Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě 30. dubna 3130/2c, Ostrava ANALÝZA

Transkript

1 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě 30. dubna 3130/2c, Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2012 a předpokládaný vývoj v roce 2013 Ostrava, únor 2013

2

3 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 2 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného referátem trhu práce, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě, - Česká správa sociálního zabezpečení, - Český statistický úřad. Z důvodu zavedení nového informačního systému jsou některá data, zejména v kapitolách Zaměstnanost, Nezaměstnanost, Zahraniční zaměstnanost dopočítávána podle jednotlivých kategorií ručně, proto je jejich vypovídací schopnost pouze orientační. Zpracoval referát trhu práce

4 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 3 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Demografická situace okresu Ostrava 4 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 7 III. Nezaměstnanost 21 IV. Zahraniční zaměstnanost 34 V. Aktivní politika zaměstnanosti 39 VI. Prognóza vývoje trhu práce v roce VII. Přílohy 70 Seznam použitých zkratek 74

5 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 4 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. DEMOGRAFICKÁ SITUACE OKRESU OSTRAVA 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě MSK a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě ČR, probíhala od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen výrazně měnila její tvář, ale několik let byla pravidelně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců a až do roku 2003 (s výjimkou roku 2001) téměř neustálým nárůstem počtu evidovaných UoZ. Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů byly nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy nezaměstnanost velmi prudce stoupala a zaměstnanost výrazně klesala - stav lidí hledajících zaměstnání v těchto třech letech vzrostl o (+175,6 %) osob a celkově u ostravských firem ubylo (-11,7 %) zaměstnanců. Od února 2004, kdy byl stav registrovaných UoZ (30 396) nejvyšší od začátku sledování v okrese Ostrava, počet uchazečů se postupně snižoval až do října 2008, kdy bylo v evidenci osob, tj. nejméně od května Pak se situace vlivem dopadu celosvětové hospodářské krize začala zhoršovat a nezaměstnanost nepřetržitě rostla devět měsíců, celkem o osob. Poté docházelo s mírnými výkyvy k postupné stabilizaci, přesto se od listopadu 2008 do konce roku 2010 počet evidovaných uchazečů zvýšil o 7 078, tj. o 48,3 % osob. Během roku 2011 začal počet UoZ pomalu klesat, od listopadu se ale situace zase začala zhoršovat a počet nezaměstnaných osob opět s určitým kolísáním rostl a v závěru roku 2012 tak jejich počet představoval osob, tj. nejvíce od března Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti, evidované nezaměstnanosti a VPM v letech 2005 až 2012 ukazatel (celkový počet) stav k zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo 24,8 6,5 4,2 3,6 22,9 15,1 11,9 13,4 2. Demografická situace K 31. prosinci 2012 žilo v okrese Ostrava celkem trvale bydlících obyvatel, z toho 51,5 % žen. Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o Na tomto poklesu se podíleli obyvatelé v produktivním věku (-5 266). K jejich odlivu došlo také vlivem nepříliš příznivé situace na ostravském trhu práce. Naopak počet obyvatel ostatních věkových kategorií stoupl. Ve věkové kategorie 0-14 let o 16 a počet obyvatel ve věku 65 let a více stoupl na , to je o osob, a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel okresu Ostrava se tak občané v poproduktivním věku

6 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 5 podílejí 16,5 %. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Ostrava se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 41,3 roku, z toho u mužů na 39,5 a u žen na 42,9 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k stav k stav k (celkový počet) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy obyvatelé celkem obyvatelé věkové kategorie 0-14 let obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé ve věku 65 let a více průměrný věk obyvatel 40,7 42,4 41,0 42,6 41,3 42,9 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Osoby věkové skupiny let. Graf I/1 Věková struktura obyvatel okresu Ostrava k muži ženy Území našeho okresu je relativně jednolité a není v něm možné definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa, a proto je v ostravském okrese vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný.

7 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 6 Přestože zde nelze definovat mikroregiony, jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáva-li jsme od konce roku 1999 do pravidelně každé čtvrtletí míry nezaměstnanosti v jednotlivých městských obvodech Ostravy a od začátku roku 2007 také ve všech obcích okresu. Z důvodu změny informačního systému a neexistence prostorových statistik v době zpracování této Analýzy jsou míry nezaměstnanosti za jednotlivé části okresu Ostrava k zpracovány ručně, a proto tyto údaje mají pouze orientační charakter. Jejich hodnoty ke konci roku 2012 jsou uvedeny v příloze č. 1.

8 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 7 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost Zaměstnanost v okrese Ostrava nevykázala zlepšení ani během sledovaného roku a stále klesá. Dopad světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008 je stále patrný ve všech oblastech našeho hospodářství. Stav českého hospodářství se v roce 2012 proti minulému roku zhoršil. Ekonomika už nerostla ani mírně jako v roce 2011, ale klesala. Tato situace se výrazně projevila v oblasti zaměstnanosti a úbytek personálních stavů u monitorovaných firem byl daleko výraznější než v předešlých letech. Na trhu je stále méně firem, které by během roku zaznamenávaly zlepšení situace, růst produkce i exportu. I ty málo úspěšnější společnosti jsou v personální oblasti velmi opatrné. Zároveň pořád platí, že odvětvová struktura minulosti přináší okresu stále nemalé problémy. Ve společnosti se již delší dobu ustálil trend výrazně nepropouštět alespoň své kmenové zaměstnance, ale z důvodů nejasného dalšího vývoje u nás i v Evropě se produkce razantně nenavyšuje a nevytvářejí se nová pracovní místa. Tím, že jsou firmy v určitém oboru nuceny setrvávat dlouhou dobu na nízké úrovni produkce, zasahují často i do dalších odvětví subdodavatelů. K tomu se zároveň přidává i současná daňová politika vlády, která nutí snižovat spotřebu na nejnižší možnou míru. Celkovou hospodářskou situaci můžeme charakterizovat těmito faktory: Ekonomika se za první tři čtvrtletí roku 2012 nacházela v recesi a podle odhadu MF hospodářství v závěru roku stagnovalo a tak za celý loňský rok HDP klesl o 1,1 %. Situace na trhu práce odrážela negativní stav ekonomiky a celkovou nejistotu. V prosinci 2012 schválila vláda návrhy opatření pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti. Opatření jsou zaměřena především na snížení administrativní zátěže a zpřehlednění legislativy, zvýšení konkurenceschopnosti, daňovou stimulaci a omezení daňových úniků, podporu inovací a vzdělávání, podporu exportu a efektivní čerpání evropských fondů. Úsporná opatření české vlády vedla k omezování velkých investičních akcí financovaných ze státního rozpočtu. Hodnocení ekonomické situace se negativně projevilo v podstatné části odvětví národního hospodářství. Z hlediska výsledků panovala nejhorší situace ve stavebnictví. Nejlépe na tom nebyla ani průmyslová výroba a oblast obchodu. Před kompletním dokončením byl v závěru roku projekt Nová Karolina, na který se společnosti Multi Development podařilo získat úvěr a výstavba během minulého roku pokročila až do konečné fáze. Současná ekonomická situace však dalšímu rozvoji příliš neprospívá a teprve budoucnost ukáže, zda kancelářská i obchodní část bude zaplněna a plně využita. I když se společnosti maximálně snaží nepropouštět své kmenové zaměstnance, některé firmy během loňského roku musely přistoupit i k hromadnému propouštění ( 62 ZP). Jednalo se o 9 zaměstnavatelů a 822 zaměstnanců. Od ledna 2009 již OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců (zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu pojistných vztahů. Úřad práce, který údaje o malých firmách pravidelně získával a využíval pro výpočet celkové zaměstnanosti v daném okrese, není tak nadále schopen pokračovat ve sledovaných časových řadách a může využívat pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a k tomu údaje o počtu OSVČ z OSSZ.

9 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 8 2. Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem se stavem 26 a více osob Úřad práce od začátku sledování zaměstnanosti monitoruje situaci a vývoj personálních stavů u zaměstnavatelských subjektů s počtem 26 a více zaměstnanců. Ke konci roku 2012 bylo monitorováno celkem 755 zaměstnavatelských subjektů, v meziročním srovnání o 18 méně. Celkově u nich bylo k zaměstnáno osob. Za sledovaný rok se jejich počet snížil celkem o osob. Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí Struktura podle počtu zaměstnanců Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc ještě podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO.

10 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 9 Tabulka II/1 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob kategorie / /2011 absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , ,7-7 -1,8 50 až , , ,6 250 a více 75 9, ,0 0 0,0 z toho až , , ,1 500 až , ,3-2 -9, až , ,0 0 0, a více 0 0,0 0 0,0 0 - celkem , , ,3 Na souhrnném meziročním snížení počtu zaměstnavatelských subjektů působících na trhu práce v okrese Ostrava se největší měrou podílely monitorované firmy s počtem 50 až 249 pracovníků (-11) a malé monitorované firmy s 1 až 49 zaměstnanci (-7). U firem s 250 a více zaměstnanci došlo k poklesu u velikostní kategorie s 500 až 999 osobami (-2). Naopak nárůst zaznamenal počet monitorovaných organizací s 250 až 499 zaměstnanci (+2). Tabulka II/2 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob kategorie / /2011 absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , ,6 50 až , , ,4 250 a více , , ,0 z toho až , , ,0 500 až , , , až , , , a více 0 0,0 0 0,0 0 - celkem , , ,6 Celkově došlo u monitorovaných firem všech velikostních kategorií během roku 2012 k více než dvouapůlprocentnímu poklesu počtu zaměstnanců. Na tomto snížení se podílely podniky s 50 až 249 zaměstnanci ( osob), malé organizace s 1 až 49 pracovníky (-660 osob) i velké firmy s 250 a více zaměstnanci (-555 osob). Z této velikostní kategorie zaměstnanost výrazně klesla u firem s 1000 až 4999 zaměstnanci ( osob) a ve skupině organizací s 500 až 999 pracovníky (-574 osob). Nárůst naopak zaznamenala kategorie 250 až 499 zaměstnanců ( osob). Důvodem je nejednou přechod organizace ze skupiny s vyšším počtem pracovníků mezi firmy s nižším počtem zaměstnanců. 2.2 Struktura podle odvětví Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ-

11 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 10 NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následujících tabulkách je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl.

12 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 11 Tabulka II/3 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti stav k 12/ /2011 absolutně v % absolutně v % Zemědělství, lesnictví a rybářství 6 0,8 6 0,8 0 Těžba a dobývání 6 0,8 6 0,8 0 Zpracovatelský průmysl , ,8-5 z toho výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr. 15 9,3 15 9,6 0 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 2 1,2 2 1,3 0 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů 14 8,7 14 8,9 0 výroba koksu a rafinov. ropných produktů 1 0,6 1 0,6 0 výroba chemických látek a chem. přípravků 6 3,7 6 3,8 0 výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení 20 12, , , ,5 +1 výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz. 2 1,2 2 1,3 0 výroba elektrických zařízení 17 10, ,2-1 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených 29 17, ,2-2 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař. 16 9, , ,6 1 0,6 0 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu 7 0,9 8 1,1 +1 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 15 1,9 15 2,0 0 Stavebnictví 64 8,3 63 8,4-1 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 67 8,7 65 8,6-2 Doprava a skladování 39 5,0 38 5,0-1 Ubytování, stravování a pohostinství 12 1,6 12 1,6 0 Informační a komunikační činnosti 34 4,4 32 4,2-2 Peněžnictví a pojišťovnictví 22 2,8 21 2,8-1 Činnosti v oblasti nemovitostí 9 1,2 9 1,2 0 Profesní, vědecké a technické činnosti 25 3,2 23 3,0-2 Administrativní a podpůrné činnosti 46 6,0 42 5,6-4 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení 33 4,3 33 4,4 0 Vzdělávání , ,9 0 Zdravotní a sociální péče 39 5,0 38 5,0-1 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 19 2,5 19 2,5 0 Ostatní činnosti 10 1,3 10 1,3 0 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu 0 0,0 0 0,0 0 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,0-18

13 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 12 Tabulka II/4 Počty zaměstnanců v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti stav k 12/ /2011 absolutně v % absolutně v % Zemědělství, lesnictví a rybářství 213 0, ,2 +2 Těžba a dobývání 603 0, ,6-7 Zpracovatelský průmysl , , z toho výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr , ,4-8 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 30 0,1 26 0,1-4 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů 875 2, ,8 +4 výroba koksu a rafinov. ropných produktů 732 2, ,4 0 výroba chemických látek a chem. přípravků 569 1, ,8 +2 výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení , , , , výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz , ,8-463 výroba elektrických zařízení , ,3-120 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených , ,1 +80 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař , , ,0 10 0,0 +1 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu , ,7 +87 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi , ,1-10 Stavebnictví , ,9-521 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel , ,8-259 Doprava a skladování , ,8-113 Ubytování, stravování a pohostinství , ,8-354 Informační a komunikační činnosti , ,4-146 Peněžnictví a pojišťovnictví , ,5 +97 Činnosti v oblasti nemovitostí 622 0, ,7 +13 Profesní, vědecké a technické činnosti , ,2-109 Administrativní a podpůrné činnosti , , Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení , ,9-110 Vzdělávání , ,9 +2 Zdravotní a sociální péče , ,9-28 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti , ,7-38 Ostatní činnosti 919 0, ,9-17 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu 0 0,0 0 0,0 0 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,

14 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 13 K celkovému snížení počtu monitorovaných firem v roce 2012 přispěl nejvíce zpracovatelský průmysl (-5) a administrativní a podpůrné činnosti (-4). Z odvětví zpracovatelského průmyslu došlo k největšímu úbytku zaměstnavatelských subjektů ve výrobě pryžových, plastových výrobků (-3) a ve výrobě strojů a zařízení (-2). K poklesu došlo rovněž ve velkoobchodě a maloobchodě, opravě a údržbě motorových vozidel, v informačních a komunikačních činnostech a v odvětví profesních, vědeckých a technických činností. Všude došlo ke shodnému poklesu, a to o dvě firmy. Naopak nárůst monitorovaných firem zaznamenalo pouze odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a pododvětví zpracovatelského průmyslu - výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, a to shodně po jedné nové firmě. Z uvedených monitorovaných odvětví se na ročním poklesu zaměstnanosti nejvíce podílely firmy orientované na zpracovatelský průmysl ( osob), a to především ve výrobě základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství ( osob), ve výrobě pryžových, plastových výrobků (-482 osob) a výrobě počítačů (-463 osob). Velký pokles stavů zaznamenalo rovněž stavebnictví (-521 osob), ubytování, stravování a pohostinství (-354 osob) a odvětví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (-259 osob). Naopak k výraznějšímu nárůstu zaměstnanosti došlo pouze u administrativních a podpůrných činností (+803 osob) a v pododvětví zpracovatelského průmyslu - výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (+303 osob). 2.3 Zaměstnanost vybraných skupin osob Celková zaměstnanost žen se během loňského roku snížila o 213 (-0,5 %). Nejvíce jejich počet klesl u firem zpracovatelského průmyslu (-569 osob), především ve výrobě pryžových, plastových výrobků (-312 osob), výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-246 osob) a ve výrobě základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství (-214 osob). Z dalších odvětví výraznější pokles zaměstnanosti zaznamenalo ubytování, stravování a pohostinství (-266 osob) a velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (-184 osob). Naopak největší nárůst zaměstnaných žen zaznamenaly administrativní a podpůrné činnosti (+659 osob), zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (+203 osob) a pododvětví zpracovatelského průmyslu - výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (+172 osob). Počet pracujících důchodců se v okrese Ostrava v roce 2012 zvýšil o 27. Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je zaměstnáno v oblasti vzdělávání, a to 752, meziročně se však jejich počet v tomto odvětví snížil o 34 osob. Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/ /2011 k k absolutně v % ženy ,5 OZP ,8 důchodci ,9

15 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 14 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postižením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí 2002 Podle ZoZ mají zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením. Nesplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že: - budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % OZP, - budou výše jmenovaným firmám zadávat výrobní programy, - budou svou zákonnou povinnost nahrazovat finančním odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každou OZP, o kterou nesplnily povinný podíl, - nebo vzájemnou kombinací výše uvedených možností. Jakým způsobem zaměstnavatelé splnili svou zákonnou povinnost informují příslušný úřad práce Oznámením. Tuto zprávu nahlásilo během roku 2012 našemu úřadu 680 zaměstnavatelů, což je o 35 více než v minulém období, a z tohoto počtu jich mělo povinnost odvodu za rok 2011 do státního rozpočtu (SR) 169 a k bylo odvedeno tis. Kč a nezaplaceno zůstává přibližně Kč. Oproti minulému roku tedy povinnost odvodu do SR mělo o 125 zaměstnavatelů méně a také odvedená částka byla orientačně o tis. Kč nižší než za předchozí rok Toto snížení jak počtu zaměstnavatelů s odvodem do SR, tak i odvedené částky je částečně důsledkem trvající celosvětové ekonomické krize, která se v tomto případě odráží na poklesu počtu zaměstnanců, čímž mnozí nedosáhli hranice přepočtených stavů 25,01 osob a proto jim nevznikla povinnost zaslání Oznámení 2011 ani možného odvodu do SR. Nezanedbatelná je i skutečnost, že firmy výrazně více využily v roce 2011 možnosti náhradního plnění. Avšak nárůst nebo pokles odvodů do státního rozpočtu také ovlivňuje především meziroční zvýšení či snížení průměrné mzdy v národním hospodářství za I.-III. čtvrtletí, od níž se odvíjí výpočet výše konkrétního odvodu, ale také uskutečnění dalších plateb (doplatků nebo přeplatků), které byly u zaměstnavatelů zjištěny na základě kontrolní činnosti v průběhu celého roku.

16 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 15 V souvislosti se současnou ekonomickou situací klesla v průběhu roku 2012 zaměstnanost OZP u monitorovaných firem o 231 osob. Počet zaměstnaných OZP se tak stále u firem s 26 a více zaměstnanci od konce roku 2002 pohybuje pod třítisícovou hranicí. Osoby se zdravotním postižením patří mezi obtížně umístitelné na trhu práce. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovaný dle 78 ZoZ zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % těchto osob, přispívá k jejich snadnějšímu pracovnímu uplatnění. Jedná se o příspěvek nárokový a zaměstnavatelé, kteří splňují zákonem stanovené podmínky, jej obvykle uplatňují častěji, než nenárokové nástroje APZ. Příspěvek je poskytován na základě žádosti za příslušné kalendářní čtvrtletí ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů včetně odvodů za zaměstnance v pracovním poměru. Od 3. čtvrtletí roku 2012 už je to 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru. Maximální měsíční částka, která může být přiznána, činí Kč. Dále si při splnění podmínek od 3. čtvrtletí zaměstnavatelé mohou v žádosti uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem nejvýše o Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je OZP. V roce 2012 požádalo o tento příspěvek celkem 104 subjektů a celkově bylo vyplaceno Kč, což je o Kč více než v předchozím roce. Zvýšený příspěvek byl zaměstnavatelům vyplacen ve výši Kč. V roce 2012 se zvýšil počet žadatelů o 15 subjektů. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením, mohou poskytovat náhradní plnění subjektům, které mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %. Mají tak zajištěn odbyt svých výrobků a služeb a jsou konkurenceschopní, jelikož příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením pokryje větší část, někdy i zcela mzdové náklady vynaložené na zaměstnance, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. 3. Vývoj počtu OSVČ Tabulka II/6 Počet OSVČ ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně v % OSVČ vykonávající činnost ,9 z toho - hlavní ,2 - vedlejší ,1 OSVČ - pojištěnci ,8 V závěru roku 2012 registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení v Ostravě celkem osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost, což představuje od roku 2005 první meziroční pokles ke konci prosince a nepříznivá ekonomická situace v minulém roce tak vedla k celkovému úbytku o 501 OSVČ. Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u (61,4 %) z nich jednalo o hlavní pracovní činnost a u (38,6 %) o činnost vedlejší. Počet důchodově pojištěných živnostníků se v průběhu loňského roku snížil o 925.

17 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 16 Graf II/3 Vývoj počtu OSVČ od 1. pololetí Volná pracovní místa Poptávková strana trhu práce se po celý rok 2012 vyznačovala nedostatkem pracovních příležitostí. Registrovaný počet volných pracovních míst sice od konce března mírně rostl a během srpna překročil dvoutisícovou hranici (podruhé ještě v říjnu), ke konci roku však opět výrazněji poklesl. Oproti roku 2011 jsme registrovali obdobný počet pracovních příležitostí, jejich struktura je tak stále nedostatečná a stav velmi nízký. V souvislosti s náběhem nového IS během roku 2012 můžeme pouze odhadovat počet VPM, který nahlásili zaměstnavatelé do databáze KoP Ostrava. Celkový počet tak tipujeme na VPM, což je meziročně o (-15,2 %) méně. Celkem měli zprostředkovatelé úřadu práce během hodnoceného roku k dispozici pouze pracovních příležitostí (pokles meziročně o 1 008), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání.

18 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 17 Graf II/4 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a VPM v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec evidovaní uchazeči volná pracovní místa Koncem prosince 2012 evidovalo KoP Ostrava celkem VPM. Průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, byl i přes meziroční nárůst (+67) stále nízký, a to míst. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se firmy v okrese Ostrava v prosinci 2012 podílely 4,9 %. I přes nedostatečný počet VPM vzrostl meziročně tento podíl nepatrně o 0,1 procentního bodu.

19 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 18 Graf II/5 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v České republice a v okrese Ostrava v roce ,0 16,0 15,5 14,8 15,6 14,0 12,0 10,0 12,8 13,5 13,2 13,0 12,1 11,7 11,5 11,9 11,0 11,1 11,8 11,4 10,9 10,6 12,1 12,2 11,0 10,2 13,1 12,7 13,4 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR okres Ostrava Nepříznivý vývoj na poptávkové straně trhu práce a velký počet nezaměstnaných osob způsoboval také vysoký průměrný počet UoZ, kteří se v roce 2012 mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. S výjimkou dubna až června se však po celý minulý rok tento průměrný počet UoZ pohyboval pod celorepublikovými hodnotami a samotný průměrný stav tohoto ukazatele byl proto v roce 2012 nižší než celorepublikový průměr, a to o 0,9 osob. V prosinci 2012 se mohlo v okrese Ostrava ucházet o jedno VPM 13,4 uchazečů, což je v meziročním srovnání nárůst o 1,5. Koncem roku 2012 byl tento ukazatel oproti celorepublikovému průměru nižší o 2,2. Tabulka II/7 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání požadovaný stupeň vzdělání UoZ VPM UoZ/ VPM UoZ VPM UoZ/ VPM bez vzdělání , ,6 základní vzdělání , ,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,9 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,1 střední všeobecné , ,8 vysokoškolské , ,4 celkem , ,4

20 VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Za dlouhodobě evidovaná jsou považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K evidovalo KoP Ostrava celkem DE VPM. Jejich stav meziročně poklesl o 104. Na konci sledovaného období se přes šedesát procent všech VPM v evidenci KoP Ostrava řadí k DE VPM. Z toho je patrný strukturální nesoulad na trhu práce, kdy se i přes dostatečný počet evidovaných uchazečů nedaří plně uspokojit poptávku ze strany zaměstnavatelů. V členění podle tříd CZ-ISCO je nejpočetnější skupinou DE VPM 7. třída (řemeslníci a opraváři). Koncem roku 2012 to bylo 367 míst. Další početně velkou skupinou byla třída 3 (techničtí a odborní pracovníci) s 186 DE VPM. Dále následovaly třídy 4 (úředníci) a 2 (specialisté). Z pohledu profesní skladby bylo nejvíce DE VPM ke konci sledovaného roku pro svářeče, pracovníky v zákaznických kontaktních centrech, obchodní zástupce, kovodělníky, finanční a investiční poradce, řidiče nákladních automobilů, telefonisty, seřizovače a obsluhu strojů, programátory počítačových aplikací, zedníky a realitní makléře. Větší počet dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst byl rovněž pro pojišťovací poradce, malíře, taxikáře a pracovníky ve službách a prodeji. Tabulka II/8 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání třída CZ-ISCO počet počet % počet počet % 1. zákonodárci a řídící pracovníci , ,7 2. specialisté , ,6 3. techničtí a odborní pracovníci , ,7 4. úředníci , ,6 5. pracovníci ve službách a prodeji , ,5 6. kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství 1 0 0, ,0 7. řemeslníci a opraváři , ,7 8. obsluha strojů a zařízení, montéři , ,3 9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,3 0. zaměstnanci v ozbrojených silách , ,0 celkem , ,2

21 VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 20 Tabulka II/9 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM stupeň vzdělání počet počet % počet počet % bez vzdělání , ,8 základní vzdělání , ,8 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,8 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,9 střední všeobecné (gymnázia) , ,5 vysokoškolské , ,8 celkem , ,2 Z pohledu kvalifikační struktury je největší počet DE VPM pro uchazeče se středním odborným vzděláním (509 míst) a se středním odborným vzděláním s maturitou (274 míst). Důvodem existence DE VPM je zpravidla stálý nedostatek vhodných UoZ splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných požadavků navíc neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože zaměstnance aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim pak slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.

22 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 21 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Ke konci roku 2012 bylo v okrese Ostrava evidováno celkem uchazečů o zaměstnání. Celkově došlo během uplynulého roku k jejich nárůstu o (+11,4 %). Nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenána v prosinci a pouze od dubna do června byla její výše nižší než 21 tisíc. Největší meziměsíční nárůst jsme zaznamenali v prosinci, kdy stoupl počet uchazečů o 800, druhé největší zvýšení stavu bylo v měsíci lednu (+673 osob). Meziroční stavy evidovaných uchazečů postupně narůstaly od května až do konce roku. Během hodnoceného roku jsme evidovali průměrně měsíčně celkem uchazečů, což je v meziročním srovnání o 772 (+3,7 %) osob více. Tím, že v druhé části roku docházelo k postupnému narůstání stavů uchazečů o zaměstnání s výrazným navýšením v samotném závěru, překročil skutečný počet UoZ z konce minulého roku i náš prognózovaný stav. Tehdy jsme pod vlivem situace na trhu práce očekávali v horší variantě UoZ a v lepším případě UoZ. Graf III/1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2011 a leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Míra registrované nezaměstnanosti v prosinci 2012 činila v okrese Ostrava 12,8 %, což znamená meziroční nárůst o 1,4 procentního bodu. Na pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů ČR se náš ostravský v uplynulém roce pohyboval mezi 12. (listopad) až 17. místem (leden a únor). V celkovém počtu registrovaných uchazečů zaujímal okres Ostrava v rámci všech okresů České republiky během celého roku 2012 druhé místo.

23 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 22 Graf III/2 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava a ČR v roce ,0 12,0 11,9 12,1 12,0 11,7 11,7 11,6 11,9 11,9 12,1 12,1 12,2 12,8 10,0 9,1 9,2 8,9 8,4 8,2 8,1 8,3 8,3 8,4 8,5 8,7 9,4 % 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec okres Ostrava ČR Tabulka III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava, Moravskoslezském kraji a v České republice 2012 míra nezaměstnanosti v okrese Ostrava (%) míra nezaměstnanosti v MSK (%) míra nezaměstnanosti v ČR (%) pořadí okresu Ostrava v rámci ČR leden 11,9 11,7 9,1 17. únor 12,1 11,9 9,2 17. březen 12,0 11,7 8,9 16. duben 11,7 11,2 8,4 14. květen 11,7 11,0 8,2 13. červen 11,6 10,9 8,1 13. červenec 11,9 11,1 8,3 13. srpen 11,9 11,1 8,3 13. září 12,1 11,4 8,4 13. říjen 12,1 11,4 8,5 13. listopad 12,2 11,6 8,7 12. prosinec 12,8 12,3 9,4 15.

24 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 23 Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2012 v porovnání s rokem 2011 ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,4 z toho dosažitelní ,0 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,7 volná pracovní místa ,9 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 11,9 13,4 +1,5 +12,6 míra nezaměstnanosti v % 11,4 12,8 K pobíralo PvN celkem evidovaných UoZ, tj. o 144 (-3,7 %) méně, než v prosinci Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byl v okrese Ostrava podíl osob s nárokem na PvN na celkové nezaměstnanosti výrazně nižší (ze všech okresů byl koncem roku 2012 dvanáctý nejnižší). Tuto situaci způsobuje především vysoký podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v registru KoP Ostrava, což je podrobněji popsáno v kapitole zabývající se délkou evidované nezaměstnanosti. Průměrná měsíční výše PvN ve IV. čtvrtletí 2012 činila Kč, což bylo meziročně o 508 Kč více. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů uchazeči pobírající PvN celkem % ženy OZP absolventi měsíční průměrná výše PvN v Kč prosinec , leden , únor , březen , duben , květen , červen , červenec , srpen , září , říjen , listopad , prosinec , index 12/12:12/11 (v %) 111,4 96,3 86,3 85,8 97,7 203,3 109,0

25 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana Tok nezaměstnanosti Stejně jako v minulých letech se i vloni vyznačoval trh práce v okrese Ostrava obrovským a ze všech okresů republiky jedním z největších toků registrované nezaměstnanosti. Nově se v roce 2012 do evidence KoP Ostrava přihlásilo osob, což bylo meziročně méně o 208. Tento počet představuje za dobu existence ÚP průměrný stav. Nejvíce nových uchazečů o práci se přišlo zaevidovat v měsících lednu, únoru a září. V těchto měsících překročil jejich počet hranici dvou tisíc. Vyřazeno z evidence bylo celkem uchazečů (meziročně o méně), z nichž (54,9 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat. Tento počet byl o menší než v roce 2011 a nejnižší od roku Z tohoto je zřejmé, že nezaměstnanost v roce 2013 se nezvyšovala ani tak z důvodu přílivu nových uchazečů do evidence ÚP, ale sníženou možností uplatnění na trhu práce vlivem nedostatku volných pracovních míst. V porovnání s předešlým rokem bylo za rok 2012 vyřazeno méně osob (-1 885) pro porušení některého z ustanovení ZoZ. Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů nově evidovaní vyřazení umístění celkem umístění ÚP umístění jinak vyřazení podle 30, odst. 2 ostatní 12/ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

26 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 25 Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání Během roku 2012 se počet evidovaných UoZ zvýšil o (+11,4 %). Na tomto nárůstu se podíleli více muži, od prosince předešlého roku jich přibylo (+13,0 %). Za stejné období došlo k nárůstu počtu evidovaných žen pouze o 777 (+7,8 %). Počty uchazečů o zaměstnání - OZP se během hodnoceného období rovněž zvýšily o 89 osob, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti však klesl o 0,8 procentního bodu a koncem prosince 2012 tak činil 10,1 %. Celkový počet absolventů škol a mladistvých se meziročně zvýšil o 87 osob, jejich podíl na celkovém počtu uchazečů poklesl o 0,2 procentního bodu na 5,6 %.

27 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 26 Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období celkem ženy OZP absolventi a mladiství absolutně absolutně % absolutně % absolutně % prosinec , , ,8 leden , , ,0 únor , , ,7 březen , , ,2 duben , , ,9 květen , , ,6 červen , , ,0 červenec , , ,2 srpen , , ,5 září , , ,7 říjen , , ,2 listopad , , ,9 prosinec , , ,6 index 12/12:12/11 (v %) 111,4 107,8 96,7 104,0 92,7 107,3 96,6 4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením K nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce v ostravském okrese patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postižením. Jejich evidenční stav je již několik let velmi vysoký. Počet OZP se v závěru roku 2012 zvýšil na I když se jejich podíl v evidenci meziročně snížil z 10,9 na 10,1 %, jejich celkový počet je pořád ze všech okresů ČR druhý nejvyšší. Tento pokles je ovlivňován zejména přílivem nových uchazečů do evidence KoP Ostrava. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů - OZP ukazatel stav k 12/ / / /2012 absolutně % celkový počet uchazečů - OZP ,0 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 10,9 10,1 Přestože podíl OZP s kvalifikací vyučen je vyšší než u ostatních UoZ, převážná část z nich nemůže v důsledku špatného zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro možnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob.

28 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 27 Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů - OZP stupeň vzdělání absolutně % absolutně % bez vzdělání 3 0,1 3 0,1 základní vzdělání , ,4 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,1 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,1 střední všeobecné 33 1,5 35 1,5 vysokoškolské 61 2,8 64 2,8 celkem , ,0 Oproti stejnému období loňského roku počet uchazečů o zaměstnání - osob se zdravotním postižením (dále jen OZP) vzrostl na 2 309, což je více o 89 uchazečů. Nárůst lze přičíst tomu, že jejich umístění na otevřeném trhu práce je velmi problematické, ve většině případů se jedná i o dlouhodobou nebo opakovanou evidenci, kombinaci více chorob a nemožnost vykonávat svou profesi v plném rozsahu. Velký vliv na tuto situaci má i to, že v nabídce volných pracovních míst je stále menší počet vhodných pozic, které by tito uchazeči zvládli, přičemž by zároveň splňovali požadavky zaměstnavatelů (např. znalost cizího jazyka a práce s PC, možnost pracovat v nepřetržitém provozu nebo na dvanáctihodinové směny). V podstatě nemáme vhodné kandidáty na zadané pracovní pozice. Problém je i ve struktuře uchazečů, jako je vyšší věk a základní nebo středoškolské vzdělání bez maturity. Tento stav je ovlivněn rovněž tím, že uchazeči, kteří mají dlouhodobě zdravotní problémy, se stali osobami se zdravotním postižením v průběhu evidence - celkem 210 osob. V mnoha případech ztratili motivaci hledat si zaměstnání, nechuť se dále vzdělávat s možností využívat nabídky rekvalifikačních a poradenských kurzů, včetně zařazování do projektů ESF, částečně i pracovní návyky a cokoliv ve svém profesním či osobním životě měnit. Zvykli si být nezaměstnanými. Obávají se, že neuspějí, jelikož zaměstnavatelé mají v současné době vysoké požadavky na vzdělání, znalosti, dovednosti, flexibilitu a v kombinaci s častou pracovní neschopností nebudou pro zaměstnavatele zajímaví. Stává se, že když nastoupí do zaměstnání, v mnoha případech ukončí pracovní poměr ve zkušební době, jelikož nezvládají zadané úkoly, které jsou na ně kladeny. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dostávají do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných, kdy evidence nad 1 rok k činila osob se ZP, tj. 61,63 % z jejich celkového počtu. Přes všechny tyto problémy se nám podařilo v roce 2012 umístit nástupem do zaměstnání celkem 656 uchazečů - OZP, kdy v některých případech zaměstnavatelé využili možnosti příspěvku z APZ. Klientům pro snadnější uplatnění na trhu práce v rámci poradenských pohovorů nabízíme skupinové poradenství, možnost zvýšit si kvalifikaci a získání dalších dovedností formou rekvalifikačních kurzů, které mohou absolvovat s ohledem na svůj handicap. Využíváme aktivity z projektů ESF, zvláště specificky zaměřených pro OZP. V současné době běží projekt Šance pro samostatnost, kde frekventanti zapojení do projektu mají možnost získat kladnou pracovní rekomandaci v rámci ergodiagnostického vyšetření, poradenství, rekvalifikačních kurzů. V Centru pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje probíhají dva projekty pro OZP, které jsou zaměřeny pro snadnější uplatnění na trhu práce. Nemalá pozornost je věnována pracovní rehabilitaci, kde mají OZP možnost absolvovat přípravu k práci po dobu až dvou let s tím, že přímo u zaměstnavatele se zaučují na profesi, kterou by u něj měli vykonávat.

29 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 28 Nadále se osvědčuje úzká spolupráce se zaměstnavateli při obsazování volných pracovních míst, přestože jsou zadána pro zdravé uchazeče. Při bližší specifikaci požadavku zaměstnavatele zjistíme, že jimi zadané volné místo může být obsazeno i uchazečem-ozp, a tím pádem si splní povinný podíl zaměstnávání těchto osob přímým zaměstnáváním. Tabulka III/8 Vývoj počtu uchazečů - OZP uchazeči - OZP stav k stav k celkem z toho ženy celkem z toho ženy uchazeči - OZP z toho: I., II. stupeň invalidity III. stupeň invalidity os. zdravotně znevýhodněné Úřady práce od již nepřijímají žádosti o uznání osoby zdravotně znevýhodněné (dále jen OZZ), pouze byly řešeny případy, kdy nebylo rozhodnuto o žádostech podaných v roce Rozhodnutí o OZZ vydaná úřadem práce platí po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do V současné době lze uplatnit status osoby se zdravotním postižením pouze podáním žádosti o přiznání invalidity v I. až III. stupni, o kterém rozhoduje ČSSZ. 4.2 Ženy Během sledovaného roku se evidovaná nezaměstnanost žen zvýšila o 777 (+7,8 %) a na celkovém přírůstku registrovaných UoZ se v roce 2012 ženy podílely jen 33,2 %. V závěru roku byly ženy v registru KoP Ostrava zastoupeny 47,2 %, což je o 1,7 procentního bodu méně než činil prosincový celorepublikový průměr (48,9 %). V porovnání se stavem na konci roku 2011 je patrné snížení poměrného zastoupení žen mezi nezaměstnanými (-1,6 procentního bodu), což je dáno jak strukturou nově evidovaných občanů, tak uchazečů, kteří evidenci ukončili během sledovaného období. Z té vyplývá, že procentní zastoupení nově evidovaných žen bylo v roce 2012 nižší než jejich podíl na celkovém počtu uchazečů s ukončenou evidencí. Nově se v průběhu roku 2012 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo žen (45,4 % všech nově evidovaných osob). Vyřazeno jich bylo celkem 9 463, z nichž (57,4 %) nalezlo vhodné pracovní uplatnění. Míra nezaměstnanosti žen byla během celého roku 2012 ve srovnání s muži vždy vyšší - v průměru o 2,3 procentního bodu. Koncem prosince činila míra nezaměstnanosti žen 13,6 % (meziroční nárůst o 0,5 procentního bodu), což je o 3,0 procentního bodu více než celorepublikový průměr.

30 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 29 Graf III/4 Vývoj počtu evidovaných žen a mužů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ženy muži 4.3 Absolventi škol a mladiství Osobami ohroženými nezaměstnaností jsou v okrese Ostrava kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe často stávají našimi klienty. Pro účely statistiky považujeme za absolventy UoZ do dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole). Graf III/5 Vývoj evidence absolventů škol a mladistvých v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec mladiství absolventi