Klimaticko-energetická politika a legislativa (aktuální stav a očekávané novinky)

Transkript

1

2 XXVIII. Seminář energetiků Luhačovice Klimaticko-energetická politika a legislativa (aktuální stav a očekávané novinky) Pavel Zámyslický Odbor energetiky a ochrany klimatu pavel.zamyslicky@mzp.cz

3 Aktuálně dojednané a připravované návrhy V rámci implementace klimaticko-energetického rámce 2030 Revize EU ETS Legislativa non-ets, LULUCF Revize směrnic v oblasti energetické účinnosti (EED, EPBD, Ecodesign) Revize směrnice OZE (RED) a pravidla pro pokročilá biopaliva Nová governance Národní plány (zpracování 2018!?) Směrnice o vnitřním trhu s elektřinou Ratifikace a následná implementace Pařížské dohody Vliv tzv. brexitu, postoje USA k Pařížské dohodě, aj. vnějších vlivů na výše uvedené

4

5

6 Plnění K-E cílů EU EEA

7 Zimní energetický balíček

8

9 Aktuální stav projednávání zimního balíčku OP Rady Trialog EPBD 6/ (1Q/2018) EED 6/2017? GOV 12/2018? RED 12/2018? MAD 12/2018?

10 Aktuální stav projednávání zimního balíčku nastavení cílů pro energetickou účinnost a OZE původní návrh (EK) OP Rady Pozice EP EE 27/ /40 RES Thomson Reuters analysts have estimated that a 30% efficiency target could reduce EUA prices by roughly 1.40 or 9% over period compared to a 27% efficiency scenario

11 Aktuální stav projednávání zimního balíčku systém řízení (governance) pozice EP - MS to submit their national plans every five years covering 10-year rolling periods and getting stronger each time. It also wants countries to deploy renewable energy in a progressive trajectory over the next decade. - If countries fall behind in meeting their 2030 targets, they must come up with additional measures within one year to make up for the gap, according to the Parliament s position. - It also states the EU should become a net-zero carbon economy by 2050, which would require countries to develop long-term energy and climate strategies not just for 2030 but for mid-century. - The report also suggests introducing the concept of a carbon budget into EU law, to identify how much CO2 can still be emitted without breaching the degrees scenarios in the Paris climate agreement.

12 Revize EU ETS

13 Revize EU ETS Návrh EK z 15/7/15 založen na závěrech ER (říjen 2014) RP ČR 31. srpen 2015, diskuse MŽP s průmyslem a energetiky jednání Rady ENVI, pravidelné diskuse na WP Environment EP (ENVI, ITRE) zprávy zpravodajů, stovky pozměňovacích návrhů EP stanoviska výborů (podzim 2016) pozice EP - plénum (15/2/17) Rada (MT PRES) General Approach (28/2/17) 6 trialogů - Finální dohoda (EE PRES) 8. listopad 2017 Formální potvrzení dohody v Radě (během několika týdnů) v EP (6/2/18) Q1-2/2018 the bill enters into law Q2-3/2018 zahájení transpozice v ČR

14 Návrh EK klíčové body revize Aukční vs. bezplatný podíl povolenek (57 vs. 43 %/více jak 6 mld. EUA) Lineární redukční faktor 2,2 %, místo 1,74% (doposud) Benchmarky: flat rate 0,5%, 1%, 1,5% Únik uhlíku - eliminace rizika uplatnění CSCF, rozdělení sektorů Změna alokace (na základě změny produkce - prahy) Kompenzace nepřímých nákladů (rozhodnutí ČS až 25 % výnosů) Bezplatná alokace na elektřinu (40 % aukčních povolenek, bidding proces) Modernizační fond (cca 310 mil. povolenek, modernizace energetických systémů a zvyšování energetické účinnosti v 10 ČS, ivestment board a management committee) Inovační fond (450 mil. povolenek, demonstrace CCS, OZE, inovace v prům.) Posílení ceny uhlíku v EU ETS (prostřednictvím nastavení MSR, možnost rušení EUA, zohlednění overlaps

15 Změny systému Povolenky k aukci (MSR: 24 %) Přebytek: mil.

16 Změny systému Do 2030 se zruší 2,5 mld. EUAs

17 Dopad revize na cenu EUA Point Carbon, Oct. 11/2017

18 Implementace v ČR

19 Effort Sharing Regulation a LULUCF (letní balíček EK z )

20 Snižování emisí non-ets - Návrh EK zveřejněn , od podzimu trialogy mezi Radou a EP - Sektory domácností, dopravy, zemědělství, služeb, průmyslu a odpadů (cca 55 % emisí EU) red. cíl 30 % do ČR ve 2015 snížení ESD emisí o 9% oproti 2005 (ČR cíl %) - Nové EU Reference scenario 2016 předpokládá snížení o 16 % do 2020 a o 24 % do 2030 se stávajícíma PaMs - Je tedy třeba dodatečného úsilí pro dosažení cíle EU do 2030

21 Principy nastavení cílů 2030 Úroveň cílů pro ČS od 0 do -40% redukce (LU, SE vs. BG) oproti 2005, Cíl ČR navržen na úrovni -14 % Hlavní kritérium pro rozdělení cílů mezi ČS 2013 GDP per capita Pro 11 higher income ČS, dodatečné kritérium cost efficiency

22 Hlavní body vyjednávání a rozdíly mezi Radou a EP Nastavení počátečního bodu výpočtu alokace AEA klíčové! 2021 allocation recognises that 12 MS are allowed to increase emissions from 2017 to 2020 (ČR navýšení o 4,4 Mt CO2ekv.) Nastavení jednorázové flexibility převodu max. 100 mil EUA z EU ETS pro 9 ČS Vytváření a využití kreditů ze sektoru LULUCF do celkového objemu 280 mil. a rozdělení limitů na jednotlivé ČS (ČR 2,6 mil.) Nastavení a využití flexibilit bankingu, půjčování a převodů jednotek AEA v rámci plnění cílů jednotlivých ČS.

23 Mezinárodní úroveň

24 Pařížská dohoda Schválená všemi (téměř 200) smluvními stranami, včetně největších světových producentů emisí skleníkových plynů jako jsou Čína, USA, Rusko či Indie historický úspěch v rámci mezinárodních vyjednávání v OSN Právně závazná dohoda zahrnující všechny strany Cíl uhlíkové neutrality v souladu s IPCC v druhé polovině století 5-leté cykly pro přezkum závazků a navyšování ambice Transparentnost a přehledné započítávání emisí Posílení významu dlouhodobého plánování a podpora pro rozvojové státy (cíl 100 mld. USD ve 2020), podpora skrz GCF Řada doprovodných iniciativ např. G7 pledge to end fossil fuel subsidies by 2025 coal phase out NL, IT, FR,

25 Další důležité aspekty Pařížské dohody Strany by měly zformulovat své dlouhodobé (2050) nízkoemisní a adaptační strategie do 2020 týká se ČR i EU Ustanoven globální cíl pro adaptaci snížit zranitelnost a posílit odolnost a spolupráci všech zemí sdílení zkušeností a pomoc nejchudším zemím světa Explicitní zmínka o ustanovení schématu emisního obchodování s cílem dosažení nákladově efektivního snižování emisí (čl. 6) Ustanoven výbor pro dodržování závazků dohody Vstup v platnost minimálně 55 stran s alespoň 55% podílem na globálních emisí skleníkových plynů aktuální stav: Proces ratifikace nyní již 174 států (95 % emisí) vč. USA, Číny a EU vstup v platnost 4/11/2016, první CMA v listopadu 2016 COP22, ČR ČR dokončila ratifikaci PD 4/11/2017 Pravidla pro implementaci PD pracovní program 2017 a 2018

26 Prostor pro vaše dotazy