VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ GE16 MODUL 02 GEODÉZIE VE STAVEBNICTVÍ

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ OTAKAR ŠVÁBENSKÝ, ALEXEJ VITULA, JIŘÍ BUREŠ INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I GE16 MODUL 02 GEODÉZIE VE STAVEBNICTVÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul 2 Otakar Švábenský, Alexej Vitula, Jiří Bureš - Brno (110) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potřebná ke studiu Klíčová slova Úkoly geodézie ve stavebnictví Obecné zásady Geodézie v jednotlivých oborech stavebnictví Předpisy a normativy pro IG Základní pojmy stavební geodézie Geodézie při přípravě a projektování staveb Podklady pro územní plánování a přípravu staveb Geodézie při projektování staveb Geodetické podklady pro projektování staveb Vytyčovací výkresy a jejich náležitosti Vytyčovací sítě Horizontální vytyčovací sítě Výškové vytyčovací sítě Geodézie v procesu výstavby Geodetické zajištění výstavby Vytyčování, ověřovací a kontrolní měření staveb Geodézie v pozemním stavitelství Geodetické práce v průběhu výstavby Vytyčování staveb Vytyčování objektového sekundárního systému Podrobné vytyčení Ověřovací a kontrolní měření na stavbách Vytyčování zvláštních staveb Dokumentace ukončené výstavby a geometrický plán Dokumentace skutečného provedení stavby Geometrický plán Pořizování dokumentace existujících stavebních objektů Zaměřování památkových objektů Obecné zásady Metodika měření Měření stavebních objektů pro rekonstrukce Geodézie v dopravním stavitelství Základní pojmy Vytyčování oblouků a přechodnic Jednoduchý kružnicový oblouk Vytyčování hlavních bodů kružnicového oblouku (110) -

4 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul Vytyčování podrobných bodů kružnicového oblouku Přibližné metody vytyčování kružnicového oblouku Přechodnicové oblouky Složený oblouk Vytyčování výškových oblouků Geodézie v silničním a železničním stavitelství Jednotná železniční mapa Měření posunů stavebních objektů Základní pojmy a požadavky Metodika měření svislých posunů Geometrická nivelace Trigonometrické výškové měření Hydrostatická nivelace Fotogrammetrie Metodika měření vodorovných posunů Metoda záměrné přímky Metoda polygonová Trigonometrická metoda Metoda GNSS Negeodetické metody Interpretace a znázorňování výsledků Závěr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplňkové studijní literatury Odkazy na další studijní zdroje a prameny (110) -

5 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Cílem tohoto studijního textu je seznámit čtenáře se základními okruhy problémů geodetické činnosti ve stavebním procesu. Text je druhým ze čtyř modulů určených pro předmět GE16 Inženýrská geodézie I. Navazuje na první modul M01 "Základy inženýrské geodézie". Praktické příklady k probírané problematice jsou obsaženy v třetím modulu M03 "Návody ke cvičením a čtvrtém modulu M04 "Praktické úlohy inženýrské geodézie. 1.2 Požadované znalosti Ke studiu je třeba znalost středoškolské matematiky a fyziky, zejména základů geometrie a základních metod matematické analýzy, zejména diferenciálního počtu. Dále je třeba znát základy rovinné (nižší) geodézie a dobře se orientovat v základech teorie chyb. Předpokládá se dobré zvládnutí učiva z předcházejícího modulu M01 "Základy inženýrské geodézie". 1.3 Doba potřebná ke studiu Doba potřebná ke zvládnutí látky v této studijní opoře odpovídá zhruba jedné třetině rozsahu výuky (celkový rozsah je 3 hodiny přednášek a 3 hodiny cvičení týdně po dobu 13 týdnů). Jedná se tedy přibližně o pokrytí 30ti hodin výuky. Je nutné počítat s tím, že se čas potřebný ke studiu může dosti značně individuálně lišit. Orientačně lze počítat s 30 hodinami soustředěného studia na ovládnutí látky tohoto modulu. 1.4 Klíčová slova inženýrská geodézie, stavební geodézie, vytyčování, kontrolní a ověřovací měření, měření posunů a přetvoření - 5 (110) -

6

7 Úkoly geodézie ve stavebnictví 2 Úkoly geodézie ve stavebnictví Stavebnictví je odvětvím národního hospodářství, ve kterém dochází k aktivnímu uplatňování komplexních prostředků a metod inženýrské geodézie. Cyklus vytváření staveb se dělí na fáze přípravy, projektování, realizace a používání (fungování). Ve všech těchto fázích je nutná spolupráce geodeta, který se tak stává přímým účastníkem stavebního procesu. 2.1 Obecné zásady Geodeti na stavbách se bezprostředně účastní průběhu výstavby a mohou jej přímo ovlivňovat. Výsledky jejich činnosti jsou buď ihned nebo jen v krátkém časovém odstupu využívány a prověřovány vlastní stavební výrobou. Každá vada či chyba se ihned projeví a může mít za následek značné ekonomické ztráty. Proto se od geodetů zapojených do procesu investiční výstavby vyžaduje velká míra pečlivosti, odpovědnosti i samostatnosti v rozhodování. Při řešení konkrétních problémů na staveništi či v projekční kanceláři nelze vystačit pouze se znalostmi geodézie, je nezbytné znát základy řady dalších stavebních a technických oborů (jako např. pozemního stavitelství, statiky, geotechniky, stavebních technologií aj.). Nároky kladené na geodetické činnosti ve výstavbě neustále rostou se zaváděním nových progresivních stavebních technologií. Proto je nutné neustále vyvíjet adekvátní měřící metody a v co nejvyšší míře využívat moderní přístrojovou techniku. Významným znakem současnosti je snaha o souběžné zvyšování jakosti a efektivnosti ve stavebnictví. Jakost stavebního díla je obecně definována jako souhrn vlastností, které vyjadřují jeho způsobilost plnit po stanovenou dobu a za předpokládaných podmínek funkce, pro které bylo určeno. Jakost výrobní realizace se pak definuje jako míra shody jakosti stavebních objektů v okamžiku předepsaném pro hodnocení s jakostí předepsanou v technické dokumentaci (projektu). Na této jakosti se významnou měrou podílí dodržení požadované přesnosti realizace geometrických parametrů objektů při jejich výstavbě. V průběhu tohoto procesu dochází k vzájemnému prolínání a interakci četných stavebních i jiných technologických postupů a také měřických procesů, které jsou základem pro zajištění kvalitativních geometrických požadavků. V souladu s těmito požadavky je třeba stále většího uplatňování geodetické měřící techniky. Naopak podceňování těchto skutečností vede nutně k prodlužování a prodražování výstavby, a tedy k ekonomickým ztrátám. Geodet v investiční výstavbě je při své činnosti vázán řadou zákonných a jiných předpisů, technických norem apod. Je třeba, aby jim dokonale rozuměl a dokázal se v nich přesně orientovat. Některé z těchto předpisů jsou závazné je třeba je beze zbytku dodržovat. Stavební geodet by měl při své činnosti využívat též poznatky a zkušenosti publikované v odborné literatuře či prezentované na vědeckých a odborných seminářích a konferencích. Tento učební text nemůže v rámci svého omezeného rozsahu pokrýt celou problematiku inženýrské geodézie a proto je nutné doplnit si další potřebné znalosti studiem doporučené a další literatury. - 7 (110) -

8 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul Geodézie v jednotlivých oborech stavebnictví Výstavbu pozemních stavebních objektů lze rozlišit podle několika kritérií. Podle účelu se rozlišuje bytová, občanská, průmyslová a zemědělská výstavba, z nichž každá má své specifické zvláštnosti. Podle použité stavební technologie se rozlišuje výstavba zděná, montovaná (panelová či skeletová), monolitická nebo smíšená. Významným nástrojem racionalizace výstavby se stala prefabrikace stavebních dílců. V rezortu stavebnictví se v posledních několika desetiletích projevuje postupující tendence k unifikaci soustav montované výstavby, a to jak u objektů bytových, tak i u objektů občanské vybavenosti sídlišť a bytových okrsků. Téměř výlučná orientace na plošné panelové technologie v bytové výstavbě je dokladem vysokého zprůmyslnění stavební výroby, zahrnující nejen hlavní dílce, ale i veškeré kompletační prvky pro dokončování objektů. Experimentuje se i s výstavbou z prostorových prefabrikovaných dílců. Tento trend se pravděpodobně udrží po nějakou dobu. Průmyslová a zemědělská výstavba se odlišuje od běžné bytové a občanské výstavby. Objekty průmyslových hal a budov jsou zpravidla rozměrnější než objekty obytné, mívají půdorysný rozměr až několik stovek metrů a často velmi členitý půdorys. Bývají to většinou budovy s ocelovou nebo železobetonovou skeletovou nosnou konstrukcí, s konstrukčně složitými základy členěnými do množství základových patek či pasů. Složitost průmyslové výstavby je rovněž dána vzájemnými funkčními návaznostmi a provozními závislostmi objektů. Tyto vzájemné prostorové vztahy mezi budovami, různými rozvody, jeřábovými dráhami, vlečkami, dopravníkovými a jinými technologickými zařízeními jsou závazné a jejich správná realizace v souladu s projektem je základním funkčním předpokladem pro zajištění nerušeného provozu. Objekty pro různé účely mají mnoho různých specifických vlastností. Nové stavby se zpravidla budují na volném prostranství, specifické problémy však nastávají při rekonstrukci nebo dostavbách již existujících průmyslových závodů. Rekonstrukce často probíhají za plného nebo alespoň částečného provozu, neboť nebývá možné zastavit v dosavadních provozech výrobu. Při nové výstavbě je nutné respektovat prostorové vztahy mezi stávajícími objekty a správně na ně navazovat objekty nové. Tyto okolnosti kladou značné nároky jak na přípravu, tak na vytyčovací práce a realizaci rekonstrukce. - 8 (110) -

9 Úkoly geodézie ve stavebnictví 3 Předpisy a normativy pro IG Předpisy můžeme obecně rozdělit do tří hlavních kategorií podle stupně jejich právní závaznosti: zákony, vyhlášky a nařízení vlády, normy, technologické předpisy a pravidla, návody aj. Zákony, vyhlášky a nařízení vlády jsou předpisy mající obecnou právní závaznost. Pro inženýrskou geodézii má zásadní význam Zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví, a jeho prováděcí Vyhláška č. 31/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Dále je to Nařízení vlády č. 166/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání Z dalších důležitých zákonných předpisů je třeba uvést : Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádí některá ustanovení stavebního zákona (územní řízení, stavební řád, státní stavební dohled, vyvlastnění), Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, Vyhláška č. 190/1996 Sb. (v plném znění), kterou se provádí zákony č. 265/1992 Sb. a č. 344/1992 Sb., Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR, Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření Vyhláška č. 263/2000 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu Vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování - 9 (110) -

10 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul 2 Normy jsou dokumenty ve formě kvalifikovaných doporučení, které mají zajistit, aby materiály, výrobky a služby vyhovovaly danému účelu a splňovaly za určitých podmínek základní kvalitativní požadavky. Nejsou obecně závazné, mohou se však stát závaznými tehdy, jsou-li citovány v obecně závazném předpisu nebo v obchodních smlouvách mezi zhotovitelem a odběratelem. Jsou též povinně vyžadovány u veřejných zakázek. Rozlišují se národní (u nás ČSN) a mezinárodní (např. ISO, EN) soustavy norem. Pro obor inženýrské geodézie existuje celá řada technických norem, z nichž nejdůležitější jsou ČSN Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti ČSN Přesnost vytyčování staveb ČSN Měření posunů stavebních objektů ČSN Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy ČSN Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky ČSN Výkresy ve stavebnictví. Vytyč.výkresy staveb ČSN Názvosloví v geodézii a kartografii ČSN Geodetické body ČSN Měřické značky stabilizovaných bodů v geodézii ČSN Úchylky rozměrů a tvaru ocelových konstrukcí ČSN Zemné práce. Všeobecné ustanovenia ČSN Jeřábové dráhy Uvedené technické normy jsou citovány ve Vyhlášce č. 31/1995 Sb. a jsou tedy obecně právně závazné. Normy jsou průběžně novelizovány a ve smlouvách o dílo lze mezi účastníky výstavby sjednat použití jiných technických norem, například novelizovaných výše uvedených norem nebo norem ISO. To platí zejména při stavbách zahraničních investorů a uplatňování norem platných v zemích Evropské unie. Znalost a použití těchto norem patří k odborné kvalifikaci projektanta. Ten je vázán nejen uvedenými právními předpisy, ale zejména smlouvou na zhotovení projektu stavby sjednanou se stavebníkem (investorem). V této smlouvě by měly být technické normy v potřebném rozsahu citovány tak, aby předmět smlouvy byl dostatečně určitý (podrobněji viz 34 a násl. a 43 občanského zákoníku, který je obecným právním předpisem z něhož je obchodní zákoník jako speciální právní úprava odvozen). Technologické předpisy a pravidla, návody apod. mají platnost omezenu pouze na určitý rezort, organizaci či technologii. Patří sem též vnitropodnikové předpisy. ČÚZK vydává návody ve formě takových předpisů platících v rámci rezortu geodézie. Obdobné předpisy vydává Ministerstvo dopravy pro geodetické práce na železnici apod (110) -

11 Úkoly geodézie ve stavebnictví 4 Základní pojmy stavební geodézie Stavba souhrn stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílců, dodávek strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře, podle charakteru jde o novostavbu, rekonstrukci, modernizaci, nástavbu, přístavbu nebo stavební úpravy Soubor staveb vzájemně provozně a ekonomicky související stavby rozsáhlejší výstavby na souvislém území, nebo ke společnému účelu na různých místech Provozní soubor souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře, který slouží k zajištění samostatného technologického nebo jiného procesu Stavební objekt prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby, která plní vymezenou účelovou funkci Zařízení staveniště dočasné objekty a zařízení, které po dobu výstavby slouží provozním, výrobním a sociálním účelům Stavba prostorová stavba vznikající prostorovou skladbou stavebních konstrukcí (budovy, vysoké pece, plynojemy, věže, vodojemy a zásobníky kapalin, stožáry vysílačů, vodní hráze a přehrady aj.) Stavba liniová stavba s převládajícím jedním rozměrem (železnice, silnice a dálnice, lanovky, mosty, tunely, nadzemní a podzemní inženýrské sítě a rozvody aj.) Stavba plošná stavby s převládajícími dvěma rozměry (pohybové plochy letišť, upravená prostranství, hřiště, terénní úpravy aj.) Investor subjekt plnící funkci organizátora výstavby, hospodaří s přidělenými finančními prostředky, pečuje o správný časový postup a koordinaci výstavby, zajišťuje vypracování projektové dokumentace, zajišťuje realizaci výstavby u zhotovitelských subjektů, sleduje jakost stavebních a montážních prací Projektant subjekt oprávněný k projektové činnosti, který vyhotovuje projektovou dokumentaci stavby nebo její části Zhotovitel subjekt (podnik, firma) provádějící vlastní stavební a montážní práce ucelených částí stavby, rozlišuje se hlavní (generální) zhotovitel a nižší (sub) zhotovitelé, vůči nimž je hlavní zhotovitel v postavení investora Autorský dozor sleduje soulad koncepce celkového řešení projektu a jeho realizace (může např. schválit odchylky od projektového řešení), vykonává jej projektant Technický dozor sleduje a kontroluje jakost a rozsah dodávek a prací co do jejich souladu s projektem, zvláště kontroluje dohotovené konstrukce a práce před jejich zakrytím, vykonává jej investor Rozměr číslo vyjadřující ve zvolených jednotkách číselnou hodnotu určité délky Základní (návrhový) rozměr rozměr předepsaný v technické dokumentaci, vzhledem k němu se počítají odchylky rozměru Horní mezní rozměr největší povolený rozměr - 11 (110) -

12 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul 2 Dolní mezní rozměr nejmenší povolený rozměr Tolerance absolutní hodnota rozdílu mezi oběma mezními rozměry Dosažený rozměr rozměr realizovaný stavební výrobou Dosažená odchylka rozměru algebraický rozdíl mezi dosaženým a základním rozměrem Modul dohodnutá délková jednotka používaná pro koordinaci rozměrů ve výstavbě (např. 0,1 m) Modulová prostorová soustava trojrozměrná soustava rovin a jejich průsečnic navzájem vzdálených o hodnoty modulu nebo jeho násobků (Obr. 1) Obr. 1 - Modulová prostorová soustava objektu Modulová síť souhrn průsečnic jedné z rovin modulové soustavy s kolmými rovinami této soustavy Vztažná rovina jedna z rovin modulové soustavy rozčleňující stavební objekt na prostorové části Vztažná přímka jedna z průsečnic modulové soustavy, určující ve stavebním objektu vzdálenosti podpor a výšky podlaží Půdorysná (výšková) vztažná osnova pravoúhlá síť vztažných přímek v půdorysu (ve svislé rovině), ke které je vztažena poloha jednotlivých konstrukčních prvků číselnými kótami Geometrický parametr (veličina) rovinný úhel, délka a jejich modifikace Geometrický prvek geometrický útvar (bod, přímka, rovina apod.), kterým se charakterizuje prostorový tvar stavební konstrukce Funkční odchylka odchylka, na níž je přímo závislé plnění určitých funkcí a vlastností objektu - 12 (110) -

13 Úkoly geodézie ve stavebnictví Kritický prvek geometrický prvek stavebního objektu, konstrukce nebo její části, který je nutný pro plnění rozhodující funkce objektu na něm závislé Vytyčovací značka měřická značka, kterou se zhmotní vytyčený geometrický prvek (kolík, železný trn, hřeb, ryska, křížek, otvor v ocelové destičce apod.) Primární systém soustava trvale stabilizovaných měřických bodů na staveništi tvořící vytyčovací síť pro vytyčování prostorové polohy stavebních objektů, její přesnost musí umožnit splnění požadavků na přesnost vytyčovaných geometrických parametrů Sekundární systém soustava charakteristických bodů (CHB) půdorysu prostorové stavby bez architektonických podrobností, které určují v hlavních rysech polohu, rozměr a tvar stavby; obdobný význam mají charakteristické body osy mostu, tunelu, upravených prostranství a terénních úprav hlavních bodů (HB) osy liniové stavby ve vzájemně vymezené vzdálenosti, nebo ve stycích směrových prvků trasy hlavních výškových bodů (HVB) což jsou výškové body umisťované zpravidla mimo budovanou stavbu a její vliv, ze kterých se vytyčují výškové úrovně jednotlivých objektů stavby Podrobné vytyčení vytyčení všech dalších bodů objektu v návaznosti na vytyčení sekundárního systému Ověřovací měření měření prováděné zhotovitelem pro ověření správnosti geometrických parametrů dokončené etapy stavební činnosti, u nichž byla předepsána mezní odchylka Kontrolní měření nezávislé měření pro kontrolu správnosti a přesnosti předcházejících měření prováděné investorem Úředně oprávněný zeměměřický inženýr (ÚOZI) fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění podle podmínek uvedených v Zákoně č. 200/1994 Sb. Jednotliví účastníci výstavby zajišťují stavební geodetické práce zpravidla následovně: Geodet investora (GI) zajišťuje : majetkoprávní vypořádání pozemků dotčených výstavbou, zřízení primárního systému stavby (vytyčovací sítě) včetně stabilizace a následné kontroly, vytyčení obvodu staveniště a jeho předání zhotoviteli, vyznačení průběhu existujících podzemních vedení na povrchu, vytyčování sekundárního systému (prostorové polohy) jednotlivých stavebních objektů, kontrolní měření v potřebném rozsahu, měření posunů a přetvoření stavebních objektů (je-li předepsáno projektem), - 13 (110) -

14 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul 2 přebírání geodetické dokumentace skutečného provedení od zhotovitelů a jeho souborné zpracování. Geodet projektanta (GP) zajišťuje : posouzení existujících mapových podkladů z hlediska jejich využitelnosti pro projektování, jejich případné doplnění, návrh primárního systému stavby a jeho stabilizace včetně rozpočtu, zpracování vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů stavby, projekt měření posunů a přetvoření (v případě nutnosti), vedení koordinačního výkresu výstavby, Geodet zhotovitele (GZ) zajišťuje : kontrolní měření terénu k ověření souladu mezi skutečností a projektovou dokumentací, které je podkladem pro určování objemů zemních prací, přejímka obvodu staveniště přejímka primárního systému a zajištění jeho využitelnosti po celou dobu výstavby, přejímka vytyčení sekundárního sytému stavebních objektů a následné podrobné vytyčení ověřovací měření v průběhu výstavby průběžné pořizování geodetické dokumentace skutečného provedení dokončených objektů (podzemní objekty a vedení musí být zaměřeny před jejich zakrytím) a předávání této dokumentace investorovi - 14 (110) -

15 Geodézie při přípravě a projektování staveb 5 Geodézie při přípravě a projektování staveb Geodetické práce související s přípravou a projektováním staveb zahrnují tvorbu mapových podkladů pro územní plánování, přípravnou a projektovou dokumentaci, a dále vlastní projekty vytyčovacích sítí, projekty měření posunů a přetvoření, podklady pro majetkoprávní uspořádání (katastr nemovitostí), případně zpracování samostatné geodetické dokumentace u velkých a složitých staveb. 5.1 Podklady pro územní plánování a přípravu staveb Územní plány slouží příslušným ministerstvům, státním, krajským, městským a místním orgánům pro řízení činnosti na svém vymezeném území. Ze stavebního hlediska se jedná zejména o rozmísťování kapacit a řízení investiční výstavby v širších souvislostech a návaznostech. Základní druhy územně plánovací dokumentace jsou : rajonové plány - vypracovávají se pro průmyslové, obytné, rekreační a jiné zájmové oblasti. Studují komplex přírodních a lidskou činností vytvořených podmínek z hlediska nejvhodnějšího dalšího rozvoje dané oblasti. Jako příklad velikosti řešených území lze uvést rajonový plán středočeské aglomerace, rajonový plán pánve OKR, plán rekreační oblasti Krkonoš apod. Geodetickým podkladem pro rajonové plány jsou obvykle státní mapy středních měřítek, přičemž bývá zpravidla použito několika různých měřítek. Nejmenší měřítko je podmíněno požadavkem, aby řešená oblast včetně důležitých návazností k sousedním oblastem byla zobrazena na jediném plánu vhodné velikosti. Větší měřítka se pak používají pro detailnější rozbory a návrhy. Měřítko větší než 1:5 000 zpravidla nebývá použito. Pro rozbor a studium aktuálního stavu území se obvykle pořizují fotoplány. směrné územní plány - řeší komplexně území města nebo městské části a jsou zaměřeny zejména na rozmístění bytové výstavby a její výškové zónování včetně rozmístění center občanské vybavenosti, dále řeší hlavní dopravní tahy, hlavní přivaděče vody a energií, rozmístění průmyslových zón atd. Slouží městským orgánům pro řízení investiční výstavby na území daného města. Směrné územní plány zpracovávají projektové instituce a v pravidelných intervalech (přibližně 10 let) je revidují. Navazují na příslušné rajonové plány, pokud tyto jsou pro danou oblast zpracovány. Geodetické podklady pro směrné územní plány se zpravidla zvláště nevyhotovují a používá se opět státních map měřítek 1: až 1:2 000 (podle rozlohy města, případně podle jiných zvláštních podmínek). Obsah těchto map se však aktualizuje a podle potřeby doplňuje. Směrné územní plány slouží především jako podklad pro řešení menších územních celků v tzv. podrobných územních plánech nebo pro koordinaci celoměstských dopravních, vodohospodářských, energetických či spojových investic. podrobné územní plány - řeší území o velikosti několika desítek až stovek hektarů, která byla směrným územním plánem určena k bytové, občanské, průmyslové nebo jiné výstavbě. Zpravidla se jedná o městskou čtvrť nebo nové sídliště apod. Je v nich navržena zástavba včetně řešení všech technic (110) -

16 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul 2 kých zařízení (tj. dopravy, kanalizací, vodovodů, plynovodů, zásobování teplem, elektřinou atd.). Podrobné územní plány zpracovávají jednotlivá projektová oddělení. Geodetickým podkladem pro ně je základní mapa měřítka 1:2 000 doplněná vrstevnicemi o vhodném intervalu a aktualizovaná vzhledem k současnému stavu. Podrobný územní plán je ze všech územně plánovacích dokumentů nejpodrobnější a je žádoucí, aby již v této fázi příslušný oprávněný geodet provedl prvotní úvahu o geodetických potřebách budoucí investice. Na základě podrobného územního plánu se obvykle vymezuje území budoucí investiční výstavby a pro toto území se pak objednávají měřické práce a geodetické podklady tak, aby se po určité době již mohlo přikročit k projektování. zastavovací studie a zastavovací plány - se zpracovávají pro menší území jako náhrada podrobného územního plánu. Geodetické podklady se pro ně připravují v podobném rozsahu jako pro podrobné územní plány s výjimkou případů, kdy jde o území, které je svým ohraničením shodné se zpracovávaným projektem. Pak se používá stejná geodetická dokumentace, jako se volí pro projekt. investiční záměr - se již vztahuje ke konkrétní stavbě a obsahuje základní údaje a požadavky na její přípravu a realizaci (tj. místo, účel, rozsah stavby, vyvolané investice, předpokládaná potřeba energií, vody, dopravních investic, požadavky na pořizování technologických zařízení atd.). Vychází ze schválené územně plánovací dokumentace a je přímým podkladem pro vypracování přípravné dokumentace. Investiční záměr se zpracovává pouze pro velké a zvláště investičně náročné stavby Součástmi tzv. přípravné dokumentace staveb jsou projektový úkol a studie souboru staveb. projektový úkol - je prvním závazným dokumentem pro konkrétní investici. Bývá zpracován na podkladě podrobného územního plánu nebo zastavovací studie. Měřítko hlavní návrhové situace se volí 1:2 000 nebo větší. Zároveň s projektovým úkolem se obvykle vyhotovuje tzv. situace pro územní rozhodnutí, jejíž měřítko a obsahová náplň jsou závislé na požadavcích orgánu, který územní rozhodnutí vydává. Bývá to základní mapa velkého měřítka s vyznačením budoucího staveniště a se zákresem zastavovacího plánu (případně již s úplným zákresem inženýrských sítí). Projektový úkol spolu s územním rozhodnutím je pak závazným podkladem pro zpracování vlastního projektu investice. studie souboru staveb - je doprovodnou dokumentací projektového úkolu, která slouží k posouzení všech vazeb celého území určeného k zástavbě. Pro hlavní návrhovou situaci se volí obvykle měřítko 1: Investiční příprava a přípravná dokumentace pro výstavby liniových staveb (dálnice, silnice, železnice, potrubní vedení aj.) je obdobné jako pro bytovou výstavbu. Situace z geodetického hlediska je zde ale poněkud složitější, protože se jedná o územní pásy, které procházejí přes mnoho katastrálních území s různorodými geodetickými podklady. Pro dosažení potřebné přesnosti a homo (110) -

17 Geodézie při přípravě a projektování staveb genity podkladů bývá často nezbytné odvozovat zvláštní bodové pole ze státní trigonometrické sítě. Průmyslová výstavba a její příprava je rovněž složitější a náročnější než výstavba bytová a občanská. Průmyslové investice jsou více závislé na vývoji a technologickém pokroku, a tudíž na požadavcích vybudovat co nejmodernější provoz. Z těchto důvodů dochází zpravidla v období od vyhotovení přípravné dokumentace do realizační fáze k častějším změnám, které mají vliv na původní koncepci řešení. Závislost těchto staveb na kompletech technologických zařízení a rovněž časté používání ocelových konstrukcí vyžadují vyšší stupeň přesnosti plánování a koordinace. Po ověření všech vlivů a souvislostí se provádí výběr staveniště. Jako podklad se obvykle používá základní mapa velkého měřítka a tématické mapy, zejména Technická mapa města (TMM). Pro přípravu rekonstrukcí nebo dostaveb existujících průmyslových závodů se využívá hlavně Základní plán závodu (ZPZ) Geodézie při projektování staveb Geodetické podklady pro projektování staveb Projektem stavby se rozumí souhrnná dokumentace architektonického a technického řešení stavby, sloužící jako podklad k její bezprostřední realizaci. Projektová dokumentace se zpracovává ve dvou stupních : - úvodní projekt, - prováděcí projekty. Pro jednodušší stavby se často zpracovává pouze jednostupňová projektová dokumentace, která ve své konečné podobě slouží jak pro přípravu, tak i pro realizaci stavby. Geodeticky nejnáročnější je stadium úvodního projektu. úvodní projekt - se zpracovává zásadně pro celou stavbu v rozsahy stanoveném projektovým úkolem. Je podkladem k povolení stavby, k uzavření smluv s jednotlivými zhotoviteli, k objednání materiálů a technických zařízení s dlouhými dodacími lhůtami). Určuje definitivně účel, funkci, rozsah a technické řešení stavby včetně všech vazeb. Představuje tedy komplexní řešení celého území a všech investic do té míry, aby každý samostatný objekt byl jednoznačně polohově, výškově i rozměrově určen. Tento požadavek musí být splněn zejména proto, že projekt se do konečného stadia zpracovává postupně po jednotlivých částech, které vyžadují vzájemnou polohovou a výškovou koordinaci. prováděcí projekty - se zpracovávají postupně po jednotlivých provozních souborech, objektech nebo jejich částech tak, aby spolu s další doprovodnou dokumentací byly postačujícími podklady pro realizaci stavby. Výkresová část dokumentace se vyhotovuje ve více měřítkách, které se obvykle volí následovně : - základní situační výkresy v měřítku 1:500, - detailní výkresy v měřítkách 1:200 a větších, - 17 (110) -

18 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul 2 - schémata a situace širších vztahů v měřítkách 1:2 000, 1:5 000, případně 1: Projektování staveb, ať již jde o menší skupiny objektů nebo o rozsáhlé obytné soubory či velké průmyslové závody, vyžaduje vždy spolehlivé mapové podklady. Tyto podklady vždy zahrnují větší území než to, které je přímo zastavováno. Důvodem je potřeba řešit projekt stavby v širších souvislostech, ve vztahu k okolí (urbanistické a architektonické řešení, návaznost dopravní sítě, přívody energií, odvodnění, ochrana životního prostředí aj.). Podkladem projektu je dostatečně přesná mapa nebo plán obsahující polohopisné i výškopisné informace, dnes zpravidla v digitální formě. Mapové podklady projektů vznikají v zásadě dvěma způsoby: - kombinací odvození z existujících využitelných podkladů a doměření změněných a dalších potřebných skutečností, - přímým měřením v území, kde nejsou k dispozici využitelné mapové podklady požadované kvality. Pro odvození projektových podkladů lze využít bázi dat státní mapy příslušného měřítka, měřický operát katastru nemovitostí, báze dat tématických map i výsledky dalších geodetických prací. Pokud se jedná o podklady různého stáří a původu, je třeba vždy individuálně posoudit jejich kvalitu a zejména přesnost. Zvláště je třeba dbát o jejich doplnění chybějícím zákresem inženýrských sítí (podzemních, pozemních i nadzemních) a rovněž zákresem vzrostlé zeleně (až do úrovně jednotlivých stromů). Odběratel mapového podkladu by měl vždy zhotovitele informovat o konkrétních požadavcích na jeho obsah, přesnost, měřítko a formu. Mapové podklady pro projektování staveb obsahují body polohových a výškových bodových polí, polohopis, výškopis a popisné údaje. Vyhotovují se v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému Bpv. Použité bodové pole musí svou přesností odpovídat požadované třídě přesnosti mapování nebo požadované přesnosti vytyčovacích prací. Předměty měření polohopisu jsou prvky, které jsou v přírodě (terénu) bez vyšetřování viditelné, a to : - pozemní stavební objekty pevně spojené svými základy se zemí, se všemi podrobnostmi potřebnými z hlediska projektování (výstupky nad 0,1 m a visuté výstupky nad 1 m do úrovně 2. nadzemního podlaží, venkovní schodiště, rampy, vchody, vjezdy, průjezdy, ploty včetně rozlišení druhu, opěrné a ohradní zdi, venkovní osvětlovací šachty, výtahy v chodníku atd.), - dopravní objekty a zařízení (celostátní dráhy, dráhy zvláštního určení, vlečky, dálnice, silnice, místní a účelové komunikace,, mosty, lávky, propustky, nadjezdy, podjezdy, staničníky, krajnice, příkopy, nástupní ostrůvky, dělící pásy, osy tramvajových tratí a trolejbusových vedení, zařízení zajišťující provoz na komunikacích atd.), - 18 (110) -

19 Geodézie při přípravě a projektování staveb - vodohospodářské objekty a zařízení (přirozené a umělé vodní toky a nádrže, přehrady a hráze, jezy, plavební komory, vodojemy, studny, úpravny vod, čistírny odpadních vod atd.), - nadzemní vedení a jejich zařízení s určením druhu, povrchové znaky podzemních vedení (nadzemní a podzemní elektrická vedení a kabely, nadzemní a podzemní potrubní vedení, trafostanice, kompresní a regulační stanice, sloupy, stožáry a svítidla, poklopy šachet, vpusti, šoupata, hydranty, kapáky, čichačky atd.), - rozhraní různých druhů povrchu terénu (rozhraní kultur, druhů zpevněných povrchů apod.), - jiné předměty měření vyplývající ze zvláštních požadavků odběratele (např. průběh podzemních vedení vyhledaný pomocí elektronických hledaček, jednotlivé stromy, podzemní chodby, sklepy přesahující obvod budov apod.). Předměty měření výškopisu jsou body, čáry a relativní výšky nezbytné pro vyjádření terénního reliéfu, výšky vybraných bodů předmětů polohopisu (např. u kanalizace se určuje výška středu dna vstupních šachet) a jiné výšky vyplývající ze zvláštních požadavků odběratele (výšky prvních nadzemních podlaží existujících stavebních objektů, výšky porostů atd.). Polohopis a výškopis doplňují v projektových mapových podkladech popisné údaje. Jde například o údaje o druhu povrchu terénu (druhu kultur) a o jiné údaje podle speciálních požadavků odběratele (např. světlost trubních vedení a druh protékajícího média, druhy lesních porostů, druhy zpevněných povrchů, údaje o průběhu a parametrech podzemních vedení získané od jejich správců atd.). Měřítko a přesnost mapových podkladů pro projektování staveb se volí s ohledem na druh projektované stavby, na stupni její návaznosti na okolní existující objekty, a na použité metodě projektování. Výsledná forma mapových podkladů je závislá především na způsobu projektování stavby a může být : grafická (obsahující pouze polohopisnou a výškopisnou kresbu a popis, případně číselné údaje o výškách vybraných bodů - dřívější způsob), graficko-číselná (obsahující kresbu, popis a v příloze seznam souřadnic a výšek podrobných bodů, případně registr souřadnic a výšek uložený na paměťovém médiu), digitální (obsahující bázi dat mapového podkladu a digitální model terénu včetně popisných údajů ve formě vhodné pro programové systémy počítačově podporovaného projektování CAD). 5.3 Vytyčovací výkresy a jejich náležitosti Vytyčovací výkres musí být součástí každého prováděcího projektu. Vyhotovuje se na základě projektantem navržené situace, požadovaných přesností a navržené vytyčovací sítě s vypočtenými vytyčovacími prvky. Náležitosti, které - 19 (110) -

20 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul 2 musí vytyčovací výkres obsahovat, jsou dány ČSN Výkresy ve stavebnictví Vytyčovací výkresy staveb. Tato norma platí pro kreslení vytyčovacích výkresů všech druhů stavebních částí staveb i pro výkresy a náčrty, kterými se dokumentuje vytyčení. Prováděcí projekt nemusí obsahovat vytyčovací výkres pouze v tom případě, kdy při projektem stanoveném vytyčování prostorové polohy ze souřadnic a při metodě přechodných stanovisek je situační výkres doplněn přehledně všemi důležitými údaji potřebnými k vytyčení a obsahuje náležitosti uvedené v ČSN , čl. 3. Vytyčovací výkres je určen pro zobrazení vytyčovaného objektu jeho části, v němž jsou uvedeny číselné hodnoty vytyčovacích prvků, umožňující vytyčení v terénu na místě určeném projektem, ve stanoveném rozměru a tvaru a s předepsanou přesností. Pro názvosloví používané ve vytyčovacích výkresech platí ČSN Názvosloví inženýrské geodézie a ČSN Názvosloví pro technické výkresy Základní pojmy. Některé vybrané názvy: - charakteristický bod osy prvek určující prostorovou polohu osy liniové stavby, obvykle jsou to koncové body (tunelů, most aj). - hlavní bod trasy (HB) bod v ose liniové stavby ve vymezené vzdálenosti nebo ve styku dvou směrových návrhových prvků, určujících polohu ve vodorovné rovině - hlavní výškový bod (HVB) výškový bod umístěný mimo stavební objekt a jeho vliv, ze kterého se vytyčuje výšková úroveň objektu - hlavní polohová čára část půdorysu objektu přiléhající jednou stranou ke komunikaci, popř. k nezastavěné části pozemku, nebo na straně hlavního vchodu, bez architektonických podrobností; z hlediska vytyčení je to zpravidla delší obvodová strana půdorysu prvého nadzemního podlaží. - výšková kóta číslo vyjadřující výšku nadmořskou (absolutní), orientační (předběžnou) či relativní (ke zvolené srovnávací rovině) - vytyčovací náčrt (schéma) zobrazení výsledků provedeného vytyčení, např. v předávacím protokolu nebo ve stavebním deníku, nebo předloha pro vlastní vytyčení vyhotovená na základě projektu - liniová stavba objekt s převládajícím jedním rozměrem (např. komunikace, mosty, tunely, vodoteče aj.) - plošná stavba objekt se svislým rozměrem podstatně menším než jsou zbývající dva rozměry (např. letiště, hřiště aj.) - objekt s prostorovou skladbou objekt, u kterého jsou všechny tři rozměry řádově stejné (obytné, občanské a průmyslové budovy aj.) - vytyčovací podklady vytyčovací výkresy a další výkresy z projektové dokumentace, místopisy, vytyčovací sítě, situační výkresy, vytyčovací schémata aj. - směrový polygon lomená čára určující základní směrové poměry trasy - 20 (110) -

21 Geodézie při přípravě a projektování staveb - geometrický prvek bod, přímka, rovina, na které se rozkládají stavební konstrukce pro vytyčování prostorové polohy - návrhové prvky geometrické a konstrukční prvky pro projektování komunikací - vytyčovací prvek geometrická veličina určující polohu předmětu vytyčování vzhledem k vytyčovací síti - vytyčovací síť měřická síť pro vytyčování polohy stavebních objektů - vytyčovací tabelogram je zpracován počítačem, tvoří součást vytyčovacího výkresu a obsahuje vytyčovací prvky i ve více variantách - vytyčování úkony, kterými se v terénu nebo na dosavadních objektech vyznačují vytyčovacími značkami geometrické prvky umožňující výstavbu na určeném místě v předepsaném rozměru a tvaru - podrobné vytyčení vytyčení rozměru a tvaru objektu, polohy jednotlivých částí a konstrukčních prvků uvnitř objektu na základě předchozího vytyčení prostorové polohy - vytyčení prostorové polohy vytyčení hlavní polohové čáry, hlavní osy nebo hlavních bodů trasy, charakteristických bodů osy a hlavních výškových bodů na místě určeném projektem - hlavní osy půdorysná osa souměrnosti nebo přímka půdorysné osnovy stavebního objektu ve směru delšího rozměru, délkově omezená tak, aby určovala rozmístění nosných svislých konstrukcí, u objektů středově souměrných je to osa ve směru výhodnějším z hlediska vztahu k okolním objektům nebo komunikaci; je předmětem vytyčování prostorové polohy - vztažná osnova osnova tvořená myšlenými vztažnými plochami, čárami a body, skladebně vymezujícími stavební objekt i rozmístění jeho nosných konstrukcí, dělí se na osnovu půdorysnou a výškovou Vytyčovací výkresy se dělí na vytyčovací výkresy prostorové polohy (vytyčuje se u objektů s prostorovou skladbou hlavní polohová čára nebo hlavní osa a hlavní výškové body, u liniových a plošných objektů hlavní body trasy nebo charakteristické body a hlavní výškové body) a výkresy podrobného vytyčení, kde jako základ pro podrobné vytyčení slouží prvky prostorové polohy. Podrobný vytyčovací výkres nemusí být součástí projektové dokumentace a může být nehrazen výkresem prvního nadzemního podlaží. Vytyčovací výkresy jsou tvořeny tak, aby vytyčovací prvky (úhly, délky, popř. souřadnice) a kóty byly vztaženy k pevným bodům vytyčovací sítě (které jsou v terénu stabilizovány) nebo k jejich spojnici a jednoznačně určovaly polohu všech objektů. Do vytyčovacího výkresu se zakresluje: 1. primární systém stavby (vytyčovací síť), 2. dosavadní situační a výškové pevné body s jejich označením stávající objekty, je-li na ně vázáno vytyčení, nebo je-li jejich zákres potřebný z jiných důvodů (vytyčovací prvky bodů vztahující se k stávajícím objektům se použí (110) -

22 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul 2 vají výjimečně a jen v jednoduchých případech, zpravidla u jednoduchých objektů a u objektů přiléhajících k dosavadní zástavbě) 3. osy a obrysy na navrhovaných objektech silnou čarou hlavní polohová čára vytyčovaného objektu 4. vytyčovací prvky vázané na pevné body primárního systému - vytyčovací sítě: vytyčovací prvky a rozměry objektu (délky, úhly, směrníky, převýšení apod.) se uvádějí vždy číselně v metrech, popř. v stupních nebo gonech, počet desetinných míst se volí podle přesnosti vytyčovacího prvku nebo podle údajů v dokumentaci stavby: číselné údaje se mohou uvést odděleně od zákresu ve formě tabulek, tabelogramů, sestav, tištěných výstupů z počítače apod., ve vodorovné rovině se prvky uvádí souřadnicových kótováním (pravoúhlé nebo polární) nebo řetězovým kótováním, ve svislém směru nadmořskými nebo relativními výškami podle zásad ČSN Kótování k pevným výškovým bodům 5. u liniových staveb se ještě zakreslují vrcholové a směrové body s označením, vrcholové úhly a délky stran směrového polygonu, osy staveb a jejich staničení, umístění příčných řezů a tabulky pro vytyčení navrhovaných oblouků 6. nad pravým rohem popisovaného rámu se vyznačí použitý výškový systém (Bpv, Jaderský výškový systém u těch staveb, které navazují na díla, která již byla v tomto systému započata) a souřadný systém; nad levým rohem předepsaný přesnost vytyčení objektu; přesnost vytyčení se uvádí podle zásad ČSN Výkresy pozemních staveb, buď odkazem na příslušnou třídu přesnosti vytyčení uvedenou ČSN Vytyčovací odchylky ve stavebnictví, nebo na jinou příslušnou technickou normu nebo přímo číselně; přesnost vytyčení může být udána jednotlivě u každé kóty; vyznačuje se orientace obrazu k severu, souřadnicová síť 7. pro úpravu vytyčovacích výkresů platí pro formáty výkresů ČSN Technické výkresy, pro skládání výkresů ČSN Skládání výkresů, pro volbu měřítek ČSN Měřítka, pro čáry ČSN Čáry, ČSN Písmo pro technické výkresy, ČSN Písmo pro technické výkresy číslice a značky pro písmo a popis, pro kótování a popisové pole ČSN Kótování a ČSN Výkresy ve stavebnictví Vytyčovací výkresy mají zobrazovat nejjednodušší způsob určení charakteristických bodů stavby vzhledem k vytyčovací síti. Vytyčovací výkres má obsahovat všechny prvky potřebné k vytyčení aniž je nutné překreslovat některé data z jiných výkresů. Vytyčovací prvky mají být určeny jednoznačně a poskytovat možnost kontroly. Vytyčovací výkres musí být v souladu s 75 stavebního zákona ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem (ÚOZI) s oprávněním rozsahu dle 13, písm. c), zákona č. 200/1994 Sb. Ověření se provádí vpravo nad popisovým polem vyznačením textu "Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům a podmínkám písemně dohodnutým s objednatelem." K textu se připojí vlastnoruční podpis ověřovatele, datum ověření výsledků zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků a otisk razítka se státním znakem, jehož obsahem je jméno a příjmení a označení "úředně oprávněný zeměměřický inženýr", číslo položky, pod kterou je fyzická osoba ÚOZI vedena v sezna (110) -

23 Geodézie při přípravě a projektování staveb mu u příslušného orgánu státní správy a rozsah úředního oprávnění dle zákona č. 200/1994 Sb (obr. 2). Vytyčením sekundárního systému objektu (dříve prostorové polohy) se stavba umísťuje do terénu na místo určené ve stavebním projektu. Zvláštní pozornost je třeba v předrealizační fázi stavby věnovat ověření průběhu stávajících vlastnických hranic dle stavu vedeném v katastrálním operátu a vybudování vytyčovací sítě stavby odpovídající vnitřní přesnosti a přesnosti připojení na státní geodetický polohový a výškový referenční systém. Při vytyčování objektových sekundárních systémů je třeba vycházet důsledně z primárního systému (vytyčovací sítě) stavby. Vytyčování je pol. ev. 24/2005 podpis třeba vykonávat výhradně na podkladě vytyčovacích výkresů, které Datum: obr. 2 musí splňovat příslušné standardy. Z hlediska druhu vytyčení objektů a konstrukcí pozemních staveb se vytyčovací výkresy třídí na:! vytyčovací výkresy objektového sekundárního systému (prostorové polohy), kde určujícími prvky prostorové polohy u objektů s prostorovou skladbou jsou charakteristické body půdorysu (hlavní polohová čára nebo hlavní osa) a hlavní výškové body, u objektů liniových a plošných jsou to hlavní body trasy nebo charakteristické body osy, popř. vhodné geodetické body primárního systému (vytyčovací sítě) stavby, které je funkčně nahrazují, a hlavní výškové body.! vytyčovací výkresy podrobného vytyčení, které slouží k vytyčení tvaru a rozměr objektu a poloze konstrukčních částí uvnitř objektu. Podrobné vytyčení musí mít návaznost na vytyčení prostorové polohy. Podrobný vytyčovací výkres může být nahrazen u pozemních objektů s prostorovou skladbou např. výkresem prvního nadzemního podlaží, ze kterého je jednoznačně patrná návaznost na předmět vytyčení sekundárního systému (prostorové polohy). Vytyčovací výkres objektového sekundárního systému je možné spojit s výkresem podrobného vytyčení, pokud výkres bude jasný a přehledný. Zejména je třeba rozlišit prvky podrobného vytyčení od prvků vytyčení sekundárního systému. Při vytyčování sekundárního systému (prostorové polohy) ze souřadnic a při vytyčování metodou přechodných (volných) stanovisek je možné použít jako vytyčovací výkres prostorové polohy situační výkres vyhovující tomuto účelu, v němž musí být uvedeny všechny objekty, které se mají vytyčit s vyznačením bodů definujících jejich prostorovou polohu s uvedením seznamu jejich pravoúhlých rovinných souřadnic a výšek v souřadnicovém a výškovém systému, v němž je zpracována projektová dokumentace resp. mapové podklady pro pro (110) -

24 INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I Modul 2 jektovou dokumentaci. Situační výkres musí obsahovat i zákres bodů primárního systému (geodetické vytyčovací sítě) stavby s uvedením seznamu jejich pravoúhlých rovinných souřadnic a výšek v souřadnicovém a výškovém systému, které budou použity pro vytyčení prostorové polohy. Základní obsah a náležitosti vytyčovacího výkresu: a) zákres vytyčovaných objektů s vyznačením bodů definujících jejich prostorovou polohu (body definující hlavní polohové čáry, hlavní osy, hlavní body trasy, charakteristické body osy, hlavní výškové body, výška výškové úrovně ±0,00 objektu), b) zákres bodů primárního systému (geodetické vytyčovací sítě) stavby definující souřadnicový a výškový systém stavby a budou použity pro vytyčení prostorové polohy objektů s uvedením jejich souřadnic a výšek v souřadnicovém systému projektové dokumentace (a/nebo dosavadní stávající situační objekty a výškové pevné body s jejich označením, je-li na ně vázáno vytyčení nebo je-li jejich zákres potřebný z jiných důvodů), c) vytyčovací prvky vázané na primární systém (geodetickou vytyčovací síť) stavby nebo výjimečně na pevné situační body stávajících objektů definujících daný vytyčovací systém, d) základní rozměry vytyčovaného stavebního objektu, e) popisové pole, f) vyznačení souřadnicového a výškového systému stavby, g) specifikace přesnosti vytyčení, h) orientace k severu (dle ČSN Mapové značky) a souřadnicová síť, i) ověření dle 13, písm. c) zákona č. 200/1994 Sb. U liniových staveb se ještě zakresluje průběh osy, směrový (tečnový) polygon s označením jeho vrcholových bodů, vrcholové úhly a délky stran směrového polygonu, staničení HB trasy a podrobné tabulky pro vytyčení návrhových oblouků. Vytyčovací prvky jsou délkové a úhlové číselné hodnoty veličiny vyznačující polohu bodů hlavní polohové čáry, hlavní osy, hlavních bodů trasy a charakteristických bodů osy od geodetické vytyčovací sítě stavby. Vytyčovací prvky musí být přednostně vázané na primární systém (vytyčovací síť) stavby nebo výjimečně v jednoduchých případech na pevné situační body stávajících objektů definujících daný vytyčovací systém. Délkové hodnoty vytyčovacích prvků (délky, souřadnice, převýšení) se uvádějí v metrech na příslušný počet desetinných míst (cm, mm) s ohledem na přesnost vytyčovacího prvku. Úhlové hodnoty vytyčovacích prvků se uvádějí přednostně v setinné úhlové míře - gonech (gradech) dle přesnosti na 2 až 4 desetinná místa nebo v šedesátinné úhlové míře - ve stupních, minutách, vteřinách. Úhlové vytyčovací prvky mohou být úhly od stran geodetické vytyčovací sítě nebo směrníky vázané na souřadnicový systém. Za vytyčovací prvky lze považovat i číselné hodnoty souřadnic (a výšek) bodů hlavní polohové čáry, hlavní osy, hlavních bodů trasy a charakteristických bodů v souřadnicovém systému projektové dokumentace. Číselné údaje vytyčovacích prvků lze přímo zakreslit formou souřadnicového kótování (pravoúhlého nebo polárního) nebo řetězcovým kótováním, ve svislém směru - 24 (110) -

25 Geodézie při přípravě a projektování staveb uvedením výšek ve výškovém systému stavby nebo relativními výškami podle zásad ČSN Kótování k pevným výškovým bodům. Vytyčovací prvky lze uvádět do přehledné tabulky, která je nedílnou součástí vytyčovacího výkresu a to ve formě stanovisko přístroje, orientační bod, vytyčovaný bod a vytyčovací prvky - ortogonální (staničení, kolmice), polární (úhel nebo směrník, délka). Vytyčovací prvky je možné uvádět do tabelogramů, sestav, tištěných výstupů z počítače apod., které mohou být nedílnou součástí vytyčovacího výkresu nebo mohou tvořit samostatnou přílohu projektové dokumentace. V případě, že vytyčovací prvky jsou uvedeny v samostatné příloze projektové dokumentace, je třeba ve vytyčovacím výkresu viditelně uvést (vyznačit) odkaz na tuto přílohu projektové dokumentace. Vytyčovací výkres a příloha vytyčovacích prvků musí být ve vzájemném souladu z hlediska označení bodů geodetické vytyčovací sítě stavby a vytyčovaných bodů - předmětu vytyčení prostorové polohy, případně podrobného vytyčení. Vyznačení souřadnicového a výškového systému stavby se vyznačuje nad popisové pole. Při použití státních geodetických referenčních systémů se používá názvů a zkratek v souladu s ČSN :1989 Názvosloví v geodézii a kartografii. Např. Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S- JTSK), Baltský výškový systém - po vyrovnání (Bpv). U místních (lokálních) souřadnicových systémů se uvádí jeho název použitý v projektové dokumentaci, např. "Místní souřadnicový systém JETE". Přesnost vytyčování stavebních objektů je stanovena příslušnými normami [10], [11], [12], [13], [14]. Vyznačení přesnosti ve výkresech se uvádí: a) nad popisové pole podle zásad ČSN Výkresy pozemních staveb - Kreslení výkresů stavební části, buď odkazem na příslušnou třídu přesnosti vytyčení uvedenou v ČSN vytyčovací odchylky ve stavebnictví, např. "Přesnost vytyčení dle ČSN tř. A" b) odkazem na jinou příslušnou technickou normu, např. "Přesnost vytyčení prostorové polohy dle ČSN , kat. C" c) přímo číselně ve formě tabulky specifikace požadavků na přesnost jednotlivých rozměrů (Tab. 1), Tabulka 1: Mezní odchylky rozměrů Délka L nom do 3,0 m ±5 přes 3,0 do 5,4 m ±7 6,0 a 6,6 m ±8 Mezní odchylky[mm] d) číselnými hodnotami uvedenými u každého obrazu na výkresu popř. nad popisovým polem výkresu, např. "Mezní odchylky rozměru ±10 mm", e) číselnými hodnotami za základními hodnotami geometrických parametrů vyjádřených kótami. Na obr. 3 je znázorněn kótovaný rozměr s nesouměrně rozloženým tolerančním polem, na obr. 4 rozměr se souměrným tolerančním - 25 (110) -