Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky Petr Bureš
|
|
- Milada Vávrová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky Petr Bureš
2 Co patří k vyšším rostlinám? Vyšší rostliny = land plants = suchozemské rostliny mechorosty kapraďorosty krytosemenné hlevíky plavuně včetně nahosemenné jatrovky přesliček mechy
3 Jak vysoké jsou vyšší rostliny? < 1 mm na hladině plovoucí Wolffia příbuzná okřehků > 100 m gigantické jehličnany čel. Taxodiaceae Nejvyšší Sequoia sempervirens): m General Sherman objemem největší sekvojový strom (Sequoiadendron giganteum) roste v Sequoia National Park v Kalifornii. v = 83,8 m, průměr kmene = 7,7 m, objem = ca 1487 m 3, věk = let. Wolffia columbiana (Araceae)
4 Vyšší rostliny: jejich vznik a postavení ve fylogenetickém stromu života na Zemi
5 Vyšší rostliny ve stromu života S řasami, živočichy a houbami patří k doméně Eukarya 3 domény stromu života: 1. Bacteria 2. Archaea 3. Eukarya membránami ohraničené organely: mitochondrie, Golgiho aparát, endoplasmatické retikulum a jádro s chromosomy (= nuleoproteinovými strukturami organizujícími se během mitózy
6 Vyšší rostliny ve stromu života S řasami, živočichy a houbami patří k doméně Eukarya 3 domény stromu života: 1. Bacteria 2. Archaea 3. Eukarya membránami ohraničené organely: mitochondrie, Golgiho aparát, endoplasmatické retikulum a jádro s chromosomy (= nuleoproteinovými strukturami organizujícími se během mitózy Život vznikl před 3,5 mld. let? u termálních vývěrů
7 Kdy se vyvinula eukaryotní linie? Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
8 Kdy se vyvinula eukaryotní linie? K fagocytickému uchvácení α-proteobakterie archeální nebo archeozoální buňkou a tedy vzniku mitochondrie došlo před více než 2,5 mld. let
9 Evoluce buněčného jádra buď: předcházela nebo následovala vznik mitochondrie před více než 2,5 mld. let
10 Land plants Dominium Eukarya divergovalo do šesti říší
11 Land plants vyšší rostliny jsou linií říše Archaeplastida (= Plantae) Dominium Eukarya divergovalo do šesti říší Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
12 První krok k evoluci archeplastid = První velká kyslíková katastrofa před 2,4 mld. let = důsledek expanze sinic reduktivní atmosféra oxydativní atmosféra Fotosyntéza se vyvinula u sinic před 2,5 mld. let reakční princip až do současnosti stejný. (Trochu jiný typ fotosyntézy však vznikl u anoxygenních bakterií již před 3,5 mld. let!)
13 Vznik archeplastid před 1,8 mld. let = Vznik chloroplastu s dvojitou membránou primárně endosymbioticky (= fagocytickým uchvácením sinice protozoální heterotrofní buňkou) eukaryotická buňka jádro membrána potravní vakuoly (fagozómu) volně žijící sinice cytoplasmatická membrána cytoplasmatická membrána sinice fagozómová membrána dvojitá membrána chloroplastu (primární evdosymbiont) mezimembránový prostor peptidoglykanová buněčná stěna dvojitá chloroplastová membrána Chloroplasty exkavátní říše krásnooček a obrněnek vznikl sekundární endosymbiózou = fagocytickým uchvácením buňky zelené řasy protozoální buňkou (jednotková membrána) Chloroplast chromalveolátní říše chaluh, rozsivek,... vznikl také sekundární endosymbiózou = fagocytickým uchvácením buňky červené řasy protozoální buňkou (dvojitá membrána)
14 Multicelularita archeplastid před 1,2 mld. let Mnohobuněčnost se v rámci říše Archaeplastida poprvé objevuje ve středním proterozoiku u ruduch Recentní Bangia (Rhodophyta)
15 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let říše Archaeplastida (=Plantae) podříše Biliphytobionta podříše Viridaeplantae - zelené rostliny
16 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let říše Archaeplastida (=Plantae) podříše Biliphytobionta Sesterská k zeleným rostlinám podříše Viridaeplantae - zelené rostliny vývojová linie: Chlorophytae - zelené řasy vývojová linie: Streptophytae
17 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let říše Archaeplastida (=Plantae) podříše Biliphytobionta Sesterská k zeleným rostlinám podříše Viridaeplantae - zelené rostliny vývojová linie: Chlorophytae - zelené řasy vývojová linie: Streptophytae vývojová větev Charophytae - parožnatky vývojová větev Bryophytae - mechorosty vývojová větev Cormophytae - cévnaté rostliny
18 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let říše Archaeplastida (=Plantae) podříše Biliphytobionta oddělení Glaucophyta oddělení Rhodophyta Sesterská k zeleným rostlinám podříše Viridaeplantae - zelené rostliny vývojová linie: Chlorophytae - zelené řasy vývojová linie: Streptophytae vývojová větev Charophytae - parožnatky vývojová větev Bryophytae - mechorosty vývojová větev Cormophytae - cévnaté rostliny
19 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let říše Archaeplastida (=Plantae) podříše Biliphytobionta oddělení Glaucophyta oddělení Rhodophyta podříše Glaucophyta Viridaeplantae - zelené rostliny Jednobuněčné; chloroplasty ještě s původní sinicovou peptidoglykanovou stěnou! ~10 druhů sladkovodní, v moři zatím neobjeveny vývojová linie: Chlorophytae - zelené řasy vývojová linie: Streptophytae Rhodophyta Jednobuněčné, vláknité až parenchymatické ~6100 druhů hlavně mořské, vzácně sladkovodní nebo terestrické vývojová větev Charophytae - parožnatky vývojová větev Bryophytae - mechorosty Cyanophora Glaucocystis autospóry v obalu mateřské buňky Sexualita není známa vývojová větev Cormophytae Porphyridium Bangia - cévnaté rostliny Antithamnion Sexualita častá, životní cykly různorodé Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky Porphyra
20 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let říše Archaeplastida (=Plantae) podříše Biliphytobionta podříše Viridaeplantae (=Chlorobionta) zelené rostliny zelené řasy + parožnatky + vyšší rostliny hlavní znaky: fotosyntetická barviva, zásobní a stavební polysacharidy, stavba chloroplastu, struktura bičíků
21 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Vedle chlorofylu a mají také (1) chlorofyl b (nikoli c, d nebo jen a)
22 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Vedle chlorofylu a ještě (1) chlorofyl b (nikoli jen a) Glaucophyta a Rhodophyta chlorofyl a (dříve uváděný chlorofyl d u ruduch byla kontaminace sinicemi) navíc mají i sinicové fykobiliny
23 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Vedle chlorofylu a ještě (1) chlorofyl b (nikoli c, d nebo jen a) Glaucophyta a Rhodophyta chlorofyl a (dříve uváděný chlorofyl d u ruduch byla kontaminace sinicemi) navíc mají i sinicové fykobiliny
24 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Vedle chlorofylu a ještě (1) chlorofyl b (nikoli c, d nebo jen a) Glaucophyta a Rhodophyta chlorofyl a (dříve uváděný chlorofyl d u ruduch byla kontaminace sinicemi) navíc mají i sinicové fykobiliny Jaká je zde barva?
25 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Vedle chlorofylu a ještě (1) chlorofyl b (nikoli c, d nebo jen a) Glaucophyta a Rhodophyta chlorofyl a (dříve uváděný chlorofyl d u ruduch byla kontaminace sinicemi) navíc mají i sinicové fykobiliny Jaká je zde barva? Ta, kterou chlorofyl nepohlcuje, ale odráží!
26 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Vedle chlorofylu a ještě (1) chlorofyl b (nikoli c, d nebo jen a) Jaká je zde barva? Chlorofyl chybí u parazitů a mykotrofně vyživovaných druhů Ta, kterou chlorofyl nepohlcuje, ale odráží!
27 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Stavební polysacharid = (2) celulóza tvoří buněčnou stěnu molekula celulózy = nevětvený polymer β-glukózy Mikrofibrilární struktura celulózy buněčné stěny paralelní molekuly celulózy jsou vzájemně spojené vodíkovými můstky mezi hydroxylovými skupinami navázanými na uhlíkové atomy v pozicích 3 a 6 monomer β-glukózy buněčné stěny molekuly celulózy mikrofibrila rostlinné buňky celulózní mikrofibrily v buněčné stěně Celulózní exoskelet buňky = preadaptace na mnohobuněčnost a terestrializaci Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky 3 nm
28 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Zásobní polysacharid = (3) škrob škrob celulóza Škrob glukózové jednotky spojeny vazbou v alfa 1,4 pozici; celulóza v beta 1,4 pozici škrobová zrna v buňkách obilky kukuřice Škrob se ukládá v zrnech v zásobních pletivech. Zrna mají vrstevnatou strukturu. Škrob mají i glaukofyty nebo obrněnky; ruduchy mají florideový škrob
29 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Zásobní polysacharid = (3) škrob = směs dvou typů molekul: Škrob mají i glaukofyty nebo obrněnky; ruduchy mají florideový škrob
30 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Zásobní polysacharid = (3) škrob = směs dvou typů molekul: nevětvená = amylóza šroubovitá větvená = amylopektin lineární Jsou v hmotnostním poměru: 1 : 4 až 1 : 3 Škrob mají i glaukofyty nebo obrněnky; ruduchy mají florideový škrob
31 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let Zásobní polysacharid = (3) škrob = směs dvou typů molekul: nevětvená = amylóza šroubovitá větvená = amylopektin lineární Jsou v hmotnostním poměru: 1 : 4 až 1 : 3 Florideový škrob ruduch = téměř výhradně amylopektin
32 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let (4) chloroplasty obsahují škrobová zrna chloroplasty rulíku zlomocného s jednotlivými škrobovými zrny chloroplast stroma grana škrobové zrno Škrob glaukofytů ani florideový škrob ruduch se v chroplastech neukládají
33 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let (5) tylakoidy chloroplastů vytvářející lamely a grana (10 100/chloroplast) 5 µm membrány tylakoidů vážou chlorofyl
34 Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let (5) tylakoidy chloroplastů vytvářející lamely a grana (10 100/chloroplast) 5 µm membrány tylakoidů vážou chlorofyl glaukofyty a ruduchy: tylakoidy grana netvoří, jsou však hustě pokryté fykobilisomy, které u Viridaeplantae chybí S = škrobová zrna v cytoplazmě mezi chloroplasty
35 bazální tělísko vlastní bičík tranziční zóna tranziční zóna Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let (9) Tranziční zóna bičíků = tvar devíticípé hvězdy Viridaeplantae Chlamydomonas reinhardtii Chlorophyta
36 bazální tělísko vlastní bičík tranziční zóna tranziční zóna Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let (9) Tranziční zóna bičíků = tvar devíticípé hvězdy Viridaeplantae Biliphytobionta Nemají bičíky Glaucophyta Rhodophyta Chlamydomonas reinhardtii Chlorophyta
37 bazální tělísko vlastní bičík tranziční zóna tranziční zóna Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky Vznik podříše Viridaeplantae před mld. let (9) Tranziční zóna bičíků = tvar devíticípé hvězdy Viridaeplantae Biliphytobionta Nemají bičíky Glaucophyta Rhodophyta jiné řasy Chlamydomonas reinhardtii Chlorophyta Dinophyta Euglenophyta Animalia Nematoda Mammalia
38 Z moře do sladkých vod = vznik streptofytní linie před mld. let říše Archaeplastida (=Plantae) podříše Biliphytobionta podříše Viridaeplantae - zelené rostliny vývojová linie: Chlorophytae - zelené řasy vývojová linie: Streptophytae = parožnatky + vyšší rostliny specifický průběh mají (1) mitózy, (2) cytokinéze, (3) rodozměny; (4) plasmodesmy Vyšší rostliny zahrnují dvě vývojové linie v podříši Viridaeplantae
39 Charophyceae Coleochaetales Chlorophytae = parafyletická skupina zahrnující: Z moře do sladkých vod = vznik streptofytní linie před mld. let = Viridaeplantae 1. jednobuněčné řasy Ostreococcus thauri = nejmenší známý eukaryot 0,8 μm mořský planktonní, objevený (Prasinophyceae) 2. řasy tvořící pohyblivé i nepohyblivé kolonie 3. vláknité řasy 4. řasy se složitějšími (3D) stélkami (Ulvophyceae) - ve slaných i sladkých vodách, popř. i na souši (aerofytické zelené řasy) Streptophytae - monofyletická skupina
40 Vznik streptofytní linie před mld. let (1) Otevřená mitóza uzavřená pleuromitóza částečně otevřená ortomitóza otevřená ortomitóza jaderná membrána při mitóze zachovaná polární okénka v membráně s centriolami membrána se rozpouští na počátku mitózy vřeténko asymetrické vřeténko symetrické vřeténko symetrické chromosomy nejsou v ekvatoriální rovině chromosomy v ekvatoriální rovině chromosomy v ekvatoriální rovině Prasinophyceae Ulvophyceae Chlorophyceae Streptophytae
41 Vznik streptofytní linie před mld. let Během cytokinéze se tvoří (2) fragmoplast Phragmoplast Phycoplast Cell plate Nucleus Fykoplast a fragmoplast = odlišně orientované mikrotubulární systémy, při cytokinezi se podílejí na vzniku buněčné stěny fykoplast - mikrotubuly kolmo na spojnici dceřinných jader; fragmoplast - mikrotubuly souběžně se spojnicí dceřinných jader
42 (3) plasmodesmy primární plasmodesmy jsou otvory (40 60 nm) po mikrotubulech vřeténka (fragmoplastu) ve střední lamele, sekundární vznikají později. Prochází jimi endoplasmatické retikulum, jsou ohraničeny membránou. Kompenzovaly nedokonalost vodivých pletiv prvních rostlinných kolonizátorů souše Transport bílkovin a fytohormonů je jimi aktivně regulován a nebyla by tedy bez nich diferencovaná mnohobuněčnost a funkční regulace Vznik streptofytní linie před mld. let
43 Vznik streptofytní linie před mld. let (4) Oogamie = samičí gameta - oosféra je nepohyblivá, samčí je menší a pasivně nebo aktivně se k oosféře dostává. parožnatky mají sterilní obal gametangií! Ooogamie nezávisle se vyvinula i v jiných skupinách řas. Je taky u živočichů
44 (5) gravitropní růst Vznik streptofytní linie před mld. let Vyšší rostliny Parožnatky
45 Vznik streptofytní linie před mld. let (6) rhizoidy a jejich homology (? tvorba řízena stejnými geny) Rhizoidy a jejich homology u vyšších rostlin játrovka Chiloscyphus polyanthos mech Physcomitrella patens Spirogyra, Zygnematales Rhizoidy parožnatek Chara braunii Chara baltica fosilní Rhynia gwynne-vaughanii kořenové vlásky Arabidopsis thaliana
46 Sesterská skupina vyšších rostlin = Coleochaetales = řád třídy Charophyceae (dnes 15 epifytních sladkovodních druhů stinných vod, s parenchymatickou nebo vláknitou stélkou) do 1 mm až 7 cm Recentní Coleochaete a silurská Parka 50 μm Coleochaete játrovka Riccia Z vegetativních buněk koleochét trčí chlup s pomalu rotujícím chloroplastem uvnitř (jedna otočka za dvě minuty)? obrana proti herbivorům
47 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt antheridia z každého jeden spermatozoid Gametofyt oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
48 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt antheridia z každého jeden spermatozoid Gametofyt oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje neoplozené oogonium zygota stimuluje okolní buňky k dělení Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
49 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt antheridia z každého jeden spermatozoid Gametofyt oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje neoplozené oogonium neoplozené oogonium abortuje zygota stimuluje okolní buňky k dělení Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
50 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt antheridia z každého jeden spermatozoid Gametofyt oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje neoplozené oogonium neoplozené oogonium abortuje zygota stimuluje okolní buňky k dělení Dělící se okolní buňky obalí zygotu Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
51 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt antheridia z každého jeden spermatozoid Gametofyt oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje neoplozené oogonium neoplozené oogonium abortuje zygota stimuluje okolní buňky k dělení Placentální klky okolních buněk vyživují sporofyt (zygotu), další okolní buňky odumřou, ale jejich zbytky chrání zygotu Dělící se okolní buňky obalí zygotu Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
52 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt antheridia z každého jeden spermatozoid Gametofyt oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje neoplozené oogonium neoplozené oogonium abortuje Sporopolenin chrání sporofyt (zygotu) zygota stimuluje okolní buňky k dělení Zygota roste a hromadí zásoby Období klidu (dormance) většinou v zimě Placentální klky okolních buněk vyživují sporofyt (zygotu), další okolní buňky odumřou, ale jejich zbytky chrání zygotu Dělící se okolní buňky obalí zygotu Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
53 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt antheridia z každého jeden spermatozoid Gametofyt oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje neoplozené oogonium neoplozené oogonium abortuje Sporopolenin chrání sporofyt (zygotu) zygota stimuluje okolní buňky k dělení 4 buňky (spóry) Meióza (většinou na jaře) Zygota roste a hromadí zásoby Období klidu (dormance) většinou v zimě Placentální klky okolních buněk vyživují sporofyt (zygotu), další okolní buňky odumřou, ale jejich zbytky chrání zygotu Dělící se okolní buňky obalí zygotu Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
54 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt antheridia z každého jeden spermatozoid Gametofyt 8 32 zoospór oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje neoplozené oogonium 1 3 mitózy neoplozené oogonium abortuje Sporopolenin chrání sporofyt (zygotu) zygota stimuluje okolní buňky k dělení 4 buňky (spóry) Meióza (většinou na jaře) Zygota roste a hromadí zásoby Období klidu (dormance) většinou v zimě Placentální klky okolních buněk vyživují sporofyt (zygotu), další okolní buňky odumřou, ale jejich zbytky chrání zygotu Dělící se okolní buňky obalí zygotu Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
55 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt 2bičíkatá zoospóra Gametofyt 8 32 zoospór antheridia z každého jeden spermatozoid oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje neoplozené oogonium 1 3 mitózy neoplozené oogonium abortuje Sporopolenin chrání sporofyt (zygotu) zygota stimuluje okolní buňky k dělení 4 buňky (spóry) Meióza (většinou na jaře) Zygota roste a hromadí zásoby Období klidu (dormance) většinou v zimě Placentální klky okolních buněk vyživují sporofyt (zygotu), další okolní buňky odumřou, ale jejich zbytky chrání zygotu Dělící se okolní buňky obalí zygotu Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
56 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt 2bičíkatá zoospóra mitotickým dělením roste gametofytní stélka antheridia z každého jeden spermatozoid uchytí se na vhodném místě Gametofyt 8 32 zoospór oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje neoplozené oogonium 1 3 mitózy neoplozené oogonium abortuje Sporopolenin chrání sporofyt (zygotu) zygota stimuluje okolní buňky k dělení 4 buňky (spóry) Meióza (většinou na jaře) Zygota roste a hromadí zásoby Období klidu (dormance) většinou v zimě Placentální klky okolních buněk vyživují sporofyt (zygotu), další okolní buňky odumřou, ale jejich zbytky chrání zygotu Dělící se okolní buňky obalí zygotu Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
57 Coleochaete = jediná řasa, u níž gametofyt vyživuje sporofyt 2bičíkatá zoospóra mitotickým dělením roste gametofytní stélka antheridia z každého jeden spermatozoid uchytí se na vhodném místě Gametofyt 8 32 zoospór oogonium trichogyn = výčnělek otvírá se když oosféra dozraje neoplozené oogonium 1 3 mitózy neoplozené oogonium abortuje Sporopolenin chrání sporofyt (zygotu) zygota stimuluje okolní buňky k dělení 4 buňky (spóry) Meióza (většinou na jaře) Zygota roste a hromadí zásoby Období klidu (dormance) většinou v zimě Placentální klky okolních buněk vyživují sporofyt (zygotu), další okolní buňky odumřou, ale jejich zbytky chrání zygotu Dělící se okolní buňky obalí zygotu Sporofyt Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
58 Vznik vyšších rostlin = terestrializace = = soubor adaptací k životu na souši První kolonizovaný biotop = periodicky zaplavované pobřežní zóny sladkých vod? delty řek byla tam dostatečná vrstva půdy díky náplavům
59 Vznik vyšších rostlin Mořské břehy nebyly kvůli velkým osmotickým výkyvům vznikajícím při vysychání slané vody ke kolonizaci vhodné Před vyššími rostlinami kolonizovaly souš sinice aerofytické zelené řasy lišejníky
60 Kdy začala terestrializace? Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
61 Kdy začala terestrializace? Před mld. let Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
62 Nejstarší makrofosílie vyšších rostlin ryniofytní rostlina Cooksonia rozhraní střední - svrchní silur: 428 miliónů let Kdy začala terestrializace?
63 Nejstarší makrofosílie vyšších rostlin = ryniofytní Cooksonia střední / svrchní silur 428 miliónů let Kdy začala terestrializace? Nejstarší mikrofosílie vyšších rostlin = tetrádní spóry se sporopoleninem spodní / svrchní ordovik: 470 miliónů let život v mořích ordoviku A late Silurian sporangium. Green: A spore tetrad. Blue: A spore bearing a trilete mark the Y-shaped scar. The spores are about μm across
64 Kdy skončila terestrializace? Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
65 Kdy skončila terestrializace? Nelze jednoznačně říct snad koncem karbonu, kdy vrcholila éra plavuní, přesliček a kapradin? Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
66 Kdy skončila terestrializace? Nelze jednoznačně říct snad koncem karbonu, kdy vrcholila éra plavuní, přesliček a kapradin? Trvala tedy skoro 200 milionů let a ještě pak intenzivně pokračovala
67 Kdy skončila terestrializace? Nelze jednoznačně říct snad koncem karbonu, kdy vrcholila éra plavuní, přesliček a kapradin? Trvala tedy skoro 200 milionů let a ještě pak intenzivně pokračovala Podobně významná evolučně divergentní událost = kambrická exploze (542 mld. BC.) = vznik většiny mnohobuněčných živočišných linií v kambrickém oceánu trvala jen několik desítek milionů let
68 Co muselo předcházet terestrializaci? (= podmínky kolonizace souše vyššími rostlinami)
69 Podmínky terestrializace (1) Vyšší koncentrace O 2 v atmosféře umožnila biosyntézu ligninu = základní strukturní složky stěn buněk oporných a vodivých pletiv Kyslík vytvořily fotosyntézou sinice Dnešní koncentrace O 2 lignin = polyfenolický biopolymer Terestrializace rostlin v siluru
70 Podmínky terestrializace (2) vytvoření ozónové vrstvy = ochrany před UV zářením O 3 O 2 elektrickými výboji v atmosféře při bouřích 0,5 mld
71 Podmínky terestrializace (3) Růst koncentrace atmosférického CO 2 => vznik půd činností mikroorganizmů CO 2 ΔT C V kambriu až siluru bylo CO 2 18x víc než dnes! => Větší fotosyntéza = víc biomasy = víc živin po jejím rozkladu => Kyselejší déšť = intenzivnější oxidace hornin
72 Podmínky terestrializace (4) Vlhké klima skleníkový efekt CO 2 = celkově teplejší a vlhčí klima na J pólu velký kontinent Gondwana = na pólu velký ledovec Mezi chladným ledovcem a horkým + vlhkým pobřežím = monzunové klima Dostatek srážek = zvětrávání hornin = půdotvorba Vlhkost = ideální klima pro terestrializaci
73 Podmínky terestrializace (5) Symbióza řas s houbami Geny zelených řas pro symbiózu s akvatickými oomycetami = prerekvizita prvních terestrických rostlin s nedokonalými kořeny v přístupu k živinám a k vodě na souši prostřednictvím mycelia endomykorhizních hub. Mykorhiza však provází všechny linie terestrických rostlin. vodní Oomycota Vedle nutričních vztahů byla v r prokázána i poněkud kuriózní funkce, kde síť mykorhozního mycelia slouží jako internetové varování pro rostliny o napadení mšicemi, o kterém se dozvědí touto cestou i jiné rostliny, které s předstihem aktivují vylučování obranných látek.
74 Podmínky terestrializace (5) Symbióza řas s houbami Jiná forma řasové a houbové symbiózy lišejníky také úspěšně kolonizovaly souš Pomohly velmi při tvorbě půdy prostředí z něhož rostliny dovedou živiny získávat Fosilie permských lišejníků Recentní lišejník
75 Podmínky terestrializace Symbióza řas s živočichy nebo prvoky? = zotročení rostliny Nezmaři, živočišné houby, trepky a slunivky v sobě mají endosymbiotické zelené řasy. Jak taková symbióza končí vidíme u krásnoočka: zelenou řasu sežralo a udělalo si z ní chloroplast Cnidaria Opisthokonta Porifera Opisthokonta Ciliata Chromalveolata Heliozoa Rhizaria Euglenozoa Excavata nezmar (Hydra) houba rybniční (Spongilla lacustris) trepka (Paramecium) osténka (Acanthocystis turfacea) krásnoočko (Euglena gracilis) Řasa žije v živočichovi = opak endomykorrhizy kdy žije houba v rostlině, ale zčásti i volně vně v kontaktu se substrátem, z něhož zpřístupňuje anorganické živiny rostlině, a rostlina jí za to dává látky uhlíkaté
76 Dvě základní otázky terestrializace: Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
77 Dvě základní otázky terestrializace: 1. Co rostliny přechodem na souš získaly?
78 Dvě základní otázky terestrializace: 1. Co rostliny přechodem na souš získaly? 2. Co oproti vodnímu prostředí ztratily a jak se s tím vyrovnaly?
79 Co rostliny přechodem na souš získaly? (1) přístup ke světlu (2) snadnější přístup k CO 2 (3) větší diverzita prostředí a opylovačů (ale i herbivorů a parazitů)
80 Co rostliny přechodem na souš ztratily? (1) Ztratily oporu zajišťovanou vodním prostředím; tím byly vystaveny vlivům gravitace, větru, váze dešťové vody, sněhu, námraze
81 Co rostliny přechodem na souš ztratily? (2) Ztratily stabilitu nasycení vodou byly vystaveny vysychání
82 Co rostliny přechodem na souš ztratily? (2) Ztratily stabilitu nasycení vodou byly vystaveny vysychání (3) Ztratily možnost přijímat živiny celým povrchem těla
83 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? = Adaptace rostlin na podmínky souše
84 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? (1) Působení gravitace, větru, sněhu, námrazy, býložravců
85 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? (1) Působení gravitace, větru, sněhu, námrazy, býložravců Zvýšení konstrukční pevnosti (1a) lignin deponován v buněčných stěnách = oporné a ochranné struktury Strukturní jednotka ligninu Sklerenchymatické provazce v listu bromélie Tyto tvoří podstatně jak stěnu živých buněk, tak kostru odumřelých pletiv Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
86 Terestrické adaptace rostlin Adaptace rostlin na podmínky souše (1) Působení gravitace, větru, sněhu, námrazy
87 Terestrické adaptace rostlin Adaptace rostlin na podmínky souše (1) Působení gravitace, větru, sněhu, námrazy Orgány fixující rostlinu k zemi nebo jiným rostlinám (1b) Kořeny, oddenky či úponky.
88 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? (2) Sucho
89 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? (2) Sucho (2a) Průduchy: Nemají plasmodesmy = nekomunikují s okolními buňkami Mají chloroplasty (jiné epidermální buňky zpravidla ne) Otvírají a zavírají se turgorem řízeným protonovou pumpou K + a Cl - iontů Dvojí funkce = dovnitř CO 2 + ven H 2 O K + Cl - K + Cl - K+ Cl - K + Cl -
90 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? (2) Sucho
91 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? Sucho Kutikula tenká (1 15 µm) vosková blanka brání výparu z pokožkových buněk. Přerušena jen otvory nad průduchovými štěrbinami. Má i odrazivou funkci = ochrana před přehřátím. Vododpudivost = za deště samočistící schopnost listového povrchu.
92 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? (2) Sucho
93 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? Sucho (2c) Trichomy vytvářejí vyšší vrstvu nepohyblivého vzduchu boundary layer nad průduchy = adaptace snižující výpar Povrch listu šalvěje (Salvia, Lamiaceae) Povrch listu epifitické rostliny Tillandsia (Bromeliaceae) Povrch listu olivy (Olea, Oleaceae) Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
94 Terestrické adaptace rostlin Kutikula a průduchy jedle, dubu, opuncie, brukve a přesličky
95 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? (2) Sucho
96 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? Sucho (2d) Ochranný obal gametangií z aspoň jedné vrstvy buněk, které se tvorby gamet ani oplození neúčastní obal gametangií je homologický s epidermis; Poprvé už u parožnatek antheridium archegonium
97 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? Sucho (2e) rezistentní obal spór / pylu dvouvrstevný vnější vrstva exina u pylu / exospor u spór impregnovaná sporopolleninem vnitřní vrstva intina u pylu / endospor u spór celulóza + hemicelulóza + kalóza U řas je sporopollenin vzácně např. u rodů Phycopeltis nebo Chlorella
98 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? (3) ztráta možnosti přijímat živiny celým povrchem těla
99 Terestrické adaptace rostlin Jak se rostliny s podmínkami souše vyrovnaly? (3) ztráta možnosti přijímat živiny celým povrchem těla příjem a vedení živin ve vodním roztoku z půdy zajišťují (3a) kořeny a kořenové vlášení (nemají kutikulu) popř. rhizoidy a (3b) vodivá pletiva xylem - tracheida intercelulára xylem - trachea sklerenchym floem
100 Terestrické adaptace rostlin Dvě části cévních svazků dřevní lýková jednosměrný transport minerální ionty (=živiny) ve vodě přepážky na koncích buněk často chybí buněčná stěna zesílená ligninem živiny + metabolické produkty ve vodném roztoku konce buněk uzavřeny perforovanými přepážkami obousměrný transport xylemová céva floemová sítkovice xylem floem Tracheidy (cévice) i tracheje (cévy) jsou buňky mrvé, u nichž došlo po dokončení výztuže stěny k autolýze protoplastu, jsou však vyplněny vodním roztokem. Pokud by došlo k jejich zavzdušnění (vzduchové embolii), stávají se nefunkčními. Naproti tomu sítkovice mají zbytek protoplastu.
101 Terestrické adaptace rostlin Struktura xylemu tracheidy tracheální články tvořící tracheu fibrily trachey (tracheje)
102 Terestrické adaptace rostlin Typy sekundární výztuže tracheid / trachejí Prstencová Spirální Žebříčková Síťnatá Perforovaná
103 Terestrické adaptace rostlin Struktura xylemu 1. Tracheidy tím jak nemají koncové napojení musí to jít i vzestupně přes dvojtečky. Bočně přes dvojtečky. dvojtečky terminální perforace 2. Tracheje za sebou tvoří dlouhé roury, ale ne přes celou rostlinu. Chvíli může jít roztok vzestupně přes koncové perforace, ale čas od času i přes dvojtečky. Bočně jen přes dvojtečky. tracheidy terminální perforace tracheje tracheální článek = původně 1 buňka Při výšce rostliny 1 m a délce tracheidy 1 mm musí roztok minimálně 1000x přes membránu Dvojtečka není díra, ale otvor v sekundární stěně uzavřený propustnou membránou stěny primární sekundární stěna membrána dvojtečky primární stěna střední lamela Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
104 Terestrické adaptace rostlin Struktura xylemu Primární stěna celulózní tvoří se po mitotickém vzniku buňky Skupinka sekundárních pasmodesem Sekundární stěna lignifikovaná ukládá se na primární stěnu buňky důsledkem metabolických procesů v buňce Dvojtečky vznikají naproti sobě v sousedních buňkách Dvojtečka není díra, ale otvor v sekundární stěně uzavřený propustnou membránou stěny primární Při výšce rostliny 1 m a délce tracheidy 1 mm musí roztok minimálně 1000x přes membránu sekundární stěna membrána dvojtečky primární stěna střední lamela Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
105 Fylogenetický důsledek úspěšné terestrializace = velká druhová divergence vyšších rostlin Rozložení druhové diverzity v říši Archaeplastida Počty popsaných druhů v hlavních liniích říše Archaeplastida zbytek archeplastid 4% Glaucophyta 10 Rhodophyta 6100 Chlorophyta 4050 Charophyta 2150 vyšší rostliny % vyšší rostliny
106 Důsledek terestrializace evoluce komplexity = zesložitění struktury = vznik pletiv a orgánů tvořících tělo (cormus) vyšší rostliny proto nazývány též Cormophyta Vodní prostředí = strukturně homogenní stélka řas Terestrické prostředí list Ulva, Chlorophyta Coleochaete, Charophyta stonek kořen Dictyota, Phaeophyta Porphyra, Rhodophyta = tři základní orgány těla cévnatých rostlin tvořené mnoha pletivy
107 Důsledek terestrializace evoluce komplexity Vztah mezi velikostí a komplexitou rostlinné stavby Největší bezcévné Drobné mechy ve vlhku nepotřebují složitější anatomii. Avšak čím jsou větší, tím se jejich anatomická stavba stává složitější. Nejmenší cévnaté Rozměrnější plavuně, kapraďorosty a semenné rostliny složitější vnitřní stavbu potřebují. Ve vodním prostředí však mohou velikost zmenšit a jejich vnitřní stavba se pak může zjednodušit. U největších mechů ploníků se vyvinuly cévní svazky s xylemem s hydroidami a floemem s leptoidami. Nejmenší cévnaté rostliny okřehky se ve vodě zmenšily natolik, že zredukovaly nebo ztratily kořeny a cévní svazky. Nejmenší z nich Wolffia microscopica je tvořena v nekvetoucím stavu jen polokulovitými bezkořennými tělísky téměř stejnocenného pletiva bez cévních svazků.
108 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně semenné kapradiny rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N sporofyt
109 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N sporofyt
110 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N nedeterminovaný růst A A N sporofyt
111 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt sporofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N nedeterminovaný růst A A N nedeterminovaný růst N A A
112 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt sporofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N nedeterminovaný růst A A N nedeterminovaný růst N A A dlouhověkost / nezávislost výživy N A A
113 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt sporofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N nedeterminovaný růst A A N nedeterminovaný růst N A A dlouhověkost / nezávislost výživy N A A opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi N N A
114 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt sporofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N nedeterminovaný růst A A N nedeterminovaný růst N A A dlouhověkost / nezávislost výživy N A A opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi N N A Dnes je všeobecně akceptovaná antithetická (interpolační) teorie evoluce rodozměny = ancestor vyšších rostlin po vzniku diploidní zygoty podstoupil meiozu.
115 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt sporofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N nedeterminovaný růst A A N nedeterminovaný růst N A A dlouhověkost / nezávislost výživy N A A opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi N N A Dnes je všeobecně akceptovaná antithetická (interpolační) teorie evoluce rodozměny = ancestor vyšších rostlin po vzniku diploidní zygoty podstoupil meiozu. Dříve se myslelo, že ancestor vyšších rostlin měl sporofyt a gametofyt rovnocenně v životním cyklu zastoupený (= teorie homothetická, čili transformační) jejím zastáncem byl i tvůrce telomové teorie Walter Zimmermann a u nás se podle ní učilo ještě koncem 20 století.
116 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt sporofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N nedeterminovaný růst A A N nedeterminovaný růst N A A dlouhověkost / nezávislost výživy N A A opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi N N A I nejvíce redukovaný gametofyt krytosemenných je však tvořen více buňkami!
117 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt sporofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N nedeterminovaný růst A A N nedeterminovaný růst N A A dlouhověkost / nezávislost výživy N A A opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi N N A I nejvíce redukovaný gametofyt krytosemenných je však tvořen více buňkami! Směřuje evoluce k protipólu rodozměny koleochét a parožnatek, kde byla sporofytem jen zygota?
118 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt sporofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N nedeterminovaný růst A A N nedeterminovaný růst N A A dlouhověkost / nezávislost výživy N A A opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi N N A I nejvíce redukovaný gametofyt krytosemenných je však tvořen více buňkami! Směřuje evoluce k protipólu rodozměny koleochét a parožnatek, kde byla sporofytem jen zygota? Je jejím cílem, aby gametofytem byly jen samotné gamety, jako u živočichů?
119 Důsledek terestrializace evoluce životního cyklu gametofyt sporofyt dominace sporofytu v životním cyklu u odvozenějších linií roste = role fází rodozměny se v evoluci postupně překlápí! mechorosty plavuně kapradiny semenné rostliny opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi A N N dlouhověkost / nezávislost výživy A A N nedeterminovaný růst A A N nedeterminovaný růst N A A dlouhověkost / nezávislost výživy N A A opakovaně na sobě tvoří opačnou fázi N N A I nejvíce redukovaný gametofyt krytosemenných je však tvořen více buňkami! Směřuje evoluce k protipólu rodozměny koleochét a parožnatek, kde byla sporofytem jen zygota? Je jejím cílem, aby gametofytem byly jen samotné gamety, jako u živočichů? Ne, evoluce žádný cíl nemá, ale její trajektorie mají svou příčinu! Budoucí příčiny však nelze predikovat!
120 Důsledek terestrializace evoluce semennosti Spóra vers. semeno Obojí jsou tělíska představující klidové stadium, umožňující: 1. dobře přežít nepříznivé období
121 Důsledek terestrializace evoluce semennosti Spóra vers. semeno Obojí jsou tělíska představující klidové stadium, umožňující: 1. dobře přežít nepříznivé období 2. efektivně se šířit v prostoru
122 Důsledek terestrializace evoluce semennosti Spóra vers. semeno Obojí jsou tělíska představující klidové stadium, umožňující: 1. dobře přežít nepříznivé období 2. efektivně se šířit v prostoru Po klidové fázi semene následuje sporofyt, po klidové fázi spóry následuje gametofyt
123 Důsledek terestrializace evoluce semennosti Spóra čili výtrus = jednobuněčné rozmnožovací tělísko, vzniká meiózou ve sporangiu Recentními výtrusnými vyššími rostlinami jsou 1. mechorosty Marchantiophyta Bryophyta Anthocerophyta 2. plavuně Lycopodiophyta 3. kapraďorosty Monilophyta spóra Lycopodium clavatum
124 Důsledek terestrializace evoluce semennosti Spóra čili výtrus = jednobuněčné rozmnožovací tělísko, vzniká meiózou ve sporangiu Recentními výtrusnými vyššími rostlinami jsou 1. mechorosty Marchantiophyta Bryophyta Anthocerophyta 2. plavuně Lycopodiophyta 3. kapraďorosty Monilophyta spóra Lycopodium clavatum Gametofyt může ve spóře počkat na správný okamžik!
125 Důsledek terestrializace evoluce semennosti Spóra čili výtrus = jednobuněčné rozmnožovací tělísko, vzniká meiózou ve sporangiu Recentními výtrusnými vyššími rostlinami jsou 1. mechorosty Marchantiophyta Bryophyta Anthocerophyta 2. plavuně Lycopodiophyta 3. kapraďorosty Monilophyta spóra Lycopodium clavatum Gametofyt může ve spóře počkat na správný okamžik! Spóry vyšších rostlin jsou uzpůsobeny k šíření vzduchem = mají obal impregnovaný sporopoleninem (tím se liší od spór řas). Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
126 Důsledek terestrializace evoluce semennosti Semeno = mnohobuněčný rozmnožovací orgán, vzniklý z oplozeného vajíčka na povrchu má osemení (testa) uvnitř má živná pletiva (perisperm popř. endosperm) a zárodek (embryo). Recentními semennými rostlinami jsou 4. nahosemenné a 5. krytosemenné
127 Důsledek terestrializace evoluce semennosti Semeno = mnohobuněčný rozmnožovací orgán, vzniklý z oplozeného vajíčka na povrchu má osemení (testa) uvnitř má živná pletiva (perisperm popř. endosperm) a zárodek (embryo). Recentními semennými rostlinami jsou 4. nahosemenné a 5. krytosemenné Sporofyt může v semeni počkat na správný okamžik!
128 Důsledek terestrializace evoluce semennosti Semeno = konglomerát 4 genomů: 1. osemení = obal vajíčka = babička (2n) 2. perisperm = nucellus = dcera (n) 3. embryo a endosperm = vnouče a jeho dvojče (2n a 3n)
129 Důsledek terestrializace druhová divergence > 298 tisíc popsaných druhů ~ 16 % globální druhové diverzity po živočiších nejbohatší evoluční linie Počty popsaných druhů živočichové vyšší rostliny archeplastidní řasy houby a lišejníky ostatní Eukarya Bacteria Archaea 500 viry 2 100
130 Důsledek terestrializace druhová divergence > 298 tisíc popsaných druhů ~ 16 % globální druhové diverzity Chapman A.D.: Numbers of Living Species in Australia and the World, Canberra, Podíl na globální diverzitě druhů houby a lišejníky archeplastidní řasy vyšší rostliny ostatní Eukarya 6% 1% 16% Bacteria Archaea 3% 1% 0% 0% viry 73% živočichové po živočiších nejbohatší evoluční linie Počty popsaných druhů živočichové vyšší rostliny archeplastidní řasy houby a lišejníky ostatní Eukarya Bacteria Archaea 500 viry 2 100
131 Důsledek terestrializace druhová divergence > 391 tisíc odhadovaných druhů ~ 3 % odhadnuté globální diverzity Chapman A.D.: Numbers of Living Species in Australia and the World, Canberra, Podíl na odhadnuté globální diverzitě druhů ostatní Eukarya houby a lišejníky archeplastidní řasy Bacteria viry 7% 4% 12% 14% 0% 3% vyšší rostliny živočichové 60% Odhad existujících druhů živočichové vyšší rostliny archeplastidní řasy houby a lišejníky ostatní Eukarya Bacteria Archaea??? viry
132 Důsledek terestrializace terestrické ekosystémy Vyšší rostliny tvoří jejich kostru Terestrické ekosystémy: celková rostlinná biomasa ~1000x těžší než biomasa živočichů Mořské ekosystémy: celková biomasa živočichů ~ 30x těžší než biomasa rostlin
133 Důsledek terestrializace terestrické ekosystémy Vyšší rostliny tvoří jejich kostru Terestrické ekosystémy: celková rostlinná biomasa ~1000x těžší než biomasa živočichů Mořské ekosystémy: celková biomasa živočichů ~ 30x těžší než biomasa rostlin Terestrická biomasa 550 miliard tun Oceanická biomasa 10 miliard tun
134 Důsledek terestrializace terestrické ekosystémy Vyšší rostliny tvoří jejich kostru Terestrické ekosystémy: celková rostlinná biomasa ~1000x těžší než biomasa živočichů Mořské ekosystémy: celková biomasa živočichů ~ 30x těžší než biomasa rostlin Terestrická biomasa Oceanická biomasa 550 miliard tun 10 miliard tun Biomasa bakterií není započítána! Petr Bureš: Prezentace přednášky Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky
135 Důsledek terestrializace terestrické ekosystémy Jsou základnou potravní pyramidy = zdrojem potravy býložravců, predátorů a člověka
136 Důsledek terestrializace terestrické ekosystémy Vyšší rostliny = základna potravní pyramidy = zdroj potravy býložravců, predátorů a člověka houby a mikroorganizmy houby a mikroorganizmy houby a mikroorganizmy
137 Důsledek terestrializace stabilita atmosféry Mají zásadní podíl na tvorbě kyslíku v atmosféře Na druhé straně vzrůst podílu kyslíku v atmosféře, vlivem řas a sinic, byl limitujícím faktorem terestrializace a tedy i vzniku vyšších rostlin a diverzifikace terestrických živočichů, především obojživelníků, plazů, savců a hmyzu.
138 Vyšší rostliny ve vztahu k člověku Měly klíčovou roli ve vývoji lidské civilizace
139 Shrnutí na časové škále: věk Země 4,5 mld. let = 24 hodin terestrializace rostlin 21:30 vyšší rostliny 480 mil. BC.
140 Shrnutí na časové škále: věk Země 4,5 mld. let = 24 hodin 2:40 zemská kůra 4 mld. BC. terestrializace rostlin 21:30 vyšší rostliny 480 mil. BC.
141 Shrnutí na časové škále: věk Země 4,5 mld. let = 24 hodin 2:40 zemská kůra 4 mld. BC. 5:20 vznik života 3,5 mld. BC. terestrializace rostlin 21:30 vyšší rostliny 480 mil. BC.
142 Shrnutí na časové škále: věk Země 4,5 mld. let = 24 hodin 2:40 zemská kůra 4 mld. BC. 5:20 vznik života 3,5 mld. BC. 10:40 Eukarya 2,5 mld. BC. terestrializace rostlin 21:30 vyšší rostliny 480 mil. BC.
143 Shrnutí na časové škále: věk Země 4,5 mld. let = 24 hodin 2:40 zemská kůra 4 mld. BC. 5:20 vznik života 3,5 mld. BC. 10:40 Eukarya 2,5 mld. BC. 11:12 kyslíková atmosféra 2,4 mld. BC. terestrializace rostlin 21:30 vyšší rostliny 480 mil. BC.
144 Shrnutí na časové škále: věk Země 4,5 mld. let = 24 hodin 2:40 zemská kůra 4 mld. BC. 5:20 vznik života 3,5 mld. BC. 10:40 Eukarya 2,5 mld. BC. 11:12 kyslíková atmosféra 2,4 mld. BC. 14:20 Archaeplastida 1,8 mld. BC. terestrializace rostlin 21:30 vyšší rostliny 480 mil. BC.
145 Shrnutí na časové škále: věk Země 4,5 mld. let = 24 hodin terestrializace rostlin 2:40 zemská kůra 4 mld. BC. 5:20 vznik života 3,5 mld. BC. 10:40 Eukarya 2,5 mld. BC. 11:12 kyslíková atmosféra 2,4 mld. BC. 14:20 Archaeplastida 1,8 mld. BC. 17:40 Viridaeplantae 1,2 mld. BC. 21:30 vyšší rostliny 480 mil. BC.
146 Shrnutí na časové škále: věk Země 4,5 mld. let = 24 hodin 2:40 zemská kůra 4 mld. BC. 5:20 vznik života 3,5 mld. BC. 10:40 Eukarya 2,5 mld. BC. 11:12 kyslíková atmosféra 2,4 mld. BC. 14:20 Archaeplastida 1,8 mld. BC. 17:40 Viridaeplantae 1,2 mld. BC. 21:30 vyšší rostliny 480 mil. BC. terestrializace rostlin 23:59:56 Homo sapiens 200 tis. BC.
Systém a evoluce vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky Petr Bureš
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky Petr Bureš Vyšší rostliny: laickýma očima Co k nim patří?
Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU
Vyšší rostliny Embryophyta Milan Štech, PřF JU = suchozemské rostliny Embryophyta * mechorosty * cévnaté rostliny * jejich společní předci/přímí předchůdci Vznik chloroplastu klíčová událost na cestě k
ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY
Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Vznik a znaky vyšších rostlin
Vznik a znaky vyšších rostlin Strom života Vznik života - před necelými 4 miliardami Vznik eukaryot - před necelými 3 miliardami Odštěpení zvířat, hub a rostlin před 750-500 miliony let Po živočiších jsou
ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová
ÚVOD MECHOROSTY Ivana Lipnerová ÚVOD - ORGANIZACE pokyny v informačním e-mailu zápočet max 2 absence protokoly morfologický herbář do 31. 5. 2013! http://www.botanickafotogalerie.cz/ zásady bezpečné práce
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky
MECHOROSTY = primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské první fosilie ze svrchního devonu (před 360 mil. let) pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky -odkázány na kapilární
Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů
Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Rhodophyta TŘÍDA: Bangiophyceae ŘÁD: Bangiales Porphyra (HB) TŘÍDA: Florideophyceae ŘÁD: Gelidiales Gelidium (HB) ŘÁD: Gigartinales
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Život zakletý v kamenech Mgr. Eva Jirsová únor 2014 FYLOGENEZE ROSTLIN KVINTA,
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Rostlinná pletiva. Milan Dundr
Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Glaucophyta TŘÍDA: Glaucophyceae Glaucocystis (PP) ODDĚLENÍ: Rhodophyta TŘÍDA: Bangiophyceae Porphyridium
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae Chlamydomonas
Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY
ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Řasy (dříve nesprávně označovány jako podříše nižších rostlin v rámci rostlinné říše) představují velmi různorodou skupinu organismů od několika mikrometrů velkých
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů "říše" Plantae; podříše Viridiplantae Oddělení: Chlorophyta; třída: Ulvophyceae a) Ulva b) Cladophora c) Anadyomene d) Valonia
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)
Otázka: Vyšší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Lucka J. SYSTÉM - Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon): 1. Vývojový stupeň psilofytní rostliny - oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta,
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Ryniofyty. primitivní cévnaté rostliny
Ryniofyty primitivní cévnaté rostliny Pouze fosilní rostliny, u nichž se většinou díky větším rozměrům vyvinuly pravé vodivé elementy ve sporofytu. Jejich sporofyt a gametofyt žily pravděpodobně odděleně,
Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr
Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr Barviva barviva v chloroplastech: chlorofyl a chlorofyl b -karoten xantofyly Chlorofyl a, chlorofyl b zelené řasy zásobní látka: škrob často pyrenoid bílkovinné tělísko
- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
Vladimír Vinter
Přehled vývojových cyklů cévnatých rostlin U nejstarších psilofytních rostlin se gametofyt pravděpodobně morfologicky neodlišoval od sporofytu. Rozdíl byl pouze v počtu chromozomů a také v tom, že na gametofytu
Otázka 22 Rozmnožování rostlin
Otázka 22 Rozmnožování rostlin a) Nepohlavně (vegetativně): 1. Způsoby rozmnožování u rostlin: typ množení, kdy nový jedinec vzniká z jediné buňky, tkáně, nebo části orgánu o některé rostliny vytvářejí
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta
Barbora Chattová Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta Euglenophyta (krásnoočka) Cryptophyta (skrytěnky) Dinophyta (obrněnky) Chromophyta (hnědé řasy) Rhodophyta
Vznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
RNDr. Bohuslav Uher, Ph.D.
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie Chromista - Heterokontophyta Phaeophyceae & Plantae - Glaucophyta, Rhodophyta 4. přednáška z cyklu přednášek předmětu Bi1090 Systém
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
1. Virus je: a) buněčný organismus b) složený z nukleové kyseliny a kapsidu c) infekční bílkovina d) bakteriální organismus
1. Virus je: a) buněčný organismus b) složený z nukleové kyseliny a kapsidu c) infekční bílkovina d) bakteriální organismus 2. Ukládání organických látek do buněčné stěny rostlinné buňky označujeme jako:
ŘÍŠE (REGNUM): ROSTLINY (PLANTAE) Podříše (Subregnum): Nižší rostliny řasy (Thallobionta)
ŘÍŠE (REGNUM): ROSTLINY (PLANTAE) Charakteristickým znakem všech jaderných organismů je eukaryotická buňka. Jaderné organismy jsou rozdělené do tří říší: rostliny, houby a živočichové. Charakteristickým
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.
Otázka: Řasy Předmět: Biologie Přidal(a): Don Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy. Řasy
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Systém a evoluce vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš Ryniofyty primitivní cévnaté rostliny Ryniofyty primitivní cévnaté rostliny
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 3. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 3. praktické cvičení ŘÍŠE: Chromista (Chromalveolata) ODDĚLENÍ: Heterokontophyta TŘÍDA: Phaeophyceae ŘÁD: Dictyotales Dictyota (HB) Padina (HB) ŘÁD: Fucales Fucus
Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA
Otázka: Nižší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA oddělení Ruduchy, Zelené řasy a Mechorosty eukaryotické autotrofní organismy tělo tvoří jednobuněčná nebo mnohobuněčná
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš Ryniofyty primitivní cévnaté rostliny Ryniofyty primitivní cévnaté rostliny
Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie
OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13
OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2
Nejstarší cévnaté rostliny
Nejstarší cévnaté rostliny nejstarší cévnaté rostliny vyhynulá skupina primitivních cévnatých rostlin gametofyt byl zcela oddělený od sporofytu výskyt na rozhraní suchozemského a vodního prostředí asimilace
Maturitní témata z biologie
Maturitní témata z biologie 1. Obecné zákonitosti živých soustav, biologie jako věda - základní charakteristiky organizmů společné znaky živých soustav - chemické složení organizmů -bílkoviny, tuky, cukry,
Název: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie
Název: Vývoj rostlin Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 3. (1. vyššího gymnázia) Tématický
ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)
Úvod do biologie rostlin Systém Slide 1 ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) tělo = stélka (thallus) jednobuněčná vícebuněčná nerozlišená ve stonek, kořen, list, květ
Úvod do biologie rostlin Systém ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)
Slide 1a ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) Slide 1b ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) Slide 1c ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) tělo = stélka
Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE
TREBOUXIOPHYCEAE TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída je zatím nejméně jasnou skupinou v novém systému zelených řas. Podle fragmentárních poznatků jsou do třídy Pleurastrophyceae řazeny kokální a vláknité
Maturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíle praktického cvičení z Botaniky bezcévných rostlin: - na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci
= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí
Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:
Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): LenkaKrchova Úvod k rostlinám: Eukaryotické (Eukaryotická buňka s pravým jádrem) autotrofní (zdrojem uhlíku je anorganická
Život rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;
Vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.
Vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.0016 Kapitoly z biologie sinic a řas Petr Hašler Katedra
Martina Bábíčková, Ph.D
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 25.11.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Buňka rostlinná a živočišná
Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu
Šablona č. 01.09 Přírodopis Výstupní test z přírodopisu Anotace: Výstupní test může sloužit jako zpětná vazba pro učitele, aby zjistil, co si žáci zapamatovali z probraného učiva za celý rok. Zároveň si
VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1
VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta
Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n
Suchozemské rostliny - přechod již v prvohorách (siluru) - vývoj kořenů oddělení mechy - zelené výtrusné rostliny - patří mezi nejprimitivnější stále mají stélku o příchytná vlákna, lodyžka, lístky - nemá
ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky
ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky Zvláštní způsob pohlavního rozmnožování, spájení neboli konjugace, dal název této třídě oddělení Chlorophyta. Při spájení se mění celé protoplasty buněk v gamety a kopulují párovitě.
trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá
ŘASY METODICKÝ LIST PRO UČITELE (STŘEDNÍ ŠKOLY) řešení doplňující otázky/úkolu z pracovního listu doplňující informace k tomu, co žáci uvidí v mikroskopu a je vhodné je na to upozornit doplňující informace,
Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,
Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie
Název: Kapraďorosty Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický
chlorofyl a chlorofyl c
Systém a evoluce řas HEN Řasy = Algae různé autotrofní fotosyntetizující vodní organismy, které nemusí být navzájem příliš příbuzné Fylogeneticky jde o nesourodou skupinu Systematicky jsou řazeny do dvou
Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Pohlavní rozmnožování Gametogeneze u rostlin a živočichů. 2/65 Pohlavní rozmnožování obecně zajišťuje variabilitu druhu
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
Z Buchanan et al. 2000
Průběh buněčného cyklu Z Buchanan et al. 2000 Změny v uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu A interfáze, kortikální mikrotubuly uspořádané v cytoplasmě pod plasmalemou B konec G2 fáze, mikrotubuly
Vladimír Vinter
Embryo (zárodek) Vývoj embrya (embryogeneze) trvá různě dlouhou dobu (např. u pšenice 20-25 dnů). U některých rostlin jsou embrya zcela nediferencovaná, např. u orchidejí. Zygota je výrazně polární buňka
Zemědělská botanika. joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz Biologický systém (část 1) říše: Protozoa (prvoci) oddělení: Myxomycota (hlenky) Euglenophyta (krásnoočka, eugleny) Dinophyta (obrněnky) říše: Chromista
Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
1. Buňka základy buněčné teorie (R. Hooke, M. J. Schleiden, T. Schwann, J. E. Purkyně), chemické složení buňky, stavba prokaryotické a eukaryotické buňky, funkce buněčných organel, rozdíly ve stavbě buňky
Vladimír Vinter
Epidermis Epidermis (pokožka stonků, listů a reprodukčních orgánů) je tvořena většinou jednou vrstvou buněk bez intercelulár. Buňky pokožky jsou nejčastěji izodiametrického tvaru, mohou být ale i nepravidelné