A T E M Ateliér ekologických modelů, s. r. o. INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 2009

Transkript

1 A T E M Ateliér ekologických modelů, INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 2009 Červenec 2009

2 Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje Aktualizace 2009 ZADAL: Liberecký kraj U Jezu 642/2a Liberec 2 ZPRACOVAL: ATEM - Ateliér ekologických modelů s.r.o. Hvožďanská 3/ Praha 4 atem@atem.cz tel.: VEDOUCÍ PROJEKTU: Ing. Václav Píša, CSc. SPOLUPRÁCE: Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Ing. Josef Martinovský Mgr. Robert Polák Ing. Milan Říha Červenec

3 O B S A H Seznam zkratek...5 Úvod...7 A. Místo překročení limitních hodnot...12 A.1. Vymezení a popis zóny Liberecký kraj...12 A.2. Lokace měst...12 A.3. Měřicí stanice...14 B. Všeobecné informace...17 B.1. Typ zóny...17 B.2. Topografické údaje...17 B.3. Klimatické údaje...18 B.4. Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva...19 B.5. Informace o charakteru cílů vyžadujících ochranu...22 B.5.1. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší B.5.2. Prioritní území pro realizaci opatření ke zhoršení kvality ovzduší B.5.3. Shrnutí B.5.4. Vymezení citlivých ekosystémů C. Odpovědné orgány...35 D. Druh posouzení znečištění ovzduší...36 D.1. Vývoj kvality ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech...36 D.2. Vývoj kvality ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech...36 D.3. Aktuální koncentrace znečišťujících látek...38 D.4. Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek...44 E. Původ znečištění ovzduší...45 E.1. Celkové množství emisí...45 E.2. Hlavní zdroje znečišťování ovzduší...49 E.2.1. Stacionární bodové zdroje E.2.2. Stacionární plošné zdroje E.2.3. Liniové zdroje (automobilová doprava) E.3. Přenos znečištění z okolních oblastí...60 F. Analýza situace...62 F.1. Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší...62 F.1.1. Prioritní znečišťující látky F.1.2. Prioritní skupiny zdrojů znečišťování G. Podrobnosti o opatřeních přijatých před zpracováním programu...66 G.1. Opatření na mezinárodní a národní úrovni...66 G.2. Opatření na regionální a lokální úrovni...70 G.2.1. Výstavba silničních komunikací G.2.2. Integrovaný dopravní systém G.2.3. Městská hromadná doprava G.2.4. Cyklistická doprava G.2.5. Energeticky úsporná opatření a rekonstrukce topných systémů G.3. Hodnocení účinnosti opatření

4 H. Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší...75 H.1. Seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, která jsou součástí programu...75 H.1.1. Priorita 1. Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM 10 a benzo(a)pyrenu H.1.2. Priorita 2. Snížení emisí oxidů dusíku H.1.3. Priorita 3. Snížení emisí těkavých organických látek H.1.4. Priorita 4. Snížení emisí těžkých kovů kadmium, arzen H.1.5. Priorita 5. Snížení emisí amoniaku H.1.6. Průřezová opatření H.2. Časový plán implementace opatření...94 H.3. Odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů...96 H.4. Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu...96 I. Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací...98 J. Příloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES...99 K. Programový dodatek K.1. Úvod K.2. Časová naléhavost K.3. Orientace cíle a priority K.3.1. Globální cíl a specifické cíle K.3.2. Priority K.4. Opatření a podporované aktivity K.5. Kriteria pro výběr konkrétních aktivit K.6. Financování realizace konkrétních aktivit K.6.1. Indikativní finanční rámec K.6.2. Zdroje financování K.6.3. Rámec pro financování opatření Programu K.7. Řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší K.7.1. Realizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší K.7.2. Indikátory plnění Programu ke zlepšení kvality ovzduší K.7.3. Aktualizace Programového dodatku K.7.4. Publicita a osvěta K.7.5. Zajištění výměny dat

5 SEZNAM ZKRATEK AOT 40 As B(a)P BAT Cd CO CZT ČHMÚ ČSÚ EHK OSN EHP EIA ES EU EURO CHKO IDS IPPC KÚ MD MMR MŽP NH 3 NO NO 2 NO x O 3 OP OZKO Ni NUTS PAH Pb ukazatel, kterým se vyjadřuje množství ozónu v ovzduší z hlediska vlivu na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinovými koncentracemi přízemního ozonu převyšujícími 80 µg.m -3 a hodnotou 80 µg.m -3 během hodin denního světla naakumulovaná v každém roce od května do července) arsen benzo(a)pyren nejlepší dostupná technika kadmium oxid uhelnatý centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů Evropský hospodářský prostor posuzování vlivů záměrů na životní prostředí Evropské společenství Evropská unie emisní limity motorových vozidel chráněná krajinná oblast integrovaný dopravní systém integrovaná prevence o omezování znečištění katastrální úřad Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo životního prostředí amoniak oxid dusnatý oxid dusičitý oxidy dusíku ozón operační program oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší nikl územní statistická jednotka polycyklické aromatické uhlovodíky olovo 5

6 PM 10 PM 2,5 POPs REZZO 1 4 ŘSD SEA SFDI SFŽP SPM SO 2 TEN-T TZL VOC WHO ZP ZÚ částice s aerodynamickým průměrem do 10 μm částice s aerodynamickým průměrem do 2,5 μm perzistentní organické znečišťující látky kategorie zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond životního prostředí celkový prašný aerosol oxid siřičitý transevropská dopravní síť tuhé znečišťující látky těkavé organické látky Světová zdravotnická organizace zemní plyn Zdravotní ústav 6

7 ÚVOD Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší je zpracována na základě požadavku zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Podle 7 odst. 6 tohoto zákona vypracují krajské úřady programy ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu (nebo limitu zvýšeného o mez tolerance, pokud je stanovena). Programy ke zlepšení kvality ovzduší se vypracovávají pro území zón a aglomerací vymezených Ministerstvem životního prostředí. Vzhledem k tomu, že celé území Libereckého kraje je podle zákona o ochraně ovzduší vymezeno jako zóna, vypracovává krajský úřad Program ke zlepšení kvality ovzduší pro celé území kraje. Podle 7 odst. 7 zákona pak krajské úřady aktualizují programy v tříletých intervalech nebo do 18 měsíců od konce kalendářního roku, v němž dojde k překročení imisního limitu. Liberecký kraj tak v souladu se zákonem: dne vydal Nařízením Libereckého kraje č. 1/2004 Krajský program snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje v roce 2006 zadal zpracování první aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší, kterou vydal Nařízením Libereckého kraje č. 2/2008 v roce 2009 zadal zpracování druhé aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší, která je obsažena v tomto dokumentu Obecným cílem programů ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit dosažení všech stanovených imisních limitů na celém území zóny (kraje), resp. pokud nejsou limity překročeny, zajistit udržení koncentrací znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů. Imisní limity udávají maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V současné době platí imisní limity stanovené Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Rozlišují se: imisní limity pro ochranu zdraví lidí imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí platí celoplošně. V případě limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace se uplatňuje příloha č. 4 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., podle které se místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace umisťují více než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic. Takové lokality se však na území Libereckého kraje vyskytují jen zřídka (jde zejména o části Jizerských a Lužických hor a prostor Ralska). 7

8 V některých případech jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity. Cílový imisní limit je úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době. Jedná se tedy o měkčí formu imisního limitu. Cílové imisní limity jsou stanoveny opět samostatně pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémů a vegetace. U limitů, které mají dobu průměrování kratší než 1 rok, je v některých případech uveden přípustný počet překročení limitu během roku (viz tab. 1). U dvou polutantů (oxid dusičitý a benzen) jsou dále stanoveny tzv. meze tolerance, které uvádějí v jakém rozsahu je možné v daném roce tolerovat nadlimitní hodnoty znečištění ovzduší. Následující tabulky uvádějí přehled imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace. Tab. 1. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Oxid dusičitý 1 hodina 200 μg.m Oxid dusičitý kalendářní rok 40 μg.m -3 - Benzen kalendářní rok 5 μg.m -3 - Oxid siřičitý 1 hodina 350 μg.m Oxid siřičitý 24 hodin 125 μg.m -3 3 Oxid uhelnatý maximální denní 8hodinový průměr 10 mg.m -3 - Suspendované částice PM hodin 50 μg.m Suspendované částice PM 10 kalendářní rok 40 μg.m -3 - Olovo kalendářní rok 0,5 μg.m -3 - Tab. 2. Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu Znečišťující látka Doba průměrování Oxid dusičitý 1 hodina 40 μg.m μg.m μg.m μg.m -3 Oxid dusičitý kalendářní rok 8 μg.m -3 6 μg.m -3 4 μg.m -3 2 μg.m -3 Benzen kalendářní rok 4 μg.m -3 3 μg.m -3 2 μg.m -3 1 μg.m -3 8

9 Tab. 3. Cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Datum splnění Arsen kalendářní rok 6 ng.m Kadmium kalendářní rok 5 ng.m Nikl kalendářní rok 20 ng.m Benzo(a)pyren kalendářní rok 1 ng.m Troposférický ozón maximální 8hodinový průměr 120 μg.m Tab. 4. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý (imisní limit) kalendářní rok a zimní období 120 μg.m -3 Oxidy dusíku (imisní limit) kalendářní rok 30 μg.m -3 Troposférický ozón (cílový imisní limit) AOT40* µg.m -3.hod *) AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací vyšší než 80 µg.m -3 a hodnotou 80 µg.m -3 z hodinových hodnot mezi 8:00 a 20:00 SEČ v období Jak již bylo uvedeno, krajský úřad vypracovává program ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu. Ministerstvo životního prostředí v souladu se zákonem vydává každoročně vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. oblastí, na jejichž území došlo k překročení limitu pro některou znečišťující látku. Vymezení je vydáváno obvykle s dvouletým odstupem, tj. v současnosti platí aktuální vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě imisních dat za rok V následující tabulce je uveden souhrnný přehled překročení limitů pro ochranu zdraví lidí na území Libereckého kraje za rok 2006 a Podrobná analýza překročení imisních limitů a cílových imisních limitů je pak obsažena v kap. B.4. 9

10 Tab. 5. Rozsah překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí na území Libereckého kraje Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Rozsah překročení v % rozlohy kraje Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m -3 (19.MV) - - Oxid dusičitý kalendářní rok 40 µg.m Benzen kalendářní rok 5 µg.m Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m -3 (25 MV) - - Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 (4 MV) - - Oxid uhelnatý Max. denní 8hodinový průměr 10 mg.m PM hodin 50 µg.m -3 (36 MV) 3,8 % 0,1 % PM 10 kalendářní rok 40 µg.m Olovo kalendářní rok 0,5 µg.m Arsen kalendářní rok 6 ng.m Kadmium kalendářní rok 5 ng.m -3-0,4 % Nikl kalendářní rok 20 ng.m Benzo(a)pyren kalendářní rok 1 ng.m -3 7,7 % 2,2 % Troposférický ozón max. denní 8hodinový průměr 120 µg.m -3 54,0 % 98,5 % Rozsah a způsob vypracování programu ke zlepšení kvality ovzduší je závazně dán přílohou č. 3 zákona o ochraně ovzduší: 1. Způsob vypracování programu V případě, že jsou překročeny imisní limity a meze tolerance nebo imisní limity, pokud není mez tolerance stanovena, u více znečišťujících látek, musí být v rámci programu zpracován podprogram pro každou z těchto látek. V názvu programu se pak použije výrazu "Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší". 2. Rozsah programu a) Místo překročení limitních hodnot vymezení zóny, popis regionu a další údaje, lokace případných měst (mapa), měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice). b) Všeobecné informace typ zóny (město, průmyslová nebo zemědělská oblast), odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km 2 ) a velikost exponované skupiny obyvatelstva, příslušné klimatické údaje, příslušné topografické údaje, 10

11 informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy atd.). c) Odpovědné orgány jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu. d) Druh posouzení znečištění ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech, aktuální koncentrace znečišťujících látek, prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek. e) Původ znečištění ovzduší výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením, celkové množství emisí v oblasti (t/rok), informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí. f) Analýza situace podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší, podrobnosti o možných nápravných opatřeních. g) Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně, hodnocení účinnosti uvedených opatření. h) Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu, časový plán implementace opatření, odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů, popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu. i) Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací. j) Příloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES k) Programový dodatek podle čl. 18 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č.1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech V uvedené struktuře je zpracována i tato aktualizace Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. 11

12 A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT A.1. Vymezení a popis zóny Liberecký kraj Zóna Liberecký kraj je totožná se správním územím Libereckého kraje. Liberecký kraj leží na severu České republiky a podle rozlohy zaujímá 4 % území republiky. Na severu kraj hraničí s Německem a Polskem, na východě sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu se Středočeským a na západě s Ústeckým krajem. Geomorfologicky náleží území Libereckého kraje k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z mírně zvlněného jihu do hornaté krajiny na severu. Nejvyšším bodem území je vrchol Kotel (1 435 m n.m.) nedaleko Harrachova, nejnižším je bod 208 m n.m. v místě, kde řeka Smědá opouští Českou republiku. Základní údaje o Libereckém kraji jsou uvedeny v následujícím přehledu Tab. A.1 Základní údaje o Libereckém kraji (stav k ) Kód CZ-NUTS Krajské město Rozloha CZ051 Liberec km² Počet obyvatel Hustota zalidnění 136,6 obyvatel/km² Nejvyšší bod Kotel (1 435 m) Počet okresů 4 Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností 10 Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem 21 A.2. Lokace měst Na území Libereckého kraje se nachází 39 měst. V následující tabulce je uveden jejich přehled v řazení podle velikosti (počtu obyvatel). Největším městem je Liberec s téměř 100 tisíci obyvateli. 12

13 Tab. A.2 Města Libereckého kraje Města Správní obvod obce s rozšířenou působností 13 Výměra (ha) Počet obyvatel Liberec Liberec Jablonec nad Nisou Jablonec n. Nisou Česká Lípa Česká Lípa Turnov Turnov Nový Bor Nový Bor Semily Semily Frýdlant Frýdlant Hrádek nad Nisou Liberec Tanvald Tanvald Mimoň Česká Lípa Železný Brod Železný Brod Chrastava Liberec Lomnice nad Popelkou Semily Jilemnice Jilemnice Doksy Česká Lípa Cvikov Nový Bor Stráž pod Ralskem Česká Lípa Kamenický Šenov Nový Bor Nové Město pod Smrkem Frýdlant Jablonné v Podještědí Liberec Smržovka Tanvald Desná Tanvald Rokytnice nad Jizerou Jilemnice Český Dub Liberec Raspenava Frýdlant Hodkovice nad Mohelkou Liberec Velké Hamry Tanvald Zákupy Česká Lípa Hejnice Frýdlant Rychnov u J. n. N. Jablonec n. Nisou Ralsko Česká Lípa Žandov Česká Lípa Jablonec nad Jizerou Jilemnice Lučany nad Nisou Jablonec n. Nisou Dubá Česká Lípa Harrachov Tanvald Vysoké nad Jizerou Semily Rovensko pod Troskami Turnov Osečná Liberec

14 Poloha uvedených měst je patrná z obrázku 1. Obr. 1. Města a městyse v Libereckém kraji Zdroj: ČSÚ A.3. Měřicí stanice Na území Libereckého kraje bylo v roce 2007 provozováno 17 měřicích stanic imisního monitoringu na 11 lokalitách. Z toho 2 stanice provozoval Zdravotní ústav a 15 stanic Český hydrometeorologický ústav. Umístění stanic imisního monitoringu je uvedeno na obrázku 2. 14

15 Tab. A.3 Seznam a popis stanic imisního monitoringu v Libereckém kraji Číslo/ Kód Lokalita Souřadnice (JTSK) 1023 LCLMA Česká Lípa LHPOM 1304 LPVEM 1017 LJNMA 628 LJIZM 1556 LJIZ LSOUA 99 LSOUM Horní Police Panská Ves Jablonec - město X Y Jizerka Souš LSOU0 411 LTANM Tanvald LTAN Frýdlant - LFRUA Údolí LLIMA 1765 LLIMD 1611 LLIMP 1613 LLIM0 Liberecměsto LRADM Radimovice Typ Klasifikace* Provozovatel Látky Automatizovan ý měřící program Manuální měřící program Manuální měřící program Automatizovan ý měřící program Manuální měřící program Měření TK v PM10 Automatizovan ý měřící program Manuální měřící program Měření TK v PM10v Manuální měřicí program Měření TK v PM10 Automatizovan ý měřící program Automatizovan ý měřící program Měření PD Měření PAHs Měření TK v PM10 B/U/R B/R/N-NCI ČHMÚ ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO x, PM 10 SO 2, NO 2 B/R/N-NCI ČHMÚ SO 2, NO 2, B/U/R B/R/AN-REG B/R/N-REG B/U/R B/R/AN-NCI B/U/RC ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ZÚ ČHMÚ ČHMÚ Manuální měřicí program B/R/NA-NCI ČHMÚ SO 2, NO, NO 2, NO x, PM 10 PM 10 Cu, Ni, Cd, Mn, As, Pb SO 2, NO, NO 2, NO x, O 3, PM 10 PM 10 Cu, Ni, Cd, Mn, As, Pb PM 10 Cr, Ni, Cd, Mn, As, Pb SO 2, NO, NO 2, NO x, PM 10 SO 2, NO, NO 2, NO x, CO, O 3, PM 2,5, PM 10, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY, PXY BZN BbF, BkF, BaP, I123cdP, DbahA, BghiPRL PM 10, Ni, As, Pb, Mn, Cu, Cd SO 2, NO 2, PM LLIV0 Liberec - Vratislavice Měření TK v PM10 B/S/R ZÚ PM 10, Ni, As, Pb, Mn, Cr, Cd *) Klasifikace stanic: Lokalita: T - dopravní, I - průmyslová, B - pozaďová Zóna: U - městská, S - předměstská, R - venkovská Typ stanice: R - obytná, C - obchodní, I - průmyslová, A - zemědělská, N - přírodní, NCI - příměstská, REG regionální 15

16 Obr. 2. Umístění stanic imisního monitoringu 16

17 B. VŠEOBECNÉ INFORMACE B.1. Typ zóny Liberecký kraj leží na severním okraji České republiky, má významné přeshraniční vazby na Polsko a Německo. Největšími městy jsou Liberec (100 tis. obyv.), Jablonec nad Nisou (45 tis. obyv.), Česká Lípa (38 tis. obyv.) a Turnov (14 tis. obyv). Kraj je průmyslově zaměřený s výrazným zastoupením sklářského, keramického, textilního a zpracovatelského průmyslu s vazbou na výrobu automobilů. Zemědělská půda činí 44,5 % území (přičemž stupeň zornění 22,3 % je výrazně podprůměrný), lesní půda pak 44,2 % území. Jižní část zóny má charakter nížiny až pahorkatiny se zemědělskou půdou doplněnou listnatými a borovými lesy, severní část území tvoří horská pásma Krkonoš, Jizerských a Lužických hor s převahou jehličnatých lesů. Libereckým krajem procházejí tři výrazné dopravní osy: rychlostní komunikace R10 (Praha -) Svijany Ohrazenice a navazující silnicí I/10 Ohrazenice Tanvald Harrachov st.hr. a R35 Ohrazenice Liberec s navazujícími úseky silnice I/35, a to Liberec - Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou st.hr. a Ohrazenice - Turnov - Ktová (- Jičín), silnice I/13 Habartice st.hr. - Liberec - Bílý Kostel nad Nisou - Svor - Nový Bor - Kamenický Šenov (- Děčín)Svor a silnice I/9 (Rumburk -) Svor - Česká Lípa - Zahrádky - Jestřebí - Dubá (- Mělník). Kraj patří mezi méně dopravně zatížené regiony ČR, nejvyšší intenzita dopravy dosahuje 37 tisíc vozidel denně (průtah silnice I35 v Liberci). V kraji je velký podíl silnic III. třídy (přes 66 %). Železniční síť je co do hustoty nadprůměrná v rámci republiky, ale chybí zde mezinárodní železniční koridor. Na území kraje se nachází část Krkonošského národního parku, 5 CHKO, 3 přírodní parky a 112 maloplošných území. B.2. Topografické údaje Zóna Liberecký kraj se nachází v severní části České kotliny. Nejvyšší bod je vrch Kotel v Krkonoších (1 435 m n.m.), nejnižší bod hladina řeky Smědé při jejím výtoku z České republiky (208 m n.m.). 17

18 Zeměpisné souřadnice hranic zóny jsou následující: nejsevernější bod: zeměpisná šířka: 50 28', zem. délka: 15 23' (u obce Bradlecká Lhota) nejjižnější bod: zeměpisná šířka: 50 28', zem. délka: 15 23' (u obce Bradecká Lhota) nejzápadnější bod: zeměpisná šířka: 50 39', zem. délka: 14 21' (u obce Velká Javorská) nejvýchodnější bod: zeměpisná šířka: 50 31', zem. délka: 15 38' (u obce Čistá u Horek). B.3. Klimatické údaje Zájmové území náleží do osmi klimatických oblastí. Mírně teplé jsou celkem čtyři (MT11, MT10, MT9, MT7, MT2) a chladné jsou tři klimatické oblasti (CH7, CH6, CH4). mírně teplá oblast MT11 zaujímá úzký pás v Severočeské tabuli v jižní části kraje mírně teplá oblast MT10 je v oblasti Jičínské pahorkatiny mírně teplá oblast MT9 se nachází v oblasti Ralské a Frýdlantské pahorkatiny, mírně teplá oblast MT7 lemuje okraje Ralské pahorkatiny a okraj Ještědskokozákovského hřbetu mírně teplá oblast MT2 leží ve východní části Frýdlantského výběžku a v oblasti Lužických hor. chladná oblast CH7 se nachází v oblasti Ještědského hřbetu a nižších polohách Krkonoš a Jizerských hor. chladná oblast CH6 se nachází ve vyšších polohách Krkonoš a Jizerských hor chladná oblast CH4 se nachází ve vrcholových partiích Jizerských hor (okolí Smrku). Teplotní a srážkové charakteristiky jednotlivých oblastí jsou uvedeny v následující tabulce a přehledu. MT11 - Charakteristické je dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT10 - Dlouhé léto, teplé a mírně suché. Krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Krátká zima mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT9 - Dlouhé léto, teplé a suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima krátká, suchá a mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT7 - Normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT2 - Krátké léto. mírné až mírně chladné, mírně vlhké. Přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. 18

19 CH7 - Velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH6 - Léto velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH4 - Léto velmi krátké, chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. Tab. B.1 Základní charakteristiky klimatických oblastí na území Libereckého kraje Klimatické charakteristiky: MT11 MT10 MT9 MT7 MT2 CH7 CH6 CH4 Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu -2 až -3-2 až-3-3 až-4-2 až-3-3 až -4-3 až-4-4 až -5-6 až -7 Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu až 8 6 až 7 6 až až Průměrná teplota v říjnu až 8 7 až 8 7 až až Počet dnů se srážkami 1 mm a více Úhrn srážek ve vegetačním období Úhrn srážek v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dnů Počet jasných dnů B.4. Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva V následující tabulce jsou uvedeny údaje o rozsahu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro roky 2006 a 2007 dle údajů ČHMÚ a MŽP. Pro analýzu byly použity podkladové vrstvy geografického informačního systému, které za roky 2006 a 2007 publikoval Český hydrometeorologický ústav. Vrstvy obsahují údaje o překročení limitů pro jednotlivé znečišťující látky ve čtvercové síti s hranou čtverce 1 km. Vzhledem k plošnému rozsahu překročení cílového limitu pro troposférický ozón jsou v souladu s postupem ČHMÚ uvedeny i celkové hodnoty překročení limitů bez uvažování ozónu. 19

20 Tab. B.2 Plošný rozsah překročení limitů pro ochranu zdraví lidí na území Libereckého kraje v letech 2006 a 2007 Znečišťující látka Doba průměrování Rozsah překročen limitů km 2 v % rozlohy kraje Oxid dusičitý 1 hodina Oxid dusičitý kalendářní rok Benzen kalendářní rok Oxid siřičitý 1 hodina Oxid siřičitý 24 hodin Oxid uhelnatý max. denní 8hodinový průměr PM hodin 120,5 3,0 3,8 % 0,1 % PM 10 Kalendářní rok Olovo Kalendářní rok Arsen Kalendářní rok Kadmium Kalendářní rok - 14,0-0,4 % Nikl Kalendářní rok Benzo(a)pyren Kalendářní rok 244,3 71,0 7,7 % 2,2 % Troposférický ozón max. denní 8hodinový průměr 1707,8 3115,5 54,0 % 98,5 % Imisní limity celkem 120,5 3,0 3,8 % 0,1 % Cílové imisní limity bez ozónu celkem 244,3 85,0 7,7 % 2,7 % Cílové imisní limity vč. ozónu celkem 1633,5 3130,5 51,6 % 99,0 % Všechny limity bez ozónu celkem 248,5 86,0 7,7 % 2,7 % Všechny limity vč. ozónu celkem 1655,0 3130,5 52,3 % 99,0 % V následující tabulce je pak uvedena analýza počtu obyvatel dotčených překročením limitu. Pro tuto analýzu byly použity vektorové vrstvy zástavby a údaje o počtu obyvatel v obcích Libereckého kraje dle Českého statistického úřadu. Zástavbě každé obce byl přiřazen údaj o počtu obyvatel a pomocí nástrojů geografické analýzy byla vypočtena poměrná část plochy obce dotčená překročením limitu. To znamená, že analýza zohledňuje rozdílnou hustotu osídlení jednotlivých obcí, v rámci zástavby obce se však již uvažuje s rovnoměrným rozložením obyvatelstva. 20

21 Tab. B.3 Počet obyvatel dotčených překročením limitů pro ochranu zdraví lidí na území Libereckého kraje v letech 2006 a 2007 Znečišťující látka Doba průměrování Počet obyvatel v oblastech s překročením limitů tis. obyvatel % z celkového počtu Oxid dusičitý 1 hodina Oxid dusičitý Kalendářní rok Benzen Kalendářní rok Oxid siřičitý 1 hodina Oxid siřičitý 24 hodin Oxid uhelnatý max. denní 8hodinový průměr PM hodin 133,8 4,3 30,8 % 0,9 % PM 10 Kalendářní rok Olovo Kalendářní rok Arsen Kalendářní rok Kadmium Kalendářní rok - 5,8-1,3 % Nikl Kalendářní rok Benzo(a)pyren Kalendářní rok 276,4 137,9 63,6 % 31,7 % Troposférický ozón max. denní 8hodinový průměr 166,8 343,2 38,2 % 79,1 % Imisní limity celkem 133,8 4,3 30,8 % 0,9 % Cílové imisní limity bez ozónu celkem 276,4 143,3 63,6 % 30,6 % Cílové imisní limity vč. ozónu celkem 368,3 389,7 84,8 % 89,7 % Všechny limity bez ozónu celkem 281,0 143,3 7 7,2 % 30,6 % Všechny limity vč. ozónu celkem 368,3 389,7 84,8 % 89,7 % Z výsledků analýzy vyplývá, že: rozsah překročení limitů (bez ozónu) byl v roce 2007 výrazně nižší než v roce Meziroční vyhodnocení měřených hodnot ukazuje, že pokles absolutních hodnot u velkého počtu stanic představoval změnu z nadlimitních na mírně podlimitní koncentrace. Tím došlo k redukci rozsahu oblasti s překročením limitu (viz obr. 7). současně je nutno konstatovat, že toto velmi výrazné zlepšení kvality ovzduší je do značné míry dáno příznivějšími klimatickými podmínkami a nikoli razantním snížením emisí. překročení některého z imisních limitů (bez ozónu) se dotýkalo celkem cca 248 km 2 v roce 2006 a 86 km 2 v r. 2007, na území s překročením limitu žilo v roce 2006 více než 281 tisíc obyvatel, v r cca 143 tis. obyvatel. plocha dotčená překročením limitu se mezi roky 2006 a 2007 zmenšila téměř 2,5, počet obyvatel klesl přibližně také tolikrát. 21

22 z hlediska plošného překročení limitu (bez ozónu) zůstávají hlavním problémem suspendované částice PM 10 a benzo(a)pyren. U těchto polutantů se překročení dotýká řádově stovek tisíc obyvatel. Specifickým polutantem je kadmium s překročením limitu na Tanvaldsku, kde došlo mezi roky 2006 a 2007 k nárůstu koncentrací, a tím i k nárůstu počtu obyvatel dotčených nadlimitními hodnotami (z 0 na 5,8 tisíc). B.5. Informace o charakteru cílů vyžadujících ochranu B.5.1. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Jak již bylo uvedeno, vydává Ministerstvo životního prostředí každoročně vymezení tzv. oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vymezení těchto oblastí bylo v letech 2002 a 2003 provedeno na úrovni obcí, od roku 2004 pak na úrovni správních území stavebních úřadů. Výstupem je seznam, v němž je pro každé území stavebního úřadu (dříve pro obec) uveden procentuální podíl plochy s překročením imisního limitu každé znečišťující látky. Podkladem pro vymezení těchto oblastí je analýza prováděná Českým hydrometeorologickým ústavem. Výstupy této analýzy jsou od r publikovány na internetových stránkách ČHMÚ (pro rok 2005 pouze celkové překročení, od r i jednotlivé polutanty). V následujících tabulce B.4 je uvedeno vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě údajů za rok Tab. B.4 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší rok 2007 Stavební úřad PM 10 24hod B(a)P Cd Souhrn % plochy s překročením limitu Magistrát města Liberce - 11,8-11,8 Městský úřad Cvikov - 0,9-0,9 Městský úřad Česká Lípa - 6,6-6,6 Městský úřad Český Dub Městský úřad Desná - - 0,9 0,9 Městský úřad Doksy - 1,6-1,6 Městský úřad Dubá Městský úřad Frýdlant Městský úřad Harrachov Městský úřad Hejnice Městský úřad Hodkovice nad Mohelkou Městský úřad Hrádek nad Nisou Městský úřad Chrastava Městský úřad Jablonce nad Nisou - 4,0-4,0 Městský úřad Jablonné v Podještědí

23 Stavební úřad PM 10 24hod B(a)P Cd Souhrn % plochy s překročením limitu Městský úřad Jilemnice - 1,5-1,5 Městský úřad Kamenický Šenov - 7,2-7,2 Městský úřad Lomnice nad Popelkou - 4,6-4,6 Městský úřad Mimoň - 1,4-1,4 Městský úřad Nové město pod Smrkem Městský úřad Nový Bor - 7,5-7,5 Městský úřad Raspenava Městský úřad Rokytnice nad Jizerou Městský úřad Rychnov u Jablonce nad Nisou Městský úřad Semily Městský úřad Smržovka ,8 23,8 Městský úřad Stráž pod Ralskem - 1,5-1,5 Městský úřad Tanvald - 0,1 23,9 24,0 Městský úřad Turnov 1,5 4-5,5 Městský úřad Velké Hamry - 2,2 0,5 2,7 Městský úřad Zákupy Městský úřad Žandov Městský úřad Železný Brod - 1,6-1,6 Obecní úřad Osečná Obecní úřad Příšovice Obecní úřad Všeň Jak již bylo uvedeno, došlo mezi roky 2006 a 2007 k velmi výraznému zmenšení rozsahu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vzhledem k tomu, že obecně je toto zmenšení považováno spíše za meziroční výkyv daný příznivými klimatickými faktory, je v tomto programu sledováno i překročení imisních limitů v roce Obrázky 3-10 uvádějí celkový rozsah překročení imisních limitů dle podkladové analýzy ČHMÚ pro rok 2006 a 2007 celkový rozsah překročení imisních limitů a cílových limitů bez ozónu, tj. dle sloupce Souhrn v tabulce B.4. 23

24 Obr. 3. Plochy překročení imisních limitů v roce 2006 Obr. 4. Podíl překročení imisních limitů na rozloze území stavebních úřadů rok

25 Obr. 5. Plochy překročení cílových imisních limitů (bez ozónu) v roce 2006 Obr. 6. Podíl překročení cílových imisních limitů na rozloze území stavebních úřadů - rok

26 Obr. 7. Plochy překročení imisních limitů v roce 2007 Obr. 8. Podíl překročení imisních limitů na rozloze území stavebních úřadů rok

27 Obr. 9. Plochy překročení cílových imisních limitů v roce 2007 Obr. 10. Podíl překročení cílových imisních limitů na rozloze území stavebních úřadů rok

28 B.5.2. Prioritní území pro realizaci opatření ke zhoršení kvality ovzduší B Prioritní území kategorie 1 Na základě podkladových vrstev ČHMÚ pro roky 2005, 2006 a 2007 byla provedena analýza počtu překročení v jednotlivých lokalitách. Pro analýzu byl všem čtvercům sítě přiřazen údaj o počtu limitů, které byly v daném roce překročeny. Jak vyplývá z tabulky B.4, jedná se o tyto limity: PM 10-24hod, benzo(a)pyren, arsen a kadmium. Výsledek hodnocení, prezentovaný jako součet počtu překročených limitů za oba roky, je uveden na obrázku 11. Obr. 11. Součet počtu překročení limitů v letech 2006 a 2007 Z výsledků hodnocení vyplývá, že alespoň čtyři limity byly v posledních třech letech překročeny lokálně ve všech okresech. Největší počet překročení, pět, se ve sledovaném období vyskytl v oblasti Turnova a Liberce. Čtyři imisní limity byly překročeny v oblasti České Lípy, Nového Boru a části Chotovic, dále v Mimoni, Stráži pod Ralskem, Tanvaldu, Železném Brodě, Ohrazenicích a Lažanech. Oblast je v rámci tohoto programu vymezena jako priorita kategorie 1. Jedná se o území, na které je nutno soustředit největší pozornost při veškerých aktivitách směřujících ke snížení imisní zátěže. 28

29 B Prioritní území kategorie 2 Dle podkladů Ministerstva životního prostředí jsou jako prioritní území dále uvažovány všechny obce, v nichž bylo zaznamenáno překročení některé limitní hodnoty (imisní limit nebo cílový imisní limit) alespoň třikrát v posledních pěti letech. Protože však údaje o překročení limitu pro období před r jsou k dispozici pouze ve formě výčtu správních území stavebních úřadů, je toto vymezení provedeno pro území stavebních úřadů. Přehled o počtu překročení limitů v letech na území Libereckého kraje uvádějí tabulka B.5 a obrázek 12. Tab. B.5 Počty překročení imisních limitů a cílových limitů (bez ozónu) ve správních územích stavebních úřadů v letech Stavební úřad Počet překročení některého z imisních limitů Celkem Magistrát města Liberce Městský úřad Cvikov Městský úřad Česká Lípa Městský úřad Český Dub Městský úřad Desná Městský úřad Doksy Městský úřad Dubá Městský úřad Frýdlant Městský úřad Harrachov Městský úřad Hejnice Městský úřad Hodkovice nad Mohelkou Městský úřad Hrádek nad Nisou Městský úřad Chrastava Městský úřad Jablonce nad Nisou Městský úřad Jablonné v Podještědí Městský úřad Jilemnice Městský úřad Kamenický Šenov Městský úřad Lomnice nad Popelkou Městský úřad Mimoň Městský úřad Nové město pod Smrkem Městský úřad Nový Bor Městský úřad Raspenava

30 Počet překročení některého z imisních limitů Stavební úřad Celkem Městský úřad Rokytnice nad Jizerou Městský úřad Rychnov u Jablonce nad Nisou Městský úřad Semily Městský úřad Smržovka Městský úřad Stráž pod Ralskem Městský úřad Tanvald Městský úřad Turnov Městský úřad Velké Hamry Městský úřad Zákupy Městský úřad Žandov Městský úřad Železný Brod Obecní úřad Osečná Obecní úřad Příšovice Obecní úřad Všeň Obr. 12. Počty překročení imisních limitů a cílových limitů (bez ozónu) ve správních územích stavebních úřadů v letech

31 Z tabulky je patrné, že alespoň trojí překročení některého z limitů během posledních pěti let ( ) bylo zaznamenáno u více než poloviny správních území stavebních úřadů. Jedná se o následující stavební úřady: Cvikov, Česká Lípa, Desná, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonec nad Nisou, Kamenický Šenov, Mimoň, Liberec, Nový Bor, Příšovice, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Semily, Smržovka, Stráž pod Ralskem, Tanvald, Turnov, Velké Hamry, Zákupy, Železný Brod. Správní území těchto stavebních úřadů jsou v rámci tohoto programu vymezena jako priority kategorie 2. Menší počet překročení byl zaznamenán při severní a severovýchodní hranici kraje (Frýdlant, Raspenava, Nové město pod Smrkem, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou) a na území obce Osečná. V územích kategorie 2 jsou současně zahrnuta i všechna území vymezená jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok Na většině území, kde byl překročen limit v roce 2007, byla současně i nejméně 3 překročení za posledních pěti let. Výjimku tvoří Doksy, Jilemnice a Lomnice nad Popelkou. B Prioritní území kategorie 3 Za prioritní území kategorie 3, kde je žádoucí rovněž podporovat veškeré aktivity a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, je považováno celé zbývající území Libereckého kraje. Důvody pro toto vymezení jsou následující: meziroční změny územního rozsahu vymezení OZKO nelze vyloučit, že na základě aktuálních dat bude vymezena OZKO i na dosud nezasažených územích k překročení cílového limitu pro ozón dochází celoplošně. Navíc vzhledem k procesu tvorby troposférického ozónu (vzniká v atmosféře z prekursorů, často mimo lokalitu původního zdroje) je nutno realizovat opatření ke snížení emisí prekurzorů ozónu (NO x a VOC) celoplošně bezprahové působení suspendovaných částic PM 10 na lidské zdraví dle podkladů WHO dochází k poškození zdraví i při expozici podlimitním koncentracím. Z toho vyplývá požadavek celoplošného snižování imisní zátěže PM 10 i mimo oblasti s překročením imisních limitů výrazné synergické efekty, zejména u opatření k omezení dopravní zátěže (hluk), snižování prašnosti (zlepšení pohody bydlení) a spotřeby tuhých paliv (snížení expozice celého spektra karcinogenních polutantů) 31

32 B.5.3. Shrnutí Prioritní území jsou pro účely Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší vymezena takto: Kategorie 1: území s překročením alespoň 4 limitů v období : oblast Turnova a Liberce oblast České Lípy, Nového Boru a části Chotovic, Mimoně, Stráže pod Ralskem, Tanvaldu, Železného Brodu, Ohraženic a Lažan. Kategorie 2: území s překročením alespoň 3 limitů v období : Vymezeno na úrovni správních území stavebních úřadů: Cvikov, Česká Lípa, Desná, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonec nad Nisou, Kamenický Šenov, Mimoň, Liberec, Nový Bor, Příšovice, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Semily, Smržovka, Stráž pod Ralskem, Tanvald, Turnov, Velké Hamry, Zákupy, Železný Brod Kategorie 3: ostatní území Libereckého kraje: Území kategorie 3 je vymezeno ve zbývajících částech Libereckého kraje. Jedná se o správní území stavebních úřadů Český Dub, Doksy, Dubá, Frýdlant, Harrachov, Hejnice, Hodkovice nad Mohelkou, Jablonné v Podještědí, Jilemnice, Lomnice nad Popelkou, Nové město pod Smrkem, Osečná, Raspenava, Rokytnice nad Jizerou, Všeň, Žandov. Výsledné vymezení kategorií prioritních území Libereckého kraje je uvedeno na obrázku

33 Obr. 13. Vymezení kategorií prioritních území B.5.4. Vymezení citlivých ekosystémů Jak již bylo uvedeno, uplatňují se imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace v oblastech vymezených přílohou č. 4 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., podle které se místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace umisťují více než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic. Takové lokality se na území Libereckého kraje, vzhledem k hustotě zástavby a komunikační sítě, téměř nevyskytují. Území, která splňují dané podmínky můžeme nalézt v centrální a východní části Jizerských hor (mezi Josefovým dolem a vodní nádrží Bedřichov o rozloze cca 22,5 km 2 a v oblasti Vlčích kamenů), v severní části Lužických hor (okolí Krompachu o rozloze cca 10,5 km 2 ), na severu Frýdlantského výběžku o rozloze 20,2 a 4,5 km 2 a na ploše 6,4 km 2 v okolí Ralska. Na území Libereckého kraje se dále nachází velké množství hodnotných přírodně blízkých ploch, zasluhující ochranu. Nejvýznamnější z nich na území Libereckého kraje je Krkonošský národní park a dále několik chráněných krajinných oblastí (Český Ráj, České Středohoří, Jizerské hory, Kokořínsko a Lužické hory). Dalšími významnými plochami jsou oblasti spadající do soustavy NATURA

34 Pro ochranu ekosystémů a vegetace platí limitní hodnoty, uvedené v tabulce č. 4 tohoto programu (kapitola Úvod). Z hlediska plnění těchto limitů v roce 2007 lze konstatovat, že: cílový imisní limit pro ozón je překračován na většině území kraje a zasahuje do všech oblastí významnějších ekosystémů hodnota stanovená jako imisní limit pro oxidy dusíku (30 µg.m -3 pro roční koncentrace) je překračována podél nejvýznamnějšího dopravního tahu R35 Liberec Turnov Ve vztahu k výše uvedeným hodnotným plochám pak lze říci, že žádná z vymezených ploch není dotčena překračováním limitu NO x. Obr. 14. Vymezení nejvýznamnějších ekosystémů vyžadujících ochranu 34

35 C. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY Orgány odpovědnými za plnění Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší jsou: Rada Libereckého kraje Ing. Podzimek Jaroslav člen rady kraje pro resort zemědělství a životního prostředí Telefon: , jaroslav.podzimek@kraj-lbc.cz Krajský úřad Libereckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Ing. Jaroslava Janečková vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Telefon: , jaroslava.janeckova@kraj-lbc.cz 35

36 D. DRUH POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ D.1. Vývoj kvality ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech D.2. Vývoj kvality ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech Grafy v příloze 1 zobrazují vývoj měřených hodnot koncentrací znečišťujících látek na stanicích imisního monitoringu v Libereckém kraji. Na základě dat imisního monitoringu je možné charakterizovat vývoj v posuzovaném období následovně: průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 10 : imisní limit nebyl po celé období překračován. Hodnoty koncentrací jsou vyrovnané a nevykazují výrazné poklesy nebo nárůsty. Nejvyšších hodnot v posledních letech dosahují stanice Liberec město, Česká Lípa a Jablonec nad Nisou. 24-hodinové koncentrace suspendovaných částic PM 10 : během celého hodnoceného období došlo na velké části měřících stanic k překročení imisního limitu (často i opakovaně). Maximální hodnoty byly naměřeny kolem roku 2003 a poté vykazují plynulý pokles. Poslední dva roky již všechny stanice vykazují podlimitní hodnoty (s výjimkou stanice Česká Lípa, která bylo v roce 2006 ještě mírně nad limitem). průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého: v průběhu let byly hodnoty poměrně vyrovnané, imisní limit 40 µg.m -3 nebyl překročen ani jednou. Nejvyšších hodnot dosahovala stanice Liberec město. hodinové koncentrace oxidu dusičitého: na žádné ze stanic nebyl překročen imisní limit, na většině z nich byly nejvyšší hodnoty zaznamenány v roce 2002 a 2006 a nejmenší hodnoty byly zaznamenány v období roku V roce 2007 došlo na všech stanicích k poklesu měřených koncentrací, který pokračoval i v následujícím roce. Nejvyšší hodnoty vykazují stanice Liberec město a Jablonec město. průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého: nejvyšší koncentrace byly měřeny na stanicích v Libereckém kraji na začátku sledovaného období, v letech Od té doby až do současnosti jsou měřené hodnoty již ustálené, s drobnými výkyvy na obě strany. Imisní limit není stanoven. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny ve Vratislavicích a Ludvíkově pod Smrkem na počátku sledovaného období. 24-hodinové koncentrace oxidu siřičitého: ve sledovaném období nedošlo k překročení stanoveného limitu. Hodnoty mají výkyvy na obě strany, ale celkově mají setrvalý stav. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v roce 2003 a 2006 na stanicích Liberec město a Jablonec město a Vratislavice. hodinové koncentrace oxidu siřičitého: na žádné ze stanic nebylo zjištěno překročení imisního limitu, nejvyšší hodnoty byly naměřeny na začátku sledovaného období s postupným poklesem až do roku V roce 2006 došlo k opětovnému nárůstu, který byl v roce 2007 následován opět poklesem. Dlouhodobě nejvyšší hodnoty měřených koncentrací vykazuje stanice Liberec - město. 36

37 průměrné roční koncentrace oxidů dusíku: hodnoty koncentrací jsou poměrně vyrovnané po celé sledované období. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny na stanicích Liberec město a Jablonec - město. V posledních letech je patrný mírný nárůst měřených koncentrací u stanic v Liberci a Jablonci, naopak pokles ve Frýdlantu a na Souši. Limit pro ochranu zdraví není stanoven. průměrné roční koncentrace oxidu uhelnatého: hodnoty ročních koncentrací byly na počátku období měřeny na čtyřech stanicích, ale od roku 2004 je měření jen na stanici Liberec město. Hodnoty zaznamenávají mírný pokles v posledních letech. Imisní limit nebyl stanoven. 8-hodinové koncentrace oxidu uhelnatého: imisní limit není stanoven. Nejvyšší hodnoty vykazuje stanice Liberec město, která je od roku 2003 jedinou stanicí měření koncentrace oxidu uhelnatého měří. Koncentrace CO na této stanici od roku 2002 plynule narůstají až do roku 2006, od té doby je patrný pokles průměrné roční koncentrace ozónu: ozón se měří ve sledovaném období jen na dvou stanicích, Liberec město a Souš, První dva roky probíhalo měření i na stanici Albrechtice u Frýdlantu. Hodnoty jsou po celé období vyrovnané s lehce poklesovou tendencí u Liberce a lehce vzrůstající tendencí u Souše. 8-hodinové koncentrace přízemního ozónu: na všech stanicích během celého sledovaného období není cílový imisní limit překračován. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v roce Od roku 2004 koncentrace klesají, s výjimkou roku Stanice Souš i Liberec město zaznamenávají téměř shodné hodnoty. průměrné roční koncentrace benzenu: benzen je měřen pouze na stanici Liberec město a to od roku Naměřené hodnoty jsou pod imisním limitem. průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu: během sledovaného období byl pro benzo(a)pyren vykázán roční průměr pouze na stanici Liberec město, a to v letech Všechny naměřené hodnoty jsou nad cílovým imisním limitem. průměrné roční koncentrace arsenu: hodnoty jsou po celé období poměrně vyrovnané s výjimkou stanice Tanvald, kde hodnoty kolísají. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny právě na stanici Tanvald v roce Tyto hodnoty výrazně překračují imisní limit. Kromě stanice Tanvald žádná z ostatních stanic nepřekračuje imisní limit. průměrné roční koncentrace kadmia: cílový imisní limit byl během sledovaného období překročen několikrát na stanicích Tanvald a Souš. Ostatní stanice mají hodnoty vyrovnané a pohybují se pod limitem. průměrné roční koncentrace niklu: s výjimkou stanice Souš byl cílový imisní limit opakovaně a mnohonásobně překračován na většině měřicích stanicích až do roku Nejvyšší hodnoty, mnohonásobně převyšující cílový imisní limit, byly zjištěny na stanici Tanvald a Liberec střed města v letech 2001 a Od roku 2002 se měřené koncentrace pohybují na minimálních hodnotách. průměrné roční koncentrace olova: Od roku 2004 se na všech stanicích hodnoty pohybovaly hluboko pod úrovní imisního limitu a vykazovaly mírný nárůst. 37

38 D.3. Aktuální koncentrace znečišťujících látek Grafy na obr. 15 umožňují přehledné porovnání imisní situace za poslední dva roky, pro které jsou k dispozici imisní data, tj. za roky 2007 a Z hlediska plnění imisních limitů jsou na území Libereckého kraje v současnosti problematické následující látky: benzo(a)pyren: cílový imisní limit pro průměrné roční koncentrace byl překročen v obou letech na stanici Liberec město. Jedná se o jedinou stanici, na které se tato látka měřila v letech 2007 a kadmium: v roce 2007 byly naměřeny koncentrace nad cílovým imisním limitem na stanici Tanvald. V roce 2008 nebyl překročen limit na žádné stanici. ozón (8hodinové koncentrace): k překročení limitu došlo v obou sledovaných letech na obou stanicí Liberec - město. U ostatních polutantů nebyly v letech překročeny stanovené limity: suspendované částice PM 10 - průměrné roční koncentrace: limit nebyl v posledních dvou letech překročen na žádné stanici. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v Liberci. suspendované částice PM 10 maximální denní koncentrace: limit nebyl překročen na žádné stanici v kraji. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny na stanici Liberec město. oxid dusičitý průměrné roční koncentrace: limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici Libereckého kraje. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo jak v roce 2007, tak v roce 2008 na stanici Liberec - město. oxid dusičitý maximální hodinové koncentrace: limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici Libereckého kraje. Nejvyšších hodnot dosahovala v obou letech stanice Liberec - město. oxid siřičitý průměrné roční koncentrace: limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici Libereckého kraje. Nejvyšších hodnot dosahuje stanice na Frýdlant - údolí oxid siřičitý maximální denní koncentrace: imisní limit pro ochranu zdraví není stanoven, nejvyšších hodnot dosahují stanice Jablonec město (rok 2008) a Česká Lípa (rok 2007) oxid siřičitý maximální hodinové koncentrace: limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici Libereckého kraje. Nejvyšších hodnot dosahují stanice Liberec město a Frýdlant údolí. oxidy dusíku: průměrné roční koncentrace: pro tuto látku není stanoven imisní limit. Nejvyšších hodnot dosahovala stanice Liberec - město v obou sledovaných letech. oxid uhelnatý maximální osmihodinový průměr koncentrací za rok: limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici Libereckého kraje. Ve sledovaném období se měřilo jen na stanici Liberec - město. Při porovnání obou let vykazují koncentrace CO nárůst. 38