Camociovy mapy jsou sou?ástí rejst?íku UNESCO Pam?? sv?ta [1]

Transkript

1 Camociovy mapy jsou sou?ástí rejst?íku UNESCO Pam?? sv?ta [1] Autor:?íslo: Rubrika: NOVOTNÁ, Eva [2] 2018, ro?ník 27,?íslo 2 [3] Ocen?ní [4] Klí?ová slova: ceny [5], Mapová sbírka [6], Pam?? sv?ta [7] Dne 5. dubna 2018 p?evzal d?kan P?írodov?decké fakulty RNDr. Ji?í Zima, CSc., od ministra kultury?r PhDr. Ilji Šmída certifikát potvrzující zápis renesan?ních Camociových map do prestižního seznamu Pam?? sv?ta UNESCO [8] (Memory of the World). Mezinárodní poradní výbor (International Advisory Committee, IAC) programu UNESCO Pam?? sv?ta doporu?il zápis 78 nových nominací do tohoto mezinárodního seznamu. Mezi 130 navrženými památkami byly i unikátní renesan?ní mapy z fondu Mapové sbírky P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Národního muzea výtvarných um?ní (National Museum of Fine Arts) ve Vallett?, vydané benátským nakladatelem Giovannim Francescem Camociem jako zpravodajství z tureckého obléhání Malty roku ISSN Strana 1 z 11

2 [9] Ministr kultury Ilja Šmíd,?editelka Mapové sbírky PhDr. Mgr. Eva Novotná a d?kan P?írodov?decké fakulty prof. RNDr. Ji?í Zima, CSc., s certifikátem o zápisu Camociových map do rejst?íku Pam?? sv?ta (zdroj: Ministerstvo kultury?r) ISSN Strana 2 z 11

3 [10] Ministr kultury Ilja Šmíd,?editelka Mapové sbírky PhDr. Mgr. Eva Novotná a zástupci maltských partner? Bernadine Scicluna a Joseph Schiro s certifikátem o zápisu Camociových map do rejst?íku Pam?? sv?ta (zdroj: Ministerstvo kultury?r) Unikátní mapa vyšla v celkem?ty?ech verzích. Byla upravena z jedné tiskové m?d?né desky o rozm?rech cm vždy podle aktuálního stavu bojišt?. Verze 1, 3 a 4 se nacházejí v Kartografické sbírce Národního muzea výtvarných um?ní ve Vallett?. Teprve v roce 2014 v pražské Digitální mapové sbírce P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy [11] Joseph Schiro, dnes tajemník Maltské kartografické spole?nosti a emeritní?editel konzerva?ního odd?lení Kulturního d?dictví Malty, objevil druhou verzi mapy. Na základ? staršího?lánku dr. Alberta Ganada v?d?l, že existovala druhá verze t?chto map, ale byla nezv?stná. Ve sv?t? jde zatím o jedinou známou dochovanou kopii této verze. Tím byla po 450 letech zapln?na mezera v této mapové zpravodajské sérii a mohl se tak kone?n? zrekonstruovat celý pr?b?h bitvy. Pro úplnost dopl?me úplný bibliografický záznam pražské verze mapy: CAMOCIO, Giovanni Francesco. Disegno del Porto di Malta, come al[abaster] presente si troua assediato da turchi, cauato da altri disegni mandate da Malta fidelisimi, con la nota del campo d infideli et altri particolari, che fin qui non mandate da Malta fidelisimi, con la nota campo d infideli et altri particolari, che fin qui non si sono ueduti. M??ítko ca 1: ,7 cm = misura di passa 100 a piedi 5 p.[er] passo']. In Venetia: alla libraria d[e]lla piramid[e], mapa: m?dirytina,?ernobílá; 32,5 46 cm, na listu cm. ISSN Strana 3 z 11

4 [12] První verze mapy obležení Malty (zdroj: Národní muzeum výtvarných um?ní, Valletta, Malta) ISSN Strana 4 z 11

5 [13] Druhá verze mapy obležení Malty (zdroj: Mapová sbírka P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy) ISSN Strana 5 z 11

6 [14] T?etí verze mapy obležení Malty (zdroj: Národní muzeum výtvarných um?ní, Valletta, Malta) ISSN Strana 6 z 11

7 [15]?tvrtá verze mapy obležení Malty (zdroj: Národní muzeum výtvarných um?ní, Valletta, Malta) Mapy znázor?ují bitvu o p?ístav na severovýchodním pob?eží Malty. V kv?tnu 1565 zaúto?ilo na Maltu turecké vojsko sultána Sulejmana I. s 40 tisíci muži a Dragutovými piráty. Proti nim stálo pouhých 540 maltských?ádových rytí?? a 8 tisíc Mal?an? a žoldné??. Díky strategii?ádového velmistra Jeana de la Valette, state?nosti obránc? i sicilskému místokráli Garciovi de Toledo, který p?isp?chal na pomoc s posilami, Turci utrp?li porážku. Toto vít?zství se dodnes p?ipomíná jako státní svátek Malty 8. zá?í. Plány bitvy byly vydané jako?ernobílé m?dirytiny otišt?né na ru?ním papí?e. Originály jsou dochované ve výborném stavu. Krom? sv?tové unikátnosti jsou mapy zajímavé hned z n?kolika hledisek: Camociovy mapy rychle informovaly Evropu o pr?b?hu obležení a jako první p?inesly zprávu o proh?e Turk?. Zajímavé je, že byly vytvo?eny postupnými úpravami z jedné tiskové m?d?né desky. Jde o vynikající renesan?ní dílo z významné Lafreriho italské školy detailn? znázor?ující p?elomovou bitvu o St?edomo?í. Osmanská?íše si tehdy cht?la na Malt? kv?li její strategické poloze ve St?edozemním mo?i ud?lat základnu a vstupní bránu do Evropy. Kdyby se jí to poda?ilo, d?jiny starého kontinentu by se pravd?podobn? vyvíjely docela jinak. Význam t?chto událostí historici p?irovnávají k letecké bitv? o Británii z roku Proto se o to, co se na Malt? d?je, tehdy zajímala celá Evropa. V neposlední?ad? pak mapy zachycují oblast Valletty p?ed velkou p?estavbou a dochovaných kopií je extrémn? málo. Druhá a t?etí verze jsou sv?tové unikáty. Tyto významné kartografické památky vydával známý benátský nakladatel Giovanni Francesco Camocio ( ). Není sice p?ímo na map? uveden, ale nakladatelská zna?ka pyramidy a místo vydání v Benátkách nás nenechávají na pochybách, že šlo práv? o Camocia. Jednalo se o jednoho z nejvýznamn?jších italských nakladatel?. Proslavil se rytinami podle Tiziana. Pozd?ji se zam??oval na mapy, které vydával v r?zných formátech. Známý je jeho soubor isolárií, map ostrov? p?edevším ze St?edomo?í. V dob? vrcholné renesance byl žánr isolárií velmi populární a p?edstavoval kombinaci map, cestopis? a geografických popis?. Camocio sám z?ejm? nebyl rytcem, ale využíval jiné um?lce, nap?. Paula Forlaniho nebo Dominica Zenoie. Na jeho mapách jsou pozoruhodn? zachyceny detaily voják?, námo?ník?, ale i hrad?, kostel?,?ek, lodí apod. P?edpokládá se, že jako v?tšina obyvatel ISSN Strana 7 z 11

8 Benátek zem?el na mor v roce 1575, nebo? jeho?innost není dále doložena. Pat?il do Lafreriho školy, jejíž mapy byly vydávány v populárních atlasech. [16] Legenda mapy a slovn? popsaný tiska?ský znak pyramidy (zdroj: Mapová sbírka P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy) Dochovalo se jich velice málo, jen kolem 70. Pro nás je pak zajímavé, že Bolonini Zaltieri, další p?edstavitel této školy, reprodukoval první mapu?ech od Mikuláše Klaudyána. Nutno dodat, že italská kartografická škola pat?ila od Münsterova vydání Geografie (v roce 1540) do 80. let 16. století k evropské špi?ce. Pak postupn? p?evážila nizozemská kartografie zejména s Orteliovým atlasem Theatrum orbis terarrum (z roku 1570) a dalšími vynikajícími ISSN Strana 8 z 11

9 díly. Program UNESCO Pam?? sv?ta, jenž vznikl v roce 1992, obsahuje k letošnímu roku 425 dokument? ze všech kontinent? na r?zných nosi?ích od pergamenu po filmové a zvukové nosi?e. Z kartografických památek bylo dosud zapsáno pouze 15 map, atlas? a kolekcí obsahujících mapy. V roce 2017 p?ibyly do rejst?íku jako 16. kolekce práv? Camociovy mapy. Soubor plán? velkého obléhání Malty se tak dostal do prestižní spole?nosti, jako jsou nap?íklad Herefordská mapa z 13. století, Peutingerova mapa?ímských cest z 12. století nebo Tabula Hungariae z roku Zatímco?eská republika registruje již osm úsp?šných zápis? do rejst?íku, pro Maltu jde o první úsp?šný zápis do tohoto významného souboru sv?tových dokumentových památek. Je jist? povzbudivé, že práv??esko se mohlo s Maltou pod?lit o své letité zkušenosti. Na p?ihlášce k zápisu map do seznamu sv?tového d?dictví pracovaly ob? instituce, tedy Mapová sbírka P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy a maltské Národní muzeum výtvarných um?ní, od roku Nominaci navíc písemn? podpo?il i Tony Campbell, významný specialista na historickou kartografii a emeritní kurátor Mapové sbírky Britské knihovny (British Library). K propagaci zápisu do rejst?íku Pam?? sv?ta byla Bernadinou Sciclunou, kurátorkou maltského Národního muzea výtvarných um?ní, a?editelkou Mapové sbírky P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy PhDr. Mgr. Evou Novotnou spolu s dalšími spolupracovníky p?ipravena výstava Mapy obležení p?edstavující blíže tento jedine?ný soubor map. Výstava prob?hla nejprve v roce 2016 (od ledna do kv?tna) v Národním muzeu archeologie (National Museum of Archaelogy) ve Vallett?, poté byla zap?j?ena do muzea na ostrov? Gozo. Od kv?tna do zá?í 2016 prob?hla i v Praze. V roce 2017 si pak výstavu zap?j?ily V?decká knihovna UJEP v Ústí nad Labem a Kartografické centrum Velké Opatovice. V aktualizované verzi si ji mohli návšt?vníci prohlédnout v Praze od 1. února do 15. kv?tna 2018 v budov? P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy na Albertov?. U p?íležitosti zápisu do rejst?íku Pam?? sv?ta a p?edání certifikát? na Ministerstvu kultury?r [17] byla originální druhá verze mapy mimo?ádn? v?bec poprvé vystavena pro ve?ejnost, a to od 5. do 11. dubna 2018 v Národním technickém muzeu. ISSN Strana 9 z 11

10 Výstava originálu v Národním technickém muzeu v roce 2018 (foto: Bernardine Scicluna) [18] Prakticky certifikát pro ob? instituce znamená zvýšení mezinárodní prestiže i jejich popularizaci. Evidence v rejst?íku programu Pam?? sv?ta signalizuje, že umíme nejenom zachovat i p?edstavit kartografické kulturní d?dictví pro další generace, ale je také d?ležitým poselstvím, že Univerzita Karlova i?eská republika usilují o podporu a záchranu našich památek. Záv?rem dodejme, že student Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie P?írodov?decké fakulty Univerzity Karlovy Jakub Bá?a pod vedením Ing. Miroslava?ábelky vytvo?il podle?ty? plánk? zda?ilou animaci bitvy. Záznam je dostupný na YouTube: ISSN Strana 10 z 11

11 Informace o p?ihlášce a zápisu jsou k dispozici také na webu Mapové sbírky [19]. Tamtéž najdete i podrobnosti o výstav? [20], kterou je možné si zap?j?it. URL zdroje: Odkazy [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] ISSN Strana 11 z 11