Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze

Transkript

1 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze

2

3 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze za rok 2007 Univerzita Karlova v Praze 2008

4 Bez písemného svolení vydavatele a ostatních vlastníků autorských práv nesmí být tato publikace jako celek ani po částech rozmnožována a přenášena mechanicky, fotokopírováním a magnetickým záznamem. Univerzita Karlova v Praze, 2008 Design Karel a Petr Vilgusovi, 2008 ISBN

5 5 Výroční zpráva o hospodaření za rok 2007 Obsah Textová část Úvod 7 1. kapitola Roční účetní závěrka 1.1 Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha k účetní závěrce Rozbor hospodářského výsledku (součásti) kapitola Analýza výnosů a nákladů Výnosy Dotace a příspěvky z kapitol státního rozpočtu a dalších zdrojů mimo programové financování Vlastní výnosy Poplatky spojené se studiem 11 Náklady Přehled neinvestičních nákladů Pracovníci a mzdové prostředky kapitola Přehled o peněžních příjmech a výdajích kapitola Vývoj fondů kapitola Financování programů reprodukce majetku včetně vypořádání se státním rozpočtem kapitola Rekapitulace zúčtování se státním rozpočtem Finanční vypořádání se státním rozpočtem z kapitoly 333 MŠMT mimo programové financování Finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie kapitola Stipendia a služby poskytované studentům kapitola Institucionální podpora specifického výzkumu kapitola Stav a pohyb majetku a závazků Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek Zásoby materiálu, výrobků a zboží Pohledávky Závazky krátkodobé a dlouhodobé Analýza pohledávek a závazků 22 Závěr 25

6 Univerzita Karlova v Praze 6 Obsah (pokračování) Tabulková část Tab. 1.1 Rozvaha Tab Výkaz zisku a ztráty Univerzity Karlovy sumář 33 Tab Výkaz zisku a ztráty Univerzity Karlovy škola 38 Tab Výkaz zisku a ztráty Univerzity Karlovy ubytování a stravování 43 Tab. 1.3 Příloha k účetní závěrce 2007 doplňující údaje 48 Tab. 1.4 Výsledek hospodaření dle fakult a dalších součástí v roce 2007 včetně vnitroorganizačních nákladů a výnosů 51 Tab Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta 53 Tab. 2.1 Výnosy z transferů z kapitoly MŠMT, z ostatních kapitol státního rozpočtu a další zdroje mimo programové financování 54 Tab. 2.2 Přehled vybraných vlastních výnosů za rok Tab. 2.3 Rozbor poplatků spojených se studiem 61 Tab. 2.4 Přehled vybraných neinvestičních nákladů za rok Tab. 2.5 Pracovníci a mzdové prostředky sumář 63 Tab. 3.1 Peněžní tok za rok Tab. 4.1 Fondy 66 Tab. 4.2 Rezervní fond 67 Tab. 4.3 Fond reprodukce investičního majetku 68 Tab. 4.4 Stipendijní fond 70 Tab. 4.5 Fond odměn 71 Tab. 4.6 Fond účelově určených prostředků 72 Tab. 4.7 Fond sociální 74 Tab. 4.8 Fond provozních prostředků 75 Tab. 5.1 Financování programů reprodukce majetku včetně vypořádání se státním rozpočtem 76 Tab. 6.1 Finanční vypořádání Univerzity Karlovy se státním rozpočtem za rok 2007 z kapitoly 333 MŠMT mimo programové financování příspěvek a dotace k Tab. 6.2 Finanční prostředky ze Strukturálních fondů Evropské unie 90 Tab. 7.1 Stipendia k Tab. 7.2 Počet studentů k počty studií (fyzický počet) 102 Tab. 7.3 Stravování 103 Tab. 7.4 Ubytování 104 Tab. 7.5 Počet ubytovaných 106 Tab. 7.6 Průměrné ceny ubytování 107 Tab. 8.1 Dotace poskytnutá na specifický výzkum vysokých škol v roce 2007 rozdělení dotace na jednotlivé součásti Univerzity Karlovy 108 Tab. 8.2 Institucionální podpora specifického výzkumu včetně Grantové agentury Univerzity Karlovy 109

7 7 Výroční zpráva o hospodaření za rok Úvod Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze (dále jen Univerzity) za rok 2007 je souhrnným materiálem, zpracovaným dle osnovy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Zdrojem výroční zprávy jsou dílčí zprávy o hospodaření fakult a dalších součástí a příslušné statistické a účetní výkazy Univerzity. Výnosy i náklady Univerzity v uplynulém roce již překročily hranici 7 miliard Kč a dosažený výsledek hospodaření umožní Univerzitě následné příděly do fondů. Současně rostla aktiva i pasiva, která se přibližují hodnotě 10 miliard Kč. Podrobnější pohled na hospodaření Univerzity je obsažen v dalších částech výroční zprávy.

8 Univerzita Karlova v Praze 8 1. Roční účetní závěrka 1.1 ROZVAHA Rozvaha Univerzity Karlovy vykazuje v souladu s účetními předpisy vyrovnaná aktiva (majetek) a pasiva (finanční zdroje) viz tabulka 1.1. Vývoj aktiv a pasiv v průběhu účetního období deklarují počáteční a konečné zůstatky skupin i jednotlivých účtů rozvahy. Aktiva Univerzity Karlovy v Praze celkem vzrostla z původních tis. Kč na současných tis. Kč, nárůst činí v absolutní hodnotě tis. Kč. Na tomto nárůstu má největší podíl dlouhodobý majetek (stálá aktiva), který vzrostl o tis. Kč, přírůstek krátkodobého majetku (oběžných aktiv) činil tis. Kč. Z hlediska dynamiky růstu je ale pořadí položek stálých aktiv obrácené; zatímco u dlouhodobého majetku se jedná o 4,7 % ročního růstu, krátkodobý majetek rostl rychleji, a to o 16 %. Z detailního pohledu na jednotlivé položky vyplývá, že růst stálých aktiv byl dosažen výhradně zvýšením hodnoty hmotného majetku v zůstatkové ceně, hodnota nehmotného majetku v podstatě stagnovala. Na růstu hmotného majetku se přibližně stejnou měrou podílely stavby a nedokončený hmotný majetek. U prvně jmenované položky jde ale o potvrzení dosavadního trendu přibližování se k prosté reprodukci majetku, kdy meziroční růst pořizovací ceny staveb činil již jen 5,1 % a v zůstatkové ceně dokonce jen 3,8 %. Poněkud pozitivnější je vývoj druhého okruhu aktiv, tj. aktiv oběžných. V meziročním srovnání vykazuje růst sice jen část těchto aktiv, ale vzhledem k následným dopadům do hospodaření UK jde o vývoj správným směrem. Zvýšení hodnoty účtů v bankách o tis. Kč a jiných aktiv o tis. Kč bylo doprovázeno snížením hodnoty zásob o tis. Kč a hodnoty pohledávek o 845 tis. Kč. Pasiva celkem vzrostla především prostřednictvím vlastních zdrojů, jejichž nárůst činil tis. Kč, cizí zdroje s růstem tis. Kč se na celkovém růstu pasiv podílely 8 %. Přes poměrně zanedbatelnou změnu hodnoty cizích zdrojů celkem lze na druhé straně vysledovat bouřlivý vývoj dílčích položek tohoto okruhu. Zvýšení hodnot krátkodobých závazků o tis. Kč a jiných pasiv o tis. Kč bylo kompenzováno snížením hodnot zákonných rezerv o tis. Kč a především dlouhodobých závazků o tis. Kč, na čemž se významně podílí roční splátka úvěru na nákup areálu Vltava v Praze 10-Hostivaři ve výši tis. Kč. Zdroje vlastní Univerzity Karlovy rostly především prostřednictvím vlastního jmění, a to o tis. Kč. Na růstu fondů Univerzity ve výši tis. Kč se kladně podílely všechny fondy vyjma fondu odměn a fondu rezervního, u kterých nedošlo k žádnému pohybu. Nejvyšší nárůst vykazuje fond provozních prostředků ( tis. Kč), dále fond sociální ( tis. Kč), fond účelově určených prostředků ( tis. Kč) a v obdobné hodnotě i fond reprodukce investičního majetku ( tis. Kč). Nejnižšího růstu bylo dosaženo u stipendijního fondu, jehož hodnota se meziročně zvýšila o tis. Kč. Třetí položkou zvyšující vlastní zdroje je výsledek hospodaření celkem s růstem o tis. Kč. Vzhledem ke kladné hodnotě výsledku hospodaření celkem za současného krytí hodnoty fondů prostředky na účtech v bankách splňuje Univerzita podmínky pro rozdělování výsledku hospodaření a přídělů do příslušných fondů. 1.2 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Hlavní činnost, ve které Univerzita Karlova realizuje 94,4 % svých celkových výnosů a 95,3 % svých celkových nákladů, vykázala za rok 2007 ztrátu ve výši

9 9 Výroční zpráva o hospodaření za rok tis. Kč. Ve srovnání s předchozím obdobím jde o zlepšení, podíl ztráty na výnosech klesl u této činnosti z původních 0,7 % na současných 0,4 %. Uvedeného zlepšení bylo dosaženo rychlejším růstem výnosů oproti nákladům. Celkové náklady hlavní činnosti vzrostly v meziročním porovnání o tis. Kč, v relativním vyjádření pak o 10,6 %. U celkových výnosů bylo dosaženo růstu ve výši tis. Kč, tedy 10,8 %. Při detailním pohledu na zastoupení jednotlivých skupin nákladů na celkových nákladech hlavní činnosti a zvláště při jejich meziročním porovnání je zřejmé, že relativně pomaleji rostly takzvané hmotné náklady spotřeba materiálu a energie, odpisy a rezervy. Suma podílu těchto nákladů klesla z 21,1% na současných 20,1 %. Stagnující druhovou skupinou nákladů zůstaly náklady osobní s podílem 51,3 %. Růst byl zaznamenán u skupiny tzv. nehmotných nákladů, tj. služeb a ostatních jiných nákladů, jejichž celkový podíl vzrostl z původních 27,5 % na současných 28,5 %. Vzhledem k poměrně zanedbatelným odchylkám lze hodnotit druhové zastoupení nákladů jako stabilizované. ně hospodaření. Po několika letech postupného snižování ztráty vykázala hlavní činnost výuky a výzkumu zisk ve výši tis. Kč. I když se nejedná o významnější částku (relativní podíl na výnosech celkem činí dvě desetiny promile) nelze tomuto výsledku upřít pozitivní charakter. Spolu se ziskem z doplňkové činnosti ve výši tis. Kč tak vědní a výuková činnost Univerzity dosáhla celkového zisku ve výši tis. Kč. Na celkovém zisku Univerzity se také kladně podílela i činnost kolejí a menz s celkovým výsledkem hospodaření v hodnotě tis. Kč, kterého bylo dosaženo především prostřednictvím doplňkové činnosti ( tis. Kč). Z hlediska tohoto členění tak byla vlastně jedinou výrazně ztrátovou činností hlavní činnost u ubytovacích a zejména stravovacích zařízení, a to s celkovou ztrátou ve výši tis. Kč. I zde je nutné poukázat na postupné zlepšování, protože například stejná činnost vykázala v předchozím období ztrátu o více než 40 % vyšší. Detaily k uvedeným činnostem jsou obsaženy v tabulkách a Univerzita Karlova stejně jako v minulých obdobích podrobí účetnictví auditu. V doplňkové činnosti Univerzity Karlovy bylo za uplynulý rok dosaženo zisku ve výši tis. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem jde o hodnotu nižší, rozdíl v absolutní hodnotě činí tis. Kč. Meziroční růst jak výnosů, tak nákladů této činnosti je oproti činnosti hlavní nesrovnatelně menší. Na celkovém růstu výnosů i nákladů Univerzity se doplňková činnost podílela pouhými dvěma procenty, a tak ani poněkud větší rozdíly ve vývoji jednotlivých nákladových skupin nehrají z celouniverzitního pohledu významnější roli. Celkový výsledek hospodaření byl opět kladný a v absolutní hodnotě činil tis. Kč. Po rozčlenění celkové činnosti Univerzity na činnost výuka a výzkum na straně jedné a ubytování a stravování na straně druhé je zřejmé, že zejména u prvně jmenované činnosti se podařilo udržet trend stálého zlepšování úrov- 1.3 PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE Příloha tabulka 1.3 obsahuje přehled přijatých a čerpaných dotací a příspěvků v členění dle zdroje poskytnutých prostředků, tedy ze státního rozpočtu, z územně samosprávních celků a obcí a z ostatních zdrojů, jako například ze zahraničí, dotace formou daru apod. V dalším členění jsou rozlišovány dotace a příspěvky na provoz a dotace na výzkum a vývoj. Nedílnou součástí přehledu jsou i dotace kapitálové. V druhé části přehledu jsou počáteční a konečné zůstatky fondů Univerzity. Uvedený přehled je povinnou přílohou k roční účetní závěrce a jeho jednotlivé údaje, včetně vyčíslených vratek resp. převodů do příslušných fondů, jsou detailně popsány v dalších částech výroční zprávy o hospodaření.

10 Univerzita Karlova v Praze ROZBOR HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU (součásti) Univerzita Karlova je vnitřně členěna na 23 účetních středisek, tvořených fakultami a dalšími součástmi. V tabulce 1.4 jsou uvedeny výsledky jednotlivých fakult a dalších součástí, vždy po zahrnutí vnitroorganizačních výnosů a nákladů tak, aby uvedený údaj dával komplexní informaci o hospodaření dílčího subjektu Univerzity. Hospodaření jednotlivých součástí Univerzity lze charakterizovat následujícími faktory: druhým rokem a která přes viditelnou snahu o postupné zvyšování vlastních výnosů nedokázala eliminovat dopady dosavadního postupného snižování počtu studentů. počet dílčích subjektů Univerzity se záporným výsledkem hospodaření se stabilizoval; stejně jako v minulém roce hospodařilo se ztrátou 6 součástí téměř polovina součástí vykazuje zisk nejen v doplňkové činnosti (vykázán u všech součástí), ale i v hlavní činnosti záporný výsledek hospodaření se stává synonymem pro dvě odlišné skupiny součástí: a) první představují teologické fakulty, jejichž možnosti vylepšit hospodářskou bilanci prostřednictvím vlastních výnosů jsou ve srovnání s ostatními součástmi menší. Celková ztráta teologicky zaměřených součástí, tj. Katolické, Evangelické a Husitské fakulty včetně Arcibiskupského semináře, činila tis. Kč. Ve srovnání s předchozím obdobím, kdy ztráta těchto subjektů byla tis. Kč, jde o výrazné zlepšení a z opatření, která jsou na těchto fakultách přijímána, lze předpokládat tento trend i do budoucnosti. b) druhou skupinu představují součásti, u kterých je ztráta výsledkem specifických okolností daného roku a v drtivé většině případů následuje delší období ziskového hospodaření. Vzhledem k zásadním odlišnostem důvodů těchto výkyvů lze jen těžko hledat společného jmenovatele a je pouze na samotných součástech, jak uvedeným výkyvům předcházet. Z tohoto ohledu je poněkud výjimkou fakulta Pedagogická, která vykazuje ztrátu již

11 11 Výroční zpráva o hospodaření za rok Analýza výnosů a nákladů VÝNOSY 2.1 Dotace a příspěvky z kapitol státního rozpočtu a dalších zdrojů mimo programové financování byly Univerzitě poskytnuty v celkové výši tis. Kč, z toho dotace na kapitálové výdaje činila tis. Kč a je z převážné části tvořena dotací na výzkum a vývoj ve výši tis. Kč. Neinvestiční část celkově poskytnutých dotací a příspěvků činila celkem tis. Kč. Skladba zdrojů celkově poskytnutých dotací a příspěvků se meziročně příliš nezměnila: z 89 % se podílí kapitola Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, 9,4 % představuje podíl ostatních ministerstev a zbývajících 1,6 % náleží ostatním zdrojům. Meziroční růst celkové hodnoty poskytnutých příspěvků a dotací činil tis. Kč, v relativním vyjádření 6,6 %. Největší dynamiku růstu lze pozorovat u ostatních zdrojů, které vzrostly na téměř dvojnásobek, prostředky ze státního rozpočtu mimo MŠMT vzrostly o 8,1 % a prostředky z MŠMT o 5,5 %. Vzhledem k procentnímu zastoupení jednotlivých zdrojů je pořadí růstu prostředků v absolutní hodnotě obrácené. Vůbec největšího přírůstku absolutní hodnoty dílčí položky ve výši tis. Kč bylo dosaženo u neinvestiční dotace na výzkum a vývoj, a to zejména prostřednictvím výzkumných záměrů, na které bylo poskytnuto o tis. Kč více než v předchozím období. Poskytnuté prostředky byly spotřebovány v celkové výši tis. Kč, do fondů bylo převedeno celkem tis. Kč a vráceno tis. Kč. V relativním vyjádření činila vratka 0,18 % původně poskytnutých prostředků a ve srovnání s předchozím obdobím klesl tento podíl na polovinu. Dílčí položkou s největší hodnotou vratky je dotace z Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ve výši tis. Kč, tj. 2,6 % původní dotace. 2.2 Vlastní výnosy Univerzity dosáhly v uplynulém roce hodnoty tis. Kč a meziroční růst činil tis. Kč, v relativním vyjádření 16,9 %. Uvedeného růstu bylo dosaženo především v hlavní činnosti UK, výnosy v doplňkové činnosti de facto stagnovaly. Po odpočtu vnitroorganizačních výnosů a tzv. papírových výnosů, které jsou protipólem odpisů majetku pořízeného z dotace, vzrostly skutečné příjmy, tedy fyzicky přijaté peněžní prostředky, o tis. Kč. Největší přírůstky byly vykázány u tržeb z prodeje služeb, které vzrostly o tis. Kč, a ostatních výnosů, které vzrostly o tis. Kč. Zbývající hodnota růstu skutečných vlastních příjmů je dána vyššími úroky s růstem ve výši tis. Kč a zúčtováním rezerv ve výši tis. Kč. Ostatní položky skutečných vlastních příjmů meziroční bilanci v podstatě neovlivnily. Detail vybraných vlastních výnosů poskytuje tabulka 2.2. Podíl vlastních výnosů na výnosech Univerzity celkem se zvýšil z původních 28,9 % na současných 30,6 %. 2.3 Poplatky spojené se studiem Souhrnná hodnota poplatků za studium dle 58 zákona o vysokých školách, zúčtovaných do výnosů nebo do stipendijního fondu, činila tis. Kč. Hodnota poplatků skutečně vybraných činila tis. Kč, tj. o tis. Kč více. Tento rozdíl vyplývá ze vzájemné bilance poplatků za studium v cizím jazyce na jedné straně účtovaných do výnosů a na druhé straně skutečně vybraných. Univerzita Karlova v tomto případě přijímá prostředky, které se částečně týkají až dalšího zúčtovacího období. Výsledkem časového rozlišení je potom nižší hodnota výnosů běžného období.

12 Univerzita Karlova v Praze 12 NÁKLADY 2.4 Přehled neinvestičních nákladů Za rok 2007 vykázala Univerzita celkové náklady ve výši tis. Kč, z toho tis. Kč v činnosti hlavní a tis. Kč v činnosti doplňkové. Po vyloučení vnitroorganizačních nákladů ve výši tis. Kč vykazuje Univerzita tzv. externí náklady v celkové výši tis. Kč. Meziroční pohyby těchto nákladů v hlavní a doplňkové činnosti jsou obdobné jako u výnosů uvedených činností. Rychleji rostly náklady hlavní činnosti (meziroční přírůstek 10,6 %), růst nákladů doplňkové činnosti byl pomalejší (přírůstek 4,9 %). Na celkových externích nákladech Univerzity se činnost hlavní podílí 95,3 % a činnost doplňková 4,7 %. Vzhledem k tomuto zastoupení je samozřejmě podstatnější, jak se vyvíjely náklady Univerzity v činnosti hlavní. Největší položkou jsou náklady osobní ve výši tis. Kč, z toho čisté mzdové náklady, tedy bez zdravotního a sociálního pojištění, zákonných a ostatních sociálních nákladů, činily tis. Kč. K dalším významnějším položkám patří spotřebované služby celkem s hodnotou tis. Kč, spotřeba materiálu a energií ve výši tis. Kč, odpisy dlouhodobého majetku ve výši tis. Kč a stipendia ve výši tis. Kč. Skupinou nákladů Univerzity Karlovy s nejvyšší absolutní hodnotou růstu jsou náklady osobní s částkou tis. Kč, z toho samotné mzdové náklady s růstem o tis. Kč. 2.5 Pracovníci a mzdové prostředky jsou na Univerzitě Karlově vedeny především dle následujících kategorií: pedagogičtí pracovníci (nově včetně pedagogů ve vědě a výzkumu) vědečtí pracovníci nepedagogičtí pracovníci Průměrný přepočtený počet pracovníků Univerzity Karlovy dle kapitoly 333 MŠMT oproti předchozímu období vzrostl z původních 6 918,884 na současných 6 940,185 pracovníka, v relativním vyjádření 0,3 %. Tento téměř zanedbatelný pohyb v celkovém počtu byl opět doprovázen přece jen významnějšími pohyby v jednotlivých kategoriích. Při meziročním porovnáním je ale třeba vzít v úvahu nově sledovanou kategorii pedagogických pracovníků ve výzkumu a vývoji, která v minulosti byla zahrnuta v kategorii vědeckých pracovníků a nyní je součástí kategorie pracovníků pedagogických. Po sjednocení náhledu na jednotlivé kategorie je zřejmé, že nejmenší pohyb nastal u kategorie vědeckých pracovníků, u které došlo ke snížení přepočteného počtu o 8,356 a v relativním vyjádření o 1,1 %. K obdobnému poklesu přepočteného počtu došlo u kategorie nepedagogických pracovníků, ve které Univerzita nyní vykazuje 2 916,727 oproti původním 2 951,458 pracovníka se zhruba stejným procentem snížení. Jediná kategorie, u které došlo ke zvýšení, jsou pedagogičtí pracovníci, jejichž počet se zvýšil o 64,388 a v relativním vyjádření o 2 %. Uvedený vývoj ve struktuře pracovníků se promítl i do podílu produktivní části (tj. pedagogických a vědeckých pracovníků) a podpůrné části (nepedagogičtí pracovníci) na počtu celkovém. Prvně jmenovaná skupina pracovníků již zaujímá 58 % a oproti předchozímu období tento podíl vzrostl o další procentní bod. Průměrná mzda pracovníka Univerzity hrazená z kapitoly 333 MŠMT se meziročně zvýšila o Kč a dosahuje tak hodnoty Kč. Porovnání dílčích meziročních pohybů je opět komplikováno změnou obsahu kategorií pedagogických a vědeckých pracovníků, ale pro přepočítání na stejnou obsahovou úroveň je zřejmé, že rychleji rostly průměrné výdělky pedagogických a nepedagogických pracovníků výukové činnosti školy a pomaleji nepedagogických pracovníků kolejí a menz.

13 13 Výroční zpráva o hospodaření za rok Přehled o peněžních příjmech a výdajích Tok peněžních prostředků Univerzity Karlovy vyjadřuje pohyb příjmů a výdajů v průběhu roku 2007, souvisejících s financováním provozní a investiční činnosti a finančními operacemi UK. Celkové finanční prostředky se oproti původnímu stavu k ve výši tis. Kč zvýšily o tis. Kč na současných tis. Kč, což představuje meziroční růst o 19 %. Po vyloučení dlouhodobého úvěru na pořízení ubytovacího areálu Vltava ve výši tis. Kč činil zůstatek disponibilních prostředků Univerzity tis. Kč. Tempo růstu těchto prostředků je vyšší, meziroční růst je 26 %. Celkové cash flow Univerzity Karlovy bylo pozitivně ovlivněno provozní a finanční činností se souhrnným vlivem tis. Kč. Naopak vliv investiční činnosti je negativní, a to ve výši tis. Kč. Zásadní podíl na tomto snižujícím vlivu má dlouhodobý hmotný majetek s růstem zůstatkové ceny o tis. Kč. Růst zůstatkové ceny nehmotného dlouhodobého majetku o 540 tis. Kč je v tomto směru zanedbatelný. Poslední položkou je korekce vyloučením odpisů ve výši tis. Kč. Samotná provozní činnost zvyšovala cash flow o tis. Kč a ve srovnání s předchozím obdobím se pozitivní vliv provozního cash flow zvýšil o 16 %. Na tomto zvýšení má největší podíl růst krátkodobých závazků o tis. Kč a také výsledek hospodaření běžného roku ve výši tis. Kč. K dalším pozitivním vlivům je nutno zařadit snížení pohledávek celkem o 276 tis. Kč i další snížení zásob o tis. Kč. Návratnost prostředků, daná poměrem hodnoty pohledávek z obchodního styku a denního obratu Univerzity v úrovni vlastních výnosů (bez vnitroob- ratu), se oproti předchozímu období podstatným způsobem zrychlila, z původních 14 dnů klesla na současných 11,5 dne. Samotná finanční činnost zvyšovala cash flow o tis. Kč a její vliv se oproti předchozímu období zvýšil výrazněji, než u provozní činnosti. Meziroční růst pozitivního vlivu finanční činnosti na celkové cash flow činil 20 %. Hlavním zdrojem zmíněného růstu je především růst vlastního jmění ve výši tis. Kč a zvýšení hodnoty fondů o tis. Kč. Základní snižující položkou je roční splátka dlouhodobého bankovního úvěru (areál Vltava) ve výši tis. Kč. Přehled o stavech jednotlivých činností a charakteru jejich vlivu na celkové cash flow Univerzity poskytuje tabulka 3.1 Peněžní tok za rok 2007.

14 Univerzita Karlova v Praze Vývoj fondů Univerzita má, v souladu s ustanoveními zákona číslo 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, zřízeny a hospodaří s následujícími fondy: fond odměn rezervní fond fond reprodukce investičního majetku stipendijní fond fond účelově určených prostředků fond provozních prostředků fond sociální Počáteční stavy vyjmenovaných fondů Univerzity Karlovy k činily celkem tis. Kč. V průběhu roku byly zdroje fondů zvýšeny o tis. Kč, čerpáním se fondy snížily o tis. Kč a konečné zůstatky k činily celkem tis. Kč. Poměr celkové tvorby a celkového čerpání fondů se meziročně změnil z původních 112 % na současných 135 %. Vyšší tvorbou než bylo následné čerpání jednotlivých fondů se původní zůstatek zvýšil o tis. Kč, tj. o 22,2 %. Stěžejním fondem UK je fond reprodukce investičního majetku (FRIM). Počáteční zůstatek tohoto fondu k činil tis. Kč. Tvorba fondu se uskutečnila především prostřednictvím odpisů dlouhodobého majetku pořízeného z vlastních zdrojů ve výši tis. Kč a spolu s dalšími drobnými zdroji činila celková tvorba tis. Kč. Již třetím rokem nevstupují do tvorby FRIM odpisy dlouhodobého majetku pořízeného z dotace a tomuto faktu bylo podřízeno i nižší užití fondu, které mělo směřovat pokud možno do rychle odpisovaného majetku. Největší čerpanou položkou byly stroje a zařízení s celkovou hodnotou tis. Kč, následují stavby včetně technologického vybavení s celkovou hodnotou tis. Kč, na splátku dlouhodobého úvěru bylo použito tis. Kč a na ostatní užití bylo vyčerpáno 833 tis. Kč. Téměř veškeré čerpání ve výši tis. Kč mělo investiční charakter, na opravy a údržbu majetku bylo použito pouze tis. Kč. Celkové čerpání roku 2007 je oproti předchozímu období podstatně nižší, v relativním vyjádření jde o téměř 15 %, v absolutní hodnotě o tis. Kč. Vzhledem k meziročním relacím mezi tvorbou a čerpáním se po delší době konečný zůstatek FRIM zvýšil, jeho hodnota k činila tis. Kč, tj. o 6,3 % více, než byl počáteční stav. Druhým nejvýznamnějším fondem je fond účelově určených prostředků (FÚUP). Tento fond byl tvořen především prostřednictvím účelově určených finančních prostředků ze zahraničí ve výši tis. Kč, dalšími největšími položkami tvorby byly účelově určené dle 18 odst. 9a zákona o vysokých školách ve výši tis. Kč a účelově určené prostředky na výzkum a vývoj z kapitoly 333 MŠMT v celkové výši tis. Kč. Uvedené pořadí bylo zachováno i ve výši prostředků z tohoto fondu čerpaných. Třetí největší zůstatek fondu byl vykázán u fondu provozních prostředků (FPP), u kterého k počátečnímu zůstatku ve výši tis. Kč přibylo v závěru uplynulého roku dalších tis. Kč nespotřebovaného příspěvku. Vzhledem k zanedbatelnému čerpání ve výši 61 tis. Kč disponuje nyní Univerzita FPP s konečným zůstatkem v hodnotě tis. Kč. V pořadí čtvrtý nejvyšší zůstatek je evidován u fondu sociálního (FSo). Zákonná možnost tvorby fondu ve výši 2% relevantních mzdových prostředků byla

15 15 Výroční zpráva o hospodaření za rok 2007 v uplynulém roce využita podstatně lépe než v roce předchozím. Absolutní hodnota tvorby ve výši tis. Kč představuje 1,79 % příslušné mzdové základny, zatímco v předchozím období činila pouze 1,49 %. Čerpání FSo se zvýšilo téměř třikrát a dosáhlo zhruba poloviny roční tvorby. Na příspěvek k penzijnímu připojištění zaměstnanců bylo vynaloženo tis. Kč, na příspěvek k životnímu pojištění tis. Kč, na příspěvek k úrokům z úvěru na bytové potřeby 433 tis. Kč a 93 tis. Kč bylo použito na nenávratnou finanční výpomoc. Konečný zůstatek FSo se zdvojnásobil a činil tis. Kč. Fond stipendijní (FSt) je s hodnotou konečného zůstatku ve výši tis. Kč až pátý v pořadí fondů, ale hodnota tvorby i čerpání je u tohoto fondu třetí největší. Celková tvorba ve výši tis. Kč byla zajištěna především zúčtováním poplatků za nadstandardní dobu studia nebo další studium ve výši tis. Kč, dodatečná tvorba daňově uznatelnými náklady činila tis. Kč. Zcela bez pohybu zůstaly fond rezervní UK s konečným zůstatkem ve výši tis. Kč a fond odměn se zůstatkem ve výši tis. Kč. 5. Financování programů reprodukce majetku včetně vypořádání se státním rozpočtem Na financování programů reprodukce majetku se podílejí prostředky ze tří základních zdrojů: individuální dotace z kapitoly MŠMT systémové dotace z kapitoly MŠMT ostatní zdroje z jiných kapitol státního rozpočtu a vlastní prostředky Univerzity Karlovy (FRIM) Investiční individuální dotace byly poskytnuty v rámci programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny na dva projekty. Na Celkovou rekonstrukci objektu Hlavova 8, Praha 2 bylo poskytnuto tis. Kč neinvestičních prostředků a čerpáno bylo tis. Kč, zbývající částka necelých 4 tis. Kč byla vrácena. Poskytnuté investiční prostředky ve výši tis. Kč byly až na 1 Kč vyčerpány. Druhým projektem byla Kompletní rekonstrukce prostor Kateřinská 32, na který bylo poskytnuto tis. Kč neinvestičních prostředků a tis. Kč investičních prostředků. Veškeré poskytnuté prostředky byly beze zbytku vyčerpány. U obou akcí se Univerzita podílela i vlastními zdroji, u prvé akce byl čerpán fond reprodukce investičního majetku ve výši tis. Kč, u druhé ve výši tis. Kč. Celková systémová dotace, poskytnutá z kapitoly 333 činila v investiční části tis. Kč, čerpáno bylo tis. Kč, vráceno bylo tis. Kč. Neinvestiční část systémové dotace činila tis. Kč, čerpáno bylo tis. Kč,

16 Univerzita Karlova v Praze 16 hodnota vracených prostředků činila tis. Kč. Celková vratka systémové dotace se výrazně snížila a činila přibližně jednu osminu vratky v předchozím období. Na hlavní podprogram byla poskytnuta celková dotace ve výši tis. Kč, z toho tis. Kč dotace investiční a tis. Kč dotace neinvestiční. Z celkového počtu 37 projektů tohoto podprogramu byla u naprosté většiny čerpána dotace v takové výši, že hodnota vracených prostředků byla buď nulová, nebo nepřesáhla 1 % původně poskytnuté dotace. Pouze u tří projektů byla vratka většího rozsahu. Nejvyšší hodnotu vracených prostředků vykazuje akce Rekonstrukce výukového komplementu U Nemocnice 5, kde z celkově poskytnutých prostředků ve výši tis. Kč zůstalo nevyužito téměř 12 %. Důvodem bylo poněkud pozdější spuštění projektu a následná kolize s výukovým procesem. Druhým největším podprogramem byla Racionalizace spotřeby a využití obnovitelných zdrojů s celkovou hodnotou dotace ve výši tis. Kč, z toho tis. Kč dotace investiční a tis. Kč dotace neinvestiční. Čerpání prostředků v tomto podprogramu bylo výrazněno ovlivněno projektem Obnova sociálních zařízení a zateplení objektu koleje Na Větrníku, kde z poskytnutých tis. Kč bylo čerpáno tis. Kč a zbývající hodnota ve výši tis. Kč byla vrácena. Hlavním důvodem byla neschopnost dodavatele plnit smluvní podmínky, tj. zejména dokončení stavby v prosinci Koleje a menzy odstoupily od původní smlouvy a akce bude dokončena v roce U zbývajících 4 projektů tohoto podprogramu byla poskytnutá dotace téměř beze zbytku vyčerpána, vracené prostředky nepřekročily částku 1 tis. Kč. Třetí největší podprogram pod názvem Přístrojové a technické vybavení byl dotován celkovou částkou tis. Kč, poskytnuté prostředky byly plně využity a vratka se pohybovala v řádu desítek korun. 6. Rekapitulace zúčtování se státním rozpočtem 6.1 Finanční vypořádání se státním rozpočtem z kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy mimo programové financování bylo provedeno k celkové hodnotě poskytnutých dotací a příspěvků ve výši tis. Kč. Čerpáno bylo v souhrnné hodnotě tis. Kč, do fondu účelově určených prostředků (FÚUP) bylo převedeno tis. Kč a do fondu provozních prostředků (FPP) tis. Kč. Zbývající hodnota poskytnutých dotací a příspěvků ve výši tis. Kč byla vrácena poskytovateli. Neinvestiční příspěvky a dotace mimo výzkum a vývoj byly Univerzitě poskytnuty v celkové výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno tis. Kč, do FPP tis. Kč a zbývající hodnota prostředků ve výši tis. Kč byla vrácena. Bilance jednotlivých druhů neinvestičních příspěvků a dotací mimo výzkum a vývoj je následující: na studijní programy a s nimi spojenou tvůrčí činnost včetně stipendií studentů doktorských studijních programů byl poskytnut příspěvek v celkové výši tis. Kč, spotřebováno bylo tis. Kč a do FPP byla převedena zbývající částka tis. Kč, pro zahraniční studenty a na mezinárodní spolupráci bylo formou příspěvků i dotací přijato tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, vratka činila 255 tis. Kč. Na této vratce se podílela dotace na studenty, kteří nejsou

17 17 Výroční zpráva o hospodaření za rok 2007 občany ČR částkou 163 tis. Kč, program AKTION částkou 52 tis. Kč a dále program CEEPUS částkou 40 tis. Kč, na fond vzdělávací politiky byla poskytnuta dotace a příspěvek v celkové výši tis. Kč. Nespotřebovaný příspěvek ve výši tis. Kč byl převeden do FPP, na fond rozvoje vysokých škol byla přijata dotace v hodnotě tis. Kč, použito bylo tis. Kč, vratka činila 510 tis. Kč, na dílčí projekty Rozvojových programů byla poskytnuta celková neinvestiční dotace ve výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč. Na nečerpání se zásadním způsobem podílí program na podporu rozvoje internacionalizace a zejména dílčí projekty mezinárodní mobility studentů v rámci smluv. Nedostatečné naplňování smluvních ujednání vedlo v případech časového omezení k vrácení poskytnutých prostředků, v opačném případě k převodu do fondu účelově určených prostředků. I přes uvedené nedostatky lze v této oblasti vysledovat pozitivní posun, protože podíl vracených prostředků se snížil z původních 21,5 % na současných 10,6 % původně poskytnuté dotace, příspěvek na sociální stipendia ve výši tis. Kč byl čerpán až do výše tis. Kč, zbývající částka 747 tis. Kč byla převedena do FÚUP, příspěvek na ubytovací stipendia byl UK poskytnut v částce tis. Kč, z toho tis. Kč bylo vyčerpáno a tis. Kč bylo převedeno do fondu účelově určených prostředků, příspěvek na mimořádné aktivity a dotace na ubytování a stravování studentů byly beze zbytku vyčerpány. vratka představuje 0,07 % původně poskytnutých prostředků. Výsledky u jednotlivých druhů této dotace byly následující: na výzkumné záměry Univerzity byly poskytnuty institucionální prostředky ve výši tis. Kč, použito bylo tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno tis. Kč a zbývající hodnota ve výši 820 tis. Kč byla vrácena, na specifický výzkum byly poskytnuty dle příslušných parametrů institucionální prostředky ve výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, zbývající hodnota tis. Kč byla převedena do FÚUP, na projekty v Národním programu výzkumu byly poskytnuty účelové prostředky ve výši tis. Kč, použito bylo tis. Kč, 168 tis. Kč bylo převedeno do FÚUP a 159 tis. Kč bylo vráceno, na programy v působnosti poskytovatele byla poskytnuta účelová dotace ve výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, tis. Kč bylo převedeno do FÚUP a zbývající částka 37 tis. Kč byla vrácena poskytovateli, účelové prostředky na veřejné zakázky ve vědě a výzkumu byly poskytnuty ve výši 856 tis. Kč a beze zbytku byly vyčerpány. Kapitálová dotace mimo výzkum a vývoj byla UK poskytnuta v souhrnné výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, zbývající částka 25 tis. Kč byla vrácena poskytovateli. Do této dotace patří: FRVŠ, na který byla poskytnuta kapitálová dotace ve výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, zbývající částka 4 tis. Kč byla vrácena, rozvojové programy, ke kterým byla poskytnuta dotace ve výši tis. Kč, využito bylo tis. Kč, nevyčerpaná částka 22 tis. Kč byla vrácena. Neinvestiční dotace na výzkum a vývoj, poskytnutá Univerzitě v celkové výši tis. Kč, byla čerpána v souhrnné výši tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno tis. Kč, zbývající částka tis. Kč byla vrácena. Celková Kapitálové dotace na výzkum a vývoj UK byly poskytnuty v celkové hodnotě tis. Kč, nevyčerpáno bylo 103 tis. Kč, tj. 0,08 % původní dotace. K dílčím kapitálovým dotacím patři:

18 Univerzita Karlova v Praze 18 institucionální prostředky na výzkumné záměry, které byly poskytnuty ve výši tis. Kč, čerpány byly ve výši tis. Kč, do FÚUP bylo převedeno tis. Kč a zbývající hodnota 102 tis. Kč byla vrácena, účelové prostředky na programy v působnosti poskytovatele v přijaté hodnotě tis. Kč, z nichž bylo čerpáno tis. Kč a 20 tis. Kč bylo převedeno do FÚUP, účelové prostředky na projekty v Národním programu výzkumu s přijatou hodnotou tis. Kč, které byly řádově vyčerpány. Dotace z ostatních odborů MŠMT, poskytnuté v celkové výši tis. Kč, byly beze zbytku vyčerpány. 6.2 Finanční prostředky ze strukturálních fondů EU jsou spojeny s celkem 35 projekty, z toho pouze jeden, a to Centrum pro přenos poznatků a technologií UK v Praze, je řešen v rámci programu JPD2, všechny ostatní spadají do programu JPD3. Celková hodnota všech projektů činí v rozpočtové úrovni tis. Kč. Veškeré prostředky poskytnuté v průběhu roku 2007 ve výši tis. Kč byly vyčerpány. Hodnota poskytnutých a dosud nevyčerpaných záloh, které vykazuje třetina uvedených projektů, činí tis. Kč. Nejvyšší počet projektů i největší hodnoty poskytnutých prostředků vykazují Pedagogická, Matematicko-fyzikální a 1. lékařská fakulta. Přesto, že se hodnota poskytnutých prostředků meziročně zvýšila o 70 %, je i nadále zastoupení strukturálních fondů v celkové dotaci zanedbatelné a má pouze doplňkový charakter. 7. Stipendia a služby poskytované studentům Od roku 2005 jsou ve výročních zprávách Univerzity Karlovy sledovány počty studentů ve smyslu počtu studií, tedy ve stejném principu, jak tyto počty vstupují do financování veřejných vysokých škol. Z tohoto pohledu Univerzita evidovala k datu celkem studentů. Maximální zastoupení mají rozpočtoví studenti, u kterých jsou náklady na studium hrazeny z neinvestičního příspěvku na provoz Univerzity. Skutečný počet těchto studentů činil a ve srovnání se stejným datem předchozího roku jde o zvýšení počtu o 937. Další skupinou studentů jsou cizinci studující v cizím jazyce, u kterých se počet zvýšil z původních na současných Počet studentů studujících na základě usnesení vlády a mezinárodních smluv se oproti stejnému období roku 2006 snížil o 13 osob a k činil 139. Počet studentů, jejichž studium je hrazeno z jiné rozpočtové kapitoly, se snížil ze čtyř studentů na jednoho. V souladu se Stipendijním řádem byla studentům přiznána stipendia v celkové částce tis. Kč. Největší podíl z uvedené částky připadá na stipendia studentů doktorských studijních programů, a to tis. Kč (z toho z ukazatele C bylo čerpáno tis. Kč). Největším zdrojem stipendií zůstává dotace nebo příspěvek MŠMT s částkou tis. Kč, druhým největším zdrojem je stipendijní fond Univerzity s částkou tis. Kč. Detailní přehled stipendií je uveden v tabulce 7.1 Stipendia. Stravování a ubytování studentů UK zajišťuje především specializovaná součást Univerzity Koleje a menzy, a to ve třech hlavních lokalitách, kde je největší soustředění studentů. Jde hlavně o Prahu, Plzeň a Hradec Králové. Dílčí stravovací a ubytovací kapacity zajišťují i další součásti Univerzity Karlovy, tj. Husitská

19 19 Výroční zpráva o hospodaření za rok 2007 teologická fakulta, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Ústav jazykové odborné přípravy a Arcibiskupský seminář. Stravovací činnost, reprezentovaná především součástí Koleje a menzy, patří k těm činnostem Univerzity, které jsou poznamenány protichůdnými vlivy. Na jedné straně je to potřeba zvyšovat kvalitu podávaných jídel, na straně druhé jde o minimální možnost zvyšovanou kvalitu promítnout do ceny jídla. Nedostatečné financování této činnosti je zřejmé například u studentského menu, kde je výsledná cena výrazně pod kalkulovanými náklady. Uvedenou charakteristiku dokumentují i celkové neinvestiční náklady na provoz menz, které se meziročně zvýšily o více než 4 %, to vše za snížení počtu vydaných jídel a následně i výnosů menz. Oproti předchozímu období byl zaznamenán úbytek především u teplých jídel, kterých bylo vydáno o méně, a to přesto, že vzrostly počty studentských porcí. Pokles výnosů stravovacích zařízení činil tis. Kč a v relativním vyjádření 3 %. Přes všechna opatření, která jsou v této oblasti přijímána, patří činnost menz z hospodářského hlediska k postupně se zhoršujícím. Poněkud jiná je situace u ubytovací činnosti, kde změnou financování byly vytvořeny reálnější podmínky pro promítnutí skutečných nákladů do výsledné ceny. Druhou stranou mince byl dočasný pokles zájmu o ubytování v kolejích jak v závěru roku 2005, tak v průběhu roku Univerzita v současné chvíli disponuje celkem lůžky v celkem 29 ubytovacích objektech, které jsou převážně spravovány součástí Koleje a menzy. Využití ubytovací kapacity je maximální v lednu až květnu a poté v říjnu až prosinci. V těchto měsících je celková kapacita využita z 88 %. Ve zbývajících měsících akademického roku klesá využití na 81 % a v letních měsících na 40 %. Celkové využití počtu lůžek tak činilo 75 %. Ve srovnání s předchozím obdobím jde o zvýšení, jen studentů bylo ubytováno o 8,8 % více a celkový počet ubytovaných studentů vzrostl z původních na současných Detail po jednotlivých měsících roku je obsažen v tabulce 7.5. Celkové neinvestiční náklady na provoz všech ubytovacích zařízení vzrostly z původních tis. Kč na současných tis. Kč, v relativním vyjádření o 10,8 %. Celkové výnosy ubytovacích zařízení UK rostly poněkud rychlejším tempem, současných tis. Kč představuje meziroční růst o 13,2 %. Detail úrovně a průměrné ceny ubytování v jednotlivých objektech Kolejí a menz poskytuje tabulka 7.6.

20 Univerzita Karlova v Praze Institucionální podpora specifického výzkumu Institucionální podpora specifického výzkumu podle 4 odst. 4 zákona číslo 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, byla Univerzitě poskytnuta v celkové výši tis. Kč a čerpána byla ve výši tis. Kč. Nečerpaná hodnota ve výši tis. Kč byla převedena do FÚUP. Na osobní a věcné náklady spolupráce studentů magisterských a doktorských studijních programů při řešení projektů a výzkumných záměrů řešených na Univerzitě bylo vynaloženo celkem tis. Kč, z toho osobní náklady činily tis. Kč a věcné náklady tis. Kč. Větší část osobních nákladů byla čerpána prostřednictvím dohod konaných mimo pracovní poměr na různé analýzy v rámci uvedené činnosti. Věcné náklady představují nákup odborné literatury, cestovní náhrady při průzkumech v terénu a částečně i posílení materiálně-technické základny příslušných fakult prostřednictvím drobného dlouhodobého majetku. Druhá skupina činností společný výzkum prováděný akademickými pracovníky a studenty magisterských a doktorských studijních programů, má ve specifickém výzkumu nejvýraznější zastoupení. Celkové náklady této skupiny dosáhly hodnoty tis. Kč, z toho bylo vynaloženo na osobní náklady tis. Kč a na věcné náklady tis. Kč. V osobních nákladech jde zejména o mzdové prostředky vyplacené akademickým pracovníkům a s nimi související zdravotní a sociální pojištění. Ve věcných nákladech převažují náklady dané účastí na vědeckých konferencích, cestovní náhrady při průzkumech prováděných v terénu, pořízení odborných publikací a časopisů, posílení materiálně-technické základny fakult mimo kapitálovou oblast a také podíl nákladů obslužných a administrativních provozů na specifickém výzkumu. Menší zastoupení mají náklady na výzkum prováděný studenty magisterských a doktorských studijních programů při přípravě diplomové nebo dizertační práce s celkovou hodnotou tis. Kč. Jde především o zpracování využitelných poznatků a s nimi spojené cestovní náhrady. V ostatních výzkumných činnostech, které jsou bezprostředně spojeny se vzděláváním a na nichž se studenti podílejí, bylo vynaloženo tis. Kč. Jde zejména o pořádání vědeckých konferencí, studijní pobyty a pořízení odborných publikací a časopisů. Ve srovnání s rokem 2006 klesla jak poskytnutá institucionální podpora, tak její skutečné čerpání. Hodnota poskytnutých prostředků klesla o tis. Kč, skutečné čerpání se snížilo o tis. Kč. K uvedenému výsledku nejvíce přispěla druhá uvedená skupina činností, na kterou bylo vynaloženo tis. Kč. Podstatným způsobem také klesly náklady v souvislosti s přípravou diplomové nebo dizertační práce, celoroční změna činí tis. Kč. Naopak největšího růstu bylo dosaženo u poslední skupiny specifického výzkumu, tj. výzkumu spojeného se vzděláním, kde bylo vyčerpáno o tis. Kč více a ve srovnání s předchozím obdobím se jedná téměř o dvojnásobek.

21 21 Výroční zpráva o hospodaření za rok Stav a pohyb majetku a závazků 9.1 Dlouhodobý nehmotný majetek v pořizovací ceně vzrostl během roku 2007 z tis. Kč na současných tis. Kč, tedy o tis. Kč. Oprávky tohoto majetku k činily tis. Kč a zůstatková cena k témuž datu byla tis. Kč. Největší podíl na dlouhodobém nehmotném majetku v pořizovací ceně má software (87 %), druhou největší položkou je drobný dlouhodobý nehmotný majetek (11 %). 9.2 Dlouhodobý hmotný majetek Univerzity Karlovy v pořizovací ceně vzrostl z tis. Kč na současných tis. Kč, nárůst činí tis. Kč. Největší zastoupení v meziročním růstu mají budovy a stavby ( tis. Kč), dále pak stroje a zařízení ( tis. Kč). Porovnání pohybu obou položek je zkresleno hodnotou nedokončeného a nezařazeného majetku, jehož hodnota vzrostla z tis. Kč na současných tis. Kč. Poslední významnější růstovou položkou jsou pozemky, jejichž účetní hodnota vzrostla o tis. Kč na současných tis. Kč. Naopak snižující položkou je pasivní saldo na jedné straně nově pořizovaného a na druhé straně vyřazovaného drobného dlouhodobého hmotného majetku ve výsledné hodnotě tis. Kč. 9.3 Dlouhodobým finančním majetkem Univerzita Karlova nedisponuje. 9.4 Krátkodobý finanční majetek Univerzity v celkové hodnotě tis. Kč se sestává především z hodnot běžných účtů fakult a dalších součástí v celkové výši tis. Kč. V meziročním srovnání se krátkodobý finanční majetek celkem zvýšil o tis. Kč právě prostřednictvím hodnot běžných účtů, které jsou ve srovnání s předchozím obdobím vyšší o tis. Kč. Ostatní položky, jako pokladna, ceniny i peníze na cestě, se na celkovém pohybu krátkodobého finančního majetku podílely minimálně. 9.5 Zásoby materiálu, výrobků a zboží Univerzity Karlovy v Praze se v průběhu roku 2007 snížily z původních tis. Kč na současných tis. Kč, snížení činí v absolutní hodnotě tis. Kč, v relativním vyjádření 7 %. Pouze jediná položka vykazuje nárůst, a to zboží na skladě a v prodejnách s růstem o 83 tis. Kč. 9.6 U pohledávek UK celkem se negativní výkyv předchozího období podařilo eliminovat a hodnota této položky meziročně opět klesla. I když snížení činí jen 845 tis. Kč a v relativním vyjádření 0,8 %, jde ve své podstatě o velmi pozitivní vývoj zejména v souvislosti s podstatným růstem vlastních výnosů, tedy zdrojové položky potenciálních pohledávek. Nejvýznamnější položkou jsou pohledávky z obchodního styku, které klesly z původních tis. Kč na současných tis. Kč. Jestliže se zároveň zvýšily vlastní výnosy bez vnitroobratu z původních tis. Kč na tis. Kč je zřejmé, že návratnost prostředků (viz kapitola 3 Peněžní tok) a tudíž charakter vývoje pohledávek je opravdu pozitivní. Podrobnější pohled na nejpodstatnější část pohledávek z obchodního styku, tj. pohledávek za odběrateli, poskytuje bod 9.8 výroční zprávy. 9.7 Závazky krátkodobé a dlouhodobé celkem se oproti předchozímu období zvýšily o tis. Kč, z toho dlouhodobé závazky byly sníženy o tis. Kč a naopak krátkodobé závazky vzrostly o tis. Kč.

22 Univerzita Karlova v Praze 22 Krátkodobé závazky celkem vzrostly z původních tis. Kč na současných tis. Kč, v relativním vyjádření jde o nárůst ve výši 9,6 %. Více než polovinu krátkodobých závazků představují osobní náklady za měsíc prosinec v celkové výši tis. Kč, (viz tabulka 1.1 Rozvaha, pol. 111, 112 a 113). Nejrychleji rostly závazky vůči dodavatelům s přírůstkem o tis. Kč a ostatní přímé daně s přírůstkem o tis. Kč. Mezi snižujícími položkami jsou přijaté zálohy s poklesem o tis. Kč, ostatní závazky s poklesem o tis. Kč a dohadné účty pasivní se snižujícím vlivem ve výši tis. Kč. Dlouhodobé závazky celkem byly očištěny o hodnotu prostředků deponovaných fondem Sasakawa, jejichž výnos prostřednictvím úroků je v souladu s propozicemi fondu používán pro stipendia vybraných studentů pokračujících magisterských a doktorských studijních programů. Vzhledem ke skutečné podstatě těchto prostředků byla přepočtená hodnota jednoho milionu USD přesunuta do vlastního jmění a jedinou položkou dlouhodobých závazků tak zůstává dlouhodobý bankovní úvěr na pořízení ubytovacího areálu Vltava. Původní hodnota úvěru k ve výši tis. Kč byla v průběhu roku snížena splátkami úvěru v úhrnné výši tis. Kč. Koncový stav úvěru k tak činil tis. Kč, což představuje zhruba třetinu původního úvěru. Zbývající část úvěru včetně příslušných úroků bude splacena na přelomu roku 2011 a tis. Kč, nad touto hranicí jsou pohledávky ve výši tis. Kč. Naprostá většina pohledávek je řešena vzájemnými zápočty nebo dohodami se splátkovým kalendářem a je reálný předpoklad jejich splacení. Kritické pohledávky, jejichž splatnost byla v roce 1999 nebo dříve, se snížily z původních 645 tis. Kč na současných 466 tis. Kč. Vzhledem k vyčerpání všech zákonných možností byly tyto pohledávky po projednání s příslušnými fakultami navrženy k odepsání. Z celkové hodnoty tis. Kč závazků Univerzity k dodavatelům je 88 % ve lhůtě splatnosti. Do 36 měsíců po lhůtě splatnosti má Univerzita závazky ve výši tis. Kč, tedy 8 % z celkové hodnoty. Nad tuto hranici nejsou evidovány žádné závazky. V závěru roku 2007 byla provedena fyzická inventarizace hmotného a nehmotného majetku a k dokladová inventarizace. Inventarizační rozdíly byly projednány na jednotlivých fakultách a dalších součástech příslušnými inventarizačními komisemi. Fyzická a dokladová inventarizace je součástí Roční účetní závěrky fakult a dalších součástí a Univerzity jako celku a byla podrobena auditu. 9.8 Analýza pohledávek a závazků byla součástí roční účetní závěrky jednotlivých součástí UK, a to jak z hlediska obsahového, tak z hlediska meziročního srovnání. Nejdůležitější součást pohledávek, tj. pohledávky za odběrateli, byly vyhodnoceny z hlediska doby po splatnosti a stavu jejich vymahatelnosti. Z celkové hodnoty tis. Kč je 65 % do doby splatnosti. Pohledávky, jejichž neuhrazení oproti době splatnosti nepřekročilo hranici 180 dnů, eviduje UK v celkové výši