Druhá dílčí zpráva o realizaci zoologických průzkumů

Transkript

1 Název projektu: Číslo projektu: CZ 0138 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Řešitel projektu: Doba řešení projektu: Zprávu sestavili: Tým participujících specialistů: Daphne ČR Institut aplikované ekologie Ing. Mgr. Lenka Vokasová a Mgr. Jan Dušek, Mgr. Pavel Marhoul, Mgr. Jiří Reif odborní garanti RNDr. Michal Horsák RNDr. Petr Jeziorski Mgr. Josef Kašák RNDr. Petr Kočárek, Ph.D. Mgr. Jana Kristianová Doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc. RNDr. Zdeněk Majkus Mgr. Martin Mandák Mgr. Jan Myšák Zdeněk Polášek Karel Poprach RNDr. Magdaléna Roháčová RNDr. Lukáš Spitzer Ing. Jiří Stanovský, Ph.D. Ing. Jiří Vávra Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu

2 Úvod Dne 9. prosince 2009 byla uzavřena smlouva o dílo na zpracování zoologických průzkumů v rámci projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje mezi Moravskoslezským krajem a DAPHNE ČR Institutem aplikované ekologie. Předmětem této smlouvy je zpracování zoologických průzkumů v rámci projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje, číslo projektu CZ 0138 (dále jen projekt ) financovaného z Finančních mechanismů EHP/Norsko (dále jen FM EHP/Norsko ), prioritní oblasti 2 Ochrana životního prostředí, zaměření priority Monitorovací systémy v regionech a systémy pro následné využívání výsledků monitorování (dále jen dílo ). Účelem této smlouvy je pořízení dat potřebných pro podporu výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. V rámci tohoto projektu se DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie zavázala zpracovat 22 dílčích zoologických průzkumů. Jejich přehledná tabulka je uvedena níže, spolu se zpracovateli, kteří budou průzkumy provádět. Na realizaci díla se podílí tým specialistů, který je koordinován třemi odbornými garanty projektu: Mgr. Janem Duškem, Mgr. Pavlem Marhoulem a Mgr. Jiřím Reifem. Při realizaci průzkumů je postupováno v souladu s metodikami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. V Praze dne 30. července Mgr. Jan Dušek, ředitel Daphne ČR Institut aplikované ekologie 2

3 Přehled tematického rozdělení 22 dílčích zoologických průzkumů s uvedením čísel průzkumů Číslo a název průzkumu měkkýši motýli brouci rovnokřídlí ploštice vážky pavouci ptáci obojživelníci plazi ryby savci obecně 1.1 Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje Evidence výskytu rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě na území Moravskoslezského kraje Aktualizace ichtyologických dat včetně průzkumu dalších živočichů vázaných na vodní prostředí na území Moravskoslezského kraje Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje Komplexní zoologický průzkum na území PR Džungle Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce Malakozoologický výzkum na území CHKO Jeseníky Lepidopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Koleopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky Monitoring sukcesních změn v prostoru odtrženého meandru v PP Hraniční meandry Odry zoologická část Zoologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Entomologický průzkum na území PR Rybníky Entomologický průzkum na území PP Hradní vrch Hukvaldy Zoologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Zoologický průzkum na území PR Skalka Zoologický průzkum na území PR Suchá Dora

4 1.20 Zoologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Zoologický průzkum na území PR Štěpán Zoologický průzkum na území PR Skučák

5 Přehled zpráv pro první dílčí zprávu Druhá dílčí zpráva o realizaci zoologických průzkumů Č. průzkumu Název průzkumu Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje Evidence výskytu rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě na území Moravskoslezského kraje Zpracovatel RNDr. Lukáš Spitzer Mgr. Martin Mandák Mgr. Martin Mandák Mgr. Martin Mandák Aktualizace ichtyologických dat včetně průzkumu dalších živočichů vázaných na vodní prostředí na území Moravskoslezského kraje Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje Doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc. Mgr. Martin Mandák Coleopterologický průzkum na území PR Džungle Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Džungle Mgr. Martin Mandák Batrachologický průzkum na území PR Džungle Mgr. Martin Mandák Herpetologický průzkum na území PR Džungle Mgr. Martin Mandák Mamaliologický průzkum na území PR Džungle Mgr. Jana Kristianová 1.8. Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce RNDr. Petr Jeziorski 1.9. Malakozoologický průzkum na území CHKO Jeseníky Mgr. Jan Myšák Lepidopterologický průzkum na území CHKO Jeseníky Mgr. Josef Kašák Koleopterologický průzkum na území CHKO Jeseníky Ing. Jiří Vávra Ornitologický průzkum na území CHKO Jeseníky RNDr. Karel Poprach Monitoring sukcesních změn v prostoru odtrženého meandru v PP Hraniční meandry Odry zoologická část 5 Zdeněk Polášek Koleopterologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Mgr. Martin Mandák Herpetologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Mgr. Martin Mandák Lepidopterologický průzkum na území PR Rybníky RNDr. Lukáš Spitzer Koleopterologický průzkum na území PR Rybníky Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Orthopterologický průzkum na území PR Rybníky RNDr. Petr Kočárek, Ph.D.

6 Heteropterologický průzkum na území PR Rybníky RNDr. Magdaléna Roháčová Entomologický průzkum na území PP Hradní vrch Hukvaldy Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Koleopterologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Arachnologický průzkum na území PR Palkovické hůrky RNDr. Zdeněk Majkus Ornitologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Mgr. Martin Mandák Mamaliologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Mgr. Jana Kristianová Malakologický průzkum na území PR Skalka RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Skalka Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Arachnologický průzkum na území PR Skalka RNDr. Zdeněk Majkus Ornitologický průzkum na území PR Skalka Mgr. Martin Mandák Mamaliologický průzkum na území PR Skalka Mgr. Jana Kristianová Malakologický průzkum na území PR Suchá Dora RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Suchá Dora Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Suchá Dora Mgr. Martin Mandák Koleopterologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Mgr. Martin Mandák Malakologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Petr Jeziorski Odonátologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Petr Jeziorski Ornitologický průzkum na území PR Štěpán Mgr. Martin Mandák Batrachologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Petr Jeziorski Malakologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Petr Jeziorski Odonátologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Petr Jeziorski Ornitologický průzkum na území PR Skučák Mgr. Martin Mandák Batrachologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Petr Jeziorski 6

7 Obsah 1.1 Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje Evidence výskytu rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě na území Moravskoslezského kraje Aktualizace ichtyologických dat včetně průzkumu dalších živočichů vázaných na vodní prostředí na území Moravskoslezského kraje Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje Komplexní zoologický průzkum na území PR Džungle Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce Malakozoologický výzkum na území CHKO Jeseníky Lepidopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Koleopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky Monitoring sukcesních změn v prostoru odtrženého meandru v PP Hraniční meandry Odry zoologická část Zoologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Entomologický průzkum na území PR Rybníky Entomologický průzkum na území PP Hradní vrch Hukvaldy Zoologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Zoologický průzkum na území PR Skalka Zoologický průzkum na území PR Suchá Dora Zoologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Zoologický průzkum na území PR Štěpán Zoologický průzkum na území PR Skučák Příloha č. 1: dílčí výsledky Malakozoologický průzkum na území CHKO Jeseníky Příloha č. 2 dílší výsledky Ornitologický průzkum na území CHKO Jeseníky 7

8 1.1 Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Mapování recentního výskytu nočních motýlů (Noctuidae, Geometridae, Lasiocampidae, Sphingidae, Lymantridae, Cossidae, Zygaenidae, Arctiidae, Nolidae, Drepanidae, Endromidae, Saturniidae, Lemoniidae a Notodontidae) na území I. a II. zóny CHKO Beskydy 1) Hlavní řešitel: RNDr. Lukáš Spitzer 2) Průběh řešení v období leden červen 2010 a. Vymezení zkoumaného území Přehled zkoumaných lokalit Lok. Lokalita GPS Mapovatel 1 Horní Bečva-Hlavatá I 49 25'3.444"N, 18 21'42.74"E J. Darebník 2 Horní Bečva-Hlavatá II 49 24'58.305"N, 18 21'54.602"E J. Darebník 3 Horní Bečva-Hlavatá III 49 25'10.06"N, 18 22'40.191"E J. Darebník 4 Horní Bečva-Zadní Hlatavá 49 25'23.342"N, 18 22'33.457"E J. Darebník 5 Horní Bečva-Mezivodí 49 25'26.507"N, 18 24'8.714"E J. Darebník 6 Krásná-Vyšní Mohelnice 49 31'37.157"N, 18 30'58.596"E P. Vicherek 7 Krásná-Kumurovec 49 31'45.197"N, 18 30'58.377"E P. Vicherek 8 Krásná-Sihly 49 32'5.24"N, 18 30'46.877"E P. Vicherek 9 Krásná-Muroňka 49 31'32.249"N, 18 29'58.334"E P. Vicherek 10 Krásná-Obidová 49 31'48.025"N, 18 30'3.641"E P. Vicherek 11 Horní Bečva-Bukoviny 49 26'55.493"N, 18 18'19.171"E J. Hrnčíř 12 Halenkov-Lušová I 49 21'34.334"N, 18 9'23.572"E L. Spitzer 13 Halenkov-Lušová II 49 21'6.724"N, 18 9'19.325"E L. Spitzer 14 Halenkov-Hluboké 49 19'46.728"N, 18 8'36.344"E L. Spitzer 15 Halenkov-Dinotice 49 21'4.052"N, 18 6'44.763"E L. Spitzer 16 Prostřední Bečva-Adámky I 49 25'35.689"N, 18 15'7.292"E L. Fiala 17 Prostřední Bečva-Adámky II 49 25'29.072"N, 18 14'44.609"E L. Fiala 18 Prostřední Bečva-Adámky III 49 25'18.328"N, 18 15'48.645"E L. Fiala 19 Prostřední Bečva-Adámky IV 49 25'12.744"N, 18 15'39.934"E L. Fiala 8

9 Mapový zákres, lokality 1, 2, 3, 4 a 5 (mapovatel J. Darebník) Mapový zákres, lokality 6, 7, 8, 9 a 10 (mapovatel P. Vicherek) 9

10 Mapový zákres, lokalita 11 (mapovatel J. Hrnčíř) Mapový zákres, lokality (mapovatel L. Spitzer) 10

11 Mapový zákres, lokality (mapovatel L. Fiala) b. Termíny návštěv Lokality 1 5 byly zpracovány ve dnech , a Lokality 6 10 byly zpracovány v datech a Lokalita 11 ve dnech a Lokality ve dnech , a Lokality ve dnech , a c. Seznam spolupracovníků Mapování provádí následující mapovatelé: Jiří Darebník (lokality 1, 2, 3, 4 a 5) Libor Fiala (lokality 16, 17, 18, 19) Lukáš Spitzer (lokality 12, 13, 14, 15) Petr Vicherek (lokality 6, 7, 8, 9 a 10) Jan Hrnčíř (lokalita 11) d. Popis použité metodiky sběru dat Hlavní metodou monitoringu motýlů byl lov pomocí stacionárně umístěného světelného zdroje (výbojka Philips ML 250W), vždy doplněné mobilními světelnými lapači (světelný zdroj: 8W BLB zářivka PHILIPS, napájená z baterie 12V/20Ah). Sběr probíhal vždy od soumraku přibližně dvě až tři hodiny v případě použití generátoru a až do ranních hodin v případě použití mobilních světelných lapačů, kdy byli i kontrolováni motýli sedící v blízkosti světel. Doplňující metodou sběru byl individuální odchyt imág do entomologické síťky. 11

12 Dokladové exempláře významnějších a/či determinačně obtížných druhů jsou uloženy ve sbírkách autorů, v malém množství také v Muzeu regionu Valašsko (Muzeum Valašské Meziříčí). Nomenklatura vědeckých názvů je převzata ze Seznamu motýlů České republiky (LAŠTŮVKA & LIŠKA 2005), česká jména motýlů z práce NOVÁK et al. (1992). 3) Stav sběru a zpracování dat a. Výsledky Na lokalitě číslo 1 bylo po determinaci světelného lapače zaznamenáno 20 druhů nočních motýlů. Mezi zajímavé druhy patřily Atolmis rubricolis a Leucania comma. Z denních motýlů bylo zaznamenáno 12 druhů. Za zmínku stojí výskyt druhů Lycaena hippothoe a Cyaniris semiargus. Na lokalitě č. 2 bylo zaznamenáno 16 druhů. Denních druhů pouze 8 z toho pouze jeden kus Lycaena hippothoe. Na lokalitě č. 3 probíhal lov na generátor, bylo zde proto zjištěno nejvíc druhů nočních motýlů. Bylo zde zaznamenáno celkem 63 druhů v noci a při denním monitoringu další čtyři druhy. Za zmínku stojí druh Mamestra biren, který je vázán na chladná a vlhká podhorská a horská stanoviště. U denních druhů zaznamenáno 11 taxonů. Na lokalitě č. 4. byla fauna nočních motýlů zpracována mobilním světelným lapačem. Zjištěno bylo 18 druhů. Při denním mapování pak ještě další dva druhy. Za zmínku stojí výskyt druhu Diaphora mendica, který je vázaný spíše na teplejší polohy. Ve dne potvrzen výskyt 11 druhů. Za zmínku stojí jeden exemplář druhu Boloria euphrosyne. Na lokalitě č. 5. bylo zjištěno mobilním světelným lapačem 16 druhů. Ve dne 9 druhů a 5 druhů nočních. Ve dne uloven jeden exemplář Eppirhoe pupillata, která je druhem vzácným obývající vlhká stanoviště. Z denních druhů se na lokalitě vyskytovaly Lycaena hippothoe a Cyaniris semiargus. Lokalita č. 6 se nachází v místní části zvané Vyšní Mohelnice (k.ú. Krásná). Jedná se o louku o velikosti cca 120x50 metrů, která je ze dvou stran lemována vzrostlými stromy, z třetí potokem Kumurovec, který se po pár desítkách metrů vlévá do Sihelského potoka. Čtvrtá strana je otevřená. Louka je silně podmáčená a na některých místech se vytvářejí plytké bažiny. Na louce roste několik stromů. Mezi nejzajímavější patří nález druhu Leucania comma. V případě lokality č. 7 se jedná o malou světlinu v jehličnatém lese, cca 200 metrů jižně od lokality 6, proti proudu potoka Kumurovec (k.ú. Krásná). Lokalita je porostlá téměř výhradně mechy a je velmi podmáčená. Významný je nález přástevníka druhu Altomis rubricollis. Lokalita č. 8 se nachází v místní části zvané Sihly (k.ú. Krásná). Jedná se o horskou louku, která je mírně zarostlá keři a menšími stromy. Na louce se nachází několik vývěrů vody, které stékají do bezejmenného potoka, který lokalitu lemuje z východu. Potok po několika desítkách metrů vtéká do Sihelského potoka. Nejzajímavějším druhem byla můra Mamestra biren. Lokalita č. 9 se nachází v místní části zvané Muroňka (k.ú. Krásná). Jedná se o vlhkou, údolní louku, po jejímž okraji protéká řeka Mohelnice. Složení fauny bylo chudé, nejzajímavějším byla silná populace Boloria euphrosyne a Lycaena hippothoe. 12

13 Lokalita č. 10 je tvořena vlhkou loukou nacházející se v údolí západně pod vrcholem Obidová (k.ú. Krásná). Louka se nachází cca 500 metrů severně od lokality 9 po proudu řeky Mohelnice. Rostlinné zastoupení je zde ale úplně jiné, než na lokalitě 9. Lokalita č. 11 (rozdělena na sublokality bude v závěrečné zprávě) se nachází cca 2 km SVV od obce Horní Bečva v místní části zvané Bukoviny. Jedná se o zachovalé, vlhké až silně podmáčené louky s porosty suchopýru, hojný např. vstavač májový, vemeník dvoulistý apod., v blízkosti potoka Kobylská, lemované smíšeným lesem s porosty hasivky orličí, v blízkosti vodního toku porosty devětsilu. Management lokality louky jsou koseny postupně, mozaikovitě. Významné jsou nálezy hřbetozubců Cerura erminea a Gluphisia crenata, dále pak můry Mamestra biren a přástevníka Atolmis rubricollis. Celkem je zde dosud zjištěno 112 druhů nočních motýlů. Lokalita č. 12 se nachází na konci údolí Halenkov-Lušová. Jedná se o květnatou, částečně přepásanou louku s pomístními maloplošnými prameništi. Na lokalitě bylo v minulosti náhodnými sběry zjištěna přítomnost ohrožených, či pro oblast významných druhů motýlů. V roce 2010 bylo potvrzeno rozšíření vzácného perleťovce kopřivového (Boloria ino) a můry vázané na devětsil, Hydraecia petasitis. Lokalita č. 13 se nachází ve střední části údolí Halenkov-Lušová. Jedná se o částečně sečenou a částečně zarůstající louku a bývalou pastvinu s typickými motýlími druhy pastevních specialistů. Vyskytuje se zde hojně soumračník skořicový (Spialia sertorius). Zjištěn zde byl vzácný kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson) a pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci). Lokalita č. 14 leží v údolí Halenkov-Hluboké. Jedná se o zarůstající bývalou pastvinu a podmáčenou květnatou nivu potoka Hluboký. Zjištěna zde byla řada vzácných druhů motýlů např. můra Polymixis polymita, můra Phlogophora scita nebo hřbetozubec Drymonia obliterata. Prameniště v nižší fázi louky intenzivně zarůstá a je ohroženo brzkým zánikem. Lokalita č. 15 leží v závěru údolí Halenkov-Dinotice. Jedná se o částečně extenzivně pasenou, zarůstající a sečenou květnatou louku. Lokalita trpí expanzí hasivky orličí, která degraduje původní kvalitní květnatý porost. Na lokalitě byly zjištěny velmi vzácné druhy nočních motýlů, např. pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci), můra Cleoceris scoriacea, bourovec hlohový (Trichiura crataegi), zelenáček velký (Jordanita notata) či vřetenuška třeslicová (Zygaena brizae). Lokalita č. 16 leží v katastru obce Prostřední Bečva. Jedná se o podmáčenou plochu, která není periodicky sečena. Přesto se zde stále vyskytují bohaté květnaté porosty vegetace podmáčených luk (např. Cirsium spp.). Na lokalitě bylo dosud zjištěno 88 druhů nočních motýlů, mezi nejzajímavější patří nález bekyně Leucania salicis. Ačkoli je loklaita obklopena převážně smrkovým lesem a kulturními loukami, stále zde žije početné společenstvo nočních motýlů. Lokalita č. 17 je situována 200 m jižně od lokality č. 16. Jedná se o louku větších rozměrů, která je příležitostně sečena. Lokalita na své východní části postupně zarůstá náletem. Dosud zde bylo zastiženo 69 druhů nočních motýlů, vyskytují se zde vesměs zástupci běžnějších podhorských druhů. Mezi významnější nálezy patří druhy: Eurois occulta, Macrochilo cribrumalis, Polymixis gemmea, Epione vespertaria a Perizoma didymatum. Lokalita č. 18 je lokalizována na severovýchodním svahu poblíž osady Radimov. Studená dispozice lokality významně ovlivňuje tamní faunu. Dosud zde bylo zastiženo 52 druhů nočních motýlů. Proto se zde vyskytují vesměs zástupci běžnějších druhů (včetně druhů 13

14 smrkových lesů). Mezi významné nálezy patří druhy: Brachylomia viminalis, Hypena crassalis, Peribatodes secundaria, Epione repandaria, Entephria caesiata, Chloroclysta siterata, Cosmotriche lobulina. Lokalita č. 19 je lokalizována také na severovýchodním svahu poblíž osady Radimov, 200 metrů jižněji od lokality č. 18. Jedná se o izolovanou luční enklávu ve vesměs smrkovém lese. Studená dispozice lokality a její izolovanost ovlivňuje tamní faunu, přesto zde bylo zjištěno překvapivě bohaté společenstvo motýlů. Dosud zde bylo zastiženo 77 druhů nočních motýlů. Vyskytují se zde vesměs zástupci běžnějších druhů vlhkých podhorských luk a smrkových či smíšených lesů. Mezi významnější nálezy patřídruhy: Pungeleria capreolaria, Eriopygodes imbecillus, Xestia sexstrigata, Hydraecia micacea. Z denních motýlů mezi nejvýznamnější patří Lycaena hippothoe a Lycaena phlaeas Mapování historického, recentního výskytu a zjištění populačních charakteristik saranče vrzavé (Psophus stridulus) na území CHKO Beskydy 1) Hlavní řešitel: RNDr. Lukáš Spitzer 2) Průběh řešení v období leden červen 2010 a. Seznam spolupracovníků Tomáš Chovaneček (Nový Hrozenkov) Lukáš Spitzer (Vsetín) Jiří Pavelka (Valašská Bystřice) b. Popis použité metodiky sběru dat Průzkum byl zaměřen na monitoring saranče vrzavé na vhodných biotopech v prostoru jižních svahů Vsetínských vrchů, údolí Vsetínské Bečvy, Javorníků a revizi dříve zjištěných populací. Vlastní průzkum bude probíhat v době letu dospělců v červenci-září 2010 na a v širším okolí dříve zjištěných lokalit (SPITZER 2007). Pro potřeby mapování rozšíření saranče vrzavé bude použito i webu ( Imága obou pohlaví budou vyhledávána zrakem, nymfy případně smykem vegetace. Při zjištění větší populace samců budou vyhledávány i samice. Odhady velikosti populace budou provedeny metodou zpětného značení v rámci jednoho odchytového dne. Dospělci budou vyhledáváni zrakem a loveni do motýlářské síťky. Samice budou loveny ručně. Jako značkovací barva bude použit značkovač pro včelaře (ideální kompromis, barva je stálá a při aplikaci na štít zvířete se neslupuje ani nijak jinak nedegraduje). Doba odchytu bude adekvátní celkové ploše lokality (srovnej JANÁČKOVÁ & ŠTROKÁNOVÁ 2004). V případě, že na lokalitě nebylo v době návštěvy 14

15 označeno alespoň 5 jedinců, nebude zpětný odchyt realizován (zjištěné výsledky by nebylo možné vyhodnotit). V opačném případě bude zpětný odchyt realizován v odstupu 1 hodiny od označení posledního jedince. Monitoring bude probíhat na recentních známých místech výskytu druhu převážně v údolí řeky Vsetínská Bečva a jejích přítoků a na místech (a v jejich širším okolí) historických nálezů druhu (údolí Rožnovské Bečvy). 3) Stav sběru a zpracování dat a. Sběr dat Sběr dat bude probíhat od července Mapování historického a recentního výskytu roháčka jedlového (Ceruchus chrysomelinus) v lesních porostech I. a II. zóny CHKO Beskydy 1) Hlavní řešitel: RNDr. Lukáš Spitzer 2) Průběh řešení v období leden červen 2010 a. Seznam spolupracovníků Radim Pittner oblast Veřovických vrchů a masívu Radhoště Jana Lehnertová a Lukáš Spitzer oblast Vsetínských vrchů Lukáš Jonák oblast ve správě Lesní správy Frýdek-Místek b. Popis použité metodiky sběru dat Ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy byly vytipovány dvě oblasti, v nichž bude pátrání probíhat. Pracovníky Správy byly na základě porostních map vytipovány porosty vyššího stáří s podstatným podílem jedle bělokoré. Jedna oblast leží v údolí Vsetínské Bečvy (území Lesní správy Velké Karlovice), druhá pak na území Lesní správy Frýdek- Místek. Monitoring bude probíhat i v dalších oblastech na základě znalostí terénu jednotlivých mapovatelů. 3) Stav sběru a zpracování dat a. Sběr dat Sběr dat bude probíhat od července

16 Mapování historického a recentního výskytu střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus) na území CHKO Beskydy 1) Hlavní řešitel: RNDr. Lukáš Spitzer 2) Průběh řešení v období leden červen 2010 a. Seznam spolupracovníků Radim Pittner oblast Veřovických vrchů a masívu Radhoště Jana Lehnertová a Lukáš Spitzer oblast Vsetínských vrchů Lukáš Jonák oblast ve správě Lesní správy Frýdek-Místek) b. Popis použité metodiky sběru dat Ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy byly vytipovány dvě oblasti, v nichž bude pátrání probíhat. Pracovníky Správy byly na základě porostních map vytipovány porosty vyššího stáří s podstatným podílem jedle bělokoré. Jedna oblast leží v údolí Vsetínské Bečvy (území Lesní správy Velké Karlovice), druhá pak na území Lesní správy Frýdek- Místek. Monitoring bude probíhat i v dalších oblastech na základě znalostí terénu jednotlivých mapovatelů. Oblast 1 Oblast č. 1 byla rozdělena na dvě podoblasti tak, aby bylo dosaženo komplexního zmapování rozšíření střevlíka hrbolatého v prostoru Javorníků (v minulých letech bylo v rámci monitoringu pro potřeby AOPK Praha zpracováno území na východ od letos vytyčené oblasti 1b). Pasti byly umístěny po trojicích do ideálních biotopů (potůčky s malým průtokem, přiléhající prameniště a bažinky). Celkem bylo umístěno na transektu 1a 33 pastí (11 lokalit) a na transektu 1b 39 pastí (13 lokalit). GPS pozice jednotlivých lokalit budou poskytnuty v závěrečné zprávě. Past byly exponovány dne a kontrolovány (případně obnovovány poškozené pasti) , a Poté byly pasti deinstalovány. Na lokalitách, kde nebyl střevlík zastižen budou pasti obnoveny v závislosti na počasí na konci července (pasti budou obnoveny ihned po prvních déletrvajících deštích, kdy se dá předpokládat ukončení estivace dospělců). Oblast 2 Na vytyčeném transektu byly zakopány pasti v ideálních biotopech. Pasti byly položeny dne První kontrola proběhla dne , druhá kontrola pak dne Poté byly pasti deinstalovány. Převážná většina zjištěných exemplářů C. variolosus byla zachycena při první kontrole pastí. V další etapě bude pokračováno na plochách, kde dosud nebyl druh zjištěn. Oblast 3 Lemešná (svážnice pod Radhoštěm jižní svah) 16

17 Bylo vybráno 5 vhodných lokalit vždy v blízkosti prameniště. Počet pastí na lokalitě se pohyboval od dvou do pěti. Vzdálenost pastí od toku se pohybovala podle podmínek od cm. Pasti byly umístěny na mírně vyvýšená místa. Pasti byly vybrány po 14 dnech ( ). Pustevny Martiňák (červená turistická trasa) Byly vybrány 3 vhodné lokality vždy v blízkosti prameniště. Počet pastí na lokalitě se pohyboval od dvou do pěti. Vzdálenost pastí od toku se pohybovala podle podmínek od cm. Pasti byly umístěny na mírně vyvýšená místa. Pasti byly vybrány po 19 dnech ( ). Oblast 4 Dne bylo dle mapového schématu rozmístěno prvních 72 pastí (v rozmezí m od sebe). Dne bylo dodáno dalších 30 pastí mezi pasti, které byly instalovány příliš daleko od sebe navzájem. Instalováno bylo celkem cca 100 pastí. V době kontroly pastí bylo deštivé počasí, druh nebyl v pastech zjištěn. Dne proběhla kontrola pastí, opět s negativním výsledkem. V době kontroly intenzivně pršelo. Při kontrole dne bylo zjištěno, že bylo 49 pastí přívalovými dešti zničeno, výskyt druhu negativní. Dne byly po vydatných deštích obnoveny zničené či odplavené pasti, aktuální celkový počet pastí 70 ks. Negativní výskyt. Dne dodáno 20 pastí (celkem bylo v daný čas instalováno 90 pastí, opět negativní výskyt. Dne proběhla kontrola pastí s negativním výsledkem. Dne byla zkontrolována část pastí (42 pastí), opět s negativním výsledkem. Dne bylo vyměněno 11 pastí za nové, kontrola opět s negativním výsledkem. 3) Stav sběru a zpracování dat a. Sběr dat Sběr dat probíhá. Oblast 1 b. Výsledky Střevlík hrbolatý byl zjištěn na celkem 11 lokalitách (z 24 lokalit), což představuje 46 % pozitivních nálezů. Pouze tři lokality (všechny na transektu 1b) byly vyhodnoceny jako bohaté (kumulativně bylo zachyceno více než 5 jedinců). Na většině lokality byli zachyceni pouze 1 3 jedinci. Oblast 2 Druh byl dosud zjištěn na 11 plochách. Nejvíce byly nalezeny 4 exempláře druhu na jedné ploše. 17

18 Č. plochy Σ pastí Σ ex. GPS pozice 1. 5ks '10.643"N, 18 0'49.126"E 2. 5ks '13.663"N, 18 1'24.187"E 2. 5ks '11.345"N, 18 1'25.511"E 3. 5ks '9.783"N, 18 2'6.232"E 4. 5ks '11.533"N, 18 2'20.39"E 5. 5ks '10.915"N, 18 2'29.105"E 6. 10ks '9.132"N, 18 2'31.63"E 7. 10ks '12.114"N, 18 2'54.891"E 8. 10ks '26.61"N, 18 3'8.923"E 9. 10ks '29.882"N, 18 3'16.239"E 10. 5ks '36.943"N, 18 3'37.073"E 11. 5ks '31.166"N, 18 4'49.43"E ks '50.111"N, 18 5'7.733"E 13. 5ks '49.181"N, 18 5'52.22"E ks '22.179"N, 18 6'18.39"E 15. 5ks '22.808"N, 18 7'50.915"E ks '50.973"N, 18 7'15.49"E ks '50.973"N, 18 7'15.49"E ks '30.186"N, 18 9'40.041"E Oblast 3 Lemešná (svážnice pod Radhoštěm jižní svah) Nebyla zjištěna přítomnost střevlíka hrbolatého. Ostatní odchyceni jedinci budou determinováni později. Pustevny Martiňák (červená turistická trasa) Nebyla zjištěna přítomnost střevlíka hrbolatého. Ostatní odchyceni jedinci budou determinováni později. Oblast 4 Doposud nebyl v oblasti č. 4 zjištěn výskyt druhu C. variolosus, a to přestože byly pasti instalovány v ideálních biotopech. V monitoringu bude pokračováno v měsíci srpnu. 18

19 1.2 Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje 1) Hlavní řešitel: Mgr. Martin Mandák 2) Průběh řešení v období leden červen 2010 a. Vymezení zkoumaného území Na území Moravskoslezského kraje byly vymezeny a sledovány následující lokality tekoucích (tab. 1) a stojatých (tab. 2) vod s významnějším výskytem kormorána velkého a také aktuální nocoviště (tab. 3) a hnízdiště, které se nachází na bývalé hrázi Karlova rybníka v prostoru rybníka Kotvice ve stejnojmenné PR v CHKO Poodří na k. ú. Nová Horka (kv. 6374). Tab. 1: Přehled sledovaných tekoucích vod Název toku Opava Odra Ostravice Olza Vymezení toku (k. ú.) (ve směru proti proudu) silniční most (Děhylov) počátek Mlýnské strouhy (Dolní Benešov) 1) severní okraj štěrkopískovny Velký Kališok (Starý Bohumín) soutok s řekou Ostravicí (Přívoz/Hrušov) 2) silniční most (Polanka nad Odrou) silniční most (Studénka nad Odrou) = jen fragmenty úseku soutok s řekou Odrou (Přívoz/Hrušov) silniční most (Vratimov) 1) soutok s potokem Petrůvkou (Závada nad Olší) silniční most (Karviná město) 2) silniční most (Karviná město) úroveň Louk nad Olší (Louky nad Olší) 3) úroveň Louk nad Olší (Louky nad Olší) ČOV (Konská) Kvadrát síťového mapování 6175, 6075, ) 6076, 6075, ) 6275, 6274, 6374 Přibližná délka [km] Sčitatel 10,5 P. Molitor 10,0? M. Mandák 6175, ,0 M. Mandák 1) 6076, 6176, ) ) 6177, ,0 10,0 10,0 (celkem 28,5) M. Haluzík M. Mandák M. Mandák Tab. 2: Přehled sledovaných stojatých vod Název plochy Upřesňující vymezení (k. ú.) 19 Kvadrát síťového mapování Rozloha [ha] Sčitatel rybník Nezmar (Dolní Benešov) 6074? P. Molitor rybník Lesník Heřmanický rybník plus 4 okolní mokřady a Vrbická Stružka (Heřmanice, Vrbice nad Odrou a Pudlov) plus 3 okolní mokřady a Vrbická Stružka (Heřmanice a Vrbice nad Odrou) 6176? M. Mandák 6175, 6176? M. Mandák

20 polanecká rybniční soustava jistebnická rybniční soustava studénecká rybniční soustava novohorecká rybniční soustava Druhá dílčí zpráva o realizaci zoologických průzkumů část soustavy ležící v CHKO Poodří = 8 rybníků (Polanka nad Odrou) soustava ležící v CHKO Poodří = 23 rybníků* (Jistebník) soustava ležící v CHKO Poodří = 8 rybníků (Studénka nad Odrou) soustava ležící v CHKO Poodří = 5 rybníků (Nová Horka) 6275? M. Mandák 6275, 6274? M. Mandák 6274? M. Mandák 6274, 6374? M. Mandák Karvinské rybníky 12 rybníků (Staré Město u Karviné) 6176, 6177? M. Haluzík dolnobenešovská štěrkopískovna hlučínská štěrkopískovna vrbická štěrkopískovna štěrkopískovna Velký Kališok (Dolní Benešov a Zábřeh u Hlučína) 6074? P. Molitor (Hlučín, Kozmice a Dobroslavice) 6174, 6175? P. Molitor (Vrbice nad Odrou a Pudlov) 6175? M. Mandák (Starý Bohumín) 6076? M. Mandák Vysvětlivka: * ryb. Kompostový 1 3 byly brány jako 1 ryb. a drobný ryb. u jižního okraje ryb. Prutník byl zahrnut do něj. V soustavě nebyl sledován drobný ryb. Prosňáček a jen okrajově Velký Oderský ryb. Tab. 3: Přehled nocovišť Název Bližší lokalizace (k. ú.) Biotop řeka Opava řeka Odra řeka Odra řeka Olza tok u JZ okraje dolnobenešovské štěrkopískovny (Háj ve Slezsku) tok mezi nornou stěnou a dálnicí D47 (Koblov) tok u bartošovických rybníků (Bartošovice) tok naproti dolní části Třineckých železáren (Konská) vzrostlé topoly (Populus sp.) na břehu řeky vzrostlé topoly černé (Populus nigra) na levém břehu řeky vzrostlé vrby (Salix sp.) na pravém břehu řeky vzrostlé buky lesní (Fagus sylvatica) a habry lesní (Carpinus betulus) na strmém levém břehu řeky Kvadrát síťového mapování Sčitatel 6074 P. Molitor 6175 M. Mandák K. Pavelka M. Mandák M. Bronclík M. Mandák b. Popis použité metodiky sběru dat V měsících leden březen a říjen byly na všech výše uvedených lokalitách provedeny 2 kontroly za měsíc (v přibližně 2týdenních intervalech), u vybraných rybničních lokalit (Nezmar, Lesník, Karvinské rybníky) 1 kontrola týdně po dobu 3 týdny před výlovem rybníka. V měsících duben září byla na všech lokalitách provedena 1 kontrola za měsíc (v přibližně 4týdenních intervalech). Kontroly byly, pokud možno, zahajovány v časných ranních hodinách a probíhaly za pochůzky okolo vodního toku nebo setrváním min. 15 min. na stojatých vodách. Známá současná nocoviště (starší údaje viz MARTINCOVÁ et al. 2003) byla kontrolována podle 20

21 pokynů metodiky zveřejněné na webové adrese a to v období leden březen a říjen. V rámci sledování rybničních soustav v CHKO Poodří bylo rovněž kontrolováno jediné známé hnízdiště v kraji [ŠINDLEROVÁ (2000), KRESTOVÁ et MUSIL (2001) a MUSIL et al. (2009)]. Do formulářů ( zaznamenávali sčitatelé datum a čas kontroly, počet jedinců (do 70 ex. přesný počet, při vyšším počtu odhad; v hnízdní době byl navíc značen počet dospělých a nedospělých ex.) s rozlišením na lovící, odpočívající a létající ex. (kromě toho byli zvlášť zapisováni přeletující ptáci bez užší vazby na lokalitu, kteří nebyli zahrnuti do celkového počtu jedinců na dané lokalitě), stav vodní hladiny (výška vodního sloupce, zamrzlost) a příp. další poznámky (datum výlovu rybníka, vysazení ryb, informace o jiných ptačích druzích, doporučení pro praktickou ochranu přírody). 3) Stav sběru a zpracování dat a. Sběr dat Sběr dat probíhá. b. Zpracování výsledků K uzávěrce této etapy projektu byla provedena pouze dílčí excerpce dat o výskytu kormorána velkého na území Moravskoslezského kraje a následné převedení do NDOP (zatím pouze 14 záznamů) z materiálů, které jsou uvedeny v projektu Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje. V závěrečné etapě budou výsledky vyhodnoceny zejména ve vztahu k nárokům na úhradu škod. c. Výsledky Níže jsou předloženy výsledky sledování početnosti kormorána velkého v tabulkové podobě pro mimohnízdní (tj. zimující a tahové) populace, nocoviště a hnízdiště. MIMOHNÍZDNÍ POPULACE V tab jsou uvedeny výsledky sledování mimohnízdní populace na jednotlivých tekoucích vodách a v tab. 11 sumární výsledky ze všech tekoucích vod, a to až do červnové/červencové kontroly (zbývá provést kontroly v období srpen říjen a poté k tabulkám doplnit stručný komentář). Datum Čas [hod.] , Stav vody; zamrzlost [%] Lovící Tab. 4: Řeka Opava Počet zjištěných ex. Odpočí v. 21 Létající Celkem Navíc na přeletu Poznámka normální; Nejvíce lovících ex. (5) zjištěno cca 0,5 km nad

22 mostem v Jilešovicích , normální; , normální; , zvýšený min. o 1 m; Mezi Jilešovicemi a Hájem zaplavena pole , normální; , mírně zvýšený; Hejno na přeletu proti proudu u Jilešovic , mírně zvýšený; Z toho 2 imm. ex. níže přeletující , zvýšený; , zvýšený; , normální; ?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. Datum Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] Tab. 5: Řeka Odra úsek 1 Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající Celkem Navíc na přeletu normální; normální; normální; zvýšený min. o 1 m; Poznámka Nejvíce lovících ex. (6) na dolním okraji úseku. Největší přelet. hejno čítalo 92 ex. Místy úzký břehový led. Nejvíce odpočív. ex. (180) v prostoru nocoviště. Nejvíce odpočív. ex. (85) v prostoru nocoviště. Nejvíce odpočív. ex. (15) v prostoru nocoviště. 22

23 zvýšený; ?. 7.?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. zvýšený cca o 0,3 m; 0 zvýšený cca o 0,3 m; 0 zvýšený cca o 0,7 m; 0 zvýšený min. o 1,5 m; Nejvíce odpočív. ex. (43) v prostoru nocoviště a přelet. ex. (45) na dolním okraji úseku. Datum Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] Tab. 6: Řeka Odra úsek 2 Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající Celkem Navíc na přeletu normální; (63) normální; min. 80 normální; min. 80 zvýšený cca o 1,5 m; 0 mírně zvýšený; Poznámka K 48 lovícím a odpočív. ex. nutno přičíst 15 ex. vyplašených střelbou. Nejvíce přelet. ex. (89, resp. 105) mezi studéneckou a novohoreckou soustavou, resp. u novohorecké soustavy. Na zbývajících nezamrzlých úsecích široký břehový led. Na zbývajících nezamrzlých úsecích široký břehový led. Nejvíce přelet. ex. (12) mezi studéneckou a novohoreckou soustavou. Nejvíce lovících ex. (6) na rozlivu u studénecké soustavy a přelet. ex. (27) mezi polaneckou a jistebnickou soustavou. Nejvíce lovících ex. (20) u polanecké soustavy a přelet. ex. (21) mezi jistebnickou a 23

24 ?. 7.?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. zvýšený cca o 0,3 m; 0 zvýšený cca o 0,1 m; 0 zvýšený cca o 1 m; 0 zvýšený cca o 1,5 m; studéneckou soustavou. Tab. 7: Řeka Ostravice Datum Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající Celkem Navíc na přeletu normální; normální; cca 15 normální; cca 10 min. 29 min min zvýšený; normální; ?. 7. mírně zvýšený; 0 mírně zvýšený; 0 zvýšený cca o 0,3 m; 0 zvýšený cca o 1 m; Poznámka Nejvíce odpočív. ex. (8, resp. 13) pod Muglinovským mostem, resp. Rudnou ul. a létajících (10) nad D47. Nejvíce lovících (min. 20) a odpočív. (min. 62) pod Muglinovským mostem. Nejvíce lovících ex. (4) pod Muglinovským mostem a odpočív. ex. (6, resp. 7) pod Muglinovským mostem, resp. nad středním žel. mostem. Všechny ex. nad středním žel. mostem. 24

25 ?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. Tab. 8: Řeka Olza úsek 1 Datum Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající Celkem Navíc na přeletu normální; ?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. normální; cca 50 normální; cca 30 zvýšený cca o 0,8 m; 0 mírně zvýšený; 0 mírně zvýšený; 0 mírně zvýšený; 0 zvýšený min. o 1 m; 0 zvýšený min. o 1 m; 0 mírně pod normálním; Poznámka Všechny ex. v meandru Pod Doubravským kopcem. Tab. 9: Řeka Olza úsek 2 Datum Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající Celkem Navíc na přeletu normální; Poznámka Všechny odpočív. ex. pod žel. mostem v Darkově. Největší přelet. hejno čítalo 9 ex. 25

26 normální; cca normální; zvýšený; Nezamrzlá část toku s širokým břehovým ledem. Všechny odpočív. ex. na sněhu na břehu vodoteče pod lávkou v Darkově. Nezamrzlá část toku s širokým břehovým ledem normální; Místy úzký břehový led ?. 7.?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. zvýšený cca o 0,2 m; 0 zvýšený cca o 0,2 m; 0 zvýšený cca o 0,5 m; 0 zvýšený cca o 1 m; Tab. 10: Řeka Olza úsek 3 Datum Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. 26 Létající Celkem Navíc na přeletu normální; normální; normální; zvýšený; Poznámka Nejvíce odpočív. ex. (3) v Českém Těšíně. Nezamrzlá část toku s širokým břehovým ledem. Výskyt všech ex. souvisel s nocovištěm normální; Místy úzký břehový led zvýšený cca o 0,2 m; 0 zvýšený cca o 0,2 m; 0 zvýšený cca o 0,5 m; 0 zvýšený cca o 1 m;

27 ?. 7.?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. Kontrola 1./I 2./I 1./II Tab. 11: Sumární stav na tekoucích vodách Stav vody; zamrzlost [%] normální; 0 10 normální; 0 90 normální; 0 90 Počet ex. 164 (179) min. 336 Navíc na přeletu /II zvýšený; /III 2./III IV V VI VII VIII IX 1./X 2./X normální zvýšený; 0 mírně zvýšený; 0 mírně zvýšený; 0 mírně zvýšený zvýšený; 0 zvýšený cca o 1 m; Poznámka Na tocích značné rozdíly v zamrzlosti. Na tocích značné rozdíly v zamrzlosti. Na většině toků výrazně zvýšený vodní stav. Na tocích výrazně zvýšený vodní stav. V tab jsou uvedeny výsledky sledování mimohnízdní populace na jednotlivých rybnících a soustavách a v tab. 20 sumární výsledky ze všech rybničních lokalit, a to až do červnové/červencové kontroly (zbývá provést kontroly v období srpen říjen a poté k tabulkám doplnit stručný komentář). Tab. 12: Rybník Nezmar Datum Čas [hod.] Stav vody; Počet zjištěných ex. Navíc Poznámka 27

28 ?. 8.?. 9.?. 10.? zamrzlost [%] Lovící Odpočí v. Létající Celkem na přeletu normální; normální; U výpusti. normální; normální; normální; normální; normální; normální; normální; normální; Na rybníku Nezmar bude výlov probíhat až na podzim (MOLITOR in litt.), a tudíž výsledky z podobnějšího sledování před výlovem budou doplněny až do závěrečné zprávy. Datum Tab. 13: Rybník Lesník Čas [hod.] , Stav vody; zamrzlost [%] Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající Celkem Navíc na přeletu normální; normální; normální; normální; Poznámka Odpočív. ex. na Stružce. Největší přelet. hejno čítalo 30 ex. 28

29 ?. 7.?. 8.?. 9.?. 10.? normální; nižší; vypuštěný; vypuštěný; vypuštěný; Ačkoliv byla společnosti Rybářství Rychvald v průběhu března zasílána žádost o sdělení termínu výlovu, nebyl ze strany této společnosti poskytnut (MIŽĎOCH in litt.) ani jeho přibližný termín. Jelikož výlov rybníka Lesník proběhl okolo dne (HRABEC in litt.), bude snahou autora získat data od ornitologů pohybujících se na lokalitě v době před výlovem rybníka. Datum Tab. 14: Heřmanický rybník Čas [hod.] , Stav vody; zamrzlost [%] Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající 29 Celkem Navíc na přeletu normální; Poznámka normální; Lovící ex. u výpusti. normální; normální; Lovící ex. na Stružce. normální; normální; normální; Hejna 9 a 6 ex. normální;

30 4. 6.?. 7.?. 8.?. 9.?. 10.? vyšší; Datum Tab. 15: Polanecká soustava Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] cca 5 ryb. vyp.; 100 cca 5 ryb. vyp.; ryb. vyp.; 100 Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající Celkem Navíc na přeletu ryb. vyp.; ryb. vyp.; cca 80 (= 4 ryb. částečně rozmrzlé) 1 ryb. polovyp. a 3 ryb. vyp.; ryb. vyp.; ryb. vyp.; normální; ?. 7.?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. Poznámka Datum Tab. 16: Jistebnická soustava Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] cca 10 ryb, vyp.; 100 cca 10 ryb. vyp.; min. 95 Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající 30 Celkem Navíc na přeletu Poznámka Lovící ex. na ryb. Kukla (1) a náhonu u Sádek (2). Odpočív. ex. na okraji okna ryb. Kukla.

31 cca 10 ryb. vyp.; min ryb. vyp. (louže); cca 95 4 ryb. polovyp. a 6 ryb. vyp.; cca 80 3 ryb. s nižším stavem, 4 ryb. polovyp. a 5 ryb. vyp.; 0 1 ryb. s nižším stavem, 1 ryb. polovyp. a 4 ryb. vyp.; Navíc v tenkém ledě na okraji oken Starého ryb. 2 mrtvé ex. Po 1 lovícím ex. na náhonu u ryb. Podhorník a Oderská Kukla. Lovící (ad.) ex. na okně Průtočného ryb. neschopen letu. Odpočív. ex. na Starém ryb. Největší přelet. hejno čítalo 41 ex. Navíc na Starém ryb. 1 mrtvý imm. ex. na ledě. Po 1 ex. na Starém a Sítinovém ryb. 1 ad Na ryb. Bezruč ryb. vyp.; Z vyp. ryb. 5 Sádek ryb. vyp.; ad. 1 0?. 7.?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. Z vyp. ryb. 6 Sádek. Létající ex. na ryb. Bezruč. Datum Tab. 17: Studénecká soustava Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající 31 Celkem Navíc na přeletu normální; Poznámka normální; Na okraji okna na Horním ryb. normální; min ryb. napouštěných a 1 ryb. vyp. (louže); cca 30 1 ryb. polovyp. a 1 ryb. vyp.; Lovící ex. na Horním ryb. a létající ex. na ryb. Bažantula. Největší přelet. hejna čítala 140 a 100 ex.

32 (ryb. s menšími či většími okny) ryb. s nižším stavem a 2 ryb. polovyp.; ryb. s nižším stavem a 1 ryb. polovyp.; 0 3 ad. a 37 imm Poměr věkových kategorií možná vyšší ve prospěch ad. ex ryb. s nižším stavem; 0 2 imm. 24 imm. 1 imm Po 1 lovícím ex. na ryb. Velký Bědný (plus létající ex.) a Malý Okluk, pak na Malém Bědném ryb. odpočív. 24 imm. (nebo alespoň většina imm.) ex normální; 0 1 ad. 2 ad. a 2 imm. min. 4 0 Nejprve 1 ad. a 1 imm. ex. létají na ryb. Bažantula, pak 1 ad. ex. loví na Velkém Okluku, pak 2 ad. a 2 imm. ex. létají na Velkém Bědném rybníku.?. 7.?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. Tab. 18: Novohorecká soustava Datum Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající Celkem Navíc na přeletu Poznámka normální; Oba ex. na ryb. Kačák. normální; min. 95 normální; min. 95 normální; cca 85 (bez ledu Fojtův ryb.) 1 ryb. polovyp.; cca 50 2 ryb. s nižším stavem; Všechny ex. na malém ryb. u ryb. Kačák Tamtéž Lovící ex. na ryb. Kačák a odpočív. ex. na Novém ryb. 2 lovící ex. na ryb. Kačák a 220 ex. na ryb. Kotvice, kde po mém vyplašení zůstalo 36 lovících a 18 odpočív. ex ryb. s nižším 2 imm. 10 ad. a Lovící ex. na Novém ryb. a 32

33 15.25 stavem; 0 44 imm. odpočív. ex. na ryb. Kotvice normální; ad. a 37 imm Vše na ryb. Kotvice. Loví vždy jen několik ex. Počet ve věkových třídách je díky horším podmínkám spíše orientační maximální; 0 1 imm. 25 ad. a 50 imm Odpočív. ex. na ryb. Kotvice, kde loví vždy jen několik ex. Počet ve věkových třídách je díky horším podmínkám spíše orientační.?. 7.?. 8.?. 9.?. 10.?. 10. Datum ?. 8.?. 9. Tab. 19: Karvinské rybníky Čas [hod.] Stav vody; zamrzlost [%] 5 ryb. vyp.; ryb. vyp.; ryb. vyp.; ryb. vyp.; cca 95 3 ryb. vyp.; cca 95 Lovící Počet zjištěných ex. Odpočí v. Létající Celkem Navíc na přeletu Poznámka 3 ryb. vyp.; Všechny ex. na Dubovém ryb. 2 ryb. polovyp. a 1 ryb. vyp.; imm. 1 1 ad. a 1 imm. 1 ryb. vyp.; ryb. s nižším stavem a 1 ryb. vyp.; 0 1 ryb. s nižším stavem;