAPOJENÍM SOLÁRNÍHO SYSTÉMU DO VS1 PŘÍLOHA 2: PRŮBĚH TEPLOT NA JEDNOTLIVÝCH ČIDLECH ZE DNE PŘÍLOHA 3: SPOTŘEBA TEPLA CZT A ZISK ZE SOLÁRNÍCH PANELŮ... 3 PŘÍLOHA 4: FINANCOVÁNÍ ÚVĚRU... 4 PŘÍLOHA 5: TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ PŘED ZATEPLENÍM 2012 A PO V 2014 (STEJNÁ ČÁST DOMU)

4 ÚVOD Dozvěděl jsem se, že na bytovém domě v Týnci nad Sázavou (13 bytových jednotek) mají již několik let instalovány solární kolektory na ohřev teplé vody a díky tomu platí za ohřev teplé vody daleko méně než dřív. Zajímalo mě to, a proto jsem navštívil pana Ing. Nohejla, který v tomto domě bydlí a zasloužil se o realizaci všech úsporných opatření. Obr. 1: Pan Nohejl mi vysvětluje zpracovávání dat z měření ENERGIE SLUNCE Téměř veškerá energie, kterou na Zemi máme, pochází ze Slunce. Na území ČR dopadne za rok stotisíckrát více energie, než je veškerá spotřeba paliv. Sluneční záření lze přímo využívat k výrobě tepla, chladu a elektřiny, nepřímo jako energii vodních toků, větru, mořských vln, tepelnou energii prostředí. Nejvýznamnější je využití sluneční energie "uskladněné" v rostlinách a jiné živé hmotě - biomase. Při využívání sluneční energie narážíme na dva problémy: skladovatelnost a účinnost. Slunce lze výborně skladovat v biomase, ovšem zde je účinnost velmi nízká v biomase zůstane asi jedno procento dopadnuvší sluneční energie. Naopak vysoké účinnosti lze dosáhnout při výrobě tepla (termální kolektory) i elektřiny (fotovoltaika), ale zde je drahá akumulace zachycené energie. 2

5 Možnosti využití Ze slunce lze nejsnáze získat teplo to ví každá kočka, rozvalující se na zápraží. Využití slunečního záření pro vytápění budov se využívá umístěním nejvíce využívaných místností na jižní stranu budovy. Současně jsou třeba dobře izolující okna a velmi dobře teplotně izolované stěny, strop a podlaha. Na tomto principu fungují tzv. pasivní domy, které jsou z větší části vytápěny právě sluncem. Tyto tzv. pasivní zisky se využívají i jinde v architektuře. Pro teplo na ohřev vody (na mytí i do radiátorů) se používají tzv. aktivní systémy. Primitivní, ale v létě dostatečně účinný je i sud s vodou natřený načerno, pro celoroční provoz nebo pro vyšší teploty je nutné složitější zařízení solární termální systém. Obr. 2: Možnosti využití sluneční energie TEPLÁ VODY POMOCÍ SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ Solární termické kolektory se využívají jako zdroj části energie nutné pro přípravu teplé vody. Výhodou slunečního záření je, že se jedná o obnovitelný zdroj energie, který snižuje negativní dopady výroby tepla na životní prostředí. Nevýhodou je závislost na počasí - slunečním svitu. Optimálně navržený solární systém by měl pokrývat ca 40 % celoroční 3

6 spotřeby tepla na přípravu teplé vody a 60 % jiným zdrojem energie, např. v Týnci stávajícím systémem centrálního zásobování teplem (CZT). Při instalaci kolektorů na střechu objektu lze zvolit optimální sklon a orientaci panelů a je tedy z energetického i ekonomického hlediska nejvýhodnější. Solární kolektory pro vytápění budov nejsou příliš vhodné, protože v zimě, kdy je spotřeba tepla pro vytápění nejvyšší je nejnižší sluneční svit a naopak, jak je dobře vidět z přílohy č. 3. Pro vytápění se využívají jiné technologie např. tepelná čerpadla. Naproti tomu je spotřeba teplé vody po celý rok zhruba stejná. JAKÉ KOLEKTORY POUŽÍT PRO URČITOU APLIKACI? Jednoduché plastové absorbéry, nebo jednoduché kolektory Jsou vhodné zejména na letní ohřev vody, např. pro ohřev bazénu. V létě dosahuje i takto jednoduché zařízení téměř stejných parametrů, jako kvalitní solární kolektor, nebo může mít dokonce i lepší parametry. Je to tím, že absorbér nemá krycí sklo, které snižuje výkon a tepelné ztráty do okolí jsou zanedbatelné (teplý vzduch na sluníčku má teplotu až kolem 40 C). Výhody: Jsou levné a mají velmi dobrý výkon v létě, snadno se instalují a udržují. Nevýhody: Vhodné pouze pro sezónní použití, nevhodné jsou na celoroční provoz. Kovové ploché kolektory s konverzní selektivní vrstvou Jsou velmi rozšířeny a používají se na celoroční provoz pro celoroční ohřev TV a případně i pro přitápění. Dávají velmi dobrý výkon v létě a při plném slunečním svitu. Jinak jejich solární zisk značně klesá. Mají vyšší ztrátový tepelný koeficient než vakuové. Výhody: Přijatelná cena, vysoký výkon, celoroční provoz, univerzální použití. Nevýhody: Náročná instalace, nevhodné pro montáž vlastními silami. Obr. 3: Plochý vodní kolektor (foto EkoWATT) 4

7 Trubicové vakuové kolektory Jsou speciální kolektory určené do klimaticky náročnějších podmínek. Mají velmi malé tepelné ztráty (vakuum je ideální tepelný izolant) a i v zimě poskytují vyšší teplotu na výstupu než ploché kolektory. Jsou vhodné pro celoroční provoz na ohřev vody, popř. přitápění. Výhody: Nejvyšší možný výkon; celoroční provoz; zvláště vhodné pro přitápění. Vysoce odolné proti poškození (kroupy). Možnost výměny jednotlivé trubice. Nevýhody: Vyšší cena; náročná instalace; nevhodné pro montáž vlastními silami. Obr. 4: Trubicový vakuový kolektor (foto EkoWATT). V Týnci jsou instalovány vakuové kolektory fy Vacusol s.r.o. s tepelnými trubicemi. BYTOVÝ DŮM V TÝNCI NAD SÁZAVOU Obr. 5: Pohled na bytový dům, Družstevní 271 5

8 Obr. 6: Další pohled na bytový dům soláry na střeše nejsou z ulice téměř vidět Východiska Bytový dům Družstevní 271 byl vystavěn svépomocí v letech v rámci SBD Týnec nad Sázavou. Do vzniku Společenství vlastníků jednotek (dále SVJ) v roce 2009 byl průběžně udržován, rekonstrukcí prošly rozvody vody a v roce 1994 byl připojen přes lokální výměníkovou stanici umístěnou v přízemí domu na horkovodní rozvod tepla z Teplárny Týnec. Rekonstrukce z této doby nebyly prioritně zaměřeny na úsporu energie na vytápění a ohřev teplé vody. Přechod bytů do soukromého vlastnictví společně s trvalým nárůstem cen energií a založením SVJ podnítil tlak na snižování nákladů za energie, především tepla z centrálního zásobování teplem (dále CZT) a zaměřil rekonstrukce energetických systémů domu na úsporu energií a současně na energetickou osvětu vlastníků. Náklady a úspory za teplo včetně ohřevu teplé vody při porovnání proti roku spotřebě v roce 2009 (vznik SVJ) = 100 % se v roce 2012 snížily na 64 % (ve srovnatelných cenách). Úspory tepla byly dosaženy postupnými kroky: osazení měřidel ústředního topení a výměna vstupních dveří dokončení výměny oken u šesti bytů zateplení střechy, podhledů vstupu a kolárny a výměna oken v bytech a na střeše výměna oken v přízemí (společné prostory sklepy a prádelna) Celkové investice do úspory energií za období jsou za SVJ Kč. 6

9 Vlastníci investovali individuálně do úspor energií 780 tis. Kč (výměna oken). Celková roční úspora 2012 proti 2009 při stálých cenách tepla činí Kč Prostá návratnost investic z fondu oprav od roku 2012 je proti ,9 roků. Rozbor spotřeby energií za rok 2012 Celková spotřeba tepla byla 425 GJ, z toho na ohřev vody počítáme 24,7 %, tj. 105 GJ. Měrná roční energetická spotřeba byla v roce ,5 kwh/m 2, v roce kwh/m 2. Další významnější úspory energií s využitím dílčích řešení by bylo obtížné dosáhnout. Byl předpoklad, že se cena tepla v Týnci výrazně zvýší v průběhu několika let. Proto představenstvo zpracovalo počátkem r a předložilo shromáždění členů projekt zásadní rekonstrukce domu včetně financování. Cílem záměru bylo významné snížení nákladů na vytápění a ohřev teplé vody (dále TV), při současném zvýšení tepelné pohody v bytech, využití tepelně akumulačních vlastností objektu, zvýšení tržní hodnoty bytů v osobním vlastnictví a odstranění negativních důsledků lokálních tepelných mostů z energeticky neúsporných stavebních technologií a postupů (viz příloha č. 5). Navržený postup 1. Kompletní zateplení vnějšího pláště domu kontaktním systémem ETICS Baumit, o síle tepelné izolace 140 mm - náklady na vytápění lze snížit o ca 30 %, to je cca 100 GJ z 320 GJ využitých na topení. Při ceně 525,4 Kč/GJ to je Kč za rok. Předpokládaná investice Kč. Po výběrovém řízení byla vybrána firma R- STAV servis s.r.o. Realizováno 05-06/ Solární systém pro ohřev vody - ve výběrovém řízení byla vybrána firma VacuSol, s.r.o. se systémem vakuových solárních kolektorů VS 10-T. Dohřev TV bude ve výměníku stávajícím CZT. Solární systém umožní snížit spotřebu tepla pro ohřev o více než 50 %, to je cca 50 GJ z 105 GJ využitých pro ohřev TV. To představuje úsporu Kč za rok. Předpokládaná investice Kč. Životnost solárního systému se předpokládá let. Realizováno 06/ Následně bude provedena optimalizace některých režimů topení a rozvodu TV, ve výměníkové stanici dodavatelem CZT Teplárna Týnec. Cena cca Kč. 4. Obnova izolace rozvodů s výjimkou topných kanálů bude provedena částečně svépomocí. Náklady cca Kč. Předpokládaná úspora cca 5 % nákladů na teplo. 7

10 5. Vyregulování topné soustavy bude provedeno po realizaci všech výše uvedených opatření firmou ENBRA Praha, která regulaci topné soustavy v bytovém domě prováděla v roce Cena cca Kč, úspora 5-10 % nákladů na teplo, což společně s bodem 3 činí úsporu ca Kč za rok. Realizováno 09-10/2013. Stanovení prosté návratnosti projektu Pro výpočty návratností byly zahrnuty již vynaložené náklady a dosažené úspory viz výše. Náklady [ Kč] Úspory [ Kč/rok] Investice do úspory energií za období Zateplení Solární systém pro ohřev vody Obnova izolace rozvodů Vyregulování topné soustavy Celkem Tab. 1: Přehled investic a úspor Náklady od roku 2009 do roku 2013 jsou celkem Kč Úspory od roku 2012 jsou celkem Kč/rok Prostá návratnost v cenách 2012 vychází 12,8 roků Termín realizace projektu První informace představenstvu byla v lednu Zateplení se realizovalo v květnu až červnu 2013, solární systém pro ohřev TV byl instalovaný v červnu 2013, nová izolace soustav TV a ÚT proběhla v srpnu a září 2013 a vyregulování topné soustavy v říjnu téhož roku. Technologické řešení solárního ohřevu TV v SVJ 271 Technologie solárního ohřevu TV - akumulační nádrž 1000 l, čerpadlo a řídící ústředna jsou umístěno ve výměníku CZT domu v přízemí. Na střeše jsou umístěny solární 8

11 panely. Doohřev TV je zajištěn výměníkem Cetetherm. Solární systém slouží jako předehřev pro tento výměník (viz příloha č. 1). Obr. 7: Schéma ohřevu vody v SVJ 271 (reálné hodnoty) Zdrojem tepla pro využití sluneční energie jsou instalovány vakuové kolektory VS 10- T s tepelnými trubicemi, které tvoří kolektorové pole o celkové ploše 12 x 1,57 = m 2. Kolektory jsou umístěny na střeše, kolmo k jihu, na hliníkové konstrukci se sklonem 45. Přenosovým médiem tepla v solárním zařízení je nemrznoucí směs (- 30 C až 140 C). Ohřátá směs je ze solárních kolektorů vedena do akumulační nádrže (1 m 3 ) s integrovaným výměníkem. Obr. 8: Panely pravé pole Obr. 9: Panely - boční pohled 9

12 Obr. 10: Panely horní detail Obr. 11: Panely spodní detail Obr. 12: Panely - čidlo teploty a pojistný ventil Obr. 13: Solární-izolace - Obchodsolar-cz Vychlazená směs je oběhovým čerpadlem umístěným ve vratném potrubí vedena zpět do solárních kolektorů. Přívod studené vody je do spodní části nádrže. Ohřátá voda stoupá do horní části, odkud je průběžně odebírána do rozvodu TV. V létě je běžné ohřátí vody v akumulační nádrži nad teplotu, kterou je možné pustit do domovního rozvodu TV (více než 60 C). Proto je na výstupním potrubí TV ze zásobníku vody termostatický směšovací ventil, nastavený na 55 C, který přimíchává studenou vodu do vody vedené ze zásobníkového ohříváku vody. Ohřátá (předehřátá) voda je vedena přes výměník Cetetherm (je součástí výměníku CZT), kde dochází v případě potřeby k dohřátí teplé vody na teplotu 50 C a voda je předána do domovního rozvodu. Pokud je teplota vody cca 50 C, výměníkem Cetetherm pouze proteče. Právě zde se realizují úspory energie z CZT předehřátím TV solární energií. Zdrojem tepla pro výměník je horkovod CZT z Teplárny Týnec, která je majitelem výměníkové stanice. Zapojení rozvodu studené vody do výměníkové stanice Cetetherm přes akumulační nádrž solárního systému umožňuje využít solární energii i pro malý předehřev. 10

13 Například: SV vstupující do akumulační nádrže má teplotu v průměru do 10 C. Při požadavku TV 50 C je to rozdíl 40 C, o který potřebujeme vodu ohřát. Jen malý ohřev soláry, např. o 5 C šetří 5/ % = 12,5 % energie potřebné k ohřátí na 50 C. Oběh nemrznoucí směsi solárního systému zajišťuje oběhové čerpadlo, které je součástí solární stanice. Obr. 14 a 15: Čerpadlo, trojcestný ventil a expanzní nádrž (solárního okruhu) Potrubní rozvod solárního zařízení je navržen z měděného izolovaného potrubí. Potrubí je uchyceno v příchytkách potrubí přichycených pomocí hmoždinek. Odvzdušnění solární soustavy je provedeno pomocí armatur umístěných v potrubním rozvodu jednotlivých solárních kolektorů, vypouštění solární soustavy je prováděno v nejnižším místě. Současně s potrubním rozvodem je vedena kabeláž MaR teplotních čidel. Potrubní rozvody jsou vybaveny armaturami příslušných dimenzí (uzavírací, zpětné, regulační, filtry) a o min. PN 10. Jištění soustavy solárního systému je pojistným ventilem - součást solární stanice. Pro vyrovnání změn objemové roztažnosti nemrznoucí kapaliny solárního okruhu slouží expanzní tlaková nádoba. Obr. 16: Čidlo teploty a průtokoměr (přítok SV) Obr. 17: Výměník - čerpadla 2 11

14 Obr. 18: Výměník - jednotka s teploměry Obr. 19: Výměník CZT Regulace je řešena pomocí programovatelné jednotky UVR 1611, která zajišťuje: - měření teploty - měření výkonu solárního systému - měření slunečního svitu - přenos informací do externího počítače - ovládání čerpadla Obr. 20: S panem Nohejlem u regulační jednotky Financování projektu Rekonstrukce střechy byla financována z Fondu oprav SVJ (dále FO). Stejně tak další drobné úpravy do roku 2012 po prověření nemožnosti získat dotace z Nové zelené úsporám (v roce 2013 vypsáno pouze pro rodinné domy). Závěr - získání dotace nebylo reálné a představovalo by v tom případě mimořádnou administrativní zátěž a značné vedlejší náklady na auditorské a další zprostředkovatelské firmy. Významné hledisko bylo také časové, kdy realizaci je nutné odložit do rozhodnutí o dotaci a investor/ SVJ tak přestává projekt řídit. Ve výběrovém řízení financování projektu zvítězila ČS. Bylo projednáno 100% financování úvěrem od ČS s fixní úrokovou sazbou 2,56 % a splatností 13 let. Anuitní měsíční splátka je Kč. Základem financování projektu bylo zachování současné výše předpisu zálohových plateb (od roku 2008 do 2017) pro jednotlivé vlastníky SVJ. Zvýšení příspěvku fondu oprav o 20 % (celkem o Kč/rok) bylo realizováno pouze z přeplatků záloh na energie a plně pokrylo anuitní splácení úvěru. 25 % FO ( Kč/rok) zůstává na FO pro SVJ pro další drobné opravy. Mimo to se snížením nákladů na energie po realizaci projektu generuje další 12

15 zdroj úspor/přeplatků (více než Kč/rok), který při trvalém zvyšování cen za GJ poslouží jako polštář pro dlouhodobé udržení současné výše předpisu plateb. Viz příl. č. 4. ZÁVĚR Celkový roční energetický zisk z 12 ks kolektorů byl MWh, což představuje % současné spotřeby tepla pro ohřev TV. Zajímavé je, že kolektory topí i večer, když na ně sluníčko svítí zezadu. Teplá voda je ohřívána na 48 C místo původních 60 C. Tím se snížily tepelné ztráty na rozvodech a přitom se nesnížil uživatelský komfort. Z následující tabulky a grafu je patrné, že se náklady na teplo snížily proti roku 2009 na 44 %, tj. o Kč (o Kč/byt za rok). Použitím dvojího potrubí se spotřeba vody (SV+TV) proti 2014 snížila na 79 %, tj. o 254 m 3, náklady klesly o Kč. Svůj význam má i to, že akumulační nádrží trvale protéká voda, takže je zcela vyloučeno množení legionely. Další úspora energií je ve snížení spotřeby vody. (Studená voda stojí 96,- Kč/m 3, teplá voda 135,- Kč/m 3 ). Výsledky hospodaření SVJ za období prokázaly reálnost původních předpokladů. Z následující tabulky je vidět úspory energie a vody spotřeba (GJ) Rok 2009 = 100 % 110 % 100 % 99 % 79 % 72 % 72 % 44 % 44 % GJ/m 2 0,717 0,651 0,647 0,512 0,469 0,468 0,286 0,288 kwh/m 2 199,4 181,0 179,8 142,4 130,4 130,1 79,5 80,1 Teplo-náklady (tis.kč) Voda (SV+TV) (tis. Kč) Teplo - spotřeba (GJ) Voda - spotřeba (m 3 ) 296,3 294,6 233,3 221,3 223, ,1 90,6 86,5 92,8 98,4 98,4 87,3 589,5 586,2 464, ,5 258, Tab. 2: Spotřeba tepla a úspory, náklady na vodu 13

16 Teplo - náklady (tis.kč) Voda (SV+TV) (tis.kč) Teplo - spotřeba (GJ) Graf 1: Pokles nákladů na teplo a vodu Typ znečišťující látky kotel ZP kotel dřevo Elektřina systémová Kotel HU pevný kotel HU mostecké Tuhé látky SO NO x CO C x H y CO Tab. 3: Množství znečišťujících látek v kg přepočtené na množství energie V tabulce 3 je uvedeno, o kolik emisí unikne do ovzduší ročně méně, než před provedením úsporných opatření (když klesne spotřeba z 650 GJ na 260 GJ, tj. o 108 MWh). Zateplením budovy a instalací solárního ohřevu teplé vody došlo k výrazným úsporám energie a vynaloženým financím za ně. Vynaložené prostředky mají přijatelnou návratnost a slouží jako vytváření rezerv pro udržitelnost zvoleného způsobu vytápění a ohřevu v případě nenadálých oprav a pravidelnou údržbu. Současně je důležitý i přínos pro životní prostředí v podobě uspořených emisí do ovzduší. Další snížení energií by podle Ing. Nohejla vyžadovalo investice neodpovídající úsporám (nucené větrání, izolace podlah v přízemí - doporučení z Průkazu energetické náročnosti budov z roku 2015). 14

17 Také pro mě bylo zajímavé, že nejsou důležité jen celkové náklady, ale i rozpočet a to, v jakém časovém horizontu bude potřeba investovat a kdy se začnou projevovat úspory. Pan Nohejl je pro mě inspirací, že nestačí jen přijít s nápadem, ale dokázat ho i v často konzervativním prostředí prosadit. Obr. 21: S panem Nohejlem při sledování výkonu solárů ZDROJE 1) Energie slunce. EkoWATT: Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie [online]. [cit ]. Dostupné z: 2) Využití solární energie k výrobě tepla. Efekt-energie efektivně [online]. [cit ]. Dostupné z: 3) Materiály poskytnuté SVJ 4) Vlastní fotografie 15

18 Příloha 1: Schéma měření a regulace výměníku Cetetherm s napojením solárního systému do VS 1

19 Příloha 2: Průběh teplot na jednotlivých čidlech ze dne Průběh teplot na jednotlivých čidlech ze dne (shodou okolností se v nedalekém Benešově přesně v tu dobu konal závod Benešovská desítka. Pro závodníky teplota vzduchu přes 33 C ve stínu nebyla ideální, ale soláry topily ) 2

20 Příloha 3: Spotřeba tepla CZT a zisk ze solárních panelů 3

21 Příloha 4: Financování úvěru 4

22 Příloha 5: Termovizní měření před zateplením 2012 a po v 2014 (stejná část domu) Obr. 1: Pohled na východní fasádu Obr. 2: Před zateplením Obr. 3: Po zateplení