Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Tvorba map

Transkript

1 Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Tvorba map Obecné kartografické zásady a zásady

2 Kapitola 1: Kartografie strana 2 Kartografie Definice dle ČSN: Kartografie je vědní obor zabývající se znázorňováním zemského povrchu a nebeských těles a objektů a jevů na nich ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map. Kartografie jako Umělecká činnost (staré mapy, generalizace, estetický dojem) Věda (interpretace dějů, matematické metody generalizace) Technologie (polygrafie, digitální kartografie)

3 Kapitola 1: Kartografie strana 3 Vývoj kartografie Antika první kulturní národy Egypt vyměřování Babylónie katastrální mapy Renesance znovuobjevení antických znalostí Vliv na kartografii: héliocentrická soustava, knihtisk, mědirytina. Objevné cesty: Vasco de Gama, Kryštof Kolumbus aj. První glóby

4 Kapitola 2: Kartografická díla strana 4 Mapa Kartografická díla zobrazení povrchu Země nebo jejích částí sestrojené na základě matematického vztahu v rovině a vyjadřující smluveným způsobem rozmístění a vlastnosti objektů v souladu s určením konkrétní mapy. Soubor map více map zobrazujících jednotným způsobem celé zájmové území Státní mapové dílo soubor map vyhotovovaný podle státem daných norem zejména pro služební účely a jako podklad pro tématické mapy

5 Kapitola 2: Kartografická díla strana 5 Kartografická díla Atlas soubor map vyjadřující informace o určitém území za použití různých map světa, kontinentů, zemí národní atlasy, Glóbus geografické, komplexní, tematické, školní, různá tělesa, měřítka 1: až 1:

6 Kapitola 3: Třídění map strana 6 Přístupy k třídění map Podle územního rozsahu mapy Země, zemských polokoulí, kontinentů a oceánů, různě (politicky, hospodářsky, zeměpisně, ) vymezených celků Podle účelu mapa projekční a operativní, politické, vojenské, orientační (turistické, automapy), reklamní, pro hospodářské účely (KM), pro sport atd. Podle měřítka mapa velkých měřítek:1:200 až 1:5000, středních měřítek: 1: až 1: , malých měřítek

7 Kapitola 3: Třídění map strana 7 Přístupy k třídění map Podle obsahu mapy obecně zeměpisné: topografické, chorografické mapy tematické (účelové): fyzicko zeměpisné (obecné, geologické, geomorfologické, půdní, zoogeografické apod.) socioekonomické (obecné, demografické, ekonomické průmysl, doprava atd.) životního prostředí (krajina, ochrana, ohrožení) Podle formy vyjádření skutečnosti mapy analogové, obrázkové (fotomapy), transparentní (projekční), reliéfní, mapy pro nevidomé, mapy digitální.

8 Kapitola 3: Třídění map strana 8 Přístupy k třídění map Podle koncepce vyjádření skutečnosti mapy analytické, syntetické, komplexní Podle vzniku mapy původní základní: s všeobecně potřebným obsahem mapy původní účelové: s dodatkovým obsahem mapy odvozené: vyhotovované v různém provedení a s různým obsahem z obou předcházejících druhů map Podle platnosti mapy statické (běžné), dynamické (počasí), prognostické (plány) Podle kartografických vlastností plochojevné, délkojevné, úhlojevné

9 Kapitola 3: Druhy map strana 9 Druhy map Technickohospodářské mapy mapy s přesným polohopisem hlavní měřítko 1:5 000 na celém státním území a výjimečně měřítka vedlejší 1:2 000, 1:1 000 dělí se: základní TH mapy: zobrazují body bodového pole, pozemky, budovy v rozsahu nutném pro všeobecnou technickou a hospodářskou potřebu. účelové TH mapy: zobrazují na podkladě základní mapy další předměty měření a šetření např. mapy pro územní plánování, investiční výstavbu, železniční dopravu apod.

10 Kapitola 3: Druhy map strana 10 Druhy map Mapy topografické Zobrazují výrazně a přehledně zemský povrch v jeho výškopisné tvárnosti a polohopisné kostře. Slouží účelům technickým, hospodářským a obranným. Vyhotovují se v normálním měřítku 1: a výjimečně 1: Odvozeniny zmenšeniny či zvětšeniny originálních map

11 Kapitola 4: Postup strana 11 Postup vzniku kartografického díla Kartografické dílo musí být vydáno podle zákona č. 94/1959 Sb., O vydání knih a neperiodických publikací. Nakladatelství organizace nebo osoba vydávající svým nákladem. Vydavatelství organizace zajišťující vydávání kartografických děl. Komplexní kartografický podnik nakladatelství i vydavatelství Vydání mapy zpracování a uveřejnění

12 Kapitola 4: Postup strana 12 Postup vzniku kartografického díla Redakční plán obsahuje: přesný název kartografického díla, účel a použití, rozsah území, měřítko, způsob kartografického znázornění, formát a počet dílů, podrobné směrnice pro: budoucí obsah mapy, provedení, využití podkladových materiálů, předpokládanou spolupráci s dalšími orgány a jednotlivci, závazný technologický postup, pokyny pro archivaci tiskových podkladů, barevné ukázky. Vydavatelský originál obraz definitivní konfigurace prvků obsahu mapy podle tiskových barev.

13 Kapitola 4: Postup strana 13 Tři stránky mapy Odborná stránka tzn. obsah mapy sestavený dle účelu a tematického zaměření mapy (např. sklon svahů, dopravní dostupnost okresu, zdroje znečištění, atp.). Hlavní úlohu zde hraje odborník, do jehož oboru spadá téma mapy (geomorfolog, klimatolog, demograf, atp.) Technická stránka tzn. kartografická interpretace obsahu mapy (výběr znaků, barevné stupnice, tisk, písmo, průběh linií, pravidelnost rastru, kvalita papíru, atp.). Zabezpečuje kartograf. Estetická stránka tzn. kompozice mapy, použité barvy, kvalita tisku, pečlivost popisu, atp. Často rozhoduje o komerční úspěšnosti mapy. Program ArcMap by měl sloužit jen jako nástroj pro realizování technické a estetické stránky mapy.

14 Kapitola 5: Zásady tvorby tematických map v ESRI ArcMap strana 14 Kompoziční prvky mapy 1/2 Celkem 5: název, mapové pole, legenda, měřítko a tiráž Nejčastější rozměr mapového listu 4:3 (šířka:výška). Ze všech základních kompozičních prvků musí být vždy dominantní mapa a nejčitelnějším písmem název. Nadstavbové kompoziční prvky (směrovka, logo, obrázky, tabulky, fotografie, vedlejší mapy, grafy, atp.) by se měly používat pouze obsahují-li informace související s hlavním tématem mapy. Nesmí porušit dominanci ústřední mapové kresby. V systému ArcMap je lepší volit vlastní formáty výkresů než předdefinované šablony, které program nabízí. Vhodné je také vyvarovat se bílých míst na papíru.

15 Kapitola 5: Zásady tvorby tematických map v ESRI ArcMap strana 15 Příklady kompozice Název Název Vlastní mapa Legenda Vlastní mapa Legenda Měřítko Tiráž Měřítko Tiráž Název Měřítko Vlastní mapa Název Měřítko Vlastní mapa Tiráž Legenda Legenda Tiráž

16 Kapitola 5: Zásady tvorby tematických map v ESRI ArcMap strana 16 Sledování řetězce téma název vyjadřovací prostředek legenda Téma mapy musí být jednoznačně určeno v názvu mapy, pak vyjádřeno hlavním vyjadřovacím prostředkem a ten poté umístěn na začátek legendy. Dominantní prvky obsahu vybereme dle toho, co je důležité (účel), charakteristické (pro hlavní téma) nebo jedinečné a zvláštní (v mapovém území). Vizuální efekt zvýraznění prvků dosáhneme nejlépe využitím kontrastu, hierarchizace, rovnováhy, zdůraznění a opakování.

17 Kapitola 5: Zásady tvorby tematických map v ESRI ArcMap strana 17 Název mapy Název = nejdůležitější prvek na mapě a je jediný čitelný z větší vzdálenosti. Název musí obsahovat věcné, prostorové a časové vymezení tematického jevu či skupiny, který je hlavním tématem mapy. Umístění většinou k hornímu okraji mapy, volíme dostatečně velká písmena, jednoduchý font. Nikdy v názvu neuvádíme slovo mapa. Je-li název příliš dlouhý, rozdělí se na titul a podtitul (titul = věcné vymezení, podtitul = prostorové a časové vymezení jevu) např.: VÝROBA TŘTINOVÉHO CUKRU IV. čtvrtletí roku 1998 v Evropě

18 Kapitola 5: Zásady tvorby tematických map v ESRI ArcMap strana 18 Měřítko mapy Měřítko = hlavní ukazatel stupně podrobnosti vyjádření prvků a jevů. Mělo by umožňovat snadné převody a srovnání obsahu map různých druhů a typů. Ovlivňuje podrobnost, přesnost znázornění obsahu, plošný rozsah území kartograficky znázorněného na jednom listu mapy. Měřítko volíme dle významu území, jeho zvláštností, rozměrů mapového listu, přehlednosti a čitelnosti. Obvykle se uvádí v grafické i číselné podobě, někdy i slovně. Grafické měřítko je základní a upřednostňuje se kvůli tomu, že např. při kopírování, kdy dochází ke zvětšování/zmenšování mapy, může změny jednoduše postihnout na rozdíl od číselného a slovního měřítka. Při nestandardním měřítku, tj. např. 1: se uvádí spíše jen grafické měřítko, protože číselné působí právě značně nezvykle.

19 Kapitola 5: Zásady tvorby tematických map v ESRI ArcMap strana 19 Legenda mapy Nejobtížnější úkol kartografa Legenda podává výklad použitých mapových znaků a ostatních kartografických vyjadřovacích prostředcích. Vysvětlivky jsou pak samostatné knižní přílohy u mnoholistových map, kdy bývá obsah map velmi podobný a počet použitých znaků vysoký. Jednotlivé listy potom legendu neobsahují. Všeobecné zásady při tvoření legendy: úplnost, nezávislost, uspořádanost, v souladu s označením na mapě, srozumitelnost.

20 Kapitola 5: Zásady tvorby tematických map v ESRI ArcMap strana 20 Tiráž mapy Podpisem vydavatele mapy. Tiráž závisí na druhu mapy. Vždy obsahuje: jméno autora nebo vydavatele mapy (křestní jméno se píše malými písmeny, příjmení velkými), místo vydání (sestavení) mapy, rok vydání (sestavení) mapy, souřadný systém. Většina tiráží obsahuje řadu dalších informací jako kartografické zobrazení, redaktory, vydavatele, nakladatele, náklad, pořadí vydání, lektory mapy, druh tisku, údaje o papíru, copyright mapy, podkladové zdroje a další. Obsáhlá tiráž může být rozdělena na více částí, které se umístí do různých míst na mapovém listu.

21 Kapitola 5: Zásady tvorby tematických map v ESRI ArcMap strana 21 Čtení mapy Mapa se čte ze dvou vzdáleností: z větší vzdálenosti se čte kompozice mapy (napoví náplň mapy a název prozradí i přesné vymezení tématu mapy), určuje také prostorové vazby prvků obsahu mapy. z větší blízkosti se čtou detaily obsahu mapy, kde jsou čitelné všechny použité druhy písma i vyjadřovací prostředky. V závěru práce je tedy potřeba vyladit kompozici mapy a její estetickou stránku. Pro písmo je vhodné volit minimální velikost 10, fonty bezpatkové (Arial, Tahoma, ) Celou mapovou kompozici můžeme vyladit pomocí rámu.

22 Kapitola 5: Zásady tvorby tematických map v ESRI ArcMap strana 22 Pracovní mapa a finální verze A. Nejdříve se zhotoví pracovní mapa, kde se vyřeší tematický obsah, který se již nemění. B. Na tvorbě druhé mapy se tedy většinou již přímo nepodílí garant odborného obsahu (geograf, geolog, botanik, aj.), ale kartograf nesmí jakkoliv měnit obsah mapy bez jeho vědomí. V finální mapě se tedy řeší kartografické otázky.

23 Kapitola 6: Závěrem strana 23 Žádná mapa není zbytečná Před konečným tiskem je vhodné ji přenechat k lektorování kartografům a pak sledovat uživatele mapy, jak jsou s ní spokojeni. Čím snadněji se čtou její znaky a čím je srozumitelnější, tím je pochopitelně lepší. Srozumitelnější musí být nejen pro autora, ale hlavně pro uživatele. Dodržení srozumitelnosti: není vhodné interpretovat příliš mnoho mapových objektů a jevů na úkor její čitelnosti, nelze používat navzájem se křížící vyjadřovací metody, výsledky musí být v mapě jasně znázorněny, kartografické provedení by mělo být co nejjednodušší a technicky realizované dostupnými prostředky, znaky a barvy na mapě musí být snadno rozlišitelné.