Vytyčovací sítě. Výhody: Přizpůsobení terénu

Transkript

1 Typ liniové sítě záleží na požadavcích na přesnost. Mezi tyto sítě patří: polygonové sítě -> polygonový pořad vedený souběžně s liniovou stavbou troj a čtyřúhelníkové řetězce -> zdvojený polygonový pořad s příčným provázáním Výhody: Přizpůsobení terénu Nevýhody: Při zničení jakéhokoliv bodu jej nelze obnovit v původním místě se stejnou přesností => narušena homogenita systému

2 Přesnost ovlivňuje: přímý tvar PP stejně dlouhé strany způsob orientace vysoká přesnost měřených veličin Hodnocení přesnosti PP: teoreticky střední chyba souřadnicová m x,y střední chyba rozdílu souřadnic m Δx,Δy dvou sousedních bodů prakticky mezní odchylka úhlová met mezní odchylka polohová metp

3 mezní odchylka úhlová n m m met 2 n. m 2 2. počet vrcholů stř. ch. vrcholových úhlů stř. ch. směrníku orientačního směru mezní odchylka polohová m met P k d 1 k 2 1, k 2 k d konstanty podle třídy přesnosti součet délek stan

4 Typy polygonových pořadů: jednostranně orientovaný (volný) zpřesnění více nezávislých orientací vetknutý (vsunutý) oboustranně orientovaný jsou přesnější než polygonové pořady měřené prvky: úhly (nutno určit rozměr z měření 1 nebo 2 základen délky (nutno určit orientaci) úhly i délky

5 Typy trojúhelníkových řetězců: úhlově měřené řetězce délka stran bývá ~300 m přesnost úhlového měření 1 mgon (10 cc ) +y B 3 2 A= A,C C +x

6 Postup výpočtu: 1) Úhlové vyrovnání jednotlivých trojúhelníků 2) Výpočet délek v 1. trojúhelníku 3) Postupný výpočet délek ve všech trojúhelnících 4) Výpočet dvou PP A B, A B 5) Souřadnicové vyrovnání obou pořadů mezi body A, B u volných pořadů nutné změřit velmi přesně 2 základny (začátek, konec) u oboustranně měřených trojúhelníkových řetězců není nutné velmi přesné určení základny, protože souřadnicovým vyrovnáním se celý řetězec roztáhne nebo zkrátí a změní se délkové měřítko

7 Vytyčovací přímky, které je tvoří, jsou rovnoběžné se směrem zástavby pravoúhelníková polygonální výchozí

8 1 m1 0Zabetonováno Vytyčovací sítě Body sítě jsou voleny tak, aby nebyly ohroženy výstavbou. Podle projektu se volí síť tak hustá, aby umožňovala vytyčení v určité třídě přesnosti. Body prostorové skladby objektu musí být umožněno vytyčit ze dvou a více bodů sítě. Používá se těžká stabilizace (hloubka = 1,20 m). Objekty na ploše bývají většinou rovnoběžné => stejný směr výstavby.

9 Přímky svírají obecný úhel. Používá se pro plošnou zástavbu ve specifických podmínkách. Vytyčovací síť pro stavby, kde není možný stejný směr zástavby.

10 Síť s neklasickým způsobem vytyčení (vzd. pro vytyčení bodu > 50 m) Klasický způsob veškeré podklady máme připraveny předem PS Metoda přechodných stanovisek nemáme žádné podklady, pouze souřadnice objektu a sítě na místě určíme souřadnice PS a vytyčovací prvky objektu pro určení PS stačí min. počet bodů (4-5), nejlépe trvale stabilizovaných, souř. se určí z nejméně 2 nezávislých kombinací určení polohy PS (protínání z délek a úhlů) nutné vhodné přístrojové vybavení a zařízení pro výpočet geodetických úloh (totální stanice, přenosný PC)

11 Rozlišujeme - HB hlavní bod stavby - CHB charakteristický bod stavby Vytyčení prostorové polohy realizace polohy vzhledem k okolí vytyčení a stabilizace HB, CHB, hlavní polohové čáry (HPC) vytyčení a stabilizace hlavního výškového bodu (HVB) Vytyčení prostorové polohy se provádí na základě vytyčovacího výkresu, kde je použito ortogonální vytyčení, tzn. že na výkresu jsou uvedeny vytyčovací kóty -> výhoda rozměry objektů se dají získat sčítáním a odčítáním. Podrobné vytyčení vytyčení tvaru a rozměru objektu ve směru vodorovném i svislém vytyčení základové konstrukce, půdorysné osnovy (osy nosných stěn), půdorysné osnovy ve vyšších podlažích (vytyčení svislic), výškové osnovy a konstrukčních výšek.

12 použití v přehledném území s malými převýšeními do m pentagon + pásmo ve vytyčovací přímce nesmí být překážka ve viditelnosti musí být volný prostor v místě pat kolmic náročná na prostor vytyčovací prvky staničení, kolmice přesnější a ekonomičtější než ortogonální stačí jeden bod vytyčovací sítě + dvě orientace nutný volný sektor výhledu v rozsahu objektu vytyčovací prvky úhel, délka musíme přepočítat ortogonální vyt. prvky z vytyčovacího výkresu vhodné použití elektronického měření délek

13 výhodné, nepoužívá se měření délek složitá realizace -> navádění figuranta ze dvou směrů, u větších vzdáleností (> 100 m) třeba vysílačky měření současně dvěma teodolity poměrně přesná na větší vzdálenosti vytyčuje se ze stanoviska, které není stabilizováno, jeho poloha a vytyčovací prvky se počítají přímo v terénu výhody přesnost a velký dosah využití ke kontrolním zaměřením vybudování soustavy hlavních výškových bodů HVB (relativní výšky nebo Bpv) při vytyčení objektu se nivelací přenese výška z HVB na vytyčovaný bod (lavička, ryska,..)

14 6, Vytyčovací sítě Po každém vytyčení se vypracuje vytyčovací protokol - zápis, jehož součástí je: datum kdo vytyčoval podle čeho vytyčováno (vyt. výkres č. ) způsob stabilizace vytyčených bodů seznam souřadnic bodů a jejich výšek jména předávajících a přejímacích pracovníků předávací protokol schematický náčrt schematický = není v měřítku, PB 12 ale zachovává tvar objektů vytyčovaný objekt pravoúhlé vyt. kóty rozměry objektu základní výška objektu (±0 zpravidla úroveň 1. NP) (použité body vytyčovací sítě) 52,95 40,50 9,20 ±0=233,90 PB 11 HVB1 HVB2