Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze

Transkript

1 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze

2

3 Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze za rok 2005 Univerzita Karlova v Praze 2006

4 Bez písemného svolení vydavatele a ostatních vlastníků autorských práv nesmí být tato publikace jako celek ani po částech rozmnožována a přenášena mechanicky, fotokopírováním a magnetickým záznamem. Univerzita Karlova v Praze, 2006 Design Karel a Petr Vilgusovi, 2006 ISBN

5 5 Výroční zpráva o hospodaření za rok 2005 Obsah Textová část Úvod 7 1. kapitola Roční účetní závěrka 1.1 Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha k účetní závěrce Rozbor hospodářského výsledku (součásti) kapitola Analýza výnosů a nákladů 2.1 Výnosy Dotace na financování programů reprodukce majetku Dotace z kapitol státního rozpočtu a další zdroje Vlastní výnosy Náklady Výdaje na financování programů reprodukce majetku Neinvestiční náklady kapitola Přehled o peněžních příjmech a výdajích kapitola Vývoj fondů kapitola Vývoj stavu majetku a výsledky inventarizace 5.1 Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Zásoby materiálu, výrobků a zboží Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Závazky krátkodobé a dlouhodobé Analýza pohledávek a závazků kapitola Rekapitulace zúčtování se státním rozpočtem 6.1 Základní dotace Dotace na stravování a ubytování studentů Dotace na nové výzkumné záměry Dotace na specifický výzkum Účelové dotace na výzkum a vývoj Kapitálové dotace mimo programové financování Dotace na operační program rozvoj lidských zdrojů Dotace poskytnuté přímo fakultám kapitola Stipendia a služby poskytované studentům kapitola Institucionální podpora specifického výzkumu 22 Závěr 25

6 Univerzita Karlova v Praze 6 Obsah (pokračování) Tabulková část Tab. 1.1 Rozvaha Tab. 1.2 Výkaz zisku a ztráty Univerzity Karlovy sumář 35 Tab. 1.2a Výkaz zisku a ztráty Univerzity Karlovy škola 40 Tab. 1.2b Výkaz zisku a ztráty Univerzity Karlovy ubytování a stravování 45 Tab. 1.3 Příloha k účetní závěrce 2005 doplňující údaje 50 Tab. 1.4 Hospodářský výsledek dle fakult a dalších součástí v roce 2005 včetně vnitroorganizačních nákladů a výnosů 53 Tab. 1.4a Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta 56 Tab a Dotace z kapitoly MŠMT na financování programů reprodukce majetku poskytnuté k Tab b Dotace mimo kapitolu MŠMT na financování programů reprodukce majetku poskytnuté k Tab MŠMT + ostatní dotace 58 Tab a Ostatní ministerstva včetně dotací přijatých přímo fakultami 62 Tab Vlastní výnosy k Tab aa Financování programů reprodukce majetku kapitola 333: program Tab ab Financování programů reprodukce majetku kapitola 333: program Tab b Financování programů reprodukce majetku ostatní dotace 72 Tab Náklady za rok Tab a Pracovníci a mzdové prostředky sumář 76 Tab. 3 Struktura celkového peněžního toku 78 Tab. 4 Fondy 84 Tab. 4a Stipendijní fond 85 Tab. 4b Fond reprodukce investičního majetku 86 Tab. 4c Fond účelově určených prostředků 87 Tab. 5a Přehled o majetku a jeho vývoji 88 Tab. 5b Finanční majetek 89 Tab. 5c Zásoby 90 Tab. 5d Pohledávky, závazky a úvěry 91 Tab. 6 Finanční vypořádání Univerzity Karlovy se státním rozpočtem k z kapitoly 333 mimo programové financování 93 Tab. 6a Vypořádání se státním rozpočtem dokumentace programu k Tab. 7a Počet studentů k počty studií 98 Tab. 7b Stipendia k Tab. 7c Stravování 100 Tab. 7d Ubytování 101 Tab. 8 Institucionální podpora specifického výzkumu 102

7 7 Výroční zpráva o hospodaření za rok Úvod Výroční zpráva o hospodaření Univerzity Karlovy v Praze (dále jen Univerzity) za rok 2005 je souhrnným materiálem, zpracovaným dle osnovy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Zdrojem výroční zprávy jsou dílčí zprávy o hospodaření jednotlivých fakult a dalších součástí a příslušné statistické a účetní výkazy Univerzity. Výnosy Univerzity Karlovy za uplynulý rok již překročily hranici 6 miliard Kč, počet studentů k činil 46 tisíc. Na straně příjmů byla i v roce 2005 objemově nejvýznamnější položkou příjmů dotace na vzdělávací činnost ve výši tis. Kč, s meziročním indexem růstu 1,11. Druhou nejvýznamnější položkou jsou vlastní příjmy ve výši tis. Kč s indexem růstu 1,13. Podrobnější pohled na hospodaření Univerzity Karlovy je obsažen v dalších částech výroční zprávy.

8 Univerzita Karlova v Praze 8 1. Roční účetní závěrka 1.1 ROZVAHA Rozvaha Univerzity vykazuje v souladu s účetními předpisy vyrovnaná aktiva (majetek) a pasiva (finanční zdroje) viz tabulka 1.1. Vývoj aktiv a pasiv v průběhu účetního období deklarují počáteční a konečné zůstatky skupin i jednotlivých účtů rozvahy. Aktiva Univerzity Karlovy celkem vzrostla z původních tis. Kč na současných tis. Kč, nárůst činí v absolutní hodnotě tis. Kč. Na tomto nárůstu má nejvýznamnější podíl dlouhodobý majetek (stálá aktiva), který vzrostl o tis. Kč, přírůstek krátkodobého majetku (oběžných aktiv) činil tis. Kč. Z hlediska dynamiky růstu je ale pořadí položek stálých aktiv obrácené; zatímco u dlouhodobého majetku se jedná o 8,4 % ročního růstu, krátkodobý majetek rostl rychleji, a to o 27,7 %. Největší dynamiku růstu mezi dílčími položkami majetku vykazuje software (56,1 %), účty v bankách (35,5 %) a samostatné movité věci (14,1 %). Při detailnějším pohledu na jednotlivé položky aktiv je možné konstatovat, že se v této oblasti podařilo udržet předchozí pozitivní trend snižování zásob a pohledávek na straně jedné, a zvyšování krátkodobého finančního majetku především prostřednictvím účtů v bankách na straně druhé. I přes další nárůst dlouhodobého majetku, a to jak u staveb, tak u samostatných movitých věcí, dochází v meziročním srovnání k mírnému poklesu růstu. U staveb poklesl růst z původních 10,4 % na současných 8,6 %, u samostatných movitých věcí pak z původních 24,2 % na současných 14,1 %. Důvodem snížení dynamiky růstu je nižší tvorba Fondu reprodukce investičního majetku (FRIM) v souvislosti s odpisy z majetku pořízeného z dotace, a tudíž i menší možnost použití fondu pro kapitálové výdaje (tvorba FRIM klesla o 206 mil. Kč, čerpání FRIM kleslo o 116 mil. Kč a růst dlouhodobého majetku se snížil o 92 mil. Kč). Pasiva celkem vzrostla především prostřednictvím vlastních zdrojů, jejichž nárůst činil tis. Kč, cizí zdroje s růstem tis. Kč se na celkovém růstu pasiv podílely 18 %. Hlavními růstovými položkami cizích zdrojů byly krátkodobé závazky s nárůstem o tis. Kč a jiná pasiva s nárůstem o tis. Kč. Další postupnou degresi vykazují dlouhodobé závazky ( tis. Kč), hlavní snižující položkou je splátka úvěru na nákup areálu Vltava v Praze 10-Hostivaři ve výši tis. Kč. Vlastní zdroje UK vzrostly především prostřednictvím vlastního jmění, a to o tis. Kč, což odpovídá růstu dlouhodobého majetku. Na růstu fondů Univerzity ve výši tis. Kč se podílí především nově tvořený Fond účelově určených prostředků (FÚUP) s částkou tis. Kč. Druhým fondem, u něhož došlo k nárůstu, je fond stipendijní (+4790 tis. Kč). Zbývající fondy, tj. FRIM, fond odměn a fond rezervní, se oproti minulému roku snížily o celkovou částku tis. Kč. Třetí položkou zvyšující vlastní zdroje je výsledek hospodaření s celkovou hodnotou růstu o tis. Kč. 1.2 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Hlavní činnost byla stejně jako v minulých letech ztrátová, ale absolutní hodnota ztráty se i nadále zmenšuje. Bez vlivu vnitroobratu činila ztráta minulého roku již jen tis. Kč, po započtení vnitroorganizačních nákladů a výnosů pak tis. Kč. Původně nastoupený trend rychlejší dynamiky růstu výnosů oproti nákladům byl dodržen i v roce 2005, a to v podstatně vyšších

9 9 Výroční zpráva o hospodaření za rok 2005 hodnotách. Meziroční index výnosů činil 1,16 oproti 1,06 v předcházejícím období, meziroční index nákladů potom dosáhl hodnoty 1,15 oproti původním 1,04. Uvedené faktory vedly i ke snížení ztráty v relativním vyjádření formou podílu na výnosech. Zatímco v roce 2004 činil tento podíl 0,83 %, v uplynulém roce klesl na hodnotu 0,38 %. Při detailním pohledu na zastoupení jednotlivých skupin nákladů na nákladech hlavní činnosti celkem je zřejmé, že bez významnějšího vlivu na celkový výsledek byla spotřeba materiálu a energií, služby a odpisy. Celkový podíl těchto skupin nákladů na nákladech hlavní činnosti celkem se ve srovnání s minulým obdobím snížil o 0,6 % a dosáhl tak hodnoty 36,6 %. Zbývající dvě skupiny, tj. náklady osobní a jiné ostatní náklady, zaznamenaly meziroční posuny většího rozsahu; růst podílu osobních nákladů na nákladech celkem na současných 51,8 % byl kompenzován snížením podílu jiných ostatních nákladů na 11,5 %. U prvně jmenované položky jde o meziroční růst podílu o 2,9 %, druhá položka vykazuje pokles podílu o 2,3 %. a výuka na straně jedné a ubytování a stravování na straně druhé je zřejmé, že zejména u prvně jmenované činnosti došlo k určitému zlepšení, tak jak bylo popsáno u hlavní činnosti. Výsledek hospodaření činnosti související s vědou a výukou po započtení vnitroorganizačních nákladů a výnosů v hlavní činnosti byl dokonce kladný a činil 7224 tis. Kč. Spolu se ziskem z doplňkové činnost ve výši tis. Kč tak vědní a výuková činnost dosáhla celkového zisku ve výši tis. Kč. Na celkovém zisku se ale kladně podílela i činnost kolejí a menz s celkovým výsledkem hospodaření v hodnotě tis. Kč, kterého bylo dosaženo především prostřednictvím doplňkové činnosti ( tis. Kč). Z hlediska tohoto členění tak byla vlastně jedinou ztrátovou činností hlavní činnost u ubytovacích a stravovacích zařízení, a to s celkovou ztrátou ve výši tis. Kč. Detaily k uvedeným činnostem jsou obsaženy v tabulkách 1.2a a 1.2b. Univerzita stejně jako v minulých obdobích podrobí účetnictví auditu. 1.3 PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE Doplňková činnost vykázala zisk ve výši tis. Kč (včetně vnitroobratu tis. Kč). Hlavním zdrojem výnosů jsou poskytované služby, jejich podíl na výnosech doplňkové činnosti činil 72 %. Stejně jako u hlavní činnosti je i zde pozitivní faktor rozdílných pohybů výnosů a nákladů při jejich meziročním srovnání. I přesto, že se výnosy této činnosti oproti roku 2004 snížily o tis. Kč (v procentním vyjádření o 3,4 procentního bodu), bylo dosaženo vyššího zisku. Tento pokles byl totiž doprovázen ještě podstatnějším poklesem nákladů, které se meziročně snížily o tis. Kč (tj. o 7,7 procentního bodu). Celkový výsledek hospodaření Univerzity byl kladný a v absolutní hodnotě činil tis. Kč. Po rozčlenění celkové činnosti Univerzity na činnost věda Příloha tabulka 1.3 obsahuje přehled přijatých a čerpaných dotací v členění dle zdroje poskytnuté dotace, tedy ze státního rozpočtu, z rezervního fondu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z územně samosprávních celků a obcí a z ostatních zdrojů, jako například ze zahraničí, dotace formou daru apod. V dalším členění jsou rozlišovány dotace na provoz a dotace na výzkum a vývoj. Nedílnou součástí přehledu jsou i dotace kapitálové. V druhé části přehledu jsou počáteční a konečné zůstatky fondů Univerzity. Uvedený přehled je povinnou přílohou k roční účetní závěrce a jeho jednotlivé údaje, včetně vyčíslených vratek, resp. převodů do fondu účelově určených prostředků, jsou detailně popsány v dalších částech výroční zprávy o hospodaření.

10 Univerzita Karlova v Praze ROZBOR HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU (součásti) Univerzita je vnitřně členěna na 23 účetních středisek, tvořených fakultami a dalšími součástmi. V tabulce 1.4 jsou uvedeny výsledky jednotlivých fakult a dalších součástí, vždy po zahrnutí vnitroorganizačních výnosů a nákladů tak, aby uvedený údaj dával komplexní informaci o hospodaření dílčího subjektu Univerzity. Ve srovnání s předchozím obdobím došlo k několika posunům: počet dílčích subjektů Univerzity se záporným výsledkem hospodaření se nadále snížil; z původních devíti na současných sedm průměrný výsledek hospodaření ziskového dílčího subjektu se zvýšil z původních 3801 tis. Kč na současných 5509 tis. Kč průměrný výsledek hospodaření ztrátového dílčího subjektu Univerzity se změnil z původní hodnoty tis. Kč na současnou hodnotu tis. Kč ze subjektů, jejichž hlavní činností je výuka, výzkum a vývoj, vykázaly významnější záporný výsledek hospodaření pouze dvě fakulty, charakter činnosti ostatních ztrátových subjektů je spíše podpůrný 2. Analýza výnosů a nákladů 2.1 VÝNOSY Dotace na financování programů reprodukce majetku 2.1.1a Dotace z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na financování programů reprodukce majetku byla Univerzitě přidělena prostřednictvím limitek v celkové výši tis. Kč. Na původní program 333 bylo poskytnuto 3450 tis. Kč a na nové programy 233 bylo poskytnuto tis. Kč, z toho na neinvestice tis. Kč. Největší zastoupení má podprogram 312 Podpora rozvoje a obnovy materiálně-technické základny, na který byla poskytnuta dotace ve výši tis. Kč, tj. dvě třetiny dotace. Celková hodnota prostředků na programové financování vzrostla oproti předchozímu období o tis. Kč, tj. o 5 %. Skutečné čerpání dle jednotlivých položek programů a podprogramů detailně poskytuje tabulka 2.2.1ab v příloze výroční zprávy. Postupná stabilizace hospodaření dílčích subjektů Univerzity je patrná jak z plošného pohledu, tak i při meziročním porovnání. V současné době již nelze označovat některou fakultu nebo další součást jako problémovou svým založením nebo druhem činnosti, což ale na druhé straně nevylučuje určité výkyvy v hospodaření v závislosti na objektivních vlivech. Určitým dokladem tohoto stavu je i hospodaření fakult, u kterých se podstatným způsobem snížila dotace výzkumu a vývoje v souvislosti s negativně vyhodnocenými výzkumnými záměry b Dotace mimo kapitolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na programové financování reprodukce majetku nebyla Univerzitě poskytnuta. Jediným dalším zdrojem byly vlastní prostředky (FRIM), které Univerzita na dofinancování těchto potřeb vynaložila v celkové výši tis. Kč, v tom tis. Kč na investiční potřeby a 4946 tis. Kč na neinvestice. Téměř veškeré prostředky byly opět použity v podprogramu 312.

11 11 Výroční zpráva o hospodaření za rok Dotace z kapitol státního rozpočtu a další zdroje Dotace z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ostatních zdrojů byly poskytnuty v celkové výši tis. Kč, z toho dotace na kapitálové výdaje činila tis. Kč a je z převážné části tvořena dotací na programové financování (viz předchozí body). Neinvestiční část celkově poskytnuté dotace činila celkem tis. Kč. Na celkově poskytnuté dotaci se z 90,8 % podílí kapitola MŠMT, 8,6 % představuje podíl ostatních ministerstev a zbývající podíl náleží ostatním zdrojům. Z hlediska meziročního porovnání lze vysledovat podstatné rozdíly v růstu (popřípadě poklesu) jednotlivých dotačních titulů. Základní dotace na vzdělávací činnost vzrostla o 10,7 % a vzhledem k její absolutní hodnotě by se dalo předpokládat, že se zároveň jedná o nejvyšší meziroční nárůst zdroje pro činnost Univerzity. Vyšší nárůst byl ale zaznamenán u výzkumných záměrů a také u dotací z ostatních ministerstev. K dotacím, jejichž relativní nárůst byl vyšší než základní dotace na vzdělávací činnost, ještě patří dotace na stipendia studentů doktorských studijních programů (ukazatel C), dotace na rozvojové programy (I), na mimořádné aktivity (M) a účelové prostředky výzkumu a vývoje Národní program výzkumu. Naopak k dotacím, u nichž hodnota prostředků klesá, patří dotace na studující cizince a mezinárodní spolupráci (ukazatel D), prostředky z Fondu vzdělávací politiky (F), na projekty Fondu rozvoje vysokých škol (G), dotace na ubytování a stravování studentů a účelové prostředky výzkumu a vývoje na programy v působnosti poskytovatele a veřejné zakázky. Z hlediska zaměření činnosti rostla podstatně rychleji dotace na výzkum a vývoj než na samotný provoz Univerzity. Celková vratka dotací (včetně kapitálových) ve výši tis. Kč je ve srovnání s předchozím obdobím podstatně vyšší (za rok 2004 činila 8047 tis. Kč). Z hlediska zdrojů dotace bylo vraceno nejvíce poskytovateli Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví ČR, kde vratka činila 8022 tis. Kč. Důvodem bylo odmítavé stanovisko poskytovatele k možným převodům do FÚUP založené na existenci původně vystavených smluv k jednotlivým projektům. Druhým nejvyšším zdrojem vratek bylo programové financování s celkovou vratkou ve výši 3151 tis. Kč (viz bod 2.2.1). Třetím významněji nečerpaným dotačním titulem jsou výzkumné záměry s celkovou vratkou ve výši 2942 tis. Kč, a to přesto, že u tohoto titulu byla plně využita možnost převod do FÚUP. Hlavními důvody vratky dotace jsou v tomto případě zákonem omezené možnosti převodů mezi jednotlivými položkami uznatelných nákladů, poněkud pozdější spuštění nově odsouhlasených výzkumných záměrů, případně neuskutečnění nepřevoditelných položek v příslušném roce Vlastní výnosy Univerzita realizovala v uplynulém roce vlastní výnosy (včetně vnitroorganizačních výnosů) v celkové výši tis. Kč, z toho tis. Kč v hlavní činnosti a tis. Kč v doplňkové činnosti. Oproti roku 2004 sice došlo k nárůstu o tis. Kč (v relativním vyjádření o 13,4 %), ale skutečné vlastní příjmy Univerzity klesly. V uplynulém roce byl totiž poprvé uplatněn princip tzv. papírových výnosů, tedy výnosů, které jsou protipólem odpisů majetku pořízeného z dotace, ale nepředstavují fyzický příjem prostředků. Tato nová položka meziročně zvýšila účtované vlastní příjmy o tis. Kč a skutečné vlastní příjmy tak meziročně klesly o tis. Kč. Včetně výše uvedeného vlivu je podíl vlastních příjmů na příjmech Univerzity celkem stabilizován a pohybuje se již delší období na úrovni 26 %, ale nelze přehlédnout výraznější pohyby u jednotlivých položek vlastních příjmů. K položkám, u kterých byl zaznamenán nárůst, patří i nadále mimorozpočtové grantové prostředky s nárůstem o tis. Kč (tj. o 26 %) a logicky i příjmy z kolejného,

12 Univerzita Karlova v Praze 12 které vzrostly změnou hodnoty kolejného (viz změna poskytování dotace na ubytování) o tis. Kč, tedy o 28 %. Naproti tomu ke klesajícím položkám patří tržby za stravování, které poklesly o tis. Kč, výnosy z darů s poklesem o tis. Kč a některé další položky. Uvedené pohyby mají poměrně racionální zdůvodnění a nehrají v hospodaření Univerzity významnější roli. Obdobně lze hodnotit i zdánlivě nenápadnou položku poplatků za studium v celkové částce tis. Kč, která se oproti předchozímu období prakticky nezměnila. Nedílnou součástí této položky jsou totiž i poplatky vyvolané delší dobou studia. Maximální výběr těchto poplatků sice nezvýší nějakým podstatnějším způsobem vlastní výnosy, ale opačný přístup zcela určitě devalvuje jinak účinný nástroj k optimalizaci doby studia. A právě z tohoto důvodu bude v dalším období nutné věnovat uvedené oblasti zvýšenou pozornost. 2.2 NÁKLADY Výdaje na financování programů reprodukce majetku Na financování programů reprodukce majetku se podílejí prostředky ze tří základních zdrojů: individuální dotace z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy systémové dotace z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ostatní zdroje z jiných kapitol státního rozpočtu a vlastní prostředky Univerzity (Fond reprodukce investičního majetku) V dobíhajícím programu Výstavba a obnova kapacit pro vzdělávací a tvůrčí činnost byla pro rekonstrukci bývalé kotelny v budově Filozofické fakulty poskytnuta systémová investiční dotace ve výši 3450 tis. Kč a byla také beze zbytku vyčerpána. K dobíhajícímu programu Výstavba a obnova ubytovacích a stravovacích kapacit byla poskytnuta systémová dotace ve výši tis. Kč, nevyčerpaná a vrácená částka činila 2 tis. Kč. V tomto případě šlo o jedinou stavbu, a to o Rekonstrukci ubytovny na Kolej Hostivař. Pro program Podpora rozvoje, obnovy a provozování ICT byla poskytnuta investiční dotace ve výši tis. Kč a neinvestiční dotace ve výši tis. Kč na projekt Informační a komunikační technologie UK Z celkové hodnoty dotace ve výši tis. Kč nebylo vyčerpáno 59 tis. Kč. V rámci programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně-technické základny byla poskytnuta celková dotace ve výši tis. Kč, z toho tis. Kč dotace investiční a tis. Kč dotace neinvestiční. Z celkového počtu 41 projektů tohoto programu byla u 21 projektů dotace vyčerpána beze zbytku a u 10 projektů činila vratka necelých 11 tis. Kč, což bylo dáno nečerpáním v řádu stovek korun. Celkové nevyužití vystavených limitek ve výši 3033 tis. Kč je dáno především nečerpáním neinvestiční dotace na opravu oken, akci v objektu Filozofické fakulty, náměstí Jana Palacha, o hodnotu 2145 tis. Kč, a to z klimatických důvodů. U zbývajících devíti akcí činila celková vratka 877 tis. Kč, což z dotace poskytnuté na tyto akce ve výši tis. Kč představuje necelé jedno procento. Program Přístrojové a technické vybavení byl rámcovým programem Univerzity Karlovy s celkovou dotací ve výši tis. Kč, z toho na investice. Z této části dotace bylo vráceno 57 tis. Kč, a to zejména z důvodu

13 13 Výroční zpráva o hospodaření za rok 2005 rozdílů cen v nabídkové a realizační fázi pořízení. Neinvestiční část dotace ve výši 688 tis. Kč byla vyčerpána zcela. Posledním programem reprodukce majetku financovaným z kapitoly 333 MŠMT je program Podpora obnovy majetku poškozeného povodní Na tento program byla poskytnuta dotace v celkové výši tis. Kč, vráceny byly necelé 3 tis. Kč. Největší část dotace tohoto programu byla použita na odstranění povodňových škod v Koleji a menze 17. listopadu, kde se nepodařilo ukončit veškeré sanační práce ještě v roce Na pořízení dlouhodobého majetku bylo dále poskytnuto z ostatních kapitol státního rozpočtu celkem tis. Kč, z toho z Grantové agentury České republiky 4099 tis. Kč, z Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR 7651 tis. Kč, z Grantové agentury Akademie věd 1238 tis. Kč a z ostatních rezortů, případně přímo na fakulty Univerzity, bylo poskytnuto celkem tis. Kč. Na programové financování reprodukce majetku nebyly od těchto institucí poskytnuty prostředky žádné. Jediným dalším zdrojem programového financování byly vlastní prostředky Univerzity (FRIM) v celkové výši tis. Kč, z toho na investice tis. Kč. Vzhledem k tomuto zastoupení je samozřejmě podstatnější, jak se vyvíjely náklady v hlavní činnosti Univerzity. Největší položkou jsou náklady osobní ve výši tis. Kč, z toho samotné mzdové náklady, tedy bez zdravotního a sociálního pojištění, zákonných a ostatních sociálních nákladů, činily tis. Kč. K dalším významnějším položkám patří spotřeba materiálu a energie v celkové výši tis. Kč, služby ve výši tis. Kč a položka odpisů, rezerv a prodaného majetku s hodnotou tis. Kč. Zbývající hodnotu tis. Kč představují náklady ostatní. Z pohledu dynamiky růstu rostly nejrychleji osobní náklady, jejichž meziroční zvýšení činí 22 %, dále pak spotřeba materiálu a energie s 21,8 %, odpisy dlouhodobého majetku se zvýšením o 12,3 % a služby o 5,8 %. Naopak meziroční snížení vykazují ostatní náklady s poklesem o 4,5 %. Skupinou nákladů s nejvyšší absolutní hodnotou růstu jsou náklady osobní ( tis. Kč), z toho samotné mzdové náklady vzrostly o tis. Kč a Pracovníci a mzdové prostředky jsou na Univerzitě vedeni především dle následujících kategorií: Neinvestiční náklady Za rok 2005 vykázala Univerzita celkové náklady ve výši tis. Kč, z toho tis. Kč v činnosti hlavní a tis. Kč v činnosti doplňkové. Rozdíl meziročních pohybů nákladů hlavní a doplňkové činnosti je obdobný jako u příjmů uvedených činností. Opět vzrostly náklady hlavní činnosti (meziroční index 1,15) a naopak poklesly náklady doplňkové činnosti (index 0,923). Podíly obou činností na nákladech Univerzity Karlovy celkem nyní činí 95,4 % u činnosti hlavní a 4,6 % u činnosti doplňkové. pedagogičtí pracovníci vědečtí pracovníci nepedagogičtí pracovníci Průměrný evidenční počet pracovníků Univerzity Karlovy, přepočtený za rok 2005, činil 7461,179 pracovníků a oproti předchozímu období tak vzrostl o 113,14. Dále uváděné počty, mzdy a průměrné výdělky pracovníků mají vazbu na kapitolu 333 MŠMT. Celkový přepočtený počet pracovníků hrazených z této kapitoly státního rozpočtu vzrostl z původních 6 862,556 na současných

14 Univerzita Karlova v Praze ,093. Celkový nárůst o 63,537 pracovníků vyplývá z poměrně zásadního růstu počtu vědeckých pracovníků (o 139,173), který byl zároveň doprovázen poklesem počtu pedagogických pracovníků (o 75,720). Kategorie pracovníků nepedagogických, kterou zhruba z poloviny tvoří technicko-hospodářští pracovníci, se oproti předchozímu období téměř nezměnila. V současné době se na celkovém přepočteném počtu pracovníků Univerzity hrazených z kapitoly 333 MŠMT podílí produktivní část (tj. pedagogičtí a vědečtí pracovníci) 55,4 % a podpůrná část (ostatní nepedagogičtí pracovníci) 44,6 %. Tato zastoupení se sice každým rokem posouvají ve prospěch produktivní části, ale meziroční nárůsty jsou pouze v řádech desetin procenta. Naproti tomu výrazněji rostly mzdy a zejména průměrné výdělky produktivní části. Například průměrný výdělek vědeckých pracovníků se zvýšil z původních Kč na současných Kč, u pedagogických pracovníků jde o zvýšení z původních Kč na současných Kč. V relativním vyjádření rostly průměrné výdělky o 25,7 % u vědeckých a o 22,7 % u pedagogických pracovníků. Naproti tomu průměrný výdělek ostatních nepedagogických pracovníků se zvýšil pouze o 9,7 % a jeho současná hodnota činí Kč. 3. Přehled o peněžních příjmech a výdajích Tok peněžních prostředků vyjadřuje pohyb příjmů a výdajů v průběhu roku 2005 souvisejících s financováním provozní a investiční činnosti a finančními operacemi Univerzity. Celkové finanční prostředky se oproti původnímu stavu k ve výši tis. Kč zvýšily o tis. Kč na současnou hodnotu tis. Kč, což představuje meziroční růst o 36 % a za období posledních tří let růst téměř dvojnásobný. Po vyloučení dlouhodobého úvěru na pořízení ubytovacího areálu Vltava ve výši tis. Kč a prostředků deponovaných fondem Sasakawa ve výši tis. Kč činil zůstatek disponibilních prostředků Univerzity tis. Kč. Celkové cash flow Univerzity bylo pozitivně ovlivněno provozní a finanční činností se souhrnným vlivem tis. Kč. Naopak investiční činnost ovlivnila tok finančních prostředků negativně, a to o tis. Kč. Největší podíl na tomto snižujícím vlivu mají stavby s růstem zůstatkové ceny o tis. Kč, dále pak samostatné movité věci a soubory movitých věcí s růstem zůstatkové ceny o tis. Kč a růst zůstatkové ceny nehmotného dlouhodobého majetku o tis. Kč. Poslední položkou je korekce vyloučením odpisů ve výši tis. Kč. Samotná provozní činnost zvyšovala cash flow o tis. Kč a ve srovnání s předchozím obdobím se vliv provozního cash flow zvýšil o 40 %. Na tomto zvýšení mají největší podíl odpisy dlouhodobého majetku ve výši tis. Kč, růst krátkodobých závazků o tis. Kč a výsledek hospodaření běžného roku ve výši tis. Kč. K pozitivním vlivům je nutno zařadit i zvýšení hodnoty

15 15 Výroční zpráva o hospodaření za rok 2005 rezerv o tis. Kč, rozdíl přechodných účtů pasivních a aktivních s hodnotou tis. Kč i další snižování pohledávek a zásob s celkovým vlivem tis. Kč. Návratnost prostředků, daná poměrem hodnoty pohledávek celkem očištěných o zálohy a denním obratem Univerzity v úrovni vlastních příjmů (bez vnitroobratu), se snížila z původních 20 dnů (rok 2004) na současných 14 dnů. Samotná finanční činnost zvyšovala cash flow o tis. Kč a její vliv se oproti předchozímu období prakticky nezměnil. Největšími pozitivními položkami jsou vlastní jmění s nárůstem o tis. Kč a fondy Univerzity s nárůstem o tis. Kč. Opačným vlivem působil pokles dlouhodobého bankovního úvěru (ubytovací areál Vltava) v částce tis. Kč. Detaily cash flow Univerzity poskytuje tabulka 3 Peněžní tok. 4. Vývoj fondů Univerzita má, v souladu s ustanoveními zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění zřízeny a hospodaří s následujícími fondy: fond odměn rezervní fond fond reprodukce investičního majetku stipendijní fond fond účelově určených prostředků Fond sociální bude tvořen až v průběhu roku 2006 po schválení úprav přílohy Statutu Univerzity. Počáteční stavy vyjmenovaných fondů Univerzity k činily celkem tis. Kč. V průběhu roku byly zvýšeny zdroje fondů o tis. Kč, čerpáním se fondy snížily o tis. Kč a konečné zůstatky k činily celkem tis. Kč. Čerpáním jednotlivých fondů v nižší hodnotě, než byla jejich tvorba, se původní zůstatek zvýšil o tis. Kč, tj. o 10,5 %. Stěžejním fondem Univerzity je Fond reprodukce investičního majetku (FRIM). Počáteční zůstatek tohoto fondu k činil tis. Kč. Tvorba fondu se uskutečnila již jen prostřednictvím odpisů dlouhodobého majetku pořízeného z vlastních zdrojů, a to ve výši tis. Kč. Ve srovnání s předchozím obdobím tak tvorba fondu klesla o tis. Kč, tj. o 43,6 %. Vyloučením odpisů dlouhodobého majetku pořízeného z dotace z tvorby fondu, což je dáno

16 Univerzita Karlova v Praze 16 novelou vyhlášky Ministerstva financí č. 504/2002 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, byl zmenšen zdroj FRIM o tis. Kč. Tomuto faktu bylo podřízeno i nižší užití tohoto fondu, které mělo směřovat pokud možno do rychle odpisovaného majetku. Téměř veškeré čerpání ve výši tis. Kč mělo investiční charakter, na opravy a údržbu majetku bylo použito pouze 3366 tis. Kč. Největší položkou investičního čerpání byly stroje a zařízení s celkovou hodnotou tis. Kč, na stavby bylo čerpáno tis. Kč, na nákupy nemovitostí 4924 tis. Kč a na ostatní užití bylo vyčerpáno tis. Kč. Celkové čerpání roku 2005 kleslo oproti předchozímu období o tis. Kč, z toho největší pokles byl zaznamenán u oprav v hodnotě tis. Kč a staveb s hodnotu tis. Kč. Konečný zůstatek Fondu reprodukce investičního majetku k činil tis. Kč. Oproti předchozímu období se tak snížil jen o tis. Kč, tj. o 2,5 %. Druhým nejvýznamnějším fondem je Fond účelově určených prostředků (FÚUP). Tento nový fond byl tvořen především prostřednictvím účelově určených darů ve výši tis. Kč, dalšími největšími položkami tvorby byly účelově určené finanční prostředky ze zahraničí ve výši tis. Kč a účelově určené prostředky na výzkum a vývoj z MŠMT ve výši tis. Kč Třetím fondem s největší tvorbou a čerpáním je fond stipendijní. Tvorba fondu prostřednictvím poplatků za studium činila tis. Kč a na stipendia bylo naopak vyčerpáno tis. Kč. Tím byl zvýšen konečný zůstatek, a to z původních tis. Kč na současných tis. Kč. U zbývajících fondů, tj. u fondu odměn a rezervního fondu, došlo v průběhu uplynulého roku pouze k čerpání. Fond odměn byl čerpán ve výši 2643 tis. Kč a původní počáteční zůstatek tak klesl z původních tis. Kč na současných tis. Kč. Rezervní fond se čerpáním snížil o 4814 tis. Kč a současný zůstatek tak činí tis. Kč. 5. Vývoj stavu majetku a výsledky inventarizace 5.1 DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Univerzity Karlovy v pořizovací ceně vzrostl v průběhu roku 2005 z původních tis. Kč na současných tis. Kč, tedy o tis. Kč. Oprávky tohoto majetku k činily tis. Kč a zůstatková cena k témuž datu byla tis. Kč. Největší podíl na dlouhodobém nehmotném majetku v pořizovací ceně má software (73 %), druhou největší položkou je drobný dlouhodobý nehmotný majetek (17 %). 5.2 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK Dlouhodobý hmotný majetek Univerzity v pořizovací ceně vzrostl z původních tis. Kč na současných tis. Kč, nárůst činí tis. Kč. Největší zastoupení v meziročním růstu mají budovy a stavby ( tis. Kč), dále pak stroje a zařízení ( tis. Kč). Součet zbývajících položek představuje snížení majetku v pořizovací ceně o tis. Kč, a to zejména vyřazením drobného dlouhodobého hmotného majetku. 5.3 DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK není na Univerzitě veden.

17 17 Výroční zpráva o hospodaření za rok ZÁSOBY MATERIÁLU, VÝROBKŮ A ZBOŽÍ Zásoby materiálu, výrobků a zboží Univerzity se v průběhu roku snížily z původních tis. Kč na současných tis. Kč, snížení činí v absolutní hodnotě 1623 tis. Kč, v relativním vyjádření 1,8 %. Pouze jediná položka vykazuje nárůst, a to výrobky, které vzrostly o 846 tis. Kč. U dvou zbývajících položek, tj. materiálu na skladě a zboží na skladě a v prodejnách, došlo ke snížení v celkové hodnotě 2469 tis. Kč. 5.5 POHLEDÁVKY Celkové pohledávky Univerzity byly oproti předchozímu roku opět sníženy, a to z tis. Kč na tis. Kč. V absolutní hodnotě činí snížení tis. Kč, v relativním vyjádření 27,1 %. Tento enormní pokles má příčinu především v nižší hodnotě dohadných účtů aktivních ( tis. Kč) a nižší hodnotě poskytnutých provozních záloh ( tis. Kč). Dalšími snižujícími položkami jsou ostatní a jiné pohledávky s celkovým snížením o 7130 tis. Kč. 5.6 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK Krátkodobý finanční majetek Univerzity Karlovy v hodnotě tis. Kč sestává především z hodnot běžných účtů fakult a dalších součástí v celkové výši tis. Kč. V meziročním srovnání se krátkodobý finanční majetek celkem zvýšil o tis. Kč. Tato hodnota je dána na jedné straně růstem hodnoty peněžních prostředků na účtech v bankách o tis. Kč, zvýšením položek pokladny o 1437 tis. Kč a cenin o 2910 tis. Kč a na druhé straně snížením položky peněz na cestě o 148 tis. Kč. 5.7 ZÁVAZKY KRÁTKODOBÉ A DLOUHODOBÉ Závazky krátkodobé a dlouhodobé celkem se oproti předchozímu období zvýšily o tis. Kč, z toho dlouhodobé závazky klesly o tis. a krátkodobé závazky vzrostly o tis. Kč. Krátkodobé závazky celkem vzrostly z původních tis. Kč na současných tis. Kč, v relativním vyjádření jde o nárůst ve výši 22,1 %. Téměř polovinu krátkodobých závazků představují osobní náklady za měsíc prosinec v celkové výši tis. Kč (viz příloha Rozvaha tabulka 1.1, položka 111, 112 a 113), které také vykazují nejvyšší meziroční nárůst ( tis. Kč). Druhý největší nárůst vykazují přijaté zálohy ( tis. Kč), dalšími růstovými položkami jsou závazky ze vztahu ke státnímu rozpočtu ( tis. Kč) a ostatní přímé daně ( tis. Kč). Naopak snižujícími položkami jsou jiné závazky ( tis. Kč) a dohadné účty pasivní ( tis. Kč). Dlouhodobé závazky celkem jsou tvořeny především dlouhodobým bankovním úvěrem na pořízení ubytovacího areálu Vltava. Původní hodnota úvěru k ve výši tis. Kč byla v průběhu roku snížena splátkami úvěru ve výši tis. Kč. Koncový stav úvěru k tak činil tis. Kč. Zbývající část dlouhodobých závazků ve výši tis. je tvořena především přepočtenou hodnotou jednoho milionu amerických dolarů, deponovaného fondem Sasakawa ve prospěch Univerzity (úroky z této deponované částky jsou dle propozic fondu zdrojem pro stipendia vybraných studentů pokračujících magisterských a doktorských studijních programů). Finanční hodnota tohoto zdroje meziročně vzrostla o 2525 tis. Kč. Na tomto růstu se podílely tři faktory; prvním je průměrná úroková sazba, která se oproti roku 2004 zvýšila z původních 1,199 % na současných 2,968 %, druhým je mírný růst směnné hodnoty dolaru a třetím je i poněkud nižší čerpání prostředků na stipendia.

18 Univerzita Karlova v Praze ANALÝZA POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ Analýza pohledávek a závazků byla součástí roční účetní závěrky jednotlivých součástí Univerzity Karlovy, a to jak z hlediska obsahového, tak z hlediska meziročního srovnání. Nejdůležitější součást pohledávek, tj. pohledávky za odběrateli, byly vyhodnoceny z hlediska doby po splatnosti a stavu jejich vymahatelnosti. Pohledávky, u nichž doba po splatnosti překročila hranici 180 dnů, činí v současné době 5083 tis. Kč. Naprostá většina těchto pohledávek je řešena vzájemnými zápočty nebo dohodami se splátkovým kalendářem a je reálný předpoklad jejich splacení. K řešení formou odpisu jsou dvě pohledávky v celkové výši 738 tis. Kč, které jsou z titulu uzavřených konkurzů nedobytné. Oblast pohledávek zůstává i nadále hlavní oblastí spolupráce s auditorem. U závazků k dodavatelům, jejichž doba splatnosti překročila 180 dnů, došlo k nárůstu z původních 762 tis. Kč na současných 2968 tis. Kč. Na tomto nárůstu mají největší podíl pozastávky, jejichž uvolnění je podmíněno dokončením smluvních prací, resp. odstraněním případných vad a nedodělků. Relativní podíl závazků se splatností nad 180 dnů činí v současné době 4,5 % závazků celkem. V závěru roku 2005 byla provedena fyzická inventarizace hmotného a nehmotného majetku a k dokladová inventarizace. Inventarizační rozdíly byly projednány na jednotlivých fakultách a dalších součástech příslušnými inventarizačními komisemi. Fyzická a dokladová inventarizace je součástí Roční účetní závěrky fakult a dalších součástí a Univerzity jako celku a byla podrobena auditu. 6. Rekapitulace zúčtování se státním rozpočtem Absolutní hodnota vratky neinvestiční dotace poskytnuté z kapitoly MŠMT se ve srovnání s předchozím obdobím sice zvýšila z původních 3058 tis. Kč na současných 4080 tis. Kč, ale při podrobnějším pohledu na jednotlivé dotační tituly lze konstatovat, že celkovou bilanci výrazně ovlivnily nově spuštěné výzkumné záměry se specifickým vývojem v jejich prvém roce. Doposud nejvíce vracené dotační tituly byly v průběhu uplynulého roku čerpány podstatně lépe, než tomu bylo v minulosti. 6.1 ZÁKLADNÍ DOTACE Základní dotace Univerzitě, poskytnutá ve výši tis. Kč, nebyla čerpána o 720 tis. Kč (pro srovnání v roce 2004 činila vratka základní dotace 2638 tis. Kč). Na tomto výsledku se nejvíce podílí ukazatel C stipendia studentů doktorských studijních programů s částkou 218 tis. Kč, dále pak ukazatel D studující cizinci a mezinárodní spolupráce s částkou 267 tis. Kč, ukazatel I rozvojové programy částkou 135 tis. Kč a ukazatel G projekty Fondu rozvoje vysokých škol s částkou 101 tis. Kč. Ukazatele A, B dotace na vzdělávací činnost, ukazatel F fond vzdělávací politiky a ukazatel M mimořádné události byly vyčerpány beze zbytku. V relativním vyjádření představuje vratka základní dotace necelé tři desetiny promile.

19 19 Výroční zpráva o hospodaření za rok DOTACE NA STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ STUDENTŮ Dotace na stravování a ubytování studentů Univerzity byla poskytnuta ve výši tis. Kč a byla stejně jako v minulých letech beze zbytku vyčerpána. 6.3 DOTACE NA NOVÉ VÝZKUMNÉ ZÁMĚRY Dotace na nové výzkumné záměry byla Univerzitě Karlově poskytnuta ve výši tis. Kč, nevyčerpáno zůstalo 2907 tis. Kč, a to i přesto, že byly využity maximálním způsobem jak možnost převedení do Fondu účelově určených prostředků (FÚUP), tak převody mezi jednotlivými položkami v rámci výzkumného záměru. Z objektivního hlediska byla tato oblast poněkud zkomplikována pozdějším spuštěním nově odsouhlasených výzkumných záměrů, praktickou nemožností požádat o změny položek nad zákonný rámec v prvém roce průběhu a i takovým vlivem, jako bylo úmrtí řešitele. Ze subjektivního hlediska jsou nejčastější příčinou vratek přidělených prostředků věcné a časové faktory neuskutečněných výdajů na cestovné a mezinárodní spolupráci, které byly svým způsobem neopakovatelné, a tudíž i nepřevoditelné. Výjimečně se objevily problémy ve mzdové oblasti, a to především u těch fakult, které předpokládaly personální zajištění i prostřednictvím nově přijímaných pracovníků. Se všemi dílčími subjekty Univerzity, které jsou nositeli výzkumných záměrů, byl další průběh detailně projednán s cílem naprosto vyloučit vracení poskytnutých prostředků v dalších obdobích. 6.4 DOTACE NA SPECIFICKÝ VÝZKUM Dotace na specifický výzkum byla poskytnuta dle příslušných parametrů v celkové výši tis. Kč a nevyčerpaných 811 tis. Kč bylo převedeno do FÚUP. 6.5 ÚČELOVÉ DOTACE NA VÝZKUM A VÝVOJ Účelové dotace na výzkum a vývoj byly Univerzitě poskytnuty v celkové hodnotě tis. Kč, nevyčerpáno bylo 453 tis. Kč, tj. 0,3 % původní dotace. Téměř celá vratka se vztahuje k programům v působnosti poskytovatele, druhou vracenou dotací byly necelé 2 tis. Kč, vracené z Národního programu výzkumu. Neinvestiční dotace na výzkum a vývoj celkem byla jedním ze zásadních zdrojů pro tvorbu FÚUP. Z celkové hodnoty poskytnuté dotace ve výši tis. Kč byly do FÚUP převedeny nevyužité a v dalším roce použitelné prostředky ve výši tis. Kč, z toho nejvíce z výzkumných záměrů. 6.6 KAPITÁLOVÉ DOTACE MIMO PROGRAMOVÉ FINANCOVÁNÍ Kapitálové dotace mimo programové financování, včetně výzkumu a vývoje, byly poskytnuty v celkové výši tis. Kč, vyčerpáno bylo tis. Kč, vratka činí v absolutní hodnotě 267 tis. Kč, v relativním vyjádření 0,1 % původní dotace. Na celkové vratce se nejvíce podílejí rozvojové programy s vratkou kapitálových prostředků ve výši 171 tis. Kč, z toho 88 tis. Kč z projektu energetický audit Univerzity a 52 tis. Kč z projektu Fakulty tělesné výchovy a sportu. Z kapitálových dotací na výzkum a vývoj nebylo spotřebováno celkem 94 tis. Kč, povětšinou z titulu nižší pořizovací ceny majetku, než bylo původně počítáno. 6.7 DOTACE NA OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Dotace na operační program Rozvoj lidských zdrojů byla poskytnuta prostřednictvím MŠMT ve výši 1735 tis. Kč, přičemž čerpání a závěrečné vyhodnocení bude probíhat až v dalším období.

20 Univerzita Karlova v Praze DOTACE POSKYTNUTÉ PŘÍMO FAKULTÁM Dotace poskytnuté přímo fakultám Univerzity byly poskytnuty ostatními odbory MŠMT v celkové výši 901 tis. Kč a byly zcela využity. 7. Stipendia a služby poskytované studentům V dosavadních výročních zprávách byly sledovány počty studentů, kteří byli k příslušnému datu studenty Univerzity, a to bez ohledu na to, zda některý ze studentů studoval zároveň více studijních oborů. Vzhledem k nedostatečné vypovídací schopnosti tohoto ukazatele jsou nyní sledovány počty studentů ve smyslu počtu studií, tj. s eliminací výše uvedeného nedostatku. Z tohoto pohledu Univerzita evidovala k datu celkem studentů. Maximální zastoupení mají rozpočtoví studenti, u kterých jsou náklady na studium hrazeny z neinvestiční dotace na provoz Univerzity. Skutečný počet těchto studentů činil a ve srovnání se stejným datem předchozího roku jde o zvýšení počtu o 958. Další skupinou studentů jsou cizinci studující v cizím jazyce, u kterých se počet zvýšil z původních 736 na současných Počet studentů studujících na základě mezinárodních smluv a usnesení vlády se oproti stejnému období roku 2004 snížil o 27 a činil k uplynulého roku 128. Stejně tak počet studentů, jejichž studium je hrazeno z jiné rozpočtové kapitoly, se snížil, a to z 60 studentů na současných 47. V souladu se Stipendijním řádem byla studentům přiznána stipendia v celkové částce tis. Kč. Největší podíl z uvedené částky připadá na stipendia studentů doktorských studijních programů, a to tis. Kč (z toho z ukazatele C bylo čerpáno tis. Kč). Největším zdrojem stipendií zůstává dotace MŠMT s částkou tis. Kč, druhým největším zdrojem je Stipendijní fond Univerzity s částkou tis. Kč. Detailní přehled stipendií je uveden v tabulce 7b Stipendia.

21 21 Výroční zpráva o hospodaření za rok 2005 Stravování a ubytování studentů zajišťuje především specializovaná součást Univerzity Koleje a menzy, a to ve třech hlavních lokalitách, kde je největší soustředění studentů. Jedná se hlavně o Prahu, Plzeň a Hradec Králové. Dílčí stravovací a ubytovací kapacity zajišťují i další součásti Univerzity, tj. Husitská teologická fakulta, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Ústav jazykové odborné přípravy a Arcibiskupský seminář. Celkový počet vydaných hlavních jídel je ve srovnání s předchozími lety opět výrazně nižší. V absolutní hodnotě činí snížení jídel, v relativním vyjádření 14,6 %. Obdobné snížení vykazuje počet hlavních jídel pro studenty, a to o , tj. o 17,6 %. Ještě výraznější pokles vykazuje samotná státní dotace na stravování, jejíž hodnota klesla z původních tis. Kč na současných tis. Kč, tj. o 36,6 %. Tento výrazný propad byl alespoň částečně eliminován dotacemi doplňkovými (např. z ukazatele D). I přes výraznou snahu o optimalizaci činnosti menz vzrostly průměrné neinvestiční náklady na jedno jídlo z původních 75,61 Kč na současných 83,40 Kč. Zásadní změna financování ubytovací činnosti vysokých škol od , kdy již není přidělována dotace kolejím, ale jsou vyplácena tzv. ubytovací stipendia přímo studentům, přinesla s novým akademickým rokem i změny v cenách kolejného u jednotlivých ubytovacích zařízení, které byly stanoveny de facto na úrovni nákladů a v některých případech i pod touto úrovní. Spolu s faktem, že příslušným studentům jsou ubytovací stipendia vyplácena bez jakékoliv vazby na ubytování v kolejích, klesl výrazně zájem studentů o toto ubytování. Logickým důsledkem tohoto vývoje byla úprava ubytovacích zásad tak, aby bylo možné s nabídkou ubytovacích služeb oslovit nejenom studenty Univerzity. Výše uvedené faktory vedly k poklesu celkového využití lůžkové kapacity kolejí Univerzity, vyjádřené počtem lůžkodnů, které se z původního počtu snížilo na současných lůžkodnů. Počet ubytovaných osob se naopak zvýšil z původních na současných Zároveň však klesl počet ubytovaných studentů z na Z porovnání průměrného počtu lůžkodnů na jednoho studenta je zřejmé, že se výrazně prodloužila doba ubytování, a to z původních 236 dnů na současných 278 dnů. Jinými slovy je zřejmé, že dosavadní zásahy odradily spíše krátkodobě ubytované studenty. Průměrná výše kolejného vzrostla oproti předchozímu roku výraznějším způsobem, a to z původní roční hodnoty 7840 Kč na současných 9432 Kč. Poněkud pomaleji rostly průměrné neinvestiční náklady na jednoho studenta, které se zvýšily z původních Kč na současných Kč. Tento nárůst je dán především snahou o zvýšení kvality ubytování průběžnou obnovou vybavení studentských pokojů. Zvýšená pozornost je věnována i platebním režimům, kontrole ubytování studentů a případných neoprávněných vstupů do objektů kolejí.

22 Univerzita Karlova v Praze Institucionální podpora specifického výzkumu související zdravotní a sociální pojištění. Ve věcných nákladech převažují náklady dané účastí na vědeckých konferencích, cestovní náhrady při průzkumech prováděných v terénu, pořízení odborných publikací a časopisů, posílení materiálně-technické základny fakult mimo kapitálovou oblast a také podíl nákladů obslužných a administrativních provozů na specifickém výzkumu. Institucionální podpora specifického výzkumu podle 4 odstavce 4 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, byla Univerzitě Karlově poskytnuta v celkové výši tis. Kč a čerpána byla ve výši tis. Kč. Nečerpaná hodnota ve výši 811 tis. Kč byla převedena do FÚUP. Na osobní a věcné náklady spolupráce studentů magisterských a doktorských studijních programů při řešení projektů a výzkumných záměrů řešených na Univerzitě bylo vynaloženo celkem tis. Kč, z toho osobní náklady činily tis. Kč a věcné náklady tis. Kč. Větší část osobních nákladů byla čerpána prostřednictvím dohod konaných mimo pracovní poměr na různé analýzy v rámci uvedené činnosti. Věcné náklady představují nákup odborné literatury, cestovní náhrady při průzkumech v terénu a částečně i posílení materiálně-technické základny příslušných fakult. Druhá skupina činností, tj. společný výzkum prováděný akademickými pracovníky a studenty magisterských a doktorských studijních programů, má ve specifickém výzkumu největší zastoupení. Celkové náklady této skupiny dosáhly hodnoty tis. Kč, z této částky bylo vynaloženo na osobní náklady tis. Kč a na věcné náklady tis. Kč. V osobních nákladech jde především o mzdové prostředky vyplacené akademickým pracovníkům a s nimi Menší zastoupení mají náklady na výzkum prováděný studenty magisterských a doktorských studijních programů při přípravě diplomové nebo dizertační práce s celkovou hodnotou tis. Kč. Jde především o zpracování využitelných poznatků a s nimi spojené cestovní náhrady. V ostatních výzkumných činnostech Univerzity, které jsou bezprostředně spojeny se vzděláváním a na nichž se studenti podílejí, bylo vynaloženo celkem tis. Kč. Jde zejména o pořádání vědeckých konferencí, studijní pobyty a pořízení odborných publikací a časopisů. Ve srovnání s předchozím rokem nedošlo k výraznějším změnám jak v celkové hodnotě prostředků na specifický výzkum, tak v jeho rozložení. Výjimku tvoří posledně uvedená část specifického výzkumu, jejíž procentní zastoupení se zvýšilo z původních 0,9 % na současných 5,1 %. Tento nárůst byl kompenzován poklesem podílu zejména osobních nákladů společného výzkumu prováděného akademickými pracovníky a studenty magisterských a doktorských studijních programů podle pravidel Univerzity.