ÚZEMNÍ PLÁN KOPŘIVNICE

Transkript

1 ÚZEMNÍ PLÁN KOPŘIVNICE vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA), ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů Vedoucí řešitelského týmu: Ing. Vladimír Plachý č. odborné způsobilosti 182/OPV/93 z Brno: květen 2017 Archivní číslo: 241/2017 EMPLA AG spol. s r.o. IČO: DIČ: CZ Bank. spoj.: /0100 Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vl

2 SEZNAM ZPRACOVATELŮ VYHODNOCENÍ Vedoucí řešitelského týmu: Řešitelský tým: Ing. Vladimír Plachý Prokopa Holého Hradec Králové telefon: Mgr. Radka Sitarová telefon: Kontaktní adresa: EMPLA AG spol. s r.o. Za Škodovkou Hradec Králové Středisko Morava Podnásepní 477/1h Brno 2 plachy@empla.cz sitarova@empla.cz Datum zpracování dokumentace SEA: KVĚTEN 2017 Podpis zpracovatele dokumentace SEA: Ing. Vladimír Plachý 2

3 Zadání: Posouzení koncepce Územní plán Kopřivnice z hlediska vlivů na životní prostředí dle 10i zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., v platném znění. Objednatel ÚP: Město Kopřivnice Štefánikova 1163/ Kopřivnice Statutární zástupce: Ing. Miroslav Kopečný starosta miroslav.kopecny@koprivnice.czz web: Pořizovatel ÚP: Městský úřad Kopřivnice Odbor stavebního řádu, územního plánování a památkové péče Štefánikova 1163/ Kopřivnice Zhotovitel ÚP: SURPMO a.s. Projektové středisko Hradec Králové Opletalova 1626/ Praha, Nové Město surpmo@surpmo.cz tel.: Ing. arch. Alena Koutová odpovědný zástupce projektanta Ing. arch. Miroslav Baťa zástupce vedoucí 3

4 Obr. č. 1 Pohled na obec Kopřivnice (zdroj: Obr. č. 2 Pohled na město z Bezručovy vyhlídky (zdroj: 4

5 OBSAH Strana ČÁST A ÚDAJE O PŘEDKLADATELI... 7 ČÁST B ÚDAJE O KONCEPCI Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Geomorfologie Geologie Hydrogeologie a hydrologie, záplavová území Chráněná ložisková území a poddolovaná území Půdní pokryv, ZPF, PUPFL Krajinný pokryv Klimatické oblasti Biogeografické členění, flóra, fauna Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Lokality Natura 2000 (EVL, PO) Památný strom Významný krajinný prvek (VKP) Územní systém ekologické stability (ÚSES), koeficient ES Obyvatelstvo a kulturní památky Silniční doprava Technická infrastruktura Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Ovzduší Krajinný ráz Natura ÚSES, migračně významná území ZPF PUPFL Flóra, fauna, ekosystémy Dopravní infrastruktura

6 4.9 Hluková zátěž Archeologická naleziště Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na krajinný ráz Vlivy na ZCHÚ Vlivy na lokality Natura Vlivy na ÚSES, migrační území Vlivy na ZPF Vlivy na PUPFL Vlivy na flóru, fauna a ekosystémy Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Vlivy na dopravní infrastrukturu Vlivy na hmotné statky, kulturní památky a architektonické a archeologické dědictví Vlivy na obyvatelstvo a lidské zdraví Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitelných metod vyhodnocení včetně jejich omezení Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů, Návrh stanoviska Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Návrh stanoviska Přílohy: 1. Koordinační výkres 2. Natura 6

7 ČÁST A ÚDAJE O PŘEDKLADATELI Orgán vydávající územní plán: 1. Město Kopřivnice 2. IČO: Štefánikova 1163/12, Kopřivnice 4. Určený zástupce: Ing. Miroslav Kopečný starosta obce miroslav.kopecny@koprivnice.cz telefon: Pořizovatel: 1. Městský úřad Kopřivnice 2. Štefánikova 1163/12, Kopřivnice 3. telefon: ČÁST B ÚDAJE O KONCEPCI 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím Stručné shrnutí obsahu ÚP Územní plán města řeší funkční vymezení ploch obce a určuje uspořádání ploch pro rekreaci, bydlení, průmysl, infrastrukturu, zeleň, lesní i vodní plochy a další, a to z hlediska mnoha kritérií, včetně vztahu k životnímu prostředí a případné kolizi s prvky ochrany přírody a krajiny. Územní plány tak představují závaznou šablonu pro využití a podobu celého území obce. Územní plány jednotlivých obcí čerpají ze zásad územního rozvoje (ZÚR) kraje a svoje cíle přizpůsobují politice územního rozvoje České republiky (PÚR ČR). Územní plán Kopřivnice je pořízen pro celé správní území, tj. pro město Kopřivnice a místní část Lubinu, Mniší a Vlčovice. Pro řešené území stanovuje urbanistickou koncepci, tedy základní koncepci rozvoje území, ochrany jeho hodnot a plošného a prostorového uspořádání území, ochrany jeho hodnot a plošného a prostorového uspořádání území, dále koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Vymezuje plochy přestavby a ve vybrané ploše ukládá prověření změn využití územní studií. 7

8 Zastupitelstvo města Kopřivnice schválilo dne Zadání nového územního plánu Kopřivnice. ÚP stanovuje koncepci rozvoje území města založenou na vyváženém rozvoji všech jeho částí v krajinných oblastech Podbeskydí a Příborská pahorkatina při respektování limitů využití území a při ochraně hodnot v území existujících. Pro zachování krajinného rázu a posilování ekologické stability území tedy pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot, se stanovuje koncepce uspořádání krajiny spočívající v respektování vymezených stabilizovaných ploch v krajině a naplňování ploch změn v krajině včetně koncepce ÚSES. Pro zachování sídelní struktury města a urbanistické kompozice všech jeho částí v zemědělské harmonické krajině, leso-luční krajině a sídelní krajině a pro zkvalitňování podmínek životního prostředí a hospodářského rozvoje tedy pro ochranu a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot, se stanovuje urbanistická koncepce spočívající v respektování vymezených stabilizovaných ploch v ZÚ a v naplňování zastavitelných ploch uvnitř ZÚ nebo na něj přímo navazujících. Pro zkvalitnění a opětovné využití částí urbánního prostředí budou naplňovány plochy přestaveb. Respektováním stanovené koncepce rozvoje území města bude stabilizován a podpořen současný význam a funkce města Kopřivnice ve struktuře osídlení Moravskoslezského kraje v území OB2 Metropolitní rozvojové oblasti Ostrava. Návrh ÚP řeší změnu způsobu využití na 225 plochách v k.ú. Kopřivnice, Drnholec nad Lubinou, Mniší, Větřkovice u Lubiny a Vlčovice. Většina ploch je přebírána z dosud platné ÚPD. Návrh ÚP byl předložen k hodnocení v jedné variantě. Součástí návrhu ÚP je také vymezení prvků ÚSES nadregionální biocentrum 97 Hukvaldy, nadregionální biokoridor K 144 MB, regionální biocentra 115 Červený kámen Pískovna, 127 Helenské údolí a 265 Větřkovická Lubina, regionální biokoridory 547, 550 a 630, místní biocentra LBC Kopřivnice, LBC Drnholec Větřkovice, LBC Drnholec Příbor, LBC Vlčovice, LBC Větřkovice 1, LBC Větřkovice 2, LBC Mniší a LBC Vlčovice Mniší a místní biokoridory LBK Kopřivnice Příbor, LBK Sklenov Větřkovice, LBK Hájov Větřkovice Sklenov a LBK Mniší Sklenov. Grafické znázornění ploch je součástí výkresové části návrhu ÚP Kopřivnice. Plochy změn zastavitelné plochy (BI, SM, SV, RN, OV, OS, OH, VD, VT, VZ1, PV, ZV, ZS, ZO) doplňují ZÚ nebo na něj bezprostředně navazují s cílem zajištění územních podmínek pro celkový rozvoj města v dlouhodobém horizontu. Plochy přestavby (BH, SC, VD) se vymezují s cílem obnovy nebo opětovného využití znehodnocených částí ZÚ pro posílení komplexního rozvoje území města v pilíři soudržnosti společenství obyvatel území a hospodářství. Systém sídelní zeleně tvoří kvalitní plochy současné vzrostlé zeleně zastoupené v rámci všech ploch s rozdílným způsobem využití, které doplňují zastavitelné plochy ZV, ZS a ZO. Plochy změn v krajině (RN, NL, NSpvo) se vymezují s cílem posílení rozvoje nezastavěného území města v pilíři životního prostředí a soudržnosti společenství obyvatel území. Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je upravována a doplňována novými zastavitelnými plochami (DS, DSX) s cílem uspokojení místních i nadmístních zájmů v území a zabezpečení jeho udržitelného rozvoje. 8

9 Většina ploch byla převzata z ÚPD (z nich jsou některé v souladu se ZÚR MSK), některé plochy byly převzaty částečně a některé vyjmenované plochy jsou vymezeny bez vazby na platnou ÚPD. Obr. č. 3: Návrhové plochy Územního plánu Kopřivnice V rámci návrhu ÚP Kopřivnice byly navrženy následující zastavitelné plochy: BH Plochy bydlení v bytových domech BI Plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské DS Plochy dopravní infrastruktury silniční DXS Plochy dopravní infrastruktury specifická silniční NL Plochy lesní NSpvo Plochy smíšené nezastav. území přírodní a vodohosp., ochranné a protierozní OH Plochy občanského vybavení hřbitovy OS Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení OV Plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura 9

10 PV RN SC SM SV VD VT VZ1 ZO ZS ZV Plochy veřejných prostranství veřejná prostranství Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru Plochy smíšené obytné v centrech měst Plochy smíšené obytné městské Plochy smíšené obytné venkovské Plochy výroby a skladování drobná a řemeslná výroba Plochy výroby a skladování těžký průmysl a energetika Plochy výroby a skladování zemědělská výroba se specifickým využitím Plochy zeleně ochranná a izolační Plochy zeleně soukromá a vyhrazená Plochy veřejných prostranství veřejná zeleň ÚP vymezuje následující zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití, z nichž většina je přebírána z platné ÚPD: Plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) k.ú. Kopřivnice Z1Ko Z7Ko, Z9Ko, Z10Ko, Z12Ko Z27Ko, Z29Ko Z32Ko Plochy smíšené obytné městské (SM) k.ú. Kopřivnice Z8Ko, Z33Ko Z41Ko Plochy smíšené obytné venkovské (SV) k.ú. Drnholec nad Lubinou Z1Dr Z8Dr, Z10Dr Z17Dr, Z19Dr Z21Dr, Z23Dr Z26Dr, Z43Dr, Z44Dr k.ú. Kopřivnice Z43Ko k.ú. Mniší Z1Mn, Z2Mn, Z4Mn Z10Mn, Z12Mn, Z13Mn k.ú. Větřkovice u Lubiny Z1Vě Z6Vě k.ú. Vlčovice Z1Vč Z6Vč Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) k.ú. Kopřivnice Z44Ko Z46Ko k.ú. Větřkovice u Lubiny Z10Vě 10

11 Plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura (OV) k.ú. Kopřivnice Z47Ko Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) k.ú. Kopřivnice Z48Ko, Z49Ko k.ú. Vlčovice Z7Vč Plochy občanského vybavení hřbitovy (OH) k.ú. Větřkovice u Lubiny Z7Vě k.ú. Vlčovice Z8Vč Plochy výroby a skladování drobná a řemeslná výroba (VD) k.ú. Drnholec nad Lubinou Z29Dr Z34Dr k.ú. Kopřivnice Z50Ko Z52Ko k.ú. Vlčovice Z9Vč, Z10Vč Plochy výroby a skladování těžký průmysl a energetika (VT) k.ú. Vlčovice Z11Vč Z13Vč Plochy výroby a skladování zemědělská výroba se specifickým využitím (VZ1) k.ú. Mniší Z3Mn, Z14Mn Plochy veřejných prostranství veřejná prostranství (PV) k.ú. Drnholec nad Lubinou Z9Dr Plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV) k.ú. Drnholec nad Lubinou Z18Dr, Z22Dr, Z35Dr Z39Dr, Z45Dr k.ú. Kopřivnice Z53Ko Z62Ko, Z64Ko Z68Ko, Z94Ko k.ú. Vlčovice Z14Vč, Z18Vč Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) k.ú. Drnholec nad Lubinou Z40Dr k.ú. Kopřivnice Z28Ko, Z71Ko Z89Ko k.ú. Mniší Z11Mn, Z15Mn k.ú. Vlčovice Z15Vč, Z16Vč, Z19Vč, Z20Vč 11

12 Plochy dopravní infrastruktury specifická silniční (DXS) k.ú. Kopřivnice Z90Ko Z93Ko k.ú. Vlčovice Z21Vč Plochy zeleně soukromá a vyhrazená (ZS) k.ú. Drnholec nad Lubinou Z27Dr, Z28Dr, Z46Dr k.ú. Kopřivnice Z11Ko, Z42Ko Z63Ko k.ú. Větřkovice u Lubiny Z8Vě Plochy zeleně ochranná a izolační (ZO) k.ú. Drnholec nad Lubinou Z41Dr, Z42Dr k.ú. Kopřivnice Z69Ko, Z70Ko k.ú. Vlčovice Z17Vč, Z22Vč, Z23Vč Tab. 1: Souhrnný přehled návrhových ploch Územního plánu Kopřivnice Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) Z11Ko ZS 0.27 Z1Vě SV 0.60 Z20Vč DS 0.07 Z21Vč DXS 1.53 Z2Vě SV 0.23 Z3Mn VZ Z43Dr SV 0.13 Z44Dr SV 0.34 Z46Dr ZS 0.19 Z5Dr SV 0.22 Z6Dr SV 0.28 Z6Ko BI 0.85 Z8Ko SM 0.64 Z9Dr PV 0.70 K7Ko NSpvo

13 Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) Z25Ko BI 0.27 Z24Ko BI 0.83 Z23Ko BI 0.53 Z46Ko RN 0.05 Z45Ko RN 0.14 Z44Ko RN 0.78 Z49Ko OS 0.12 Z47Ko OV 3.33 P2Ko SC 3.07 Z21Ko BI 0.28 Z68Ko ZV 0.03 Z22Ko BI 0.36 Z19Ko BI 0.65 Z89Ko DS 0.76 Z18Ko BI 0.47 Z17Ko BI 1.45 Z20Ko BI 0.61 Z67Ko ZV 0.24 Z16Ko BI 0.79 Z88Ko DS 0.40 Z15Ko BI 0.57 Z64Ko ZV 0.14 Z63Ko ZS 0.35 Z13Ko BI 0.25 Z14Ko BI 0.18 Z66Ko ZV 0.02 Z65Ko ZV 0.05 Z86Ko DS 0.81 Z7Ko BI 0.32 Z10Ko BI

14 Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) Z12Ko BI 0.34 Z9Ko BI 0.28 Z69Ko ZO 1.87 Z61Ko ZV 0.05 Z41Ko SM 0.25 Z83Ko DS 0.99 Z84Ko DS 0.18 Z40Ko SM 1.64 Z62Ko ZV 1.55 Z87Ko DS 0.62 Z85Ko DS 0.19 Z60Ko ZV 0.19 Z74Ko DS 0.03 Z75Ko DS 0.03 Z76Ko DS 0.05 Z77Ko DS 0.02 Z78Ko DS 0.17 Z3Ko BI 1.85 Z4Ko BI 0.25 Z5Ko BI 0.33 Z54Ko ZV 0.94 Z90Ko DXS 0.83 Z53Ko ZV 0.07 Z31Ko BI 1.73 Z71Ko DS 0.36 Z30Ko BI 1.16 Z29Ko BI 0.44 Z91Ko DXS 1.23 P3Ko VD 0.61 Z72Ko DS

15 Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) Z73Ko DS 0.06 Z26Ko BI 0.82 Z27Ko BI 0.20 Z43Ko SV 0.27 Z2Ko BI 0.36 Z92Ko DXS 0,23 Z81Ko DS 0.16 Z33Ko SM 0.61 Z56Ko ZV 0.04 Z80Ko DS 0.09 Z55Ko ZV 0.30 Z34Ko SM 1.12 Z57Ko ZV 0.17 Z82Ko DS 0.24 Z59Ko ZV 0.34 Z58Ko ZV 0.31 Z32Ko BI 1.03 Z1Ko BI 0.46 Z28Ko DS 0.03 K4Ko NSpvo 1.62 Z50Ko VD 0.30 Z79Ko DS 0.23 Z52Ko VD 4.48 Z34Dr VD 2.31 Z93Ko DXS 0.33 Z51Ko VD 0.36 Z10Mn SV 0.32 Z8Mn SV 0.27 Z9Mn SV 1.26 Z1Mn SV

16 Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) Z2Mn SV 0.29 Z5Mn SV 0.25 Z4Mn SV 0.69 Z7Mn SV 0.26 Z6Mn SV 0.45 Z14Mn VZ Z15Mn DS 0.55 Z16Vč DS 0.08 Z11Mn DS 0.48 Z5Vě SV 0.39 Z7Vě OH 0.14 Z3Vě SV 0.89 Z1Dr SV 0.98 Z2Dr SV 1.43 Z32Dr VD 2.62 Z3Dr SV 0.75 Z18Dr ZV 0.66 Z4Dr SV 5.89 Z8Dr SV 0.63 Z42Dr ZO 0.60 K1Dr NL 8.15 Z28Dr ZS 1.25 Z40Dr DS 0.61 Z26Dr SV 0.51 Z30Dr VD 0.98 Z31Dr VD 0.29 Z24Dr SV 0.87 Z22Dr ZV 0.19 Z23Dr SV 3.73 Z20Dr SV

17 Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) Z4Vč SV 1.46 Z5Vč SV 1.42 Z8Vč OH 0.27 Z7Vč OS 1.27 Z14Vč ZV 0.71 Z23Vč ZO 0.14 Z3Vč SV 1.79 Z18Vč ZV 0.13 Z19Vč DS 0.09 Z22Vč ZO 0.46 Z2Vč SV 1.47 Z6Vč SV 0.52 Z10Vč VD 0.43 Z15Vč DS Z11Vč VT 8.09 Z12Vč VT 1.20 Z13Vč VT Z19Dr SV 1.11 Z45Dr ZV 0.10 Z17Dr SV 0.54 Z7Dr SV 0.71 Z6Vě SV 0.13 K1Vě RN 1.08 Z12Mn SV 0.11 Z17Vč ZO 2.10 Z1Vč SV 0.45 K3Dr NSpvo 0.15 K7Vě NSpvo 1.23 Z42Ko ZS 0.50 P1Vč VD

18 Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) Z9Vě ZO 0.85 K2Dr NSpvo 0.31 Z70Ko ZO 0.66 Z39Ko SM 1.54 Z38Ko SM 2.21 K5Ko NSpvo 0.69 Z36Ko SM 0.06 Z37Ko SM 0.22 Z48Ko OS 0.57 Z35Ko SM 0.11 Z10Dr SV 0.27 Z27Dr ZS 0.08 Z33Dr VD 1.35 Z94Ko ZV 0.04 Z25Dr SV 0.94 K3Ko NL 0.40 K1Ko NL 0.12 K2Ko NL 0.20 K8Ko NSpvo 0.09 K6Ko NSpvo 1.97 K9Ko NSpvo 0.37 K2Vč NL 0.12 Z15Dr SV 0.32 Z16Dr SV 0.61 Z13Dr SV 0.20 Z37Dr ZV 0.07 Z11Dr SV 0.40 Z36Dr ZV 0.03 Z12Dr SV 0.51 Z38Dr ZV

19 Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) Z39Dr ZV 0.02 Z35Dr ZV 0.02 Z14Dr SV 0.70 P1Ko BH 0.36 Z21Dr SV 0.32 Z29Dr VD 0.34 Z9Vč VD 0.89 Z8Vě ZS 0.72 Z4Vě SV 0.45 K7Dr NL 0.23 K2Vě NL 0.11 K6Dr NL 0.43 K1Vě NL 0.64 K5Dr NL 0.49 Z41Dr ZO 0.48 K4Dr NL 5.26 Z13Mn SV 0.08 K4Mn NL 0.50 K7Mn NL 0.10 K6Mn NL 0.18 K1Vč NL 0.21 K2Mn NL 0.03 K1Mn NL 0.91 K5Mn NL 0.50 K3Mn NL 0.10 K6Vě NL 0.04 K5Vě NL 0.20 K4Vě NL 0.07 K3Vě NL

20 Většina návrhových ploch vymezených novým ÚP je přebírána ze stávající ÚPD. V následujících tabulkách je uveden přehled ploch bez vazby na stávající ÚPD a ploch částečně převzatých z dosud platné ÚPD města Kopřivnice. Tab. 2: Přehled návrhových ploch Územního plánu Kopřivnice bez vazby na dřívější ÚPD Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) Z11Ko ZS 0.27 Z38Dr ZV 0,17 K3Dr NSpvo 0,15 P1Ko BH* 0,36 Z70Ko ZO 0,66 K6Ko NSpvo 1,97 Z3Mn VZ1 0,31 Z9Vě ZO 0,85 Z5Dr SV 0.22 P1Vč VD 0,94 Z9Vč VD 0,89 Z21Vč DXS 1,53 Tab. 3: Přehled návrhových ploch Územního plánu Kopřivnice částečně převzatých z ÚPD Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) Z44Dr SV* 0,34 Z29Dr VD 0,34 Z28Dr ZS 1,25 K1Dr NL 8,15 Z43Ko SV* 0,28 P3Ko VD 0,61 Z58Ko ZV 0,31 Z93Ko DXS 0,33 Z42Ko ZS 0,50 K4Ko NSpvo 1,62 K7Ko NSpvo 2,00 20

21 Označení plochy Navržený způsob využití Rozloha (ha) K5Mn NL 0,50 Z1Vě SV 0,60 Z10Vě RN 1,08 K7Vě NSpvo 1,23 Z10Vč VD 0,43 *v ZÚ Jednotlivé plochy jsou zakresleny na výkresech Návrhu ÚP, které zpracovala firma SURPMO, a.s., Projektové středisko Hradec Králové. Výkresy jsou jako příloha č. 1 součástí tohoto dokumentu SEA. 2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Vztah k jiným koncepcím Relevantními dokumenty, které se vztahují k hodnocení vlivů ÚP Kopřivnice na životní prostředí a lidské zdraví, jsou: Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, platný od roku 2010, schváleno v lednu 2010 Usnesením vlády č. 37 Politika územního rozvoje ČR 2008 schválená usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009, ve znění Aktualizace č. 1 (2015) Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), vydané Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje (2012) Národní program snižování emisí Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 21

22 V souvislosti se Strategickým rámcem udržitelného rozvoje ČR, který má za cíl vytvořit výchozí bod pro zpracovávání dalších materiálů koncepčního charakteru a který určuje dlouhodobé cíle pro tři základní oblasti rozvoje moderní společnosti ekonomickou, sociální a environmentální, je nutno brát ohled na pět prioritních os: - společnost, člověk a zdraví - ekonomika a inovace - rozvoj území - krajina, ekosystémy a biodiverzita - stabilní a bezpečná společnost Tyto zásady navrhovaná Koncepce ÚP Kopřivnice respektuje v níže uvedených aspektech, za podpory zlepšování podmínek pro zdravý život, hospodárným využíváním území a rozvojem občanské vybavenosti, rozvojem rekreačního potenciálu a podporou pracovních příležitostí, zohledněním krajinných hodnot a přírodních charakteristik. navrhovaná koncepce ÚP zajišťuje udržení a podporu tří základních pilířů ekonomického, sociálního a environmentálního zabezpečení souladu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území respektování stávající urbanistické koncepce, včetně koncepce pro ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území nedojde k dotčení přírodních hodnot v území jsou respektovány vymezené skladebné prvky ÚSES biologická migrační prostupnost krajiny zůstává zachována vymezené plochy nejsou v územním střetu s VKP jsou respektovány vodní plochy v území jsou respektovány lokality Natura 2000 nedojde k dotčení ZCHÚ biodiverzita v území není předkládanou koncepcí ohrožena je respektována základní koncepce ochrany zdravých životních podmínek a životního prostředí jsou respektovány zásady stanovené urbanistické koncepce je respektována stávající koncepce v uspořádání ploch sídelní (veřejné) zeleně podpora ploch občanské vybavenosti s potenciálem posílení služeb v oblasti ubytování či stravování a sportu vedoucí ke zlepšování životního stylu obyvatelstva a posílení sociální, mezigenerační a rodinné soudržnosti vytvoření podmínek pro rozvoj rekreačního potenciálu území s návazností na posílení turistického ruchu v území zvýšení konkurenceschopnosti obce v rámci využití cenných a specifických charakteristik, tj. přírodních hodnot a rekreačního a turistického potenciálu obce zvýšení pracovních příležitostí 22

23 vytvoření nových ploch veřejné a ochranné izolační zeleně nově vymezené zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na již zastavěná území, čímž je zamezeno nežádoucí fragmentaci krajiny (ochrana volné krajiny) vytvoření předpokladů pro udržitelné využívání území nově vymezené plochy nemají vliv na podmínky stability a bezpečnosti obyvatel; stávající systém civilní ochrany obyvatelstva a havarijního plánování je stabilizován a bude respektován koordinace územního plánování a dodržení republikových priorit obsažených v PÚR ČR Lze konstatovat, že návrh koncepce ÚP Kopřivnice je v souladu se Strategickým rámcem udržitelného rozvoje v ČR. Politika územního rozvoje ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování, a tím poskytuje rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR. Účelem PÚR ČR je zajistit vzájemnou koordinaci územně plánovací činnosti obcí a krajů, koordinaci jednotlivých relevantních koncepcí, politik, strategií a další dokumentace. PÚR ČR stanovuje republikové priority, z nichž vyplývají pro předmětnou oblast obce Kopřivnice následující požadavky, které byly v návrhu ÚP zohledněny uvedeným způsobem: ochrana přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území návrh hodnoty města respektuje, ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. zachování jedinečné krajiny, urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny - zachován je ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. respektování stávající urbanistické koncepce obce Kopřivnice návrh ÚP stávající urbanistickou koncepci obce Kopřivnice respektuje. při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny - stanovením podmínek využití a vymezením příslušných ploch změn ÚP vytváří územní podmínky pro rozvoj primárního sektoru ve venkovské části území města a stabilizuje plochy ZPF a PUPFL. předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně - ÚP navrhuje komplexní koordinované řešení zajišťující prevenci prostorově sociální segregace a zvyšující kvalitu života obyvatel. Koncepce ÚP nenavrhuje taková řešení, která by mohla vést k sociální segregaci nebo snižovala sociální soudržnost obyvatel. při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve 23

24 svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR - na základě veřejně projednaného schváleného Zadání je ÚP řešen komplexně a v souladu se SZ bude projednáván s veřejností. Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek - ÚP je zpracován v souladu se závěry vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí. vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích - ÚP stabilizuje současné a vymezuje zastavitelné plochy pro výrobu a v řadě typů ploch s rozdílným způsobem využití připouští vznik pracovních příležitostí. podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost - ÚP stabilizuje historicky danou sídelní strukturu města a dále ji rozvíjí. vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území - ÚP urbanistickou koncepcí navazuje na dosavadní účelné využívání území a zastavitelné plochy vymezuje v přímé vazbě na ZÚ. Pro obnovu a opětovné využití znehodnoceného území vymezuje ÚP plochy přestavby. rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů - ÚP umísťuje nadmístní záměr významně ovlivňující charakter krajiny plochu pro přeložku silnice I/58 do co nejméně konfliktní lokality v rámci koridoru ZÚR s vazbou na sousední území, zpřesňuje prvky ÚSES a stanovuje 24

25 podmínky pro využívání jednotlivých typů ploch. Jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu. vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny - stanovením podmínek využití ploch v nezastavěném území a vymezením ÚSES přispívá ÚP k zachování a rozvoji migrační prostupnosti území. vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny - ÚP zachovává v přímé návaznosti na ZÚ a zastavitelné plochy souvislý pás veřejně přístupné zeleně kolem nejkompaktněji osídlené části Kopřivnice. Tento pás je provázaný jak s přírodně hodnotnými částmi nezastavěného území, tak se systémem sídelní zeleně. vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo) - ÚP umožňuje rozvoj a využití předpokladů území pro cestovní ruch včetně propojení atraktivních míst vymezením zastavitelných ploch a stanovením podmínek využití ploch nevylučujících realizaci většiny staveb, zařízení a opatření dle 18 odst. 5 SZ. podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků) - Současnou dopravní a technickou infrastrukturu ÚP respektuje. Prostupnost území dále ÚP zvyšuje vymezením zastavitelných ploch DS a stanovením podmínek využití území, ve kterých ve smyslu 18 odst. 5 SZ nevylučuje umísťování dopravní ani technické infrastruktury v nezastavěném území. vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet 25

26 podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou) - ÚP stabilizuje současné a vymezuje nové plochy pro dopravní infrastrukturu silniční nadmístního významu, doplňuje dopravní systém místního významu a připouští rozvoj dopravní infrastruktury včetně rozvoje nemotorové dopravy téměř v celém území města. Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů - stanovením podmínek využití ploch VT, VD a VZ vytváří ÚP podmínky pro minimalizaci negativních vlivů výrobní činnosti na bydlení. vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní - ÚP připouští umísťování protierozních a protipovodňových opatření v celém území. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v území potenciálních rizik přírodních katastrof. Stanovená intenzita využití stavebních pozemků umožňuje vsakování dešťových vod přímo v ZÚ a v zastavitelných plochách. vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj, a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech - Současnou dopravní a technickou infrastrukturu ÚP respektuje. Prostupnost území dále ÚP zvyšuje vymezením zastavitelných ploch DS a stanovením podmínek využití území, ve kterých ve smyslu 18 odst. 5 SZ nevylučuje umísťování dopravní ani technické infrastruktury v nezastavěném území. Občanské vybavení veřejného charakteru a veřejná prostranství ÚP stabilizuje, posiluje vymezením zastavitelných ploch a připouští jejich rozvoj v rámci jiných typů ploch. 26

27 úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti - ÚP respektuje současnou technickou infrastrukturu a připouští její další rozvoj v souladu s příslušnými oborovými koncepcemi. vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi - ÚP připouští v ZÚ a v zastavitelných plochách na střechách budov systémy využívající sluneční energii. při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby - ÚP vymezuje v centrální části města plochy přestavby pro bydlení v bytových domech a smíšené obytné v centrech měst. Znehodnocené plochy v nezastavěném území vymezuje na základě uplatněných požadavků jako plochy přestavby pro drobnou a řemeslnou výrobu. Lze konstatovat, že návrh ÚP Kopřivnice je v souladu s požadavky a republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (vydané ) ZÚR MSK stanovují priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, které předmětná koncepce ÚP naplňuje v těchto bodech: vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje; v podhůří Beskyd mezi Novým Jíčínem, Kopřivnicí přes Frýdek Místek a Třinec po Jablunkov ÚP vymezuje zpřesněné plochy pro dopravní infrastrukturu nadmístního významu vymezenou v ZÚR MSK (přeložky silnic I/58 a II/482). regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině - ÚP připouští zintenzivnění využití ZÚ všech sídel na území města a vymezuje plochy přestavby. Snižuje dotčení nezastavěného území vymezením zastavitelných ploch pouze v míře potřebné dle aktuálních informací o území. ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod - ÚP stabilizuje současné a vymezuje nové plochy připouštějící využití pro bydlení a každodenní i sezónní rekreační aktivity. Zároveň připouští potřebný rozvoj odpovídající veřejné infrastruktury. zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech za podmínek podrobněji specifikovaných v kapitolách B, C a E - ÚP nepřipouští vznik nových ani rozšiřování stávajících lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. 27

28 vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy - ÚP stanovením podmínek využití ploch nebrání rozvoji integrované hromadné dopravy. vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na osobní dopravní systémy kraje, systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska, včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy - ÚP připouští rozvoj nemotorové (především pěší a cyklistické) dopravy na celém území města. stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů - ÚP upřesněním urbanistické koncepce území města vytváří podmínky ke zkvalitňování životního prostředí. ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Poodří a na přítocích Odry) - ÚP stanovením podmínek prostorového uspořádání chrání pohledový obraz významného krajinného horizontu Štramberk hrad Trúba, Hukvaldy. preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje - ÚP nevymezuje zastavitelné plochy ve stanoveném záplavovém území a připouští protipovodňová a protierozní opatření v celém území města. respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku - ÚP respektuje veškeré relevantní zájmy tohoto charakteru. Území města Kopřivnice náleží dle ZÚR MSK do rozvojové oblasti OB2, pro kterou jsou stanoveny následující relevantní úkoly územního plánování: zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím sousedních krajů a Polska - ÚP zpřesňuje plochy DI nadmístního významu a prvky NR a R ÚSES ve vazbě na sousední územní celky nové rozvojové plochy vymezovat přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby; výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. železniční infrastruktury; mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech) - ÚP vymezuje plochy přestavby a zastavitelné plochy napojitelné na DI pouze mimo záplavová území v rámci ÚP vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně - ÚP stabilizuje současné a vymezuje nové plochy veřejných prostranství i veřejné zeleně 28

29 Plochy a koridory nadmístního významu DZ7 - Silnice II/482 Kopřivnice, severozápadní obchvat v rámci zpřesněni vymezení koridoru v ÚP města Kopřivnice minimalizovat vliv na obytnou funkci a kvalitu obytného prostředí stávající zástavby na západním okraji města řešit napojení na stávající silniční síť včetně zpřístupněni přilehlého území v souladu s normovými parametry dané komunikace Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu Ozn. zákresu D80 D81 Zdrojová ÚPD UPN VUC Beskydy UPN VUC Beskydy Ozn. VPS ve zdrojové ÚPD Název stavby + charakteristika 50 I/58 Kopřivnice - křiž. R48, přeložka, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy 49 I/58 Kopřivnice - Frenštát p. Radhoštem, přeložka, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy Dotčené obce Katastrální území Kopřivnice Drnholec nad Lubinou Kopřivnice ÚP vymezuje zpřesněné zastavitelné plochy DS pro záměry DZ7 a D81. ÚP stabilizuje plochy DS pro stavbu realizovanou dle záměru D80. Plochy a koridory pro ÚSES - Nadregionální ÚSES biocentra: 97 Hukvaldy - Nadregionální ÚSES biokoridory: K 144 MB - Regionální ÚSES biocentra: 115 Červený kámen- Pískovna - Regionální ÚSES biokoridory: Helenské údolí 265 Větřkovická Lubina 550 (RK 1557) 630 ÚP zpřesňuje v souladu s metodikou prvky NR a R ÚSES. ÚP Kopřivnice dále naplňuje požadavky a cíle ZÚR MSK v následujících bodech: Vlčovice Mniší - ÚP respektuje EVL a prvky NR a R ÚSES, které rozvíjí vymezením nefunkčních částí jako VPO, - ÚP respektuje kulturní a civilizační hodnoty a plochy pro nové ekonomické aktivity vymezuje ve vazbě na existující síť dopravní infrastruktury, 29

30 - Urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny ÚP respektují charakteristiky oblastí krajinného rázu a typů krajin na území města a vychází ze stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území, - předmětné stavby a opatření ÚP vymezuje jako veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření ve zpřesněných plochách, kromě již realizované stavby D80, kterou stabilizuje v ploše DS, - ÚP připouští realizaci evropského turistického koridoru Krakow Wien páteřní trasy téměř v celém území města. Lze konstatovat, že návrh Koncepce ÚP Kopřivnice je v souladu s cíly a úkoly územního plánování stanovenými v rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které byly vydány Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje je střednědobým strategickým koncepčním dokumentem kraje. Slouží ke stanovení rámce pro strategické rozhodování ke změnám v území a podpoře regionálního rozvoje. Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje zachovává strukturu 5 globálních cílů: 1. Konkurenceschopná, inovačně založená ekonomika 2. Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost, příležitost pro všechny 3. Soudržná společnost kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě 4. Kvalitní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu 5. Efektivní správa věcí veřejných Tyto globální cíle jsou dále rozpracovány do 31 specifických cílů, které přispějí k naplňování strategie. Koncepce Návrhu ÚP Kopřivnice tyto priority naplňuje v souvislosti s vytvořením podmínek pro podporu nových podnikatelských subjektů, pro koordinaci aktivit zaměřených na růst zaměstnanosti a zvýšení pracovní zaměstnanosti, aktivně se podílí na snižování dopadů chudoby v MSK, vytváří podmínky pro rozšíření volnočasové infrastruktury a služeb pro obyvatele kraje, vytváří podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území, dále vytváří podmínky pro udržení ekologické stability krajiny, podmínky pro efektivnější využívání energetických zdrojů, využití brownfieldů, zajišťuje rozvoj komunikační a informační infrastruktury. ÚP Kopřivnice je v souladu se Strategií rozvoje Moravskoslezského kraje. Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje (2012) specifikuje základní cíle se vztahem k ochraně přírody a krajiny. Koncepce taktéž navrhuje opatření vedoucí k obnově a ochraně jednotlivých složek životního prostředí. Ze strategických cílů řeší Koncepce ÚP následující: podpora environmentálně příznivých zdrojů energie zajištění dodávky vod na nově vzniklá spotřebiště 30

31 komplexní pozemkové úpravy s vlivem na vodní režim krajiny zajištění obnovy, rekonstrukce a dostavby kanalizační sítě, kanalizačních systémů a ČOV investice do ochrany před povodněmi a revitalizace toků zajištění péče o přírodně cenné lokality MSK zvýšení stability krajiny na území MSK snížení tlaku na fragmentaci a zástavbu volné krajiny a snížení ohrožení krajinného rázu revitalizace devastovaných území a brownfieldů a jejich upřednostňování pro rozvojové aktivity údržba a ochrana hodnotných krajinných prvků venkovské krajiny podpora vhodné změny skladby lesů a jejich ochrana Z hlediska Politiky životního prostředí MSK je prioritní uplatňování zásad zachování a rozvíjení přírodního prostředí a jeho složek. Uplatněním Koncepce ÚP budou některé složky ŽP mírně negativně ovlivněny (např.: ZPF, ovzduší), nicméně dopady předkládané koncepce jsou z hlediska souladu s Politikou životního prostředí MSK přijatelné. Globálním cílem Národního programu snižování emisí ČR je snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší. A dále: Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje jeho cílem je zlepšení kvality ovzduší, resp. zajištění jeho kvality tak, aby splňovalo zákonem stanovené požadavky (imisní a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (emisní stropy). A pro dosažení vymezeného cíle stanovuje jednotlivé priority. V rámci koncepce ÚP jsou vymezeny plochy, které mohou zakládat rámec pro vznik významných zdrojů znečištění ovzduší. Předkládaná koncepce tudíž není zcela v souladu s tímto strategickým dokumentem. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, jehož cílem je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Plán je zpracován na dobu 10 let. Plán disponuje přehledným systémem závazných cílů (indikátorů), obecných i konkrétních opatření, kterých chce v následujících letech dosáhnout. ÚP respektuje současný systém a připouští jeho rozvoj v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití. Tato koncepce je návrhem ÚP respektována. 31

32 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, jehož cílem je vytvoření podmínek pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území MSK. Plán navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod. Koncepce ÚP je s tímto dokumentem v souladu, kdy ÚP připouští rozvoj vodovodu v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití s cílem zásobování většiny zájemců a rovněž připouští rozšíření oddílné kanalizace v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami jejich využití s cílem napojení většiny zdrojů odpadních vod na splaškovou kanalizaci. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje konkretizuje krajské priority a stanovuje cíle, kterých chce kraj dosáhnout při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 20 let a stanovuje konkrétní opaření pro hospodárné nakládání s energií i koncepční využívání potenciálu obnovitelných zdrojů a dosažení jejich většího využívání. Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů je přípustná v plochách s rozdílným funkčním využitím za stanovených podmínek jejich využití. Koncepce ÚP je v souladu s tímto strategickým dokumentem. 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Zájmová oblast, pro kterou je zpracován předmětný Návrh Územního plánu Kopřivnice ÚP Kopřivnice zaujímá k.ú. Drnholec nad Lubinou, k.ú. Kopřivnice, k.ú. Mniší, k.ú. Větřkovice u Lubiny a k.ú. Vlčovice hranice ZÚ částí Kopřivnice, Lubina, Mniší a Vlčovice. Kopřivnice leží na Severní Moravě, jižním směrem od města Ostravy v kouzelné krajině s nádhernou přírodou. Jižním směrem od Kopřivnice se zvedají vrcholky Moravskoslezských Beskyd. Město má charakter poměrně kompaktně zastavěných jednotlivých částí s řadou izolovaných ZÚ především v části Mniší, při respektování charakteru a struktury zástavby jednotlivých částí. Kopřivnice je město rozprostřené v podbeskydském údolí mezi Červeným kamenem a Bílou horou. Lesy střídají louky bohaté na vzácnou květenu. V území je mnoho míst, která nabízí působivé rozhledy na město a okolí. Návrh Územního plánu Kopřivnice byl předložen v jedné variantě řešení. Jako další varianta, pro srovnání a zjištění možných vlivů ÚP na obyvatelstvo a veřejné zdraví, je brán stávající stav, stav, kdy nebude uplatněn Návrh ÚP tedy nulová varianta. Možné vlivy uplatnění navržené koncepce na životní prostředí jsou popsány v následujících kapitolách (kap. 4 a 6). 32

33 3.1. Geomorfologie Území města Kopřivnice se nachází dle geomorfologického členění v následujícím systému: Systém Podsystém Provincie Alpsko-himálajský Karpaty Západní Karpaty Subprovincie Vnější západní Karpaty Oblast Celek Podcelek Západobeskydské podhůří Podbeskydská pahorkatina Štramberská vrchovina Štramberská vrchovina je tvořena zvrásněnými flyšovými pískovci, slepenci, jílovci, jílovitými břidlicemi a vápenci. Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice se geomorfologické členění území nezmění. 3.2 Geologie Předkvartérní podloží je v zájmovém území tvořeno alpinsky zvrásněnými příkrovovými jednotkami vnější menilito-krosněnské skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Sedimenty podslezské jednotky v širším okolí převažují nad sedimenty jednotky slezské. Převážně pelitické komplexy předkvartérních hornin podslezské jednotky jsou v zájmovém území zvětralé do podoby mocných eluvií. Jedná se zejména o proměnlivě vápnité jíly, převážně vysoce plastické, s hojnými ostrohrannými střípky a úlomky jílovců, prachovců, místy i vápenců a vápnitých pískovců. Ve svrchní části nabývají tuhé až pevné konzistence, která do hloubky zvolna přechází do konzistence tvrdé. Charakteristika pokryvných kvartérních sedimentů je dána především situováním zájmového území v podhorské oblasti. Nejvýznamnějším typem kvartérních sedimentů jsou proluvia. Tyto zeminy mají charakter hlinitopísčitých štěrků až jílovitých štěrků, častá je přítomnost kamenité frakce. Jejich mocnost se pohybuje do 5 m. V nadloží proluviálních štěrků se vyskytují sprašové (eolické) hlíny. Jedná se o převážně nevápnité, nevrstevnaté, středně plastické až nízko plastické jíly. Konzistence jílů je převážně tuhá, místy až pevná. Stratigrafický sled je ukončen organickou jemnozrnnou zeminou, tmavě hnědé barvy - ornicí. Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice se geologické členění území nezmění. 33

34 3.3 Hydrogeologie a hydrologie, záplavová území Z hlediska regionalizace mělkých podzemních vod (Kříž, 1971) se jedná o území se sezónním doplňováním zásob, s nejvyššími průměrnými měsíčními stavy hladin podzemních vod a vydatností pramenů v měsících květen - červen a nejnižšími v měsících září - listopad. Průměrný specifický odtok podzemních vod činí l.s-1.km 2. Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu č Flyšové sedimenty v povodí Odry (Michlíček et al., 1986). Dle hydrogeologické rajonizace platné od spadá zájmové území do rajonu s identifikátorem Flyš v mezipovodí Odry, Flyšové sedimenty paleogénu a křídy Karpatské soustavy. Zvodnění ve flyšových sedimentech skalního podloží je vázáno na rozpukanost hornin a litologické střídání jílovců a pískovců. Dobrou rozpukanost lze očekávat v polohách pískovců a slepenců tvořících vhodný kolektor s puklinovou propustností. Průlinově-puklinovou propustností se vyznačují značně zvětralé polohy pískovců, slepenců na přechodu mezi pokryvem a skalním podložím. Naopak omezenou propustností se vyznačují slínovce a jílovce. Oběh podzemní vody je tedy silně omezován flyšovým charakterem vrstev, neboť propustnější polohy (lavice) pískovců se střídají s prakticky nepropustnými vrstvami jílovců, na kterých končí svislá komunikace. Podzemní voda mělkého oběhu je vázána na propustnější uloženiny proluvií. Přímá infiltrace srážek do kolektoru je omezena pokryvem würmských eolických jílů. Propustnost je průlinová, hladina podzemní vody bývá velmi často hluboce zakleslá, zvodněná mocnost je proměnlivá (v průměru okolo 2-3 m). Propustnost proluvií vyjádřená koeficientem filtrace je n m.s-1, lze ji tedy hodnotit jako mírnou. Kopřivnicí protéká řeka Lubina číslo hydrogeologického pořadí , která je pravostranným přítokem Odry. Lubina patří podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 187/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, mezi významné vodní toky. Délka toku 37,1km, s plochou povodí 194.1km 2, průměrný průtok u ústí u ústí 2,36 m³/s. Pod Kopřivnicí přebírá zleva Lubina potok Kopřivničku. Kopřivnička je potok protékající městem. Délka toku činí 6,9km s plochou povodí 13.5km 2. Celkový spád toku je kolem 3%. Na řece Lubině i na vodním toku Kopřivnička je stanoveno záplavové území, včetně aktivní zóny. V aktivní zóně se nachází 4 objekty, část místní komunikace a část komunikace I58 ve Vlčovicích. Na ochranu proti povodni jsou na řece Lubině vybudovány protipovodňové hráze. V dotčeném území se, na potoce Svěcený, nachází víceúčelová vodní nádrž Větřkovice, jejímž prioritním účelem byla akumulace vody pro potřeby Tatry a.s, dalším účelem je zajištění minimálního průtoku v toku pod vodním dílem a částečné snížení povodně. Nádrž je také využívána ke sportovnímu rybaření a rekreaci. Na území místní části Vlčovice se nachází soukromý rybník sloužící k rybochovným účelům. CHOPAV není v předmětném území vymezena. Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice se hydrogeologické a hydrologické členění území nezmění. 34

35 3.4 Chráněná ložisková území a poddolovaná území V ORP Kopřivnice jsou vymezena 3 chráněná ložisková území pro zemní plyny, 2 pro černé uhlí a zemní plyn a jedno pro vápenec a slín. Je vymezeno chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Štramberk III. Dobývací prostory těžené jsou tři pro zemní plyn, černé uhlí a zemní plyn (těžen zemní plyn), vápenec a cementářskou korekční sialitickou surovinu (velkolom Kotouč). Netěžený dobývací prostor pro zemní plyn a hořlavý zemní plyn. V ORP Kopřivnice je vymezeno 9 výhradních ložisek 1 černého uhlí (dosud netěženo), 1 dřívější ložisko zemního plynu (dnes podzemní zásobník plynu), 2 černého uhlí a zemního plynu, 1 vápence a cementářské korekční sialitické suroviny a 1 cementářské korekční sialitické suroviny. V jižní části se nachází dvě poddolovaná území po středověké těžbě železné rudy s ojedinělým rozsahem. Území ORP Kopřivnice je charakteristické relativně vysokým počtem aktivních a potenciálních sesuvů. V oblasti se nachází 3 aktivní sesuvy, 28 potenciálních plošných sesuvů a 6 stabilizovaných. Pro posuzovanou oblast je typická maximální intenzita zemětřesení podle MSK 64 daná hodnotou 6 7 (z 12 stupňové makroseizmické stupnice). Z mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba) vyplývá, že většina území náleží do nízké či střední kategorie radonového indexu geologického podloží. Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice se plochy značené jako CHLÚ či poddolovaná území nezmění. 3.5 Půdní pokryv, ZPF, PUPFL V území obecně převládají vodou ovlivněné půdy. Na plošinách s pokryvy sprašových hlín se vyvinuly značné plochy pseudoglejových luvizemí, v kotlinách a na podmáčeném úpatí Beskyd jsou rozsáhlé plochy primárních pseudoglejů. Poměrně velký rozsah mají glejové fluvizemě v širokých nivách, na písčitějších substrátech přecházející ve fluvizemě typické. V členitějším reliéfu je zastoupení hydromorfních půd menší. Na propustnějších svahovinách z kyselých materiálů na úpatích Beskyd se vyskytují kyselé typické kambizemě, na hřbetě Hukvald jsou zastoupeny silně kyselé kambizemě. V sušší, vrchovinné západní části a obecně na těšinitech převažují úživné typické kambizemě slabě oglejené až pseudoglejové, na hřbetech i bez oglejení. Na výchozech vápenců jsou naproti tomu ostrovy typických rendzin stejně jako na vápnitých slepencích na hřbetě Svince. Na vápnitých křídových pískovcích se vyvinuly ostrovy typických pararendzin. V dotčeném území jsou zastoupeny půdy všech tříd ochrany ZPF. Lesy Lesní porost činí cca 16% z celkové rozlohy území města Kopřivnice. Na území Kopřivnice se nachází 444 ha lesních pozemků. Území náleží přírodní lesní oblasti 39 Podbeskydská pahorkatina. 35

36 Lesní fond je tvořen drobnými a středně velkými kompexy lesů. Tyto lesy mají menší hospodářský význam, jsou však důležité pro krajinu a ekologickou stabilitu. Členité výchozy Jurského vápence v okolí Kopřivnice poskytuje vhodné podmínky pro lesní porosty 4. lesního vegetačního stupně, např. vápencová bučina, bohatá bučina. Na dotčeném území se nachází tyto lesní soubory: 4F Svahová bučina, 4A Lipová bučina, 4B Bohatá bučina, 3J Lipová Javořina, 3U Javorová jasanina, 4D Obohacená bučina, 4W Vápencová bučina, 3D Obohacená dubová bučina, 3B Bohatá dubová bučina, 3V vlhká dubová bučina, 4D Obohacená bučina, 2L Potoční luh, 3H hlinitá dubová bučina, 4H hlinitá bučina, 4S Svěží bučina, 3L Jasanová olšina, 1L Jilmový luh, 3D Jedlodubová bučina. Na území Kopřivnice se nachází lesy zvláštního určení. Jedná se o lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (Pískovna) a les na území PP Váňův kámen (kód 32a). V k.ú. Mniší se nachází les na území vodního zdroje Mniší Kazničov, pásmo hygienické ochrany vodních zdrojů 1. stupně (kód 31a). Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice nedojde k záborům ZPF. Nerealizací Návrhu ÚP zůstane zachován stávající stav a kvalita PUPFL v řešeném území. 3.6 Krajinný pokryv Předmětné území zaujímá k.ú. Kopřivnice, Drnholec nad Lubinou, Mniší, Větřkovice u Lubiny a Vlčovice. Kopřivnice leží na Severní Moravě, jižním směrem od města Ostravy. Východní část města zaujímá průmyslová zóna s testovacím polygonem pro automobily. Jižním směrem od města se zvedají zalesněné stráně vrcholku Červený Kámen (690 m n.m.). Na úbočí tohoto kopce je vybudována sjezdová trať s lyžařským vlekem. Od západního okraje města se zvedá vrchol kopce Bílá Hora (556 m n.m.) a na druhé straně kopce se rozkládá městečko Štramberk. Na vrcholku kopce Bílá hora byla na počátku 21. století vybudována rozhledna, jejíž tvar a šroubovité schody jsou zvětšenou kopií šroubovice DNA. V místech, kde dnes stojí město Kopřivnice, bylo v starší době kamenné osídlení. Již ve 13. století byla v podhradí Šostýna vybudovaná osada. První písemná zmínka o této osadě ale pochází z roku Na rozvoji Kopřivnice se nejhůře podepsalo období třicetileté války, kdy bylo město několikrát napadeno a vydrancováno. Od 19. století se ve městě začal rozvíjet průmysl, začala tu pracovat továrna na fajánsové zboží. Město Kopřivnice leží mimo vodní toky v území mezi vrcholy Červeného kamene, Pískovny, Brd a Bílé hory. Městem protéká vodní tok Kopřivnička, která se v Příboře vlévá do Lubiny. Stávající podoba města Kopřivnice představuje město s rozsáhlou bytovou zástavbou vícepodlažními panelovými domy a velkou plochou výroby - areál Tatry a Průmyslový park Kopřivnice, které vyrostlo na místě původní vsi v průběhu druhé poloviny minulého století. Lesnatost území je malá, z celkové rozlohy území cca ha představuje lesní půda rozlohu 444 ha, což je cca 16%. Rozloha zemědělské půdy je cca ha, což je cca 57% celkové rozlohy území města Kopřivnice (z toho 967 je orná půda). 36

37 Vodní plochy představují rozlohu cca 60 ha. Zastavěné plochy zaujímají rozlohu 155 ha, tj. cca 5,7%. Na ostatní plochy připadá 517 ha. Město Kopřivnice je částečně součástí zemědělské harmonické krajiny, leso-luční krajiny a sídelní krajiny. ZÚR MSK vymezují základní oblasti krajinného rázu a typy krajin, resp. jejich cílové charakteristiky a možnosti ohrožení. Město Kopřivnice náleží částečně do krajinné oblasti Příborská pahorkatina a částečně do krajinné oblasti Podbeskydí. Mezi zásady pro rozhodování o změnách v území patří chránit historické krajinné struktury, harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů (Štramberk hrad Trúba, Hukvaldy). Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice se krajinný pokryv území, krajinné dominanty a charakteristiky nezmění. 3.7 Klimatické oblasti Řešené území patří dle Quitta (1971) do teplé klimatické oblasti MT10, pro kterou je charakteristické dlouhé, mírně teplé a suché léto, krátké přechodné období s mírně teplým jarem i podzimem a krátká, mírně teplá, velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Tab. č. 4: Charakteristika klimatického regionu MT10 podle Quitta (1971) Klimatická charakteristika MT10 Počet letních dní Počet dní s průměrnou teplotou 10 C a více Počet dní s mrazem Počet ledových dní Průměrná lednová teplota -2 až-3 Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Průměrná červencová teplota Průměrná dubnová teplota 7-8 Průměrná říjnová teplota 7-8 Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní

38 Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice se klimatologické členění území nezmění. 3.8 Biogeografické členění, flóra, fauna Biogeografické členění Řešené území patří dle biogeografického členění do provincie Středoevropských listnatých lesů, k Polonské podprovincii, do bioregionu 3.5 Podbeskydský bioregion. Bioregion leží na východě Moravy na hranicích se Slezskem, zabírá východní část geomorfologických celků Podbeskydská pahorkatina a Moravská brána a na severovýchodě zasahuje do Polska. Plocha bioregionu v ČR je 949 km 2. Bioregion je tvořen vlhkou pahorkatinou na měkkých sedimentech vč. ledovcových, z níž vystupují ostře kopce z pískovcového flyše. Převažuje 4., bukový stupeň, na jižních svazích se nachází i 3., dubovo-bukový stupeň. Území je tedy tvořeno mozaikou hájové bioty (smíšený karpatský a hercynský vliv) a karpatského bukového lesa, zčásti se zde projevuje i vliv polonské podprovincie. Biota je obohacena řadou horských druhů, splavených ze sousedních Beskyd. Na vápencích jsou malé ostrůvky méně náročné teplomilné flóry i fauny. V současnosti převažuje orná půda, hojné jsou vlhké louky, v lesích kulturní smrčiny se zbytky bučin. Flóra Bioregion se nachází v mezofytiku a zaujímá východní část fytogeografického podokresu 76a. Moravská brána vlastní, prakticky celý fytogeografický podokres 84a. Beskydské podhůří (mimo masív Ondřejník) a jihovýchodní okraje fytogeografického okresu 83. Ostravská pánev. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až submontánní. Dominantní potencionální jednotkou jsou dubohabrové háje (Tilio cordatae-carpinetum), při úpatí Radhoště, Ondřejníku v Jablunkovské brázdě acidofilní doubravy svazu Genisto gemanicae-quercion (Luzulo albidae- Quercetum, dnes značně degradované). Do rovinatého prostoru mezi Frýdkem-Místkem a Třincem zasahují z Ostravska dubové bučiny (Carici- Quercetum). V kopcovitém terénu jihozápadně od Frýdku-Místku převažují na svazích Štramberské vrchoviny květnaté bučiny (Dentario enneaphyli-fagetum a Dentario glandulosae- Fagetum), v komplexu Palkovických hůrek jsou časté ochuzené bučiny (Festuco- Fagetum). Lokálně jsou přítomny suťové lesy svazu Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum, vzácně i Lunario-Aceretum). V lužních lesích podél menších toků zcela převládají střemchové olšiny (Pruno-Fraxinetum), ojediněle ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae), v blízkosti úpatí Moravskoslezských Beskyd fragmenty luhů Arunco sylvestris- Alnetum glutinosae; v úzkých erozních rýhách a na lesních prameništích optimálně vyvinuté Carici remotae- Fraxinetum. Keřovité vrbové lemy svazu Salicion triandrae (Agrostio-Salicetum purpureae) jsou narušené a ruderalizované, štěrkopískové náplavy podhorských toků provázejí vrbové porosty (Salicion eleagni). Skalní vegetace je velmi vzácná, omezená jen na vápence v okolí Štramberka. Náhradní přirozenou vegetaci tvoří v severovýchodní, více oceanické části prameništní a rašelinné louky svazu Caricion fuscae, vlhké louky náležejí svazům Molinion i Calthion. Na pastvinách je rozšířena vegetace svazu Cynosurion a Violion caninae. 38

39 V jihozápadní, víceméně subkontinentální části se uplatňuje teplomilná vegetace (Alysso alyssoidis-sedion, Cirsio-Brachypodion pinnati), podmíněná výstupy bazických vyvřelin a vápenců. Flóra je poměrně bohatá, ovlivněná četnými oreofyty z Beskyd. Charakteristickým znakem je výskyt lokálních mezních prvků. Vyskytuje se zde např. hořepník tolitový (Pneumonanthe asclepiadea), vranec jedlový (Huperzia selago), karpatští migranti árón karpatský (Arum alpinum), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), zvláště na severovýchodě bioregionu židoviník německý (Myricaria germanica). Kromě obecně rozšířených druhů jsou zde zastoupeny i druhy subatlanské, jako bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea), sítina cibulkatá (Juncus bulbosus), štírovník bažinný (Lotus uliginosus), i submediteránní, zastoupené např. modravcem chocholatým (Leopoldia comosa), hladýšem širolistým (Laserpitium latifolium) a voskovkou menší (Cerinthe minor). K mezním prvkům (vesměs alpinského nebo karpatského charakteru) náleží bika žlutavá (Luzula luzulina), židoviník německý (Myricaria germanica), vrba šedá (Salix eleagnos), víceméně i kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis). Exklávní charakter zde má len žlutý (Linum flavum) a některé druhy štramberských vápenců, vesměs charakteru perialpidů a dealpidů. Mezi ně je možno počítat dvojštítek měnlivý (Biscutella varia), lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata), kostřavu sivou (Festuca pallens), řebříček sličný (Achillea nobilis), hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), čistec přímý (Stachys recta), česnek chlumní (Allium senescens), v minulosti i devaterníček skalní (Rhodax rupifragus), lipnici bádenskou (Poa badensis s.l.), rozrazil rakouský (Veronica austriaca) a kakost lesklý (Geranium lucidum). Fauna Pro bioregion je charakteristická mozaikovitá fauna předkarpatských pahorkatin, blízká Hranickému bioregionu (3.4), s větším zastoupením lesního elementu (měkkýši vlahovka karpatská, vřetenatka nadmutá, řasnatka nadmutá). Na suchých stanovištích jsou ochuzená teplomilná společenstva hmyzu a měkkýšů (sarančata, suchomilka panonská aj.), na vápencích u Štramberka se v minulosti vyskytoval i endemický poddruh jasoně červenookého. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, Ostravice a Olše do lipanového pásma. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice temnopásá (Apodemus agrarius). Ptáci: břehule říční (Riparia riparia), lejsek malý (Ficedula parva). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Měkkýši: vřetenatka nadmutá (Vestia turgida), v. hrubá (V. gulo), řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida), vlahovka karpatská (Monachoides vicina), skelnatka drnová (Oxychilus cellarius), suchomilka panonská (Candidula soosiana), trojzubka stepní (Chondrula tridens), sudovka skalní (Orcula dolium). Hmyz: jasoň červenooký (Parnassius apollo). Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice se biogeografické členění území nezmění. 39

40 3.9 Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Zvláště chráněná území jsou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. Mezi velkoplošná ZCHÚ patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Maloplošnými ZCHÚ jsou národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). V předmětném území města Kopřivnice není vyhlášeno žádné velkoplošné ZCHÚ, tj. národní park ani CHKO. Nejblíže sledovanému území se nachází CHKO Poodří v k.ú. Petřvaldík. Nejblíže dotčenému území se nachází tato maloplošná ZCHÚ: - PP Váňův kámen: významná přírodní lokalita v k.ú. Kopřivnice o rozloze 0,77 ha na východním svahu Bílé hory s 15m vysokou vápencovou skálou výrazný skalní výchoz jurského vápence s brexiovou texturou - PP Kamenárka: nachází se v k.ú. Štramberka, je řazena mezi poslední volně přístupná místa s možností vidět bloky tithónských štramberských vápenců - NPP Šipka: je vyhlášena na severním úbočí a ve vrcholové části Kotouče a zahrnuje prakticky jeho celou dochovanou část; hlavním předmětem ochrany je ekosystém geomorfologicky významného bradla, budovaného jurským vápencem a zasazeného do flyšových sedimentů; význam NPP je rovněž kulturní, historický a archeologický jedná se o nejstarší archeologické naleziště neandertálského člověka na severní Moravě - PP Hukvaldy Obr. č. 4: Umístění maloplošných ZCHÚ vzhledem k dotčenému území 40

41 Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP nebudou ZCHÚ dotčena a jejich současný stav zůstane zachován Lokality Natura 2000 (EVL, PO) Do katastrálních území řešených v návrhu ÚP Kopřivnice zasahují dvě lokality soustavy Natura Jedná se o Evropsky významnou lokalitu Evropsky významnou lokalitu Červený kámen (CZ ) a Evropsky významnou lokalitu Štramberk (CZ ). Obr. č. 5: Umístění EVL CZ vzhledem k dotčenému území Evropsky významná lokalita Červený kámen Kód lokality: CZ Kraj: Moravskoslezský kraj Rozloha: 249,56 ha Charakteristika: EVL se nachází jižně od Města Kopřivnice na severních svazích kóty Červený Kámen (690 m n.m.). Jedná se o rozsáhlý komplex lesů, který je tvořen převážně suťovými lesy (L4) as. Lunario-Aceretum, Mercuriali-Fraxinetum, submontánními květnatými bučinami a jedlobučinami (L5.1), místy s fragmenty vápnomilných bučin a vápnomilnou skalní vegetací (S1.1). Na ekosystém suťových lesů je vázán výskyt ohrožených a vzácných taxonů: okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), hlístník hlístňák (Neottia nidus-avis), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač bledý (Orchis pallens) a rozrazil horský (Veronica montana). Z nelesních společenstev pak dominují mezofilní ovsíkové louky (T1.1). 41

42 Popis předmětů ochrany: K předmětům ochrany EVL Červený kámen patří 3 typy přírodních stanovišť: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) Rozloha v EVL: 7,4064 ha Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) Rozloha v EVL: 0,1901 ha Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích - prioritní stanoviště Rozloha v EVL: 154,2642 ha Evropsky významná lokalita Štramberk Kód lokality: CZ Kraj: Moravskoslezský kraj Rozloha: 129,36 ha Charakteristika: Lokalita se nachází na izolovaných masívech kopců Bílá hora a částečně odtěženém kopci Kotouč oddělených industriální zástavbou ve zvlněné Podbeskydské pahorkatině v rozpětí nadmořských výšek m n. m. Území charakterizují výchozy jurských štramberských vápenců, které vystupují z podloží třetihorních bašských pískovců. V lesních částech převládají reprezentativní suťové lesy (L4) sv. Tilio-Acerion, v nelesních biotopech sušší typy mezofilních ovsíkových luk (T1.1), místy pak širokolisté suché trávníky (T3.4C) s řadou teplomilných prvků. Maloplošně je vyvinuta bazifilní vegetace efemér a sukulentů (T6.2A, T6.2B) a štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin (S1.1). Z významných druhů zde roste česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), netřeskovec výběžkatý (Jovibarba globifera), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), židoviník německý (Myricaria germanica), vstavač mužský (Orchis mascula), drnavec lékařský (Parietaria officinalis), hlaváč lesklý vápnomilný (Scabiosa lucida subsp. calcicola), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) a kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Potencionálně je území ohroženo nedostatečnou péčí o některé nelesní biotopy, zvláště původních svahových pastvin a stupňovitých mezí, na nichž se upustilo od dříve provozované pastvy i kosení. Popis předmětů ochrany: K předmětům ochrany EVL Štramberk patří tato přírodní stanoviště: Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) Rozloha v EVL: 1,11 ha Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) Rozloha v EVL: 0,3362 ha 42

43 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Rozloha v EVL: 5,1739 ha Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště Rozloha v EVL: 2,945 ha Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) Rozloha v EVL: 18,1012 ha Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) Rozloha v EVL: 0,0121 ha Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů Rozloha v EVL: 1,4958 ha Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích - prioritní stanoviště Rozloha v EVL: 40,4283 ha Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice nebudou lokality Natura 2000 dotčeny Přírodní parky a památné stromy V dotčeném území se nachází přírodní park Podbeskydí, který byl vyhlášen v roce 1994 Okresním úřadem v Novém Jíčíně. Jeho území o rozloze ha pokrývá dřívější tzv. oblasti klidu Červený kámen a Kojetín. Krajina přírodního parku má mírně zvlněný charakter s roztroušenými květnatými lesíky. Současná povrchová geologická skladba celé oblasti nese znaky mladě vyvrásněného pohoří. Území je zařazeno do tzv. bašského a godulského vývoje slezské jednotky, v němž se rytmicky střídají vrstvy pískovců, jílovců, slínovců, slepenců a vápenců, popř. jen vápnitých prachovců. V minulosti pokrývaly toto území lesy svazu Carpinion charakteristické asociacemi Carici pilote-carpinetum (ostřicová dubohabřina) a Tilio-Carpinetum (lipová dubohabřina). Na území přírodního parku leží přirozená hranice mezi těmito společenstvy přibližně na spojnici měst Nový Jíčín-Příbor zatímco lipová dubohabřina je typickým lesním společenstvem kolinních poloh Slezska, ostřicová dubohabřina má v přírodním parku Podbeskydí severní hranici rozšíření. V oblasti Červeného kamene, Šostýna a Libotína se nacházejí suťové lesy s porosty ohrožené měsíčnice vytrvalé. V současné době jsou lesy na mnoha místech nahrazeny nevhodně vysázeným smrkem a zůstávají zachovány v podobě fragmentárních lesíků (výjimečně rozsáhlejších celků) na svazích Podbeskydské pahorkatiny. 43

44 Podhorská krajina přírodního parku poskytuje útočiště řadě vzácných nebo ohrožených druhů rostlin a živočichů. Obr. č. 6: Umístění Přírodního parku Podbeskydí vzhledem k dotčenému území Na území města Kopřivnice se nachází 7 památných stromů: - Raškův buk: nachází se na k.ú. Kopřivnice, poblíž vápencového skalního výchozu Raškova kamene, lesní porost na západním svahu vrchu Pískovna - Ondrášův buk: nachází se na k.ú. Kopřivnice, poblíž vápencového skalního výchozu Raškova kamene, lesní porost na západním svahu vrchu Pískovna - Buk černých myslivců: nachází se na k.ú. Kopřivnice, poblíž vápencového skalního výchozu Raškova kamene, lesní porost na západním svahu vrchu Pískovna - Husova lípa: Nachází se v k.ú. Kopřivnice, nad Koupalištěm, při okraji lesa u stezky vedoucí na hřeben Brd nebo k rybníku na Šostýně - Ořech Leopolda Víchy: památný ořešák černý roste ve městě Kopřivnici na okraji Masarykova náměstí před budovou základní školy - Fojtova lípa: dvůr muzea Fojtství v Kopřivnici - Platan Emila Hanzelky: v kopřivnickém městském parku před muzeem Šustalova vila 44

45 Obr. č. 7: Umístění památných stromů vzhledem k dotčenému území Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice nebudou přírodní parky a evidované památné stromy dotčeny Významný krajinný prvek (VKP) VKP je definován (dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP definované dle výše uvedeného zákona 3 odst. b) patří lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Kromě toho mohou být VKP i jiné části krajiny, např. mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, parky, sady, zámecké zahrady, naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené i umělé skalní útvary a jiné objekty, pokud je orgán státní správy v ochraně přírody zaregistruje dle 6 s ohledem na jejich ekologickou a krajinotvornou funkci. Uplatnění Návrhu ÚP však představuje zásah do lesních porostů a může souviset i s dotčením vodního toku. Na území města Kopřivnice se nachází dle databáze VKP 59 registrovaných VKP. Vliv nulové varianty ÚP na složky ŽP: Nerealizací Návrhu ÚP Kopřivnice nebudou VKP dotčeny. 45

46 3.13 Územní systém ekologické stability (ÚSES), koeficient ES Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v 3 písm. a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Cílem propojených jednotlivých skladebných prvků ve funkční síť ÚSES je především zajištění ekologicky stabilních území, s podporou zachování a zvýšení rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev, které povede k posílení biodiverzity krajiny. Skladebné prvky ÚSES jsou rozdělovány podle biogeografického významu na lokální (místní), regionální a nadregionální. Na území města Kopřivnice jsou zastoupeny všechny úrovně územního systému ekologické stability. ÚSES je z velké části funkční a nově jsou budovány interakční prvky. Nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability v zájmovém území: NRBC 97 - Hukvaldy NRBK spojuje NRBC Petřkovická hora a NRBC Hukvaldy RBC Červený kámen Pískovna RBC Helenské údolí - v ÚP Kopřivnice dosud zapracováno jako LBC RBC Větřkovická Lubina RBK Fryčovice Hukvaldy Větřkovice u Lubiny Mniší Sklenov RBK Drnholec nad Lubinou Větřkovice u Lubiny RBK Vlčovice Mniší Větřkovice u Lubiny Obr. 8: Umístění ÚSES vzhledem k dotčenému území města Kopřivnice 46