PODMÍNKY PRO ŢIVOT NA ZEMI (pracovní část k I. a II. přednáškovému bloku)

Transkript

1 1 PODMÍNKY PRO ŢIVOT NA ZEMI (pracovní část k I. a II. přednáškovému bloku) cvičení č. 1, 2, 4 a 5 cvičící: Mgr. Kateřina Mrázková, Ph.D. katedra geografie PdF MU Mgr. Iva Frýzová (12077@mail.muni.cz) katedra biologie PdF MU

2 POČASÍ METEOROLOGICKÉ PRVKY ANEB JAK SE RODÍ POČASÍ? Meteorologický prvek TEPLOTA VZDUCHU Příčina jeho vzniku/ Charakteristika Měřené charakteristiky 2 Měřidlo Jednotka Související pojmy PRŮMĚRNÁ TEPLOTA MAXIMÁLNÍ TEPLOTA MINIMÁLNÍ TEPLOTA ATMOSFÉRICKÝ TLAK TLAKOVÁ VÝŠE TLAKOVÁ NÍŢE IZOBARY SYNOPTICKÁ MAPA RYCHLOST A SMĚR VĚTRU OBLAČNOST BEAUFORTOVA STUPNICE OBLAK MLHA ATMOSFÉRICKÉ SRÁŢKY VLHKOST VZDUCHU PADAJÍCÍ USAZENÉ ROSNÝ BOD DOHLEDNOST = vzdálenost ve dne, na kterou lze spolehlivě rozeznat černý předmět o úhlové velikosti 0,5 5, umístěný u země na pozadí mlhy nebo oblohy. SLUNEČNÍ SVIT INSOLANCE = množství dopadajícího slunečního záření na povrch Země.

3 1. PODNEBÍ i POČASÍ významně ovlivňují ţivot na Zemi. Oba tyto pojmy pojmy souvisí s atmosférou a stavem ovzduší. Definujte vlastními slovy tyto pojmy. 3 Podnebí:.. Počasí: 2. Podnebí na Zemi můţeme rozdělit do několika podnebných pásů. Jejich rozloţení významně ovlivňuje poloha na Zemi. Na mapě na následující straně a) Vyznačte pomocí tenké fixy nejdůleţitější rovnoběţky rovník, obratník Raka, obratník Kozoroha, severní a jiţní polární kruh. b) Pomocí 4 různých barev vyznačte jednotlivé podnebné pásy uvedené v legendě mapy. (Nezapomeňte označit barevně i legendu). 3. Rozmístění podnebných pásů ovlivňuje TEPLOTA dané oblasti, která je podmíněna mnoţstvím slunečních paprsků. Pomocí doplněné mapy a vybraných charakteristik doplňte tabulku srovnávající jednotlivé podnebné pásy. Lokalizace: vymezte přibližné rozložení podnebných pásů vzhledem k významným rovnoběžkám. Sluneční svit: oblast, kam dopadá nejvíce slunečních paprsků; oblast, kam dopadá nejméně slunečních paprsků; oblast, kam dopadá dostatek slunečních paprsků v závislosti na přiklonění nebo odklonění konkrétní zemské polokoule Teplota: celoročně neklesá pod 0 C, jen vyjímečně klesá pod 0 C, pravidelně klesá pod 0 C, dlouhodobě klesá pod 0 C Zajímavost: teplotně nejrozmanitější pás planety; druhově nejchudší oblast, druhově nejbohatší oblast; oblast nejvýznamněji přeměněná člověkem Tropický podnebný pás lokalizace sluneční svit teplota zajímavost Subtropický podnebný pás Mírný podnebný pás Polární podnebný pás

4 4

5 4. Podnebí je ovlivněno řadou činitelů/faktorů, mezi něţ patří i člověk. Z přírodních činitelů ovlivňují teplotu NADMOŘSKÁ VÝŠKA, VZDÁLENOST OD ROVNÍKU, VZDÁLENOST OD OCEÁNU. Z hlediska sráţek pak mají vliv opět VZDÁLENOST OD ROVNÍKU, VZDÁLENOST OD OCEÁNU a PŘÍTOMNOST HORSKÝCH PÁSEM. Všechny tyto faktory spoluurčují podnebí konkrétní oblasti. S pomocí klimadiagramů a grafů ukazatelů ročního chodu teplot a sráţek zjistěte základní informace, vyplňte příslušné tabulky. 5 Klimadiagram a graf ročního chodu teplot a sráţek ukázka: Ukázka klimadiagramu pro město Brno Graf ročního chodu srážek a teplot v Brně a) Teplota a vzdálenost od rovníku Podle grafů rozložení ročních průměrných teplot a srážek doplňte tabulky a vyhodnoťte svá zjištění: Tato města leží na polokouli. Město roční teplota Abidjan Lisabon Londýn Bergen Tato města leží na polokouli. Město roční teplota Ambon Brisbane Melbourne 1. Červencová teplota se vzdáleností od rovníku na severní polokouli 2. Lednová teplota se vzdáleností od rovníku na severní polokouli 3. Červencová teplota se vzdáleností od rovníku na jižní polokouli. 4. Lednová teplota se vzdáleností od rovníku na jižní polokouli.. 5. Nejvyšší roční průměrné teploty byly naměřeny ve městech nejblíže/nejdále od rovníku. Závěr: Se vzdáleností od rovníku roční průměrná teplota.

6 b) Teplota a vzdálenost od oceánu Podle grafů rozložení ročních průměrných teplot a srážek doplňte tabulky a vyhodnoťte svá zjištění: 6 Tato města leží v.. (kontinent). Město roční teplota Londýn Brusel Praha Varšava Kyjev Tato města leží v.. (kontinent). Město Washington Detroit Chicago Omaha roční teplota 1. Červencová teplota se vzdáleností od oceánu v Evropě Lednová teplota se vzdáleností od oceánu v Evropě. 3. Červencová teplota se vzdáleností od oceánu v Severní Americe 4. Lednová teplota se vzdáleností od oceánu v Severní Americe. 5. Nejvyšší roční průměrné teploty byly naměřeny ve městech nejblíže/nejdále od oceánu. Závěr: Se vzdáleností od oceánu roční průměrná teplota. c) Teplota a nadmořská výška Podle grafů rozložení ročních průměrných teplot a srážek doplňte tabulky a vyhodnoťte svá zjištění: Město Singapur Nairobi Manaus Libreville Quito Macapá roční teplota Nadmořská výška 1. Nejvyšší červencová teplota byla naměřena v městě., které leží v nejvyšší/nejnižší nadmořské výšce z pozorovaných měst. 2. Nejnižší červencová teplota byla naměřena v městě., které leží v nejvyšší/nejnižší nadmořské výšce z pozorovaných měst. 3. Nejnižší lednová teplota byla naměřena v městě., které leží v nejvyšší/nejnižší nadmořské výšce z pozorovaných měst. 4. Ve městě byla naměřena nejnižší/nejvyšší průměrná roční teplota, protože leží v nejvyšší/nejnižší nadmořské výšce z pozorovaných měst. 5. Ve městě byla naměřena nejnižší/nejvyšší průměrná roční teplota, protože leží v nejvyšší/nejnižší nadmořské výšce z pozorovaných měst.

7 Závěr: Se vzrůstající nadmořskou výškou se průměrná roční teplota. d) Sráţky a vzdálenost od rovníku Podle grafů rozložení ročních průměrných teplot a srážek doplňte tabulky a vyhodnoťte svá zjištění: 7 Tato města leží v a podnebném pásu. Město Nairobi Kigali Chartúm Assuán Pretoria Kapské město Průměrné roční srážky Průměrné množství srážek v Průměrné množství srážek v 1. V afrických městech průměrné roční srážky se vzdáleností od rovníku Jak se mění množství srážek v a v s ohledem na vzdálenost od rovníku a na polokouli? e) Sráţky a přítomnost pohoří Podle grafů rozložení ročních průměrných teplot a srážek doplňte tabulky a vyhodnoťte svá zjištění: Tato města od sebe rozděluje pohoří. Město Průměrné roční srážky Rangun Lhasa Dulan Hami Průměrné množství srážek v Průměrné množství srážek v V asijských městech vlivem pohoří... množství srážek Vysvětlete proč: Díky vlivu blízkosti či vzdálenosti od moří a oceánů, vlivem mořských proudů, přítomnosti pohoří apod. se můţe průměrná teplota míst leţících na jedné rovnoběţce lišit. Na následující straně najdete mapu roční ybraných měst. a) Nejprve v mapě zvýrazněte nejdůležitější rovnoběžky: rovník, obratník Raka, obratník Kozoroha, severní a jižní polární kruh. b) Doplňte do mapy názvy vyznačených měst Londýn, Brusel, Varšava, Kyjev, Praha, Washington, Chicago, Detroit, Omaha, Abidjan, Lisabon, Bergen, Ambon, Brisbane, Melbourne, Singapur, Nairobi, Quito, Manaus, Libreville. Doplňte si legendu podle průměrných teplot, které jste zjistili, vytvořte šestistupňovou barevnou škálu. (Zamyslete se:jakou barvu použijete pro nejnižší teploty? Jakou barvu použijete pro nejvyšší teploty?) c) Podle této škály vyznačte teploty v jednotlivých městech. d) Doplňte mapu o jméno autora. Závěr: průměrná roční teplota různých míst leţících na jedné rovnoběţce se můţe lišit. Např. města jako a leţí přibliţně na stejné rovnoběţce, ale v je vyšší průměrná roční teplota neţ v. T tomto konkrétním případě je to způsobeno.

8 8

9 6) Veškerý ţivot na Zemi ovlivňují ABIOTICKÉ FAKTORY. Na nich záleţí, zda na daném místě budou nebo nebudou ţivé organismy existovat a jaké podobě. Vyjmenujte jednotlivé abiotické faktory podmiňující ţivot na Zemi a specifikujte je ) Rozdílná teplota na Zemi podmiňuje rozloţení podnebných pásů. V určitém podnebném pásu rozlišujeme různé typy krajin, tzv. BIOMY. Doplňte ke kaţdému podnebnému pásy názvy biomů, které se v nich nachází. PODNEBNÉ PÁSY polární podnebný pás subpolární podnebný pás mírný podnebný pás BIOMY 9 subtropický podnebný pás tropický podnebný pás Zvýrazněte na mapce světa různými barvami jednotlivé biomy světa. Výskyt a rozloţení výše vypsanýchbiomů světa ovlivňuje makroklima a označujeme je jako ZONÁLNÍ BIOMY SVĚTA. Spacifické podmínky (jiné neţ makroklimatické) na určitých místech umoţňují také vznik AZONÁLNÍCH BIOMŮ SVĚTA, jako jsou například mangrovové porosty nebo hoské lesy.

10 BIOM TUNDRA JEHLIČNAT É LESY (TAJGA) LISTNATÉ OPADAVÉ LESY STEPI (PUSTA, PRÉRIE, PAMPA) KLIMADIAGRAM MAKROKLIMA PŮDA Permafrost, k obnově humusu dochází pomalu. Díky zamokření podzoly s nízkým obsahem humusu, humus se jen pomalu obnovuje. Především hnědé půdy pravidelně obohacované o humus. Černozemě bohaté na humus. ROSTLINY Především trvalé formy rostlin, nízké, vytvářející keříčky či polštáře odolávající větru. Především jehličnany, z listnatých dřevin ty, které dobře odolávají chladu v zimním období. Převážně listnaté opadavé dřeviny, byliny kvetoucí brzy na jaře před plným olistěním dřevin. Převážnou většinu tvoří traviny, které dobře přežívají období sucha a cibuloviny. ŢIVOČICHOVÉ Především savci a ptáci s hustým osrstěním či opeřením. Především semenožraví ptáci a hlodavci žijící v korunách stromů. Rozmanití živočichové využívající jak všechna patra lesa. Velcí býložravci a drobní živočichové žijící pod zemí a velké množství hmyzu. 8) Kombinace abiotických faktorů na různých místech na Zemi utváří podmínky pro ţivot specifických rostlin a ţivočich. Doplňte srovnávací tabulku podmínek a organismů jednotlivých biomů světa. 10

11 BIOM TVRDOLIS TÁ VEGETACE POUŠTĚ A POLOPOUŠ TĚ SAVANY TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY KLIMADIAGRAM MAKROKLIMA PŮDA Staré půdy bohaté na minerální látky, často však díky vlivu člověka degradované. Substrát různě velkých částí zvětralých minerálů jílovitý, písčitý, kamenitý. Půdy jsou staré, hodně zvětralé s vrstvou nepropustnou pro vodu. Půdy jsou velmi staré, díky srážkám z nich byly odplaveny mnohé minerální látky. ROSTLINY Rostliny odolávající suchu a horku díky voskovým vrstvám či chlupům a vonným silicím. Rostou zde pouze rostliny adaptované na nedostatek vody sukulenty a kaktusy. Převažují traviny, které dobře snáší období sucha, případně dřeviny. Typické jsou různě vysoké dřeviny, umožňující růst lián a epifytů. ŢIVOČICHOVÉ Především plazi, ptáci a hmyz, kteří se mohou snadno pohybovat v husté trnité vegetaci. Živočichové se soumračnou či noční aktivitou a mechanismy šetření vodou v těle. Velcí býložravci, šelmy, dále drobní živočichové žijící částečně pod zemí a hmyz. Přizpůsobeni životu v Korunách stromů - plazi, ptáci, opice. Vlhké prostředí svědčí různým druhům bezobratlých. 11 Doplňte: Biomy s nejmenším mnoţstvím sráţek jsou. Biomy s výrazným obdobím sucha a dešťů jsou. Biomy s pravidelnými sráţkami po celý rok jsou.

12 9) V oblastech subtropického podnebného pásu jsou příhodné podmínky k pěstování mnoha uţitkových rostlin, které se k nám (nebo produkty z nich) dováţí. Vypište příklady rostlin subtropického podnebného pásu, které se vyuţívají - rostliny využívané pro své plody nebo semena: - rostliny využívané pro své vonné silice: - rostliny využívané pro své dřevo nebo kůru: _ 10) Ţivočichové mírného podnebného pásu se museli přizpůsobit pravidelnému kolísání teploty pod 0 C a nedostatku potravy v zimním období. Na nepříznivé období se ţivočichové adaptovali hned několika způsoby. Doplňte tabulku definující jednotlivé způsoby adaptace včetně příkladů ţivočichů, kteří takto přeţívají zimní období. 12 ADAPTACE PŘÍČINA SPOUŠTĚČ FYZIOLOGICKÉ ZMĚNY stav strnulosti zimní spánek migrace na jiţní polokouli migrace na jih Evropy celoroční aktivita se změnami na těle PŘÍKLADY ŢIVOČICHŮ Nápověda: Příčina snížení teploty, nedostatek vhodné potravy, dostatek vhodné nebo náhradní potravy Spouštěč zkracování světlé části dne, snížení teploty, nedostatek potravy Fyziologické změny snížení tělesné teploty, zpomalení metabolismu (včetně frekvence dýchání a tepu), zhoustnutí pokryvu těla, vytvoření tukových zásob, změny v potravních preferencích

13 11) Rostliny můţeme třídit do skupin podle různých hledisek. Jedním z kritérií můţe být třídění podle stonku (zda je DŘEVNATÝ NEBO DUŢNATÝ) nebo podle délky ţivota. a) Doplňte pojmy související s tříděním rostlin podle typu stonku: ROSTLINY 13 (s dužnatým stonkem) (s dřevnatým stonkem) (s kmenem) (bez kmene) b) Doplňte k definicím pojmy související s tříděním rostlin podle délky ţivota. ROSTLINY _ - jsou výhradně byliny. Na jaře vyrůstají ze semena, během vegetačního období vytvoří nová semena, ve kterých přežívají zimní období a všechny ostatní části rostliny usychají. ROSTLINY _ - jsou opět výhradně byliny. Nová rostlina vyklíčí ze semena a během vegetačního období vytvoří takové části svého těla, které jsou schopné přeţít zimní období např. zásobní kořeny, přízemní pupeny a pod. Z nich pak během následujícího vegetačního období vyroste rostlina, která již vytváří semena a zbytek rostliny usychá. ROSTLINY - mohou být jak byliny, tak i dřeviny. Byliny přežívají zimní období v chráněných částech svého těla jako jsou zásobní kořeny, cibule, hlízy, oddenky a další. (Okrasné byliny nazýváme také trvalky). U dřevin pak rozlišujeme dvě možnosti. Rostlina před zimním období shazuje listy, aby zabránila ztrátám vody a na rostlině přeţívá jen vrstva mezi kůrou a dřevem a pupeny. Druhá možnost je zachování listů, které chladu odolávají díky voskovým vrstvám na povrchu listů a zahuštěnému obsahu uvnitř buněk, které nepromrznou. c) Uveďte příklady konkrétních druhů rostlin, které přeţívají zimní období - celé včetně listů: - dřevnaté části s pupeny: - pouze v podzemních částech ( cibule, hlízy, zásobní kořeny,...): - pouze semeny: