ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2009 a předpokládaný vývoj v roce 2010

Transkript

1 Úřad práce v Ostravě, 30. dubna 3130/2c, Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2009 a předpokládaný vývoj v roce 2010 Ostrava, únor 2010 ÚP v Ostravě - VEŘ, vedoucí odboru TP,

2

3 Úřad práce v Ostravě strana 1 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného oddělením analýz a prognóz, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce v Ostravě, - Česká správa sociálního zabezpečení, - Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava. Zpracovalo oddělení analýz a prognóz

4 Úřad práce v Ostravě strana 2 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Celková charakteristika okresu Ostrava 3 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 5 III. Nezaměstnanost 19 IV. Zahraniční zaměstnanost 32 V. Kontrolní činnost 37 VI. Platební neschopnost zaměstnavatelů 40 VII. Aktivní politika zaměstnanosti 41 VIII. Prognóza vývoje trhu práce v roce IX. Státní sociální podpora 71 X. Přílohy 74 Seznam použitých zkratek 79

5 Úřad práce v Ostravě strana 3 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU OSTRAVA 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě MSK a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím nejlidnatějším městě ČR, probíhala od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen výrazně měnila její tvář, ale několik let byla pravidelně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců a až do roku 2003 (s výjimkou roku 2001) téměř neustálým nárůstem počtu evidovaných UoZ. Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů bylo nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy nezaměstnanost velmi prudce stoupala a zaměstnanost výrazně klesala - stav lidí hledajících zaměstnání v těchto třech letech vzrostl o (+175,6 %) osob a celkově u ostravských firem ubylo (-11,7 %) zaměstnanců. Od února 2004, kdy byl stav evidovaných UoZ (30 396) nejvyšší v celé historii ÚPO, se stav uchazečů postupně snižoval až do října 2008, kdy bylo v evidenci osob, což bylo nejméně od května Pak se situace vlivem dopadu celosvětové hospodářské krize začala zhoršovat a do konce roku 2009 se stav evidovaných uchazečů zvýšil až na , to je o (+39,2 %). Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti, evidované nezaměstnanosti a VPM v letech 2002 až 2009 ukazatel (celkový počet) stav k zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo 41,9 44,0 31,8 24,8 6,5 4,2 3,6 22,9 2. Demografická situace K 31. prosinci 2009 žilo v okrese Ostrava celkem trvale bydlících obyvatel, z toho 51,5 % žen. Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil jen nepatrně, pouze o 76. Na tomto poklesu se podíleli obyvatelé v produktivním věku (-1 116) a obyvatelé věkové kategorie 0-14 let (-414). Naopak počet občanů ve věku 65 let a více stoupl na , to je o osob, a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel okresu Ostrava se podílejí 15,0 %. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Ostrava se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 40,5 roku, z toho u mužů na 38,8 a u žen na 42,1 roku.

6 Úřad práce v Ostravě strana 4 Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k stav k stav k (celkový počet) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy obyvatelé celkem obyvatelé věkové kategorie 0-14 let obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé ve věku 65 let a více průměrný věk obyvatel 40,1 41,7 40,3 41,9 40,5 42,1 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V pololetních i ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Osoby věkové skupiny let. Graf I/1 Věková struktura obyvatel okresu Ostrava k muži ženy Území našeho okresu je relativně jednolité a není v něm možné definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa, a proto je v ostravském okrese vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. Přestože zde nelze definovat mikroregiony jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáváme od konce roku 1999 pravidelně každé čtvrtletí míry nezaměstnanosti v jednotlivých městských obvodech Ostravy a od začátku roku 2007 také ve všech obcích okresu. Jejich hodnoty k jsou uvedeny v příloze č. 1.

7 Úřad práce v Ostravě strana 5 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost Zaměstnanost v okrese Ostrava byla během roku 2009 ovlivněna dopadem světové finanční a hospodářské krize z konce roku České hospodářství postihla recese, která se projevila extrémně nízkým využíváním výrobních kapacit a propadem investičních aktivit. Touto nepříznivou ekonomickou situací je náš okres postižen velmi podstatně, protože se na jeho území nachází řada velkých firem, které podnikají v odvětvích, zejména zpracovatelského průmyslu, jichž se recese dotkla nejvíce. Zároveň se často jedná o společnosti s prioritním zaměřením na export a z tohoto důvodů, ale i dalších, mají na ně celosvětové hospodářské problémy daleko větší vliv. Vzhledem ke snížené poptávce po mnoha výrobcích a službách jsou firmy nuceny již několik měsíců omezovat svou produkci, což se přímo dotýká i jejich subdodavatelů. Celkovou hospodářskou situaci můžeme charakterizovat těmito faktory: Propad ekonomiky byl nejvýraznější v I. čtvrtletí roku Od poloviny minulého roku pak sice HDP začal mezičtvrtletně růst, podle ČSÚ ale ve 4. čtvrtletí 2009 opět poklesl oproti 3. čtvrtletí o 0,6 % a dle předběžných odhadů tak za celý rok 2009 meziročně klesl o 4,3 %. Odbytové potíže a omezení produkce převážně zasáhly velké průmyslové podniky, nejvíce zaměřené na výrobu základních kovů, hutní zpracování a slévárenství, výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Malý odbyt a nižší produkce se v minulém roce projevily návazně rovněž u firem zabývajících se dopravou a skladováním. Zatímco v některých odvětvích průmyslu se koncem roku 2009 začal objevovat alespoň opatrný optimismus pro vývoj v následujících měsících, ve stavebnictví i nadále převládá skepse. Současná nepříznivá ekonomická situace ovlivnila stavebnictví, zejména neochotou peněžních ústavů půjčovat finanční prostředky na řadu rozpracovaných stavebních projektů na území města. Rozestavěné stavby a připravené projekty byly pozastaveny a o ty již dokončené je stále malý zájem. Přesto některé developerské firmy naznačují, že by se stavební činnost na těchto projektech v okrese Ostrava měla letos opět obnovit. Přes obtížnou odbytovou i finanční situaci se mnohé firmy v roce 2009 snažily všemožně oddalovat propouštění svých zaměstnanců. Uvědomovaly si, že krize po čase odezní a poté budou nuceni opět najímat nové pracovníky. Ti, kteří již ale byli donuceni své stavy snižovat, vypovídali nejdříve smlouvy s agenturami práce na pronajímání pracovníků, dále využívali skončení pracovních poměrů ve zkušební době nebo neobnovili smlouvy na dobu určitou. Také přistoupili k rušení provozů některých směn. Dočasné omezení odbytu svých výrobků nebo útlum poptávky po poskytovaných službách řeší mnozí zaměstnavatelé také částečnou nezaměstnaností (podle ust. 209 ZP), kdy jsou zaměstnancům poskytovány náhrady mzdy, a to ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. V hodnoceném období vydal ÚPO celkem 109 kladných rozhodnutí o důvodech částečné nezaměstnanosti, jenž se týkala zaměstnanců firem, u kterých nepůsobí odborová organizace. Podle našich informací tuto možnost využilo i mnoho zaměstnavatelů po dohodě se svými odbory. Z kladných rozhodnutí vydaných ÚPO bylo ke konci roku platných 28 pro zaměstnanců. Některé firmy však během loňského roku musely přistoupit i k hromadnému propouštění (podle ust. 62 ZP). Jednalo se o 30 zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců.

8 Úřad práce v Ostravě strana 6 Od ledna 2009 již OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců (zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu pojistných vztahů. Úřady práce, které údaje o malých firmách pravidelně získávaly a využívaly pro výpočet celkové zaměstnanosti v daném okrese, nejsou tak nadále schopny pokračovat ve sledovaných časových řadách a mohou využívat pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a k tomu údaje o počtu OSVČ z OSSZ. 2. Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem se stavem 26 a více osob Úřad práce v Ostravě od začátku sledování zaměstnanosti monitoruje situaci a vývoj personálních stavů u zaměstnavatelských subjektů s počtem 26 a více zaměstnanců. Ke konci roku 2009 bylo monitorováno celkem 795 zaměstnavatelských subjektů, meziročně o 16 méně. Celkově u nich bylo k zaměstnáno osob. Podle meziročního srovnání jich ubylo celkem Zatímco v prvním pololetí se počet zaměstnaných osob razantně snížil (-4 101), ve druhé polovině roku došlo k obratu a velice mírnému zvýšení personálních stavů (+226). Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od roku Struktura podle počtu zaměstnanců Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc ještě podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO.

9 Úřad práce v Ostravě strana 7 Tabulka II/1 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob kategorie / /2008 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,0 50 až , , , ,2 250 a více 77 9,5 72 8,9 75 9,4-2 -2,6 z toho až , , ,3-2 -4,8 500 až , , ,7 0 +0, až , , ,7 0 +0, a více 1 1,3 1 1,4 1 1,3 0 +0,0 celkem , , , ,0 K celkovému meziročnímu snížení počtu zaměstnavatelských subjektů působících na trhu práce v okrese Ostrava rozhodující měrou přispěly monitorované firmy s počtem 50 až 249 pracovníků (-18). Naopak mírně se zvýšil počet monitorovaných menších organizací (+4). Tabulka II/2 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob kategorie / /2008 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,0 50 až , , , ,8 250 a více , , , ,9 z toho až , , , ,9 500 až , , , , až , , , , a více , , , ,5 celkem , , , ,7 V souvislosti s hospodářskou krizí došlo souhrnně u monitorovaných firem všech velikostních kategorií v průběhu roku 2009 k téměř čtyřprocentnímu poklesu počtu zaměstnanců. K největšímu meziročnímu snížení zaměstnanosti došlo zejména u podniků s 250 a více zaměstnanci ( osob). Z této velikostní kategorie pak personální stavy nejvíce klesly u firem s až zaměstnanci ( osob) a s a více zaměstnanci ( osob). Ke snížení stavů došlo rovněž v kategorii s 50 až 249 zaměstnanci (-958 osob). U nejmenších monitorovaných firem do 49 pracovníků zaměstnanost během roku 2009 stagnovala. K nárůstu došlo pouze u firem s 250 až 499 zaměstnanci (+663 osob).

10 Úřad práce v Ostravě strana Struktura podle odvětví Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ- NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následujících tabulkách je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl.

11 Úřad práce v Ostravě strana 9 Tabulka II/3 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k 12/2009 ekonomické činnosti absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/2008 Zemědělství, lesnictví a rybářství 6 0,7 6 0,7 6 0,8 0 Těžba a dobývání 7 0,9 6 0,7 6 0,8-1 Zpracovatelský průmysl , , ,6 +2 z toho výroba potr.výr., nápojů a tabákových výr. 16 9,9 16 9,6 15 9,1-1 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 4 2,5 3 1,8 3 1,8-1 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů 15 9,3 15 9,0 15 9,1 0 výroba koksu a rafinov. ropných produktů 1 0,6 1 0,6 1 0,6 0 výroba chemických látek a chem. přípravků 6 3,7 6 3,6 6 3,7 0 výroba zákl. farmaceut. výobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení 18 11, , , , , ,2-1 výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz. 1 0,6 1 0,6 1 0,6 0 výroba elektrických zařízení 19 11, , ,0-1 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených 30 18, , ,9 +1 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský prům. a opravy a instalace strojů a zařízení 13 8,0 16 9,6 16 9, ,0 1 0,6 1 0,6 +1 Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu 8 1,0 8 1,0 7 0,9-1 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 16 2,0 17 2,1 16 2,0 0 Stavebnictví 70 8,6 68 8,4 66 8,3-4 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 82 10,1 80 9,8 75 9,4-7 Doprava a skladování 39 4,8 40 4,9 40 5,0 +1 Ubytování, stravování a pohostinství 15 1,8 16 2,0 15 1,9 0 Informační a komunikační činnosti 25 3,1 30 3,7 30 3,8 +5 Peněžnictví a pojišťovnictví 27 3,3 25 3,1 24 3,0-3 Činnosti v oblasti nemovitostí 11 1,4 10 1,2 10 1,3-1 Profesní, vědecké a technické činnosti 28 3,5 28 3,4 28 3,5 0 Administrativní a podpůrné činnosti 44 5,4 43 5,3 40 5,0-4 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení 33 4,1 34 4,2 33 4,1 0 Vzdělávání , , ,6-1 Zdravotní a sociální péče 42 5,2 41 5,0 41 5,2-1 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 19 2,3 19 2,3 19 2,4 0 Ostatní činnosti 12 1,5 11 1,4 11 1,4-1 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 celkem , , ,0-16

12 Úřad práce v Ostravě strana 10 Tabulka II/4 Počty zaměstnanců v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k 12/2009 ekonomické činnosti absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/2008 Zemědělství, lesnictví a rybářství 246 0, , ,2-25 Těžba a dobývání 797 0, , ,7-71 Zpracovatelský průmysl , , z toho výroba potr.výr., nápojů a tabákových výr , , ,5-47 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 75 0,2 51 0,2 53 0,2-22 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů , , ,1-141 výroba koksu a rafinov. ropných produktů , , ,2-155 výroba chemických látek a chem. přípravků 662 1, , ,8-66 výroba zákl. farmaceut. výobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení , , , , , , výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz , , , výroba elektrických zařízení , , ,8-19 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených , , ,2-363 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský prům. a opravy a instalace strojů a zařízení , , , ,0 9 0,0 9 0,0 +9 Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu , , ,6-55 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi , , ,0-167 Stavebnictví , , ,2-643 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel , , , Doprava a skladování , , ,1-791 Ubytování, stravování a pohostinství , , ,3-165 Informační a komunikační činnosti , , , Peněžnictví a pojišťovnictví , , , Činnosti v oblasti nemovitostí 747 0, , ,7-15 Profesní, vědecké a technické činnosti , , ,6-8 Administrativní a podpůrné činnosti , , ,1-440 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení , , , Vzdělávání , , ,4 +18 Zdravotní a sociální péče , , , Kulturní, zábavní a rekreační činnosti , , ,7 +23 Ostatní činnosti 889 0, , ,9 +13 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 celkem , , ,

13 Úřad práce v Ostravě strana 11 K celkovému snížení počtu monitorovaných firem v roce 2009 přispěly nejvíce velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (-7), stavebnictví (-4) a administrativní a podpůrné činnosti (-4). Monitorovaných zaměstnavatelů naopak přibylo v odvětví informačních a komunikačních činností (+5). Z uvedených monitorovaných odvětví se na ročním poklesu zaměstnanosti nejvíce podílely firmy zaměřené na výrobu základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství ( osob), dále odvětví dopravy a skladování (-791 osob), stavebnictví (-643 osob), firmy zabývající se administrativními a podpůrnými činnostmi (-440 osob) a výrobci strojů a zařízení (-363 osob). K výraznějšímu zvýšení zaměstnanosti došlo za uvedené období v odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (+569 osob) i peněžnictví a pojišťovnictví (+462 osob). 2.3 Zaměstnanost vybraných skupin osob Celková zaměstnanost žen se v průběhu loňského roku snížila o 568 (-1,2 %) osob. Nejvíce jejich počet klesl u firem zaměřených na výrobu základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (-622 osob), v dopravě a skladování (-174 osob), v kulturní, zábavní a rekreační činnosti (-163 osob). Naopak největší nárůst zaměstnaných žen zaznamenala veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení (+396 osob), dále peněžnictví a pojišťovnictví (+334 osob). Pracujících důchodců, kteří se na celkové zaměstnanosti monitorovaných firem v okrese Ostrava koncem roku 2009 podíleli 2,8 % (shodný podíl s koncem roku 2008), za sledovaný rok ubylo 205. Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je stále zaměstnáno v oblasti vzdělávání, a to meziročně se jejich počet v tomto odvětví zvýšil o 56 osob. Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/ /2008 k k k absolutně v % ženy ,2 OZP ,9 důchodci ,8

14 Úřad práce v Ostravě strana 12 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postižením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od roku Podle ZoZ mají zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením. Neplnění tohoto zákonem stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že: - budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % OZP, - budou výše jmenovaným firmám zadávat výrobní programy, - budou svou zákonnou povinnost nahrazovat finančním odvodem do státního rozpočtu (což ale nemohou zaměstnavatelé zřízeni státem a organizační složky státu) ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každou OZP, o kterou nesplnily povinný podíl nebo vzájemnou kombinací výše uvedených možností. Jakým způsobem zaměstnavatelé splnili svou zákonnou povinnost informují písemně příslušný úřad práce Oznámením. Tuto zprávu nahlásilo do konce prosince 2009 našemu úřadu 658 zaměstnavatelů, což je meziročně o 21 více. Z tohoto počtu jich 194 odvedlo za rok 2008 do státního rozpočtu tis. Kč, tj. o 8 zaměstnavatelů méně, ale o 717 tis. Kč více než za rok Nárůst nebo pokles odvodů do státního rozpočtu ovlivňuje především meziroční zvýšení či snížení průměrné mzdy za I.-III. čtvrtletí minulého roku, od níž se odvíjí výpočet výše konkrétního odvodu. Na základě kontrolní činnosti ÚPO pak dochází k uskutečnění dalších plateb (doplatků nebo přeplatků), které u zaměstnavatelů byly zjištěny. V souvislosti s hospodářskou krizí klesla v průběhu roku 2009 zaměstnanost OZP u monitorovaných firem o 107. Počet zaměstnaných OZP se tak stále u firem s 26 a více zaměstnanci od konce roku 2002 pohybuje pod třítisícovou hranicí. Osoby se zdravotním postižením jsou na běžném trhu práce velmi obtížně umístitelné. K jejich snadnějšímu pracovnímu uplatnění napomáhá ustanovení 78 ZoZ týkající se příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % těchto osob. Úřadem práce je poskytován při splnění všech podmínek a náležitostí podání, jelikož se jedná ze zákona o příspěvek nárokový. Vzhledem k této skutečnosti zaměstnavatelé dávají raději přednost tomuto příspěvku (oproti nenárokovým nástrojům APZ s názvem SÚPM vyhrazené nebo VPP), i když byla od ledna

15 Úřad práce v Ostravě strana maximální měsíční částka snížena na Kč, a to ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru. V roce 2009 požádalo o tento příspěvek celkem 65 subjektů a celkově bylo vyplaceno Kč. V tomto období rovněž probíhala nová řízení u zaměstnavatelů, kterým v roce 2008 nebyl příspěvek přiznán a mohli podat žádost o přezkoumání rozhodnutí, jelikož došlo ke změně v posuzování tzv. bezdlužnosti. I přes tuto skutečnost bylo meziročně vyplaceno o Kč méně. Je to dáno především tím, že zákon zpřísnil podmínky pro poskytování příspěvku a dva subjekty, které jej nárokovaly u našeho úřadu práce v dosti vysokých částkách, změnily sídlo firmy do Prahy. Je nutno ale zdůraznit, že příspěvek byl poskytován v roce 2009 za podmínek platných pro rok 2008 (za IV. čtvrtletí 2008), tj Kč pro OZP a Kč pro osobu s těžším zdravotním postižením, ale za I. čtvrtletí roku 2009 se již jednalo o částku Kč pro všechny OZP (nerozlišuje se, zda jde o osoby zdravotně znevýhodněné, částečně nebo plně invalidní důchodce). Zaměstnavatelé si stále udržují 50% podíl zaměstnávání OZP, jelikož pak mohou poskytovat náhradní plnění subjektům, které mají povinnost plnit 4% podíl zaměstnávání OZP. Z těchto důvodů mají zajištěn odbyt svých výrobků a služeb a jsou konkurenceschopní, jelikož příspěvek od úřadu práce pokryje větší část, někdy i zcela náklady na mzdy zaměstnanců, kteří mají status OZP. 3. Vývoj počtu OSVČ Tabulka II/6 Počet OSVČ ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně v % OSVČ vykonávající činnost ,4 z toho - hlavní ,3 - vedlejší ,1 OSVČ - pojištěnci ,3 K 31. prosinci 2009 registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení v Ostravě celkem osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost. Je to nejvyšší hodnota od doby sledování tohoto ukazatele. Od konce června 2006 jejich počet stoupá a i přes špatnou ekonomickou situaci přibylo za uplynulý rok 109 OSVČ. Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u (65,4 %) z nich jednalo o hlavní pracovní činnost a u (34,6 %) o činnost vedlejší. Důchodově pojištěných živnostníků v průběhu loňského roku přibylo 237.

16 Úřad práce v Ostravě strana 14 Graf II/3 Vývoj počtu OSVČ od 1. pololetí počet OSVČ - pojištěnci 4. Volná pracovní místa počet OSVČ vykonávajících činnost celkem Odbytové a finanční potíže zaměstnavatelů měly vliv i na sníženou poptávku po nových pracovnících. Registrovaný počet nabízených pracovních příležitostí ve sledovaném roce rychle klesl až k hranici jednoho tisíce a v posledních dvou měsících roku i pod tuto hranici. V meziročním srovnání byly počty VPM ve všech 12 sledovaných měsících výrazně nižší než hodnoty z roku Již začátek sledovaného roku byl nejkritičtější, protože během měsíce ledna došlo k poklesu o míst, což nemá v historii ÚPO obdoby. Poté pokles s drobnými výkyvy pokračoval až do prosince 2009, kdy ÚPO evidoval celkem jen 889 VPM, což bylo o méně než ve stejném období roku V průběhu roku 2009 nahlásili zaměstnavatelé v okrese Ostrava do databáze ÚPO celkem VPM, meziročně o (-42,3 %) méně. Celkem měli zprostředkovatelé našeho úřadu práce během hodnoceného roku k dispozici pouze pracovních příležitostí (pokles meziročně o 5 850), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání.

17 Úřad práce v Ostravě strana 15 Graf II/4 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a VPM v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec evidovaní uchazeči volná pracovní místa Koncem prosince 2009 evidoval ÚPO celkem 889 VPM. Průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, klesl na míst. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se firmy v okrese Ostrava v prosinci 2009 podílely 2,9 %.

18 Úřad práce v Ostravě strana 16 Graf II/5 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v České republice a v okrese Ostrava v roce ,0 21,5 22,9 20,0 15,0 10,0 8,4 5,8 11,2 6,6 13,4 8,1 12,8 9,0 14,3 9,5 18,6 10,7 17,9 11,6 16,1 12,0 16,4 12,9 17,8 13,9 15,5 17,4 5,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR okres Ostrava V souvislosti s nepříznivým vývojem na poptávkové straně trhu práce a s výrazným nárůstem počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se oproti minulým létům výrazně zvýšil i průměrný počet UoZ, kteří se v roce 2009 mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. Tento ukazatel se po celý rok pohyboval nad celorepublikovým průměrem a v prosinci vystoupal až na 22,9, což bylo při meziročním srovnání o 19,4 více. Stav tohoto ukazatele je na nejhorší úrovni od ledna Tabulka II/7 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání požadovaný stupeň vzdělání UoZ VPM UoZ/ VPM UoZ VPM UoZ/ VPM UoZ VPM UoZ/ VPM bez vzdělání , , ,0 základní vzdělání , , ,9 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,2 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,4 střední všeobecné , , ,2 vysokoškolské , , ,3 celkem , , ,9

19 Úřad práce v Ostravě strana Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Za dlouhodobě evidovaná jsou považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K evidoval ÚPO celkem 471 DE VPM. Jejich stav meziročně výrazně poklesl, což je ale to dáno především celkovým snížením počtu VPM. Na konci sledovaného období se více než polovina všech VPM v evidenci ÚPO řadí k DE VPM. Z toho je jasně vidět, že přes dostatečný počet uchazečů se nedokáže, vlivem jejich struktury, plně uspokojit poptávka ze strany zaměstnavatelů. V členění podle tříd KZAM se mezi nejpočetnější skupinu DE VPM dostala 2. třída. V této oblasti je poptávka relativně ustálená a pokles VPM se jí příliš nedotkl. Koncem prosince 2009 to bylo 113 míst, což je téměř čtvrtina z celkového počtu DE VPM. Další početné skupiny tvořilo shodně 96 míst zařazených do 3. a 7. třídy. Z pohledu profesní skladby bylo nejvíce DE VPM ke konci sledovaného roku pro pomocné a nekvalifikované pracovníky, dále pro obchodní zástupce, zedníky, programátory a lékaře. Tabulka II/8 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM 1. zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci počet počet % počet počet % počet počet % , , ,6 2. vědečtí a odborní duševní pracovníci , , ,5 3. techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , , ,4 4. nižší administrativní pracovníci , , ,4 5. provozní pracovníci ve službách a obchodě 6. kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 7. řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , , , , , , , ,9 8. obsluha strojů a zařízení , , ,9 9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , ,2 0. osoby bez pracovního zařazení , celkem , , ,0

20 Úřad práce v Ostravě strana 18 Tabulka II/9 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % bez vzdělání , , ,0 základní vzdělání , , ,2 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,1 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,6 střední všeobecné (gymnázia) , , ,0 vysokoškolské , , ,7 celkem , , ,0 Z pohledu kvalifikační struktury je největší počet DE VPM pro uchazeče se středním odborným vzděláním, a to 188. Důvodem existence DE VPM je zpravidla stálý nedostatek vhodných UoZ splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných požadavků navíc neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože zaměstnance aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim pak slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.

21 Úřad práce v Ostravě strana 19 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Registrovaná nezaměstnanost v okrese Ostrava se především během první části roku 2009 nevyvíjela příliš příznivě. Jak je patrné z grafu, až do července docházelo k rychlému zvyšování počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Během ledna to bylo dokonce o 1 613, což je nejvyšší nárůst během jednoho měsíce v celé historii ÚPO. Maximální hodnoty v průběhu roku 2009 dosáhl počet nezaměstnaných osob v srpnu, a to Od srpna do listopadu sice počet uchazečů klesal, ale jen mírně - za tyto čtyři měsíce celkem o 672 UoZ. Poté už přišlo jen prosincové zvýšení o 431, které bylo sice nižší než v předchozím roce, ale v kontextu minulých let se o nijak dobrý výsledek nejednalo. Celkově se tak během sledovaného roku zvýšil evidovaný stav uchazečů o zaměstnání o a počet uchazečů v závěru roku skončil na Tím, že nepokračovalo prudké zhoršování situace i ve druhé polovině loňského roku, nedosáhl stav uchazečů ani lepší varianty naší prognózy z června. Tehdy jsme pod vlivem výrazně negativní situace na trhu práce prognózovali v horší variantě UoZ a v lepším případě UoZ, což se naštěstí nevyplnilo. Ke zmírnění negativních tendencí na trhu práce přispělo také využívání částečné nezaměstnanosti zaměstnavateli podle zákoníku práce, kteří si potřebovali udržet kvalitní zaměstnance, s možností získat finanční prostředky na zabezpečení vzdělávacích kurzů pro své pracovníky včetně úhrady nákladů na jejich mzdy nebo cestovné v rámci celostátního projektu Vzdělávejte se!. Během hodnoceného roku jsme evidovali průměrně měsíčně celkem uchazečů, což je v meziročním srovnání o (+24,2 %) osob více. Graf III/1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2008 a leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Míra registrované nezaměstnanosti v prosinci 2009 činila v okrese Ostrava 11,3 %, což znamená meziroční nárůst o 2,1 procentního bodu. Jak je ale patrné z grafu, vývoj nezaměstnanosti v našem okrese téměř přesně kopíruje republikový vývoj a v druhé polovině roku je dokonce vývoj v našem okrese příznivější než celostátní průměr. Tato situace je vidět i

22 Úřad práce v Ostravě strana 20 na pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů ČR, kde se náš ostravský v uplynulém roce pohyboval mezi 15. (červen a červenec) až 25. místem (prosinec). V celkovém počtu registrovaných uchazečů zaujímal okres Ostrava v rámci všech okresů České republiky během veškerých měsíců roku 2009 třetí místo. Graf III/2 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava a ČR v roce ,0 12,0 10,0 8,0 % 9,4 6,8 10,2 7,4 10,8 10,9 11,0 11,3 7,7 7,9 7,9 8,0 11,6 11,5 11,4 11,1 11,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 11,3 9,2 6,0 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec okres Ostrava ČR Tabulka III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava, Moravskoslezském kraji a v České republice 2009 míra nezaměstnanosti v okrese Ostrava (%) míra nezaměstnanosti v MSK (%) míra nezaměstnanosti v ČR (%) pořadí okresu Ostrava v rámci všech úřadů práce ČR leden 9,4 9,7 6,8 18. únor 10,2 10,5 7,4 18. březen 10,8 11,0 7,7 16. duben 10,9 11,1 7,9 16. květen 11,0 11,3 7,9 16. červen 11,3 11,5 8,0 15. červenec 11,6 11,8 8,4 15. srpen 11,5 11,8 8,5 17. září 11,4 11,7 8,6 19. říjen 11,1 11,5 8,5 20. listopad 11,0 11,5 8,6 23. prosinec 11,3 12,1 9,2 25.

23 Úřad práce v Ostravě strana 21 Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,8 z toho dosažitelní ,6 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,8 průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč ,8 volná pracovní místa ,2 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 3,6 18,6 22,9 19,3 536,1 míra nezaměstnanosti v % 8,4 11,3 11,3 K pobíralo PvN celkem evidovaných UoZ, tj. o (+41,8 %) více, než v prosinci Tento vysoký nárůst je způsoben vyšším přílivem uchazečů, kteří byli propuštěni ze zaměstnání a mají tedy nárok na PvN. Přesto byl ve srovnání s celorepublikovým průměrem v okrese Ostrava podíl osob s nárokem na PvN na celkové nezaměstnanosti výrazně nižší (ze všech úřadů práce byl koncem roku 2009 šestý nejnižší). Tuto situaci způsobuje především vysoký podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v registru ÚPO, což je podrobněji popsáno v kapitole zabývající se délkou evidované nezaměstnanosti. Průměrná měsíční výše PvN ve IV. čtvrtletí 2009 činila Kč, což bylo oproti prosinci 2008 o 689 Kč více. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů uchazeči pobírající PvN celkem % ženy OZP absolventi měsíční průměrná výše PvN v Kč prosinec , leden , únor , březen , duben , květen , červen , červenec , srpen , září , říjen , listopad , prosinec , index 12/09:12/08 (v %) 132,8 141,8 106,9 124,0 122,3 39,4 113,8

24 Úřad práce v Ostravě strana Tok nezaměstnanosti Stejně jako dříve se i v uplynulém roce vyznačoval trh práce v okrese Ostrava obrovským a ze všech okresů republiky jedním z největších toků evidované nezaměstnanosti. Nově se v roce 2009 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo osob, což bylo meziročně více o (nárůst o více než třetinu), přičemž v měsíci lednu bylo dosaženo rekordní výše nově evidovaných uchazečů (přes tři tisíce). V největším množství se přišli zaevidovat od významných ostravských zaměstnavatelů bývalí zaměstnanci ArcelorMittal Ostrava, a. s. Dále se nejvíce jednalo o pracovníky firem VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s., EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s., HRUŠKA, spol. s r. o. a SUNGWOO HITECH, s. r. o. Naše služby také vyhledalo bývalých živnostníků, kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo téměř pět set osob po výkonu trestu odnětí svobody. Vyřazeno z evidence bylo celkem uchazečů (meziročně o 311 méně), z nichž (57,7 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat. Tento počet byl dokonce o 292 vyšší než v roce 2008, a to i přesto, že v loňském roce byla situace na trhu práce méně příznivá. V porovnání s předešlým rokem bylo za rok 2009 vyřazeno méně osob (-886) pro porušení některého z ustanovení ZoZ. Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů nově evidovaní vyřazení umístění celkem umístění ÚP umístění jinak vyřazení podle 30, odst. 2 ostatní 12/ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

25 Úřad práce v Ostravě strana 23 Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání V průběhu roku 2009 stoupl počet evidovaných UoZ o (+32,8 %). Na tomto přírůstku se podíleli mnohem více muži, od prosince předešlého roku jich přibylo (+43,2 %). Za stejné období došlo k nárůstu počtu evidovaných žen pouze o (+22,4 %). Počty uchazečů o zaměstnání - OZP se během hodnoceného období snížily o 176 osob, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 4,8 procentního bodu a koncem prosince 2009 tak činil 11,4 %. Celkový počet absolventů škol, učilišť a mladistvých se meziročně navýšil o 186 osob, jejich podíl na celkovém počtu uchazečů se ale snížil o 0,6 procentního bodu na 5,3 %.

26 Úřad práce v Ostravě strana 24 Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období celkem ženy OZP absolventi a mladiství absolutně absolutně % absolutně % absolutně % prosinec , , ,9 leden , , ,5 únor , , ,5 březen , , ,2 duben , , ,9 květen , , ,3 červen , , ,4 červenec , , ,3 srpen , , ,9 září , , ,1 říjen , , ,9 listopad , , ,6 prosinec , , ,3 index 12/09:12/08 (v %) 132,8 122,4 92,2 92,9 70,0 120,7 90,9 4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením K nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce v ostravském okrese patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postižením. Jejich evidenční stav je po delší dobu poměrně vysoký a koncem roku 2009 byl ze všech okresů ČR druhý nejvyšší, přičemž nejvíce evidovaných OZP je v okrese Karviná. Počet OZP se snížil na a jejich podíl v evidenci ÚPO klesl meziročně z 16,2 % na 11,4 %. Tento vysoký propad poměrného zastoupení je ovlivněn značným přílivem nových uchazečů do evidence ÚPO v loňském roce. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů - OZP ukazatel stav k 12/ / / / /2009 absolutně % celkový počet uchazečů - OZP ,1 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 16,2 11,8 11,4 Přestože podíl OZP s kvalifikací vyučen je vyšší než u ostatních UoZ, převážná část z nich nemůže v důsledku zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro možnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob.

27 Úřad práce v Ostravě strana 25 Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů OZP stupeň vzdělání absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 3 0,1 3 0,1 2 0,1 základní vzdělání , , ,3 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,7 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) 244 9, , ,3 střední všeobecné 20 0,8 28 1,2 24 1,0 vysokoškolské 58 2,3 53 2,2 59 2,5 celkem , , ,0 Počet uchazečů - OZP má od roku 2007 klesající tendenci. Nemalý vliv na tento trend má i to, že evidenci ukončili uchazeči na vlastní žádost, jelikož nesouhlasili s uzavřením povinného individuálního akčního plánu. Tato skutečnost byla dána novelou ZoZ v roce 2009 a má zabezpečit větší součinnost při hledání zaměstnání s využitím všech aktivit úřadu práce, a tím pádem získat více možností se lépe uplatnit na trhu práce. Ve většině případů se jednalo o dlouhodobě evidované, kdy se jim doba vedení v evidenci již nezapočítává jako náhradní doba pro výpočet jak starobního, tak invalidního důchodu. OZP nacházejí velmi obtížně vhodná pracovní místa, a to v mnoha případech nejen z důvodů zdravotních (dost často kombinovaných, neboť se nejedná vždy pouze o jednu chorobu), ale také proto, že jsou zde i další faktory, jako je nízká kvalifikace, nemožnost vykonávat v plném rozsahu svou profesi a převážně i vyšší věk. Vzhledem k těmto skutečnostem se dostávají do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných, kdy jejich evidence nad 1 rok k činila 63,9 %, tj OZP. Toto je ovlivněno rovněž tím, že uchazeči, kteří mají dlouhodobě zdravotní problémy, se stali osobami se zdravotním postižením v průběhu evidence (během sledovaného období celkem 244). Tímto ztratili motivaci hledat si zaměstnání, chuť dále se vzdělávat s možností využívat nabídky rekvalifikačních kurzů, včetně zařazování do projektů ESF, částečně i pracovní návyky a cokoliv ve svém profesním či osobním životě měnit. Zvykli si být nezaměstnanými. Pro potenciální zaměstnavatele jsou nezajímaví, jelikož stále přetrvává názor, že osoby se ZP nejsou flexibilní, nemají zájem učit se novým věcem, mají nižší výkonnost a velkou roli zde hraje i to, že bývají častěji práce neschopní, hlavně tehdy, kdy zaměstnavatelé požadují delší pracovní úvazek a větší výkon. Přestože nastoupí do zaměstnání, v mnoha případech skončí pracovní poměr ve zkušební době, jelikož nezvládají zadané úkoly. Stále přetrvává nedostatek vhodných volných pracovních míst pro OZP. V nabídce jsou místa, která nemůžeme obsadit, jelikož neevidujeme uchazeče - OZP, které zaměstnavatelé požadují (administrativní pracovník se znalostí cizího jazyka, operátor call centra, programátor, účetní, technické profese). Tento problém je dán vzdělanostní a věkovou strukturou evidovaných OZP. Přes všechny tyto problémy se nám podařilo v roce 2009 umístit nástupem do zaměstnání celkem 598 uchazečů - OZP, přičemž nadále zaměstnavatelé využívají možnost na ně čerpat příspěvky v rámci APZ. Touto formou se nám podařilo umístit 159 OZP. Pro snadnější uplatnění na trhu práce v rámci poradenských pohovorů nabízíme těmto uchazečům skupinové poradenství, možnost zvýšit si kvalifikaci a získat další dovednosti formou rekvalifikačních kurzů, které mohou absolvovat s ohledem na jejich handicap. Taktéž využíváme aktivity z projektů ESF, případně nabízíme pracovní rehabilitaci, kde mají možnost vykonávat přípravu k práci po dobu až dvou let. Spolupracujeme s Centrem zdravotně

28 Úřad práce v Ostravě strana 26 postižených Moravskoslezského kraje, které nabízí v rámci grantů služby pro OZP, umožňující získání dalších znalostí a dovedností. Tabulka III/8 Vývoj počtu uchazečů - osob se zdravotním postižením uchazeči - OZP celkem z toho ženy uchazeči - OZP z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné Úřady práce doposud rozhodují o uznání osoby zdravotně znevýhodněné (dále jen OZZ) ve spolupráci s lékařskou posudkovou službou, která od července 2009 přešla zpět na OSSZ v Ostravě. V roce 2009 podalo žádost o tento status 278 občanů, což je zvýšení oproti stejnému období předešlého roku o 26. Tato skutečnost je rovněž zapříčiněna tím, že rozhodnutí vydána OSSZ dle zákona č. 435/2004 Sb., o nezaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, byla platná nejdéle do a samozřejmě z důvodu předpokladu, že by status OZZ mohli pro pokračující velké zdravotní problémy obdržet. V hodnoceném období vydal ÚPO celkem 120 rozhodnutí o přiznání, 113 o nepřiznání statusu a 227 usnesení o zastavení nebo přerušení řízení. Nárůst vydaných usnesení je ovlivněno obdržením zdravotního posouzení občana od lékařské posudkové služby později (než v době, kdy spadala pod úřady práce), a tím pádem je nutno správní řízení přerušit. Vůči nepřiznání OZZ podalo odvolání na MPSV celkem 40 občanů. 4.2 Ženy Za sledovaný rok stav evidovaných nezaměstnaných žen stoupl o (+22,4 %) a na celkovém přírůstku evidovaných UoZ se v roce 2009 ženy podílely 34,2 %. V závěru roku byly ženy v registru ÚPO zastoupeny 46,2 %, což je o 1,7 procentního bodu méně, než činil prosincový celorepublikový průměr (47,9 %). V porovnání se stavem na konci roku 2008 je patrné snížení poměrného zastoupení žen mezi nezaměstnanými (-3,9 procentního bodu), což je opět dáno strukturou nově evidovaných uchazečů během sledovaného období, kde byli zastoupeni o něco více muži. Nově se v průběhu roku 2009 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo žen (43,3 % všech nově evidovaných osob). Vyřazeno jich bylo celkem , z nichž (61,3 %) nalezlo vhodné pracovní uplatnění. Míra nezaměstnanosti žen byla během celého roku 2009 ve srovnání s muži vždy vyšší - v průměru o 1,4 procentního bodu. Koncem prosince činila míra nezaměstnanosti žen 12,0 % (meziroční nárůst o 2,4 procentního bodu), což je o 1,7 procentního bodu více než celorepublikový průměr.