Hydrosféra - maturitní otázka ze zeměpisu

Transkript

1 Hydrosféra - maturitní otázka ze zeměpisu Otázka: Hydrosféra Předmět: Zeměpis Přidal(a): Martin Základní pojmy vodní obal Země vyskytuje se ve všech skupenstvích pevné, kapalné, plynné 4 základní kategorie vodstva Voda povrchová v oceánech, mořích, vodních tocích, jezera, rašeliniště, bažiny, rybníky, přehrady, sníh, led Voda podpovrchová půdní póry, průliny, pukliny, dutiny hornin, podzemní led Voda v atmosféře vodní pára, dešťové srážky, sněhové srážky, kroupy Voda v živých organismech zásoba vody mil. km 3 únik vody z atmosféry = zánik vody nejvíce vody je ve sněhu a ledu 66,4 % oceány a moře 71% pevnina 29% Koloběh vody na Zemi voda se vyskytuje ve všech skupenstvích, dochází mezi nimi k neustálému pohybu je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí page 1 / 9

2 Vlivem tepla se voda vypařuje z povrchu Země. Vzdušné proudy unášejí vodní páry na velké vzdálenosti. Při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par, které ve formě srážek (déšť, sníh) padají vlivem přitažlivosti na zem - maximální množství vody dopadá na hladinu oceánu, z vody, která dopadá na pevninu, se stává voda podpovrchová a povrchová a určité množství vody se vrací zpět do oceánu. Malý oběh pevnina pevnina - výpar nad pevninou spadá rovnou na pevninu moře moře - výpar nad mořem spadá rovnou na moře Velký oběh moře pevnina Celkem 79% rozlohy souše je odvodňováno do světového oceánu 21% do bezodtoké oblasti výpar zde převyšuje nad srážkami, takže voda neodtéká až do moře ale postupně se vypaří většinou v subtropickém podnebném pásu Světový oceán Souvislá plocha tvořena čtyřmi oceány Světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy Oceány a moře zabýrají 71% celkové rozlohy naší planety Oceány rozlehlé plochy světového oceánu rozprostírající se mezi kontinenty uzavřený systém proudění vody vodní masy rozvrstvené podle teploty a salanity Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán- Moře menší části oceánů v dosahu kontinentů page 2 / 9

3 moře vnitřní obklopena pevninou, s oceánem spojena průlivy Středozemní, Černé, Rudé moře okrajová oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy Severní, Beringovo Zálivy menší části oceánu vnikající do pevniny Guinejský, Biskajský Průlivy zúžené části moří, nebo oceánů mezi pevninou, nebo souší a ostrovy Bospor, Dardanely, Gibraltar Mořská voda salanita je dána celkových množstvím rozpuštěých látek v 1 kg mořské vody látky chloridy, sírany, uhličitany vyjadřuje se v promile průměřná salanita = 35 promile je ovlivňována srážkami, výparem z hladiny, přítokem říční vody, změnami teploty vody, oceánskými proudy, hloubkou moře moře mírných zem. šířek mají nižší salanitu než moře tropů a subtropů barva ovlivněna pohlcováním světelných paprsků Zelenou barvu má mořská voda s planktonem (fytoplankton) v chladnějších mořích Modrou barvu má čistá mořská voda hustota vyšší než u sladké vody závislá na teplotě, sanalitě a tlaku nejnižší hustota v tropických oblastech se zeměpisnou šířkou se hustota zvyšuje, maxima v polárních mořích teplota závisí na slunečním záření pohlcuje až 85% ovlivněna mořskými proudy průměrná teplota povrchové vody je asi 17 stupňů nejteplejší je Tichý oceán zásobárna tepla celé planety Maximální teplota je dosahována v uzavřených mělčinách tropických moří: +36 až +40 C (Rudé moře a Perský záliv) page 3 / 9

4 mořská voda je v neustálém pohybu příčinou je gravitační působení Měsíce a Slunce, fyzikálně-chemické vlivy, pohyby zemské kůry Pohyby moře mořské dmutí příliv a odliv vlnění eolické působení větru na hladinu příboj náraz mořských vln na pobřeží tsunami vlny vyvolané podmořským zemětřesením nebo podmořskou sopečnou činností dmutí - způsobují je slapové síly. Výška vlny závisí na tvaru pobřeží, maximální je v nálevkovitých zálivech na okraji velkých moří či volného oceánu - až 15m, rychlost je až 15 km/h. oceánské proudy teplé (od rovníku do vyšších zeměpisných šířek), Golfský, Brazilský studené (směřují od vyšších zeměpisných šířek směrem k rovníku), Kalifornský, Kanárský Význam světového oceánu Zdroj výživy populace ryby, mořští živočichové, rostliny, savci, korýši Suroviny získávání přímo z mořské vody (sůl) nebo z mořského dna (ropa, plyn těžby, mangan přímý sběr ze dna) Doprava námořní, mezikontinentální, pobřežní, trajektová Energie přílivové elektrárny FRA, RUS, CAN, Fundy Geopolitika, strategie Rekreace a cestovní ruch zdroj příjmů Vodstvo pevnin Povrchové vody Řeky pocházejí z atmosferických srážek, tajícího sněhu, ledu, podzemních vod vytékajících na povrch jako prameny odtékají do oceánů mohou být zadržovány v přirozených i umělých nádržích jezera, umělé vodní nádrže (přehrady, rybníky), močály, mokřady (rašeliniště ve vyšších nadmořských výškách, rašelníky a mechy lázně, podmáčená území, slatiniště podmáčená území, v nízkých nad. výškách, trávy page 4 / 9

5 říční síť složená z hlavního toku a jeho přítoku tvoří vodní toky pramen = počátek každého vodního toku ústí = konec vodního toku, kde řeka vtéká do jiné řeky, jezera či moře délka vodního toku = vzdálenost od pramene k ústí spád vodního toku = výškový rozdíl mezi dvěma libovolně zvolenými body na řece, spád se udává v promile jako poměr výškové vzdálenosti dvou bodů na toku (rozdíl nadmořských výšek) a vzdálenosti mezi body hustota říční sítě = poměr délky všech toků k ploše povodí povodí = území, z kterého tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu rozvodí = hranice mezi povodími průtok řeky = množství vody, které proteče průtočným profilem vodního toku za jednotku času specifický odtok = množství vody, které odteče průměrně z povodí za jednotku času řádovost toku = počet posloupných zaústění počínaje od oceánu tok nejvyššího řády vždy ústí do oceánu, jeho přítoky jsou toky nižšího řádu bifurkace = rozdvojení toku do dvou hlavních povodí úmoří = moře, oceán, do kterého se vlévá řeka Režim odtoku závisí hlavně na podnebí dané oblasti závisí na geologickém podloží, tvaru reliéfu, charakter půdy, vegetace Rozdělení rovníkové - vyrovnaný režim po celý rok, vody mají dostatek, př. zdrojnice Konga, Kapuasu (INS) monzunové - výrazné letní maximum, srážkové, př. Chang Jiang, Mekong, Chuang che suchých oblastí - občasné (vádí, creek), mají vodu jen při srážkové činnosti pustinné - během toku ztrácejí vodu, zdrojnice často ledovcové, př. Nil, Amudarja fiumary (zimní srážková maxima) př. Tibera, některé na léto i vysychají mírného pásu - jarní maximum při tání sněhu, srážková maxima (mimo zimy po celý rok), př. Labe, Volha subarktické - toky tekoucí do chladných oblastí, dlouho zamrzají, letní maxima, př. Ob, Lena, Mackenzie ledovcové - horské toky napájené táním ledovce s letním maximem, ledovcový režim často stovky kilometrů, př. zdrojnice Dunaje a Rýna. Jezera Přírodně vytvořené sníženiny zemského povrchu zaplněné vodou page 5 / 9

6 5% sladkovodních zásob naší planety Limnologie obor zabývající se jezery Zdroj pitné vody, rybolov, rekreace Dělení Vulkanická jezera Vodou zaplněné krátery vyhaslých sopek (Crater Lake, USA) Tektonická jezera Vznikla důsledkem poklesu zemské kůry podél zlomů Velká hloubka a protáhlý tvar Bajkal, Tanganika Ledovcová jezera Vznikla modelačním působení ledovce Jezera v Alpách, na Slovensku, Šumavě Po přemodelování území pevninským ledovcem mohou být vzniklé deprese zaplaveny tající vodou -> jezerní plošiny Krasová jezera Vznik zaplavením krasových depresí (jezera v Dinárském krasu) Jezera smíšeného původu Jezera vzniklá tektonicky a později modelovaná ledovcem Ladožské, Oněžské jezero Umělé vodní nádrže (rybníky a přehrady) výsledkem lidské činnosti Rybník Umělá vodní nádrž Vybudovaný nasypáním nízké zemní hráze Chov ryb, rekreace, zásobárna vody přehradní nádrže zadržení vody pro hospodářské účely větší než rybníky negativní důsledky na krajinu (zábor půdy, kácení lesů, zánik sídel) funkce protipovodňová, zavlažovací, zásobení pitné vody, užitková voda, rekreační, dopravní, hydroenergetická Mokřady přirozené zásobárny vody v krajině vznikají v horských oblastech a v nížinách tam, kde srážky převládají nad výparem bažiny, rašeliniště, slatiniště Bažiny území bez odtoku, trvale přesycené vodou page 6 / 9

7 Vznikají například zbahněním půd po zániku lesa nebo podmáčením a zaplavováním půd říční vodou Rašeliniště vznikají v horských oblastech při vývěrech vod a v jezerních pánvích zarůstají rašeliníkem a mechy vznikají tak několik metrů mocné vrstvy rašeliny, na kterých potom začnou růst i byliny (suchopýr, rosnatka aj.) nebo keře (břízy, vrby aj.) Slatiniště vznikají v nižších nadmořských výškách na kyselých a chudých půdách zarůstáním zbahnělých sníženin a slepých říčních ramen rostlinstvem (ostřice, sítina aj.) Při velkém množství vody se voda v rašeliništích hromadí a v nejnižších polohách vytváří močály a malá jezírka Význam klimatický význam zadržování vody v krajině = retenční funkce biologický význam stanoviště vodního ptactva a dalších organismů zdroj rašeliny využití v zemědělství, zahradnictví, lázeňství, palivo Voda ve sněhu a ledu převážná část veškeré vody na pevnině ledovce 68,4% celkové zásoby sladké vody na Zemi Ledovce pevninské plošně rozsáhlejší grónský, antarktický ledovcový štít horské menší rozměry globální oteplování má za následek tání ledovců a zvyšování hladiny světového oceánu Podpovrchová voda pod povrchem, dostává se tam vsakováním atmosferickým srážek voda půdní (obsažena v půdních pórech) a podzemní (vytváří souvislou vodní hladinu) page 7 / 9

8 podzemní voda puklinová vyplňuje pukliny hornin (žula, vápenec) průlinová vyplňuje průliny nezpevněných hornin (šterk,písek) krasová podzemní voda hromadí se ve velkých vápencových puklinách artézská hladina podzemní vody je pod hydrostatickým tlakem pramen místo vývěru podzemní vody na povrch hladina podzemní vody je různá, záleží na propustnosti půdy Význam podzemní vody lázeňství (léčebné účinky a rehabilitace) - minerální vody mají léčebné účinky, vřídla mají vyšší mineralizaci zdroje pitné vody (zemědělství, průmysl, lidé) - podzemní voda je nejkvalitnějším zdrojem hlavně pitné vody. Stolní vody (na trh) jsou často obohacovány o oxid uhličitý. geotermální energie - horké prameny jsou levným zdrojem pro vytápění, výrobu elektrické energie (Island, Nový Zéland) Minerální voda obsahuje více než 1 g minerálních látek v 1 litru vody Rozdělení minerálních vod podle povahy látek kyselky (s obsahem CO 2 ), zemité (Teplice n.b.), alkalické (Luhačovice, zásadité) sirné (s obsahem např. H 2 S, V.Losiny) železnaté, železité (s ionty železa, či jeho sloučenin Bechyně) muriatické (slané, s obsahem nejčastěji NaCl, Prešov, částečně Poděbrady) radioaktivní (s radioaktivními ionty, Janské Lázně, Jáchymov) uhličité (obsahující vápenec) vylučováním vápence vzniká v blízkosti pramenů těchto vod travertin nebo vřídlovec. Právě horké prameny snadno rozpouštějí vápenec a mají tak vysokou mineralizaci Kryosféra část krajinné sféry po více než dva roky pod bodem mrazu voda v pevném skupenství forma svěhu, podpovrchový a podzemní led součástí je i permafrost (dlouhodobě zmrzlé půdy) Aljaška, Grónsko, sever Ruska a Skandinávie glaciologie - obor zabývající se ledovci telení ledovců odlamování ledu od ledovců, které zasahují do moře ledovec vzniká nahromaděním sněhu a jeho přeměnou působením tlaku ve firn a poté led pohybuje se do nižších nadmořských výšek - odtávání ledovce = ablace page 8 / 9

9 Powered by TCPDF ( Hydrosféra - maturitní otázka ze zeměpisu Význam ledovců geomorfologický - ledovcovou činností vznikají údolí, kary, roviny, morény, fjordy,... hydrologický - zdroj vody pro vodní toky při jejich tání sport a rekreace - ledovce představují možnost provozování zimních sportů v létě page 9 / 9