SILNÝ MUŽ ODS. Kongres občanských demokratů posílí Davida Vodrážku POLITICI CHTĚJÍ SÁHNOUT NA NAŠE INVESTICE VE STAVEBNÍM SPOŘENÍ

Transkript

1 POLITICI CHTĚJÍ SÁHNOUT NA NAŠE INVESTICE VE STAVEBNÍM SPOŘENÍ Kč Slovensko 2,20 / 66,30 Sk Maďarsko má svůj New Deal 18 Onkologické dilema: koho léčit a na kom ušetřit 54 SILNÝ MUŽ ODS Kongres občanských demokratů posílí Davida Vodrážku Strany 38, 41

2

3 VEŘEJNÝ DLUH ČESKÉ REPUBLIKY SE MÁ LETOS ZVÝŠIT O 150 MILIARD KORUN Jihoafrickou republiku přijde mistrovství světa ve fotbale na 3,5 miliardy liber, tedy 110 miliard korun Pokud by Česká republika hospodařila bez dluhů, ušetřila by na uspořádání světového šampionátu za 268 dní Pramen: společnost Grant Thorton Povězte nám, jak byste s touto částkou naložili vy, na

4

5 fokus POLITIKA Silný muž ODS Kdo se dostane do vedení občanských demokratů, získá vstupenku do sestavovaného kabinetu Po volebním propadu občanských demokratů, který vyvážil jen debakl sociální demokracie, se na ODS valí další zásadní událost. Tím je stranický kongres modrých, jenž redefinuje mocenské struktury uvnitř partaje po volbách a po odchodu Mirka Topolánka. Ukáže rovněž, nakolik se nejsilnější pravicová strana vypořádala s minulostí a neprůhlednými vazbami na podnikatelské struktury, kmotry a velrybáře. Výsledek kongresu může ovlivnit i voliče před komunálními volbami na podzim. Ti mají nyní na pravicové scéně několik alternativ. Tou nejočekávanější událostí kongresu je však volba vedení Občanské demokratické strany. Pozici šéfa strany pravděpodobně obsadí Petr Nečas, který se může před straníky pochlubit zbrzděním propadu preferencí strany a pozicí hlavního vyjednávače, respektive potenciálního šéfa budoucího koaličního kabinetu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Nejostřejší souboj se proto očekává mezi kandidáty na posty místopředsedů. Nejlepší výchozí pozici má David Vodrážka, první místopředseda strany a starosta Prahy 13, jehož do čela strany vytáhl expředseda Topolánek a který se může pochlubit tím, že ve sněmovních volbách získal vysoký počet preferenčních hlasů. Nečas si ho také vybral do hlavního vyjednávacího týmu. Na veřejnosti vystupuje sebejistě a ve vysoké politice se už naučil chodit. Sám Vodrážka však přiznává, že ví o snaze jiných adeptů na místopředsednické křeslo, kteří se snaží jeho pozici oslabit. Při přímém dotazu však odmítá prozradit, kdo z dalších kandidátů to je (více na straně 38). Vzniká tím prostor pro spekulace. Jednou z nich je kuloárová informace, že Alexandr Vondra, jenž oznámil zájem ucházet se o post místopředsedy na základě doporučení své domovské organizace v Litoměřicích, přemlouval Janu Černochovou, čerstvou poslankyni a starostku Prahy 2, aby za Prahu kandidovala do vedení strany ona, a ubrala tak hlasy Vodrážkovi. Černochová nicméně již dříve prohlásila, že je pro ni rozhodující, jak se bude Davidovi Vodrážkovi dařit v jednáních. On byl lídr naší kandidátky v Praze. Nikdy jsem nebyla člověk, který by šel přes mrtvoly, odpověděla například Černochová na otázku, zda by se chtěla stát ministryní za ODS. Na Vondru mají zase spadeno spolustraníci, kteří mu vyčítají ambici usednout v příští vládě za každou cenu. Neváhal by prý vzít za vděk ani křeslem ministra zemědělství. Senátor z Litoměřicka opakuje, že mu o funkce nejde. Jeho cílem je očistit stranu od politiků propojených s šedým eminencemi byznysu v regionech. Jde o jasnou narážku na politiky navázané na takzvané kmotry. V této souvislosti se často hovoří o vazbách Vodrážky na podnikatele a radního na Praze 10 Tomáše Hrdličku. Vodrážka nicméně tuto představu odmítl slovy: Tomáš Hrdlička mě nevodí. Současný první místopředseda ODS ví stejně dobře jako Vondra, že ten, kdo se dostane do vedení občanských demokratů, získá rovněž vstupenku do kabinetu sestavovaného podle kuchařky ODS. Vodrážka usiluje o post ministra životního prostředí. Konkuruje mu Bedřich Moldán, senátor TOP 09 a bývalý expert ODS na životní prostředí. Pokud však Vodrážka obhájí pozici prvního místopředsedy, budou se jeho šance jen těsně lišit od jistoty získání vytoužené vládní funkce. Ještě minulý pátek v poledne odhadoval nejmenovaný občanský demokrat šance politiků stanout v místopředsednických funkcích ODS politiky v následujícím pořadí: 1. David Vodrážka, 2. Pavel Drobil, 3. Pavel Blažek, 4. Jiří Pospíšil, 5. Milan Cabrnoch. Nezapomínejme rovněž na skutečnost, že do kongresové matematiky promluví nepřímo i prezident Václav Klaus. Vzhledem k tomu, že patří mezi nejkonzistentnější české politiky, nelze od něj očekávat, že by podporoval vládu složenou z lidí, které osobně nemusí. Nemluvě o příznivcích exprezidenta Václava Havla. Tento prohřešek se na Hradě neodpouští. Petr Nečas pověřený sestavováním kabinetu bude muset Klausovi představit pestré menu bez politických antichutí. A to nebude snadné nejen v rámci občanských demokratů. MARTIN SHABU (martin.shabu@euro.cz) David Vodrážka přiznává, že ví o snaze spolustranníků oslabit jeho pozici Euro června

6 34 monitor report 20 Makroekonomika 21 Firemní zprávy 22 Komentář Petra Nováčka 24 Komentář Jefima Fištejna 26 Barometr 28 Lidé a podniky 30 Káva s Palubní deník 34 Stavební spoření: Lukrativní způsob ukládaní peněz může doznat změn, které zlikvidují celý systém 38 Kongres ODS: David Vodrážka chce obhájit funkci prvního místopředsedy občanských demokratů 41 Politika: Konec koaličního handlu je v nedohlednu 46 Vít Bárta: U ministerstev vedených představiteli Věcí veřejných se o zakázky ucházet nebudeme, tvrdí poslanec a spolumajitel agentury ABL 48 Společnost Star: Státní fond prověří žádosti o subvence, u kterých pomáhala firma lobbisty Martina Baiera 50 Projekty PPP: ODS se chce s koaličními partnery dohodnout na spolupráci soukromého a veřejného sektoru 53 Kauza Mendel: Proč česká média neinformují včas o podstatných věcech? 54 České zdravotnictví: Chybí návod na to, co a komu se bude platit 56 RD Rýmařov: Montované dřevěné domy v rychlosti výstavby nic nepřekoná 60 Europasta: Špagetový král zbrojí na expanzi 62 Milan Zelený: Plýtvání, sliby a zadlužování daňových poplatníků jsou samou podstatou politiky, říká uznávaný ekonom 64 EURO Business Brunch: Jsme odsouzeni k průmyslu 66 VÚŠO Holovousy: Víska na Jičínsku má blízko k více než půlmiliardové dotaci z EU 68 Čtenářský deník: Kniha Matthewa Stewarta Manažerský mýtus. Proč jej experti posilují VYDÁVÁ: EURONEWS, a. s. IČO: SÍDLO VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE: Holečkova 31, Praha 5, PSČ: , tel.: (redakce) fax: (redakce) tel.: (vydavatelství) fax: (vydavatelství) redakce: dopisy@euro.cz Poštovní adresa: P. O. BOX č. 23, pošta Praha 56 Karel Klein ŠÉFREDAKTOR: István Lékó Hana Gottwaldová Josef Michl ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORA: Petr Bušta, Kateřina Menzelová ART DIRECTOR: Richard Cortés OBRAZOVÝ REDAKTOR: Tomáš Novák ŠÉFEDITOR: Lukáš Novotný EDITOŘI: Luděk Bednář, Rita Kindlerová, Pavel Pokorný REPORTÉŘI: Alexandra Bartoňová, Hana Boříková, Vadim Fojtík, Ondřej Hergesell, Jan Hrbáček, Eva Jarešová, David Kasl, Anna Klepalová, Čestmír Klos, Táňa Králová, Petr Matějček, Petra Pelantová, Martin Rychlík, Martin Shabu, Karel Zaoral STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI: Jefim Fištejn, Pavel Hanslíček, Alena Jurionová, Denisa Kasl Kollmannová, Benjamin Kuras, Dana Langášková, Pavel Matocha, Tibor Michaels, Tibor Pósa, Jan Schneider FOTOODDĚLENÍ: Hana Adamcová (produkční), Hynek Glos, Martin Pinkas, Tomáš Turek (vedoucí oddělení) GRAFICI: Jakub Adamů, Josef Blaho, Štěpán Marko, Roman Řepa (vedoucí), Barbora Těšínská, Vojtěch Velický, Jaroslav Votýpka JAZYKOVÁ REDAKCE: Markéta Kovaříková, Jan Mejdřický, Pavlína Zápotocká DOKUMENTACE: Zora Jašková, Lenka Michálková, Barbora Pozlerová, tel.: SEKRETARIÁT REDAKCE: Kateřina Špačková, asistentka tel.: , fax: REDAKCE EURO OnLine: Jana Křížová, Rudolf Marek (vedoucí), Miroslav Tryner, Tobiáš Tvrdík, Markéta Vorlová VYDAVATELSTVÍ EURONEWS GENERÁLNÍ ŘEDITEL: Vojtěch Jirků FINANČNÍ ŘEDITELKA: Olga Ruttnerová MARKETING A EURO SETKÁNÍ Renata Čudová, ředitelka, tel.: Martina Jannová, manažerka, tel.: Ivana Kroupová, manažerka, tel.: Růžena Rousková, manažerka, tel.: Hana Partyková, koordinátorka, tel.: Marcela Foglová, asistentka marketingu tel.:

7 global Podnikatel roku: Vítězem desátého ročníku se v Monte Carlu stal Brit Michael Spencer 73 Řecko: Prodej státního majetku mohou zkomplikovat vlivné odbory 74 Reportáž: Svědectví českého novináře o zásahu hyde park 82 Petr Břicháč: Důvěra v investice do akcií se obnovuje jen pomalu 85 izraelských komand proti humanitárnímu konvoji do Gazy 76 Le Monde: Renomovaný francouzský deník se ocitl před krachem 80 Mediální revue: Kim Čong-il koupil pro tým KLDR fotbalové fanoušky v Číně 84 Tomáš Zacha: Software jako službu mohou používat tvůrci aplikací a firemní i soukromí uživatelé 85 Blanka Dvořáková, Jae Yeon Kim: Jihokorejci jsou světoví hráči, s nimiž je třeba počítat 87 Právo & daně: Směrnice Evropské unie má ulehčit výkon práv v kótovaných společnostech euro light 89 Cimrman bez Cimrmana: Zemřel Ladislav Smoljak 92 Hvězdy designu: Patricia Urquiolaová vytváří ideální domov 95 Pravicová kuchařka: Jak se španělský diktátor Franco připletl do kulinářského názvosloví 96 Restaurace: Ani omluva za pokažené chody se v Bellevue nepodává zadarmo 100 Automobilový průmysl: Vlastnosti vozu Range Rover Sport jsou skvěle vyvážené 102 What s next: Divadlo Járy Cimrmana bude pokračovat 89 INZERCE: Michaela Hromádková, ředitelka, tel.: Lucie Hirschlerová, obchodní manažerka, tel.: Zora Kollárová, obchodní manažerka, tel.: Tereza Kovářová, asistentka inzerce, tel.: , fax: , podklady@euro.cz VÝROBA A DISTRIBUCE: Magdalena Marošová, předplatné, tel.: Kateřina Vacková, asistentka, tel.: EURO 24: Lenka Bednárová, koordinátorka, tel.: ŘEDITEL IT: Marek Teiml, tel.: WEBMASTER: Alex André tel.: REPRODUKCE, LITOGRAFIE: AdAm studio, s. r. o., Holečkova 31, Praha 5 TISK: TISKÁRNA ČESKÁ UNIGRAFIE, a. s. ROZŠIŘUJE V ČR: společnost holdingu PNS, a. s., Mediaprint Kapa, s. r. o. Tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC PŘEDPLATNÉ: Informace podává a objednávky přijímá vydavatelství Euronews, a. s., Holečkova 31, Praha 5, Magdalena Marošová, tel.: (záznamník 24 hodin denně) fax: , predplatne@euro.cz Distribuci pro předplatitele provádí společnost ČESKÁ POŠTA, s. p. Objednávky na předplatné titulu ve Slovenské republice: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, Bratislava 3, tel.: 02/ , a , fax: 02/ , predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. EURONEWS Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. OBÁLKA: Tomáš Novák

8 pozitivní zprávy BIBLE PRO NADAČNÍ FOND. Třetí ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora (5. až 12. června) zahájil koncert anglické houslistky Chloë Hanslipové a cellisty Jiřího Bárty v kapli Božího těla. Během něj daroval majitel nakladatelství Tempus Libri Zdeněk Stejskal vzácnou památku českého písemnictví, faksimile Bible kutnohorské, Nadačnímu fondu Václava a Livie Klausových. Převzala ji patronka festivalu Livia Klausová. TNT A UNILEVER Pochod proti hladu V Praze proběhl 6. června sedmý ročník Pochodu proti hladu, který uspořádaly společnosti Unilever a globální partner akce TNT. Ve stejnou hodinu jako v Praze se lidé ve všech časových pásmech a celkem 80 zemích vydali na pochod, při kterém symbolicky obešli celou zeměkouli a upozornili na celosvětový problém hladu. Jeho následky zemře ve světě každých šest vteřin dítě, přitom za 1200 korun lze pořídit potraviny a školné pro jedno dítě v Africe na celý rok. Cílem akce, která vznikla v roce 2003 jako aktivita zaměstnanců společnosti TNT v Číně, je získat finanční prostředky pro humanitární organizaci Světový potravinový program při OSN. V loňském roce bylo v Česku vybráno přes 300 tisíc korun, celosvětově se díky akci zajistila potrava pro 50 tisíc dětí z nejchudších zemí světa. Více na: SOUTĚŽ Česká cena za Public Relations Absolutním vítězem 5. ročníku soutěže Česká cena za PR, pořádané Asociací Public Relations Agentur, se stala AMI Communications. Vyhlášení výsledků proběhlo 9. června v hotelu Marriot Prague. Více na: NEJLEPŠÍ V PÍÁR KATEGORIE NÁZEV PROJEKTU ZADAVATEL AUTOR Absolutní vítěz Bílé šrotovné Skupina ČEZ AMI Communications Business to Business Nenecháme se Minoritní akcionáři Ewing PR oškubat ArcelorMittal Ostrava Business to Consumer Bílé šrotovné Skupina ČEZ AMI Communications Corporate Responsibility Čas pro dobrou věc Skupina ČEZ ČEZ and Philantrophy Corporate Communications PR kampaň na podporu GE Money Bank Ogilvy PR Spořicího účtu Genius Plus Internal Communications Unique people British American Ogilvy PR and unique brands Tobacco FOTO: archiv / PŘIPRAVIL: David Kasl (david.kasl@euro.cz)

9 KRÁTCE DEN PRO NEZISKOVKY Společnost Microsoft ve spolupráci s Nadací Charty 77 a Nadací VIA uspořádaly 25. května Den pro neziskové organizace. Na programu bylo i představení portálu s bezplatnými aplikacemi Microsoftzdarma.cz a výhod on-line fundrasingu a CRM. ORANŽOVÉ UČEBNY V rámci projektu Oranžová učebna poskytne Nadace ČEZ čtrnácti školám v republice přes 2,5 milionu korun na nové studovny. BRÝLE PRO NEPÁL V pražském Refrakčním centru byl umístěn první sběrný box, do něhož mohou lidé vhazovat nepoužívané dioptrické brýle. Ty budou v říjnu dopraveny Expedicí Tsum Valley do odlehlého nepálského údolí Cchum. NOVÁ HŘIŠTĚ V ORLOVÉ Město Orlová ve spolupráci s Nadací OKD vybudovalo dvě dětská hřiště, z nichž jedno je prvním dopravním hřištěm ve městě. Nadace na jejich výstavbu přispěla částkou 1,2 milionu korun. FOTO: archiv TURNAJ PRO ROZMARÝNU. Společnost SAS uspořádala 6. června golfový turnaj ve Vanově u Telče. Koupí golfového míčku za libovolnou cenu jeho účastníci podpořili obecně prospěšnou společnost Rozmarýna, která se zaměřuje na podporu ohrožených dětí a mladých lidí. Na snímku přijímá generální ředitel ING Bank Rolf Jan Zweep (vpravo) od ředitele společnosti SAS Jiřího Jecha gratulaci za longest drive. ADIDAS A COCA-COLA Fotbal s charitou Již před úvodním hvizdem mistrovství světa ve fotbale, které bylo zahájeno v pátek 11. června v Jihoafrické republice, spustila společnost adidas kampaň UMU. Jejím smyslem je inspirovat svět k oslavě rozmanitosti v jednotě a zároveň získat finanční prostředky na rozvoj dlouhodobých projektů. Veškerý zisk z prodeje žlutých multifunkčních doplňků UMU (na snímku ho má na hlavě jihoafrická fotbalová hvězda Steven Pienaar) v ceně deseti eur věnuje adidas nadaci Nelsona Mandely. Společnost Coca-Cola vyhlásila soutěž o nejlepší oslavu gólu vstřeleného během šampionátu. Za každý tanec u rohového praporku nebo jiné gesto hráče na oslavu vsítěné branky Coca-Cola navíc přispěje částkou 1500 dolarů na iniciativu Voda pro školy v Africe. INZERCE

10 monitor EVROPSKÁ UNIE S rozpočtem nejdřív do Bruselu Plánovaná regulace finančního sektoru může připravit státy o několik procentních bodů ekonomického růstu Ministři financí Evropské unie se minulý týden v Lucemburku předběžně dohodli na zavedení kontrol státních rozpočtů členských zemí Bruselem. S návrhem souhlasil i nynější vrchní hlídač české pokladny Eduard Janota. Byla tam naprostá shoda. Unii budou předkládány globální údaje, které budou předmětem diskuse. Konkrétní struktura bude teprve doladěna, komentoval průběh jednání ministr. Na návrhu bude nyní pracovat Evropská komise, která určí finální podobu kritérií, podle nichž by se dalo vytipovat, zda se ta či ona země dostává do problémů. Janota zdůraznil, že pravomoc české Poslanecké sněmovny při sestavování rozpočtu zůstane nedotčená. NEPŘIJATELNÉ VMĚŠOVÁNÍ Postupující integrace už stála Evropu stovky miliard eur a další miliardy čekají ve frontě na záchranu Řecka a potenciálně problematických jižních zemí. Politická reprezentace se sice snaží vyřešit krizi eura nadmíru aktivním přístupem, jenže výsledky neodpovídají vynaloženému úsilí. Alespoň tak si lze vysvětlit, proč už kapitálové trhy neberou v potaz výroky francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho ani německé kancléřky Angely Merkelové a rizikovým zemím připravují formou nezájmu o jejich dluhopisy těžké chvíle při financování rozpočtových deficitů. Do této napjaté situace přichází návrh na kontroly rozpočtů. Myšlenka předejít dalším pokusům o kreativní práci s údaji o veřejných financích členských zemí je sice na první pohled zajímavá, nicméně skrývá určité problémy týkající se zejména praktické stránky věci. Přestože Janota tvrdí, že pravomoc schvalovat rozpočet nebude přenesena do Bruselu a výsledkem budou pouze nezávazná doporučení, v dané chvíli to vůbec není jisté. Jde totiž stále jen o návrh, a ten se může radikálně změnit. Ostatně Německo i Francie už dříve navrhovaly daleko tvrdší přístup k rozpočtové kontrole. I formálně jde o zbytečný krok, neboť kontrolovat finance členských zemí již Evropská komise může. KDO BUDE MÍT PRAVDU Evropský statistický úřad získá pravomoc nahlížet do vnitřností státních financí členských zemí zcela bez návaznosti na zamýšlené audity rozpočtů. Poslední vývoj jasně ukázal, že současný kontrolní rámec pro fiskální statistiky stále nesnižuje do potřebné míry riziko, že budou Evropské komisi hlášena nesprávná či nepřesná data, uvedli ministři v prohlášení k posílení pravomocí Eurostatu. Kromě toho by rozpočtové kontroly podle návrhu měly být pouze povrchní, tedy příjmy a výdaje, potažmo saldo. A to je problém. Například důchodová reforma během přechodného období zvýší deficity našich státních rozpočtů. Hrozí tedy potrestání či případně nezávazné upozornění na špatnou rozpočtovou morálku za to, že se snažíme vyvést zemi z hrozby krachu? Nebo bude někdo zkoumat rozpočet hlouběji, aby podobné nuance zachytil? Pak se ale může stát, že ten dotyčný nebude mít na určité věci stejný názor jako čeští poslanci. Kdo bude mít pravdu a která instance ji potvrdí? Nehledě na to, že rozpočet patří mezi nejdůležitější zákony každé země. V České republice se schvaluje zpravidla do konce září. Bude-li se celý několikasetstránkový fascikl překládat do více jazyků, zabere to poměrně dlouhou dobu. Hodnocení ze strany EU však musí být rychlé. Sedmadvacet rozpočtů nemůže v Bruselu ležet měsíc, ba ani čtrnáct dní. Každé zpoždění je hrozbou pro včasné přijetí rozpočtu v lokálním parlamentu. ŠUP DO ZÓNY Vedení Evropské centrální banky se již několik měsíců netají tím, že by rádo nové členské země, Česko nevyjímaje, vidělo co nejdříve v eurozóně. Logicky jde o vytvoření protiváhy proti problematickému jihu. Střední a východní Evropa má sice své rozpočtové mouchy, nicméně trendy v produktivitě práce a stabilita ekonomik jsou nesporné. Podíváme-li se na statistiky sbližování životní úrovně s průměrem EU, mají středoevropské země jasný tah na branku. Rychlým přijetím eura by státy jako Česko nebo Polsko nynější eurozóně ve stavu rozkladu hodně pomohly. Proto se může snadno stát, že nastavení rozpočtu bude EU kritizovat kvůli nedostatečné snaze o co nejrychlejší začlenění do eurozóny. Naopak pozitivní je snaha o sladění přípravy konvergenčních programů a reforem jednotlivých zemí. V současnosti se tyto materiály připravují na podzim. To znamená, že například rozpočet na rok 2011 vychází z konvergenčního června 2010 Euro 24

11 monitor Předseda Evropské komise José Barroso by mohl získat možnost kontrolovat státní finance členských zemí ILUSTRACE: Tomáš Novák programu z konce roku 2009, kde byla k dispozici jiná makroekonomická data, uvedl náměstek ministra Tomáš Zídek. Podle závěrů expertní skupiny by se dokumenty překládaly v dubnu až květnu každý rok. BANKY NA RÁNĚ Velkým rizikem pro budoucí vývoj ekonomik jsou plánované regulace finančního sektoru. Dle odborníků mohou v důsledku připravit hospodářství o několik procentních bodů růstu. Sama ECB dělá pro vznik dalšího problému, co může. Je přiměřené pokračovat v tom, co jsme začali, tedy v odkupu státních dluhopisů některých zemí eurozóny. Mezibankovní trh nefunguje perfektně a my musíme jeho správné fungování zajistit, řekl její guvernér Jean-Claude Trichet. Zároveň oznámil, že ECB nabídne bankám neomezené levné půjčky. Tedy cosi, co bylo ještě před dvěma lety naprostým tabu, porušením všech dohod, které dělaly euro konkurenceschopnou pevnou měnou. Evropská centrální banka začala s odkupem dluhopisů zadlužených zemí eurozóny, jako je Španělsko nebo Portugalsko, minulý měsíc. Do poslední chvíle však popírala, že tak učiní. Umělé vytvoření poptávky po dluhopisech účelově natištěnými penězi je cosi, co jde proti principu současného měnového systému. Důsledkem bude s největší pravděpodobností dramatický růst inflace. Významní ekonomové současné kroky ECB kritizují, navíc praxe ukazuje, že monetizace dluhů a umělé vytváření poptávky příliš nefungují, rozhodně ne natolik, aby to vyvážilo obrovské riziko inflace. Výnosy ze španělských a portugalských dluhopisů totiž stále rostou, což znamená, že investoři o ně mají stále menší zájem, ať už je ECB nakupuje či nikoliv. V parametru cenové stability je na tom Evropa nejlépe za jedenáct a půl roku, tvrdí Trichet. Před bouřkou opravdu bývá nezvyklý klid. KAREL ZAORAL (karel.zaoral@euro.cz) Euro června

12 monitor GLOSA Kdo se stará, má Reforma důchodů se stává úhelným kamenem příští koalice. Dochází k tomu však poměrně nedůstojným způsobem. U jednacího stolu padne shoda nad návrhy takzvané Bezděkovy ZACHRÁNÍ DŮCHODY? Tým vedený Vladimírem Bezděkem (na snímku) navrhl penzijní reformu. komise, před novináři pak zástupci Věcí veřejných přidají příslovečné ale. Požadavek na konsenzus s ČSSD není úplně mimo realitu, pořád je tu nebezpečí, že se tato strana jednou dostane znovu k moci a do reformy v plném proudu hodí vidle. Byl by to sice šílený fiskální exces, nicméně sociální demokraté během své vlády nejednou dostatečně prokázali, že o stav veřejných financí jim jde až na posledním místě. Pokud se přesto podaří reformu à la Bezděk prosadit, mají se na co těšit současní čtyřicátníci, jimž se změny ještě vyhnou. Najdeme tu dobrou analogii se sametovou revolucí. Tehdejší čtyřicátníci také dobře věděli, že s největší pravděpodobností půjdou do důchodu s holým zadkem a přesto pro své zajištění neudělali nic, ergo kladívko dnes holý zadek mají. Totéž se dá očekávat i nyní. Mladším je dále třeba vysvětlit, že ani soukromé fondy z nich boháče na penzi neudělají, a pokud dosáhnou v důchodu na 50 procent předchozího průměrného platu, mohou si zatleskat. Propad životní úrovně na polovinu však není nic, co by bylo komu závidět. Dobrá rada tedy zní: na penzijní reformu hleďme jako na způsob, jímž se zbaví problémů stát, nikoli budoucí důchodce. O své stáří se raději postarejme každý sám. KAREL ZAORAL (karel.zaoral@euro.cz) POZEMKOVÝ FOND Drazí radní SLÍVA Nečekané výsledky parlamentních voleb a vykroužkování některých lídrů kandidátek finančně pocítí Pozemkový fond (PF). Značně se mu totiž prodraží dozorčí rada, pokud ji Poslanecká sněmovna radikálně neobmění volbou nových členů. Radním, kteří nejsou zákonodárci, totiž náleží slušná odměna. V průměru činí 360 tisíc korun ročně, sdělila mluvčí PF Lubomíra Černá. Zatímco do voleb dostával odměnu ze sedmičlenné dozorčí rady jediný bývalý poslanec Josef Mandík (KSČM), teď se karta obrátila. Mezi radními je pouze jeden poslanec Jiří Papež z ODS. Kdyby dozorčí orgán pokračoval v současném složení, vyplatí PF na odměnách za rok bezmála 2,2 milionu korun. K tomu hradí radním cestovní náhrady, které v průměru vycházejí pro každého na 5300 korun měsíčně. Dá se očekávat, že dva členy dozorčí rady zvolené za KDU-ČSL a Stranu zelených sněmovna zřejmě časem vymění za zákonodárce nových parlamentních stran TOP 09 a Věcí veřejných. Dle zákona lze člena rady odvolat i před uplynutím jeho funkčního období. Pětiletý mandát by pak nedokončil lidovec Jan Grůza, jenž radě předsedá, a Tomáš Havlíček za zelené. Za práci v dozorčí radě bude asi vděčný Daniel Petruška, který se jako lídr pardubické kandidátky ODS nedostal do sněmovny. Neúspěšným kandidátem na poslance je také Václav Grüner (ČSSD). Ten v radě zasedá od loňského dubna. Odměna z PF pro něj může být dobrým přilepšením ještě další čtyři roky. Podobně jako pro jeho stranického kolegu Josefa Čerňanského, který už v parlamentních volbách nekandidoval. Zákon rovněž říká, že člen rady se může vzdát své funkce písemným podáním předsedovi Poslanecké sněmovny. Dobrovolný odchod by znamenal úsporu veřejných zdrojů. Nejspíš ale u nikoho nehrozí. FOTO: Tomáš Novák června 2010 Euro 24

13 HYBRIDNÍ MÝTNÝ SYSTÉM O státní zakázku bojuje pět zájemců Do tendru vyhlášeného Ředitelstvím silnic a dálnic na zkušební provoz nové generace mýtného systému, takzvaných hybridních OBU jednotek, se přihlásilo pět zájemců. Podle důvěryhodných informací týdeníku EURO jsou to česko-švýcarské konsorcium Asseco/Fela, česko-rakouské konsorcium Eltodo/Efkon, česká společnost Princip, dále Secar Bohemia a Siemens. V pondělí 14. června by příslušná komise měla začít posuzovat obsah nabídek a následně rozhodnout o postupujících. Nicméně jeden z uchazečů údajně už nyní některé podmínky tendru nesplnil, a byl vyřazen. Hodnota zakázky je odhadována na 295 milionů korun. Vyhlášení soutěže je prvním krokem na cestě k rozšíření a zmodernizování mýtného systému v České republice. Hybridní jednotky kombinují dvě technologie: mikrovlnný systém, který se uplatňuje na dálnicích, a satelitní, jenž by se mohl využít na silnicích nižších tříd. ČEZ Stát chce posílit vliv v dozorčí radě monitor Ministerstvo financí hodlá na nejbližší valné hromadě změnit stanovy elektrárenské firmy ČEZ. A to tak, aby mohlo více ovlivňovat podmínky, za nichž chce koncern vybrat firmu, která postaví dva nové bloky v Temelíně. Výstavba Temelína je strategická záležitost, stát musí mít více možností, jak jej ovlivnit, popsal chystanou změnu ministr financí Eduard Janota. Jeho ministerstvo spravuje státní, zhruba dvoutřetinový podíl v ČEZ. Úprava stanov počítá především s posílením vlivu dozorčí rady na chod společnosti, kterou personálně kontroluje stát. Současná praxe funguje zjednodušeně řečeno tak, že management ČEZ určí podmínky zadávací dokumentace pro dostavbu Temelína a ty poté předloží ke schválení dozorčí radě. Po změně stanov bude mít dozorčí rada kromě jiného možnost určit, které podmínky v zadávací dokumentaci tendru budou, a které ne, případně k nim bude vydávat předběžný souhlas, konstatoval předseda dozorčí rady ČEZ a ekonomický expert ODS Martin Kocourek. Ten je jedním ze spoluautorů změny stanov. Dle dobře informovaných zdrojů se změna stanov nelíbí některým členům vedení firmy. To je ale tak všechno, co s tím mohou dělat, konstatoval zdroj. Řádná valná hromada ČEZ je naplánována na 29. června. INZERCE

14 monitor KOMENTÁŘ Václav Hazard Klaus Po deseti letech se až k prezidentovi dostala první systémová novela nevyhovujícího zákona o loteriích. Navzdory tomu, že naprosto jednoznačně prošla jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem, Václav Klaus ji vetoval. Novela měla zvýšit pravomoci obcí při rozhodování, zda a na jakém místě povolí nejen výherní hrací přístroje (to jim umožňuje novela z roku 1998), ale i modernější videoloterijní terminály (VLT), které zatím povoluje ministerstvo financí. A to i do míst, kde je obce nechtějí. Novela kromě jiného vytváří i reálné nebezpečí korupčních příležitostí v obcích, protože možnost regulovat tuto oblast zábavního průmyslu bez jakýchkoliv stanovených pravidel může vést ke zneužívání obecně závazných vyhlášek v zájmu určitých podnikatelských subjektů a skupin, zní jeden z argumentů prezidenta, proč novelu vetoval (a smetl ze stolu, protože nová sněmovna o ní hlasovat nemůže). Může si prezident vůbec dovolit předjímat korupční chování obecních samospráv? A ví vůbec, o čem mluví? Novela by totiž obcím umožňovala vyhláškami pouze stanovit místa a časy, kde by provozování hazardu bylo povoleno nebo zakázáno, a povolovací proces by zůstal v kompetenci ministerstva financí. V intencích prezidentova argumentu stojí za zamyšlení, jak reálné riziko korupce hrozí při zachování současného stavu. O povoleních rozhoduje několik úředníků Státního dozoru nad loteriemi ministerstva financí. Dozor vloni v květnu rozhodl, že nebude povolovat VLT, pokud provozovatel neprohlásí, že příslušná obec proti povolení nic nenamítá. Starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík však říká: Nás o stanovisko nikdo nežádal, přesto k nám ministerstvo v inkriminované době povolilo devatenáct VLT. Dle starosty Bohumína Petra Víchy ministerstvo za poslední čtyři roky změnilo postupy pro povolování šestkrát, aniž by se změnil zákon. Navíc už k nám povolilo více VLT, než se vůbec vejde, takže provozovatelé o další ani žádat nemusejí, dodává Vícha. Ministerstvo financí dosud povolilo provoz více než 54 tisíc VLT po celé republice. Dle informací týdeníku EURO jich je v provozu zatím kolem 40 tisíc. Zbývající čtvrtina se tak ve městech ještě nejspíš objeví. Vetem Klaus odmítl také průhlednější odvody části výtěžku loterijních firem na veřejně prospěšné účely, takže je provozovatelé mohou i nadále posílat na konta nadací, které sami zakládají. A co nám prezident vzkazuje argumentem, že by se zásadně zúžil okruh příjemců těchto prostředků a že by byl novelou ohrožen provoz, či přímo existence sportovních svazů a významných kulturních institucí? Že by měl hazard principiálně sloužit k financování sportu a kultury? Namístě je otázka, proč dosud nikdo z ústavních činitelů nezadal zpracování seriózní studie, která by jasně vyčíslila, kolik nás stojí negativní dopady hazardu v porovnání s příjmy, které z něj zpět do společnosti plynou. Protože přesně to, a nikoliv naslouchání úzké skupině provozovatelů hazardu je ve skutečném zájmu společnosti. DAVID KASL (david.kasl@euro.cz) REST AND SHOP Za luxusem do hotelů V hotelech a restauracích Marriott, Crowne Plaza, BestWestern, Grand Hotel Pupp, Kings Court a dalších je k dispozici služba Rest and Shop. Ta ročně propojí odhadem 2,2 milionu zákazníků s produkty luxusních značek, například Montblanc, Gucci, Versace a Prada. Česko je prvním státem v Evropě, kde byla služba spuštěna. Do sítě by dle odhadů mělo být zapojeno deset až patnáct procent luxusních hotelů a restaurací. Rest and Shop umožní zakoupit značkové výrobky přímo v partnerských zařízeních. Předpokládáme, že služba pomůže zvýšit obrat hotelů a restaurací až o 20 procent. Není přitom závislá na nových investicích partnerů, vysvětluje Alexandr Herda, viceprezident pro Evropu společnosti Rest and Shop. Obdobnou službu bude investor americká holdingová firma S.W.G. zavádět i na dalších kontinentech. Základní jmění S.W.G. činí 21 milionů dolarů. Partnery Rest and Shop jsou v Česku Asociace hotelů a restaurací České republiky a Americká obchodní komora. ILUSTRACE: Vojtěch Velický června 2010 Euro 24

15 INZERCE

16 monitor místo. Musíme tedy vytvořit nástroj, který bude podporovat všechna individua a organizace s cílem vylepšit kvalitu života ostatním, vysvětlil Hughes. Podle něj je nejefektivnějším způsobem sociální platforma, jež dokáže spojit lidi se speciálními zájmy a schopnostmi s organizacemi, které takový personál nutně potřebují. Když jsem pracoval na Facebooku a později během Obamovy kampaně, zjistil jsem, že vytvoříte-li systém, jenž lidem umožní jednoduše se angažovat, oni se rádi zapojí. Změnili jsme tak politické dějiny. Proč se teď nepokusit změnit i ty světové? sní mladý guru sociálních médií. Firmy se prý standardně pokoušejí vzbudit v lidech dojem, že je nutné okamžitě jednat, okamžitě poslat malou částku, a většinou to dělají po nějaké humanitární krizi. My se budeme snažit, aby se naši uživatelé aktivně zapojili už dlouho před tím, než vypukne nějaká krize. Nechceme, aby přispívali jednorázově, ale dlouhodobě se o věc zajímali, investovali čas a na- INTERNET Ajťák idealista Chris Hughes, 26letý mladík, který spoluzaložil sociální sít Facebook a později řídil úspěšnou on-line kampaň Baracka Obamy, na cestách kolem světa objevil touhu pomáhat lidem. Minulý týden představil svůj nejnovější projekt: webovou stránku, jež by měla spojit jednotlivce a organizace se společným cílem vylepšit svět. Stránka se bude jmenovat Jumo. To v západoafrické řeči joruba znamená něco jako společně koncertovat, píše se na již zprovozněné webové prezentaci. V plném rozsahu by nový projekt měl ale odstartovat až v září. Ve světě velmi rychle zjistíte, že proti chudobě a utrpení neexistuje žádné magické řešení. Neexistuje dokonce ani set řešení nebo strategií, který by z naší planety udělal lepší bízeli i jinou pomoc než jen tu finanční, sdělil Scott Thomas, kterého Hughes přetáhl z Obamova týmu. Každý návštěvník Jumo.com musí nejprve vyplnit rozsáhlý dotazník, s jehož pomocí Hughesovi spolupracovníci vygenerují individuální nápady, do čeho by zájemce mohl investovat a kde se aktivně zapojit. Věřím, že lidé mají v sobě nefalšovanou touhu pomoci, a internet by jim měl umožnit si tyto sny splnit, říká Hughes. UNICREDIT BANK Nucená dražba pozemků AIG/Lincoln Pozemek společnosti Plzen Development Project (patří do skupiny AIG/Lincoln) v průmyslové zóně Borská Pole v Plzni byl prodán v nedobrovolné dražbě, do níž jej poslala UniCredit Bank Czech Republic. Jak vyplývá z dražebního protokolu, pozemek o rozloze téměř dvou a půl hektaru byl prodán za 32,9 milionu korun. Majitelem se podle informací týdeníku EURO stává pražská akciová společnost Lehet-ZK. Dražbu pro banku uskutečnila firma Naxos bez asistence externích právníků. Podle dražebního protokolu je na pozemek vydáno stavební povolení s plánem na výstavbu obchodně-výrobního areálu. Věřitelské banky se v České republice doposud snažily spíše s dlužníky domluvit a vyhýbaly se nedobrovolným dražbám. Uvedený příklad však ukazuje, že jsou schopny rovněž tvrdého postupu v případě, kdy není možné najít jinou dohodu. UniCredit Bank podle informací týdeníku EURO poskytla firmě Plzen Development Project v roce 2007 peníze na nákup pozemku s tím, že úvěr měl být následně refinancován dalším úvěrem na development projektu výstavby obchodně-výrobního areálu v dané lokalitě. Vzhledem k tomu, že klient nebyl schopen zahájit vlastní development a protože nedošlo k dohodě o konkrétních podmínkách prodloužení úvěru, banka iniciovala nedobrovolnou dražbu a realizovala své zástavní právo. FOTO: Profimedia.cz června 2010 Euro 24

17 MINISTERSTVO VNITRA Tonery za stamiliony Ministerstvo vnitra se rozhodlo, že v letošním roce nakoupí spotřební materiál pro své tiskárny a kopírky za minimálně 112,6 milionu korun bez DPH. Tonery a náplně se však můžou vnitru ještě více prodražit podle nabídnutých cen se totiž může celková hodnota dodaného materiálu vyšplhat až na 190 milionů. Vyplývá to z informací, které zjistil týdeník EURO. Ministerstvo rozdělilo výběrové řízení na dvě části dodávky originálního spotřebního materiálu a alternativního materiálu, tedy takzvané neznačkové druhovýroby s tím, že s vybranými uchazeči (celkem se jedná o jedenáct firem) úřad uzavře rámcové smlouvy a v budoucnu bude firmy vyzývat k podání finální nabídky. Z informací, které redakci zaslal tiskový mluvčí ministerstva Vladimír Řepka, vyplývá, že úředníci vnitra předpokládanou hodnotu zakázky výrazně podcenili. V části tendru týkající se neoriginálních, tedy alternativních materiálů, se nabídky dodavatelů ještě pohybovaly do hranice 37 milionů korun bez DPH původně očekávané ministerstvem. Jenže v druhé části tendru se některé z nabídek firem dostaly nad předpokládanou sumu ministerstva (téměř 76 milionů) i dvojnásobně, přičemž i ta nejlevnější nabídka (125 milionů korun), je o dvě třetiny dražší než prvotní očekávání úředníků. Přepokládaná hodnota veřejné zakázky ve výši 112,6 milionu korun, uvedená na začátku, je pouze orientační. Dodavatelé mohou ve svých nabídkách tuto hodnotu překročit a nesmí za to být zadavatelem nijak KDO NAKRMÍ MINISTERSKÉ TISKÁRNY? Activa AutoCont CZ CMS Consulting Dateco Ditcom Kast Micos Office Depot PS Tech Renot Z+M servis Pozn.: Někteří dodavatelé uspěli v obou částech tendru, tedy jak pro dodávky originálních, tak i alternativních spotřebních materiálů Pramen: týdeník EURO, ministerstvo vnitra sankcionováni, uvedl Řepka, aniž by konkretizoval, kolik tedy ministerstvo za tonery a náplně v konečné fázi zaplatí. Utajené zůstává také celkové množství a typové složení v letošním roce nakoupeného spotřebního materiálu. Druhy a předpokládané množství jsou specifikovány v rámcové smlouvě, vykrucuje se z odpovědi Řepka. Sdílný není ani ohledně plánovaného využití materiálu ve strukturách ministerstva. Pořizovaný materiál bude sloužit ve strojích užívaných zadavatelem v rámci jím řízených útvarů, mlží dál mluvčí vnitra. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že vnitro poptávalo více než 144 tisíc kusů originálních spotřebních materiálů pro své tiskárny a kopírovací stroje a přes 64 tisíc alternativních neznačkových produktů. Z jedné průměrné náplně lze potisknout dva tisíce až deset tisíc papírů v závislosti na kvalitě tisku a technických parametrech toneru. I kdyby úředníci vytěžovali tiskárny a kopírky na maximální spotřebu náplní tonerů, museli by na vnitru během letošního roku potisknout či naxeroxovat více než 416 milionů listů papíru... INZERCE FOTO: Hynek Glos DROGY Skvělý plán, spotřeba roste Národní strategie protidrogové politiky se osvědčila, a tak vláda odsouhlasila její další pokračování v takřka nezměněné podobě i pro období 2010 až Dle informací týdeníku EURO pokračuje i proto, že se podařilo nahrubo splnit třináct z patnácti stanovených klíčových bodů. Statisticky vzato je to více než 86procentní úspěšnost. Z tohoto pohledu je to jistě skvělé aspoň nějaké národní strategie se sem tam splní, mohou podotknout někteří. Mezi splněnými klíčovými body je třeba plán na zvýšení kvality života rodinných příslušníků konzumentů drog či zefektivnění a zprůhlednění financování jednotlivých opatření a strategií protidrogové politiky. Nedaří se pouze to nejdůležitější: snížit spotřebu drog v ČR. Ta naopak loni meziročně vzrostla o několik procent. Dle Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti vede Česko evropský žebříček ve spotřebě marihuany, v popředí je i u dalších narkotik, jako jsou taneční droga extáze, houby lysohlávky či pervitin. I z těchto údajů je patrné, že se koncepce zcela neosvědčila a potřebuje přepracovat. Schválení konceptu ostatně kritizoval i ministr vnitra Martin Pecina.

18 monitor MAĎARSKO Orbánův New Deal Nepřejícnost a škodolibost. Takto lze shrnout zahraniční reakce na snahy nové maďarské pravicové vlády dát co nejrychleji do pořádku hospodářství, které se po osmiletém vládnutí socialisticko-liberální koalice ocitlo na pokraji krachu. Když noví politici vlády Fideszu a křesťanských demokratů hovořili o tom, že stav ekonomiky je blízký té řecké, mezinárodní finanční trhy se rozkolísaly. Hysterické reakce analytiků zahraničních bank a médií hovořily o hazardérech a břídilech. Možná si Maďaři myslí, že jejich řeč je natolik složitá, že mohou doma říkat, co chtějí, aniž by si toho okolní svět všiml, komentoval výroky list Financial Times. Věru, když byl na podzim roku 2006 zveřejněn utajovaný projev socialistického premiéra Ference Gyurcsánye, který pronesl měsíc po vítězných volbách a v němž hovořil o tom, jak lidem lhali ráno, v poledne i večer a jak pomocí stovek triků vylepšovali ekonomická čísla, zahraniční finanční kruhy ho za hazardéra a břídila neoznačily. Proč by to dělaly? Vždyť bylo jasné, že socialisté za nimi záhy přijdou a budou žádat o půjčky, což pro finančníky znamená výborný byznys. Bankéři milují socialisty. Vědí, že svoje sliby dokážou uskutečnit pouze za cenu zadlužení země. A to se v Maďarsku také stalo. Od památného premiérova projevu si Maďarsko půjčilo mnoho desítek miliard eur, jež musí vrátit. A myslí snad někdo, že zahraniční banky teď státu z humanitárních důvodů odpustí alespoň úroky? Místopředseda Fideszu Lajos Kósa, jenž svými nešťastnými výroky zaplatil nováčkovskou daň, se přiznal, že udělal botu, zároveň ale prohlásil: Špatná situace ekonomiky nemá být vytýkána tomu, kdo o ní promluví, ale těm, kdo ji způsobili. Měli zástupci nové vlády obyvatelstvu opět lhát? A pravdu přiznat jen cizím bankéřům při uzavřených jednáních v londýnském City? To přece nejde! Jenže mezinárodní finanční kruhy, ale i většina úředníků EU neradi slyší veřejně vyslovenou pravdu. Historie ukazuje, že raději poslouchají lži o skvělých číslech. Příkladem je Řecko, o němž se vědělo, že jeho politici prakticky od vstupu do eurozóny neříkají o stavu ekonomiky pravdu, ale dokud byl dluh financovatelný, banky a unie se tvářily, že je vše v pořádku. Ale nebylo. Dopady dlouhodobého tolerování lhaní dnes pociťuje celá Evropa. Vraťme se ale k Maďarsku. BUDE JAKO ROOSEVELT? Balíček opatření z dílny vlády Viktora Orbána má vyvést Maďarsko z krize. 29 BODŮ Nová vláda minulý týden předložila parlamentu akční balíček opatření, který byl označen za jakýsi New Deal. Mezinárodní finanční trhy se kupodivu uklidnily a prý čekají na další vývoj. Plán premiéra Viktora Orbána má 29 bodů, které mají přinést strukturální změny a položit základy pro novou hospodářskou politiku. Z obsahu opatření lze vyčíst jasnou snahu o ukončení politiky přerozdělování předchozích socialistických vlád. Orbán si nicméně při svém projevu zjevně dával velký pozor, aby nepoužil slovo utahování opasků. Vláda totiž musí dostát závazku předchozího kabinetu udržet rozpočtový deficit na úrovni 3,8 procenta, a to nepůjde bez Ohlášený vládní plán na oživení maďarské ekonomiky uklidnil trh bolesti. Problém je v tom, že socialisté do května letošního roku snědli už 87 procent celoročních státních výdajů. Znamená to, že nová vláda od této chvíle musí výdaje výrazně omezit. O tom, jakými dalšími konkrétními kroky hodlá deficit a státní dluh snížit, Orbán nic konkrétního neřekl. Žít na úvěr je špatná věc a zadlužení země je třeba snižovat, připomněl. Premiér prý nehodlá záplatovat současný daňový systém, proto navrhl zcela nový. Cílem je zjednodušování a postupné snižování daní. V případě firem, které vykazují zisk nižší než 50 milionů korun, budou místo 19 procent platit jen deset. U středních a malých podniků chce vláda zrušit až deset druhů daní. Daň z příjmu fyzických osob klesne na 16 procent, což udělá v rozpočtu asi největší díru. Při oznámení zdanění bank Orbán hovořil o společenské odpovědnosti. To je minimum, co od bank, jež z ekonomické krize vyšly jako vítězové, očekávám, říkal předseda vlády, který si z této daně slibuje příjem zhruba 20 miliard korun. S bankami budeme jednat, ale ne o výši částky, FOTO: Reuters června 2010 Euro 24

19 monitor FOTO: Profimedia.cz dodal. Po třech letech hodlá tuto daň snížit na současnou úroveň. Vláda také plánuje zakázat poskytování hypotečních úvěrů v cizích měnách. Pozoruhodná jsou i opatření na snížení byrokracie. Vláda vedle mnoha návrhů na podporu podnikání například zruší minimálně třetinu z celkem 51 různých povolení, jež si musí vyžádat podnikatel, když chce investovat. Hodlá výrazně ulehčit situaci malých podnikatelů v zemědělství a v potravinářském průmyslu. Proces čerpání z evropských fondů má být zjednodušen. Balíček protikorupčních opatření má už letos přinést několik miliard korun navíc. Vláda bude šetřit ve veřejné sféře, kde se očekává pokles celkových výdajů na úředníky o patnáct procent. Zavede se platový strop (200 tisíc korun) pro státní zaměstnance včetně vedení centrální banky, což znamená, že příjem guvernéra Andráse Simora brzy klesne na čtvrtinu. U státem kontrolovaných podniků vláda zruší celkem 440 placených míst v dozorčích radách a v představenstvech. Zavede se daň ve výši 98 procent na různé druhy odstupného, které budou delší než dva měsíce. O patnáct procent se má snížit státní příspěvek pro politické strany. CHTĚJÍ REÁLNÉ ZMĚNY Nový plán vlády vítá kromě zahraničních analytiků i Maďarská národní banka. Snížení výdajů a snížení zdaňování reálné práce posilní konkurenceschopnost země, stojí v prohlášení. Očekává se, že 29 bodů nové vlády není jen líbivý komunikační tah, jak se ukázalo před několika lety, kdy premiér Gyurcsány s velkým humbukem ohlásil svých 19 návrhů na oživení ekonomiky. Politologové konstatovali, že maďarský parlament v posledních týdnech udělal tolik hmatatelné práce, že to nemá obdoby. Teď se ukázalo, k čemu je dobré mít více než dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Otázkou je, jaké společenské napětí vyvolá uskutečnění oněch 29 bodů a jaký dopad bude mít na podporu vládních stran. Kroky nového kabinetu ukazují, že Fidesz a křesťanští demokraté stojí o reálné změny v ekonomice a o posun ke spravedlivějšímu uspořádání. Proto bychom místo škodolibosti a nepřejícnosti měli zkoumat, zda se z této situace nepoučit. Byly totiž časy a ne až tak dávno kdy bylo Maďarsko nejúspěšnější zemí postkomunistického regionu. Nebýt osmiletého vládnutí socialistů a liberálů, Maďarsko by dnes řešilo úplně jiné problémy. ISTVÁN LÉKÓ (istvan.leko@euro.cz) GLOSA Na malém českém kluzišti Český klub nebude hrát příští sezonu Kontinentální hokejovou ligu (KHL). Přestože vloni založený Lev Hradec Králové nakonec sehnal potřebné finanční garance ve výši přes 330 milionů korun, klacek pod brusle mu hodil Český svaz ledního hokeje. Jeho souhlas se startem byl poslední podmínkou, která by do Hradce přivezla na vzájemné zápasy Jaromíra Jágra s Omskem či Dominika Haška se Spartakem Moskva. Svaz ale vyslal proti Lvu bodyček a poměrem hlasů 11 : 0 se postavil proti, aby bránil zájmy účastníků domácích soutěží. Jistě, bafuňářům jde hlavně o jejich produkt, extraligu, z níž by zřejmě pár hráčů do Lva odešlo. V situaci, kdy hledají náhradu za dosavadního generálního sponzora, Telefóniku O2, se jim možná nelze divit. Škoda jen, že jsou tak krátkozrací, protože všichni víme, že kvalita se už dnes vytváří někde jinde. A zápasy proti celkům KHL, v nichž vloni působilo 25 českých hráčů, by mohly napumpovat trochu kyslíku do ztuhlých nohou českého hokeje a zvýšit jeho atraktivitu zejména u mládeže. Té se nám žalostně nedostává. Teď teprve můžeme plakat nad tajícím ledem, protože nedávný titul mistrů světa rozhodně nebyl znamením obracejícího se trendu. Naštěstí všechny sporty u nás nejsou podobným stihomamem postižené. Již LEV NE, DOMINÁTOR ANO. Zatímco klub Lev Hradec Králové si musí na start v KHL ještě počkat, Dominik Hašek bude příští sezonu chytat v soutěži za Spartak Moskva. v březnu přijalo vedení Adriatické basketbalové ligy (ABA) za svého člena ČEZ Nymburk. Český tým letos obhájil mistrovský titul, vyhrál Český pohár a probojoval se do čtvrtfinále Eurocupu. Start v ABA, který přiveze do Česka špičkový evropský basketbal, podporuje i Česká basketbalová federace. A dokonce kvůli Nymburským se souhlasem všech týmů startujících v domácí nejvyšší lize přizpůsobila i systém soutěže. Takhle se podporuje sport, pánové od ledu! DAVID KASL (david.kasl@euro.cz) INZERCE

20 makroekonomika HOSPODÁŘSTVÍ Bohatí bohatnou a chudí ještě víc Čím více lidí se zapojí do globální výroby a obchodu, tím menší bude nerovnost v jejich příjmech Kapitalismus způsobuje hospodářské krize a rozevírá příjmové nůžky mezi chudými a bohatými. Tak by se dalo shrnout přesvědčení mnoha odpůrců kapitalismu, ale i řady jeho zastánců. Ti se pak ve jménu jeho zachování pouštějí do nových regulací finančního sektoru na straně jedné a do přerozdělování bohatství ve snaze bránit se nerovnostem v příjmech na straně druhé. Co kdyby se ale ukázalo, že nerovnost se ve světě navzdory všeobecnému přesvědčení neprohlubuje (byť ani sama taková skutečnost neznamená automatický důvod bohatým brát a chudým dávat), ale klesá? STROJ NA BOHATSTVÍ Nepokoušíme se tvrdit, že v příjmech lidí nejsou rozdíly ani že dnes žijeme v době největší historické rovnosti. Do slovníku antiglobalistických aktivistů ne náhodou patří tvrzení, že ve druhé polovině 20. století dosáhla nerovnost největšího rozměru za posledních 300 let. Ano, naprostá většina lidstva žila v předindustriální době v ohromné a pro nás jen obtížně představitelné bídě, kdy jak píše Henry Hazlitt ve své knize Porobení chudoby hladomory byly tak časté, že se zaznamenávaly jen ty největší z nich. Od té doby se mnohé změnilo. Chudoba, jež byla doposud univerzální historickou normou, byla v části světa nahrazena bohatstvím, jež bohužel dnes mnozí berou za samozřejmé. Byl totiž objeven stroj na bohatství masová kapitalistická výroba pro davy lidí. A jak jedna část lidí začala bohatnout historicky nevídaným tempem a druhá žila v pořádcích staré doby, nerovnost rostla. Bohatství a chudoba začaly existovat vedle sebe, ale jedno nebylo příčinou druhého. Chudí nebyli chudí kvůli tomu, že v jiné části světa byla využita kreativní schopnost trhů. Byli chudí kvůli tomu, že nedokázali uvést do chodu tyto tržní síly ve svém institucionálním prostředí. ZAPOJTE SE DO GLOBALIZACE Do konce 70. let nerovnost rostla, ale pak nastala změna, kterou dosud mnozí nezaznamenali. Nerovnost začala klesat. Jak je to možné? Do spletité sítě globálních trhů se zapojily miliony lidí, které se zatím držely stranou. Řada vlád přestala experimentovat s politikami národní soběstačnosti a otevřela své země světu. A obyvatelé těchto států jihovýchodní Asie, Číny, Indie začali bohatnout. Jen mezi lety 1970 a 2000 klesla například absolutní chudoba měřená příjmem jeden a půl dolaru a méně na den o 300 milionů lidí; slovy profesora Sala-i-Martina celkový počet chudých lidí klesl o 56 procent v době, kdy se počet obyvatel zvýšil o 50 procent. Žádná vládní sociální politika nikdy tolika lidem z chudoby nepomohla! NEROVNOST KLESÁ Poměr příjmu nejbohatších 20 procent a nejchudších 20 procent lidí A právě v důsledku tohoto vývoje se v posledních desetiletích snižuje nerovnost ve světě. Zhruba k jedné miliardě bohatých se ze zbývajících pěti miliard chudých vydělily více než tři miliardy lidí, kteří se začali životní úrovní blížit vyspělému světu. Rozdíl mezi příjmem průměrného Čecha a průměrného Číňana dnes již zdaleka není tak propastný, jako tomu bylo před 30 lety. Nerovnost mezi lidmi tedy bohatnutím ohromného množství lidí rozvojového světa klesá, ať již si vezmeme jakýkoli ze standardních ukazatelů nerovnosti příjmů. Nic na tom nezmění ani mediálně přitažlivé propírání majetkových poměrů několika superbohatých a rozmařile žijících miliardářů, jež lze efektně stavět do kontrastu s chudobou lidí z předměstí Káhiry. Byť si na základě těchto zpráv většina lidí dělá obrázek o stavu nerovnosti příjmů našeho světa, realita je jiná. Více a více lidí se má více a více stejně. Na sklonku 70. let totiž po staletích došlo k tomu, že se objevila dostatečně velká a bohatnoucí masa lidí, jež dokázala více než vyvážit efekty neradostně se vyvíjejícího stavu hospodářství v Africe, jehož omezený rozvoj stále přispívá ke zvětšování světové nerovnosti Pramen: Xavier Sala-i-Martin, The World Distribution of Income: Falling Poverty and Convergence, Period, Quarterly Journal of Economics, Vol. 121, No. 2: , May 2006 Pro větší blahobyt je třeba vytvářet nové hodnoty, a ty nikdy přerozdělováním nevznikají Byť dnes může existovat i zvětšující se nerovnost uvnitř některých zemí (včetně například Ruska či USA), klíčovým problémem zůstává nerovnost v důsledku chudoby řady zemí či regionů. Nerovnost mezi zeměmi dokáže vysvětlit asi 70 procent celkové světové nerovnosti. Všichni, kterým záleží na příjmové rovnosti mezi lidmi, by proto měli volat po zapojení maximálního počtu lidí do globální výroby a obchodu spíše než po přerozdělování od bohatých k chudým. Pro větší blahobyt i větší rovnost je totiž třeba vytvářet nové hodnoty, a ty nikdy přerozdělováním nevznikají. JOSEF ŠÍMA, rektor vysoké školy CEVRO Institut června 2010 Euro 24

21 monitor FOTO: Petr Berger, Martin Pinkas, Tomáš Turek TITULY Ringier Axel Springer Pramen: Axel Springer, Ringier ABC, Aha!, Blesk, Reflex, Sport Auto Profi, Auto Tip, Popcorn, Svět motorů, Top dívka RINGIER/AXEL SPRINGER Fúze povolena Antimonopolní úřad povolil zahraničním mediálním skupinám Axel Springer a Ringier vytvořit společný podnik. Fúze je součástí širšího spojení obou firem v celé východní Evropě. Do nového podniku mají být začleněny všechny společnosti obou skupin působící na tuzemském trhu v oblastech vydávání novin a časopisů a výrobě tisku. Ringier a Axel Springer zakládají novou společnost Axel Springer International, na níž se bude každá podílet 50 procenty. Vloží do ní nakladatelství v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Srbsku. Společný podnik se sídlem v Curychu s odhadovaným obratem 414 milionů eur a ziskem 62 milionů eur se má stát jednou z největších mediálních společností ve východní Evropě. HEWLETT-PACKARD/ /SIEMENS IT SOLUTIONS Výherci tendru Servis výpočetní techniky pro důlní společnosti OKD na příštích pět let bude zajišťovat konsorcium Hewlett- -Packard (HP) a Siemens IT Solutions. Vyhrály tendr za 482 milionů korun. Po společnosti ČEZ, která v příštích pěti letech zaplatí za servis výpočetní techniky 700 milionů korun konsorciu Auto- Cont a Impromat, jde o druhý největší tuzemský IT kontrakt současnosti. CD PROJEKT CZECH Za jeden zlotý Polská společnost Mayflower, která koupila českou pobočku polského prodejce počítačových her CD Projekt, za stoprocentní podíl ve firmě zaplatila jeden zlotý (zhruba 6,3 koruny). Česká filiálka CD Projektu má přitom základní kapitál 59,5 milionu korun. Společnost CD Projekt Czech byla po této transakci přejmenována na Computer Games Distribution. Hodnotu české pobočky majitelé polského CD Projektu zdůvodnili její hospodářskou situací. Výsledky hospodaření za několik let česká pobočka CD Projektu nezveřejnila. VAK HRADEC Zisk na investice Společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové (VAK) dá většinu z loňského rekordního zisku 50,4 milionu korun na investice. Dividendy vyplácet nebude. Rozhodla o tom valná hromada firmy. VAK chtějí letos do vodárenských sítí investovat asi 420 milionů korun. Loňský zisk byl proti předloňsku vyšší o 28,6 milionu korun. Celkem na investice půjde 45,6 milionu korun. Zbytek dá podnik do rezervního a sociálního fondu a na tantiémy členům představenstva a dozorčí rady. Vlastníky společnosti jsou s více než 98 procenty akcií obce. Největším akcionářem je město Hradec Králové s podílem přes 59 procent. PENTA INVESTMENTS Akvizice v Maďarsku Investiční skupina Penta koupí 97,3 procenta akcií maďarského výrobce uzenin a masných produktů Kaiser Food Élelmiszer-ipari. Transakci, jejíž hodnota nebyla zveřejněna, ještě musí schválit maďarský regulátor trhu. Penta chce Kaiser koupit prostřednictvím středoevropského holdingu výrobců masa Carnibona. Pod Kaiser spadají dva výrobní závody v Mosonmagyarováru a v Abdě. Firma má 250 zaměstnanců a v roce 2009 utržila zhruba osmnáct milionů eur. INZERCE

22 komentář Polykání andělíčků Šéf KSČM Vojtěch Filip zhodnotil volby pro komunistické Haló noviny následovně: KSČM podle mě v těchto volbách obstála. Propad oproti takzvaným velkým stranám je minimální. Za úspěch považuji, že jsme udrželi počet mandátů. O týden později přinesly pravicové Lidové noviny analýzu KSČM od brněnského politologa Stanislava Balíka. Končí skepticky: Jestli se radikálně nepromění strategie strany a snad i její vedení, je možná čas začít psát politický nekrolog poslední relevantní komunistické strany střední Evropy. Na nekrolog KSČM je však ještě brzy. Její exitus není v dohledu. Dle Filipa je propad KSČM oproti velkým stranám minimální. Ano, poměřováno výsledky voleb 2006, KSČM přišla o 1,6, zatímco ODS o patnáct a ČSSD o téměř deset procent voličů. A je pravda i to, že si komunisté udrželi 26 poslaneckých mandátů. Je to však náhoda způsobená D Hondtovou metodou přepočítávání hlasů na mandáty a tím, že za ČSSD a ODS zaostala KSČM jen asi o deset, a nikoli o dvacet a víc procent hlasů jako před čtyřmi lety. Výmluvnější než počet mandátů je však celkový počet hlasů odevzdaných KSČM. Teď jich bylo oproti v červnu Za poslední čtyři roky tedy přišla KSČM téměř o sto tisíc voličů, a od sněmovních voleb 2002 dokonce o tři sta tisíc! Tehdy jí dalo hlas 18,51 procenta voličů a získala 41 mandátů. Ve sněmovně se s ní muselo počítat, což názorně ukázala prezidentská volba v únoru 2003, v níž Václavu Klausovi vydatně pomohli právě komunisté. Leč kdeže loňské sněhy jsou! Od krajských voleb 2004, v nichž KSČM po předchozím úspěchu v eurovolbách ztratila, její politické akcie klesají. Vystřídání ortodoxního Miroslava Grebeníčka pružnějším Filipem tento trend nepřibrzdilo, nýbrž spíše urychlilo. Pro leckoho je to nicméně pozdě, neboť po listopadu 1989 mnozí očekávali, že KSČM odejde ze scény raz dva. Překvapilo je tedy, že v prvních svobodných volbách na jaře 1990 obdržela skoro milion hlasů a bezmála čtrnáct procent mandátů a ve volbách 1992 si jako koalice Levý blok ještě trochu polepšila. Pak však nastal zlom ve volbách 1996 získala jen 10,3 procenta hlasů. Proč? Po nástupu Grebeníčka do čela strany v červnu 1993 se od ní odpoutali ortmanovci, přisvojivše si název Levý blok, a mečlovci čili Strana demokratického socialismu. Mezitím byla KSČM v Parlamentu odstavena od všech funkcí a jiné strany s ní téměř nekomunikovaly. Grebeníček tomu říkal ghettizace KSČM, ale fakticky šlo o její vnitrostranickou krizi. Navíc se komunistům vynořil na levici silný soupeř. Miloš Zeman se stal zjara 1993 předsedou v té době sedmiprocentní ČSSD, ale do červnových voleb 1996 ji vytáhl na 26,44 procenta! Špatný výsledek KSČM signalizoval, že ji Zeman připravil o část takzvaných protestních voličů. Ještě jedny dvoje volby, spekulovalo se, a ČSSD vytlačí komunisty mimo Parlament. Nestalo se! Po předčasných sněmovních volbách v červnu 1998 se Zeman dohodl s Klausem na takzvané opoziční smlouvě neboli na dělbě moci ve státě, čímž se KSČM stala jedinou radikálně opoziční, protestní stranou. Vydělala na tom v prvních krajských volbách na podzim 2000, ve sněmovních 2002 a v eurovolbách Situace se však změnila s nástupem koaličních vlád v čele s ČSSD. Pokud byli jejich premiéry Vladimír Špidla a pak Stanislav Gross, držící si komunisty od těla, KSČM se role radikální protestní strany ještě jakž takž dařila. Na jaře 2005 se však stal premiérem Jiří Paroubek, a ačkoli byli jeho vládními partnery KDU-ČSL a US-DEU, ve sněmovně čile spolupracoval s KSČM. Na částečné podílení se s Paroubkem na moci však Filip doplatil. Z dosud nesmiřitelné KSČM byla najednou strana, která dělá kompromisy. Další následovaly, když se po krajských volbách 2008 stala ve většině krajů spojencem a někde i koaličním partnerem vítězné ČSSD. Sečteno a podtrženo, psát KSČM nekrolog by bylo předčasné, ale je zřejmé, že chřadne. Opustila ji další část protestních voličů, kteří zamířili do Věcí veřejných. A noví voliči komunistům prakticky nepřicházejí. Proč? Strana prudce stárne, průměrný věk komunisty je přes 70 let. Noví členové jsou s to nahradit jen několik málo procent těch, kteří odešli tam. Úbytek členstva je proto hrozivý a přirozená obměna kádrů nedostatečná. Strana by potřebovala programově i personálně zmodernizovat, ale staří soudruzi, bez jejichž hlasů se neobejde, si to nepřejí a Filip a spol. proto takříkajíc šlapou vodu na místě. To však lze vydržet jen chvíli a pak nastane polykání andělíčků. PETR NOVÁČEK komentátor Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu Dle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa komunistická strana v těchto volbách obstála, protože její propad je oproti ČSSD a ODS minimální ILUSTRACE: Richard Cortés / FOTO: Mediafix června 2010 Euro 24

23 BUDUJEME RYCHLE SÍTĚ PRO VŠECHNY TYPY INTERNETOVÝCH PROTOKOLŮ Odhaduje se, že do roku 2020 bude na Zemi v provozu 50 miliard zařízení připojených k internetu.

24 komentář Prolomená blokáda Nedávný summit Evropské unie a Ruska v Rostově na Donu by mohl být považován za naprosté fiasko žádná z projednávaných otázek se nikam neposunula. Navzdory tomu obě strany odcházely spokojené: Dokázali jsme, že se umíme dohodnout. Styčným bodem, v němž se shodly, bylo prohlášení odsuzující Izrael za snahu udržet blokádu pásma Gazy. Fakta jsou známá a nevyvolají nic jiného než znuděné zívání. Pásmo Gazy ovládá teroristická organizace, která vyhlásila Izraeli válku až do úplného zničení. Proti území, z něhož pochází prokazatelná hrozba, se používá buď útočná vojenská operace, nebo blokáda. Američané a s nimi i Češi jsou v Afghánistánu ze stejných důvodů. A představa konvoje s humanitární pomocí Tálibánu, jemuž by spojenci nechali volný průchod, vyvolává jen trpký úsměv. Nikdo nebyl natolik pošetilý, aby se na začátku šedesátých let 20. století, v době karibské krize, pokusil prolomit blokádu okolo Ostrova svobody Kuby. Současná flotila míru do Gazy měla být od začátku konfrontačním činem, žádný z organizátorů to nikdy neskrýval a řeči o akutní potřebě humanitární pomoci byly určeny jen pro chudé duchem. Kdyby tureckým pořadatelům výpravy šlo o dětské kočárky, léky a jiné údajně nedostatkové zboží, asi by si pořídili spíš nákladní loď než pětinásobně dražší výletní parník, do jehož podpalubí se takových věcí mnoho nevměstná. Izraelci denně vypravují do Gazy sto nákladních vozů se zbožím. Za týden tam dovezou podstatně víc než celý náklad, který se bojovníci za mír snažili mermomocí a s rizikem ohrožení života propašovat. Navíc náklad skončil v Gaze pouhý den po krvavé námořní bitvě. Stejně zákeřná je i snaha prezentovat stav v pásmu Gazy jako druhé varšavské ghetto. Žádný senzacechtivý reportér a je jich mnoho nedokázal předložit světu jediný záběr zmučených a na kost vychrtlých palestinských dětí. Zato v mnoha filmových dokumentech lze vidět zástupy svalnatých, dobře živených mladých mužů, jak se připravují na Svatou válku nebo cvičně uřezávají hlavy figurínám představujícím Izraelce. Jak však už bylo řečeno, ve světě, v němž lze zpochybnit relativně nedávnou genocidu doloženou četnými hmotnými i nehmotnými důkazy a ve kterém se slovo holokaust bezostyšně používá pro kdejakou potyčku, fakta nikoho nezajímají. Zmatením pojmů vždy začínala osudová dehumanizace lidstva. Stačí ztratit schopnost jemně rozlišovat a jsme nazpět v džungli mezi divochy ani zdaleka ušlechtilými. Neexistuje snad skutečný rozdíl mezi zadržením českého reportéra při pokusu o válečnou provokaci s následným vypovězením do 48 hodin a únosem mladého Izraelce z vlastní země do mučíren v Gaze, ve kterých již strávil čtyři roky a možná stráví i zbytek života? Únos jako únos? Základních lidských práv byli zbaveni při výkonu povolání jak onen statečný reportér, který ve zmatku přišel o oblíbené tričko a mobil, tak Daniel Pearl, jemuž míroví aktivisté před kamerou obřadně uřízli hlavu. O kom mluvíme, mluvíme-li o obhájcích lidských práv? O Václavu Havlovi, Andreji Sacharovovi, nebo o účastnících zmařené humanitární akce, jako je poslanec egyptského parlamentu za Muslimské bratrstvo Mohammed al-baltaj, který v narážce na reconquistu vyzýval k odporu proti pokusům udělat z Palestiny druhou Andalusii? Svobodná Gaza i Ostrov svobody mají se svobodou asi stejně společného, jako měl za komunismu boj za mír v celém světě s opravdovým mírem. Izraelská blokáda Gazy není tou, která je každodenně prolamována. Za všeobecné lhostejnosti je protrhávána tenoučká kulturní vrstva, křehká blána civilizačních zábran, jež až dodnes blokovala v našem nitru odvěké běsy předsudečných stereotypů. Svět, v němž žijeme, se vyznačuje velkou nesrozumitelností. Je plný dějů, jež vyvolávají úzkost. Budoucnost již dávno není tím, čím bývávala. Velké ideologie, jež dávaly našim životům cíl a smysl, náhle zmizely. Jejich místo obsadily předtuchy, pověry a duchařina. Ekonomická krize? Ekologické katastrofy? Demografický úpadek? Stačí najít zástupný problém, náhražkový cíl, a naše naprostá bezradnost začne okamžitě vypadat jako činorodé plnění důležité agendy. Z temných hlubin nevědomí vyvěrá zasutá potřeba určit univerzálního viníka. Je jím opět středověký travič studní a rozsévač morové nákazy. Nebylo nic přirozenějšího než přiřknout roli Věčného Žida Izraeli. Současný rozbitý, dezorientovaný a znesvářený svět se snadno shodne v jediném v postoji, který démonizuje, delegitimizuje a ghettoizuje Izrael. Zatímco jedni míroví aktivisté mu svorně přidržují ruce za zády, druzí připravují nové konečné řešení. JEFIM FIŠTEJN publicista Žádný z organizátorů flotily míru do Gazy od jejího počátku nikdy neskrýval, že to měl být konfrontační čin ILUSTRACE: Richard Cortés / FOTO: Reuters června 2010 Euro 24

25

26 manažerský barometr Kolik procent? Myslíte si, že by se měla sjednotit daň z přidané hodnoty? Ano Ne Nevím 11,6 % 36,9 % 51,5 % Odpovídalo 130 manažerů V současnosti je v České republice daň z přidané hodnoty (DPH) u většiny zboží a služeb dvacet procent. U jídla, léků a například u hromadné dopravy je poloviční. Sjednocení sazeb DPH by se však neobešlo bez zvýšení cen. Před sjednocením varuje ČSSD, protože by na to doplatili lidé s nižšími příjmy a důchodci. ODS však o sblížení až sjednocení sazeb DPH začíná uvažovat. Souhlasí s ní 51,5 procenta manažerů. Patří mezi ně i tento respondent: Kvůli zjednodušení a přehlednosti daňového systému by se daň z přidané hodnoty (DPH) sjednotit měla. Jde jen o její výši. Obávám se, že sjednocení DPH na uvažovaných devatenáct procent by mohlo být sociálně neprůchodné. Opačného názoru je další dotázaný: Především v oblasti služeb by zavedení jednotné sazby DPH bylo pro mnoho provozovatelů likvidační. Vypadá na první pohled rozumně, ale rozmanitost oborů podnikání by měla doprovázet i rozmanitost pravidel regulace včetně zdanění. Dle mne jsou ideální tři sazby DPH nulová, snížená a základní. Jejich výše je pak výrazem aktuální hospodářské politiky. Ta by měla být srozumitelná všem ekonomickým subjektům a z časového hlediska předvídatelná. Kladně odpovídá následující respondent: Otázka byla zřejmě myšlena v tom smyslu, zda se mají sjednotit sazby DPH. S tím souhlasím. Připadá mi férové zdaňovat spotřebu a i logika sbližování sazeb je logická a správná. Je však otázkou, na jaké úrovni by měla tato sjednocená sazba daně být, respektive má-li se zvyšovat celkové daňové zatížení. Na takovou otázku bych odpověděl, že je nutné seškrtat provozní i mandatorní výdaje státu a provést důchodovou a zdravotní reformu. Pokud by ani po takových velkých změnách nebyl deficit rozpočtu nulový, byl bych pro omezené zvýšení výběru DPH. Sociální cítění se objevuje v další záporné odpovědi: Už předchozí zvýšení takzvané snížené sazby z pěti na dnešních deset procent mělo za následek zhoršení finanční situace důchodců více než čtvrtiny národa. Další zvýšení této sazby by pro ně znamenalo obrovský zásah do jejich rozpočtů. Optimistická je tato kladná odpověď: V této oblasti by se legislativa zjednodušit mohla. Teď je mimořádná šance sazby DPH sjednotit. V mnoha oblastech, v nichž platí nižší sazba, je dnes natolik silná konkurence, že lze předpokládat nulový či malý negativní dopad na spotřebitelské ceny. V minulých letech k tomuto opatření chyběla politická odvaha. Karty jsou nyní rozdány jinak a odvážným přeje štěstí. Pro kladnou ani zápornou odpověď se nedokáže rozhodnout tento manažer: Na otázku nedokážu odpovědět, protože mi chybí informace o jednotné sazbě DPH. Moje výhrada ke koncepci DPH vždy spočívala v tom, že postihuje především subjekty, které něco produkují. A výrazněji subjekty, které produkují vysokou přidanou hodnotu. Mnohem logičtější by bylo, kdyby byli daňově zatíženi především ti, kdo spotřebovávají. Pokud by otázka zněla, zda by se měla zrušit snížená sazba a jednotná nastavit na dvacet procent, odpověděl bych záporně. Pokud by zněla, zda se má sazba DPH sjednotit okolo patnácti procent, má odpověď by byla kladná, přestože by to mělo negativní dopad na mnoho oblastí. Pokud bych mohl vybírat daňový koncept, upřednostnil bych sjednocenou sazbu DPH okolo pěti procent a spotřební daň ve výši deseti procent pro koncového spotřebitele. Za koncovou spotřebu přitom považuji i nákupy podnikatelských subjektů, které neslouží jako přímé vstupy pro jejich činnost. Taková struktura daní by,odměňovala podnikatelské subjekty, které produkují vysokou přidanou hodnotu, přičemž se chovají úsporně. Každopádně by to byla motivace ponechávat vyprodukované prostředky v,produktivním oběhu, a nikoli je z něj vytahovat pro osobní spotřebu. Mírné pochybnosti zaznívají i v této kladné odpovědi: Obecně lze na takovou otázku odpovědět kladně. Toto řešení je však záležitostí přístupu a očekávaného přínosu. Očekávaným přínosem z hlediska rozpočtu by bylo,zalepení části jeho schodku. Toto sjednocení však má i zápory, respektive dopady na ceny, zejména potravin. U nich by se ceny zvýšily až o devět procent. Pokud se však chceme za současné situace chovat v rozpočtové politice odpovědně, nezbývá než opatření provést. Nemělo by to však být jednorázově, ale citlivě a postupně řekněme během tří až čtyř let. ILUSTRACE: Josef Blaho / PŘIPRAVIL: Luděk Bednář (ludek.bednar@euro.cz) června 2010 Euro 24

27 manažerský panel Proč nezakazovat sociální sítě FOTO: archiv Na současném trendu ve využívání sociálních sítí mě fascinuje jedna věc. Skupina tisíců lidí se zde dokáže na něčem dohodnout během jediného dne, zatímco ve firemním prostředí se někdy pět lidí spolu nedokáže domluvit ani za týden. Je to samozřejmě tím, že součástí sociální sítě jsou lidé dobrovolně, kdežto v zaměstnání jsou často jen dobrovolně pro peníze. Zajímavá je i technická stránka věci. Zatímco na Facebooku sdílejí účastníci s ostatními zprávy, názory či obrázky doslova v reálném čase, v práci nadále nejčastěji používáme desítky let starý nástroj . Ten ale z pohledu spolupráce více uživatelů není ideální. Sledování skupinové komunikace je nepřehledné, konverzace se musí číst odspodu a vzniká množství kopií. Optimální není ani sdílení souborů, či dokonce týmová spolupráce na dokumentech. Nedávno jsem četl výsledky průzkumu, z něhož vyplynulo, že velká část lidí pod dvacet let nemá ovou adresu. Prostě ji nepotřebují. Žijí ve světě, kde u dveří nezvoní pošťák, ale jde se rovnou na návštěvu obýváku (či do ložnice). Příchod této nové generace na trh práce bude znamenat změny, na něž se musíme připravit. Je to trend, kterému se zabránit nedá. Společnost Gartner, která se věnuje analýzám ICT trhu, odhaduje, že do čtyř let se sociální sítě stanou hlavním komunikačním nástrojem pro pětinu podnikových uživatelů. Stejně jako se v devadesátých letech našlo dost důvodů pro široký přístup zaměstnanců k internetu, nezastaví se ani dnes nástup sociálních sítí do firem. Jde tedy o to, zamyslet se, jak využít jejich předností k interní komunikaci i ve vztahu k zákazníkům, potenciálním zaměstnancům či obchodním partnerům. Jak nastavit formální pravidla pro jejich používání, abychom z nich vytěžili maximum a přitom eliminovali rizika únik informací a ztrátu produktivity. Na závěr si nemohu odpustit ještě jednu trendovou úvahu, proč bychom měli sociální sítě podporovat. Před několika dny se konaly volby. Na jejich výsledku se výrazně projevilo, komu dali svůj hlas prvovoliči. A že na jejich rozhodnutí měly velký vliv aktivity na sítích, nepochybuji. Nyní díky tomu máme slušnou naději na to, že se nám nezvýší daně a stát se bude chovat zodpovědně a s péčí řádného hospodáře. A to je dobře. JAROSLAV HLOUŠEK generální ředitel, ANECT a.s. PŘÍŠTĚ: PETR KUŽEL prezident Hospodářské komory ČR INZERCE

28 lidé a podniky ŘEDITEL ČSOB Marek Ditz Vrchním ředitelem korporátního a institucionálního bankovnictví ČSOB se stal Marek Ditz (38). Výkonným ředitelem pro specializované financování byl jmenován Jan Krob, který se do ČSOB vrací z pozice výkonného ředitele pro obchod a člena představenstva společnosti ČSOB Leasing. Funkce vrchního ředitele korporátního a institucionálního bankovnictví vznikla sloučením útvarů korporátního bankovnictví a speciálního a institucionálního bankovnictví. Ditz vystudoval VŠE v Praze a Swiss Banking School v Curychu a v ČSOB působí od roku Ditz je ženatý, má jednoho syna a ve volném čase se věnuje zejména horské turistice a pěstování skalniček. ORACLE CZECH Zdeněk Pilz generální ředitel Novým generálním ředitelem společnosti Oracle Czech se stal Zdeněk Pilz (53), dosavadní ředitel Sun Microsystems Czech. Ve funkci nahradil Milana Sameše, jenž firmu opustil. Pilz působil v Sun Microsystems dvanáct let, od roku 2004 jako generální ředitel pro Českou republiku. Před příchodem do Sunu pracoval Pilz v IBM, své působení v IT zahájil ve firmě Software602. Pilz vystudoval Fakultu strojní ČVUT v Praze. Je místopředsedou představenstva ICT unie (dříve SPIS) a současně je zapojen v dalších aktivitách, jako je Americká obchodní komora nebo Prague Business Club. Je ženatý, má tři dcery, mezi jeho záliby patří volejbal, tenis, golf, lyžování a motocyklový trial, kde je držitelem několika titulů mistra ČR. NEUMANN & PARTNERS Ondřej Hlaváček managing partner a jednatel Novým jednatelem a managing partnerem české pobočky manažersko-poradenské skupiny Neumann & Partners se stal Ondřej Hlaváček (38). Po absolutoriu na Západočeské univerzitě v Plzni a dvouletém působení v obchodních pozicích ve firmě 3M (Imation) nastoupil v roce 1998 do společnosti H. Neumann Int., později Neumann & Partners, kde zastával postupně pozice od junior konzultanta po partnera s odpovědností za obchod a realizaci a vedení české pobočky. Hovoří anglicky, je ženatý a má dvě děti. DIRECT POJIŠŤOVNA Roman Wojdyla, Roman Fink ředitelé Komerčním ředitelem Direct Pojišťovny byl jmenován dosavadní finanční ředitel Roman Wojdyla (37). Novým finančním ředitelem se stal Roman Fink (32), který ve firmě dosud pracoval jako manažer finančního řízení. Roman Wojdyla přišel do pojišťovny z pozice finančního ředitele a člena představenstva španělské pobočky GE Money. Vystudoval Fakultu strojní ČVUT v Praze. Hovoří anglicky, mezi jeho koníčky patří sport, standardní tance a letectví. Je ženatý a má dvě děti. Roman Fink dříve působil ve společnosti Ernst & Young. Vystudoval VŠE v Praze a je členem ACCA (Association of Chartered Certified Accountants). Hovoří anglicky, mezi jeho koníčky patří divadlo a sport, zejména fotbal, tenis a cyklistika. S&T CZ Michal Froněk obchodní ředitel Tuzemský systémový integrátor S&T CZ obsadil pozici obchodního ředitele divize business solutions Michalem Froňkem (39). Do společnosti S&T CZ přišel Froněk z firmy SAP. Je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT, k jeho zálibám patří zejména cyklistika, squash, tenis, rád navštěvuje divadlo. ČESKÉ AEROLINIE Karol Marsovszky, Lumír Tesař ředitelé Novým ředitelem útvaru pro právní věci Českých aerolinií je Karol Marsovszky (31), výkonným ředitelem nově zřízené sekce lidských zdrojů se stal Lumír Tesař (33). Karol Marsovszky vystudoval Právnickou fakultu UK, diplom Master of Law získal na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Působil v advokacii v České republice a v Rakousku a ve společnosti SAS Institute. Již několik let přednáší jako hostující lektor českého pracovního a soukromého práva na vysokých školách v Rakousku. Kromě rodné maďarštiny hovoří anglicky, německy, slovensky a česky. Lumír Tesař v Českých aeroliniích pracuje od roku Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK. VODAFONE ČR Stephanie Jacksonová marketingová ředitelka Do pozice marketingové ředitelky pro nefiremní zákazníky společnosti Vodafone nastoupila Kanaďanka Stephanie Jacksonová, která se do firmy vrací po pěti letech. V tehdejší společnosti Oskar pracovala od samého začátku. Mezi tím působila ve Vodafonu Rumunsko. Jacksonová vystudovala na univerzitě Laval v Quebeku a na Seneca College v Torontu, absolvovala MBA program na York University v Torontu. Kromě angličtiny mluví francouzsky, španělsky a německy, domluví se česky a rumunsky. Je vdaná a má syna. Ve volném čase tráví čas s rodinou, cestuje a věnuje se outdoorovým aktivitám. MT LEGAL Aleš Chamrád advokát Tým advokátů společnosti MT Legal posiluje Aleš Chamrád. Je absolventem Právnické fakulty MU v Brně a Erasmus University Rotterdam. Už před zahájením spolupráce s advokátní kan- RUBRIKU LIDÉ A PODNIKY PŘIPRAVILA: Rita Kindlerová (rita.kindlerova@euro.cz) / FOTO: archiv června 2010 Euro 24

29 lidé a podniky celáří MT Legal pracoval v advokacii několik let. Chamrád působí jako rozhodce ADR Centra pro řešení sporů o domény.eu i Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Je rovněž členem Arbitration Committee and Young Lawyers s Committee při International Bar Association (IBA). KRÁTCE ŽABKA Zdeněk Linhart, který od jara 2008 řídil expanzi původně polského maloobchodního řetězce Žabka na českém trhu, skončil ve funkci generálního ředitele společnosti. Nyní firmu povede skupina manažerů. Linhart bude se Žabkou dál externě spolupracovat. PEUGEOT ČR Novým generálním ředitelem společnosti Peugeot ČR je Yann Carnoy (56), který dříve vedl zastoupení značky například v Maďarsku. Nahradí Christophera Palomba, který bude zastávat novou funkci ve společnosti Automobile Peugeot v Paříži. Carnoy ke značce Peugeot nastoupil v roce Působil také jako generální ředitel zastoupení značky Peugeot v Chile či v Turecku. PENZIJNÍ FOND ČESKÉ SPOŘITELNY Generálním ředitelem Penzijního fondu České spořitelny (PFČS) je nově Aleš Poklop (41), dosavadní zástupce ředitele úseku externího prodeje a kooperace České spořitelny. Ve funkci nahradil Jana Diviše, který od 1. dubna 2010 zastává pozici náměstka generálního ředitele Stavební spořitelny České spořitelny. Poklop působí ve finanční skupině České spořitelny od roku LOGICA Dalibor Škovronek ředitel divize public Společnost Logica jmenovala ředitelem divize public Dalibora Škovronka (48), který bude v rámci regionu střední a východní Evropy (CEE) odpovědný za aktivity společnosti Logica ve státní správě a samosprávě. Škovronek je absolventem Vojenské akademie v Brně a postgraduálního studia na University of Aberdeen ve Skotsku. Absolvoval kurzy na Canadian Forces Staff College v Torontu a Netherlands Defense College v Ypenburgu, školení na Canadian Forces Academy of Leadership and Languages v Bordenu v Kanadě. Pracoval na ministerstvu obrany, v letech 1998 až 2000 působil jako český zástupce v pracovní skupině IT odborníků NATO. V roce 2001 přešel do společnosti Auto- Cont. Ve volném čase se Škovronek věnuje zejména golfu, tenisu a jízdě na kole. Je ženatý a má jednu dceru. SMA CZECH REPUBLIC Šárka Vlasáková marketing director Do funkce marketingové ředitelky společnosti SMA Czech Republic byla jmenována Šárka Vlasáková. Bude mít na starost český a slovenský trh. Vlasáková vystudovala Fakultu sociálních věd UK v Praze. Dříve působila ve firmě Philips. Mezi její koníčky patří tenis, squash, badminton, volejbal, cyklistika, lyžování a cestování. Hovoří anglicky. INZERCE

30 káva s... MAYEM MEULENBERGEM Nepropouštěli jsme Německý hobby řetězec Hornbach staví v Česku další dvě prodejny, o které napřesrok rozšíří současnou šestici stavebních a zahradních marketů. Do budoucna chce mít v zemi kutilů dvanáct až čtrnáct velkoprodejen. Celkem jich v devíti zemích provozuje 129, z toho 92 v mateřské zemi. Navzdory hospodářské recesi zvýšil Hornbach Group v uplynulém finančním roce zisk o téměř čtyři procenta na 2,85 miliardy eur. Utráceli hlavně Západoevropané, méně už zákazníci z východoevropských zemí. Češi i přes nepříznivou ekonomickou situaci stále zvelebují své domy, chaty a zahrady. Poslední hospodářský rok byl pro nás v Česku uspokojivý, hodnotí May Meulenberg, generální ředitel společnosti Hornbach pro Českou a Slovenskou republiku. EURO: Na tuzemský maloobchod dopadá plnou vahou krize a tržby klesají. Jak si vede česká síť Hornbachu? MEULENBERG: Úspěch jako vroce 2008, který patřil mezi nejlepší ze všech, jsme loni nezopakovali. Zaznamenali jsme pokles tržeb rozdílně dle marketu a regionu ale vzhledem k situaci na trhu hodnotíme uplynulý rok jako dobrý. Jsem přesvědčen, že nový rok se bude vyvíjet zase o něco lépe. lastech, jež se našich zaměstnanců ani zákazníků nedotkly. EURO: Zřejmě Hornbachu také pomáhá, že oproti konkurenčním hobby řetězcům má obchody s větší prodejní plochou. MEULENBERG: Naše markety v České republice mají velikost zhruba 20 tisíc čtverečních metrů. Této velikosti nedosahuje žádný jiný konkurent v Evropě. Koncept prodeje a sortiment výrobků jsou zcela zaměřeny na projektově orientované zákazníky a profesionály. V sortimentu nabízíme více než 120 tisíc položek. Na rozdíl od většiny našich konkurentů není Hornbach zastoupen vmenších městech. O nich víme, že je krize zasáhla mnohem silněji. Ve větších městech je vyšší kupní sila a zároveň nižší nezaměstnanost v porovnání s malými městy. EURO: Češi ještě víc než dřív slyší na akční ceny. Jak jim vycházíte vstříc? MEULENBERG: Zaručujeme trvale nízké ceny. Tím je Hornbach cenovým lídrem v oboru. Dokázali jsme trvale snížit ceny o tři až pět procent. Podařilo se to díky úspěšnému jednání s dodavateli, výběrovými řízeními a propojením nákupu v devíti zemích, kde naše společnost působí. Češi jsou národem kutilů i přes nepříznivou ekonomickou situaci, říká generální ředitel Hornbachu pro Českou a Slovenskou republiku FOTO: Tomáš Novák EURO: Jak si stojíte v porovnání s konkurencí? MEULENBERG: Myslím, že si vedeme velmi dobře. Hornbach zaujímá dvanáctiprocentní podíl na trhu při současném počtu šesti prodejen. Společnosti Baumax aobi mají každá zhruba patnáctiprocentní podíl na trhu, ovšem se čtyř- až pětinásobným počtem marketů. Pět procent trhu připadá na hobby market Bauhaus, který má sedm prodejen. EURO: Čím to, že s méně početným prodejním zázemím si ukousnete tolik trhu? MEULENBERG: Určitě jedním z důvodů je fakt, že ani v těžkých dobách jsme nešetřili na zaměstnancích. Nepropouštěli jsme. A přestože se nepodařilo splnit plán na sto procent, zvolili jsme mzdovou politiku, která zaměstnance nezasáhla. Dobře víme, že motivovaní a loajální zaměstnanci jsou to nejcennější, co máme. Také jsme nešetřili na inovacích, tvorbě sortimentu a servisu. Spořili jsme v ob- EURO: Měníte kvůli hospodářské recesi plány na další expanzi v Česku? MEULENBERG: V letošním roce se nic nemění. Příští rok na jaře budeme otevírat další market v Plzni a v létě v Ostravě. Oba se už staví. Do budoucna by se celkový počet prodejen v ČR měl vyšplhat na dvanáct až čtrnáct. EURO: V čem je český trh jiný v porovnání se zeměmi, kde Hornbach působí? MEULENBERG: Západoevropské státy na rozdíl od východoevropských prakticky nepociťují krizi v oblasti Do-It-Yourself (udělej si sám) a zahrady. Ve svém regionu patří ČR mezi země, které jsou krizí postiženy nejméně. Zřejmě je to tím, že Češi jsou národem kutilů. Přes nepříznivou ekonomickou situaci stále opravují, rekonstruují a zvelebují své domy, chaty a zahrady. Tomu jsme samozřejmě rádi. TÁŇA KRÁLOVÁ (tana.kralova@euro.cz) INZERCE června 2010 Euro 24

31

32 palubní deník Lidské kvality a státní zájem Svatopluk Cimrman Znečišťování očišťováním Symptomatické úniky SVATOPLUK CIMRMAN Svatopluk Cimrman by se asi jmenovala postava spojující charakter i tužby československých občanů, kdybychom se kdysi jako národy nerozvedli. Češi nyní prožívají unikátním způsobem ztrátu Ladislava Smoljaka, jednoho z Cimrmanových tvůrců. Unikátním proto, že se jim přitom vybavují různé smoljakovsko-cimrmanovské hlášky a při pietní vzpomínce jim cukají koutky úst. Takto nějak se tluče na bránu nesmrtelnosti! Svatopluk byl králem Slováků, hřímal nedávno na Bratislavském hradě premiér Robert Fico při odhalení sochy knížete Svatopluka, vládce Velkomoravské říše. Tam však dle slovenských historiků nikdy nesídlil. Pobýval totiž na Moravě, a pokud byl na Slovensku, pak v Nitře. Velkomoravská říše byla prvním slovenským státem, tvrdí neochvějně Fico. A Svatopluk tu byl dávno před svatým Štěpánem a svatým Václavem. Snad i proto je bratislavská socha svatého Pluka o 60 centimetrů vyšší než pražská socha svatého Václava. Sochař Ján Kulich se dnes sice už nevěnuje komunistickým, nýbrž křesťanským motivům, ale výsledek vychází v podstatě nastejno. Jeho poslední opus připomíná spíše Dona Quijota na vzpínající se Rosinantě z grafiky Bohuslava Reynka. Stěží přitom udržet koutky úst v absolutním klidu. I tímto způsobem lze zabušit na bránu nesmrtelnosti, ovšem v jiné kategorii. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OČIŠŤOVÁNÍM Kauza takzvané justiční mafie se znovu dostává do centra pozornosti. V roce 2008 zažalovali státní zástupci Renata Vesecká, Petr Coufal, Pavel Černovský, Libor Grygárek a Arif Salichov, soudce Pavel Kučera a advokát Pavel Němec bývalou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, aby se jim omluvila, protože je kvůli jejich chování nazvala justiční mafií. V první instanci dosáhl omluvy Grygárek. Coufal a Salichov své žaloby chytře stáhli. Proti rozsudku se odvolalo tvrdé jádro dosud takzvané justiční mafie Vesecká, Černovský, Kučera a Němec. Zřejmě se jim ve sporu zalíbilo a chtějí, aby jména Vesecká, Černovský, Kučera a Němec byla ještě chvíli v souvislosti s označením justiční mafie omílána. Pro žalobce by bylo ideálním výsledkem sporu, že by se Benešová musela omluvit za to, že jména Vesecká, Černovský, Kučera a Němec s pojmem justiční mafie spojila. Dopad bude ale stejný i v opačném případě, protože si za čas již nikdo nevzpomene, zda se Benešová někomu omlouvala nebo nikoli. Jména Vesecká, Černovský, Kučera a Němec však budou mít i beznadějní sklerotici s pojmem justiční mafie spolehlivě zafixována. SYMPTOMATICKÉ ÚNIKY Američtí kontráši zatkli vojenského analytika Bradleyho Manninga kvůli podezření, že poskytl internetovému serveru Wikileaks utajované materiály. Známé je zejména video zachycující smrtící vrtulníkový úder v roce 2007 v Bagdádu, při kterém přišlo o život několik nevinných civilistů dva pracovníci agentury Reuters a jeden Iráčan. Manning se údajně nechal slyšet, že americká armáda důvodně považuje server Wikileaks za bezpečnostní hrozbu, protože on sám jeho provozovateli poskytl ke zveřejnění 260 tisíc utajovaných diplomatických zpráv. V Izraeli byla obviněna bývalá vojačka Anat Kammová ze špionáže. Předala Urimu Blauovi, izraelskému novináři z listu Ha arec, několik set tajných dokumentů. Ty dle jejího přesvědčení dokazují, že izraelská armáda jednala nezákonně. Například obcházela soudní rozhodnutí a dávala vojákům seznamy Palestinců s pokynem k fyzické likvidaci, ačkoli soud rozhodl, že tito podezřelí mají být pouze zatčeni. Oba procesy vyvolávají o motivace těchto mladých lidí mnoho otázek. Státní instituce nemívaly problémy s utajováním citlivých informací, bylo-li jejich osazenstvo plně srozuměno se svou činností. Rostoucí počet úniků chráněných informací naznačuje, že něco není v pořádku. Mluvíme přitom ohledně případech, v nichž tyto informace nejsou prodávány, ale zveřejňovány z určité naivity, nesouhlasu, zoufalství, odporu až vzteku, že nápravy nelze dosáhnout jinak. Proto je na místě se ptát, klesá-li profesionální kvalita příslušníků zmíněných bezpečnostních a zpravodajských složek, anebo zda si zachovávají lidské kvality a důstojnost a s některými věcmi se nehodlají smířit. FOTO: István Lékó června 2010 Euro 24

33

34 report BANKY Jak osekat stavební spoření Lukrativní způsob ukládání peněz může doznat změn, které zlikvidují celý systém Lobby stavebních spořitelen je v pohotovosti. Volby totiž daly sílu politikům, kteří otevřeně přiznávají, že chtějí omezit výhody českého systému stavebního spoření. Vůbec poprvé se rýsuje reálná šance, že oblíbené stavebko, které má pět milionů Čechů, přestane být nejlukrativnější formou spoření v Česku. Ročně jde ze státního rozpočtu na podporu tohoto spoření více než deset miliard korun, což je luxus, který si prý už nemůžeme dovolit. Říkají to občanští demokraté, zástupci TOP 09 i Věcí veřejných, tedy strany, jež mají ve sněmovně jistých 118 křesel a vyjednávají o budoucí vládě. Jenže stavební spoření je i významným zdrojem financování stavebních úvěrů, které by bez podpory státu jen těžko fungovaly, varují stavební spořitelny. Přesvědčit politiky, jak velká rizika se skrývají za snahou snížit atraktivitu tohoto produktu, bude obtížné, terčem kritiky totiž už není jen výše státní podpory. Vadí například i to, že výnosy se nezdaňují, a přestože se produkt jmenuje stavební spoření, peníze lze použít na cokoli. VARIABILNÍ PRÉMIE Ministr financí Eduard Janota tvrdí, že by se ročně mohlo v rozpočtu ušetřit zhruba pět miliard korun, pokud by se maximální roční podpora ke stavebnímu spoření snížila ze současných tří tisíc korun na dva tisíce. Později dokonce uvažuje o dalších škrtech až na 1500 korun. Úspory by však ministr jak tvrdí dosáhl pouze v situaci, kdy by uplatnil takzvanou nepravou retroaktivitu. To znamená, že by se od určitého data snížil státní příspěvek u všech smluv. To ale půjde těžko. Janota sice ukazuje na Maďarsko nebo Německo, kde snahy o retroaktivitu prošly. Jenže například v Německu je právní systém upravující stavební spoření zásadně odlišný. Výše německé podpory není stanovena zákonem jako u nás, ale vyhlašuje ji ministerstvo dle podmínek na trhu. Každoročně se výše státního příspěvku vyhlašuje také na Slovensku nebo v Rakousku, kde je dáno pouze procentuální rozmezí podpory. V takových podmínkách lze dle právníků uplatnit retroaktivitu mnohem snáz. V Česku existuje ri- ILUSTRACE: Vojtěch Velický června 2010 Euro 24

35 report VZÁCNÁ SHODA Názory stran u konkrétních návrhů na změnu systému stavebního spoření OPATŘENÍ ODS TOP 09 VV Snížit roční státní podporu ano ano ano Zdanit výnosy ne ne ne Navázat spoření pouze na bydlení ano ano ano ÚVĚRUJEME, ZATÍM Podíl úvěrů na vkladech, v procentech Wüstenrot 84,7 Českomoravská stavební spořitelna 81,6 Modrá pyramida 70,7 Stavební spořitelna České spořitelny 48,23 Raiffeisen stavební spořitelna 47,3 Pramen: banky, k , pouze ČMSS k ziko soudních tahanic, jež by stát mohl prohrát a přijít o daleko víc peněz. O retroaktivitě se přitom uvažovalo už v roce 2003, kdy se snižoval maximální roční státní příspěvek ze 4500 na tři tisíce korun. Tehdy vzniklo několik právních studií a nakonec se od záměru upustilo. Podobné materiály existují i nyní. Máme k dispozici posudky od právních kanceláří, které pochybují, že by taková retroaktivita mohla být možná, uvedl bez dalších podrobností Manfred Koller, místopředseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny. Také Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) disponuje dle informací týdeníku EURO několika právními analýzami k tématu retroaktivita a ani jedna nehovoří v její prospěch. Tím však rizika osekání státní podpory nekončí. ODLIV KLIENTŮ Vklady ve stavebních spořitelnách činí aktuálně zhruba 415 miliard korun. Jak vyplývá ze statistik AČSS, z těchto peněz je 310 miliard naspořeno na starých smlouvách. Ty byly uzavřeny před rokem 2003, kdy stát ještě garantoval roční podpory ve výši maximálně 4500 korun. Pokud by stát nakonec přistoupil na retroaktivitu pro veškeré vklady, je pravděpodobné, že by se významná část klientů rozhodla své úspory vybrat. A pokud by nastal masivní odliv, stavební spořitelny by neměly z čeho poskytovat úvěry. Retroaktivitu odmítáme, je zde velké nebezpečí stabilizační a také omezení zdrojů na další úvěry, prohlásil tajemník AČSS Jiří Šedivý. Ze zmiňovaných 415 miliard korun mají stavební spořitelny v současné době rozpůjčováno 272,5 miliardy korun, což je přes padesát procent vkladů. Některé spořitelny dokonce překračují v tomto ukazateli osmdesát procent. Odliv klientů by toto procento ještě zvýšil. Právě osmdesát procent rozpůjčovaných vkladů je přitom podle asociace pro stavební spořitelny první hranicí obezřetnosti, aby zůstal systém stabilní. Krátkodobě lze jít pod sto i nad sto procent, ale v horizontu let to není udržitelné, vysvětluje Šedivý. Na relativně vysoké procento poskytnutých úvěrů už nyní ukazují i marketingové aktivity stavebních spořitelen. Ty totiž přestaly s masivní reklamou na úvěrování a přesunuly se k lákání nových klientů, kteří jsou nezbytní pro další půjčky. Obecně totiž platí, že na jednoho zákazníka, jenž si bere úvěr, potřebuje spořitelna dalších pět lidí, kteří pouze spoří. JEN NA BYDLENÍ? Neoficiálně reagují někteří politici na argumenty stavebních spořitelen podrážděně. Říkají, že tyto specifické banky budou vždy proti omezení stavebního spoření, protože jim jde o byznys. Je ale zřejmé, že možná rizika si politici velmi dobře uvědomují. Zástupci stran potenciální vládní koalice tvrdí, že jsou sice pro snížení státní podpory, už ale neříkají o kolik. Je to prý otázkou dalšího jednání. Rozhodovat chtějí i podle analýzy dopadů na trh s bydlením. Stejně tak se bojí retroaktivity. Petr Nečas, první muž ODS, který vede vyjednávání o nové vládě, dokonce v minulosti několikrát prohlásil, že omezení podpory u současných smluv by mohlo být v rozporu s ústavou, neboť smlouvy mezi spořitelnami a klienty mají soukromoprávní charakter a stát by retroaktivitou narušil práva občanů. Jednoznačně se trojice stran shodne u návrhů, že je nezbytné navázat spoření výhradně na pořízení bydlení. Technicky by šlo o nejjednodušší změnu. Výhradně na bydlení poskytují stavební spořitelny úvěry, takže předkládání kupních smluv či faktur oproti proplacení peněz by se překlopilo i na výplaty samotných úspor. Nikdo ale nezaručí, že opět nenastane odliv vkladů, neboť klienti, kteří nebudou chtít utratit naspořené prostředky za věci spojené s bydlením, přesunou své peníze jinam. Už jen navázání státní podpory na účelovost by mělo pro stavební spoření velké důsledky. Stavební spořitelny by určitě nemohly poskytovat tolik úvěrů, musely by se daleko dříve refinancovat na kapitálovém trhu, a to by vlastně zpochybnilo celý systém stavebního spoření, domnívá se Manfred Koller. JAKO NA SLOVENSKU Jelikož si už Češi zvykli utrácet stavební spoření za cokoli, nelze počítat s tím, že začnou najednou úspory vydávat na bydlení. Pak by mohl systém dopadnout jako na Slovensku. V rámci úsporných opatření na konci devadesátých let Slováci zavedli nový zákon o stavebním spoření, který přiznal státní podporu jen těm, kteří nejen úvěr, ale i naspořené peníze prokazatelně použili na bydlení. Norma začala platit v roce 1997 a systém se téměř položil i přesto, že vláda nezrušila podporu plošně. Spořitelny přišly o velké množství přátelských klientů, tedy těch, kteří pouze spoří a nečerpají úvěr. Ti přitom vytvářeli dostatečné rezervy pro zájemce o úvěr ze Euro června

36 komentář Raději univerzální než jen stavební Politici v nás vypěstovali návyk na štědře dotované stavební spoření a nyní řeší, jak z toho ven. Stát už totiž nechce lidem přispívat ze státního rozpočtu na dovolenou, auta, zahraniční jazykové kurzy či na jiné bohulibé aktivity, které však s bydlením nemají absolutně nic společného. Jenže jakékoli náznaky, že se dosavadní výhody omezí, naženou do spořitelen nové klienty a ve výsledku by se mohla snaha státu ještě prodražit. Plánů, jak na podpoře stavebního spoření ušetřit alespoň pár miliard, je hned několik. Je ale vůbec nutné toto spoření omezovat? V současné době, kdy zadlužování lidí nezadržitelně roste, jde v podstatě o jediný nástroj, jak Čechy donutit, aby si odkládali peníze na horší časy. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že třetina domácností od dvaceti do čtyřiatřiceti let neušetří vůbec nic a zhruba další třetina spoří pouze pět procent svých příjmů. To činí z České republiky jednu z nejzaostalejších evropských zemí, pokud jde o spoření mladých lidí. Argumentem proti stavebnímu spoření bývá fakt, že státní pokladna přichází každý rok kvůli podpoře o více než deset miliard korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek vždy ironicky prohlašoval, že deset až patnáct miliard korun z rozpočtu na podporu stavebního spoření opravdu není tím nejvhodnějším nástrojem veřejné podpory bydlení. Osekat příspěvky se mu ale za jeho ministrování nepodařilo. Je však dobré si položit otázku, zda by ministerstvo financí nemuselo vydat mnohem víc, pokud by opravdu prosadilo například snížení státní podpory nebo zavedení účelovosti použití naspořených peněz. Sáhnout na smlouvy by totiž stát musel i nynějším klientům a je pravděpodobné, že v takovém případě vše skončí u soudu, kde budou mít lidé velkou šanci na výhru. Navíc pokud by stát svým opatřením stavební spoření znevýhodnil, odradil by řadu budoucích i současných klientů. Tím by podstatně ztížil úvěrování, ve kterém stavební spořitelny zdatně konkurují bankám. Mnohdy poskytují hypoteční úvěry s nesrovnatelně výhodnější sazbou. Odstraněním této možnosti by stát vlastně posloužil bankám, neboť by zlikvidoval nebo alespoň výrazně zkomplikoval situaci jejich konkurenci. Právě kvůli rozumným půjčkám vzalo na milost stavební spoření už mnoho odpůrců, kteří původně tvrdili, že není správné, aby byl jeden finanční produkt takto výrazně zvýhodňován oproti ostatním. A že lidé utrácejí naspořené peníze za cokoliv, ačkoli jde o stavební spoření? No bóže. Říkejme tomu tedy univerzální spoření. PETRA PELANTOVÁ (petra.pelantova@euro.cz) V době rostoucího zadlužení je dobré mít nástroj na podporu spoření ILUSTRACE: Vojtěch Velický června 2010 Euro 24

37 report stavebního spoření. A právě díky nim bylo možné poskytovat půjčky ve velkém. V roce 1999 pak slovenská vláda podlehla tlaku a požadavek na účelové použití peněz i při nečerpání úvěru jako nutnou podmínku získání státní podpory zrušila. Zájem o spoření začal teprve poté opět narůstat. U nás by byl efekt sice s mírným zpožděním, protože je u nás naakumulováno více vkladů, ale dostavil by se úplně stejně. Kdo říká, že chce svázat podporu s bydlením, říká zároveň, že nechce, aby stavební spořitelny tolik půjčovaly, ujišťuje Šedivý z AČSS. NEJMENŠÍ ZLO Ministr Janota přišel i s návrhem, že by se výnosy ze stavebního spoření mohly zdaňovat. Průměrné úročení vkladů u stavebního spoření je okolo dvou procent, takže daň by do rozpočtu přinesla zhruba 1,25 miliardy korun ročně. Rozhodně by to ale nemělo fatální a destruktivní účinky na systém stavebního spoření jako jiné plány, hodnotí ministerský návrh tajemník AČSS Šedivý. Dopady takové změny by nesli výhradně klienti, kteří by tím přišli o část výnosu. Všechny tři strany potenciální vládní koalice však něco takového odmítají. Stále platí, že nechceme zvyšovat žádné daně, uvedl na dotaz týdeníku EURO ekonomický expert ODS Martin Kocourek. Jeho stranický šéf Petr Nečas sice připustil, že by za určitých okolností byl ochoten diskutovat o mírném zvýšení DPH, ale v případě daně z výnosů stavebního spoření se u ODS zatím nic nemění. Totéž tvrdí i TOP O9 nebo Věci veřejné. Navíc podle některých expertů je otázkou, zda má vůbec smysl zdaňovat něco, co stát dotuje. V minulosti se objevil i návrh vyplácet státní podporu ke stavebnímu spoření pouze na konci vázací lhůty, tedy po šesti či pěti letech spoření. Politici ale kritizovali takové opatření kvůli tomu, že by stát sice prvních pět let nevyplácel na podpoře nic, jenže pak by se v rozpočtu muselo hledat jednorázově zhruba devadesát miliard korun, což je absurdní představa. Osekat stavební spoření, které v Česku funguje od roku 1993, se snažil i Janotův předchůdce Miroslav Kalousek (nyní TOP 09). Veškeré plány ale skončily pouze u slov, případně u vypracovaných analýz možných dopadů změn. Jediné opatření, které skutečně začalo platit s cílem snížit výdaje ze státního rozpočtu, skončilo fiaskem. Kabinet tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly prosadil snížení stavební podpory o třetinu na tři tisíce korun od ledna Lidé však stihli ke konci roku 2003 uzavřít u stavebních spořitelen desítky tisíc nových smluv. Následující rok pak vláda musela vyplatit na státním příspěvku více než patnáct miliard korun, tedy o dvě miliardy více než před změnou. Lze tedy jen doufat, že současné plány na změnu neskončí podobně. PŮJČKÁM SE DAŘÍ (Jak rostou vklady a úvěry, v miliardách korun) Vklady Úvěry Pramen: Asociace českých stavebních spořitelen PODPORA ZVOLNA KLESÁ Výše přiznané státní dotace v miliardách korun Pramen: AČSS PETRA PELANTOVÁ (petra.pelantova@euro.cz) FOTO: Euro června

38 report DAVID VODRÁŽKA Tomáš Hrdlička mě nevodí O funkci prvního místopředsedy ODS má před kongresem zájem více adeptů Necelý týden před kongresem ODS probíhá tuhý boj o vedení ve straně. Dva kandidáti ze starého týmu se snaží svoje pozice obhájit. Vedle Petra Nečase je to i první místopředseda ODS, starosta Prahy 13 a čerstvý poslanec David Vodrážka (39). Vadí mi dělení ODS na starou a novou, čistou a špinavou či kmotry a nekmotry. To je nebezpečná hra, kterou někdo rozjíždí před kongresem, aby označil ty,špatný, říká Vodrážka v rozhovoru pro týdeník EURO. EURO: Existují reálně nějaké rozdíly mezi dnešní ODS a stranou TOP 09? VODRÁŽKA: Zaprvé, za námi jsou vidět výsledky. TOP 09 je novým politickým subjektem. Nestihla udělat nic negativního, ale ani dobrého. Když máte vládní zodpovědnost, váš pohled například na finance a důchodovou reformu je daleko střízlivější. Návrhy TOP 09 se sice tváří pravicově, ale její politici musejí vědět, že jsou nereálné. EURO: Uveďte konkrétní příklad. VODRÁŽKA: ODS říká, že se musí snížit provozní náklady státu o pět procent. Topka říká, že tyto náklady sníží o deset procent. Hezky se to poslouchá, ale hůře se to provádí. My proto tvrdíme, že je reálných pět procent nebo kombinace snížení reálných mezd a snížení počtu úředníků. Jiným příkladem z dílny TOP 09 je snížení sociálních dávek po dobu tří let, které chce zároveň ponechat bez valorizace. To považujeme za radikální škrt. My počítáme se zpřísněním výplat dávek a jejich navázáním na to, že děti příjemců musejí chodit do školy. Bereme v úvahu, jestli se daný člověk snaží najít práci. Díváme se na jednotlivé příběhy lidí. Není možné plošně škrtat. EURO: Nebojíte se zvýšení nezaměstnanosti? VODRÁŽKA: Může dojít ke skokovému zvýšení. Propouštění musí jít ruku v ruce s rekvalifikacemi a možnostmi krátkodobých pracovních smluv. Připustíme-li, že zaměstnáváme celou řadu lidí zbytečně, je namístě si položit otázku, jestli je lepší, aby takový člověk byl doma nebo v úřadě. Dám příklad z oblasti zemědělství a veterinární správy: máme snahu slučovat několik úřadů pod jednu střechu, aby jich nebylo současných sedm. Shodujeme se na tom s možnými koaličními partnery. EURO: Jak se díváte na zástupce Věcí veřejných (VV) při jednáních o případné koalici, kdy na jedné straně máte těžké váhy typu Alexandra Vondry, Karla Schwarzenberga a na druhé straně o více než generaci mladší novou poslankyni Kristýnu Kočí za VV? VODRÁŽKA: Musím říci, a to nemlžím, že jsou konstruktivní. Jsou přístupní a věci se jim dají vysvětlit. Z jejich řad vzešel nápad sloučit ministerstvo zemědělství a resort životního prostředí. Vysvětlili jsme jim, co které ministerstvo dělá a že se vzájemně kontrolují tudíž je těžko lze sloučit, což nakonec akceptovali. Podobné je to Tvrzení, že se ve Žlutých lázních sešli podnikatelé a rozdělili, kdo bude jakým ministrem, považuji za blbost. Takhle to nefunguje. i s termíny splnění programových bodů v koaliční smlouvě. Když nás partneři tlačí ke konkrétnímu termínu přijetí nějakého zákona, říkáme jim, že to není možné legislativně stihnout. VV chtějí také každoroční vyhodnocení realizace koaliční smlouvy. S tím osobně souhlasím. Minulá koaliční smlouva byla nic neříkajícím cárem papíru. EURO: Nejsou tyto koaliční námluvy nebezpečné s ohledem na podzimní komunální volby? Nestírají se rozdíly mezi stranami? VODRÁŽKA: ODS musí být odlišná osobami a obsazením. EURO: Programové body se měnit nebudou? VODRÁŽKA: ODS nemá a nikdy neměla špatný program. EURO: Spíše jde o to, že vám ho ostatní pravicové strany vykrádají. VODRÁŽKA: Není potřeba si nic nalhávat. Programy stran čte jen úzká vrstva lidí. Tvrdím, že se program ODS od devadesátých let příliš nezměnil. U nás jde skutečně o osoby a obsazení. Hodně lidí dá na to, co napíší média. Buď politik dostane nálepku slušného, nebo naopak neslušného člověka. V Praze nám chybí dobrá nálepka i vzhledem k různým kauzám na magistrátu. EURO: Netýká se to i jiných částí? VODRÁŽKA: Samozřejmě sem patří i Milan Jančík. Udělal toho pro Prahu 5 mnoho dobrého, ale jeho jméno je natolik zprofanované, že poškozuje celou ODS. Pokud zde neuděláme změny, nepomůže nám sebelepší program. Obměnili jsme proto celé pražské vedení strany. Po volbách odstoupil i předseda pražské ODS Pavel Bém. EURO: Primátorem ovšem Bém zůstává i nadále, přestože je nyní zároveň poslancem. Jaký je to vzkaz pro Pražany? VODRÁŽKA: Z hlediska úřednického se to zvládnout dá EURO: O tom nepochybuji. Tento primátor zvládl řídit Prahu i z Everestu. VODRÁŽKA: Sociálnědemokratičtí hejtmani Michal Hašek a David Rath také tvrdí, že zvládnou souběh funkcí s výkonem poslaneckého mandátu. Tvrdím, že se to dá čtyři měsíce zvládnout. Určitě to však není před komunálními volbami ideální z hlediska signálu pro veřejnost. EURO: Co byste doporučil Pavlovi Bémovi, kdyby vám zavolal? VODRÁŽKA: To je tvrdá otázka (smích). Není možné oddělit odstoupení primátora od jmenování osoby, která by nastoupila na uvolněné místo. Umím si osobně představit, že by Prahu mohl dočasně vést první náměstek. EURO: Kdo bude kandidátem ODS na příštího primátora? VODRÁŽKA: Ve čtvrtek 17. června proběhne předkongresový sněm, který řekne, koho by chtěla Praha ve vedení ODS, června 2010 Euro 24

39 report FOTO: Tomáš Novák a 24. června se uskuteční další sněm, jenž navrhne kandidáty v jednotlivých obvodech. EURO: Osobně primátorskou ambici nemáte? VODRÁŽKA: Budu kandidovat do zastupitelstva hlavního města Prahy. Obdržel jsem poměrně dost preferenčních hlasů do Poslanecké sněmovny a myslím si, že by to ODS mohlo pomoci. EURO: Poslanecký mandát je pro vás zajímavější než primátorské křeslo? VODRÁŽKA: Preferenční hlasy jsou zavazující. Ve chvíli, kdy bych si řekl, že funkci poslance nechci a jdu se ucházet o funkci primátora, tak by to bylo hodně nefér vůči lidem, kteří mě volili. EURO: Kdo je váš osobní kandidát na primátora? VODRÁŽKA: Těch jmen je celá řada. Kdybych někoho zmínil, automaticky bych ho zvýhodnil, nebo naopak diskvalifikoval. Může vyskočit i úplně nové jméno. Nemáme ještě stanoveno, kolik bude v Praze volebních obvodů. Náměstek Rudolf Blažek nejprve předloží příslušný návrh s počtem volebních obvodů na zastupitelstvu města. Nyní se bavíme, zda by mělo být obvodů pět až sedm, či jeden. Nebudeme prozrazovat jméno kandidáta dříve, než začne horká volební kampaň. Není tajemstvím, že při všech výhradách k primátorování Pavla Béma šlo o silnou a charismatickou osobnost. Po takovém lídrovi se nástupce hledá těžko. ODS musí navíc v Praze tvrdě zabojovat, abychom pražské volby vůbec vyhráli. EURO: Nakolik v Praze rozhodují politici a nakolik podnikatelé stojící za nimi? U Béma se dříve hovořilo o vazbě na Romana Janouška a u vás padá nejčastěji jméno podnikatele a radního Prahy 10 Tomáše Hrdličky. VODRÁŽKA: Propojení byznysu a politiky bude fungovat vždycky. Bylo by naivní tvrdit, že to tak není. Ze své zkušenosti mohu říci, že se politici rozhodují nezávisle. Je to dáno tím, že odpovědnost nese politik, a ne nějaký člověk v pozadí, který tahá za nitky. Znám se s Tomášem Hrdličkou. Je to politik ODS, a ne jen nějaký podnikatel. EURO: V Praze 10 byl Hrdlička spojován s řadou kontroverzních rozhodnutí. Nenarušuje tedy pověst ODS stejně jako například Milan Jančík? VODRÁŽKA: To je absolutně nesrovnatelné. Nezaznamenal jsem žádnou kauzu s výjimkou jediné, v níž byl soudem zproštěn obžaloby v plném rozsahu. Je ale jasné, že to na daného člověka vždycky vrhne stín podezření. EURO: Neovlivňuje vaše známost s Hrdličkou negativně vaši politickou kariéru? VODRÁŽKA: Tomáš Hrdlička mě nevodí. Rozhoduji se skutečně podle sebe. Podívejte se na jednotlivá hlasování. Když se jednalo o předsedovi pražské ODS a kandidoval Rudolf Blažek proti Pavlu Bémovi, tak Tomáš Hrdlička a Praha 10 hlasovali pro Béma, zatímco já a Praha 13 jsme podporovali Blažka. Euro června

40 report INZERCE EURO: Když je vše transparentní, zkuste čtenářům přiblížit, o čem jste jednal ve Žlutých lázních těsně po zveřejnění výsledků sněmovních voleb. VODRÁŽKA: Byl jsem tam asi čtvrt hodiny. Připili jsme si. Viděl jsem tam řadu lidí a jel jsem do Malostranské besedy a na Prahu 13. Je naprostý nesmysl, že se tam rozdělovala ministerská křesla. Důrazně to odmítám. O tom jsme se dosud nebavili ani na jednáních s koaličními partnery, ani v rámci nejvyššího vedení ODS. V zákulisí politické strany se samozřejmě mluví o tom, že tenhle člověk by mohl dostat toto křeslo. Jestli ale někdo tvrdí, že se ve Žlutých lázních sešli podnikatelé a rozdělili, kdo bude jakým ministrem, tak to považuji za blbost. Takhle to nefunguje. EURO: Proč jste na schůzku ve Žlutých lázních vůbec jel? Bylo přece velmi pravděpodobné, že se kvůli tomu objeví řada spekulací. VODRÁŽKA: Já se nemíním schovávat. Věděl jsem, že tam má pražská ODS oslavu. Neznal jsem dopředu obsazení a osoby, které tam potkám. Kdybych strkal hlavu do písku, mohli by si to lidé vykládat také různě. Mimo jiné i v Praze 13, kde jsme slavili, se sešli někteří podnikatelé. Tak to prostě je. Vadí mi spíše dělení ODS na starou a novou, čistou a špinavou či kmotry a nekmotry. To je nebezpečná hra, kterou někdo rozjíždí před kongresem, aby označil ty špatný. Buď politik dostane nálepku slušného, nebo naopak neslušného člověka. V Praze nám chybí dobrá nálepka. EURO: Kdo tyto hry rozehrává? VODRÁŽKA: Můžu to tušit, ale nevím to přesně. Je možné, že tu jde o lidi, kteří usilují o místopředsednické funkce ve straně. Je to zjevně boj o vedení v ODS. Já před tím varuji. To totiž řešíme nepřetržitě od minulého kongresu, kdy se rozjelo označování kmotr nekmotr. Trvá to už druhý rok. EURO: Znamená to, že se ODS za ty dva roky nedokázala obměnit a očistit v očích veřejnosti? VODRÁŽKA: Veřejnost strana nepřesvědčí, pokud budeme používat podobné termíny, a dokonce je vytvářet. To, že se setkám s podnikatelem, neznamená, že jsem kmotr, že jsem špinavej a nedejbůh že pro něj něco dělám. EURO: Myslíte si, že obhájíte své místo ve vedení ODS? VODRÁŽKA: Pokud získám nominaci v Praze, budu usilovat o pozici prvního místopředsedy strany. EURO: Víte o nějakých lidech z Prahy, kteří by měli podobnou ambici? VODRÁŽKA: Může se stát všechno. Vím, že někteří lidé a protikandidáti z jiných regionů se snaží přesvědčit některé lidi v Praze, aby kandidovali, a mě tak oslabili. EURO: Které protikandidáty máte na mysli? VODRÁŽKA: To vám nemohu říci. EURO: Kdo tedy přesvědčuje straníky v Praze, aby vás nevolili do vedení strany? VODRÁŽKA: To neřeknu. Nechci nikoho vystavovat zbytečnému tlaku. Z druhé strany to považuji za legitimní. Kandidovat může koneckonců kdokoli, a je to tak správně. Potíž mám s tím, když se ODS začne před kongresem dělit. Development news MARTIN SHABU (martin.shabu@euro.cz)

41 report POLITIKA Konec handlů v nedohlednu Sedm vyjednávacích skupin. A stejný počet okruhů, které je potřeba důkladně prodiskutovat ještě předtím, než vznikne případná koaliční vláda občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných. K té je však zatím daleko, jak ukázala první kola jednání, jež se rozeběhla počátkem června. Průnik předvolebních programů stran hledají zpravidla tříčlenné týmy vyjednavačů obtížně a pomalu. Týdeník EURO přináší souhrn toho nejdůležitějšího, co se v uplynulých dnech událo. FOTO: ČTK KORUPCE A JUSTICE Tendry do naha Shoda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných je možná, vyjednávači jsou však teprve na začátku Protikorupčních opatřeních a zefektivnění justice jsou nejcitlivější body, v nichž se vyjednávači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) zatím nemohou shodnout. VEŘEJNÉ SOUTĚŽE NA INTERNETU Lidé obeznámení s jednáním se domnívají, že vyjednávači by se mohli shodnout na návrhu zveřejňovat průběh veřejných soutěží na internetu. V minulosti veřejné zakázky snadno získávaly společnosti se skrytým majitelem. Česko přitom patří do malého počtu zemí, které skryté vlastnictví dlouhodobě tolerují. A signály naznačují, že to tak i zůstane. Navzdory tomu by však státní zakázky mohly dostávat jen firmy s jasnou vlastnickou strukturou. Okolo výběrových řízení vše obnažíme, atmosféra je dělná. Jsme však, jak se ve sněmovně říká, po prvním čtení, naráží na možné rozpory v závěrečném jednání jeden z vyjednávačů ODS. Pokud se v jednáních udrží relativně smírný trend, mohli bychom si v blízké budoucnosti přečíst na webu ucelenou dokumentaci k tendrům včetně dodatků. TOP 09 například navrhuje losování při složení hodnotících komisí z dvojnásobného počtu nominovaných zástupců u zakázek nad 50 milionů korun nebo 30procentní garanci uchazeče o zakázku z vlastních zdrojů. Na mnoha tématech jsme se rychle shodli. O některých otázkách je třeba dál diskutovat a vyjasnit si vzájemné postoje, naznačuje vyjednávačka TOP 09 Vlasta Parkanová, že koaliční jednání dosud určitě nekončí. Ve hře jsou i nezávislé audity průběhu řízení. Mohly by je zadávat kontrolní výbory Poslanecké sněmovny. Věci veřejné bazírují na vzniku specializovaného protikorupčního soudu. Skupina lídrů K9 řeší jen obecnější věci, konkrétní agendu mají na starost experti stran Současný lídr ODS Petr Nečas už připustil, že by jeho strana mohla kývnout na specializované soudce, kteří by se zabývali korupcí politiků. S tím by souvisela podobná specializace státních zástupců. Na Slovensku prosadil vznik takových soudů Daniel Lipšic z KDH. Ten Česku radí, aby nezřizovalo jen speciální senáty, ale přímo samostatnou instituci. Původně tvrdě prosazovaný návrh na vznik institutu agenta provokatéra však už samy VV rozmělnily. Na Slovensku mají s agentem provokatérem zkušenosti, ale nahradil ho po problému s jeho právním ukotvením jen agent. Státem placený člověk totiž nemůže dle slovenských zákonů navádět k přijetí úplatku. Místo agenta provokatéra by proto mohly být v Česku zavedeny testy integrity státních zaměstnanců, o nichž se už v minulosti uvažovalo. Dohoda o zavedení testů korupční odolnosti má pro nás zásadní význam. Navrhujeme mimo jiné zrušení vrchních soudů. Domníváme se, že v tom bychom se mohli shodnout. Navrhujeme také jmenování soudců na dobu určitou, podotýká vyjednavačka VV Karolina Peake. S obnovou finanční policie navrženou VV však ODS ani TOP 09 nepočítá. Také návrh mecenáše VV Víta Bárty metropolitní policie ve městech nad sto tisíc obyvatel, tedy sloučení státní a městské policie a vyvedení některých činností mimo policii a strážníky by mohl vzniknout prostor pro bezpečnostní agentury zůstává zatím dle posledních zpráv v pozadí. JAN HRBÁČEK (jan.hrbacek@euro.cz) Euro června

42 report Srovnání volebních programů TOP 09 a VV s ODS Týdeníku EURO se podařilo získat analýzu volebních programů ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Toto srovnání vypracoval sekretariát ODS. Má sloužit k identifikaci konfliktních témat v programech stran, které se domlouvají na koaliční smlouvě. Publikujeme ho celé. Vybrané oblasti, v nichž se programy rozcházejí: ŠKRTY V ROZPOČTU TOP 09: Snížení objemu mezd vyplácených ze státního rozpočtu o deset procent. A tento objem ponechat tři roky bez navyšování. VĚCI VEŘEJNÉ: Snížení počtu státních úředníků o deset procent. ODS: Navrhuje snížit v roce 2011 provozní výdaje státu o pět procent. VĚCI VEŘEJNÉ: Sloučit ministerstva obrany a vnitra pod jedno ministerstvo bezpečnosti. ODS: Počítá se zrušením/sloučením tří ministerstev, nikoli však právě těchto. TOP 09: Neřeší. ODS: Počítá se zrušením/sloučením tří ministerstev, nikoli však právě těchto. Z faktického hlediska by to nebylo příliš vhodné spojení znečišťovatele s tím, kdo ho kontroluje. VĚCI VEŘEJNÉ: Sloučit ministerstva zemědělství a životního prostředí. TOP 09: Neřeší. TOP 09: Snížit státní příspěvky politickým stranám o 50 procent na tři roky. Politické strany budou mít povinnost zveřejnit rozpočty volebních kampaní. Své kampaně budou financovat prostřednictvím jednoho transparentního účtu. VĚCI VEŘEJNÉ: Snížit paušální poslanecké náhrady na polovinu a zrušit příspěvky politickým stranám na poslanecké mandáty. ODS: Neřeší. TOP 09: Snížit všechny sociální dávky o deset procent a po dobu tří let je ponechat bez valorizace. VĚCI VEŘEJNÉ: Zpřísnit výplaty sociálních dávek. ODS: Počítá se zpřísněním výplaty některých sociálních dávek, nikoli s jejich plošným snížením. TOP 09: Zrušit porodné a pohřebné. VĚCI VEŘEJNÉ: Nepočítají se zrušením těchto dávek. ODS: Nepočítá se zrušením těchto dávek. VĚCI VEŘEJNÉ: Pro zajištění vnější bezpečnosti se soustředí na reformu armády, jejíž rozpočet chtějí dramaticky snížit až o patnáct miliard korun. TOP 09: Nepočítá s tím. ODS: Nepočítá s tím. VĚCI VEŘEJNÉ: Další snížení výdajů tkví v nově uzavřené smlouvě na nadzvukové letouny JAS-39 Gripen. Po vypršení současné smlouvy v roce 2014 se ji budou snažit obnovit, ideálně přímo odkup těchto letounů, zároveň však sjednat výrazně lepší podmínky pro Českou republiku. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. VĚCI VEŘEJNÉ: Omezit podporu stavebního spoření. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. DŮCHODY TOP 09: V roce 2011 nevalorizovat. VĚCI VEŘEJNÉ: Omezit odchod do předčasného důchodu. ODS: Počítá s valorizací dle zákona. TOP 09: V závislosti na možnostech státního rozpočtu vláda v budoucnu předpokládá zvyšovat podíl dobrovolného vyvázání ze státní průběžné složky, aby penze v horizontu 30 let byla v průměru složená z poloviny státní průběžné penze a z poloviny z penze z kapitalizačního systému a bonusu od dětí. VĚCI VEŘEJNÉ: Převést čtyři procenta z průběžného systému na soukromý penzijní účet v jediném, státem zřízeném penzijním fondu. ODS: Nepočítá s takovým velkým podílem kapitalizačního pilíře. Vedle státního fondu by měly existovat i soukromé. DANĚ TOP 09: Sjednotit základ daně pro všechny přímé odvody daň z příjmů a všechna povinná pojištění. VĚCI VEŘEJNÉ: Neřeší. ODS: Se sjednocením nepočítá. Pokud by nastalo, je třeba ošetřit zdaňování OSVČ, aby jim nevzrostla daňová povinnost. VEŘEJNÉ ROZPOČTY Buď vyšší růst, nebo daně Nezvyšovat berní zátěž je bohulibé, avšak neporoste-li ekonomika, nemožné Škrty v rozpočtu, snižování počtu ministerstev, omezování dávek. To jsou nejdiskutovanější plány na snížení deficitu veřejných financí. Jenže v řeči tvrdých čísel jde o drobné. Příští rok bude v rozpočtu chybět čtyřicet miliard korun, tedy pokud vše dopadne dobře. Na inkasu daně z příjmu právnických osob by se totiž mohl projevit nižší růst, než odhadují ministr financí i Česká národní banka. ODS už disponuje seznamem úspor, které by teoreticky mohly pokrýt i další výpadek nad rámec současných prognóz. Máme připravený plán úspor ve výši 48 miliard korun, potvrzuje ekonomický expert strany Martin Kocourek. I kdyby však firmy platily daně jako mourovaté a ODS se podařilo prosadit kompletní portfolio škrtů, přijde rok 2012 se stejnými potížemi na příjmové straně rozpočtu. K tomu navíc přibude problém se zdravotními pojišťovnami. A pro tuto blízkou budoucnost už žádné konkrétní plány, jak nahradit desítky miliard v příjmech rozpočtu, bohužel neexistují. Pravděpodobnost, že by se výpadky výběru daní a pojistného do rozpočtu na rok 2012 daly vyřešit dalším vyškrtáním erárních výdajů, aniž by se to již odrazilo na chodu státu, je mizivá. Zřejmě se nestihnou projevit ani virtuální úspory pramenící ze zákonů omezujících korupci. Nehledě na fakt, že v tomto konkrétním případě jde o peníze nevydané, nikoliv uspořené. FOTO: ČTK června 2010 Euro 24

43 report TOP 09: Zrušit transakční daně dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. VĚCI VEŘEJNÉ: Zrušit daň dědickou a darovací. ODS: Nepočítá se zrušením těchto daní. VĚCI VEŘEJNÉ: Daňová amnestie jednorázové, mimořádné opatření pro mimořádnou situaci. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. VĚCI VEŘEJNÉ: Daň z příjmu právnických osob ponechat pro následující dva roky sazbu ve výši 20 procent. ODS: Počítá s 19 procenty. TOP 09: Neřeší (zřejmě stejný postoj jako ODS). VĚCI VEŘEJNÉ: Daň z příjmu fyzických osob zavést progresivní daň pro nejvyšší příjmové skupiny. Konkrétně 25 procent pro příjmy nad šestinásobek průměrné hrubé měsíční mzdy zhruba 145 tisíc korun. ODS: Je proti progresivní dani. TOP 09: Neřeší (zřejmě stejný postoj jako ODS). VĚCI VEŘEJNÉ: Zdanění prostituce. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. VĚCI VEŘEJNÉ: Daňové asignace. Konkrétně navrhují, aby mohl daňový poplatník odvádět dvě procenta ze zvýšené daňové sazby do oblasti, kterou si zvolí kultura, sport, církve nebo neziskový sektor. V druhé fázi pak chtějí možnost daňové asignace rozšířit i na základní sazbu. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. ZDRAVOTNICTVÍ TOP 09: Vláda převede nemocenské pojištění pod zdravotní pojišťovny. ODS: Nepočítá s tím. VĚCI VEŘEJNÉ: Neřeší. VĚCI VEŘEJNÉ: Zajistí, aby úhradu základní péče zprostředkovávala jediná státní pojišťovna efektivně hospodařící pod ministerstvem zdravotnictví. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Nepočítá s tím. VĚCI VEŘEJNÉ: Snížit odvody na základní zdravotní pojištění o pět procent díky úsporám z definice standardu a nadstandardu. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Nepočítá s tím. VĚCI VEŘEJNÉ: Po definování základní zdravotní péče zrušit současný systém regulačních poplatků. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Nepočítá s tím. BOJ S KORUPCÍ VĚCI VEŘEJNÉ: Hodlají zavést testy korupční odolnosti politiků a státních úředníků, které bude provádět speciální státní zastupitelství. ODS: Nepočítá s tím. Odmítá agenta provokatéra. TOP 09: Neřeší. TOP 09: Specializovat se musejí i represivní složky státu. VĚCI VEŘEJNÉ: Dle vzoru Slovenska navrhnou zřídit speciální protikorupční soud. ODS: Odmítá vznik speciálního soudu jako instituce. VĚCI VEŘEJNÉ: Zrušit akcie na doručitele. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. VĚCI VEŘEJNÉ: Povinná registrace lobbistů. TOP 09: Někteří představitelé TOP 09 s tím souhlasí. ODS: Nepočítá s tím. VEŘEJNÁ SPRÁVA A BEZPEČNOST TOP 09: Cílem je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi nejchudší a nejbohatší obcí. Současný rozdíl je zhruba 4,5násobek příjmů na obyvatele. Cílový stav vláda stanoví v intervalu 2,5- až 3násobku. VĚCI VEŘEJNÉ: Neřeší. ODS: Počítá s plošným zvýšením finanční autonomie obcí bez ohledu na velikost, chce nahradit nenárokové dotace přímými platbami. VĚCI VEŘEJNÉ: Obnovit finanční policii. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. VĚCI VEŘEJNÉ: Požadují omezit imunitu poslanců a senátorů pouze na imunitu za projevy v Parlamentu ČR. TOP 09: Někteří představitelé TOP 09 s tím souhlasí. ODS: Nepočítá s tím. VĚCI VEŘEJNÉ: Chtějí uzákonit odvolatelnost politiků. TOP 09: Někteří představitelé TOP 09 s tím souhlasí. ODS: Nepočítá s tím. VĚCI VEŘEJNÉ: Prosazují u obecních bytů diferencovaný postup deregulace zohledňující sociální statut nájemníka. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. VĚCI VEŘEJNÉ: O důležitých otázkách týkajících se všech občanů EU by mělo být možné rozhodovat referendem. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. TOP 09: Změna tarifního systému odměňování, aby byla více zohledněna kvalita pedagoga. VĚCI VEŘEJNÉ: Minimální nástupní plat pro učitele mateřských, základních a středních škol 20 tisíc korun. ODS: Nepočítá s tím. VĚCI VEŘEJNÉ: Přímá volba prezidenta, starostů a hejtmanů. TOP 09: Souhlasí. ODS: Nepočítá s tím. VĚCI VEŘEJNÉ: Zřízení metropolitní policie v obcích nad sto tisíc obyvatel. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. ZAHRANIČNÍ POLITIKA A OBRANA VĚCI VEŘEJNÉ: Nepodporují vstup Turecka do EU. ODS: Tvrdí, že Turecko nesmí být odstaveno na periferii. TOP 09: Neřeší. VĚCI VEŘEJNÉ: Proti prodeji strategicky významného letiště Ruzyně. ODS: Nepočítá s tím. TOP 09: Neřeší. KDE VZÍT DALŠÍ MILIARDY Nepěkným, nicméně patrně jediným zbývajícím řešením jsou daňové příjmy státního rozpočtu. Jde jen o to, do které kapsy občanů se stát podívá. Bezděkova komise už jedním I kdyby firmy platily daně jako mourovaté, ani rozpočet na rok 2012 to nezachrání očkem a dvěma prsty nakoukla do kategorie DPH. V cestě tu však stojí požadavek Věcí veřejných na shodu napříč politickým spektrem. I kdyby se to nakonec povedlo vyjednávačům nějak navléknout, peníze z daně z přidané hodnoty stejně nevystačí ani na pokrytí nákladů penzijní reformy. Kde dál chtějí potenciálně koaliční bossové nabrat konkrétní miliardy, se už nedozvíme. Dochází na kolektivní víru v hospodářský růst. Podepřít těžkou hlavu poplatníka by mohla alespoň některá měkká opatření zjednodušující život obyčejnému člověku. Jak vypočítává zástupce TOP 09 Jaromír Drábek: Zjednodušení agend, žádné přílohy k dokumentům pro úřady, když si úředníci mohou data vytáhnout z databází sami, zjednodušení dávek, méně státu, méně byrokracie. V jeho vyjednávací skupině na tom prý panuje nebývalá shoda. S tím, jak odtéká povolební euforie, se bohužel vrací tíže každodenní reality. Velké změny totiž současná kombinace stavu veřejných financí a kulhající ekonomiky neumožní. O to víc je třeba si uvědomit, jak snadné a relativně bezbolestné by bylo provedení všech těchto změn při pětiprocentním růstu a téměř nulové nezaměstnanosti někdy v roce KAREL ZAORAL (karel.zaoral@euro.cz) Euro června

44 report STÁTNÍ SPRÁVA Sloučí, či nesloučí resorty? Politici si nechávají otevřenou variantu zrušení ekotendru za desítky miliard korun Ministerstva zemědělství (MZe) a životního prostředí (MŽP) se nesloučí. Vyplývá to z materiálu, na kterém se předběžně dohodli zástupci ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV). V dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici, se uvádí, že vláda zajistí přehodnocení kompetencí mezi MŽP, MZe a ministerstvem pro místní rozvoj, aby se nepřekrývaly. HLAVNĚ BEZ KOMUNISTŮ. Vyjednavači ODS (zleva) David Vodrážka, Petr Nečas a Petr Tluchoř nechtějí, aby ve vysokých sněmovních funkcích působili komunisté. STRANICKÉ ZÁJMY Dle zasvěceného účastníka koaličních jednání v expertní skupině pro životní prostředí, zemědělství a venkov je pravděpodobná varianta přerozdělení agendy místního rozvoje. Část kompetencí by získaly MZe a MŽP. Oblast evropských fondů by měla přejít pod úřad vlády. Nápad ODS sloučit MŽP a MZe kritizoval Bedřich Moldan z TOP 09. Ten, kdo hospodaří, by neměl zároveň kontrolovat, prohlásil Moldan v narážce na rozdělení sil mezi oběma resorty. V diskusích o změnách kompetenčního zákona, který upravuje působnost ministerstva, jde také o stranické zájmy. Občanští demokraté se obávají, že by se TOP 09 mohla zmocnit MZe. To je poslední věc, která,topce chybí k celorepublikové působnosti. Přístup do regionů je pro ni zásadní, popsal situaci občanský demokrat, který si nepřál být jmenován. Z prohlášení vyjednávačů se sice zdá, že je oblast životního prostředí, zemědělství a venkova bez konfliktů, na několika tématech se však strany neshodnou. Tím nejdůležitějším je ekotendr za desítky miliard korun. Vláda podpoří otevření nabídek uchazečů o,superzakázku na likvidaci ekologických zátěží, uvádí se v návrhu koaliční smlouvy. Zároveň však prohlášení varuje, že pokud nebude nabídka přijatelná, vláda vypíše menší, transparentní, dobře definované a odborně dohlížené zakázky pro víc uchazečů. DÍLČÍ SHODA Politici si tím nechávají otevřenou variantu zrušení ekozakázky, což podporují skeptici ve VV a v ODS. TOP 09 prý chce v tendru pokračovat a znát cenové nabídky účastníků. Někteří politici však neoficiálně přiznávají, že by bylo nejlepší tendr zrušit a rozdělit jej na několik menších zakázek. Nechtějí však tento názor prosazovat veřejně. Obávají se totiž arbitráže ze strany zájemců, kteří už nabídky podali. Nakonec se může stát, že vláda sice obálky otevře, ale navzdory tomu tendr zruší. Formálně bude argumentovat změnou ekonomických podmínek tendr byl vypsán před vypuknutím hospodářské krize. Jinou možností je ekozakázku zrušit, protože je pro Česko cenově nevýhodná. ŠKOLSTVÍ Školné ano. A habilitace pro milenky? Změny budou zásadní a nepopulární Důležitější roli, než se čekalo, bude mít asi ministr školství. Změny, jimiž mají na základě první shody mezi koaličními stranami projít české školy, budou zásadní. A nepopulární. Nepůjde jen o jeho odbornost, ale i o mediální zdatnost. Mezi hlavními kandidáty na tento post exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), ministerský úředník Jan Vitula (TOP 09) a psycholog Josef Dobeš (VV) má navrch zkušený Pospíšil, děkan plzeňských práv. O postech se prý během expertních jednání zatím vůbec nemluví. Školství údajně také nepatří k nejvíce top ministerstvům. Situace a zájmy stran se mění každým dnem. POKLIDNÁ JEDNÁNÍ Kdo bude veřejnosti sdělovat novinky například zavedení školného na vysokých školách, na němž se předběžně koalice minulý týden shodla se zřejmě uvidí až po kongresu ODS. Odehrávající se jednání jsou dle informací týdeníku EURO poklidná, na tématech panuje shoda. Liší se jen procesní věci. Školné bude v každém případě. Jeho forma je technickou záležitostí, tvrdí Vitula. ODS a VV prosazují variantu odloženého školného, topka chce přímé platby. Při zavedení školného musíme zohledňovat sociální aspekty, proto se bude platit až jako odložené, plánuje Dobeš. Za semestr na univerzitě by se dle předběžných dohod mělo platit do deseti tisíc korun. Nejistý je osud státních maturit, Pospíšil se vyjádřil pro jednotnou srovnávací zkoušku na středních školách. Generálka bude v říjnu. Opozice pohlíží na chystaný průvan v českém školství s neskrývaným děsem VYDĚŠENÁ OPOZICE O resort velmi usilují Věci veřejné. I proto, že někdejší náměstek Jaromír Soukup, šedá eminence mediální a politické scény, by opět chtěl mít na něm vliv, tvrdí opoziční zdroj týdeníku EURO. Kandidát Dobeš je ve školské problematice nováčkem. Už trochu přejímá myšlenky z programů ODS. Původní nesmyslné teze,véčkaři opouštějí, říkají lidé okolo. Odborně zdatný Vitula nemá zase jistou podporu strany. Může mu též uškodit novátorsky přímý, nemlžící projev, jaký ukázal v diskusním pořadu ČT24. Jak si studenti vydělají na školné? Můžou jet o prázdninách sbírat jahody do Británie, odvětil. Pospíšil z ODS je prý ve věci vysokých škol dobře nabrífován reformátorem Petrem Matějů (předseda Grantové agentury ČR), ve věci nižšího školství zase Walterem Bartošem. Opozice pohlíží na chystaný průvan v českém školství s děsem. Jestli projde vše, co tyto tři strany chystají, bude to katastrofa! Nejen školné. Straší mě možnost, aby si jednotlivé vysoké školy jmenovaly své docenty a profesory bez jakékoli kontroly. Vím už o soukromé,vejšce, na níž má rektor nachystané habilitace pro svých pět milenek, řekl týdeníku EURO zdroj z ČSSD. O změnách ve vědě se jednalo minulý pátek až po redakční uzávěrce. MARTIN RYCHLÍK (martin.rychlik@euro.cz) FOTO: ČTK června 2010 Euro 24

45 report S ÚSMĚVEM KE STOLU. Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek (oba TOP 09) přicházejí na jedno z mnoha jednání o budoucí koalici. Dalším sporným bodem ve vyjednávání se stalo převedení péče o vodu, územního plánování a stavebního řádu pod MŽP. O překlenutí uměle rozdělených témat usilují především občanští demokraté. Dle návrhu koaliční smlouvy by se to mělo stát do jednoho roku od ustavení nové vlády. O přesun současných kompetencí MZe se snaží i ekologové. Jsou totiž přesvědčeni, že MŽP zajistí efektivnější a k přírodě šetrnější správu vodních toků. Navíc až do roku 1993 byla tato problematika v kompetenci MŽP. Mezi připravované legislativní úpravy a záměry, na kterých se tři koaliční partneři shodli, patří zachování územních limitů těžby, vypracování nové energetické politiky, zákon o ochraně ovzduší, strategický dokument k péči o krajinu, novela zákona o odpadech či založení Národního úřadu pro bezpečnost potravin. MARTIN SHABU (martin.shabu@euro.cz) GLOSA Vykroužkujte úředníky V českém zemědělství pracuje dle posledních dostupných údajů 126,4 tisíce lidí. Nad nimi bdí ministerstvo a nespočet kontrolních institucí. Do agrárního resortu patří také tři fondy (pozemkový, intervenční a podpůrný), sedm výzkumných ústavů a mnoho příspěvkových organizací. Dohromady zaměstnávají zhruba deset tisíc lidí. Prostým dělením vychází na jednoho zemědělce necelých třináct úředníků. Poměřování je trochu zjednodušené, protože zastřešené úřady jsou i pro ostatní občany. Proč však natolik zbytnělé? Před patnácti lety se na těšnovské ministerstvo vešly všechny tři fondy i další organizace. Dnes mají po Praze vlastní sídla se spoustou kanceláří, které bylo třeba zaplnit. Zemědělský resort přitom není jediný, v němž obrovsky nabobtnala byrokracie. A stát už to všechno nemůže uživit. Vláda sníží byrokratický aparát v resortech, aby se snížily rozpočtové výdaje. Tato věta se objevila v návrhu expertního týmu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, který vytváří část koaliční smlouvy za životní prostředí, zemědělství a venkov. V pracovním textu z 6. června je však škrtnutá! Nezbývá než věřit, že citovaný závazek bude koaliční smlouva alias vládní prohlášení obsahovat a uvede jej hned nahoře pro všechny resorty najednou. Pak jej už nemusí opakovat v jednotlivých kapitolách. Plán spojit sedm kontrolních úřadů v gesci ministerstva zemědělství do jednoho a sloučit Pozemkový fond s Ústředním pozemkovým úřadem, s čímž počítá aktuální programový návrh do budoucna, totiž úředníky a peníze hned tak neušetří. TÁŇA KRÁLOVÁ (tana.kralova@euro.cz) FOTO: ČTK ZDRAVOTNICTVÍ Nadstandard za příplatek Nový ministr bude muset řešit nedostatek peněz ve zdravotních pojišťovnách Ministerstvo zdravotnictví patří sice se svým rozpočtem ve výši necelých osmi miliard korun spíše mezi menší úřady, jeho význam to však nesnižuje. Zdravotními pojišťovnami, jimž vydává ministerstvo licenci k podnikání, totiž ročně proteče víc než dvě stě miliard korun. Už jen proto nebude povolební vyjednávání expertů stran na zdravotnictví jednoduché. HLAVNÍ CÍL Naznačila to i první schůzka, která se uskutečnila minulé úterý a nepřinesla žádné konkrétní závěry. Nastínili jsme si témata a stanovili hlavní cíl. Tím je, že české zdravotnictví musí být reformováno tak, aby se nezadlužovalo, rozvíjelo a bylo finančně udržitelné. A měl by být zachován systém veřejného zdravotního pojištění, shrnul výsledky exministr zdravotnictví Tomáš Julínek, vyjednávač za ODS. Jedním z nejdůležitějších a zároveň nejobtížnějších úkolů bude vymezit standard zdravotní péče hrazené ze základního zdravotního pojištění. O potřebě stanovit standard volají už mnoho let odborníci bez ohledu na politickou příslušnost. Kromě stomatologie se jej však dosud v žádném oboru definovat nepodařilo. Věci veřejné (VV) jako jediná strana z případné koaliční trojky požadují, aby úhradu základní péče zprostředkovávala jediná státní pojišťovna, která bude efektivně hospodařit pod ministerstvem zdravotnictví. Zbylé pojišťovny, kterých je v současné době včetně VZP devět, by poskytovaly pouze připojištění pro nadstandard. Standardy zdravotní péče se zatím podařilo stanovit jen ve stomatologii STÁLÝ ZÁJEM Právě otázka počtu zdravotních pojišťoven a jejich postavení v systému bude dalším klíčovým bodem jednání. Nová vláda bude muset řešit i jejich financování, neboť dle aktuálních odhadů dojdou některým pojišťovnám na přelomu letošního a příštího roku miliardové přebytky našetřené během posledních tří let. V úvahu připadá zvýšení plateb za lidi, za které pojištění platí stát. To by vytvořilo tlak na výdaje státního rozpočtu. O možném přílivu peněz do zdravotnictví se však na povolební expertní schůzce zatím údajně nehovořilo. Dohodli jsme se na pilíři, že všechny návrhy a změny budeme poměřovat tím, zda směřují k ekonomické stabilizaci, nebo naopak, uvedl pouze další vyjednávač za ODS Marek Šnajdr. Živá diskuse bude zřejmě i o regulačních poplatcích, které zamýšlejí VV zrušit, a naopak ODS a TOP 09 zachovat. Průměrná doba přežití ministra zdravotnictví ve funkci je sice za dobu existence samostatné České republiky pouhých čtrnáct měsíců, ale o tento post je stále zájem. Neodmítl by jej dle vlastního vyjádření ani například dosavadní náměstek resortu Šnajdr. Jako o dalších kandidátech se hovoří o exministru Julínkovi, Borisovi Šťastném, Milanu Cabrnochovi a Daniele Filipiové z ODS. Kandidátem VV je Martin Jan Stránský a TOP 09 Vladimír Pavelka a Leoš Heger. LUKÁŠ NOVOTNÝ (lukas.novotny@euro.cz) Euro června

46 VÍT BÁRTA Chceme decentralizovat policii U ministerstev vedených představiteli Věcí veřejných se o zakázky ucházet nebudeme, tvrdí poslanec a spolumajitel agentury ABL EURO: Často se agentuře ABL vytýká, že díky vašim politickým kontaktům získává lukrativní zakázky. Jaká část tržeb ABL připadá na veřejný sektor? BÁRTA: Podíl veřejného sektoru na našich výnosech pravidelně uvádíme a nikdy to nebylo více než sedm procent, zbytek pochází od komerčních firem. To, že ABL nijak neprofituje z nějakých politických kontaktů, potvrzuje i fakt, že agenturu jsem založil před 18 lety a ona celou dobu roste přibližně stejným tempem. Nikdy nás dopředu nepostrčila žádná velká státní zakázka. Naopak naši klienti, k nimž patří velká obchodní centra a nadnárodní společnosti, stát ke své činnosti příliš nepotřebují, a často k němu mají dokonce rezervovaný vztah. To znamená, že pro podnikání ABL je velmi důležitá nezávislost na politice. I proto jsem veškeré dary straně Věci veřejné (VV) dával já jako fyzická osoba, nikdy to nebyla ABL. EURO: Nezískala by přece jen ABL výhodu vůči konkurenci, kdyby strana VV v případné koaliční vládě obsadila pozici ministra vnitra? BÁRTA: K našim zákazníkům patří Tesco nebo Škoda Auto, jak myslíte, že by jim v jejich podnikání pomohly nějaké zpravodajské informace? Pokud budou chtít tyto firmy komunikovat se státem, tak to určitě umí přímo a nepotřebují k tomu bezpečnostní agenturu. Jakékoli podezření, že zkouší komunikovat zprostředkovaně, by je naopak značně poškodilo. Stejný závěr můžete udělat i pro naše klienty z veřejného sektoru. Pracovali jsme například pro Prahu 10 a Prahu 11, kde se jednalo o velice jednoduchou detektivní aktivitu takzvanou pasportizaci bytových jednotek. V principu šlo o kontrolu oprávněnosti užívání bytů ve vlastnictví města, což pomáhá radnicím zbavit se černých nájemníků. Pasportizace v praxi znamená, že obejdete jednotlivé bytové jednotky, podíváte se na poštovní schránku, zeptáte se sousedky, kdo tam bydlí, zkontrolujete katastr nemovitostí a máte hotovo. Jistě uznáte, že u takové zakázky opět moc prostoru pro využití informací od tajných služeb nebo z ministerstva vnitra není. EURO: Můžete ale zaručit, že když VV budou mít ve vládě ministra vnitra, tak agentura ABL z toho nebude přece jen profitovat? BÁRTA: Mně vadí jakýsi dvojí metr, který se tu vytváří. Karla Schwarzenberga také nikdo nenutí, aby se vzdal svých lesů a rybníků, přestože na ně čerpá zemědělské dotace a zřejmě se stane členem vlády, jež o podpoře agrárního sektoru bude rozhodovat. Základní problém FOTO: Tomáš Novák června 2010 Euro 24

47 report je v transparentnosti je třeba vědět, kdo za firmou ucházející se o nějakou státní zakázku stojí. Proto prosazujeme zákaz zadávání veřejných zakázek firmám s neznámou vlastnickou strukturou a zrušení akcií na doručitele. Navíc podpisem etického kodexu VV jsem se stejně jako všichni ostatní poslanci této strany zavázal, že nikdy nepodpořím veřejné zakázky jakékoli obchodní společnosti, v níž figuruji já sám nebo osoby mně blízké. Jinými slovy, pokud politik VV stane v čele nějakého ministerstva, tak se ABL nebude účastnit žádného tendru vyhlašovaného tímto resortem. Můžete to brát jako jakýsi veřejný závazek. Přitom si hospodaření ABL může každý zkontrolovat, každoročně zveřejňujeme výroční zprávu, která také obsahuje informaci o zakázkách z veřejného sektoru. Pokud by se jejich podíl v příštích letech dramaticky zvyšoval, tak novináři určitě přijdou a budou mi klást všetečné dotazy. Takový vývoj ale nepředpokládám. EURO: Zpět k resortu ministerstva vnitra, o který zřejmě Věci veřejné poměrně stojí. Jaké máte v tomto ohledu plány? BÁRTA: Věci veřejné chtějí decentralizovat policii a vytvořit metropolitní policie. Ty by měly vzniknout alespoň v největších českých městech s více než sto tisíci obyvateli, kde vzniká 50 procent veškeré trestné činnosti. Nyní zde vedle sebe často nepříliš efektivně funguje státní a obecní policie. Naším cílem je spojit obecní i státní pořádkovou a dopravní policii do jednotného systému řízení tak, aby se dostaly pod větší kontrolu samospráv. To zaručí více policistů v ulicích a vyšší efektivnost výdajů. Za druhé požadujeme, aby pod předsedou vlády vznikl inspekční a kontrolní orgán všech bezpečnostních složek, tedy vyvedení z resortu ministerstva vnitra. Za třetí požadujeme reformu tajných služeb, které chceme sjednotit, protože nyní je považujeme za těžko koordinovatelné a řiditelné. INZERCE Mělo by vzniknout ministerstvo bezpečnosti. V dnešní době totiž hranice mezi vnitřním a vnějším bezpečnostním rizikem splývá. EURO: Největší veřejnou zakázkou ABL je správa pražských věží. Nakolik je to pro agenturu zisková záležitost? BÁRTA: V době před příchodem ekonomické recese, tedy v roce 2008, Pražská informační služba (PIS) vydělávala 45 milionů korun ročně na vstupném. Počátkem loňského roku však tyto příjmy prudce klesly, a to o jednu třetinu. Proto se PIS rozhodla vyhlásit výběrové řízení na provozovatele věží. Tendr ABL vyhrála a nyní PIS garantujeme roční příjem ve výši 50 milionů korun bez ohledu na vývoj návštěvnosti. Přestože ABL získala věže do správy jen na jeden rok, tak jsme do objektů značně investovali. A to jak do jejich propagace, tak do úpravy expozic; celkově to bylo pět milionů korun. Nejvíce peněz zamířilo do věže kostela svatého Mikuláše na Malostranském náměstí, kde došlo k rekonstrukci někdejší pozorovatelny Státní bezpečnosti a k vytvoření vůbec první expozice tohoto typu v Praze. Takové kroky nám pomohly na některých svěřených věžích výrazně zvýšit návštěvnost. A co se ziskovosti týče, v tomto okamžiku ABL na pražských věžích rozhodně nevydělala. Vnímáme to však jako investici do budoucna a doufám, že dokážeme PIS přesvědčit, abychom mohli ve správě těchto objektů pokračovat. Dlouhodobě věřím, že tento projekt bude ziskový. EURO: Dle programu Věcí veřejných chcete ministerstvo vnitra sloučit s ministerstvem obrany. Proč? BÁRTA: Mělo by tak vzniknout ministerstvo bezpečnosti. V dnešní době totiž hranice mezi vnitřním a vnějším bezpečnostním rizikem splývá. O podobném kroku se diskutovalo i v USA po útocích 11. září Potřeba lepší koordinace obou resortů by byla žádoucí nejen v případě teroristických hrozeb, ale i například u živelních katastrof. Kromě sloučení obou resortů chceme také snížit ministerstvu obrany 20 procent rozpočtu, jedná se o deset miliard korun. Ty se přesunou do rozpočtu ministerstva školství, kde jsou z našeho pohledu pro budoucnost Česka mnohem více potřeba. Potřebujeme tu inženýry, vědce, techniky a počítačové odborníky. Jen tak totiž získáme důvěru zahraničních investorů, že se v Česku vyplatí budovat vývojová centra a výroby s vysokou přidanou hodnotou. Navíc komplexní armádu považujeme v případě naší země za úplný nesmysl. Chceme přimět ozbrojené složky ke specializaci. Prostě celá bezpečnostní politika VV je postavena na jasném zprůhlednění bezpečnostního systému a také na snížení jeho nákladů. PAVEL HANSLÍČEK, spolupracovník redakce Euro června

48 report S P O L E Č N O S T S TA R Firma lobbisty Baiera fixlovala Evropské dotace patří k obchodním doménám společnosti, obec Třemešná má ale smůlu DOTACE LÁKAJÍ I PODIVNÉ KONZULTANTY Na evropských dotacích se často chtějí podílet i podivné poradenské a lobbistické firmy. Například z operačního programu Životní prostředí bylo a je možné čerpat zhruba 140 miliard korun. Do první kategorie patří poradci, kteří vystupují v několika rolích. Ti jsou při jednání s potenciálním klientem schopni předložit tři své vizitky konzultanta, organizátora výběrového řízení i stavebníka, který projekt za ev června 2010 Euro 24 Z ŠESTKY JEDNIČKA Třemešná letos požádala o 6,273 milionu korun z operačního programu Životní prostředí. Státní fond životního prostředí při nedávné kontrole formálních náležitostí žádosti Třemešné zjistil, že mezi dokumenty chybí nutné doporučující stanovisko příslušného odboru Moravskoslezského krajského úřadu. Všechny dokumenty přikládané k žádosti musejí být dodány nejpozději k datu ukon- ropské peníze vybuduje. Do druhé kategorie patří takzvaní nosiči teplé vody. Ti jsou schopni obchodovat s naprosto veřejnými informacemi a vyvolávat zdání, že dokážou zařídit víc. Šéf Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek však považuje za nejhorší třetí kategorii poradců a konzultantů. Někteří žadatelé z veřejné správy jsou pod tlakem svých politických stran, aby spolupracovali s konkrétní firmou. To je obtížně postižitelná věc, říká Štěpánek. Důkazů je však málo, protože se vše odehrává uvnitř politických stran. FOTO: Martin Pinkas, Jan Rasch / ILUSTRACE: Vojtěch Velický V esnice Třemešná v osoblažském výběžku na severovýchodě České republiky řeší dlouhou dobu problém s vytápěním školy. Několikrát neúspěšně žádala o dotace, aby mohla inovovat dosluhující kotelnu na hnědé uhlí moderním systémem vytápění. Poté, co se Třemešná obrátila na firmu Star vlivného lobbisty Martina Baiera, objevil se problém pozměňování úředních dokumentů.

49 report čení dotační výzvy. Proto fond vybídl zpracovatele žádosti, aby chybějící stanovisko doplnil. Firma Star, kterou Třemešná k jednání zplnomocnila, dodala fondu verdikt krajského úřadu. Někdo z firmy v něm však změnil datum jeho vydání. Krajský úřad vydal rozhodnutí 26. května. Na materiálu dodaném fondu však někdo datum přepsal na 21. května. Úprava data vydání byla stěžejní, aby Státní fond životního prostředí mohl žádost o dotaci vůbec přijmout. Poté, co bylo zahájeno vyšetřování podivných okolností, společnost Star 4. června žádost o dotaci stáhla. Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek téhož dne na základě pozměněného dokumentu krajského úřadu podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli podezření z padělání a pozměňování veřejné listiny. Dle Štěpánka odbor interního auditu státního fondu prověří kromě tohoto případu i další žádosti o dotace podané pomocí firmy Star. ŠKOLU NEJSPÍŠE ZAVŘEME Žádali jsme o zateplení fasády, střechy a kotelny školy a o výměnu oken. Neuspěli jsme, a proto jsme to zkusili znovu. A opět jsme neuspěli. Poté jsme dostali tip na firmu Star a zase jsme projekt trochu předělali. O ničem nevím. Údajně šlo o problém s přepsáním data, vysvětluje Jindřich Galda, starosta obce Třemešná s necelým tisícem obyvatel. A dodává: Pokud dotaci nedostaneme, školu budeme muset nejspíše zavřít. Dle Galdy mu společnost Star doporučil člověk, který má v obci rekreační dům. KATARSKÝ EMISAR Martin Baier se podílel na případu takzvaného katarského prince. V roce 2005 Obvodní soud pro Prahu 2 nepravomocně odsoudil člena katarské královské rodiny Hámida bin Abdala Sáního ke 2,5 roku vězení za sex s šestnácti nezletilými a mladistvými dívkami. Soud vynesl verdikt, přestože tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec několik dní po podání obžaloby rozhodl o předání stíhání Sáního do Kataru. Obvodní soud pro Prahu 2 a posléze i Městský soud v Praze však rozhodly, že ministrovo rozhodnutí bylo nezákonné. Nejvyšší soud posléze prohlásil, že zákon umožňuje ministrovi takové rozhodnutí učinit. Odjezdu Sáního předcházely tři schůzky ministra Němce a jeho náměstka Ivo Hartmanna s katarskými vyjednavači. Dle policejních zdrojů, které případ vyšetřovaly, ale nechtěly být jmenovány, policie zaznamenala jednu v hotelu v centru Prahy a dvě doma u organizátora schůzek a dobrého známého obou politiků Martina Baiera. Hartmann byl na všech třech schůzkách, Němec až na poslední. Jejich organizátorem byl dle policie Baier. OMLUVA ZA CHYBU Týdeník EURO chtěl požádat o reakci Martina Baiera, ale jeho společnost odmítla na něho poskytnout spojení. Obchodní ředitel firmy Star Petr Nahodil popsal problém pro týdeník EURO: Dle dosud zjištěných informací manipuloval náš zaměstnanec s dokumentem Stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska vlivu na životní prostředí a tímto zásahem pozměnil datum vystavení dokumentu. Náš zaměstnanec provedl tento zásah bez vědomí vedení společnosti a zcela svévolně. A dodává: Po zjištění této skutečnosti naše společnost zareagovala vůči zmíněnému spolupracovníkovi tím, že vyvodila pracovněprávní důsledky dle příslušného paragrafu zákoníku práce. Nahodil zdůrazňuje, že zásah do úředního dokumentu nijak neměnil ani neupravoval text a smysl stanoviska. Týkal se výhradně změny data vystavení. Naše společnost považuje jakýkoli zásah do úředních dokumentů za nepřípustný, a proto musel jednatel společnosti zareagovat okamžitým stažením podané žádosti ze Státního fondu životního prostředí. A také se fondu za tuto politováníhodnou událost omluvit, řekl Nahodil. LIDOVCI I FICO Společnost Star, která pozměněný dokument dodala, ovládá Martin Baier Čech s trvalým bydlištěm v Monackém knížectví. Baier vedl představenstvo společnosti Star do listopadu Po něm firmu převzala jeho manželka Hana, která ji dle obchodního rejstříku dodnes řídí. A vlastní ji prostřednictvím akcií na doručitele. Evropské dotace patří mezi obchodní doménu společnosti. Baierovo jméno se v médiích často neobjevuje. Jde však o vlivného byznysmena s dobrými kontakty na politiky. Baier má dlouhou dobu vazby především na lidovce. Disponoval například skvělými kontakty na špičky ministerstev zahraničí a životního prostředí. Okřídlené jsou zprávy o jeho vlivu na bývalého ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Časopis Týden o něm například na konci roku 2008 napsal: V úřadě sice nikdy nezastával placenou funkci, neoficiálně tam však s Ambrozkem vládl. Bývalý vysoce postavený úředník resortu, který si nepřál být jmenován, Týdnu sdělil: Když byl ministr na zahraniční cestě, Baier nám několikrát zadával práci. Dle jiných zjištění médií se Martin Baier zúčastnil vyjednávání Jiřího Paroubka a Jiřího Čunka, když se ten měl stát šéfem KDU-ČSL. Martin Baier měl dobré politické kontakty i na Slovensku. Slovenský premiér Robert Fico například v březnu roku 2008 starostům ze své strany SMER v diskusi na téma, jak nejlépe využívat eurofondy, doporučil Baierovu společnost Star EU. Dozvěděli jsme se, že agentura Star EU je připravená nám metodicky pomáhat v oblasti projektů, technické dokumentace a s dalšími podklady, které s čerpáním peněz z eurofondů souvisejí, řekl tehdy deníku SME starosta obce Vápeník Mikuláš Krajkovič. Baierova společnost nakonec získala konzultantské smlouvy i na slovenských ministerstvech. JAN HRBÁČEK (jan.hrbacek@euro.cz) ZÁSAH. Obci Třemešná hrozí, že bude muset kvůli problému s dotací zavřít základní školu. Euro června

50 report INVESTICE PPP se všem líbí, ale... ODS se chce s koaličními partnery dohodnout na spolupráci soukromého a veřejného sektoru Vroce 2223 bychom se dočkali dokončení dálniční sítě, pokud by se nezměnily současné finanční možnosti Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Pomoci zkrátit čekací lhůtu má využití více zdrojů, odkud potřebné peníze mají proudit. Jedním z nich je partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP Public Private Partnership). Přestože mají PPP projekty řadu odpůrců, již delší dobu se o nich hovoří jako o léku v době finanční krize a jednom z řešení, jak vybudovat potřebnou infrastrukturu a přitom zbytečně nehledat peníze v již tak prázdné státní kase. Byly připraveny potřebné zákony, vybrány pilotní projekty, které se částečně rozpracovaly, ale konkrétní výsledek zatím není. Přitom v ostatních evropských zemích, včetně Polska nebo Maďarska, řada PPP projektů již běží. POLITICKÁ JEDNÁNÍ S využitím metody PPP počítají téměř všechny politické strany, a to hlavně při budování dopravních staveb. Spolupráci veřejného a soukromého sektoru budeme podporovat. Měli jsme ji v programu. Věřím, že se na této formě financování koaličně domluvíme, tvrdí místopředseda ODS Petr Bendl a dodává: Chceme-li pokračovat ve ILUSTRACE: Vojtěch Velický června 2010 Euro 24

51 report výstavbě infrastruktury, musíme otevřít vícezdrojové financování. Diskuse o PPP projektech mezi ODS, TOP 09 a VV by měly skončit během tohoto týdne. Prvním vládou schváleným pilotním projektem byla modernizace železniční trati z pražského Masarykova nádraží do Kladna a výstavba přípojky na letiště Ruzyně. Ministerstvo dopravy (MD) zatím vypracovalo koncesní projekt. Další harmonogram stanoven nebyl. Přestože první studie proveditelnosti železničního spojení byla vypracována již roku 2003, projekt je stále ve fázi ideového záměru. MD hodlá soukromníky zapojit do rekonstrukce dálnice D1, dokončení dálnice do Českých Budějovic nebo do výstavby silnice R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí. Koncesní projekt na vybudování části dálnice D3, jež spojí Prahu s jižními Čechami a naváže na hraničním přechodu Dolní Dvořiště na silniční síť Rakouska, měla schválit ještě Fischerova vláda. Na úsek dlouhý 28 kilometrů z Veselí nad Lužnicí po Úsilné u Českých Budějovic chce ministerstvo dopravy nalézt soukromého partnera, který pokryje předpokládané náklady 7,12 miliardy korun. Po započtení výdajů na provoz a údržbu po dobu trvání kontraktu s koncesionářem by celkové náklady podle odhadů dosáhly 11,5 miliardy bez inflace, která během let bude náklady provozu a údržby zvyšovat, upřesnil mluvčí MD Karel Hanzelka. UŽ MAJÍ PORADCE Přestože se zatím žádný PPP projekt z ministerstva dopravy do vlády nedostal, resort již vybral tři firmy, které dostanou možnost v příštích čtyřech letech úřadu při PPP radit. Rámcovou smlouvu v hodnotě až 150 milionů korun uzavřelo MD se společnostmi PricewaterhouseCoopers, KPMG a Deloitte. Kontrakty zatím nebyly uzavřeny na konkrétní projekty. Slamečkův úřad počítá s tím, že až bude potřebovat poradenství na konkrétní zakázku, tak se o ní tato trojice utká v dílčí soutěži. Pro MD představuje metoda PPP jednu z možností, jak získat dodatečné peníze. Instituce si totiž nechala vypracovat analýzu popisující možnosti financování výstavby silnic a dálnic. Takzvaný realistický scénář počítá s dokončením základní komunikační sítě v roce Je to o pět let později, než se dosud uvádělo. Původně plánovaný rok 2020 označilo ministerstvo za finančně nijak nezajištěný předpoklad. Podle schváleného harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury by bylo třeba na dostavbu dálnic do roku 2020 zhruba 500 miliard korun v dnešních cenách, k dispozici je však pouze necelých 100 miliard. Při započtení dvouprocentní inflace a rekonstrukce dálnice D1 činí odhadované náklady realistického scénáře 575 miliard korun. Ministr dopravy Gustav Slamečka připustil, že ani realistický scénář se nemusí dočkat naplnění. Platí to, že i s použitím PPP a speciálních dluhopisů bude muset ministerstvo financí sáhnout hlouběji do kapsy, uvedl. Kritické podle něj bude období od roku 2014, kdy výrazně klesnou příspěvky z evropských fondů a státu budou chybět desítky miliard korun ročně. Pokud by se nic nestalo, tak výdaje klesnou v podstatě na úroveň postačující pouze na údržbu, varuje Slamečka. Při současných investičních možnostech ŘSD by podle výpočtu resortu dopravy byly české dálnice hotovy v roce 2223, tedy o 200 let později, než nyní prezentuje ministerstvo jako realistický scénář. Transparency International upozorňuje na rizika PPP, mezi něž patří například možnost zadat projekt bez otevřeného výběrového řízení. A slabým místem jsou i mnohdy nerealistická očekávání. SPRAVEDLNOST BEZ PENĚZ Mezi pilotní projekty PPP byly vybrány i ty, jež předložilo ministerstvo spravedlnosti, a to vybudování Justičního areálu v Ústí nad Labem a výstavbu věznice s minimální kapacitou 500 osob v Rapoticích u Brna. Zda ale budou na těchto projektech soukromníci participovat, není jisté. Dnes je bohužel situace taková, že se resort potýká s celkovou podfinancovaností, což je jedna z velkých překážek investic, tvrdí Jitka Zinke, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti. Dodává, že úřad zvažuje všechny možnosti, včetně těch krizových, tedy i úplného odstoupení od projektů. Zatím nejdále pokročil pilotní projekt, který předložila Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) v pražských Střešovicích. Koncem května Fischerův kabinet schválil dostavbu nemocnice. Jde tak o první pilotní projekt PPP, který se může dotáhnout do konce. S ÚVN bude spolupracovat konsorcium Prague Military Hospital Concession (PMH) vedené společností Metrostav. To vyhrálo soutěž, kterou vyhlásilo ministerstvo obrany, provozovatel nemocnice. To odhaduje, že dostavba nemocnice formou PPP vyjde asi o 269 milionů korun levnější, než kdyby si ji zajišťovala nemocnice sama. Celý projekt, který zahrnuje vybudování ubytovny pro personál, parkoviště, informačního centra pro pacienty či plaveckého bazénu, by měl stát asi 2,7 miliardy korun. Podle hrubých odhadů Transaprency International (TIC) se dosud za poradenské služby spojené s přípravou projektů PPP vydalo kolem 240 milionů korun. Žádná kolaudace ale zatím neproběhla. Chtěli jsme dobře připravit koncept. Nechtěli jsme opakovat chybu, kdy během vlády ČSSD zaplatil stát za projekt PPP pokutu 650 milionů korun, říká Petr Bendl. Naráží tím na výstavbu dálnice D47, kterou mělo bez výběrového řízení provést konsorcium firem Housing & Construction (H&C). Za odstoupení od smlouvy musel stát zaplatit zmíněnou sumu. CHYBÍ POLITICKÁ VŮLE Je ale jasné, že důvodů, proč se PPP projekty v Česku zatím neprosazují, je více. Prvním a zřejmě zásadním problémem je chybějící politická vůle. To je určitý paradox, protože když se o spolupráci veřejného a soukromého sektoru začalo hovořit, byly spoluprací státu se soukromníky nadšeny všechny politické strany. Koncesní zákon byl při- Euro června

52 report CHCEME PPP. Spolupráci veřejného a soukromého sektoru budeme podporovat. Měli jsme ji v programu, říká místopředseda ODS Petr Bendl. jat roku 2006, ministerstvo financí založilo PPP Centrum, které vystupuje jako poradce veřejného sektoru, od roku 2004 funguje též Asociace PPP, jež sdružuje soukromé subjekty. Jenže PPP projekty jsou poměrně dlouhodobé a politik se většinou zajímá o své čtyřleté volební období. A současný stav v mnoha případech nemrzí ani privátní firmy. Mnohdy je totiž pro ně daleko zajímavější vyhrát veřejnou zakázku než získat koncesi na 20 či 30 let. To, že zadávání veřejných zakázek není úplně v pořádku, není žádným tajemstvím. Firmy si ve výběrovém řízení dokážou domluvit vyšší marži, a navíc v tendrech zvítězí často firmy, která nenabídly nejlepší cenu. Metoda PPP nepředstavuje samozřejmě dokonalý model. TIC upozorňuje na rizika, mezi něž patří například možnost zadat projekt bez otevřeného výběrového řízení. A slabým místem jsou i mnohdy nerealistická očekávání. Projekty se pak velmi často ukážou jako neufinancovatelné, upozorňuje David Ondráčka, ředitel TIC. Jako příklad uvádí výstavbu sportovního areálu Ponava v Brně. TIC kritizuje i výběr pilotních projektů. Prý postrádá kvalitní koncepci a plýtvá veřejnými prostředky. Většina projektů je navíc dosud na úplném začátku, některé z nich byly zrušeny. Ministerstvo financí ale tuto kritiku odmítá. Podle něho pokračují projekty zcela v souladu s politikou vlády v oblasti PPP. Rozhodnutí vlády výslovně předpokládala, že precizní a k veřejným rozpočtům obezřetná příprava projektů bude vyžadovat určitý čas a finanční náklady. Zásadně odmítáme tvrzení, že veřejný sektor nezískal požadované zkušenosti a že jde o plýtvání veřejnými prostředky, konstatuje resort financí. Během uplynulých šesti let došlo dle ministerstva k významnému posunu znalostí českého veřejného sektoru v této oblasti, k vytvoření legislativy, vydání metodických postupů a k uzavření řady smluv v městech a obcích. Transparency International poukazuje dále na to, že s PPP projekty je spojeno i riziko skrytého zadlužení, které se může projevit až za několik let. Toto nebezpečí, tvrdí ministerstvo financí, je jedním z důvodů obezřetného postupu vlády. Proto jsme do zákona o rozpočtových pravidlech i do koncesního zákona a metodik pro zadavatele PPP projektů zakotvili procedurální povinnosti zadavatelů, které znemožňují vznik nekontrolovaných závazků, uvedl úřad. V obcích funguje spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem mnohem lépe než na celostátní úrovni. Některé projekty byly spuštěny ještě před tím, než byl přijat koncesní zákon. Nedávno odstartoval projekt parkovacího domu Rychtářka v Plzni. Ten postaví ostravská společnost Hermosa Real Estate zhruba za 250 milionů korun. PPP projekt je pro Plzeň o sedm procent výhodnější, než kdyby město parkovací dům budovalo a provozovalo ve vlastní režii. Takže když to funguje v Plzni, rozjedou PPP i ministerstva? KATEŘINA MENZELOVÁ (katerina.menzelova@euro.cz) FOTO: Hynek Glos INZERCE

53 komentář FOTO: archiv, Tomáš Turek KAUZA MENDEL Dobré ráno českým médiím Proč neinformují včas o podstatných věcech? Vposlední květnový den napsaly slovutné The New York Times (NYT) o sporu ohledně ztraceného Mendelova rukopisu epochálního díla Pokusy s rostlinnými hybridy z roku 1865, jež vzniklo v Brně a je zakladatelským dílem genetiky. O to, komu náleží dílo, které bylo odvezeno z brněnského opatství do Německa, se začala zajímat rakouská i německá média. A až poté i sdělovací prostředky (a také politici) v Česku. Tak trochu s křížkem po funuse. O příběhu, v němž nechybí církev, rodinné tahanice, geniální vědec i diplomatické nóty, totiž týdeník EURO informoval už v říjnu ANI EINSTEINOVY DENÍKY... Byla to zřejmě autorská ješitnost, když jsem se loni domníval, že právě tohle je zásadní zpráva. Pecka, která by měla překročit hranice českých tiskovin a zdejších žabomyších sporů! Po článku (EURO 41/2009), který našel odezvu jen jako nezdrojovaný kraťas vregionální MfD, jsem text nabídl nejen kolegům v České televizi a rozhlase, ale i pobočce zahraniční tiskové agentury s jediným přáním upozornit na případ, dopátrat souvislosti a zvýšit českou šanci získat manuskript. Marně. Čekal jsem haló a mezinárodní dopad. Ticho bylo šokující, řekl mi jeden ze zdrojů. Čím to? Jednali jsme chybně? Málo skandálně? Anebo nedokážou česká média rozpoznat důležité události? Představte si scénář. Nějaký deník v Británii přijde s tvrzením, že ví, kde se nachází rukopisný náčrt evoluční teorie Charlese Darwina. Vypátrá jej dejme tomu ve Francii. V úschově někoho, komu se trochu podivně zatoulal do knihovny... Co bude následovat? Spustí se mediální humbuk, masáž, rej, právní i mravní diskuse HLAS Z AMERIKY. Teprve díky americkým ohlasům v NYT si svého kulturního dědictví všímají i Češi. a společenská debata, zda dílo patří tam, kde vzniklo. Podobně by se asi vedlo i Einsteinovým deníkům. Přehánění? Nikoli. Dávat Johanna Gregora Mendela ( ) do společnosti velikánů není náhodné. Ve světě je totiž otec genetiky, jenž ve sklenících brněnského opatství křížil hrách (až objevil zákony dědičnosti), mnohem slavnější než u nás. ZTRACENÝ MANUSKRIPT Rukopis Versuche über Pflanzen-Hybriden geniálního augustiniána se po druhé světové válce ztratil. Původně byl v majetku brněnského Přírodozkumného spolku. V roce 1988 se dostal do rukou pátera Clemense Richtera ze Stuttgartu, údajného Mendelova dědice. Jako řeholník neměl Mendel přímé potomky. Informace, která hovoří o Mendelově prapravnučce, je mylná. Jedním z principů života v řádu je, že vše, co jeho člen vytvoří a vlastní, patří komunitě, v níž žije. V Mendelově případě to bylo brněnské opatství. Skutečnost, že majetek řeholníků patří řádu, je známá i augustiniánům v Německu. Proto jsou nároky P. C. Richtera nepochopitelné, říká ke kauze brněnský opat Lukáš Evžen Martinec. Po zabrání kláštera komunisty v roce 1950 uchovávali manuskript řeholníci a až roku 1988 byl zapůjčen do úschovy augustiniánům v Německu podléhajícím vikariátu ve Vídni. Po listopadové revoluci začalo brněnské opatství získávat nazpět rozebrané kulturní dědictví. A dopátralo se i rukopisu, o nějž zažádalo kvůli vystavení v expozici Mendelova muzea. Dle NYT se páter Clemens letos v květnu s rodinou rozkmotřil, protože prý připustil, že rukopis augustiniánům patří. Část rodiny mu vyhověla. Vyzvedla jej ze sejfu a předala představenému ve Vídni. KOMU PATŘÍ MENDEL? Tím příběh nekončí. O vědeckou relikvii se přou příbuzní, sudetští Němci iřád. Není pravda, že si rukopis nárokuje vídeňský vikariát nebo ČR. Ty mohou jen zprostředkovat vrácení vlastníkovi, jímž je starobrněnské opatství. Bádensko-wűrttemberské ministerstvo pro vědu, výzkum a umění však 10. května zakázalo vrátit rukopis na Moravu, protože jde o jeho kulturní dědictví. Takový postup úřadů odmítáme a žádáme navrácení památného rukopisu vlastníkovi Augustiniánskému opatství na Starém Brně. Tedy do míst, kde vznikl, říká Martinec. Dle informací týdeníku EURO by se to mělo i stát. Je ostudné, že o památky světové důležitosti se české veřejné mínění začíná zajímat, až když nám to musejí připomenout hlasy z ciziny. Snad už nyní Mendela doceníme. MARTIN RYCHLÍK (martin.rychlik@euro.cz) Euro června

54 report PŘIJDE ŠOK. Dle Jindřicha Fínka, primáře Radioterapeutického a onkologického oddělení FN Plzeň, nebudou moci nemocnice kvůli nedostatku financí léčit všechny pacienty. ZDRAVOTNICTVÍ Čeká nás onkologický šok Lékaři potřebují velkou hubu, která národu řekne, na co má a nemá pacient nárok Jste starší 65 let, máte metastázy do mozku a ani vhodná léčba, například biologická, vám už život nezachrání. Pouze ho o nějakou dobu prodlouží. Mohou to být tři měsíce, někdy ani to ne. Máte ale nárok na péči, která pojišťovnu v určitých případech vyjde až na 130 tisíc korun? Touto otázkou se v posledních měsících zabývají onkologové, kteří se dostávají do finančních problémů z důvodu stále vyššího počtu pacientů s rakovinou. Česká onkologická společnost (ČOS) přišla s názorem, že lékaři potřebují velkou hubu, která národu řekne, na co má a nemá pacient nárok, a hlavně, co mu pojišťovna zaplatí a za jakých podmínek. Nedostatek financí v našem zdravotnictví je všeobecně známá věc. Na onkologii se vystřídá až 60 tisíc pacientů ročně a právě to je jedním z důvodů, proč se lékaři setkávají s nedostatkem peněz. Dalším důvodem je nákladná biologická léčba, která se objevila zhruba před pěti lety a mnohým pacientům s rakovinou může zachránit život nebo jej alespoň zkvalitnit. Prozatím léčíme stále stejně, jako by se nic nedělo. Dojde ale k nárazu, a pokud společnost nebude informována, nastane šok, uvedl Jindřich Fínek, primář Radioterapeutického a onkologického oddělení FN Plzeň. Nemocnice nezkrachuje, jen kvůli nedostatku financí nebude mít možnost léčit všechny pacienty, dodal Fínek. Některé nemocnice mají tendence tento problém řešit tím, že u pacientů, u kterých to jde, se léčba odloží. KDO ZA NÁS BUDE KOPAT? Česká republika patří mezi rakovinou nejzatíženější země světa a v příštím roce je očekáván další, zhruba pětiprocentní nárůst nemocných. I přesto bude podle ředitele odboru úhrad zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petra Pokorného financí v onkologii stejně jako loni. Po třech letech relativního dostatku nastala situace, že peněz do zdravotnictví jde málo. Počítáme a regulujeme tuto nákladnou léčbu. Není však možné, aby neustále rostla, vysvětlil situaci Pokorný. Podle profesora Luboše Petruželky, přednosty Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, není množství financí na letošní rok zcela optimální. Onkologové jsou poněkud skeptičtí k lepším zítřkům a nepočítají s razantními změnami, co se financování jejich oboru týče. Proto potřebují někoho, kdo určí, co se platit bude, a co ne. Dle jejich názoru by onou hubou měl být některý z politiků, který se zdravotnictvím zabývá. Ten by se jistě rád zviditelnil, avšak pouze za situace, pokud by byl financí dostatek vždy a na všechno. To ale naše zdravotnictví zatím nečeká. V opač- FOTO: Martin Pinkas června 2010 Euro 24

55 report V některých případech nemá smysl léčit nemocné do posledního okamžiku. Pro každého však znamenají dva měsíce života navíc něco jiného. ném případě by se nejspíše mnozí z politiků tomuto kroku raději vyhnuli. Lékař také není ten, kdo by pacientovi mohl sdělit, že na to či ono nemá nárok. Nedrží v ruce žádný papír, který by mu to umožňoval, a tak může danou léčbu nebo její ukončení pouze doporučit. CHYBÍ KUCHAŘKA Na řadě jsou plátci péče, tedy pojišťovny. Ty by podle profesora Jiřího Vorlíčka, předsedy ČOS a zároveň ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně, měly vydat obecná rozhodnutí, kterými by se onkologové mohli řídit. Pojišťovny jsou zodpovědné za pokrytí financování zdravotní péče, a proto by měly pacientům oznámit, co a komu zaplatí, souhlasil s Vorlíčkovým názorem Petruželka. VZP popírá, že by měla tyto předpisy stanovovat. To musí říct odborníci. Točíme se kolem standardů, a ty nemohou určovat politici ani plátci péče. Měly by vycházet z odborných postupů, fungovat pro danou společnost, region a dané období. Také musí zohledňovat to, co dělo něco konkrétního. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v dubnu zrušilo tendr na vypracování standardů i přesto, že děkan 1. lékařské fakulty UK Tomáš Zima ve spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně vypracovali tyto standardy za částku skoro o polovinu nižší, než byla suma původně vypsaného tendru. MZ svoje rozhodnutí vysvětlovalo tím, že čekalo větší účast odborných společností vzhledem k tomu, o jak zásadní věc jde. Šlo to do ztracena. Projekt skončil a možná se něco bude dít po sestavení nové vlády. V případě vypsání nového tendru se zkusíme znovu přihlásit, vysvětlil nynější situaci Zima. Podle mluvčího MZ Vlastimila Sršně však nový tendr rozhodně nebude vypsán v nejbližší době. Předpokládá, že se touto problematikou bude zabývat až nové vedení MZ. Lékaři dnes již uznávají, že v některých případech nemá smysl léčit pacienta do posledního okamžiku. Záleží ale na jednotlivci, a pokud tuto léčbu vyžaduje, ošetřující by mu ji měl poskytnout. Pro každého znamená měsíc nebo dva života navíc něco jiného, ale měl by existovat ten, kdo stanoví jasná pravidla. ALEXANDRA BARTOŇOVÁ (alexandra.bartonova@euro.cz) INZERCE ÚMRTÍ V DŮSLEDKU RAKOVINY Míra úmrtnosti na 100 tisíc obyvatel Maďarsko Chorvatsko Polsko Slovinsko Slovensko Česká republika Litva Lotyšsko Estonsko Nizozemsko Rumunsko Irsko Makedonie Německo Rakousko Norsko Island Řecko Portugalsko Španělsko Finsko Kypr Pozn.: Vybrané evropské země (2008) Pramen: Eurostat si společnost může dovolit, říká Pokorný z VZP a dodává, že dokud nebudou standardy a nadstandardy, pojišťovny nemohou a nehodlají stanovovat, který pacient má a nemá na danou léčbu nárok. A jsme u jádra věci. Standardy by mohly vyřešit spoustu problémů českého zdravotnictví. Včetně financování onkologické péče. Poslední dobou to ale vypadá tak, že se o nich více mluví, než aby se

56 report RD RÝMAŘOV Dřevařský Baťa Každý den se ve firmě vyrobí alespoň jeden dům MOTOR RÝMAŘOVSKA. František Příkaský u optimalizačního automatu Hundegger. Máte-li pro vybraný rodinný dům kdekoli v Česku, ba i v Evropě, připravenou základovou desku a přivedené potřebné sítě, během prvního dne vyroste hrubá stavba. Během druhého je dům zastřešen. Dvanáctý den dostanete klíče a můžete se stěhovat. Takovým tempem se buduje dřevěný rodinný dům firmy RD Rýmařov. Kolaudace je dřív, než geodet zaměří staveniště. Možné to je, protože celý dům byl předem vyroben na rýmařovské výrobní lince a na daném místě se pouze montuje. U rozměrnějších rodinných domů montáž netrvá dvanáct, ale dvacet dní a prospekty pro jistotu uvádějí měsíc. Možná proto, aby firma stavebníka příjemně překvapila. POLIDŠTĚNÍ TYPIZOVANÉ VÝROBY Nebude to první překvapení. Když se před 40 lety začaly z Rýmařova šířit první populární montované okály, byly na dálku rozpoznatelné technologickou příbuzností poplatnou západoněmecké licenci firmy OKAL. Dnes rýmařovský katalog nabízí 22 odlišných typových domů. Některé z nich navíc mají zrcadlově odlišné varianty. Dnešní zákazník si může volit z mnoha různých detailů. Možné jsou i nenáročné konstrukční změny, jako je umístění okna či posunutí některé příčky. Každá změna je zaznamenaná do dokumentace, a přestože jde o výrobu panelů na automatických linkách, od prvního přiříznutého nosníčku je zřejmé, že to je váš dům. A bude se od ostatních stejného typu lišit vámi zvolenými detaily. Kdo si představuje moderní dřevostavbu jako roubenku, mýlí se. Nezkušené oko ji nerozpozná od domů vybudovaných jinými technologiemi. Dřevostavba má omítky a různé obklady včetně kamenných, dřevěný dekor je možný, jen pokud si to přejete. Užitnými vlastnostmi však mnohé stavby předčí. Dřevěná konstrukce je mnohem subtilnější než zděná, a proto mohou izolační materiály tvořit její výplň. Dobře izolované stěny jsou mnohem tenčí, než když se izolacemi pobíjí jakékoli zdivo. Každá stěna dřevostavby je jakýsi sendvič izolačních vrstev, které brání nejen úniku tepla, ale i dobře tlumí zvuky. Lehkost konstrukce umožňuje snížit spotřebu materiálu na založení stavby, a tím i náklady. Dřevo je navíc odolným materiálem, a proto výrobci nečiní žádné potíže přijmout na konstrukci 30letou záruku. Dřevo má i značnou nosnost. V nabídce RD Rýmařov jsou i čtyřpodlažní bytové domy. Bezpečné, spolehlivé a se stejně dlouhou konstrukční zárukou. FOTO: Martin Pinkas

57 report PŘEKONANÁ KRIZE Dnes se v RD Rýmařov vyrábí 32 montovaných domů měsíčně. Průměrně každý pracovní den vyrážejí nákladní automobily nejméně s jedním vyrobeným domem na místo montáže. Už loni nebyl podnik ztrátový. Po zdanění si připsal čtrnáct milionů korun zisku. Není náhodou, že se to stalo po změně vlastníků, kteří dokázali výrobu znovu zefektivnit. Ještě v roce 2008 se potácel RD Rýmařov v 6,5milionové ztrátě. Tehdy se za celý rok vyrobilo 150 domů a hrozilo, že výrobní neúspěch s sebou strhne i dodavatelské dřevozpracující závody. To byl velký propad oproti posledním socialistickým letům, kdy z vrat továrny vyjíždělo pět domů a šest stavebních buněk denně. Tehdejší výrobní kapacitu však má i současná továrna. Ze tří až čtyř set domů ročně by výroba mohla stoupnout na tisíc. Protože RD Rýmařov navzdory majoritnímu postavení není jediným výrobcem montovaných domů a stavební buňky se už tolik nenosí, nepůjde to snadno. Nabídka zdejších rodinných domů je však stále atraktivnější. Dvoupodlažní dům Nova 101, určený především mladým rodinám, zaujal. Vzhledem, konstrukcí i přijatelnou cenou. Z 379 loni prodaných domů jich 202 patřilo k tomuto typu. K velkému překvapení producentů si však 60 zájemců k tomuto domu přikoupilo takzvaný nízkoenergetický packet. Spočíval ve zvětšení tloušťky vnitřní izolace stěn o dalších šest centimetrů a v záměně oken s dvojskly na trojskla. V PRAVÝ ČAS Nízkoenergetický packet více než výmluvně signalizoval, že RD Rýmařov přichází s nabídkou prvního typizovaného montovaného pasivního domu v pravý čas. Zejména začíná-li pomoc programu Zelená úsporám a pasivní dům Nova 101 je díky dotaci oproti běžnému domu stejné kategorie dražší pouze o 55 tisíc korun. O částku, která se v běžném domě rychle protopí. Základní cena pasivní Novy 101 činí 2,2533 milionu korun. Protože bude mít na střeše solární články na ohřev teplé vody a na přitápění a bude vybavena kotlem na biomasu, získá nárok na 175 tisíc korun. K tomu za kombinaci opatření dvacet tisíc korun a za docílení pasivního standardu stavby dalších 250 tisíc. Celkem 445 tisíc korun dotací. Po velkých číslech jedno nezvykle malé. Celoroční vytápění přijde v pasivním domě na pouhých 3,5 tisíce korun. A za všechny tyto výhody zaplatí nový majitel pouze malým uskromněním. V podkrovním podlaží nemůže mít vikýře, které by mu způsobily tepelné ztráty a zpochybnily dotace. Montovaný dům RD Rýmařov však posloužil i sofistikovanému pasivnímu projektu ekologického podnikatele Otakara Jiránka. Je v něm všechno, čím se dá doma ušetřit energie. A navíc dvojí rozvod vody. Dobře přečištěnou vodou totiž lze znovu splachovat i zalévat. Nazmar nepřijde ani voda dešťová. Do montovaného domu lze tedy vložit i ambice na komfort založený na šetrnosti k životnímu prostředí. Dřevostavba není roubenka Největší část produkce montovaných domů má směřovat na český trh KDO BY HÁDAL DŘEVO- STAVBU? Typový dům Nova 86 na sebe spíš upozorní minerálními obklady, střešním úkosem a netypickým půdorysem. FOTO: Martin Pinkas František Příkaský a Josef Hama začali spolupracovat s RD Rýmařov v sedmdesátých letech, kdy zkratka RD postupně přestávala být vnímána jako Rudné doly, tehdy postupně zavírané. Neoficiálně začínala na sebe brát význam rodinné domy. Příkaský tu od roku 1981 prošel snad všemi profesemi od dělnických až po vedoucího výroby. Do mistrování ho zaučil zkušenější Hama, který v RD působil od roku Společně odešli poté, co v roce 1991 za 23 miliony korun v malé privatizaci vydražili pilařský provoz ve Staré Vsi a založili společnost Katr. DLUHY JSOU NEJTVRDŠÍ DRÁB K úspěchu je hnaly dluhy. Z patnácti tisíc kubíků zpracované kulatiny za jednu směnu brzy řezali za dvě směny 40 tisíc. Úvěr za čtyři roky zaplatili. A v roce 1994 začali skupovat akcie lesnické společnosti Silva Servis, která působila na lesní správě Janovice. V roce 2004 už společnost vlastnili. Proto lesnická prvovýroba zfúzovala s lesnickou druhovýrobou v jedné firmě. Po celou dobu Katr dodával do RD prvky dřevěných konstrukcí a postupně se stal výhradním dodavatelem. Pořez pily se znovu více než zdvojnásobil na 85 tisíc kubíků. V RD Rýmařov však výroba upadala. Především v důsledku rozkolu osmi společníků. Rozhodli se proto firmu prodat a Katr nezaváhal. V květnu 2008 se tato společnost stala stoprocentním vlastníkem a Příkaský a Hama se do mateřského podniku vrátili jako majitelé a jednatelé. Euro června

58 report RODÍ SE DŮM Jak to chodí ve výrobě Hned na začátku výrobního cyklu je chytrý stroj. Proměří si připravené trámky a latě na pracovním stole a porovná je s výkresy v paměti. A řeže. Zkombinuje potřebné délky, které má vyrobit tak, aby byl co nejmenší odpad. V palivo se promění pouhá dvě procenta rozřezávaných profilů. Člověk by to nedokázal. Tentýž stroj vyvrtá na správném místě správné otvory, vyfrézuje potřebné drážky, zařízne předepsané úhly. Dělník pak dle výkresu zkontroluje sebe, aby něco nezapomněl, a odváží díly stavebnice k sestavení. Lehce pohozená stěna Na obrovském stole vyskládají dělníci trámky, které budou tvořit kostru budoucí stěny a pospojují je kovovými vlnovci vystřelovanými z pracovní pistole. Pak na kostru položí sádrovláknitou desku, které se ujme mohutný stroj s hlavou pohyblivou ve všech směrech. Ta desku přišpendlí ke konstrukci, vyfrézuje v ní otvory pro zásuvky, zarovná kraje, zařízne, co má být zaříznuté. Stůl se začne pomalu naklápět, proti němu druhý, úplně stejný. Překlopená stěna se pak stane cílem elektrikářů, kteří do ní protáhnou kabely, a instalatérů připravujících rozvody. Další dělníci stěnu do posledního místečka vyplní minerální vatou a překlopí deskou. Rituál mohutného stroje se opakuje a stěna jde na další operaci. Takto jednoduše vyhlíží práce u vnitřní stěny. U vnějších stěn vrstev podstatně přibude. Nejvíc u pasivního domu. Tam je za vnitřní 1,5centimetrovou deskou ještě přídavný šesticentimetrový rám vyplněný tepelnou izolací. Následuje fólie parozábrany a dvanácticentimetrový rám s minerální vatou, jako je u vnitřní stěny. Na sádrovláknité desce je ještě sedmnácticentimetrová termofasáda. Salonní omítači Dál už stěny stojí a dělníci do nich zasazují okna a dveřní rámy, uprostřed haly nanášejí omítky a tak dál. Výroba panelů se odehrává takzvanou suchou cestou. Na konci výrobního pásu se ukládají tak, aby na korbě auta byl navrchu kus, který přijde na řadu první. Jeden dům se SALONNÍ OMÍTÁNÍ. Vnější úprava stěn je jednou z posledních operací. vejde zhruba na čtyři auta. Dispečeři je musejí posílat v takových intervalech, aby montážníci neměli prostoje. Teprve na místě se mohou pospojovat kabely, které přecházejí ze stěny na stěnu. A sešroubovat stěny pevně k sobě. Kuchyně a koupelny přijíždějí poslední. Stejně jako v každém novém bytě. K velkému překvapení producentů si 60 zájemců k domu přikoupilo nízkoenergetický balíček Když se však rozhodli jednoho z původních společníků vyzvat ke spolupráci, přenechali mu jeho 12,5procentní podíl. Na postavení Příkaského a Hamy se nic nezměnilo. Nadále jsou prostřednictvím Katru s 87,5 procentem majoritními vlastníky RD Rýmařov. Splnil se mi sen mít podíl na celém cyklu od sazeničky až po dům. Pečovat o les, jímat v něm oxid uhličitý a fixovat jej v dřevostavbách. Naším cílem je zvýšit produkci domů na bázi dřeva, říká Příkaský. HORKÉ OBLASTI Rýmařovsko trpí vysokou nezaměstnaností. Oba společníci přitom zaměstnávají 430 lidí v RD Rýmařov a 235 ve společnosti Katr. Vedle toho dávají práci autodopravcům, jeřábníkům, majitelům lešení při montážích i lidem v dodavatelských závodech. Veškeré finanční zdroje, výsledek hospodaření i odpisy, jsme investovali. Vybudovali jsme dopravně-manipulační park ve výrobě rodinných domů a koupili jsme linku na výrobu kovů. Přišlo to na deset milionů korun, popisuje Příkaský. Horkou oblastí je i vývoz dřevostaveb. Velkým odběratelem bývalo Německo, ale v roce 1997 se v něm poměry zkomplikovaly a exporty silně poklesly. Už nikdy se nepřiblížily původním objemům. Nevzdáváme to. Chceme se vrátit i na Slovensko. Otvíráme kontakty do Polska. Máme nadále zájem o Řecko, sděluje Příkaský. A zdůrazňuje: Nastolili jsme však především domácí trend. Jsme česká firma s českými vlastníky a chceme, aby největší část výroby přišla na český trh. Snažíme se přiblížit k zákazníkovi. Proto Nova 101, která je moderní a přitom cenově dostupná široké vrstvě obyvatel. A má i ekologičtější variantu. Sériová výroba by domy ještě zlevnila. Ačkoli značně myslíme na cenovou dostupnost pro co nejvíc lidí, neuzavíráme se ani před náročným zákazníkem, říká Příkaský. EXPANZE NA VÝCHOD Ukrajina se probouzí. Dosud se tam stavěly velké nezateplené domy, marketing však prozradil zájem o rýmařovské nízkoenergetické dřevostavby. Problémem je, že vývoz z mateřské firmy není možný. Na Ukrajině jsou levnější pracovní síly a materiál má nižší cenu, a proto by výrobky z Moravy nebyly prodejné. Chceme na Ukrajině založit společný podnik s tamější dřevozpracující firmou a vyrábět domy na místě. Oni by dodávali dřevo a pracovní sílu, my bychom poskytli know-how a veškerý inženýring, popisuje Stříteský. Příměr k zakladateli Tomáši Baťovi ani tady nekulhá. ČESTMÍR KLOS (cestmir.klos@euro.cz) FOTO: Martin Pinkas června 2010 Euro 24

59 INZERCE

60 report EUROPASTA Špagetový král zbrojí na expanzi Firma posílená o strategické partnery vidí velké možnosti v Polsku a Maďarsku jednička Gallo a portugalský producent těstovin Cerealis. Obchodní řetězce stále posilují, proto i my musíme dál růst a expandovat. Abychom získali sílu na další akvizice ve střední Evropě, přizvali jsme dva významné evropské hráče, vysvětluje účelové spojení spolumajitel a generální ředitel Europasty Hrdina. Odhaduje, že za deset let bude ve střední Evropě jen asi desítka obchodních řetězců, které budou zaujímat 90 procent trhu. S tím, kdo neudrží tempo a nebude schopen dodávat zboží v požadovaném objemu, přestanou řetězce počítat, uvědomuje si Hrdina a v hledáčku má další fabriky. KONCENTRACE ZESÍLÍ. Za deset let bude ve střední Evropě odhadem asi desítka obchodních řetězců, které budou zaujímat 90 procent trhu. S tím, kdo neudrží tempo a nebude schopen dodávat zboží v požadovaném objemu, přestanou řetězce počítat, myslí si spolumajitel Europasty Pavel Hrdina. Než se sami vědomě utáhli na nevařené nudli, podnikali Pavel Hrdina a Michal Miťka v realitách a leasingu. K těstovinám přešli před deseti lety a za tu dobu poskládali z největších tuzemských těstárenských výrobců firmu Europasta, s přehledem českou jedničku známou hlavně pod obchodními značkami Adriana, Zátkovy těstoviny a Rosické těstoviny. Teď se Europasta, která ovládá kolem 60 procent tuzemského trhu, poohlíží dál, aby ukousla větší díl středoevropského trhu. S tím už mají oběma českým vlastníkům pomoci dva silní zahraniční partneři, kteří do Europasty majetkově vstoupili: španělská RODINNÉ PARTNERSTVÍ K byznysu s těstovinami se Hrdina a Miťka dostali jako finanční investoři, teď se však chtěli spojit se strategickým partnerem. Okruh možných zájemců o spojení je ale poměrně omezený. Na mapě Evropy, kde působí asi dvě stovky producentů, trůní Italové. Když pominu světového lídra Barillu, jsou v Itálii většinou rodinné firmy, které exportují, ale nejdou vyrábět do zahraničí. Velkým evropským hráčem je španělská skupina Ebro Puleva, které patří francouzský Panzani a německý výrobce Birkel. A pak Gallo a Cerealis z Pyrenejského poloostrova, popisuje Hrdina základní rozvržení sil na starém kontinentu. Majitelé Europasty přitom nestáli o to, aby je spolknul nadnárodní gigant. Gallo a Cerealis jsou rodinné firmy. Mají podobnou filozofii jako my, prošly podobným akvizičním rozvojem. Těstoviny vyrábějí desítky let a můžeme se od nich lecčemu přiučit. A při zamýšlených akvizicích finančně vypomohou, očekává Hrdina. Podnik bude nadále řídit a zůstává i předsedou představenstva Europasty. Gallu a Cerealisu dohromady prodali dosavadní dva čeští vlastníci polovinu firmy. Každý ze čtyř akcionářů tedy drží čtvrtinový podíl. Cenu, za kterou si Španělé a Portugalci koupili účast v Europastě, nebude žádná ze stran sdělovat. Ocenění bylo seriózní a odpovídající trhu, poznamenává Hrdina. Vyjednávání o vstupu partnerů z Pyrenejského poloostrova trvalo zhruba rok. Asistovala při něm společnost PricewaterhouseCoopers jako poradce pro kupující. Česká strana přizvala k transakci poradenskou firmu Corpin a advokátní kancelář Glatzová & Co. CHUŤ NA POLSKÝ TRH V Česku už prý není co nakupovat. Kde tedy hodlá Europasta, posilněná o zahraniční partnery, ukojit své akviziční choutky? Nechceme se vydávat mimo Evropskou unii. Na Západ se jít nedá, ale velké možnosti vidíme zejména v Polsku a také FOTO: Martin Pinkas června 2010 Euro 24

61 report JAK VYROSTLA ČESKÁ JEDNIČKA K byznysu s těstovinami se Pavel Hrdina a Michal Miťka nachomýtli před deseti lety. Nastoupili do něj v jihočeském Boršově nad Vltavou, kde koupili mlýnsko-těstárenskou společnost Bratři Zátkové. V roce 2003 vstoupili do litovelské Adriany, největšího tuzemského výrobce. V roce 2006 se skupina rozrostla o Spojené těstárny CZ a Spojené cestovinárně SK (nyní Ideál Slovakia), které získala od pekárenské firmy Odkolek patřící bratrům Paříkovým. Výrobu pak přesunula do Česka a z bratislavské pobočky udělala distribuční firmu. Posledním krokem v koncentraci trhu bylo ovládnutí společnosti Tero Rosice, kterou Europasta získala od Babišova Penamu výměnou za budějovickou pekárnu Pekast. Měli jsme štěstí, že bratři Paříkové a Andrej Babiš vyhodnotili těstoviny jako nezajímavou komoditu a mohli jsme od nich koupit závody, které by byly jinak naší konkurencí, zpětně hodnotí šéf uskupení, které rychle vyrostlo v tuzemskou jedničku. U Bratrů Zátkových začínali dva čeští majitelé s ročními tržbami 400 milionů korun. Postupně vybudovali skupinu, jež utrží více než trojnásobek. Holding Europasta, který na půl vlastnili Hrdina a Miťka, měl donedávna sídlo v nizozemském Amsterdamu. A zatímco mnozí čeští podnikatelé utíkají do daňových rájů, Europasta šla opačným směrem. Na konci minulého roku se přestěhovala do Boršova nad Vltavou u Českých Budějovic. V obchodním rejstříku je zaregistrována jako evropská společnost. V jižních Čechách jsme první s touto právní formou, poznamenává Hrdina. V rejstříku už také nenajdete firmy Bratři Zátkové, Adriana, Tero Rosice a BZ Silo. K letošnímu 1. květnu se sloučily do nástupnické Europasty a jako samostatné společnosti zanikly. v Maďarsku, naznačuje Hrdina. Dobře ví, že ve střední Evropě se ročně zkonzumuje 300 tisíc tun těstovin. Zhruba pětinu jich dodá Europasta. Existuje tedy velký prostor ke zvýšení našeho podílu, plánuje Hrdina. Pozornost firma soustředí především na velký polský trh, kde je nyní třetím největším dodavatelem. Zatímco každý Čech sní za rok v průměru šest kilogramů těstovin, Polák jen asi polovinu. V zemi se 40 miliony spotřebitelů je spousta menších a středních výrobců, kteří už delší dobu žijí z podstaty. A kdo neinvestuje, časem skončí, tvrdí šéf Europasty. My jsme jen v uplynulých dvou letech do technologií, logistiky a skladování vložili 230 milionů korun. A další velké porce jsou před námi, počítá Hrdina. Připomíná, že v těstárenství je nákup technologií drahou záležitostí. Třeba nová linka na špagety přijde zhruba na 60 milionů korun. Současně musíme investovat do marketingu. Nic se nedá odkládat, poznamenává. EUROPASTA V ČÍSLECH UKAZATEL Tržby (mld. Kč) 1,3 1,25 Zisk (mil. Kč) Počet zaměstnanců Pramen: Europasta ČEŠI RÁDI MĚKKÉ A LEVNĚJŠÍ Europasta ročně vyrobí zhruba 60 tisíc tun těstovin. Většinu dodává do všech obchodních řetězců v Česku a prodává pod jejich značkami. Zdejšímu trhu s těstovinami vládnou privátní značky řetězců. Zákazníci jim dávají přednost a my se tomu musíme přizpůsobit, říká ředitel podniku. Současně se snaží posilovat prodej zboží pod vlastními názvy Adriana či Zátkovy těstoviny. Výhradně na silné značce staví oba noví zahraniční partneři Europasty. Věhlasný kohoutí hřebínek, který má v logu Gallo, prodá tomuto výrobci kolem 80 procent produkce. Padesát let je v televizi a značka je v zemi slavnější než světoznámé Nestlé, porovnává Hrdina. Naši společníci říkají, že jsou dvě možnosti, jak přežít. Buď vyrábět mimořádně efektivně ve velkých objemech a prodávat pod značkami řetězců, nebo mít velmi silnou vlastní značku. My chceme skloubit obojí, dodává Hrdina. Pro chuť a peněženku běžného českého zákazníka budou linky Europasty chrlit stále nejoblíbenější těstoviny z měkké pšenice. Kdo si připlatí za Adrianu, uvaří si tvrdší italštější, přitom však stále české těstoviny. TÁŇA KRÁLOVÁ (tana.kralova@euro.cz) Trhu s těstovinami vládnou v Česku privátní značky řetězců INZERCE

62 report MILAN ZELENÝ Politici jsou nepoučitelní Plýtvání, sliby a zadlužování daňových poplatníků jsou samou podstatou politiky, říká uznávaný ekonom MILAN ZELENÝ (68) EURO: Jak hodnotíte nynější snahu o sjednocení fiskální politiky v EU? ZELENÝ: Jde o sjednocení politické, ne ekonomické. Jelikož je politická a hospodářská výkonnost členů EU tak rozdílná a nadále se diferencuje, jeví se sjednocená fiskální politika až příliš makroekonomická, tedy hodnoty přerozdělující, a málo mikroekonomická hodnoty tvořící. Diferencovaná fiskální politika by byla lepší odpovědí na dlouhodobou nevyrovnanost, kdy ti výkonnější musejí z politických důvodů financovat ty méně výkonné či méně zodpovědné. Dlouhodobě to není udržitelné. EU nikdy nebyla a nebude USA, kde sjednocení vyrůstá zdola, ne shora. EURO: Je dle vašeho názoru kontrola návrhů státních rozpočtů a případné sankce za překročení deficitu správnou cestou, jak Evropu zbavit nebezpečí řetězového bankrotu jednotlivých zemí? ZELENÝ: Jsem poněkud rozčarován politiky a jejich ekonomy, z nichž se dnes stávají spíše účetní. Ten škrtá to a ten zas tohle, ten přidává to a ten ono a všichni dohromady udělají velké nic. Deficity přece nejsou příčinou něčeho, ale jsou důsledkem skrytých, málo průhledných a tvrdošíjně přetrvávajících socio-politických mechanismů. Schodky hospodaření jsou pouze jejich specifickou manifestací. Umělé účetnické vyrovnávání deficitů navozuje falešný pocit, že se něco významného děje, zatímco mlýny mechanismů melou a melou. Bankrotovat mohou Patří k nejcitovanějším českým ekonomům. Je řádným profesorem na Fordham University v New Yorku a profesorem na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Působil jako mezinárodní konzultant podniků, institucí a vlád v zahraničí. Sám sebe označuje za celoživotního zastánce kapitalismu a volného trhu, stoupence nestranického a neideologického přístupu k ekonomice i přímé demokracie. ekonomiky na různých úrovních zadlužení a řetězové reakce jsou řetězové právě proto, že vyvolávají nepředvídatelné kolapsy důvěry. Ty jen nepřímo korelují s absolutní výší zadlužení. Tempa změny jsou mnohem důležitější než jejich účetní hodnoty. Ani to však kritéria EU neodrážejí. EURO: Jsou navrhované sankce dostatečně důrazné, aby dokázaly zabránit politikům v plýtvání? ZELENÝ: Jakákoliv ekonomika založená na sankcích a trestných intervencích nemá v dnešním světě naději na úspěch. Opuštění principů svobodného trhu a jeho další deformace intervencemi státu i nadstátu vede jen k dalšímu zatemňování a mlžení podstatných a skrytých rizik. Stát může a musí ekonomiku regulovat pomocí dlouhodobých soustav pravidel, ale ne do ní intervenovat pomocí zásahů, injekcí a vykupování, nebo dokonce trestání podniků a států jedněch na úkor druhých. Nadstát, který sám takto plýtvá a intervenuje, nemůže efektivně dohlížet a zamezovat ostatním státům v politickém plýtvání. Plýtvání, sliby a zadlužování daňových poplatníků jsou samou podstatou politiky a EU je seskupením politickým, ne hospodářským. EURO: Jaká jsou rizika plánované centrální kontroly fiskální politiky obecně a konkrétně pro ČR? ZELENÝ: Spočívají v narůstající roli státu a nadstátu, vzniku kultury intervence a oslabení kultury plošné a obranné regulace. Největší riziko pro ČR je v kulturně zakotvené schopnosti a motivaci umělá pravidla kreativně obcházet a s nevšední tvořivostí reinterpretovat. Řekové jsou relativně jednodušší, průhlední a naivní, jsem ale přesvědčen, že se budou učit. Za Řecko lze vinit pouze politiky, nikdy ne populaci, neboť za populismus mohou politici, ne ti populizovaní. Německé peníze nejdou Řecku, ale přímo bankám držícím jejich dluhopisy. EU zbavuje rizikovosti banky, ne Řecko. Evropské banky tyto peníze použijí na bonusy a další nákup dluhopisů a spekulativních akcií, ne na podporu podnikatelských záměrů a inovačních projektů. Banky, kterým riziko vyjde, čekají takzvané balíky (zisků pozn. red.). Banky, kterým riziko nevyjde, čekají balíky ještě větší. Samozřejmě ze zdrojů daňových poplatníků EU. EURO: Je vám blíže myšlenka povinně nulového deficitu s jistými výjimkami (švýcarský model), návrh ODS na zpětně korigované platy podle vývoje ekonomiky a deficity reagující na ekonomický cyklus, nebo návrh na povinnou nulu, tedy například při dvouprocentním poklesu maximálně dvouprocentní deficit? ZELENÝ: Mně se osobně zamlouvá systémový přístup, kdy jsou společenské výdaje přímo svázány s výkonem ekonomiky a upravují se jako provázaný celek, a ne položka po položce. Částečné úpravy vedou k politické manipulaci a k úniku některých položek z hospodářské rovnováhy. Tomuto státu již dvacet let chybí strategie rozvoje, která by umožňovala tvorbu většího koláče namísto bezvýchodného přerozdělování koláče stále menšího. Chybí mu i jakákoli strategie provázaných rozpočtových pohybů ve vzájemné závislosti všech položek mezi sebou a na hospodářském výkonu společně června 2010 Euro 24

63 FOTO: Dan Materna / MF DNES / Profimedia.cz EURO: Co konkrétně to znamená pro politickou reprezentaci? ZELENÝ: Cílem je nastavit obě strategie dlouhodobě tak, aby se politické strany musely podřizovat určitým pravidlům výkonnosti ekonomiky, a ne vystavovat jednotlivé složky rozpočtu nákladným, opakujícím se a k ničemu nevedoucím politickým bojům a zákulisním bojůvkám. Ekonomové a podnikatelé mají hospodářský koláč vytvářet a politici jej rozdělovat podle pravidel dlouhodobé strategie, ne podle okamžitých výkyvů politické moci, která v ČR stejně za moc nestojí. Dosavadní úřednická vláda zde promarnila historickou příležitost k prokázání strategického myšlení a dlouhodobé stability v rozhodování. Nyní nás již čekají jen další patové situace, nefunkční koalice a obnovená éra stranických politických slibů. EURO: Kolik času zůstává České republice, než riziková přirážka k dluhopisům vzroste natolik, že nebude pro vládu reálné jít na trhy pro financování dluhu? ZELENÝ: Na komplikovanou otázku je pouze jednoduchá odpověď času není nikdy dost. Neznáme přesně dynamiku mechanismů, které k zadlužování a deficitním rozpočtům vedou. Víme jen, že sankce nemohou být řešením, tak jako nebyly v celé historii socialismu a komunismu. Dynamika ztráty ratingu a nárůst dluhopisové přirážky mohou být náhlé. Nezáleží jen na nás, ale na řetězové reakci zóny, které jsme součástí. Lituji, že jsme nevyužili mezidobí úřednické vlády k položení základů trvalých systémových reforem. Naše politické strany se nedohodnou nikdy a politický paroválec jedné strany se setká s odporem veřejnosti. EURO: V čem podle vás spočívá hlavní problém společné měny? ZELENÝ: Největším tahákem společné měny se dnes stává princip jakési kolektivní viny, který dává selhávajícím státům záruky kolektivní záchranné intervence. Tato politická, nikoli hospodářská zodpovědnost zaručuje kolektivní odměnu v časech dobrých a kolektivní záchranu v časech špatných. Takové uspořádání je dlouhodobě neudržitelné, protože nemotivuje k vlastní zodpovědnosti a tvorbě národní hospodářské strategie. Již první vyloučení následkem sankcí by vedlo k řetězovému rozpadu EU. Role společné měny se přeceňuje. EURO: V jakém smyslu? ZELENÝ: Společná měna nemůže být výrazem politické vůle, ale hospodářské provázanosti relativně autonomních regionů. Přirozeně spontánní integrační proces byl zbytečně a ukvapeně politicky uspěchán a společná měna nasazena na nesouměřitelné, silně diferencované ekonomiky států. Nyní už je bohužel záchrana eura spojena se záchranou unie a politici vynaloží všechny prostředky svých poplatníků, aby nevyhnutelný kolaps alespoň na čas oddálili. Nebezpečí postupujícího rozkolu Německa a Francie, s paralelní separací a historickým transatlantismem Británie, již začíná připomínat strukturu historické Evropy, tak jak ji známe ještě před poválečnou unifikací. Otázky společné měny blednou za takových podmínek. KAREL ZAORAL (karel.zaoral@euro.cz) Naše politické strany se nedohodnou nikdy a politický paroválec jedné strany se setká s odporem veřejnosti Euro června

64 EURO BUSINESS BRUNCH Odsouzeni k průmyslu V oblasti výzkumu a vzdělávání chybí společenská objednávka, tvrdí Vladimír Mařík z ČVUT Celých 39 procent českého hrubého domácího produktu tvoří průmyslová výroba. Vyšší podíl průmyslu vykazuje z podobně vyspělých zemí již jen Jižní Korea. A do budoucna tomu zřejmě nebude jinak. Jsme odsouzeni k průmyslu. Stále se mluví o terciární sféře, ale šance, že se nám podaří prorazit s exportem služeb, je malá. Jak může dopadnout země bez tradice snažící se vyvážet finanční služby, ukázal Island, tvrdí generální ředitel strojírenské skupiny Škoda Holding Tomáš Krsek a upozorňuje, že Česko je otevřenou ekonomikou a většina zdejší produkce je určena na vývoz. O tom, jak zajistit, aby české výrobky byly konkurenceschopné, se debatovalo na diskusním setkání EURO Business Brunch s názvem Efekty podpory českého průmyslu. Patronem akce uskutečněné 24. května v hotelu Mandarin Oriental Prague byla společnost Deloitte Česká republika, generálním partnerem společnost Ness Czech a mediálním partnerem Český rozhlas 1 Radiožurnál. VYŠŠÍ PŘIDANÁ HODNOTA Česko se při budování svého silného průmyslového sektoru těšilo po roce 1989 velké výhodě. Žili jsme z pověsti země s velmi kvalitní a levnou pracovní sílou. Věřím, že to první stále platí, ale náklady na pracovní sílu v posledních letech vzrostly natolik, že nyní jsou čeští pracovníci nejdražší ve srovnatelných zemích střední Evropy, říká vedoucí partner společnosti Deloitte pro Českou republiku a Slovensko Michal Petrman. Dle něj nyní tuzemský průmysl stojí před zásadní výzvou k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti se musí více orientovat na výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Do budoucna Česku zajistí přední pozici mezi průmyslovými producenty jen schopnost inovace a investice do výzkumu a vývoje, věří Petrman. Souhlasí s ním i vedoucí katedry kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík. Přidaná hodnota je klíčová zákazníky našeho pracoviště jsou velké firmy jako Toyota, Boeing, Honeywell, Hitachi či Volkswagen, které i v době krize zajímá především kvalitní výzkum, a ne cena. Tu si můžeme v podstatě diktovat, protože pokud nelze stejnou kvalitu, jakou nabízíme my, nakoupit jinde, jsou nadnárodní koncerny připraveny platit hodně, říká Mařík. CHYBÍ ZACÍLENÍ Právě profesorem Maříkem vedená katedra kybernetiky je v českých podmínkách příkladem velmi FOTO: Tomáš Novák června 2010 Euro 24

65 report FOTO: Tomáš Novák SÁZET NA VĚDU. Do budoucna Česku zajistí přední pozici mezi průmyslovými producenty jen schopnost inovace a investice do výzkumu a vývoje, prohlásil na EURO Business Brunch Michal Petrman, vedoucí partner společnosti Deloitte pro ČR a Slovensko (vlevo). Souhlasí s ním i profesor Vladimír Mařík z ČVUT. úspěšné výzkumné instituce. Naším krédem je provádět špičkový výzkum, jehož výsledky jsou prodejné nejen v Česku, ale i ve světě. Zakázky firem tvoří 82 procent rozpočtu katedry, jen osmnáct procent dostáváme od státu. Přitom je ale smutné, že přes 90 procent výzkumu děláme pro zahraniční partnery. To nás těší, ale i mrzí. S výjimkou dvou velkých firem působících v tuzemsku Škody Auto a Škody Holding o nás český průmysl velký zájem nemá, popisuje Mařík. Zároveň poukazuje na velký český nešvar tuzemského přístupu k vědě. V Japonsku či v USA i státní instituce výzkum někam směřují a jdou za vytyčenými cíli. To v Česku zcela chybí, u nás totiž peníze do vědy jen nasypeme a nestaráme se, co se s nimi stane, říká Mařík a upozorňuje, že právě inovační schopnosti tuzemských inženýrů tvoří nové a ekonomicky zajímavé obory. Například informační a komunikační technologie, které nejen podporují konkurenceschopnost tradičních výrob, ale rovněž se staly významným exportním artiklem. Dnes již produkty a služby z této oblasti tvoří patnáct procent českého vývozu, doplňuje. Mařík zdůrazňuje, že stát nemůže podporovat všechna odvětví výzkumu. Musíme si vybrat. Není možné podporovat vše. Bohužel čeští politici se bojí udělat rozhodnutí, jaké budou priority českého výzkumu, tvrdí profesor z ČVUT. Na diskusním setkání týdeníku EURO se podařilo identifikovat obory, které by si zasloužily větší pozornost české vlády. Během následujících deseti let se má ve světě postavit 325 jaderných reaktorů, to je obrovská šance pro české a slovenské odborníky v této oblasti, míní obchodní rada Velvyslanectví Slovenska v Praze Ladislav Bodnár. S ním souhlasí i Mařík. Sice se o tom část politiků zdráhá mluvit, ale dnes již zcela jasně víme, že se bez jaderné energie v následujících 20 letech neobejdeme. Přesto chybí jasná společenská objednávka jak na úrovni výzkumu, tak na úrovni vysokoškolského vzdělání. Univerzity totiž dostávají na všechny studenty stejně, takže si pak logicky vybírají přípravu těch nejlevnějších absolventů, což určitě jaderní inženýři nejsou, konstatuje Mařík. V oblasti výzkumu je dle něj třeba se rozhodnout pro podporu omezenějšího počtu vědeckých týmů, a vytvořit tak špičková pracoviště: Bez lídrů není následovníků. Všude ve světě se budují vědecké parky právě kolem vedoucích univerzit, jako je Stanford nebo MIT. NEZAVRHUJME MONTOVNY S názorem, že stát má vybrat obory, které bude podporovat, úplně nesouhlasí ředitel odboru investičních projektů CzechInvestu Michal Stieber. Musíme se vyhnout sektorové diskriminaci. Státní úředník není kompetentní, aby vybíral, jaké obory je třeba podporovat, a jaké ne, říká Stieber. Jeho CzechInvest se snaží spíše zaměřovat na aktivity než na sektory. Zaměřujeme se tedy více na získávání projektů v oblasti výzkumu, vývoje a na podporu inovativních investorů, dodává. Steiber se vymezil i proti názoru, že do Česka často směřují jen takzvané montovny. Mnohé firmy působící v tuzemsku sem již delší dobu přivádějí nové činnosti, jako je design, a následně další části vývoje svých výrobků. Navíc i v ČR stále existují regiony s vysokou nezaměstnaností a zdejší nezaměstnaní často nemají takovou kvalifikaci, aby dokázali pracovat ve výrobách s vysokou přidanou hodnotou, vysvětluje Stieber. Za osmnáct let jsme v Česku koupili dva výrobní závody a postavili tři nové, následně jsme zde také vybudovali výzkumné centrum a evropské školicí středisko, vypočítává například ředitel strojírenské společnosti Ingersoll-Rand Czech Republic Zdeněk Kaiser. Ten má představu, že by podpora českého státu měla směřovat více k firmám, které již v tuzemsku investovaly. Podporování takových firem je nadějnější a méně pracné než získávání nových investorů. Potvrzují to i naše zkušenosti právě v době krize se nám podařilo získat výrobní a výzkumné programy na úkor závodů ze západní Evropy, dodává Kaiser. Vzhledem k silné exportní orientaci Česka se diskuse nemohla vyhnout ani podpoře vývozu tuzemských firem. V této oblasti se největší kritiky dostalo české exportní diplomacii. Zatímco v Česku obchodní rady vybírá ministerstvo zahraničí, tak u nás jsem podřízený ministerstvu hospodářství. To zajišťuje daleko vyšší zaměření na potřeby podnikatelů. Navíc je ku prospěchu, obsazují-li takové pozice lidé s podnikatelskou zkušeností, vysvětluje slovenský obchodní rada Bodnár. Velkou kritiku účastníků setkání sklidilo také tuzemské střední školství. Čekám, kdy se stát v oblasti vzdělávání začne chovat jako podnikatel. Dokáže si nějaká firma představit, že bude vyrábět něco, na co nemá objednávku? poznamenal například viceprezident společnosti Aisan Industry Czech Milan Mráz. Přitom je otázkou, zda se tento nesoulad mezi profilem absolventů a potřebami firem brzy zmenší. Politické programy všech stran v posledních patnácti letech uváděly jako prioritu vzdělávání a výzkum, přesto se moc nezměnilo. Naopak některé podniky, například Škoda Auto, si zakládají vlastní školy, aby měly dost kvalitních absolventů, shrnul ekonom centra ekonomického výzkumu CERGE-EI Lubomír Lízal. PAVEL HANSLÍČEK, spolupracovník redakce Podpora českého státu by měla směřovat více k firmám, které již v tuzemsku investovaly S VYŠŠÍ PŘIDANOU HODNOTOU? V hotelu Mandarin Oriental Prague se živě debatovalo o tom, jak zajistit, aby české výrobky byly konkurenceschopné. Euro června

66 report VŠÚO HOLOVOUSY Jablka jako malovaná Víska na Jičínsku má blízko k více než půlmiliardové dotaci z EU ELITA ČESKÉ VĚDY Naši ovocnáři nám v průzkumech říkají: Pánové, my nechceme anglicky psané časopisy. Chceme české metodiky, které vydáte a já si je přečtu v sadu! Mezi Hořicemi a Jičínem leží nenápadná, malebná vesnička. Holovousy. Když minete náves s obecním úřadem a rybníčkem, dostanete se k zámku. A právě v něm sídlí Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský (VŠÚO), jenž usiluje o investice z operačního programu EU Výzkum a vývoj pro inovace. Mělo by jít o 770 milionů korun. Částku bych sám neříkal, ale ano, je to tak. Za evropské peníze vznikne jedinečné ovocnářské výzkumné centrum s přímou vazbou na praxi, které kromě jiného zvýší konkurenceschopnost českého ovoce na evropském trhu, říká ředitel Václav Ludvík, rodák z nedaleké Dobré Vody u Hořic. Dle informací týdeníku EURO by měl projekt na dotace skutečně dosáhnout, byť budou zřejmě o dost kráceny. Rozhodne se v nejbližších týdnech. Středisko se zaměří na šlechtění odrůd, uchování genofondů i vývoj lepších postupů v pěstování jádrovin a peckovin. S ŠEDESÁTILETOU TRADICÍ... Projekt je ojedinělý i v rámci operačního programu. Jako jeden z mála se týká zemědělství, nestojí za ním univerzita, má vzniknout na venkově a spíše než seriál Elita české vědy by měl zdobit rubriku Elita aplikovaného výzkumu. S tím má VŠÚO takřka šedesátileté zkušenosti. Ústav byl založen v roce Od sedmdesátých let patřil pod firmu Sempra Praha, která nabídla roku 1997 menšinový podíl šesti společníkům. Dnes je z výzkumáku společnost s ručením omezeným, v níž Sempra drží podíl 19,3 procenta. Jsme výzkumnou organizací, veškerý zisk je po zdanění reinvestován do výzkumné činnosti, vysvětluje jednatel Ludvík, dle něhož ústav přežil i těžká léta restrukturalizací. Také jsme nebrali tři měsíce výplatu, chodili do práce jen dva dny v týdnu. Ale je důležité, že vůdčí osobnosti ti v dobrém slova smyslu blázni od ovocnářství neutekli, vypráví. Výzkumný ústav zelinářský, který býval v Olomouci, takové štěstí neměl. V roce 1994 byl zrušen a Česku chybí. GENOFOND 2252 ODRŮD! VŠÚO sestává ze čtyř odborů: oddělení genetiky a šlechtění (křížení, nové odrůdy), oddělení technologií (řez, závlahy, podnože), oddělení ochrany (virologie, bakteriologie, fytopatologie, entomologie) a konečně i oddělení genofondů. To je rarita. V něm máme asi 2300 odrůd na 27 hektarech, jako jediné ovocnářské místo v ČR. Víte, semenáři to mají lehčí. Nasejí pšenici, sklidí, zmrazí semena, pak je mají několik let v genobance, poté je přesejou a mají nové osivo. My ne. Musíme stromy mít fyzicky na poli. Neumíme zmrazit větev nebo pupen a pak je použít. Nové metody uchování jsou teprve ve vývoji. O těch našich 27 hektarů se musíte stále starat, stromy ošetřovat, stříkat, hnojit... Nemůžeme to nechat ladem, říká inženýr Ludvík o sadu, kde se stromy velmi liší. Plody jsou různě veliké, zbarvené, pestré. O odrůdy, které v Holovousech vyšlechtili, se zajímají i v zahraničí: v Chile, JAR, USA i Německu. Bodují prý hlavně třešně. POMOLOGOVÉ PRO ČESKO Šance získat na pomologický výzkum peníze z Bruselu si vedení všimlo v roce Projekt centra, jehož důležitým hybatelem byl i druhý jednatel František Paprštein, byl průběžně připravován a přihlášen do takzvané výzvy. Napoprvé neuspěl. Holovouští to však zkusili loni v listopadu znovu. Záměr jsme přepracovali. Doplnili to, co nám bylo vytýkáno. Měli jsme i více zkušeností, protože připravit celou dokumentaci nebylo jednoduché, tvrdí Ludvík. VŠÚO dosud užívá především pronajatých pozemků a prostor holovouského zámku, takže možnosti pro další rozvoj byly poměrně omezené. Nové středisko by dodalo výzkumu větší jistoty do roku 2013 má být vystavěno na pozemku za skladem, který je již součástí stávajícího podniku. Postavíme novou budovu, laboratoře i skleník pro výzkum šlechtění s regulovanými podmínkami. Počítáme se vznikem patnácti kvalifikovaných míst, uvádí se v záměru centra, které by mělo přinášet užitek celému českému ovocnářství. Podle ČTK pracuje v oboru asi 6000 lidí, kteří vyprodukují sladké plody za tři miliardy korun ročně. IMPAKTY? ČTOU NÁS ČEŠI Ústav, kde se šlechtí jablka nebo vyvíjejí postupy pro tuzemské podmínky, ukazuje i na nečekané nedostatky v hodnocení účelnosti. Ministerstvo školství sestavilo mezinárodní a aplikační panely hodnotitelů, kteří měli záměry bodovat. Prý máme málo publikací v impaktovaných zahraničních časopisech. Možná. Ovšem naši ovocnáři nám v průzkumech říkají:,pánové, my nechceme anglicky psané časopisy z Ameriky. Chceme české me- FOTO: Martin Pinkas června 2010 Euro 24

67 PROSPĚŠNÍ OVOCNÁŘI Výběr aktivit výzkumného ústavu v Holovousech: Uchování genofondů ovocných plodin v ČR Šlechtění jabloní, třešní, meruněk a slivoní Uvádění nových odrůd ze zahraničí Vývoj metod ochrany ovocných dřevin Monitoring výskytu chorob a škůdců Virologický výzkum u ovocných plodin Sledování pesticidových reziduí v ovoci Pramen: týdeník EURO todiky, které vydáte a já si je přečtu v sadu! My byli hodnoceni jako univerzity nebo Akademie věd, ale přitom jsme výzkumný ústav s aplikacemi pro české prostředí. To je rozdíl, říká ředitel instituce, která spravuje největší ovocnářskou knihovnu v republice se sedmnácti tisíci svazky. Už 42 let rovněž vydává pochopitelně v češtině odborný časopis Vědecké práce ovocnářské. OVOCNÁŘSKO-ZELINÁŘSKÝ OLYMP Experti požadovali od centra, jež především spolupracuje s Mendelovou univerzitou, i větší součinnost s vysokými školami. Rezervy jsou prý také v marketingu výsledků ano, umění prodat své dovednosti čeští výzkumníci často postrádají. Naopak pochvaly se pracovišti dostalo v návaznosti na domácí organizace: jednak na Ovocnářskou unii ČR, za druhé na Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce, které jsou cestou ke 470 ovocnářským subjektům v České republice. Kromě výzkumných aktivit středisko nabídne rozmanité vzdělávací programy, semináře a školení. A jak říkám: protože pěstitelé dalších zemědělských komodit podobné zařízení postrádají, můžou u nás nalézt zázemí i oni, dodává ředitel Ludvík. Myšlence je nakloněno i obecní vedení. Dotace ještě není definitivně schválena, ale velmi jí fandíme. Jde o nebývalé zvýznamnění obce. Ústav má za sebou více než padesát let činnosti, tudíž se i my snažíme okolí přizpůsobit, zvelebit a zajistit důstojný vstup do areálu, kam míří zahraniční návštěvníci, řekla týdeníku EURO starostka Martina Berdychová. Podle ní přibudou i pracovní příležitosti: Pokud bude projekt schválen, počítáme i s lokalitou pro výstavbu rodinných domů. Doufáme, že přijdou mladí lidé, výzkumníci. A je jen dobře, že se dostane na opravdu regionální projekt. Na obec s pětistovkou obyvatel. EVROPSKÁ DIMENZE. Ovocnářské výzkumné centrum by mělo rovněž zvýšit konkurenceschopnost českého ovoce na evropském trhu, říká ředitel Václav Ludvík. MARTIN RYCHLÍK (martin.rychlik@euro.cz) Více na:

68 čtenářský deník MANAGEMENT Pseudoteorie byznysu nesvědčí Pro podnikání je důležitější znalost filozofie než titul MBA Svět byznysu se stal natolik posedlý vlastním hodnotovým systémem a názorem na přirozenost člověka, že to ničí celou lidskou společnost. Považuje například zaměstnance za odlidštěné pracovní nástroje, jež jsou mu zcela k dispozici. Věda, jež se zabývá managementem, pak nebere v úvahu širší kontext, v němž se podnikání odehrává. Zaměřuje se na zájmy konkrétních byznysových odvětví na úkor celé lidské společnosti. ÚTOK NA KONZULTANTSKOU PROFESI To tvrdí Matthew Stewart v knize The Management Myth: Why The Experts Keep Getting It Wrong (Manažerský mýtus. Proč jej experti posilují). Tohoto sebevědomého, ale fakticky nezaměstnatelného držitele titulu doktora filozofie z Oxfordu najala v osmdesátých letech minulého století do funkce konzultanta jedna z hlavních firem v tomto oboru A.T. Kearney, aniž by však k ní měl náležitou kvalifikaci. Stal se z něj pokusný králík bez titulu MBA, kterého občas velké konzultační společnosti přijmou. Většina zaměstnanců A.T. Kearney se naučila konzultační činnost ve společnosti McKinsey, která je dle Stewarta stejně zbytečná a směšná. Někteří z těchto konzultantských expertů včetně Stewarta pak založili firmu Boston Consulting Group. Ta je ústředním bodem nejen jeho osobního příběhu, ale i útoku na konzultační činnost. Jeho zaměstnání mu poskytlo mnoho materiálu k nemilosrdnému odsouzení konzultantského povolání. NESPRÁVNÁ CESTA V červnu 2006 publikoval Stewart v měsíčníku The Atlantic provokativní článek, ve kterém odstřelil současnou teorii managementu a manažerské vzdělání. Jeho rada každému, kdo by uvažoval o titulu MBA, zněla: Nechoďte na manažerskou školu, raději studujte filozofii. Tajemství byznysu se dle něj má spíše hledat v dějinách, literatuře a v přemítání o lidském životě než v nesourodém myšlení akademiků, konzultantů a guru zabývajících se managementem. Kniha podstatně rozšiřuje článek o další kritiku manažerského myšlení a konzultantského povolání. THE MANAGEMENT MYTH: WHY THE EXPERTS KEEP GETTING IT WRONG (Manažerský mýtus. Proč jej experti posilují) AUTOR Matthew Stewart VYDAL W. W. Norton & Company New York 2009 ROZSAH 344 stran Bývalý konzultant Stewart byl dost dlouho součástí monstra, aby se mohl seznámit s jeho povahou. Je přesvědčen, že konzultační činnost přispívá k nepochopení zdrojů prosperity a opomíjení sociální, morální a politické infrastruktury, na níž blahobyt závisí. Stewart dále tvrdí, že základ konzultantského povolání tvoří věda o managementu, která je plná předsudků, a navíc zavádějící. V důsledku sledování jediného cíle efektivity totiž opomíjí širší smysl podnikání. Stewart tvrdí, že současné pojetí managementu je nebezpečné a zavedlo nás na nesprávnou cestu, na níž hledáme vědecké odpovědi na nevědecké otázky. Toto pojetí poskytuje technická řešení problémů, jež však jsou v podstatě morální a filozofické. Ohání se snadno zneužitelnou a mylnou představou o povaze a hodnotě manažerských znalostí. Nutí studenty, aby věnovali první roky studia neexistujícím záležitostem, a upřednostňuje naivní názory na příčiny špatného managementu, čímž ztěžuje kontrolu zneužívání korporátní moci. MANAŽERŠTÍ GURU Stewart propojuje příběh své konzultantské kariéry s úvahami o dějinách vědeckého managementu. Po stručném popisu svého neočekávaného vstupu do konzultantské komunity se zaměřuje na prvního teoretika managementu a zakladatele vědy o něm Fredericka Winslowa Taylora ( ), autora knihy The Principles of Scientific Management (Zásady vědeckého managementu) z roku Taylor založil svou teorii na pokusu, který provedl ve společnosti Bethlehem Steel. V ní se na základě vědeckých rovnic a osobních rozhodnutí pokusil zvýšit efektivitu mužů nakládajících železné ingoty do vagonů. Zpočátku se zdálo, že se tímto zlepšovacím návrhem podaří zvýšit produktivitu, ale nakonec se to nestalo. Jeho pokus se však stal základem ke studiím efektivity, z nichž většina konzultační činnosti dodnes vychází. Stewart představuje mnoho Taylorových následníků, takzvaných manažerských guru. Například Australana Eltona Maya ( ), který si nechal říkat doktor Mayo, přestože neměl na tento titul nárok. Dohlížel na podivné úpravy pracovních podmínek ve společnosti Western Electric, jejichž výsledkem byla v podstatě fiktivní zlepšení. Mayovy vynálezy však byly objeveny nesčíslněkrát před ním. UŽ V ANTICKÉM ŘECKU Například britský socialista Robert Owen ( ), jehož utopická komunita Nová harmonie ve státě Indiana skončila po dvou letech nezdarem, tvrdil, že spokojený dělník odvádí dobrou práci, že pracovníci plní svěřené úkoly v důsledku poznání jejich správnosti a že každý se chce účastnit práce ve prospěch celé společnosti. Tyto názory si však Owen vypůjčil od francouzského filozofa Jeana-Jacqua Rousseaua ( ), možná nejvlivnějšího novověkého představitele myšlenky, že se lidé rodí dobří, ale kazí je společnost, a proto je nutno usilovat o novou a lidštější společenskou smlouvu. Rousseaua však dle Stewarta inspiroval starořecký historik Thukydides ( př. Kr.), který dal do protikladu produktivitu starověkých svo- FOTO: Tomáš Turek června 2010 Euro 24

69 čtenářský deník DEFINICE KONZULTANTA Stewart se věnuje i dalším významným osobnostem manažerské vědy. Například Peterovi Druckerovi ( ), jenž považuje za vlastní vynález koncept strategie, který je však stejně starý jako idea zisku. A také několika dosud žijícím, jako je Jim Collins, specialista na koncept jak se stát z dobrého manažera skvělým manažerem, či apoštol výjimečného manažera Tom Peters. Oba slouží Stewartovi jako odstrašující příklady učitelů managementu: Nejenže nevidí do budoucna, ale v jistém smyslu za dobou i zaostávají. Chcete-li být úspěšní, tvrdí oba, nesmíte jít s davem. Pro oba tyto učitele managementu to však neplatí. Jsou spíše následovateli než vůdčími osobnostmi. Kritický je Stewart i k dalšímu současnému manažerskému mysliteli Michaeli E. Porterovi, jehož cílem je zajistit zisk, aniž by byl lepší produkt či bylo třeba tvrdší práce nebo být chytřejší. Tento pocit podvodného jednání prostupuje i Stewartovu vlastní kariéru konzultanta a jednoho ze zakládajících členů společnosti Boston Consulting Group. Znáte definici konzultanta? ptá se bankéř Stewarta. A odpovídá mu: Je to člověk, který se podívá na vaše hodinky a sdělí vám, kolik je hodin. ILUSTRACE: Vojtěch Velický První teoretik managementu a zakladatel vědy o něm Frederick Winslow Taylor ( ) založil svou teorii na pokusu, který skončil neúspěchem, ale vytvořil základ ke studiím efektivity, z nichž většina konzultantské činnosti dodnes vychází bodných aténských občanů a neefektivitu poddaných ve východních říších vydaných napospas zvůli despotických vládců. A také starořecký filozof Aristoteles ( př. Kr.), jenž upozornil na důsledky vlivu společnosti na seberealizaci lidí. Už Mayovi předchůdci věděli, že management se týká nejen pracovních postupů, jimiž se organizuje lidská činnost, ale i pravidel, na jejichž základě lidé spolupracují ve firmě i v lidské společnosti. Manažerské schopnosti však už popisují starořecké výrazy techné ve smyslu odbornosti a étos chování člověka neboli jeho charakter. Cílem techné je efektivita, étos se především týká důvěry. Ta umožňuje technologiím přinášet zisk ve formě produktivity. Pokud chybí důvěra, efektivita je možná jen výjimečně. A naopak neefektivita ničí důvěru. Techné je do jisté míry spojeno s étosem dovednosti neboli pracovní postupy pomáhají budovat charakter člověka a důvěru ve skupinách lidí. Starověcí Řekové používali pro dovednosti výraz etika, který se odvozuje od spojení techné a étosu. A tvrdili, že ti, kdo zvládnou etiku, získávají praktickou moudrost fronésis, jež byla něčím jiným, než je teoretická moudrost sofiá. A Stewart tvrdí, že tato praktická moudrost neboli fronésis je cílem managementu. Ideálem, o nějž by měli učitelé managementu usilovat. PODVODNÉ JEDNÁNÍ Stewart na začátku knihy píše: Stal jsem se expertem na německý trh s aktivy. Není divu, vždyť jsem studoval německou filozofii 19. století. Pokud je konzultant chytrý, omezuje své odborné znalosti na témata, o nichž nikdo jiný nic neví. A také ví, že bezmezná, neopodstatněná sebedůvěra zvýší u klientů jeho úroveň odborných znalostí. Tyto útoky na konzultanty jsou však víc než pouhou sžíravou ironií. Stewart je filozof, a proto jde pod povrch věcí a odkrývá některé paradoxy hlavního cíle podnikání, jímž je růst hodnoty akcií akcionářů. Tento cíl však často přiměje manažery provádět zhoubné krátkodobé akce na úkor dlouhodobých záměrů firmy. A Stewart přesvědčivě vysvětluje, proč by všeobecné vzdělání v humanitních oborech připravilo lidi na podnikání lépe než manažerské školy. Na konci knihy Stewart píše, že racionálnější, lidštější a dlouhodobější přístup ke kapitalistické činnosti, by mohl zlepšit fungování managementu. Otázkou však je, myslí-li své rady a nekompromisní odsouzení konzultační činnosti vážně a zda mu lze věřit. Příliš dlouhou dobu byl součástí tohoto prostředí, a proto je možné, že se mu politika podvodů, kterou konzultantské společnosti často používají, stala vlastní. LUDĚK BEDNÁŘ (ludek.bednar@euro.cz) Euro června

70 global PODNIKATEL ROKU Jestřáb z globální finanční ligy Vítězem desátého finálového klání v Monte Carlu se stal Brit Michael Spencer ZÁBAVA POD HVĚZDAMI. Slavnostní galavečer se konal v proslulém Salle des Etoiles; hosté mohli díky odsuvné střeše sledovat pompézní ohňostroj. Kulisy zůstaly stejné jako v uplynulých letech: úzké uličky Monte Carla, červnové středozemní počasí s klidnou mořskou hladinou, vybrané recepce, z nichž jednu poctil svou prchavou přítomností i monacký kníže Albert II., luxusní hotel a vysoká koncentrace byznysmenů z celého světa s elegantními protějšky. Finále soutěže o nejlepšího podnikatele roku, kterou pořádá společnost Ernst & Young, oslavilo na začátku června desáté narozeniny. Sedmičlenná porota nakonec rozhodla, že cenu si letos nejvíc zaslouží britský finančník Michael Spencer (55), zakladatel makléřské společnosti ICAP. ICAP je finanční i technologický inovátor a díky technologiím a velkému objemu transakcí dokáže přinést svým zákazníkům benefit ve formě nižších nákladů, zdůvodnil volbu šéf porotců, byznysmen Guy Zarzavatdjian. Vítěz českého kola Eduard Kučera, spolumajitel firmy Avast Software, si s desítkami ostatních finalistů došel na pódium pro menší cenu a zařazení do podnikatelské akademie. Kučera ocenil, že potkal lidi, s nimiž by se jinak nesetkal. Například Toma Adamse, šéfa americké společnosti Rosetta Stone FOTO: Studio Phenix června 2010 Euro 24

71 PŘEKVAPENÝ Z VÍTĚZSTVÍ. Michael Spencer prý trofej vůbec neočekával. Při vyhlášení jej doprovodila jeho partnerka, britská markýza Sarah z Milford Haven. FOTO: Ken Lennox vyrábějící jazykový software, s nímž probíral potíže při spolupráci s vyhledávačem Google. Byl pro něj neúspěch v soutěži velkým zklamáním? Kdyby to bylo jako na soutěži krásy, že je finalistů nejdřív čtyřicet, pak deset, pět a nakonec jen jeden, pak by bylo zklamání nedostat se do první desítky. Ale když se vyhlašuje pouze jeden, nikdo nemůže říkat, že byl vicemiss. Já si myslím, že jsem klidně mohl být druhý. Samozřejmě i čtyřicátý druhý. Nikdo mi ale představu, že jsme byli docela dobří, nevezme, zavtipkoval. Vítěz podle něj porotce pravděpodobně oslovil svými štědrými příspěvky na charitu. OSTROVNÍ ŠAMPION Michael Spencer bydlí ve Velké Británii a se jměním, které před krizí přesahovalo miliardu liber, je to jeden z nejbohatších lidí za kanálem La Manche. Spencer v polovině osmdesátých let založil makléřskou společnost ICAP, jež se počítá mezi největší svého druhu na světě. Jeho firma se zaměřuje na zprostředkovávání transakcí pro velké nadnárodní banky. Každý den jí proteče přibližně 1,5 bilionu dolarů a roční výnosy společnosti se pohybují v miliardách dolarů. VÝZNAMNÁ CHARITA Rozhodnutí poroty mnohé v Monte Carlu překvapilo. Spencerovo jméno při tipování konečných výsledků příliš často nepadalo a mnozí implicitně předpokládali, že porota dá přednost spíše někomu, kdo ve své kariéře dosud neurazil tak dlouhou cestu a není pevně zakotven ve vrcholném finančním a politickém establishmentu. To je spíš otázka na porotce. ICAP má globální byznys, u jehož počátku jsem osobně stál, jsme silní na rozvíjejících se trzích. A máme významný CSR (corporate social responsibility společenská odpovědnost firmy včetně charity pozn. red.) program. Splňovali jsme asi řadu kolonek, které porota hledala, odpověděl Spencer na tiskové konferenci na otázku, proč si myslí, že vyhrál právě on. Nelze popřít, že na charitu dává společnost britského podnikatele významné prostředky. Každoročně věnuje potřebným veškeré příjmy, jež získá během transakcí za jeden vybraný den. V souhrnu jde od devadesátých let už o zhruba 120 milionů dolarů. Také loňský vítěz soutěže, čínský sklářský byznysmen Cchao Te-wang, se zavázal věnovat na dobročinné účely více než 300 milionů eur. ČÍSLA Soutěže se zúčastnilo 52 národních vítězů ze 42 zemí celého světa. Celkové příjmy finalistů za rok 2009 činily 34 miliard dolarů. Jejich společnosti pocházející z různorodých odvětví dohromady zaměstnávaly přes 200 tisíc lidí. Za deset ročníků stačilo soutěží projít 339 vítězů z jednotlivých zemí. Euro června

72 global KDO TAKÉ SOUTĚŽIL TOM ADAMS (USA) Prezident a šéf firmy Rosetta Stone, která se věnuje výrobě softwaru pro výuku cizích jazyků. LI ŠU-FU (Čína) Ředitel automobilky Geely Automobile Holdings, jež koupila švédskou automobilku Volvo. Čínský podnikatel za sebe do Monte Carla poslal pouze zástupce. BRUNELLO CUCINELLI (Itálie) Módní návrhář a šéf stejnojmenné značky zaměřené na výrobu luxusního oblečení z kašmíru. HARTI WEIRATHER (Lichtenštejnsko) Bývalý rakouský mistr světa ve sjezdovém lyžování, dnes zakladatel a šéf velmi úspěšné marketingové sportovní agentury. ANAND MAHINDRA (Indie) Výkonný ředitel obřího indického konglomerátu Mahindra Group, jenž působí napříč průmyslem. ANDREA PFEIFEROVÁ (Švýcarsko) Jedna z mála žen mezi finalisty je šéfkou farmaceutické společnosti AC Immune, jež vyvíjí lék proti Alzheimerově chorobě. ČESKÝ FINALISTA Hledisko charita je jedno z těch, na něž se porota v Monte Carlu dívá obzvlášť pečlivě. Je ale zřejmé, že firmy, jejichž obrat se pohybuje v desítkách milionů dolarů, což je i případ českého zástupce Eduarda Kučery, nemohou v absolutních číslech v dobročinnosti nikdy velkým nadnárodním hráčům konkurovat. Eduard Kučera (1953) je spoluzakladatel firmy Avast Software a spolutvůrcem antivirového programu avast!. Ten firma nabízí domácím uživatelům zdarma. Společnost má zhruba 120 zaměstnanců, kteří zvládnou obsluhovat komunitu 140 milionů uživatelů po celém světě. Obrat firmy se pohybuje kolem půl miliardy korun. Kučera se společníkem Pavlem Baudišem nyní vyjednávají o příchodu investora. Jednou ze základních vyjednávacích podmínek majitelů firmy je, aby současný koncept produktu zadarmo pro domácí uživatele zůstal i nadále zachován. ÚSPĚŠNÍ NEJSOU PESIMISTÉ Spencerovo podnikání úzce souvisí s finančními trhy, jejichž podoba teď kvůli krizi nejspíš dozná podstatných změn. Nemůže se to spolu s nadcházejícím šetřením ve státech EU dotknout jeho činnosti? Evropu teď zcela jistě čekají velké finanční problémy. A třeba Velká Británie je na tom obzvlášť špatně. Jsem ale optimista. Většina úspěšných podnikatelů nejsou pesimisté. Věřím, že velká část těchto problémů se vyřeší, i když to nebude snadno ani rychle, prohlásil Spencer. Z globálního pohledu se domnívám, že je řada důvodů k tomu vidět věci příznivě. USA se rychle zotavují, a když se podíváme mimo Evropu, řadě regionů se teď ekonomicky daří poměrně dobře, třeba Latinské Americe, Asii obecně nebo Rusku, dodal. Chystané změny regulace finančních trhů označil za velmi dobrý a vítaný vývoj. A doufá, že jeho ICAP bude mít ve zlepšování transparentnosti globálních trhů a snižování rizika vůdčí roli. Není nutné o jeho slovech a priori pochybovat. Zní ale poněkud pikantně vzhledem k tomu, že z předchozího zaměstnání v dnes již neexistující investiční bance Drexel Burnham Lambert musel v osmdesátých letech odejít údajně kvůli nadměrnému riskování. Spencer vystudoval fyziku na Oxfordské univerzitě, záhy po studiích se však pustil do finančnictví. A dnes patří mezi nejvlivnější lidi v londýnské finanční čtvrti City, s těsnými vazbami na v současnosti vládní Konzervativní stranu. Pětapadesátiletý muž, s nímž britský tisk spojuje slova jako okázalý nebo nápadný, fungoval jako fundraiser konzervativců. Do pokladny této politické strany dokázal sehnat miliony liber. Loni v lednu však ostrovní média informovala, že jej šéf konzervativců David Cameron odstavil na úkor finančníka Stanleyho Finka. Spencer se před dvěma lety odloučil od dlouholeté manželky Lorraine, s níž má tři děti. Na soutěž Podnikatel roku do Monte Carla už jej doprovázela nová partnerka Sarah, která se pyšní titulem markýzy z Milford Haven. Společnost ICAP vznikla v roce Dnes je přítomna v 50 zemích světa a zaměstnává zhruba 4500 lidí. Nejvíc byznysu má v Londýně, New Yorku a Brazílii. EVA JAREŠOVÁ, MONTE CARLO (eva.jaresova@euro.cz) FOTO: Studio Phenix června 2010 Euro 24

73 global KOMPLIKACE. Proti prodeji podniku protestovali minulý čtvrtek železniční odboráři. FOTO: Reuters ŘECKO Část dluhů odmázne privatizace Prodej státního majetku mohou zkomplikovat vlivné odbory Řecko pochopilo, že nejschůdnější cestou k získání peněz na uhašení nejhorších státních dluhů bude rozprodej některých státních podniků. Vládě nezbývá než určit, které by to měly být. Do jejího rozhodování o této citlivé záležitosti ještě mohou zasáhnout nesmírně silné řecké odbory. Země v memorandu s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií slíbila, že do roku 2013 utrží každý rok z privatizace alespoň miliardu eur. Ministr financí Jorgos Papakonstantinu je ještě větším optimistou: Dle našich odhadů získáme více než miliardu ročně. Řecko se musí pokusit snížit rozpočtový deficit z loňských rekordních 13,6 procenta HDP na 8,1 procenta letos, kdy hrozí, že státní dluh dosáhne 124,9 procenta HDP. SLABÁ ZÁPLATA Jako první přicházejí v úvahu státní monopoly typu mezinárodního letiště v Aténách, aerolinií Olympic Air, vodárenských podniků v Aténách a Soluni nebo státních železnic OSE. K jejich prodeji chce Řecko přizvat poradce, který by posléze pomohl s prodejem dalších firem. Uvažuje se o přístavu v Soluni, v jehož případě však odpůrci namítají, že je důležitý pro národní bezpečnost a kontrolu transferu citlivých materiálů. Stát drží 75 procent akcií přístavu. Mezinárodní aténské letiště provozuje na základě třicetileté koncese z roku 2001 německý Hochtief, s nímž už vláda začala jednat o případném rozšíření spolupráce. Ministr Papakonstantinu předminulý týden uvedl, že na prodej bude podíl 49 procent ve společnosti TRAINOSE, dceřiné firmě řeckého železničního monopolu OSE (o něj již projevili zájem Francouzi), a podíl 39 procent v řecké poště (ELTA). Investoři budou moci odkoupit i státní kasina a 23 procent akcií soluňské vodárenské společnosti EYATh, v níž má stát 74 procent. Akcie této společnosti se spolu s další vodárenskou firmou EYDAP (stát vlastní 61 procent) obchodují na aténské burze. Dále se spekuluje o rafinerské firmě ELPE, Mnoho státních firem je ve špatném stavu, protože do nich stát v posledních letech neinvestoval v níž stát drží 35 procent, a plynárenské DEPA, kde má 65 procent akcií. V úvahu připadá i producent niklu LARKO. Ve firmě OPAP, která je monopolem na řeckém sázkovém trhu, má vláda podíl 34 procent, jichž se zbavovat nechce. Stejně je tomu s pětinovým podílem v telekomunikační společnosti OTE, největší na Balkáně, a s 51 procenty akcií v energetickém gigantu DEI. Na řadu mají přijít i menší přístavy (Patras, Volos, Preveza) a deset letišť (Mytilini, Spata či Kastelli). Dále stát hodlá prodat společnost Xenia, provozovatele kongresů a hotelových služeb. Co se týče bank, Papakonstantinu sdělil, že stát nyní žádné finanční ústavy prodávat nebude, ale nemůže tuto možnost vyloučit do budoucna. V současné době stát kontroluje banky Agrotiki trapeza, Tachydromiko Tamieutirio a Tamio Parakatathikon ke Danion. Stát by se chtěl zbavit problémových podniků a ponechat si ty lukrativní. Odborníci ale upozorňují na rizika prodeje firem, které nemají akcie na burze, a jejichž hodnota tudíž není vyčíslena trhem. Navíc se mnoho státních společností nachází v dosti špatném stavu kvůli tomu, že do nich stát v posledních letech neinvestoval (například zastaralé řecké železnice). Kromě toho předpokládaný výtěžek z privatizace státních firem rozhodně nezaplatí současný řecký dluh. Ten se pohybuje kolem 310 miliard eur (osmi bilionů korun). ODBOROVÁ ROZBUŠKA Finální podobu privatizace však mohou ovlivnit mocné řecké odbory. Nejhlasitěji vyjadřují nespokojenost s prodejem zaměstnanci pošty, jejichž odborový svaz POST upozorňuje, že se zvýší nejen ceny za služby, ale mnoho malých poboček zanikne. Dále se k protestům přidali odboráři železniční společnosti OSE, kteří taktéž hrozí zhoršením služeb a zdražováním. OSE se navíc nachází ve stavu vysoké zadluženosti, dle ministra dopravy Dimitrise Reppase je nyní firma ve ztrátě deseti miliard eur. Protesty chystá taktéž odborový svaz Olympic Air. Jeho vedení se nechalo minulý týden slyšet, že stát zapříčiní zmizení veřejného sektoru. Odbory podporuje Komunistická strana Řecka, která tvrdí, že se privatizací stát dopouští zločinu proti lidem, společnosti a zemi. Předseda levicového parlamentního uskupení SYRIZA Alexis Tsipras k tomu minulý týden v médiích řekl: Privatizace je asociální akt namířený proti dělníkům. RITA KINDLEROVÁ (rita.kindlerova@euro.cz) Euro června

74 global REPORTÁŽ Flotila zkropená krví Osobní svědectví českého novináře o tom, jak izraelská komanda napadla humanitární konvoj v mezinárodních vodách ÚTOK NA KONVOJ. Záběr z videa pořízeného z lodi Elefteri Mesogios nad ránem 31. května ukazuje ostrý atak izraelského námořnictva. Klidnou mořskou hladinu postříbřil v noci z neděle na pondělí 31. května měsíc. Šest lodí humanitárního konvoje směřovalo s tunami pomoci a 650 pasažéry do obležené Gazy: v čele Mavi Marmara, za ní tři nákladní lodě a na chvostu konvoje jachta Challenger a řecká Sfendoni, na níž cestoval i autor tohoto článku a také třeba bývalý americký velvyslanec v Iráku Edward Peck. Někteří cestující na Sfendoni spali, jiní posedávali na palubě. Obrazovka radaru na kapitánském můstku však věštila blížící se nebezpečí. Přestože se konvoj plavil v mezinárodních vodách, smečka neznámých plavidel se kolem něj nebezpečně stahovala. Hodinu přes svítáním prořízly vzduch ostré zvuky rychlých člunů a helikoptér. Palubu a boky Sfendoni zasypaly s mlaskavým zvukem paintballové kuličky. Několik aktivistů a novinářů si polekaně svíralo boky a břicho. Během minuty se po zuby ozbrojení vojáci v kuklách a neprůstřelných vestách vyhoupli na palubu. Domluva byla jasná, neklást odpor. Během deseti minut loď s 46 lidmi na palubě obsadilo asi 30 vojáků. Postupně podlehly i ostatní lodě. Žádné velké drama se nekonalo možná proto, že odpor byl minimální, možná proto, že většina pasažérů pocházela z Evropy, mezi nimi i známé osobnosti. Jen stovku metrů odsud se však odehrála krvavá tragédie. Obsadit tureckou Mavi Marmara s 500 pasažéry už nebyl pro izraelské námořnictvo snadný úkol, zvláště proto, že Turci svou loď, na níž cestovalo přes sto žen, bránili. Zřejmě málo zkušeným vojákům se to podařilo až poté, co zasáhli civilisty sprškou kulek. Brutální střelba pokračovala i uvnitř lodi a v tiskovém centru. Výsledek? Nejméně devět mrtvých a asi 70 zraněných (z toho deset izraelských vojáků), šest lidí se stále pohřešuje. NA POMOC GAZE Freedom Flotilla byla devátým námořním pokusem o prolomení těsné blokády Gazy, kde 1,5 milionu lidí již tři roky živoří a čelí humanitární katastrofě. Blokádu uvalil Izrael a Egypt v červnu 2007 v podstatě jako kolektivní trest za to, že si Palestinci ve svobodných volbách zvolili islámskou stranu Hamás. Do Gazy se bez souhlasu Izraele nebo Egypta nedostane nikdo a nic. Neprojdou ani lidé ani zboží; obyvatelé mají omezený přístup ke zdravotní péči, nemohou si opravit domy a zničenou infra- FOTO: Marcello Faraggi června 2010 Euro 24

75 global strukturu. Palestinci se zoufale snaží prokopat pod hranicí s Egyptem, jehož establishment tiše toleruje, nebo možná i participuje na pašování zboží podzemními tunely. Radikální skupiny pak občasně ostřelují izraelské území podomácku vyrobenými raketami ve snaze upozornit svět na bezpráví blokády. Lidskoprávní organizace Amnesty International blokádu označuje za kolektivní trest, OSN za zločin proti lidskosti a porušení válečného práva, které způsobuje nepřijatelné utrpení. Konvoj organizovaný tureckou humanitární organizací IHH a desítkami dalších charit z celého světa měl blokádu symbolicky prolomit. Vezl potraviny či léky. FOTO: Zdeněk Lokaj PADESÁT MINUT HORORU V noci na minulé pondělí vydal kapitán lodi Mavi Marmara jednoduchý příkaz: ženy a děti mají odejít do spodních pater lodi. Jednatřicetiletá Američanka íránského původu Fátima Mohammadiová neposlechla a kolem půl páté ráno dokončovala na horní palubě ranní modlitbu. Znenadání se jí nad hlavou objevily izraelské vrtulníky, z nichž slaňovali vojáci. Než se stačila zorientovat, její známý, fotograf, se svíjel v bolestech zasažen dvěma ostrými projektily do pravé paže. Neutíkala jsem, snažila jsem se mu pomoci a stáhnout ránu. Všude kolem svištěly kulky, řekla Fátima spolupracovníkovi týdeníku EURO. Turecký aktivista Usáma Kašú byl svědkem zásahu na horní palubě. První čtyři vojáky, co se slanili z helikoptéry, jsme odzbrojili a chtěli odvést do lodi jako rukojmí, abychom se chránili před ostřejším zásahem, vysvětlil. Vojáci zřejmě zpanikařili a signalizovali žádost o palebnou podporu. Další vrtulník do nás začal okamžitě střílet ostrýma, dodává Usáma. Podle výpovědí většiny svědků byla loď napadena nejprve slzným plynem, zvukovými granáty a gumovými projektily, ale během minuty dvou začali Izraelci střílet ostrými náboji. To rozpoutalo paniku a vřavu. Izraelští vojáci, možná nováčkové nebo záklaďáci, začali pálit do všech stran. Stříleli i vojáci ze člunů, kteří se na vysokou palubu lodi nemohli dostat. Izraelci stříleli z horní paluby do civilistů na spodních patrech, co nikoho neohrožovali. Dokonce na muže, který si jen kryl oběma rukama hlavu, uvádí další ze svědků Alí Awajsí. Ten také potvrdil, že masakr uvnitř lodi byla spíše pomsta než obrana: Viděl jsem alespoň pět mrtvých, kteří byli jednoznačně chladnokrevně zavražděni z bezprostřední blízkosti. Venezuelský filmař David Segarra označil zásah v tiskovém centru a před ním za masakr. Všude bylo plno krve a zraněných. Jiný ze svědků uvedl, že se odtud s kamarádem snažili v panice utéct, když jeho kolega dostal zásah do týla a padl mrtev. Turek Usáma také tvrdí, že on sám a ještě další aktivisté sloužili vojákům jako živé štíty při obsazování lodi. Panikařící vojáci zřejmě očekávali ozbrojence, ovšem všude byli jen civilisté. Podle Alího vojáci neumožnili poskytnout zraněným řádnou pomoc. Polámané lidi přehazovali z místa na místo, i když byli varování, že manipulace se zraněnými může ohrozit jejich životy. Také Fátima potvrdila, že nejvážněji zranění, z nichž ještě dva bojují o život v Izraeli, byli transportování vrtulníky až po dlouhých hodinách a nekonečných prosbách. BOUŘE HNĚVU Po masakru na Mavi Marmara se většina aktivistů ocitla v poutech a lodě se zajatci byly odvlečeny do izraelského Ašdodu. Všichni prošli tvrdou osobní prohlídkou izraelského námořnictva a výslechy. Někteří podepsali souhlas s deportací a byli odvezeni na letiště, většina ostatních skončila ve věznici v Beerševě. Izraelské úřady porušily práva zadržených a unesených: odepřely jim právo kontaktovat ambasádu, osobu blízkou i právníka. Máme rozkaz neumožnit vám telefonát, odpověděl na naši žádost jeden z dozorců v beerševské věznici, který se zdál celou situací zaskočen. V pondělí 31. května v noci deset hodin zasedala Rada bezpečnosti OSN a také NATO, protože Izrael napadl loď jednoho ze členů aliance. EU žádá vyšetření, Turecko, Španělsko, Švédsko, Řecko a později i Jihoafrická republika odvolávaly z Izraele své velvyslance. Izraelská vláda a také předseda českého Senátu Přemysl Sobotka stále tvrdili, že celá humanitární akce byla provokací. Ve čtvrtek 2. června nad ránem dopravila tři turecká letadla naprostou většinu zadržených aktivistů a novinářů, zraněné a také těla obětí do Istanbulu. Tam je jako hrdiny vítaly desetitisíce lidí. Všechny Turky i cizince, pro něž byl dokonce připraven VIP terminál a veškerá pomoc. Čeští novináři ještě týž den odpoledne pokračovali do Prahy. V Turecku okamžitě začaly pitvy postřílených: intenzita použité síly z nich vyplývající šokuje. Z těl devíti obětí lékaři vyňali 30 kulek. Ibrahím Bingel dostal čtyři zásahy do spánku, prsou, boku a zad. Devatenáctiletý Fulkan Dogan byl rozstřílen z méně než půlmetrové vzdálenosti: do tváře, zezadu do hlavy, dvakrát do nohy a do zad. Pět z obětí bylo zastřelo zezadu, do hlavy nebo do zad. Blokáda Gazy dál trvá. Opožděná nákladní loď Rachel Corrie, která se pokoušela projet, byla bez odporu zadržena a odvlečena do Ašdodu. Chystá se však další konvoj: Turecko i Írán nabízejí, že mu zajistí vojenský doprovod. Na Blízkém východě se po letech znovu rozdávají karty. (Komentář Jefima Fištejna na straně 24.) ZDENĚK LOKAJ, PALUBA SFENDONI A IZRAEL, publicista DVA DNY PŘED ÚTOKEM. Setkání Sfendoni, na níž se plavil autor článku, a nákladní lodi Elefteri Mesogios poblíž Kypru. Nikdo netuší, jak humanitární akce skončí. Freedom Flotilla byla devátým námořním pokusem o prolomení těsné blokády Gazy Euro června

76 global MÉDIA Le Monde je na prodej Lze požadovat nezávislost po někom, kdo vloží přes sto milionů eur do novin, které by jinak čekala jistá smrt? Lze v dnešní době vůbec hovořit o nezávislosti, když veškeré produkty mediálního trhu, dokonce i ty, jež jsou určeny jen pro zábavu, mají nějaký cíl? června 2010 Euro 24

77 ILUSTRACE: Tomáš Novák Jeden z nejrenomovanějších světových deníků je v úzkých: o francouzském listu Le Monde se proslýchá, že pokud nynější prodej nevyjde, bude muset už v létě požádat o ochranu před úpadkem. Zájemců o koupi je více než dost. V polovině června redakce zveřejní své stanovisko, kdo by podle ní dokázal listu zajistit jeho tak pečlivě střeženou nezávislost. EXPERIMENT SKONČIL O Le Mondu bylo vždy známo, že ho už od jeho založení v roce 1944 směrovali zde pracující novináři hlavně doleva. Setkal jsem se s jedním francouzským kolegou, který na to nebyl zvyklý, a proto redakci, která se v novinářských kruzích těší velké vážnosti, raději opustil. Ovšem to neznamená, že by deník, jenž vychází odpoledne, zobal z ruky francouzským socialistům. Nejvíce konfliktů s mocí měl Le Monde v osmdesátých a devadesátých letech, v éře prezidenta Mitterranda: procesy trvající několik let, obžaloby kvůli vyzrazování státního tajemství, odhalování skandálů kolem odposlouchávání... Právě to byly průvodní znaky boje za nezávislost. Le Monde je stále dobrá značka. Ve většině svých článků a reportáží usiluje o věrohodnou, kvalitní novinařinu, která se snaží zachovávat vyváženost. Hubert Beuve-Méry, jenž v horečné atmosféře osvobození po druhé světové válce noviny zvané Svět založil, dbal na to, aby byla nezávislost novinářů zakotvena také právně. Redakční komise byla dlouhá desetiletí také hlavním vlastníkem a právě ona vybírala a pověřovala šéfredaktora. Pověřovací právo si udržela až do současnosti. Jak mohla situace dospět tak daleko, že podle některých hlasů z redakce list v červenci už nebude schopen vyplácet mzdy? Pokud se ovšem do té doby nezjeví zachránce. Toho, kdo si bude ochoten sáhnout tak hluboko do kapsy, aby se mohl stát většinovým vlastníkem natolik výjimečného a prestižního listu, přivítá ze strany novinářů místo oslavného jásotu nejspíše mlčení. Při předchozím částečném odprodeji v roce 2004 připomínala situace v redakci útok na mraveniště: všichni se sdružovali, novináři v nejrůznějších skupinkách lobbovali za jednotlivé kandidáty, organizovaly se stávky, pokud získá v Le Mondu akcie ten či onen kandidát, ačkoli se prodej týkal pouze minoritních práv. Teď přichází řada na větší podíl ve výši zhruba 60 procent. Podle sdělení francouzského tisku je jedinou zprávou kolem Le Mondu, že žádné zprávy nejsou: všichni jen s lhostejnou rezignací čekají, co bude dál. Ekonomické faktory zacpaly pusu i těm nejvášnivějším zastáncům nezávislosti. Nejcitelnější je tak zřejmě pocit úžasu, že jeden experiment trvající přes 65 let dospěl ke svému konci. Jak že znělo upozornění bývalého šéfredaktora Jeana-Marie Colombaniho v souvislosti s chaosem, který bylo možné tušit už dřív? Buď přijmeme zdaleka ne dokonalou, avšak reálnou nabídku (jež se týkala tehdejší privatizace), nebo přijmeme zodpovědnost za to, že přivedeme celý podnik před obchodní soud, což se rovná přiznání krachu. ZASPALI DOBU Co vedlo k tomu, že se tento prestižní světový deník octl na pokraji druhé z obou Colombanim nastíněných možností? Pracují snad dnes pro list méně talentovaní novináři než před pár lety? Vůbec ne. Prostě se změnily návyky čtenářů, čemuž se Le Monde začal přizpůsobovat až s notným zpožděním. Navíc se list pustil do nesmírně nákladné výstavby vlastní tiskárny přesně v době, kdy už se všeho kolem zmocňovala digitalizace. Přestože si lze za poslední dva roky všimnout významných změn ve struktuře listu, mnozí dodnes nechápou, proč se musí prolistovat až na třetí nebo čtvrtou stranu, zajímají-li je hlavní zprávy dne. Zvážit by bylo třeba i odpolední vydávání. Na stránkách listu totiž čtenáře nutně vítají včerejší zprávy, které si už mohli přečíst někde jinde. V dnešním světě není možné nabídnout konkurenci tak významnou výhodu. Kdo někdy pracoval ve zpravodajství, ten ví, že během noci přichází jen nepatrné množství zpráv, na něž může být zvědavý evropský čtenář. Právě ty pak musejí odpolední listy v ranních hodinách trochu nafouknout, nejsouli jiné světové zprávy. Dokáže Le Monde podat novinky, které nejrůznější elektronická média a internetové stránky už dávno přetřásly předchozí večer a které byly už poněkud pasé i pro ráno vycházející noviny, skutečně v tak originální podobě? Sotva. Přestože je to evidentně velmi drahý způsob novinařiny, bylo by třeba posílit síť zpravodajů, již se nacházejí po celém světě: stane-li se něco zajímavého, měl by list přinést zprávy okamžitě z místa událostí, a navíc s takovými detaily, které se jiným nepodaří získat. Na této tradici může Le Monde stavět. KDO UTOPÍ VELKÉ PENÍZE? Deník je pouze jednou složkou balíčku, jež je nyní na prodej, i když jak sdělil současný šéfredaktor Éric Fottorino, právě tento list je jediným členem KUPŘEDU VSTŘÍC KVALITĚ! global Zaměření Le Mondu doleva ještě neznamená, že by zobal z ruky francouzským socialistům Poslední dobou si lze u některých francouzských novin povšimnout zajímavé změny. Oproti dosti konzervativním redakčním zásadám kvalitních novin se tyto listy Le Parisien, France Soir, ovšem můžeme připomenout i Le Journal de Dimanche (JDD) nebojí používat mnohem odvážněji obrovské titulky a celostránkové reportáže okořeněné vynikajícími fotografiemi, jak je běžné v případě anglosaského tisku. Majitelé těchto novin zřejmě odhadli, kudy vede cesta k záchraně. Bulvární trh je zcela přesycen, takže chtějí-li si aspoň trošku škrtnout, musejí sestoupit tak hluboko, kam až jim lidé a vkus dovolí. Ale pak je tu ještě druhá cesta: propašovat nebo vrátit na své stránky prvky kvalitní novinařiny. Dnes už ve francouzském tisku není trapné odvolávat se jako na zdroj na zmíněné tři listy. Například JDD přináší téměř každou neděli článek, díky němuž může počítat s mezinárodním zájmem. Ačkoli je zatím předčasné vyvozovat nějaká ponaučení, zda to skutečně k něčemu povede, již dnes je zřejmé, že se právě takovýto konkurenční boj rozvinul mezi deníky Le Parisien a France Soir. Posledně jmenovaný se poté, co doslova vstal z prachu, snaží dosáhnout obratu pomocí ruského kapitálu: miliardářský synek a pětadvacetiletý šéfredaktor a majitel v jedné osobě Alexandr Pugačov má 50 milionů eur na to, aby deník inovoval a udělal z něj úspěšné noviny. Nový France Soir vyšel více než před dvěma měsíci. Jeho rival Le Parisien se mezitím, jak se zdá, vydal správnou cestou, když Pugačovu listu přepustil takřka polovinu redakce. Kromě toho ovšem navázal externí spolupráci s tak renomovanými autory, jejichž jméno je už samo o sobě zárukou kvality. Počáteční představy, podle nichž se měl počet prodaných výtisků oproti původnímu dvacetitisícovému nákladu zdesetinásobit, se sice ukázaly dosti nadnesené, i tak se však list dostal na sto tisíc, a jak se zdá, tuto hranici si dokáže i udržet. Podle všeho tedy přece jenom existuje vrstva lidí, kteří už mají dost uměle nafouklého světa celebrit. Euro června

78 global CO BUDE DÁL? Buď přijmeme zdaleka ne dokonalou, avšak reálnou nabídku, nebo přijmeme zodpovědnost za to, že přivedeme celý podnik ke krachu, varoval již před pár lety tehdejší šéfredaktor Jean-Marie Colombani. FAKTA NÁZEV LISTU: Le Monde ROK VZNIKU: 1944 ZAKLADATEL: Hubert Beuve-Méry PERIODICITA: deník (odpoledník) ZAMĚŘENÍ: levicové JAZYK: vychází ve francouzštině VLASTNÍK: Groupe La Vie-Le Monde NÁKLAD: výtisků (2010) skupiny ve ztrátě. Ve skupině Le Monde najdeme mimo jiné televizní magazín, týdeník zahraniční politiky, časopis o životním stylu, internetové vydání deníku a tiskárnu. Ty by ještě jakž takž přežily, jenže deník produkuje ztrátu. Podle odborníků činí schodek 20 až 25 milionů eur ročně. Jeden rok by se to ještě dalo překousnout, problém je, že Le Monde je nevýnosný už deset let. Denně se prodá zhruba 240 tisíc výtisků toto číslo zahrnuje noviny koupené v trafikách a objednávky hotelů, restaurací, leteckých společností a předplatitelů. Klesá i počet výtisků prodaných na stáncích (jen letos o čtyři procenta). Kde je dnes 600 tisíc prodaných čísel Le Mondu? Letošní ztráty jsou odhadovány na sedm milionů eur, přičemž vloni klesly vzhledem k předchozímu roku o 20 procent příjmy z reklamy, když dosáhly 40 milionů eur. Podle odborníků by list potřeboval záchranný balíček v hodnotě minimálně 100 milionů eur, jen tak by mohl několik let pokrývat ztráty, zatímco by prováděl technologické i personální změny. I v případě úspěšné přeměny se v Le Mondu budou několik let peníze jen utápět. Proč se tedy současných pět zájemců tolik snaží, aby získali většinový balík akcií? Jak konstatoval týdeník Le Point, jsou to skutečně jen zájemci a ani jeden z nich dosud nevznesl oficiální nabídku. V těchto dnech se prý dokonce ukázalo, že Clauda Perdriela, někdejšího předsedu dozorčí rady Le Mondu a současného vedoucího skupiny Nouvel Observateur, při pohledu na předložená čísla přešla chuť. Mezi uchazeči figuruje také španělské nakladatelství Prisa, majitel středo-levicově zaměřeného madridského deníku El País a již vlastník patnácti procent akcií Le Mondu. K nadějným uchazečům patří také francouzský triumvirát Pigasse Bergé Niel, jenž tvoří slibnou společnost: Matthieu Pigasse je prezidentem banky Lazard, Pierre Bergé všeobecně známým podnikatelem, zatímco miliardář Xavier Niel vlastní mediální skupinu Iliad. Mají peníze i talent k řízení tak velkého podniku, tak co víc chtít? Podle zpráv už jejich neoficiální nabídka překročila sto milionů eur. V redakci získali kladné body za to, že míní i nadále ponechat volbu vedení na zaměstnancích redakce. Chtějí důrazně oddělit obchod od vnitřních záležitostí redakce, díky čemuž by mohl zůstat neporušený fíkový list nezávislosti tak to alespoň dosud tvrdí. Dále se mluví o italském mediálním magnátovi Carlu De Benedettim, u něhož prodej Le Mondu taktéž vzbudil zájem. V následujících dnech se ukáže, postaví-li se do ringu za velký francouzský deník také švýcarský Ringier. Ten momentálně studuje obchodní ukazatele a brzy se rozhodne, zda se boje zúčastní. Ringier vykazoval zisk dokonce i v loňském roce krize, a to díky svým investicím ve východní Evropě. Jeho postavení ještě posílila spolupráce s německým Springerem. Navíc vlastní podíl v Le Mondu už nyní, a i když jde jen o dvě procenta, není to pro něj vůbec neznámá půda. Je tu však ještě jeden problém: ve Francii dosud platí Léotardův zákon z roku 1987, podle něhož nemůže majitel pocházejí ze země, která není členem Evropské unie, vlastnit ve francouzském celostátním médiu více než 20 procent. Švýcarsko členem unie není a podíl, o nějž se nyní jedná, o hodně převyšuje 50 procent. Prezident Sarkozy slibuje změnu této pasáže už dlouho. Že by se však nyní kvůli Ringieru pustili jeho podřízení horempádem do změny zákona? Pařížská redakce se žádného uchazeče neobává kvůli jeho národnosti. Mnohem více se bojí toho, že v pozadí některého kandidáta stojí nějaký významný francouzský politik, jenž se v budoucnu pokusí zúročit své mediální kontakty v boji o prezidentské křeslo. To by se pak slavný Le Monde octl doopravdy v rouše Adamově. TIBOR PÓSA, spolupracovník redakce FOTO: Profimedia.cz června 2010 Euro 24

79 MARIE CLAIRE VÍC NEŽ KRÁSNÁ TVÁŘ DÁREK Objednejte PŮLROČNÍ PŘEDPLATNÉ luxusního módního časopisu MARIE CLAIRE pro sebe nebo jako DÁREK PRO SVÉ BLÍZKÉ za zvýhodněnou cenu a získejte kosmetický DÁREK: 2 PRODUKTY OD BODY BASIC Papaya Butter a Papaya scrub v hodnotě 499 Kč. PŮLROČNÍ PŘEDPLATNÉ 395 KČ, UŠETŘÍTE 139 KČ + ZÍSKÁTE DÁREK Předplatné můžete objednat: telefonicky: em: mc@send.cz. Pro získání dárku uveďte při objednávce kód: EU MC 7 Nabídka platí pro objednávky doručené do Složenku/fakturu k úhradě předplatného zašleme na adresu plátce do měsíce po obdržení objednávky. První objednané číslo 8/2010 (vychází ) bude odběrateli doručeno v červenci. Dárek vám zašleme do měsíce po úhradě předplatného.

80 mediální revue BILD.DE Hlavně v teple Až dosud byla pouštní Dubaj městem s nejvyšším počtem futuristických staveb a extravagantní architektury. Nyní však šejkům začíná konkurovat středoasijský Kazachstán. Astana je po mongolském Ulánbátaru druhým hlavním městem na světě s nejstudenějším počasím. Teploty ve stepi často klesají až pod minus 40 stupňů Celsia. Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev však nyní nízkým teplotám vyhlásil válku plánuje výstavbu gigantického indoorového města. Megalomanský stavební projekt o průměru dva kilometry se bude nazývat Batygaj. Pod nepropustnou membránou stavby podobné létajícímu talíři by mělo žít více než dvacet tisíc Kazachů. Podobný megaprojekt představili v Astaně již na začátku tohoto měsíce. Jde o 150 metrů vysoký skleněný stan Khan Shatyr Entertainment Center. Kromě parků, restaurací, obchodů a divadel skrývá obrovské týpí i exotický vodní park s písečnou pláží a tropickými zahradami. THE VILLAGE VOICE Krásné prokletí Newyorská Citibank ji propustila, protože byla příliš sexy. Upozorňovala ji, že by neměla nosit oblečení, jež jí zvýrazňuje postavu, přestože se její méně atraktivní kolegyně takto oblékat směly. Po několika měsících mlčení promluvila i diskriminovaná bankéřka Debrahlee Lorenzanová: Nemohu za to, jak vypadám. Americkému týdeníku si postěžovala, že je únavné, musí-li celý život řešit svůj vzhled: Obtěžují mě i v samoobsluze, přestože chodím nakupovat v teplácích. Expertka na finance prý po výpovědi trpěla depresemi a měla záchvaty paniky, protože nebude schopná zaplatit splátky na auto a byt. Jestli vypadat špatně znamená, že vás lidé budou milovat a snadno najdete práci, chci vypadat špatně, stěžuje si Lorenzanová. Bude-li její žaloba na americkou Citibank úspěšná, však zatím není jasné. Bude totiž muset dokázat, že ji v bance utiskovali kvůli jejímu výjimečnému vzhledu. Finanční instituce však zatím má jediné její napomenutí kvůli pozdnímu příchodu. Problémem je, že připadá na víkend, kdy jsou banky v USA zavřené. DER SPIEGEL ONLINE Francouzské spiknutí Evropská centrální banka (ECB) masivně nakupuje řecké dluhopisy v průměru za dvě miliardy eur denně přestože jich v současnosti vlastní již za 25 miliard eur. Někteří členové německé Bundesbanky se však pozastavují nad tím, proč ECB nakupuje v takovém objemu především řecké dluhopisy. Eurozóna totiž schválila finanční pomoc Řecku ve výši 110 miliard eur a první část z ní mu již byla vyplacena. Bundesbanka má 27procentní podíl v ECB a je zodpovědná za řecké dluhopisy v ECB ve výši sedmi miliard eur. ECB nakupováním řeckého dluhu udržuje cenu dluhopisů tohoto státu uměle na vysoké úrovni. Z této politiky ECB profitují zejména francouzské banky. Umožňuje jim to totiž prodávat ECB své řecké dluhopisy, čímž se levně zbavují špatných aktiv. Francouzské banky a pojišťovací společnosti vlastní řecké dluhopisy zhruba za 80 miliard eur. Bundesbanka proto vyslovila podezření, že se za tímto masivním nákupem řeckých dluhopisů ECB skrývá francouzské spiknutí. GREENPEACE.COM Odvrácená tvář loga Bylo pravděpodobně jen otázkou času, než se spojí ochránci životního prostředí s umělci, aby přizpůsobili zelené logo britské energetické společnosti BP současným okolnostem. Z hlediska komunikace je totiž pro firmu nejhorší, když je její značka zatěžkána negativním poselstvím. Organizace pro ochranu životního prostředí Greenpeace proto pod názvem Behind the Logo vyzvala k úpravě známé značky British Petroleum. Soutěže se smí zúčastnit každý, kdo do 23. června zašle vlastní návrh. DIE WELT Drahé kilogramy Spolková republika Německo rychle tloustne. Dle poslední studie má každý druhý dospělý Němec problémy s nadváhou. S nadbytečnými kilogramy se však potýká i čím dál víc dětí a mladistvých. Experti proto žádají snížení přídavků na děti a dávek v nezaměstnanosti pro rodiče s obézními potomky. FOTO: Isifa.com, Reuters, archiv června 2010 Euro 24

81 mediální revue Pokud se rodiče nestarají o zdravou stravu a dostatečný pohyb svých dětí, jde v extrémních případech o týrání. Nadváha trvale poškozuje tělesné i duševní zdraví dětí, konstatuje nedávno zveřejněná studie německého svazu učitelů. Jakmile takové zanedbávání zjistíme, měli bychom mít možnost okamžitě informovat úřad péče o mládež a rodiče případně potrestat, tvrdí šéf svazu Josef Kraus. Žádá i pravidelné kontroly lékaři a povinné vážení, protože by se tím dalo problémům předejít již ve školním věku. Rovněž by se podařilo omezit astronomické částky, které německá společnost ročně musí investovat do zdravotnické péče občanů s nadváhou. Ti mnohem častěji trpí astmatem, vysokým tlakem či cukrovkou. Aktuální analýzy dokonce ukázaly, že nemoci, jako je astma, jsou přímým důsledkem nezdravé výživy. U dětí, které týdně snědí víc než tři hamburgery, se chronické onemocnění dýchacích cest vyskytuje mnohem častěji než u těch, jež upřednostňují zdravou výživu. THE ATLANTIC WIRE Útok na sůl Není pochyb, že Američané konzumují příliš mnoho soli zejména v potravinách. Není pochyb, že potravinářské společnosti, které ji používají ve svých výrobcích, by měly sůl méně používat. A není pochyb, že by se americká vláda měla víc snažit, aby lidé méně konzumovali sůl. Absurdní je však tvrzení zdravotních odborníků, že nižší solení by zachránilo až 150 tisíc lidských životů ročně. Hlavním nepřítelem tohoto úsilí je údajně potravinářský průmysl, který se skrývá v pozadí a používá mnoho 13 bilionů dolarů je na začátku června zhruba celkový dluh federální vlády USA. Za pět set dnů Obamovy vlády narostl o 2,4 bilionu dolarů. Průměrně o 4,9 miliardy dolarů denně. WASHINGTON TIMES chytrých taktik, a proto by měl být víc regulován. Ten se však ze všech sil snaží vyšší regulaci zabránit. Neexistuje však žádný důkaz, že jeho činnost je nelegální, či dokonce nepatřičná. Dle kritiků potravinářského průmyslu jsou nezákonné některé jeho praktiky. Například sponzorování výzkumu, jehož cílem je zpochybnit spojení mezi solí a vysokým krevním tlakem, nebo tvrzení, že potraviny již obsahují méně cukru a tuku, a pokud by v nich bylo i méně soli, jejich prodej by poklesl. Pravicový tisk to považuje za další útok americké levice na kapitalismus. FORBES Zanedbaná dělnická mládež V současnosti patří Velká Británie k zemím rozvinutého průmyslového světa, v nichž se zkonzumuje nejvíc alkoholu. Na rozdíl od ostatních však v ní konzumace alkoholu neustále roste. V dnešní Británii mají děti bělošské dělnické třídy ve škole horší výsledky než děti imigrantů. Studie britského ministerstva vnitra z roku 2003 odhalila, že u bílých mužů s nižším vzděláním je pravděpodobnější než u příslušníků menšin, že spáchají trestný čin a budou brát tvrdé drogy. Cool Británie za bývalého premiéra Tonyho Blaira, jejímiž typickými představiteli byli manažeři hedgeových fondů, ruští oligarchové a mediální hvězdy, neudělala téměř nic pro dělnickou a střední třídu. Nová Labour navzdory svému proletářskému původu, jak sarkasticky poznamenal londýnský primátor Boris Johnson, způsobila, že britská společnost v Evropě nejvíc sociálně ustrnula. Neovlivnila to ani obrovská expanze zaopatřovacího státu, na nějž v současnosti Británie vydá třetinu státních výdajů. V roce 1997 pětina mladých Britů ve věku od šestnácti do 24 let neměla vzdělání ani práci, ani nebyla vyučená. V roce 2007, po deseti letech hospodářského růstu Británie, se tento podíl nezměnil. TIMES ONLINE Tentokrát ve Španělsku Tajemníci bohatých a mocných lidí z celého světa zablokovali v kalendářích svých bossů tři dny od 4. do 6. června na jejich každoroční setkání takzvané Bilderbergské skupiny. Tentokrát se jedno z nejutajovanějších setkání mělo uskutečnit v jednom z nejlukrativnějších míst ve Španělsku v Dolce in Sitges u Barcelony. Na setkání se údajně probíralo přežití eura. Členy Bilderbergského klubu prý totiž znervózňuje, že eroze eura by mohla vrátit svět do recese a škrty ve veřejných výdajích by mohly vyvolat neklid a radikalizovat politické prostředí. Úvodní projev měl na setkání pronést španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero. THE WASHINGTON POST Fanoušci nad zlato Severokorejský vládce Kim Čong-il hermeticky uzavřel vlastní zemi. Proto nepřekvapuje, že Severokorejští fanoušci na mistrovství světa ve fotbale do Jihoafrické republiky nedorazí. Z toho se však stal nečekaný problém. Severní Korea totiž patří ke 32 státům, jež se na mistrovství kvalifikovaly. Severokorejský tým je již na místě a pilně se připravuje na 15. června, kdy nastoupí v Johannesburgu proti Brazílii. Fotbalový tým bez fanoušků je však jako světový pohár bez poháru. Proto se milovaný vůdce rozhodl, že si nějaké fanoušky koupí. Po kvalitním zboží se začal poohlížet u spřáteleného souseda Číny. Zástupci severokorejského sportovního svazu tam již začali rozdávat první vstupenky. Jedinou podmínkou je, že jejich šťastní majitelé musejí fandit Severní Koreji. To by však prý neměl být žádný problém. Číňané jsou do fotbalu zbláznění a jejich tým se na mistrovství světa nekvalifikoval. Budeme jim fandit. Jsou to naši sousedé. Sice nejsou schopní své lidi ani pořádně nakrmit, ale jejich sportovci pracují mnohem tvrději než ti naši, sdělil jeden z koupených fanoušků. Euro června

82 hyde park KAPITÁLOVÉ TRHY Jak v současnosti investovat Důvěra v investice do akcií se obnovuje jen pomalu, stále vedou konzervativní produkty PETR BŘICHÁČ investiční specialista pro privátní klientelu, LBBW Bank CZ Zvývoje v posledních měsících vyplývá, že finanční krize skončila. Situace na kapitálových trzích se však zlepšuje jen pozvolna. Také důvěra investorů v akcie a rizikové investice se obnovuje jen pomalu. Ochrana majetku je u investorů stále na prvním místě, a proto volí spíše bezpečné, tedy konzervativní investice. I z nich však lze profitovat. A netýká se to jen velkých hráčů. Zkušenosti privátní klientely lze využít i pro malé investory. PRINCIP DRŽENÍ DLUHOPISU DO SPLATNOSTI Pořizovací cena dluhopisu Okamžik nákupu dluhopisu Výplata kuponu Výplata kuponu Výplata kuponu Okamžik nákupu dluhopisu plus rok Okamžik nákupu dluhopisu plus dva roky Okamžik nákupu dluhopisu plus počet let Výplata kuponu Výplata nominální hodnoty dluhopisu Okamžik splatnosti dluhopisu Pozn.: Cena pořízení se může rovnat nominální hodnotě dluhopisu pouze při jeho vydání. Pak o ní rozhoduje trh. Pramen: autor BEZPEČNOST PŘEDEVŠÍM Loni nebyla vhodná doba pro riskantní obchody. Nejen malí investoři, ale i velcí hráči upřednostňovali konzervativní investice, aby ochránili svůj majetek. V současnosti zůstává trh navzdory znatelnému oživení volatilní a mnoho investorů se stále zaměřuje na bezpečné investice. Začínají se však používat i agresivnější investice do akcií, komodit a také obchody na krátko spekulace na pokles cenných papírů. Nejběžnější konzervativní investicí jsou dluhopisy zejména ve formě jejich držení do splatnosti. Není to sice nejvýnosnější způsob, jak se podílet na výnosu z dluhopisů, ale především u investování do státních dluhopisů jde o bezpečnou formu s předem jasným výsledkem. Lepších výnosů lze dosáhnout investováním do korporátních dluhopisů. Dává-li však klient přednost spíše jistotě, investuje například do kapitálově silné společnosti ČEZ. NÁSTROJE Úrokové spready patří k méně obvyklé formě vydělávání na dluhopisech. Využívají úrokových rozdílů mezi státními a korporátními dluhopisy. Příležitost k zajímavému zhodnocení na úrokových spreadech vznikla za finanční krize, kdy se rozdíly úrokových sazeb mezi státními a korporátními dluhopisy výrazně zvýšily. Investoři v důsledku toho využívali možnosti, které jim poskytlo vysoké zvýšení spreadu u renomovaných a silných amerických společností, jako je General Electric. Po uklidnění situace se tyto neadekvátní úrokové požadavky trhu skokově snížily na reálnější hodnoty. A právě z tohoto poklesu klienti profitovali. Častým investičním nástrojem konzervativních klientů jsou garantované certifikáty, občas označované jako strukturované dluhopisy. Při tvorbě těchto certifikátů lze vysledovat dva přístupy emitentů. První z nich je obvyklejší. Nejprve je připraven investiční produkt a v průběhu jeho upisovacího období se emitent snaží přesvědčit klienta-investora o jeho výhodnosti. Druhý je méně častý. Nejprve je třeba zjistit zájem klientů, konzultovat s nimi formu produktu a dotvořit jej dle jejich představ. Tento postup dovoluje individuální přístup ke klientům vytvořit jim produkty přímo na míru, a tím co nejlépe splnit jejich představy. KRATŠÍ HORIZONT Ve srovnání s minulými lety je u klientů vidět trend krácení investičního horizontu garantovaných produktů. Dříve byl průměrný investiční horizont těchto produktů mezi čtyřmi až pěti lety. Dnes to je nejčastěji okolo 1,5 roku pro transakce v korunách a dva roky pro transakce v eurech. Dalším společným ukazatelem těchto produktů byl kromě stoprocentní garance za vložené finance i minimální garantovaný výnos. Tato konstrukce tak spojuje zajištění minimálního výnosu na pokrytí inflace i další potenciální výnos. Jako příklad lze uvést korunový garantovaný certifikát. Ten je vybudován s garancí návratnosti FOTO: archiv června 2010 Euro 24

83 ILUSTRACE: Vojtěch Velický 101 procent vložených financí a s potenciálním výnosem dalších sedmi procent. Má-li klient inkasovat dalších sedm procent výnosu, stačí, aby se podkladový koš akcií udržel nad 58 procenty emisních hodnot. Podkladový koš akcií tvoří v tomto případě v současnosti preferované akcie z oblasti solární energetiky. U všech těchto akcií je minimální hranice pro výplatu sedm procent pod jejich minimální hodnotou z loňského jara. Proto je pravděpodobnost splnění podmínky poměrně vysoká. Klienti s vyšší tolerancí k riziku již opět vyhledávají agresivnější formy investování, jako jsou akcie či komodity. Stále však selektivně a opatrně, protože přetrvává skeptický postoj k investicím do nemovitostí. Osvědčuje se i možnost investovat do akciových fondů bez měnového rizika. Klient tím může využít i zajímavých a perspektivních akciových trhů, jako jsou rozvojové země. A investovat, aniž by se obával, že mu posílení koruny sníží zisk. V případě komodit vítězí zemědělské a energetické. Klienti používají nejčastěji v komoditních investicích fondová řešení klasické komoditní fondy z nabídek investičních společností či na burzách obchodované ETF (exchange-traded fund). ALTERNATIVY Některé z uvedených investičních možností jsou sice určeny spíše pro vyšší investice, ale platí to zejména u přímého nákupu dluhopisů či spekulací na úrokové spready. Pro běžné investory však existují alternativy například zmíněná spekulace na úrokové spready. Těch se mohl zúčastnit i drobný klient nákupem fondů zaměřených na dluhopisy firemní, fondů s investičním i neinvestičním ratingovým stupněm (high yield) či fondů rozvíjejících se trhů. A dosáhnout zajímavých výnosů při vysoké míře zajištění vložených financí. Řešení, které umožní zúčastnit se konkrétní situace či daného aktiva prakticky každému bez ohledu na výši investice, lze nalézt téměř vždy. A často jsou jednoduše a široce dostupné investiční produkty vhodným řešením i pro bonitní klientelu. Při investování totiž nejsou nejdůležitější produkty, ale schopnost definovat své potřeby, představy či cíle, a ty pak konzultovat se správným finančním poradcem. TRENDY Klienti s vyšší tolerancí k riziku opět vyhledávají agresivnější formy investování, jako jsou akcie či komodity. Stále však selektivně a opatrně, protože přetrvává skeptický postoj k investicím do nemovitostí. Osvědčuje se i možnost investovat do akciových fondů bez měnového rizika. Klient tím může využít i zajímavých a perspektivních akciových trhů, jako jsou rozvojové země. A investovat, aniž by se obával, že mu posílení koruny sníží zisk. Euro června

84 hyde park INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE SAAS? Seznamte se! Software jako službu mohou používat tvůrci aplikací a firemní i soukromí uživatelé Software jako služba (software as a service, SAAS) představuje jeden z perspektivních nástrojů pro společnosti, jež se zabývají vývojem a prodejem softwarových aplikací. A také pro většinu jejich uživatelů od soukromých osob přes střední a malé podniky až po velké koncerny a potenciálně i stát. PRINCIP A PODSTATA Princip SAAS spočívá v tom, že si uživatel vybírá pouze určité služby softwarové aplikace a jejich rozsah. Nezahlcuje svůj počítač mnoha aplikacemi, které využívá jen částečně, ale platí pouze za to, co skutečně potřebuje a používá. SAAS se nabízí a poskytuje téměř výhradně prostřednictvím internetu, a proto je i pro softwarové společnosti vhodným distribučním kanálem s minimálními náklady. Na něm lze snadno oslovit potenciálního uživatele SAAS a bez problémů z něho učinit aktivního. Odpadají složité instalace s dalšími požadavky na kapacitu hardwaru. Podstatou SAAS není prodej softwarové licence jako ready-made produktu typicky na instalačním CD případně vytvoření softwaru na míru, ale poskytnutí služeb jeho uživatelům. A to prostřednictvím hostingu aplikace poskytovatelem služby, který může, ale nemusí být držitelem autorských práv k softwaru, jenž ji umožňuje. V čem se SAAS především liší od tradičních a obecně známých způsobů poskytování softwaru a jaký je jeho právní rámec? Zejména rozsahem licenčního ujednání. V případě smlouvy o vytvoření softwaru na zakázku na základě smlouvy o dílo či objednávky získává uživatel TOMÁŠ ZACHA advokát, partner, advokátní kancelář Konečná & Šafář jako objednatel nejen licenci k jeho použití, ale za splnění nikterak složitých podmínek autorského zákona č. 121/2000 Sb. na něho přecházejí prakticky všechna majetková autorská práva. LICENČNÍ UJEDNÁNÍ V případě ready-made softwaru zákazník získává uživatelskou licenci, která mu umožní nikoli však exkluzivně jej používat v plném rozsahu. V tomto případě jsou rovněž typické pravidelné aktualizace softwaru, jež reflektují vyšší stupeň vývoje, případně doplnění databází, které jsou jeho součástí. Často se lze setkat s kombinací obou licenčních řešení. SAAS oproti tomu poskytuje uživateli pouze službu. Licenční ujednání se v případě SAAS nevyskytuje vůbec nebo jen v minimálním rozsahu nezbytném k ochraně práv autorů softwaru či databází. Zejména pokud se liší od poskytovatele SAAS. Uživatel SAAS nenabývá licenčních práv. Strany tedy pouze definují rozsah služeb poskytovaných SAAS typicky odkazem na příslušné aplikace dobu jejich poskytování a poplatek za ně. Jde tedy o inominátní (nepojmenovanou) smlouvu. Služba, cena a čas nestačí k pregnantnímu smluvnímu ujednání mezi poskytovatelem a uživatelem. Mezi další typická ujednání patří dostupnost systému a jeho reakční doby, uživatelská podpora, on-line asistence provozovatele, požadavky na technické vybavení uživatele, ochrana dat vložených do systému uživatelem a jejich zálohování poskytovatelem. Dále lze doporučit sjednání podmínek přenositelnosti a sdílení dat, možnosti měnit kapacitu systému a rozsah služeb včetně počtu jejich oprávněných uživatelů. Poskytovatel SAAS také obvykle garantuje uživatelům jeho pravidelné aktualizace. Mezi další nezbytné podmínky příslušné smlouvy patří například ukončení SAAS a vypořádání, ochrana duševních práv, rozhodné právo či orgán příslušný k řešení sporů. V čem jsou výhody či nevýhody SAAS oproti konvenčním softwarovým licencím či softwarům na zakázku? FOTO: archiv / ILUSTRACE: Josef Blaho června 2010 Euro 24

85 FOTO: archiv VÝHODY A NEVÝHODY Jistou nevýhodou softwaru jako služby je ochrana údajů a dat vložených do vzdáleného systému. Proto je nutné dbát ve smluvních podmínkách na jejich plnou ochranu před neoprávněným užitím a zásahem třetí strany či poskytovatele. Výhodou je absence vstupní investice. Uživatel platí průběžně za dobu či rozsah využité služby a nevystavuje se riziku zmařené investice do softwarové licence, jež mu z nějakého důvodu nepřináší požadovaný užitek a komfort. Systém, na kterém je SAAS poskytován, je většinou průběžně aktualizován, aniž by uživatel musel provádět nové instalace či platit za aktualizaci poplatky. Software jako služba je flexibilní jeho používání lze poměrně rychle a snadno zahájit, rozšířit, zúžit i ukončit. A navíc nezahlcuje kapacitu počítače. Na rozdíl od drahých softwarových aplikací, u kterých je třeba počáteční investici pro zohlednění v nákladech odpisovat, je platba za použití SAAS daňovým nákladem běžného hospodářského roku uživatele. Software jako služba je flexibilní, nezahlcuje kapacitu počítače a může se stát atraktivní alternativou pro poskytovatele softwarových aplikací i jejich uživatele ATRAKTIVNÍ ALTERNATIVA Z fungování SAAS vyplývá, že je poskytován vzdáleně, na serveru poskytovatele. To znamená, že uživatel se ke službě připojuje, když ji chce použít, prostřednictvím internetu. Nezávisí tedy na jednom počítači a jeho paměti. To umožňuje používat software jako službu z několika pracovních stanic. V takovém případě je třeba firemnímu uživateli doporučit, aby stanovil jasná pravidla pro své zaměstnance, aby nebyly ohroženy důvěrné informace. Kvůli uvedenému fungování se může ze SAAS stát atraktivní alternativa pro poskytovatele softwarových aplikací i jejich uživatele. Seznámení se SAAS lze proto doporučit nejen tvůrcům aplikací a jejich poradcům, ale i firemním i soukromým uživatelům. ZAHRANIČNÍ INVESTICE Asijský tygr v Česku Jihokorejci jsou světoví hráči, se kterými je třeba počítat a od nichž se lze něco naučit Jihokorejské značky, jako je Hyundai, Doosan, LG, Samsung, Hanjin, Sungwoo a další, se dostaly do povědomí zejména v posledních letech. Jedno mají společné jsou to většinou rodinné koncerny a giganty. Výkony některých z nich lze srovnat s výkonem ekonomik států. V roce 2004 byl například výkon koncernu Samsung ve srovnání s nimi na 36. místě. EXPANZE V ROCE 2006 Jižní Korea se řadí mezi asijské tygry. Po rozdělení Korejského poloostrova na konci druhé světové války na tom byla jihokorejská ekonomika hůř než mnohé africké země, přičemž Česká republika tehdy byla na opačném konci žebříčku. Dnes patří Jižní Korea výkonem své ekonomiky mezi prvních dvacet zemí na světě. Rozlohou je sice pouze o čtvrtinu větší než ČR, počet obyvatel a HDP však má zhruba pětinásobné. V roce 2006 vzaly jihokorejské firmy ČR útokem. Tehdy se informace o jejich plánech zdály neuvěřitelné, po pouhých čtyřech letech je však třeba s nimi počítat. Největší expanze začala na jaře V té době se management koncernu Hyundai rozhodl vybudovat prozatím jediný evropský výrobní závod této automobilky v ČR. Toto jeho rozhodnutí však mimo jiné podpořily nemalé pobídky z české strany. Vzápětí se začalo s výstavbou rozsáhlého výrobního areálu v průmyslové zóně Nošovice, zahrnujícího kromě společnosti Hyundai i mnoho subdodavatelů jihokorejského původu například Mobis, Glovis, Dymos, Hysco a další. Do blízkého i vzdálenějšího okolí Nošovic se pak nastěhovalo několik dalších jihokorejských subdodavatelů automobilového průmyslu například Sungwoo, I-ZONE, Plakor, Dongwon, Donghee či Daechang. BLANKA DVOŘÁKOVÁ ředitelka, KPMG Česká republika JAE YEON KIM manažer, KPMG Česká republika hyde park STŘET KULTUR Společnost Hyundai nebyla prvním jihokorejským investorem v ČR. Na začátku 3. tisíciletí sem v rámci joint venture s koncernem Philips vstoupil elektronický gigant LG. A poslední vývoj ukazuje, že Hyundai není posledním investorem z této země v ČR. Své aktivity v roce 2009 značně rozšířil akvizicí Škody Power i Doosan. Nejvíce jihokorejských firem co do počtu i objemu je v současnosti na severní Moravě. Tato oblast se ve srovnání se západní částí ČR mimo jiné vyznačuje mnohem vyšší pohostinností, ale nižší přizpůsobivostí. O tom svědčí i nedávný článek o Ostravácích. Když se Korejci provozující v Nošovicích nedaleko Ostravy firmu Hyundai divili, proč uchazeči o práci neumějí anglicky, v Ostravě se říkalo: Ať si najmou tlumočníky, když chtějí, ať pro ně robime! Je však problém jen v angličtině? Určitě nikoli. Ze zkušeností totiž vyplývá, že mnoho jihokorejských manažerů také nezvládá angličtinu brilantně. Rozdíl je především v kultuře, způsobu myšlení a zažitých vzorcích chování. Od Angličana, Němce, Itala či Řeka se očekává rozdílné chování. U těchto národností má však toto očekávání jasnější obrysy především díky jejich geografické blízkosti. Ta umožňovala a umožňuje získávat zkušenosti ze vzájemných setkání. Asijské národy však byly a jsou nejen geograficky, ale i kulturou a zvyklostmi vzdálenější. V realitě pak nastává střet kultur. A to nejen na různých diskusních fórech, jichž se účastní nekorejští zaměstnanci jihokorejských firem. Jihokorejci většinou zastávají vyšší manažerské funkce téměř ve všech oblastech firmy a často je stínují české protějšky s omezenou rozhodovací pravomocí. Podobně jako je tomu Euro června

86 hyde park hokorejské firmy i od svých dodavatelů, pokud jde o reakci na jejich požadavky je třeba reagovat okamžitě. V korejských firmách se respektuje hierarchie co řekne nadřízený, je svaté. To Čechům zejména v nedávné minulosti rovněž nebylo cizí. Mají však své meze. Češi se častěji odváží se ozvat. ÚSTNÍ DOHODY Asijské národy včetně Jihokorejců upřednostňují ústní dohody. Netrvají na tom, aby vše bylo na papíře. To se týká především různých dodatků a modifikací původních dohod. Chce-li někdo papír dokládající dohodu, může jej dostat ve formě potvrzení podepsaného jednou stranou. Podpis písemné smlouvy na základě požadavku protistrany však neodmítnou. Jihokorejci jsou tvrdí vyjednavači. A lze u nich počítat s tím, že navržená cena nikdy není konečná, i když je sebelepší. Vždy se najde konkurence, která Jihokorejci jsou tvrdí vyjednavači a lze u nich počítat s tím, že navržená cena nikdy není konečná, i když je sebelepší u dceřiných firem jiných nadnárodních koncernů, i v případě jihokorejských musí zásadní rozhodnutí posvětit mateřská společnost. RESPEKTOVÁNÍ HIERARCHIE Z hlediska zaměstnanců spočívá nejvýznamnější rozdíl v tom, že Korejci jsou od školních let zvyklí na disciplínu a firma je pro ně zároveň rodinou. Běžně tráví v práci dvanáct hodin denně, a pokud je třeba něco dokončit, zůstávají i dlouho do noci. To naráží na tradiční české od do a dělám, za co jsem placen. Česká loajalita k zaměstnavateli má meze. Není však tato houževnatost jedním z důvodů úspěchu jihokorejské ekonomiky? Během několika desítek let se totiž dokázala vyšvihnout prakticky z ničeho na horní příčky žebříčku ekonomik států světa. Podobnou flexibilitu očekávají ji- může mít výhodnější nabídky. Jihokorejci jen obtížně chápou české lpění na předpisech. Udělají, co je pro ně v dané situaci praktické a logické, a neřeší, zda to legislativa či jiná pravidla umožňují. Chce-li je někdo přesvědčit o změně, musí jim vysvětlit, v čem pro ně bude povolený postup přínosem. Jak se těmto rozdílům vyhnout? Jako při každé spolupráci je nutné se vzájemně respektovat. Pochopit cíle protistrany a snažit se najít způsob komunikace či řešení, které vyhovují oběma stranám. Při spolupráci s jihokorejskými klienty se osvědčilo začlenit Jihokorejce do týmu. V případě potřeby může překládat nejen z angličtiny do korejštiny, ale i chování klientů, a tím minimalizovat nedorozumění. A také radit, co se má v dané situaci dělat, čímž pomáhá udržovat dobré vztahy s klienty. Kulturní rozdíly je třeba se snažit překonávat. Jihokorejci jsou totiž světoví hráči, se kterými je třeba počítat a od nichž se lze lecčemu přiučit. ILUSTRACE: Vojtěch Velický června 2010 Euro 24

87 právo & daně OBCHODNÍ PRÁVO Akcionáři posílili FOTO: Tomáš Novák / ILUSTRACE: Josef Blaho Evropská unie se již delší dobu snaží modernizovat korporační právo kvůli efektivnějšímu řízení podniků. Zejména úprava práv akcionářů nebyla dosud s ohledem na vysoký podíl přeshraničních investic v EU dostatečná. Nad její rámec se však v České republice změny týkají i nekótovaných akciových společností. VALNÁ HROMADA Rozhodný den pro účast na valné hromadě se nově použije jak na zaknihované, tak na listinné akcie. Rozhodný den určený stanovami či poslední valnou hromadou nesmí předcházet jejímu konání o více než 30 dnů. Výjimku tvoří kótované společnosti, u nichž je rozhodným dnem sedmý den před valnou hromadou. Zrušeno bylo právo emitenta zastavit nakládání s akciemi mezi rozhodným dnem a dnem valné hromady. Novela však umožnila stanovami určit, že rozhodný den pro uplatnění práva na dividendu se bude shodovat se dnem účasti na valné hromadě. Změněn byl i povinný obsah pozvánky na valnou hromadu, respektive oznámení o jejím konání. Všechny akciové společnosti musejí zmínit rozhodný den k účasti na valné hromadě, byl-li určen, a jeho význam pro hlasování. Kótované společnosti musejí navíc uvést i další údaje například o účasti a výkonu akcionářských práv na valné hromadě, navrhovaném rozdělení zisku či o zpřístupnění dokumentů, jež se jí týkají. V den zveřejnění pozvánky nebo oznámení musí kótovaná společnost uveřejnit i dokumenty o pořadu jednání valné hromady včetně návrhů a protinávrhů usnesení a formuláře plné moci. To znamená, že valná hromada kótované společnosti musí být v podstatě připravena v den uveřejnění pozvánky či oznámení. Praktickým zjednodušením je upuštění od povinného uveřejnění oznámení o valné hromadě v celostátním deníku. Nyní vedle obchodního věstníku stačí jen uveřejnění jiným vhodným způsobem například na internetu. TOMÁŠ DOLEŽIL advokát, advokátní kancelář Clifford Chance PODMÍNKY Akcionáři mohou uplatňovat návrhy k bodům pořadu jednání valné hromady před uveřejněním pozvánky nebo oznámení. Zveřejní se společně s nimi, pokud budou společnosti doručeny do sedmi dnů před jejich uveřejněním. S ostatními návrhy se naloží jako s protinávrhy. Vysvětlení lze dát akcionářům také písemně předem a na více obdobných otázek i souhrnně. To usnadní společnostem práci, neboť budou moci na obdobné otázky odpovědět jen jednou. U kótovaných společností se prodlužuje lhůta pro svolání mimořádné valné hromady na 50 dnů od doručení příslušné žádosti. Nemůže se však konat dříve než 21 dní od jejího svolání. K žádosti o její svolání by měly být připojeny i odůvodnění nebo návrhy usnesení k bodům pořadu jednání. Avizovanou možnost distanční a korespondenční účasti na valné hromadě musejí umožnit stanovy za splnění zákonných podmínek zejména musí být bezpečně ověřena totožnost osob a jejich práv k hlasování. Tento způsob účasti a hlasování bude vyžadovat pečlivé organizační a technické zabezpečení. Nově je též možné, aby akcionáři či zmocněnci vykonávali hlasovací práva odlišně s každou akcií. PLNÁ MOC Plná moc k zastupování na valné hromadě musí být udělena jen pro jednu valnou hromadu nebo pro několik v určitém období. Formulář plné moci musí být u kótovaných společností dostupný elektronicky a předem. Každý zmocněnec musí oznámit akcionáři v dostatečném předstihu skutečnosti, které mohou mít význam pro posuzování střetu jeho zájmů. To se týká zaměstnanců společnosti či v rámci koncernu. Ruší se zákaz zastupovat akcionáře na valné hromadě členem představenstva nebo dozorčí rady společnosti. Je však nutné, aby tyto osoby spolu s pozvánkou či oznámením o valné hromadě uveřejnili skutečnosti, které by mohly vypovídat o střetu jejich zájmů. Euro června

88 partner rubriky INZERCE GASTRONOMIE Další zářez do pažby La Degu NOSITELÉ CENY JAROSLAVA VAŠATY 2000 Restaurace Jarmark 2001 Restaurace Ambiente Living Restaurants 2002 Restaurace Potrefená husa 2003 Sodexo Stravování, co má styl 2004 Kolkovna Group 2005 Středověká krčma Dětenice 2006 Koncept hotelové gastronomie Corinthia Towers 2007 Restaurace Ambiente Brasileiro 2008 Švejk Restaurant 2009 Eurest Jíme s barvožroutem 2010 La Degustation Boh^eme Burgeoise Šéfkuchař Oldřich Sahajdák Ojedinělý podnik pánů Karpíška, Trčky, Sahajdáka a spol. si může vyvěsit další diplom. Kdyby se to hodilo, jako že nehodí, mohli by už v restauraci La Degustation Boh ^eme Bourgeoise strhnout omítku a těmi diplomy tapetovat. Tentokrát v branži velmi žádanou cenou Jaroslava Vašaty, kterou uděluje B2B časopis Food-Service. Cena nezapře, že ji udělují profesionálové profesionálům. Získává se totiž za úspěšný gastronomický koncept, za nápad, jeho dotažení a kvalitu. Mezi laureáty minulých ročníků patří nápaditosti jako Jarmark, Potrefená husa či Středověká krčma Dětenice, tedy projekty, které jsou všechny více než hospodami. Reprezentují i precizní marketing. Je asi zbytečné připomínat, že La Degustation nepředkládá hostům jídelní lístek, ale jen dvě sedmichodová menu prokládaná sedmi amuse bouche, navíc s možností párovacího vinného menu. Týdeník EURO navíc od počátku existence podniku (už to jsou čtyři roky) kvituje důraz na čerstvé sezonní suroviny tuzemské provenience, často z bioprodukce, a precizní obsluhu, to vše na michelinovské úrovni. A podle všeho je to i dobrý kšeft, což časopis Food-Service decentně uvádí v definici ocenění:... kvalitu produktu dokazuje vysoká návštěvnost a oblíbenost těchto podniků. A to by se zase líbilo Jaroslavu Vašatovi (1905 až 1995), který před emigrací po neblahém únoru stavěl na nohy gastronomické kolosy jako Evropa na Václavském náměstí, Repre (tedy Obecní dům) a v Americe nakonec úspěšně provozoval restauraci přímo na Manhattanu. Na zadní straně vizitky míval prý text, jímž nyní můžeme posloužit čtenářům týdeníku EURO: V hospodě i na ulici, všude jsem Vám k dispozici. Ve všem, co se jídla týče nerozumím politice. Nevím, kdo je přítel, kdo jsou zrádci, věnuji se jen své práci. A výsledek ze zlata přeje Vám Váš Vašata. PETR BUŠTA (petr.busta@euro.cz) FOTO: archiv června 2010 Euro 24

89 euro light Cimrman bez Cimrmana FOTO: Tomáš Novák Mučidlo, který nemučí, je naprd. Stejně jako začínat výuku němčiny vyjmenovanými slovy po z. Tak míní Veverka z Bitýšky či univerzální Žid Mareš a vůbec všechny ty postavičky, které mají aspoň pět pohromadě. A proto žádný nekrolog! Umínil jsem si to už zhruba před třemi lety, kdy jsem se dozvěděl, že pan Smoljak je na tom bledě. Jako správný fachidiot jsem usoudil, že až se TO stane, k dovršení neštěstí pan Smoljak umře v neděli a my nekrolog vydáme až za osm dní. Všechny nekrology už budou dávno napsány a přečteny, a budeme vypadat, že opisujeme. Proto jsem si tehdy poznamenal jen pár nápadů, z nichž nekrology obvykle nesestávají. Pan Smoljak bohužel nezklamal, umřel minulou neděli, tak se mi to teď hodí. Máme-li věřit oficiálním údajům, Ladislav Smoljak od roku 1966 napsal z valné části ve spolupráci se Zdeňkem Svěrákem 18 divadelních her a předlohy k osmi filmům, z nichž čtyři režíroval; pátý vytvořil podle předlohy Zdeňka Svěráka. Což vychází na zhruba jeden opus za necelé dva roky. Kdyby byl placen od kusu, jako řekněme Shakespeare, večeřel by nadosmrti leda brambory a mlíko. Pro srovnání: Voskovec s Werichem stihli před válkou čtrnáct her a pět filmů za pouhých třináct let, a to nepočítám písňovou tvorbu a aktuální revue. Dnes filmoví a televizní režiséři a scenáristé, kteří jsou, jak my Češi říkáme, v laufu, třeba Marek Epstein nebo Jiří Vejdělek, chrlí dva, tři i čtyři opusy ročně. Jan Hřebejk je od roku 1996 podepsán už pod čtrnácti režiemi. Samozřejmě že pilnější byl i Jára Cimrman; jak známo, v jeho pozůstalosti se našlo 28 celovečerních her (z toho dvě kompletní celovečerní hry karetní) a sedmnáct her jednoaktových, vesměs divadelních. Takže po 44 letech vydá kompletní dílo tandemu Smoljak Svěrák na jednu středně tlustou knihu a celkem nenápadnou po- Euro června

90 euro light ličku sdvd... Zíráme na tu relativně skromnou hromádku jako na modrý Mauritius. Ladislav Smoljak by totiž mohl pohodlně večeřet jen bifteky, protože ta kupka zaujala v české kultuře posledního století monumentální prostor srovnatelný s Jaroslavem Haškem, V+W nebo Bohumilem Hrabalem. Jenže i ti, každý z nich, odevzdali pozůstalému národu mnohonásobně větší objem písmen, scén aceluloidu. Co to vlastně na té hromádce podepsané S+S máme? Zdeněk Svěrák v rozhovoru, který poskytl v den Smoljakova úmrtí MF Dnes, vzpomínal, jak byli zpočátku tak nabití nápady, že do jedné hry jich dostali tolik, až by to vystačilo na hry dvě. Dobrá, proč tedy takové ředění nepoužili ani o dvacet či čtyřicet let později? Pro odpověď si zaskočme namátkou do hry Blaník, která měla premiéru vroce Kdyby to nebyl dramatický kus, divák by si ho mohl splést se seznamem námětů středně velkého filmového studia na příštích deset let. Během jediné hodiny se před užaslým divákem nastíní, zauzlí, rozuzlí a vypointuje: Jak asi žije blanické vojsko v legendární hoře? Jak zblbne vrchní velitel, když je náhodou svatořečený? Jak moc mimo mísu bývají nejvyšší šéfové? Jak dopadne revoluční nadšení, když sedne na připitomělé- neuvěřitelné pointy, že svatý Václav v hoře vůbec není a dunění vycházející z Blaníku způsobuje hra v kuželky. A všimněte si, že do toho ještě netahám legendu o jistém Cimrmanovi. V Blaníku není originálních nápadů, motivů a zápletek na dvě, ale na pět her! Dát tohle dohromady, aby stroj dramatu hladce fungoval, beze švů a jediného hluchého místa, je prakticky nemožné. Jenže dva Češi to předvedli patnáctkrát za sebou na divadle a přinejmenším ve čtyřech filmech Kulový blesk, Marečku, podejte mi pero, Na samotě u lesa a Vrchní prchni. Panuje podezření, že v případě Marečka a Kulového blesku si dokonce schválně vybrali základní situaci s až marnivou spoustou postav, aby se jim tam všechny nápady vlezly. Je to těžší než stavět plachetnici ve flašce a dva kusy do roka, nota bene jen ve dvou a za divadelního provozu, se takhle dělat nedají. Víte, co mi to ale připomíná? S prominutím Hollywood. Tedy Hollywood nebo Broadway v ideálním smyslu, totiž dokonalé řemeslo. Jenže v Hollywoodu na výrobku makají zástupy scenáristů a dramaturgů, a stejně se zadaří zřídkakdy. Ostatně i ten Hollywood by mohl na Cimrmanech cepovat své scenáristy. Čítankovou ukázkou je třeba podání kratinkého motivu ze Ladislav Smoljak na školní fotografii druhý zprava nal tak první aut v dějinách šachu (všeobecné veselí). Gradaci samozřejmě ocení i vnímavější diváci, kteří se smáli už na b12, zatímco diváci, kteří se na b12 ještě nesmáli, se nakonec zasmějí sami sobě. Dala by se na tom vyučovat strategie gagu. Hry a filmy tandemu S+S jsou koncentrované jako 120procentní roztok. Někdy dokonce působí jako rekordní řada sentencí a aforismů, nad nimiž by zbledl i Oscar Wilde. ho učitele? Jak pražská revoluce zákonitě dopadne na venkově? Jak kličkovat mezi Germány a kolosem velkoruským? Byli husité opravdu blouznivci? Jak povstala severojižní magistrála? A jak dostihy ve Velké Chuchli? K čemu je dobrý špeh, který si v terénu rád přihne? Do toho se nám množí jeskyňky, generál Windischgrätz přijde o manželku, učitel Chvojka najde latrínu a proč musel být popraven chudák Kozina? A tak dál, až po Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák v roce 1966 semináře k Poslu z Liptákova, kde Cimrman při simultánce v Madridu hrozí velmistru Capablankovi dvojitým šachem. Capablanka zahlásil tah na b12 (spontánní smích jen na některých místech publika), čímž se ocitl zcela mimo šachovnici (smích ve větší části hlediště), a zazname- Na tomto místě bych rád parafrázoval jednu vybroušenou arabskou miniaturu, ale bude to krátké a k věci. Vezír přiběhne před sultána: Vládče, právě jsem procházel po trhu a spatřil jsem tam Smrt. Slídila mezi stánky a několikrát na mě pohlédla. Bojím se, že si mne vybrala. A proto tě prosím, abych směl narychlo uniknout do Samarkandu, do večera tam dorazím. Sultán svolí, ale zvědavost mu nedá a pošle biřice na tržiště. Opravdu Smrt přivedou. FOTO: archiv června 2010 Euro 24

91 euro light Vím, že jsi zavítala do mého města, praví sultán, můj vezír mi o tobě vyprávěl a chtěl jsem se s tebou seznámit. Ano, viděla jsem tvého vezíra dnes ráno na tržišti, odvětí Smrt, a velmi jsem se podivila, co zde pohledává. Dnes večer totiž máme schůzku v Samarkandu. Orientálně zdlouhavé, i když působivé. A teď si všimněme, jak podobně intenzivní pocit historické osudovosti vyvolávají S+S. V semináři z Posla z Liptákova se cituje z kroniky obce Liptákov. Po několika gradujících hláškách do rozmarné nálady zazní:... Jinak se toho roku nic zvláštního nepřihodilo. Zemřela Vávrová Anežka, podruhyně z č. p. 19, a manželům Henleinovým se narodil syn Konrád. Stačí přesně dvě věty. Zatímco ale arabský mistr na tomto místě končí, my můžeme pozorovat, jak Smoljak se Svěrákem dál neúnavně paličkují svou krajku ještě dobré dvě hodiny. Publikum nestačí zírat. Dýchavičně drží krok s tím úprkem o závod a nestačí tatíkům převlečeným za vědce převlečeným za herce, kteří s plnými kufry vymazlených gagů chytají svůj vlak. A tak můžeme vesele utrácet za vstupenky a DVD, protože hru a její spodní vrstvy se vyplatí sledovat dvakrát, třikrát nebo desetkrát. Docela dobrý obchod: Diváci ať v té zbourali chlívky a na jejich místě postavili kuželnu za peníze vybrané na protihabsburské povstání. Hořkosměšnou polohu jako z Hrabala připomene v téže hře vězeň Veverka z Bitýšky, na němž právě selhal mučicí nástroj jménem Albánská rukavice, protože tam budou asi stržený vinty. Popadne mučidlo a praví: Já to vezmu do cely a dám to do richtiku. Mučidlo, který nemučí, je naprd. A jak daleko od Hrabala jsou postavy zedníka na invalidní židli z filmu Na samotě u lesa, pana otcemlynáře z téhož filmu či vynálezce inženýra Severýna z Kulového blesku? A vůbec to není plagiát, totožný je jen inspirační zdroj. Takhle nějak v naší zemi už hodně desetiletí reagujeme na čurbes, v nějž se nám proměnilo 20. století, a vlastně už i to naše. V tom jsme všichni podobní, až na Smoljaka se Svěrákem, kteří se liší schopností rozpřáhnout náruč aobejmout v ní císaře Franze Josefa zároveň s internetem, a to ve třech větách. Jo, ještě ten Voskovec s Werichem. Tak si to poslechněte (zase ze hry Blaník, ať neodbíháme): Já jsem Smil Flek z Nohavic. A čím vám to pustilo? bo na obchodní jednání? Zato večer si doma po pivku mohou pustit třeba ony čtyři filmy, které kupodivu mají i ty nejsprostší vrstvy, kurva rády. Najdou v nich tentýž marnotratný přetlak nápadů, tutéž poncentrovanost dovedenou až k aforičnosti, tytéž postavičky vybavené svéráznou imunitou proti úkladům moci a náhody. Vzdělané vrstvy ať si slintají nad operou bez hudby a Hamletem bez Hamleta, nad trestáním učitele učitelem, nad filosofií externalismu... Za dveřmi beztak vždycky číhá Hliník, který se odstěhoval do Humpolce, zatímco chčije a chčije. Cimrmanovská legenda s tím, pardon, nemá mnoho společného. Za padesát šedesát let už jistě budou objeveny všechny Cimrmanovy hry, vynálezy, psychiatrické metody, historické zásluhy a fyzikální vzorce. Pak sice neupadne v zapomnění, ale změní se v jednu z položek gigantického seznamu nápadů S+S. Už nyní však můžeme Cimrmanovi přičíst jeden ekonomický zákon. Slavný Paretův princip 20 : 80 vyjadřuje myšlenku, že 80 procent výsledku vyplývá z 20 procent úsilí. Naproti tomu Cimrman praví, že sto procent výsledku pramení ze sto procent práce. Smoljak se Svěrákem to v letech 1966 až 2010 experimentálně prokázali. Možná by se to dalo aplikovat i v byz- FOTO: Antornín Malý obžerné mnohosti objevují stále nové a nové pochoutky, apan Smoljak teoreticky může nadále večeřet bifteky. Stále se nezmiňuji o cimrmanovské legendě... Zato padla zmínka o Voskovcovi s Werichem, o Hrabalovi a Haškovi. Na Jaroslava Haška si vzpomenu, kdykoli se v Blaníku roku 1848 dozvím, že v Louňovicích Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák o 40 let později Á propos Cimrman. O divadle Járy Cimrmana se někdy říká, že je výlučnou scénou pro vzdělané vrstvy. Fakt? Nebude zrada spíše v tom, že divadlo má jen pár desítek sedadel a nejsprostší vrstvy nemohou přes noc stát frontu na lístky, když v sedm ráno musejí k soustruhu, do kanceláře ne- nysu. Anebo a to by teprve byl mazec v politice. Tváří vtvář Smoljakově asvěrákově aplikaci jsme však zatím všichni samý debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček, jenom támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí dva blbečci vedle sebe. Více o Divadle Járy Cimrmana na straně 102. PETR BUŠTA (petr.busta@euro.cz) Euro června

92 euro light Patricia Urquiolaová Ideální domov FOTO: archiv, Isifa.com června 2010 Euro 24

93 euro light ANTIBODI. Lenoška reprezentující designérku v nejoceňovanější formě. Vznikla v polovině našeho desetiletí pro společnost B&B. NEJSEM STŘEDOMOŘSKÁ NÁVRHÁŘKA, míní Patricia Urquiolaová, moje rodina pochází spíše od Atlantiku. Snad právě ona je nejdůležitější osobností posledního desetiletí v oboru designu a bytového návrhářství: Patricia Urquiolaová. Krátce po přelomu tisíciletí dobyla vrchol a její kouzelný okamžik, ono tady a teď, trvá v jejím případě už v podstatě deset let. Jedním z vysvětlení je kromě talentu i její povaha. Je neskutečně bezprostřední, přátelská a v jejím chování není ani stopy po uměleckých nebo vyumělkovaných manýrech. POHODLÍ A NONKONFORMITA Pro její nábytek, nebo snad ještě lépe citový svět, je charakteristické, že dokáže příjemným, originálním a přitažlivým způsobem podchytit ducha doby. Vycítili to v polovině desetiletí i organizátoři Kolínského veletrhu nábytku, jedné z nejdůležitějších designérských výstav, když ji v lednu 2005 požádali, aby navrhla Ideální domov odkazující do budoucnosti. K dispozici dostala krásný velký prostor v nejvýznamnějším veletržním pavilonu, naproti němuž se představila jiná renomovaná designérka Hella Jongeriusová. Zatímco z její prezentace odcházel člověk trochu zklamaný, ideální domov podle Patricie Urquiolaové si okamžitě získal přízeň. Téměř všechny předměty a sedací zařízení visely ve vzduchu, všude kolem měkké, barevné objekty připomínající hadrové panenky a stolky různé velikosti tvořící menší i větší skupinky, samostatné ostrůvky. Celkový obraz doplňovala příjemná měkká křesla, obrovská houpací síť ze tří různých materiálů a barevné přikrývky. Několik málo vzdušně řešených polic nebo skříní připevněných na stěnu, stejně jako celkový dojem z prostoru připomínaly styl sedmdesátých let. Patricia Urquiolaová nekopíruje, nicméně se nechává stylem sedmdesátých let inspirovat a užívá jeho prvky v nově promyšleném pojetí. První dojem dal návštěvníkům pocítit svěží originalitu pokoje dospívající dívky, byl sympatický, při pozornější prohlídce pak bylo třeba ocenit spoustu prostoru, který se podařilo úspěšně sjednotit pomocí zavěšených předmětů. Fascinovala naprostá absence znaků symbolizujících společenské postavení, jakož i předmětů evokujících marnivost nebo materiální blahobyt. Kdo by se chtěl holedbat, v tomto mikrosvětě by neuspěl. Uspěje pohodlí a nonkonformita. Přesto se návštěvník nemohl ubránit pocitu, že Ideální domov je sice velmi sympatický, ovšem dost nepraktický, moc kouzelný, a samozřejmě naprosto nerealizovatelný. Bylo by fajn žít v podobném prostředí. Jen tak se potulovat mezi pohupujícími se věcmi a kašlat na pravidla. Úspěšné trendy v bytovém návrhářství, které vtiskávají svou pečeť klidně i celým dekádám, se často rodí právě z podobných skrytých pocitů. Nejprve tento pocit sílí, pak mu dá někdo přívlastek lifestyle a víc už vlastně netřeba. Jako by nějaký parlament globálních rozměrů přijal nový návrh zákona. Možná právě tento mechanismus způsobil, že úspěch designérky španělského původu je tak trvalý. Při dotazu na ideální domov dnes Patricia krčí rameny. Vlastně má za to, že ani nemá smysl pokoušet se realizovat byt snů. K základním lidským vlastnostem patří, že jakmile se sen stane skutečností, člověk začíná toužit po něčem jiném. Byt by měl být prostě prima, příjemný a pasovat k našemu životu. DO SVĚTA! Patricia Urquiolaová pochází ze španělského Ovieda. Už od dvanácti jsem věděla, že se chci věnovat architektuře a designu, vypráví o svém mládí. Nebylo to lehké rozhodnutí, protože doma, v mém rodném městě, nebyly potřebné školy, a tak jsem věděla, že to znamená i změnu, že se budu muset odstěhovat do Madridu nebo do Barcelony. V každém případě mě na tom nejvíce přitahovala ona duplicita, jednak možnost tvůrčí práce, jednak konkrétní výsledky a přísnost forem. V Madridu studovala architekturu, poté přesídlila do Itálie, kde studia dokončila na milánské polytechnice. V Miláně byla několik let žačkou, později dokonce asistentkou skutečného mistra Achilla Castiglioniho. Později pracovala pod vedením velké osobnosti Vica Magistrettiho jako designová koordinátorka ve slavné firmě De Padova. O několik let později si spolu se dvěma společníky otevřela samostatnou firmu, poté se stala spolupracovnicí odpovídající za design ve studiu Lissoni Associati. Považuji za štěstí, že jsem mohla pracovat s Vicem Magistrettim, vypráví o svých prvních letech v Miláně. Velký vliv na mě měl i můj učitel a mentor Achille Castiglioni. Mimochodem, než mě případně zaškatulkujete jako jižanskou, středomořskou návrhářku, ráda bych všem připomněla, že polovina mé rodiny pochází z Baskicka a druhá z Asturie, takže můj původ je spíš atlantský než mediteránský. Jsem silná a otevřená povaha, ale i zábavná a přátelská. STYL, O KTERÝ NEUSILUJE Koncem devadesátých let už navrhovala nábytek i jiné objekty pro čím dál více renomovaných firem, jako například MDF, Molteni, B&B, Driade nebo Euro června

94 DO POSLEDNÍHO DETAILU. Filigránské provedení jednoho z interiérů hotelu Mandarin Oriental v Barceloně. BUCLATÉ, JAKO JÁ. Sérii pohovek a stolků Fat sofa a Fat Fat připodobňuje Urquiolaová ke své postavě. Trochu přehání. CHCI NOVÉ MATERIÁLY, řekla si u značky Driade, a firma jí dala k dispozici svou výrobní jednotku v Polynésii, která pracuje s rákosem, slámou a proutím. Foscarini. Opravdový skok však v její kariéře přinesla až spolupráce i osobní přátelství uzavřené s Patrizií Morosovou. Firma Moroso původem z Udine si vydobyla významné postavení. Reprezentuje avantgardní směr, akcentuje barvy a příjemný vzhled. Kromě toho je Patrizia Morosová proslulá také objevováním talentovaných tvůrců i tím, že po bok jejich talentu staví odpovídající pracovní nabídky a důstojné cíle. Urquiolaová u ní nalezla neuvěřitelně pozitivní prostředí, zatímco Patrizia Morosová přijala mladou designérku se sympatiemi a respektem zároveň. Prohlédla, že právě dala příležitost budoucí hvězdě designu, nadto jedné z mála žen, které v této branži dosáhly vysoko. Po mezinárodních úspěších židlí Fjord a Foot Stool a dalších objektech vyrobených pro firmu Moroso si Urquiolaová počátkem nového tisíciletí otevřela vlastní firmu. V roce 2003 ji časopis Elle Decor vyhlásil designérkou roku, o tři roky později ji tímto titulem poctil také magazín Wallpaper a v roce 2008 španělský časopis AD. Na řadu přišly lenoška Antibodi, pohovka Malmö, křeslo Crinolin s rákosovým výpletem navržené pro firmu B&B nebo pohovka Fat, všechno do slova a do písmene kousky á la Urquiolaová. Nový směr i novou výzvu představovaly náramkové hodinky zhotovené pro firmu Alessi. Nechci vytvářet žádný urquiolaovský styl a pak se ho zuby nehty držet, prohlašuje však rozhodně. Časy velkých hnutí a velkých hesel už jsou stejně pryč. Dnes žijeme v době prolínání a míchání stylů, představ a životních forem. ŠMRNCOVNÍ A BUCLATÉ Navrhuje lampu pro firmu Flos, pohovky pro B&B a po mnoha letech také nábytek pro firmu De Padova. Jako přednášející se vrací na místa svých studentských let. I na vrcholu své dráhy však považuje za rozhodující léta strávená u Patrizie Morosové. Chceme jít společně pořád dál, zabývat se novými věcmi z nových hledisek. Patrizia Morosová ví a cítí, co může být dalším krokem z technického a výrobního hlediska, zatímco já se ráda chopím inovace z hlediska designu. Když ji požádala jiná významná firma s pověstí průkopníka, značka Driade, aby pro ni navrhla židli, Patricia si vymínila, že nepoužije okoukané materiály. Máte nějaký materiál, který ještě nikdo jiný nepoužívá, zněla její otázka. Ano, máme výrobní jednotku v Polynésii, která pracuje s rákosem, slámou a proutím, odpověděli. Budiž rákos, sláma a proutí. Také k sérii pohovek vytvořených pro italskou firmu B&B se pojí jeden příběh. To je firma, vypráví španělská designérka s potměšilým úsměvem, kde se celé vedení skládá jen z mužů. Samo sebou chtěli, aby byla na nábytku vidět i má ženskost a citlivost, to, s čím jsem sklízela úspěchy u firmy Moroso. Pak to ovšem bude trochu buclatější kousek oznámila jsem jim i já mám totiž zbytečných pár kilo navíc, štípne se do boku tam, kde má každý přebytečná držadla lásky, jak se měkkým polštářkům přezdívá v Itálii. Buclatý, ale elegantní! Dodala jsem při pohledu na udivené obličeje. Skupina pohovek Fat Sofa od firmy B&B se od té doby zařadila mezi klasické modely a všechny její díly jsou skutečně takové, jak Patricia slibovala: buclaté, ale elegantní, možná spíše šmrncovní než buclaté. Ptali jsme se jí na budoucí plány. Jen pokrčila rameny. Big goals, to je tak typicky mužské myšlení, ale není to můj styl. Mně stačí další kroky. Momentálně jsem strašně ráda, že mě má práce zanedlouho zavede do světa ostrovů v Karibském moři, kde budu pracovat na zařízení jednoho místního hotelu. Takže se můžu vyhnout horečným přípravám na milánský týden designu. Své nejnovější objekty však uvidím právě až v Miláně, už v hotové podobě. TIBOR MICHAELS, MILÁN, spolupracovník redakce FOTO: archiv června 2010 Euro 24

95 pravicová kuchařka KAPITOLA 196 Historická příhoda Jak se španělský diktátor Franco připletl do kulinářského názvosloví FOTO: Isifa.com ZELENINOVÉ KEFTES Tak se nám to po téměř čtyřech letech statečné neúnavné práce, krve, potu a slz podařilo. Gastro politickým cílem Pravicové kuchařky, který jsme si stanovili hned na začátku, bylo přeškolit národ z levicového stravování na pravicové, a tím jej transformovat z pokořeného zakřiknutého socialisticky glajchšaltovaně kolektivistického v hrdý individualisticky liberálně konzervativně zvídavě tvůrčí. Volby, v nichž seskupení více či méně pravicové získá o šestatřicet křesel více než souhrn levice, si nedokázali představit ani ti nejpravicovější nejoptimističtější snílci. Jak velký podíl na této transformaci měla ze zákulisí politické scény Pravicová kuchařka, politologům ještě dlouho potrvá vzít na vědomí, tím méně odhadnout a propočítat. Mohlo by nás to svést k odpočívání na vavřínech, kdybychom nevěděli, že týden je v politice dlouhá doba a každý týden bez Pravicové kuchařky by ještě mohl českou politiku zvrátit. Stále si ještě nejsme jisti, jak a co jedí Věci veřejné. Ve střehu bychom měli zůstat před knížecí zálibou v knedlících. Znepokojující je i trend půstu u velkopodnikatelů, včetně možná i některých kmotrů ODS. Naše práce tedy zdaleka ještě nekončí. Mezitím se však sluší za překvapivý výsledek voleb poděkovat: 1. věrným a statečným čtenářům Pravicové kuchařky, 2. těm českým kuchařům, kteří se vydali do světa na vandr a vrátili se s odhodláním tento národ pracně a namáhavě za pačesy táhnout k vrcholu gastronomické civilizace, 3. těm italským buongustaiům, kteří se zabouchli do českých holek natolik, že opustili svou krásnou vlast, aby nás zde svými vlastními a často holé živobytí riskujícími restauracemi převychovávali k vědomí, že nemá-li civilizace zaniknout, v jídle se z kvality nesmí slevit. Pořád ještě nám tu však chybí dobrá restaurace turecká, a proto se vrátíme do Turecka za špenátem. A zamotáme si trochu hlavu lingvistickou pozoruhodností zvanou Sefardi keftes de espinaka. Mýlí se kulinární klasifikátoři, kteří je řadí mezi speciality španělské. De espinaca samozřejmě španělské je, Sefardi znamená španělský v hebrejštině, ale keftes najdeme jen na půdě bývalé Osmanské říše. Je to řecká (případně hebrejská) fonetická zjednodušenina slova köfte, což je v turecké kuchyni karbanátek z mletého masa. To bez tureckého umlautu přešlo za turecké okupace do kuchyně řecké a tamní židovské. Tamní židovská obec kromě turečtiny a řečtiny ještě mluvila i psala nádhernou poezii a písně a dodnes její potomci mluví jazykem zvaným ladino, což byl původně židovský dialekt středověké španělštiny obohacené o slova katalánská, portugalská a hebrejská. Jak se dostal do Turecka a na Balkán, kde přežil až do moderní doby, je jeden z lingvistických zázraků, který dokázal ocenit i španělský vládce Francisco Franco. Ale nepředbíhejme a vraťme se ke katolické reconquistě islámských částí Španělska na konci 15. století, po němž následovalo století (dnes by se tomu řeklo) etnické čistky muslimů a židů. Židé prchali částečně spolu s muslimy do severní Afriky (kde se brzy jazykově poarabštili a později pofrancouzštili), částečně do centra Osmanské říše, která jim nabídla azyl a živobytí v potřebném rozvoji obchodu, vzdělání a státní správy. Ladino zůstalo jejich domácím jazykem, přežilo hlavně v evropské části Turecka, v Řecku, Bulharsku a částech Jugoslávie a přibralo tu a tam i nějaké to slovo řecké, turecké a slovanské. Kefte je jedním z nich. Slavnou řeckou židovskou obec, soustředěnou hlavně kolem Saloniky (řecky zvané Thessalonika, ale česky kdoví proč Soluň), zničila německá okupace, kromě asi pěti tisíců Židů, které se podařilo vyfouknout Němcům pod nosem takto: ve vlaku vedle jedné řecké židovské rodiny sedí španělský konzulární úředník a s úžasem poslouchá, jak si vyprávějí v ladinu, které mu zní přirozeně jako nějaký španělský dialekt. Vy jste ze Španělska? ptá se. Ano, odpovídají mu. Jak dlouho žijete tady? Čtyři sta let. Konzulární úředník telegrafuje do Madridu, že má v Řecku desetitisíce španělsky mluvících Židů, které už Němci začínají odvážet. Přišla mu tato odpověď: Spanelsky pas a navrat do Spanelska vsem ktere stihnete stop Franco stop. Turecko a Bulharsko mimochodem Hitlerovi ze svých Židů nevydaly ani jednoho, ač byly jeho spojenci. No a keftes de espinaka jako košer variantu köfte masových vymysleli jejich předkové někdy před těmi čtyřmi sty lety. Pro přípravu připojuji recept. BENJAMIN KURAS, spisovatel, spolupracovník redakce Na rozehřátém olivovém oleji restujeme cibulku a česnek do měkkého zprůsvitnění asi pět minut. Přidáme velké množství posekaného špenátu, sůl, pepř a muškát. Dusíme dalších pět minut, pak vyndáme a necháme zchladnout. Prokvedláme se strouhankou a vejci a uhněteme karbanátky. Můžeme obohatit strouhaným sýrem, piniovými oříšky nebo rozinkami rozmočenými v bílém víně. Do křupava usmažíme a podáváme pokapané citronem nebo s hustým jogurtem. Euro června

96 BELLEVUE Písek v soukolí Ani omluva za pokažené chody se v této restauraci nepodává zadarmo Do Bellevue jsme si šly po pravdě řečeno spravit chuť po nedávné sérii gastronomických protivenství. V pátek večer tam bývá živo. Zamilované i vystřízlivělé dvojice, firemní večeře, pražští cizinci s vytříbeným citem pro dobré jídlo, turisté. A pak také malebný výhled na Vltavu a Hradčany, odmyslíme-li si nevyhnutelnou dopravní špičku na nábřeží. Ujímá se nás skvělý číšník, milý a pečující. Vypadá to, že dnes večer to konečně proběhne hladce. Na úvod jsme si usmyslely krevetové millefeuille a zapečený kozí sýr Crotin. Z kuchyně mezitím přichází pozdrav v podobě tataráčku z tuňáka. Nonšalantně přehlížíme, že amuse bouche nemá v podstatě žádnou chuť: nasekané kousky rybího masa jsou jednoduše posypané černým sezamem, přičemž jedinou zajímavostí je (až příliš) kyselá nota maracujové omáčky okolo. Millefeuille vyhlíží svěže: sestává z tenkých plátků avokáda, vyloupaných tygřích krevet a lístků salátu. Na první rýpnutí vidličkou vše předem a trefně ochuceno, snad jen dresink je příliš hutný a mastný. O to větší podpásovka nás VALUE FOR MONEY HODNOCENÍ RESTAURACE Jídlo 36 bodů z 50 Servis 15 bodů z 20 Nápoje 8 bodů z 10 Prostředí 10 bodů z 10 Value for money 4 bodů z 10 Celkem 73 bodů ze Skvělé dezerty Naprosto nepřesvědčivý poměr výkon/cena čeká vzápětí. Kadeřavý salát byl v kuchyni naprosto nedostatečně omyt, takže při každém soustu nám mezi zuby skřípe písek. Ten mezitím stačil prolnout všemi vrstvami (zaplaťpánbůh, že jich opravdu není inzerovaných mille, tisíc ) a činí jej naprosto nepoživatelným. Druhý obří bílý hranatý talíř obsahuje pohlednou kompozici rozpečeného kozího sýra na kolečku čehosi, co připomíná jablko, po ochutnání však zjišťujeme, že se jedná o lilek (v nasládlé kombinaci zcela disharmonický). Dále tu máme pár pekanových ořechů v cukrové krustě (příšerně tvrdé), pár kapek balsamika, listy světlého lolla a červeného radicchia, tenoulinké plátky fenyklu, kousky jablka (místo inzerované hrušky), pár kousků pokrájených datlí a starý dobrý písek. Něco takového se prostě nedá jíst. Servírka poloplné talíře s omluvou odnáší a my takřka automaticky předpokládáme, že nám tento vydařený chod nebude zahrnut do konečného účtu. Jaký omyl! Po tomto fiasku máme všechny smysly opět pracovně zbystřené. Připlouvá mořský vlk v bílém kloboukovitě proláklém talíři, to aby pod ním mohla zašplouchat capuccinovitě vyšlehaná fenyklová omáčka. Pastva pro oči to zrovna není, nahá rybina a kolem ní béžová kapalina. Ještě že se mezi plátky bezbarvých artyčoků a kostičkami brunoise zeleniny občas mihne červená, to ovšem až po odvalení filetu. Teď by bylo fajn napsat, že chuťový zážitek zcela převálcoval prvoplánově nespolehlivý vizuální dojem a vše by skončilo happy endem. Zatímco jemná pěnová emulze FOTO: Libor Hajský června 2010 Euro 24

97 restaurace FOTO: Libor Hajský Pošírovaný kanadský humr, celerová remuláda s hrubozrnnou hořčicí, Vitelotte brambory a lanýžový vinaigrette Telecí svíčková na sečuánském pepři, celeru, mangu a kaparech, mango želé a telecí štáva má opravdu skvělou fenyklovou chuť s vtipnou vánočně badyánovou pointou a zelenina ve spodních vrstvách také nic nepokazila, ryba je nenapravitelně přesolená a celou kreaci zoufale kazí. Mimochodem, kdybyste zaváhali nad termínem brunoise, je to zeleninová či ovocná příloha pokrájená na kostičky zvíci 1 až 2 mm, takže pamatujte ani o milimetr víc! Doufáme, že porce perličky přece jen na vše vrhne trochu lepší světlo. V menu uvedená kombinace se studeným salátem, fazolemi fava a pecorinem nás neláká (v ledovém dni potřebujeme už konečně něčím zahřát), a tak po poradě s číšníkem volíme poněkud neinspirativní, nicméně teplé bramborové pyré. Jaké je však naše překvapení, když nám na stůl nesmělý mladík patrně učedník pokládá perličku se salátem. Po našem upozornění, že se stala chyba, talíř nechává bezradně na stole a odchází! Situaci napravila teprve servírka, kterou se nám podařilo přivolat až po dobrých pěti minutách. Otrava na kvadrát. Nicméně na několik plátků pokrájené pečené stehýnko a prsíčko z perličky, ochucené citronem a bylinkami, má alespoň hezky křupavou kůžičku. Hladké bramborové pyré je hodně smetanové, což v kombinaci s dietní perličkou vůbec nevadí, a chutná jako základní bramborová kaše, která sama o sobě člověka k extázi nepřivede, s původní přílohou bychom si však určitě nepomohly: odmyslíme-li zdejší písek, který by ji jistojistě neminul, neboť obsahovala i náš známý kadeřavý salát, kombinace pečené perličky a studeného salátu, nota bene se sýrem, nám připadá docela praštěná. Za předchozí problémy nám obsluha slíbila sladkou odměnu na účet podniku, volíme tedy na její radu čokoládový puk a pak i z vlastního úsudku citronový krém, nad nímž se nicméně ani jeden z našich číšníků netváří dvakrát nadšeně. Při pokládání talířů na náš stůl mu dokonce uklouzne, že ten čokoládový je rozhodně lepší. Prý ho vyráběl francouzský cukrář. Tak se na to podíváme: citronový krém, označený obsluhou za takový tužší pudink, v sobě kuriózně skrývá mnoho k objevování. Jeho základnu tvoří miniaturní podezdívka mandlového piškotu odborně zvaného Janovský chlebíček (Pain de G^enes, vyznačující se více než dvojnásobným množství mletých mandlí v poměru k mouce), na němž je navršena solidní vrstva hmoty, kterou člověk obvykle nachází na klasické francouzské tarte au citron, tudíž opravdu jakýsi tužší citronovo-žloutkový krém. Na něm pak trůní kopeček až neuvěřitelně chuťově obsažné pomerančovo-marcipánové zmrzliny, lupínek pusinkového těsta plus další roztomilé karamelové ozdobné vychytávky. Kreace předznamenaná v tónech citrusů, mandlí, marcipánu a vody z pomerančových květů. Hm, zní to skoro jako odmaskování tajeného složení parfému, ale okouzlení je opravdu silné. Zvlášť proto, že k této lahůdce střídavě uždibujeme z tak velebeného čokoládového puku, který má zelenou přilbici z mátového sorbetu i s vikingskými (čokoládovými) rohy. Dezert je posazen na tenoučkou vrstvu křupavého těsta, na níž spočívá onen puk vláčného, smetanově hladkého fondantu, pokrytého tenkou vrstvou tmavé čokolády. Celé je to naprosto skvělé, inspirativní takhle nás dezerty už dlouho nikde nenadchly a originální. Pro příště navrhujeme, aby se oba dezerty podávaly současně, třeba v podobě oblíbených miniaturních mignons. Večer se nachyluje a my žádáme o účet, který tentokrát zní na 2860 korun. Za ně se nám dostalo hodně písku, soli, zmatků a navrch pár fantastických dezertů. Není divu, že si připadáme ošizené. Závěrečná frustrace je stylová: ačkoliv dezerty měly jít na účet podniku, byly nám normálně naúčtovány stejně jako písečné předkrmy. Ani skutečnost, že sklenička vína je v Bellevue za 295 korun, nám nepřipadá adekvátní. Může nás hřát alespoň pomyšlení, že na vodě tu tolik rýžovat nechtějí, mattonka totiž překvapivě stojí 30 Kč... DANA LANGÁŠKOVÁ, ALENA JURIONOVÁ, spolupracovnice redakce ADRESA Smetanovo nábřeží 18, Praha 1, tel.: , OTEVÍRACÍ DOBA po ne DRUH KUCHYNĚ francouzská, středomořská CENA VODY Mattoni 0,33 l 30, VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU Degustační menu Millefeuille z tygřích krevet, avokáda a mladého salátu, limetkový a koriandrový dresink Zapékaný kozí sýr Crotin v balsamicové krustě, salátek s hruškou, fenyklem a datlemi Pomalu pečený mořský vlk fenyklová emulze s badyánem brunoise jarní zelenina Citronem a bylinkami ochucená pečená perlička, podávaná se salátem z fava fazolí a sýra pecorino Čokoládový puk z Manjari čokolády, mátový sorbet a malinové coulis Vyšlehaný citronový krém s tymiánem podávaný na Pain de G ^enes, zmrzlina z pomerančového konfitu a marcipánu čtyři chody 1290, tři chody 1090, dva chody 990, Vína (0,15) čtyři chody 890, tři chody 790, dva chody 590, VÝBĚR Z NÁPOJOVÉHO LÍSTKU Blanc de Pinot Noir, 2006, Znojmo (Dobrá Vinice) 1390, Chablis 2006, Grand Cru, Vaudesir (William Fevre) 3390, Blanc Fumé De Pouilly, 2007, Pur Sang (Dagenau) 3890, Gavi di Gavi, 2008 (Villa Sparina) 1190, Frankovka, 2005, Premier (Vinselekt Michlovský) 1690, Ch^ateau Margaux, , Brunello di Montalcino, 2001, Biondi-Santi, (Franco Biondi Santi) 4690, Rioja, 2001, Gran Reserva 150 Anniversario (Marqés de Riscal) 3190, Euro června

98 euro light Team Veolia Voda zleva Eva Kučerová, Robert Talajka a Rostislav Čáp (všichni Veolia voda ČR) EURONEWS Golfový turnaj týdeníku EURO V úterý 1. června se v areálu Golf Resort Karlštejn uskutečnil třetí ročník golfového turnaje týdeníku EURO. Zúčastnilo se jej téměř osmdesát významných obchodních partnerů vydavatelství EURONEWS. Celým golfovým dnem provázel hráče i přihlížející hosty profesionál Alan Babický. Přes nepřízeň počasí panovala skvělá nálada a všichni účastníci si turnaj náležitě užili. Jiří Bartoška (Film Servis Festival Karlovy Vary) Martin Chalupský (RWE Transgas) FOTO: Hynek Glos Gabriela Švecová (Úřad vlády ČR) a Riccardo Lucque (La Finestra) Vlevo Jan Brázda (Constellation) a Zoran Jovanović (MindShare) Jiří Herian (!Attention! Media) června 2010 Euro 24

99 euro light Výherkyně kategorie ženy HCP Zleva Petra Pipková (MediaCom Praha), Jana Sedláčková (obchodní ředitelka EURONEWS) a Dita Havláková (PRODES CZ) s Vojtěchem Jirků, ředitelem vydavatelství EURONEWS. Výherci kategorie HCP 18,1 27. Zleva Jan Prachař (Sal. Oppenheim), Max Vrána (Unicorn), Kryštof Mucha (Film Servis Festival Karlovy Vary) s Vojtěchem Jirků (EURONEWS, druhý zprava). Alvise Giustiniani (Philip Morris ČR), v pozadí Tomáš Strnad (Glisco) Štěpán Lacina (Glisco) Vlevo Miroslav Prima (MQI Brno) a Robert Jašek (Graffitti Networks) Petra Buzková (Vyroubal Krajhanzl Školout) s Danielem Souralem (Ariana Capital) Radka Prachařová (Philip Morris ČR) Zleva Stanislav Brunclík, Jiří Besser (PSP ČR a starosta Berouna), Radovan Kolařík a Jan Šula (Právnická kancelář Jan Šula) Evžen Hart (PPF) Euro června

100 auta RANGE ROVER SPORT Rychlý mamut Vlastnosti obřího SUV jsou skvěle vyvážené SPECIFIKACE MOTOR přeplňovaný vznětový šestiválec OBJEM 2993 ccm MAXIMÁLNÍ VÝKON180 kw PŘEVODOVKA šestistupňová automatická NEJVYŠŠÍ RYCHLOST 209 km/h ZRYCHLENÍ z 0 na 100 km/h 11 s KOMBINOVANÁ SPOTŘEBA 11,9 l CENA Kč (základní cena) KLADY Šíře využití Skvělé odpružení Výbava Jízdní vlastnosti Komfort Výkon Průchodnost terénem Cena ZÁPOR Malá výška kabiny Automobilka Land Rover v posledních letech několikrát změnila majitele. Po relativně krátkém intermezzu v americkém koncernu Ford, který ji začlenil do divize Premier Auto Group, nakonec zakotvila v indickém konglomerátu Tata. Britská legenda i Indové mohou být za americkou mezihru více než vděční. Pod Fordem automobilka nabrala druhý dech, má atraktivní nabídku modelů, investuje do vývoje a hlavní je, že současná modelová škála netrpí v podstatě žádným neduhem, jako jsou problémy s kvalitou, užitnými nebo jízdními vlastnosti a podobně. Kdyby šéf Fordu neměl nůž na krku v podobě obrovské krize amerického autoprůmyslu, asi by si raději uřízl ruku, než aby automobilku Land Rover prodal. Na silnicích nejezdí příliš osobních vozů větších než Range Rover Sport. Podobné rozměry nabízí například Audi Q7, což ale není vůz, který by mu mohl konkurovat. Audi míří na odlišnou cílovou skupinu. Jasně sice vítězí na silnici, na druhé straně i přes pohon čtyř kol a uzávěrky diferenciálu se v terénu zastaví už tam, kde si majitel range roveru ještě ani nenavolil přednastavený program pro terénní povrch. Q7 nemůže atakovat range rover ani po stránce komfortu. Britský šlechtic má na rozdíl od německého byznysmena v základní výbavě pneumatické odpružení, což až neskutečnou měrou zvyšuje pohodlí posádky. Ve spojení se širokými dvacetipalcovými koly vůz většinu nerovností na silnici přejede bez jakéhokoli rázu a zbytek spolehlivě odfiltrují vzduchové tlumiče. Poslední facelift však oba vozy sblížil v jedné podstatné věci. Hodně majitelů Q7 si stěžuje na nedostatečný vnitřní prostor, což dříve u range roveru nepřipadalo v úvahu ani u skutečně extrémně přerostlých jedinců. Bohužel vnitřní rozměry vozu se zmenšily, co se výšky týče, a i průměrně vysokým řidičům nad hlavou nezbude moc místa na vyskakování. Kromě tohoto nedostatku nabízí model Sport exkluzivní interiér. Oproti předchozí generaci vládnou uvnitř vozu špičkové přírodní materiály a mnohem kvalitnější měkčené plasty. Luxusní eleganci umocňuje osvětlení vnitřního prostoru vozu bílými diodami. K větší pohodě za volantem by mělo také přispět snížení počtu ovládacích prvků na polovinu a přepracovaný navigační systém s pětipalcovým displejem. Stejně jako u Discovery 4 si do Range Roveru Sport můžete objednat pětikamerový sledovací systém, který pomáhá předcházet poškození laku v terénu a ve městě usnadňuje parkování. Bez jakékoli nadsázky lze zodpovědně tvrdit, že model Sport představuje vyzývavou odpověď na otázky nastolené vozy Porsche Cayenne a BMW X6. V základní nabídce britské automobilky je pro Range Rover Sport přeplňovaný naftový třílitrový šestiválec o výkonu 245 koní. Nejslabší turbodiesel je naprosto dostačující pro všechny jízdní režimy. Bezmála čtvrt tisíce koní dokáže téměř třítunové auto rozpohybovat s nebývalou agilitou, a to jak na silnici, tak mimo ni. Kombinovaná spotřeba při nijak ekologicky aktivistickém ježdění dosahuje dvanácti litrů nafty na sto kilometrů, při snaze jet hodně úsporně se dá dostat někam k deseti a půl litrům. To je rozdíl tak zanedbatelný, že je lépe vychutnat si bez omezení mohutný zátah vidlicového šestiválce a zelené nechat propadlišti dějin. KAREL ZAORAL (karel.zaoral@euro.cz) FOTO: archiv června 2010 Euro 24

101 společnost NAROZENINY 14. června Petr Beneš (59) ředitel a jednatel: Pramet Tools Daniel Mališ (38) vedoucí partner: AK Mališ Nevrkla Legal Jindřich Topol (53) výkonný ředitel divize Železniční stavitelství: Skanska 15. června Martin Seidler (44) generální ředitel a jednatel: Honeywell Aerospace Olomouc VÝROČNÍ VALNÁ HROMADA. Ve čtvrtek 27. května 2010 se v hotelu Crowne Plaza Prague uskutečnila výroční valná hromada Britské obchodní komory v České republice (BCC). Byla představena nová správní rada BCC, jež byla zvolena všemi členy BCC, kteří se výroční valné hromady zúčastnili. Na fotografii zleva Eva Williamsová z Nadačního fondu Tesco, Petr Karel, prezident dobrovolnické organizace GE Volunteers Elfun a člen užšího vedení GE Money Bank CR, Richard York z Giese & Partners, Sian MacLeodová, čestná předsedkyně BCC, James de Candole, ředitel Candole Partners, Luděk Vrána z Vrána & Pelikán, Alexis George, CEO a předsedkyně výkonné rady ING ČR/SR, Jana Ryšlinková, ředitelka USBSP Praha, Chris Garlick, jednatel s. r. o. Garlick, a Renata Lukášová, managing director Zátiší Catering Group, Fresh and Tasty. 16. června Jiří Báča (37) ředitel divize komerčního bankovnictví: GE Money Bank Erik Jan G. Hamel (44) finanční ředitel: Heineken Česká republika Pavel Šedlbauer (60) předseda představenstva: AGC Flat Glass Czech Jozef Tkáč (60) prezident a předseda představenstva: J&T Finance Group Tomáš Vítek (43) generální ředitel: ODS Dopravní stavby Ostrava PARTNERS CELEBRITY GOLF CUP Série turnajů pro top manažery Partners Celebrity Golf Cup odstartovala v Golf Resortu Monachus už svůj šestý ročník za účasti mnohých osobností. Nejlepším hráčem turnaje byl Ctirad Matějka (81 ran), nejprestižnější kategorii HCP 0-20 vyhrál Martin Holub (Capgemini). Na snímku zleva Jana Procházková (Globair), Radim Lukeš (Partners) a Dana Řezníková (Pioneer Investments). OTEVŘENÍ BARMANSKÉ ŠKOLY. Na Světový den koktejlů 13. května byla slavnostně otevřena barmanská škola R.U.SHOP CLOUD 9 Bartending School v hotelu Hilton Prague. Otevření se zúčastnila česká barmanská špička v čele s Václavem Vojířem (vlevo), Romanem Uhlířem, manažerem Cloud 9 sky bar & lounge a barové školy (uprostřed), a Michaelem Tretterem (vpravo). 17. června Jiří Adámek (45) generální ředitel: Hayes Lemmerz Autokola Erich Čomor (41) generální ředitel a předseda představenstva: Home Credit 18. června Vladimír Feix (78) generální ředitel: Český porcelán Roman Hynek (46) místopředseda dozorčí rady: DPÚK Jaromír Chmela (48) generální ředitel: Cement Hranice Vladimír Lenoch (47) předseda představenstva: Schindler CZ Jan Peřinka ml. (47) předseda dozorčí rady: Bělská pískovna 19. června Helena Abery předsedkyně představenstva: Česká námořní plavba Václav Klaus (69) prezident České republiky Marek Nosek (47) člen představenstva: I Keramika Petr Turoň (38) výkonný ředitel a 2. místopředseda představenstva: Walmark Richard Vidlička (44) generální ředitel: ČEZ Distribuce Petr Žáček (41) předseda představenstva: Zetor Tractors FOTO: archiv, puttpd.cz NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ TITUL ROKU. Největší české nakladatelství odborné literatury GRADA Publishing již počtrnácté ocenilo nejúspěšnější tituly uplynulého roku. Při této slavnostní příležitosti se sešli autoři oceněných knih se zástupci nakladatelství, knihkupci a zástupci médií. Titulem Cena Grady jsou oceňovány publikace, které získaly nezastupitelné místo v celkové produkci českých nakladatelství. Na společné fotografii s ředitelem nakladatelství Milanem Brunátem (v popředí) stojí zleva ocenění autoři Slavomil Fischer, Jiří Škoda, Jiří Dušek, David Cibula s chotí, Luboš Petruželka, Markéta Jarkovská, Helena Jarkovská, Liběna Tetřevová, Jan Doležal, Josef Chybík a Jiří Krátký. 20. června Oldřiška Rychtaříková členka dozorčí rady: Bonton, Supraphon, Spirits of Prague Jan Smolka (61) místopředseda dozorčí rady: Sokolovská uhelná, právní nástupce Euro června

102 LÁĎOVI DO NEBE. Symbolické rozloučení s režisérem proběhlo v Žižkovském divadle Járy Cimrmana v pátek 11. června.

103 DIVADLO JÁRY CIMRMANA PATNÁCT A DOST V těch nedávných mizerných měsících, kdy jsi zažíval samou bolest a skoro žádnou radost, jsem smekal klobouk nad tím, jak statečně ses utkal se Zubatou a jakou s tebou měla práci, napsal ve svém dopise Láďovi v Lidových novinách Zdeněk Svěrák. Smoljakovu energii připomíná i Doubravka Svobodová, ředitelka Divadla Na zábradlí, jež uvádělo i dvě Smoljakovy hry: Ještě vloni jsme byli se Studiem Láďa na zájezdu. (Ve studiu, které Smoljak z přetlaku divadelní energie založil v roce 1998, účinkovala.) Na 17. června bylo dokonce domluvené natáčení Fantoma realistického divadla Zdeňka Nejedlého a ještě v dubnu nás Láďa obvolával, jestli budeme mít čas, dodává Svobodová. Co bude po odchodu Smoljakova optimismu a energie s cimrmanovskou scénou v nejbližší budoucnosti, již víme. Hlubší úvahu o jejím osudu ale členové souboru logicky zatím odmítají (viz Reportáž od Cimrmanů). Jisté je snad jedině to, že hra autorského dua Smoljak Svěrák České nebe, v repertoáru divadla s pořadovým číslem patnáct (třináctá společná, první Akt napsal Svěrák sám, Vyšetřování ztráty třídní knihy je zase samostatným Smoljakovým počinem, semináře ovšem psali společně), zůstane po premiéře před dvěma lety posledním objeveným opusem Járy Cimrmana. Takovou měli pánové Smoljak a Svěrák dohodu. Že když nebudou moci napsat hru společně, žádná nová nevznikne, říká Jiří Tušl, Smoljakův přítel a producent Supraphonu, který osmnáct let cimrmanovské hry natáčel. Hrát současný repertoár může Divadlo Járy Cimrmana nějakou dobu dál. Smoljak všechwhat s next Nikdo už nebude Smoljak Až jednou jméno českého génia zmizí z názvu Žižkovského divadla, vznikne divadlo nové... Chtěli byste, aby divadlo pokračovalo, i když už nebudete moci hrát? Na otázku, kterou v rozhovoru pro týdeník EURO položil koncem roku 2006 Karel Hvížďala Ladislavu Smoljakovi, tehdy čerstvý pětasedmdesátník odpověděl: O tomhle nepřemýšlíme, ale lidé se nás na to ptají, protože je vidět, jak stárneme. Když hrajeme třeba Vraždu v salonním kupé a sedmdesátiletého Čepelky se Vilma zeptá:,kolikpak je ti let, Jindro? a on odpoví:,dvacet jedna, je to komické, i když tiše dodá:,... pryč. Tak, pravda, sil ubývá, otázka po konci Divadla Járy Cimrmana (DJC) je docela aktuální. Zdeňku Svěrákovi se nedávno stalo, že cestou okolo fronty na lístky do našeho divadla zaslechl, jak jedna dívka telefonuje mobilem:,neblbni člověče, domlouvala někomu na druhém konci spoje,,musíme na ně chodit, než umřou! Minulou neděli Ladislav Smoljak odešel po prohraném souboji s rakovinou. Smutná zpráva nejen pro onu dívku s telefonem. Jenže stejně jako se nepřízní osudu nikdy nenechal odradit Jára Cimrman, divadlo s domácí scénou na pražském Žižkově zatím nekončí a dle vyjádření manažera souboru Václava Kotka odehraje minimálně příští sezonu. I když s menším počtem představení. Omezení se dotknou zejména zájezdů, v Praze ubude jedno až dvě představení měsíčně, odhaduje ředitelka Žižkovského Divadla Járy Cimrmana Jana Pazderníková. FOTO: Tomáš Novák Euro června

104 what s next BLANÍK, premiéra 16. května Zprava: Veverka z Bitýšky (Ladislav Smoljak), učitel (Miloň Čepelka), Hynek z Michle (Jan Hraběta), Smil Flek z Nohavic (Petr Brukner). ŠVESTKA, premiéra 14. listopadu Kamil Patka, mladý vechtr (Marek Šimon), Přemysl Hájek, vechtr v. v. (Ladislav Smoljak). POSEL Z LIPTÁKOVA, premiéra 20. dubna Smrtka (Ladislav Smoljak). ny hry režíroval a jeho připomínky jsou již tak pevně dané, že se hrát mohou, domnívá se Doubravka Svobodová. Ale dlouhodobě? Oni udávají tón a hlídají žánr, připomíná Svobodová. Jinak se povede Smoljakově poslední hře Hus: Alia minora Kostnického koncilu, která měla premiéru v Divadle Na zábradlí loni na podzim. Zatím proběhlo příliš málo repríz. Husa nejspíš hrát nebudeme, ale nechci rozhodovat v emoci. Rozhodneme se až s odstupem času, zda představení nezachováme jako poctu autorovi, dodává Svobodová. JE TO JAKO MŠE Ztráta jedné ze dvou klíčových postav divadla může ovlivnit i drobné aktualizace, které Cimrmani občas do představení vkládali. Ikdyž Smoljak byl prý vždy hodně proti, chtěl se vyvarovat komunální satiry: To nesnášeli, a když aktualizace, tak jenom jedna, ale hodně vymyšlená. Slova Doubravky Svobodové potvrdil i Ladislav Smoljak v již zmíněném rozhovoru, když se zamýšlel, proč popularita fenoménu Járy Cimrmana vydržela přes čtyřicet let: Jeden z mnoha důvodů bude asi v tom, že jsme nikdy nedělali ani nechtěli dělat politické divadlo. To většinou i s malou změnou poměrů skomírá. A ještě něco: Lidé, kteří chodí na Cimrmany, nejenže chtějí slyšet naposlouchané identické věty, ale vyžadují i stejnou intonaci. Je to skoro jako mše, usmívá se Svobodová. Kdykoli si někdo začal vyskakovat v improvizacích, vždy ho dle pravidel obřadu vedli zpátky. A vždy, když měli novou hru, nejprve ji odehráli několikrát na zájezdech a upravovali dle reakcí a vnímání diváků. Teprve potom byla premiéra v Žižkovském divadle a finální tvar dostalo nastudování až po dalších deseti nebo dvaceti reprízách. Žádné performance, komunikace s publikem sice probíhala, ale pouze v rámci daného textu, dodává Svobodová. I proto dle ní divadlo nemůže dlouho fungovat, až z něj odejde i Zdeněk Svěrák. Přemýšlíte o tom, za jakých okolností byste s hraním přestal? ptal se Karel Hvížďala na jaře roku 2007 v rozhovoru pro týdeník EURO pro změnu Zdeňka Svěráka. Ten tehdy odpověděl: Já samozřejmě vím, že už se to nebude počítat na desítky let. Neuvažuju o tom konci a ani si to nepředstavuju, jako si nepředstavuju, kde a kdy umřu. Člověk o tom, jestli umře na chodníku, doma nebo v nemocnici, nerad přemýšlí. Říká si, nějak to dopadne, nechává to osudu. JACHTA I BURZOVNÍ ZPRÁVY Ladislav Smoljak však osudu ponechával snad právě jen budoucnost DJC. Jinak neustále plánoval a nikdy se nezastavil, aby hodnotil dosavadní život. Jednou byl na jachtičce v Kanadě, a když se vrátil, byl tak nadšený, že si pořídil jachtičku na Slapy. A když měl REPORTÁŽ OD CIMRMANŮ Nanebevzetí Ládi s trvalou To je poprvé, co jste mne zarmoutil, píše jistý Vašek v pamětní knize, která leží ve foyer žižkovského Divadla Járy Cimrmana. Předsálí je prosyceno tichem, jako byste vstupovali do kostela. Pod podobiznou Ladislava Smoljaka plápolají svíčky a leží hromady kytic. Je večer 9. června. Chystá se představení České nebe, první bez Smoljaka na domovské scéně. Do šatny přicházejí herci. Weigl, Šimon, Reidinger, Kotek. Zase tu otravují z Aha!, vyhnal jsem je, říká naštvaně jeden z nich o reportérech bulváru. Ptát se na budoucnost Cimrmanů se však chci i já. Opravdu je moc brzy, nezlobte se. Rozhodneme až po této sezoně, řekl týdeníku EURO doyen souboru Jaroslav Weigl. Nyní se bude křtít kniha Génius, který se neproslavil, na DVD vyjde hra České nebe v obou alternacích se Svěrákem ismoljakem, dodává Weigl, jenž patří do souboru od roku Šatna se zavírá. Nad Žižkovem prší. Krátce po sedmé hodině představení začíná. Po nesmělém začátku zazní ze sálu smích. Stojím za zavřenými dveřmi. Nad hořícími svíčkami pozorně z obrázku naslouchá i Smoljak, génius s nezaměnitelnou trvalou na hlavě, jak slýchával ve hře Akt. Je to zvláštní pocit. Ticho přeruší až poseminářová přestávka. Lidé debatují, smějí se. Jsou prostě výborní. Obdivuji je, jak to v takové situaci zvládají, říká mi nadšeně mladá blondýnka. Trojí zvonění, hra začíná. A nebe nad Žižkovem se rozjasňuje. Krátce po půl osmé spěchá za plentu Miloň Čepelka, ač ve hře nehraje. Co tu dělá? Bratři, takový nával jste u nebeské brány ještě neviděli! zazní v závěru z jeviště. Aplaus nebere konce, herci se musejí desetkrát vracet. Diváci je nechtějí pustit. Leč musejí. O půl desáté vychází z šatny Zdeněk Svěrák, a když začíná odpovídat, má příliš vlhké oči. EURO: Byla to první hra na domovské scéně po Smoljakově skonu. Navíc symbolicky právě České nebe. Jaké máte pocity bezprostředně po představení? SVĚRÁK: No, člověk na to nepřestává myslet. Ale pobyt na jevišti je jediný lék proti takovému smutku. Nezapomeňte, že to nepřišlo najednou. Láďa hrál České nebe až do 27. května, ale už ho nehrál celé seminář nezvládl, na to neměl síly. My jsme jeho trápení měli stále na očích. Viděli jsme, jak mu ubývalo sil. Nepřišlo to naráz. A vždy jsme hrávali na střídačku, takže pro mne to dnes nebyl přímo pobyt na jevišti bez Ládi. EURO: Bylo představení hodně emotivní? FOTO: archiv června 2010 Euro 24

105 what s next FANTOM REALISTICKÉHO DIVADLA ZDEŇKA NEJEDLÉHO, premiéra 15. května Saša Děmidov (Ladislav Smoljak), Vanda Brůnová a Kalašnikovová (Doubravka Svobodová). loď, potřeboval k ní chatičku, tak si ji postavil a sám zařizoval, i když už mu nebylo nejlépe, říká Svobodová. Neustále se pouštěl do charitativních projektů a lenošil jen při četbě odborné literatury. Na divadle se zastával textu, respektive autora, a byl nešťastný, jak se v poslední době v hierarchii divadelních prostředků dostává slovo na chvost, pokračuje Svobodová. V posledních letech se také hodně kamarádil s profesorem Vojtěchem Ceplem, spoluautorem současné Ústavy České republiky (zemřel vloni na podzim). Ten mu řekl, že má peníze na burze, tak Láďa také investoval. Potom nás snad půl roku neustále krmil, jak mu jdou akcie nahoru, vzpomíná Svobodová. Nebylo prý pro něj důležité, jestli vydělá, ale byl spíš jako dítě, které má novou hru: A když se pak s Ceplem bavili o ústavě, historii a politice, sjížděli přitom na internetu burzovní zprávy. Pokud by byl na burze Jára Cimrman, byl by nejspíše již desítky let stabilní investicí. Soubor Cimrmanových her se prodává výborně, ale dotisk zatím není zapotřebí. O zvýšeném zájmu a prodejích se knihkupci nedozvídají během jednoho týdne, říká Ladislav Horáček, majitel Nakladatelství Paseka, které vydává cimrmanovské tituly. Supraphon zase připravuje k vydání kolekci 15 CD se všemi hrami DJC. Vyjde v září, s urychlením nepočítáme, protože nejsme přáteli hyenismu, vysvětluje obchodní a marketingový ředitel Supraphonu Martin Votruba. HUS: Alia minora Kostnického koncilu, premiéra 26. listopadu Václav z Dubé (Petr Reidinger), Jan z Chlumu (Leoš Noha), Kašpar Šlik (Ladislav Smoljak). DĚLÁME TO NEJLÍP Cimrman jen tak z pódií nezmizí i díky ochotníkům. Ale jak v roce 2007 řekl Svěrák: Na jedné straně nás jejich zájem těší. Ale na druhé s tím máme potíž, protože nechceme, aby bylo několik divadel Járy Cimrmana. Myslíme si totiž, že to děláme nejlíp. Když jsme několik takových představení viděli, pobavilo nás to, ale pořád jsme si říkali, marná sláva, bylo to napsáno pro nás. My ochotnická nastudování našich her povolujeme, ale máme na to formulář: třikrát a dost. Uvidíme, jak dlouho se ještě budou stát noční fronty na lístky před Žižkovským divadlem. Láďa už ale nebude vymýšlet, jak by lidem čekání zpříjemnil. Rozčilovalo ho, že je to nedůstojné, a neustále navrhoval, jestli by se neměl otevřít divadelní bar, chtěl pořídit do foyer postýlky a vymýšlel, jestli by Cimrmani neměli držet služby a lidi ve frontě bavit, vzpomíná Doubravka Svobodová. Fenomén Cimrman již měrou vrchovatou zboural pravidla životnosti autorského divadla. Až jméno českého génia zmizí z názvu Žižkovského divadla, vznikne divadlo nové, které jak říká Doubravka Svobodová, ponese dál dědictví Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha, Suchého a Šlitra i Smoljaka se Svěrákem. Bude mít ale svébytný tvar, protože totéž opakovat nelze. DAVID KASL (david.kasl@euro.cz) SVĚRÁK: Diváci jsou samozřejmě ovlivněni tím, že vědí, co se stalo. V předsálí jsou svíčky, smutek... Takže seminář je ze začátku trochu rozpačitý. Diváci neví, jak na tom jsme, ale brzy pochopí, že Láďa by si přál, abychom hráli co nejlépe a nejveseleji. se již někdo, kdo by se s vámi mohl střídat v těchto rolích? SVĚRÁK: Miloň se učí Komenského. Takže v Českém nebi, v nejhranější hře, to zkusí, abych se nezhroutil. Nemůžu hrát všechna představení. To je novinka, proto tady Miloň dnes byl. FOTO: archiv EURO: Od Švestky či Afriky se do divadla více zapojují mladší herci. Myslíte si, že osobnosti jako Petr Reidinger nebo Marek Šimon zachovají kontinuitu DJC? SVĚRÁK: Je to příliš brzy. Musíme všechno ještě hodně zvážit. Láďa je pochopitelně nenahraditelný. Nikdo už nebude Smoljak. Ale je tady třeba Miloň Čepelka, který je jedním ze zakladatelů DJC už jsme tu jen dva a ten je herecky naprosto výborný. Mezi námi: on hraje ze všech nejlíp. Ve filmu moc nechce, ale na divadle je král... EURO: Zvláště v Aktu. SVĚRÁK: Ano, na divadle je král, nebo královna (úsměv). EURO: Ve většině představení jste alternoval právě se Smoljakem. Rýsuje EURO: Jak se Ladislav Smoljak z nebe díval na dnešní nebeskou hru? SVĚRÁK: Bylo mu líto, že nehraje. Protože se netajil tím, že po všech těch řemeslech, která vyzkoušel a zkusil i svoje vysněné filmové režisérství nakonec zjistil, že největší štěstí našel právě zde na jevišti. Sem patřil, sem se těšil nejvíc. Láďovi je líto, že u toho nemůže být, ale schválil by, že to hrajeme i navzdory smrti. Kolikrát jsme si spolu říkali, co jiného proti té Smrtce můžeme dělat? Jenom srandu. MARTIN RYCHLÍK (martin.rychlik@euro.cz) Euro června

106 index PODNIKY A.T. Kearney 68 ABL 46 AC Immune 70 adidas 8 Agrotiki trapeza 73 Aisan Industry Czech 64 Alessi 92 AMI Communications 8 Asseco 13 AutoCont 21, 28 Avast Software 70 Axel Springer 21 B&B 92 Barilla 60 Bauhaus 30 Baumax 30 Bethlehem Steel 68 Birkel 60 Boeing 64 Boston Consulting Group 68 BP 80 Bundesbank 80 Candole Partners 101 Carnibona 21 Cerealis 60 Citibank 80 Coca-Cola 8 Computer Games Distribution 21 Corpin Partners 60 CzechInvest 64 Česká spořitelna 28 Českomoravská stavební spořitelna 34 ČEZ 13, 21, 82 ČNB 41 ČSA 28 ČSOB 28 Daechang 85 De Padova 92 DEI 73 Deloitte 50, 64 DEPA 73 Direct Pojišťovna 28 Donghee 85 Dongwon 85 Doosan 85 Driade 92 Dymos 85 Ebro Puleva 60 ECB 10, 80 Efkon 13 ELPE 73 ELTA 73 Eltodo 13 Ernst & Young 28, 70 Europasta 60 EYATh 73 EYDAP 73 Facebook 16 Fela 13 Flos 92 Ford 100 Foscarini 92 Gallo 60 Garlick 101 Gartner 27 GE Money 28, 101 Geely Automobile Holding 70 General Electric 82 Giese & Partners 101 Glatzová & Co 60 Glovis 85 Grada Publishing 101 H. Neumann Int. 28 HC Lev Hradec Králové 19 Hermosa Real Estate 50 Hewlett-Packard 21 Hitachi 64 Hochtief 73 Honeywell 64 Hornbach 30 Hysco 85 Hyundai 85 IBM 28 ICAP 70 Iliad 76 Imation 28 Impromat 21 ING 8, 101 Ingersoll-Rand Czech Republic 64 I-ZONE 85 Kaiser Food Élelmiszer-ipari 21 Katr 56 KPMG 50 Land Rover 100 LARKO 73 Lazard 76 Le Monde 76 Lehet-ZK 16 LG 85 Lissoni Associati 92 Logica 28 Maďarská národní banka 18 Mahindra Group 70 Mayflower 21 McKinsey 68 MDF 92 Metrostav 50 Microsoft 8 Mobis 85 Molteni 92 Moroso 92 MT Legal 28 Nadace ČEZ 8 Nadace Charty 77 8 Nadace OKD 8 Nadace VIA 8 Nadační fond Tesco 101 Nakladatelství Paseka 102 Naxos 16 Ness Czech 64 Nestlé 60 Neumann & Partners 28 Nouvel Observateur 76 OBI 30 Odkolek 60 OKAL 56 OKD 21 Olympic Air 73 OPAP 73 Oracle Czech 28 OSE 73 OTE 73 Panzani 60 Penam 60 Penta Investments 21 Penzijní fond České spořitelny 28 Peugeot ČR 28 Philips 28, 85 Plakor 85 Plzen Development Project 16 Pozemkový fond České republiky 12 PricewaterhouseCoopers 50, 60 Princip 13 Prisa 76 RD Rýmařov 56 Refrakční centrum Praha 8 Rest and Shop 14 Ringier 21, 76 Rosetta Stone 70 S&T CZ 28 S.W.G. 14 Samsung 85 SAP 28 SAS Institute 8, 28 Secar Bohemia 13 Sempra Praha 66 Siemens IT Solutions 21 Siemens 13 Silva Servis 56 SMA Czech Republic 28 Software Springer 76 Star 48 Stavební spořitelna České spořitelny 28 Sun Microsystems Czech 28 Sungwoo 85 Supraphon 102 Škoda Auto 46, 64 Škoda Holding 64 Škoda Power 85 Tachydromiko Tamieutirio 73 Tamio Parakatathikon ke Danion 73 Tata 100 Telefónica O2 19 Tempus Libri 8 Tesco 46 TNT 8 Toyota 64 TRAINOSE 73 UniCredit Bank 16 Unilever 8 Vodafone ČR 28 Vodovody a kanalizace Hradec Králové 21 Volkswagen 64 Vrána & Pelikán 101 VZP 41, 54 Western Electric 68 Xenia 73 Zátiší Catering Group 101 Žabka 28 LIDÉ Adams, Tom 70 al-baltaj, Mohammed 24 Ambrozek, Libor 48 Babický, Alan 98 Babiš, Andrej 60 Baier, Martin 48 Balík, Stanislav 22 Bárta,Vít 41, 46 Bartoš, Walter 41 Bartoška, Jiří 98 Baudiš, Pavel 70 Bém, Pavel 38 Bendl, Petr 50 Benešová, Marie 32 Berdychová, Martina 66 Bergé, Pierre 76 Besser, Jiří 98 Beuve-Méry, Hubert 76 Bezděk, Vladimír 12 Blair, Tony 80 Blažek, Pavel 5 Blažek, Rudolf 38 Bodnár, Ladislav 64 Brázda, Jan 98 Brunát, Milan 101 Brunclík, Stanislav 98 Buzková, Petra 98 Cabrnoch, Milan 5, 41 Cameron, David 70 Carnoy, Yann 28 Castiglioni, Achille 92 Cepl, Vojtěch 102 Cchao, Te-wang 70 Collins, Jim 68 Colombani, Jean-Marie 76 Coufal, Petr 32 Cucinelli, Brunello 70 Čáp, Rostislav 98 Čerňanský, Josef 12 Černochová, Jana 5 Černovský, Pavel 32 Čunek, Jiří 48 De Benedetti, Carlo 76 de Candole, James 101 Ditz, Marek 28 Diviš, Jan 28 Dobeš, Josef 41 Drábek, Jaromír 41 Drobil, Pavel 5 Drucker, Peter 68 Fico, Robert 32, 48 Filip, Vojtěch 22 Filipiová, Daniela 41 Fínek, Jindřich 54 Fink, Roman 28 Fink, Stanley 70 Fottorino, Eric 76 Froněk, Michal 28 Galda, Jindřich 48 Garlick, Chris 101 George, Alexis 101 Giustiniani, Alvise 98 Grebeníček, Miroslav 22 Gross, Stanislav 22 Grüner, Václav 12 Grůza, Jan 12 Grygárek, Libor 32 Gyurcsány, Ferenc 18 Hama, Josef 56 Hart, Evžen 98 Hartmann, Ivo 48 Hašek, Michal 38 Havel,Václav 5, 24 Havláková, Dita 98 Havlíček, Tomáš 12 Heger, Leoš 41 Herda, Alexandr 14 Herian, Jiří 98 Hlaváček, Ondřej 28 Holub, Martin 101 Horáček, Ladislav 102 Hrdina, Pavel 60 Hrdlička,Tomáš 5, 38 Hughes, Chris 16 Chalupský, Martin 98 Chamrád, Aleš 28 Jacksonová, Stephanie 28 Jančík, Milan 38 Janota, Eduard 10, 13, 34 Jašek, Robert 98 Jech, Jiří 8 Jiránek, Otakar 56 Jirků, Vojtěch 98 Johnson, Boris 80 Jongeriusová, Hella 92 Jovanović, Zoran 98 Julínek, Tomáš 41 Kaiser, Zdeněk 64 Kalousek, Miroslav 34 Karel, Petr 101 Kim, Čong-il 80 Klaus,Václav 5, 14, 22 Klausová, Livia 8 Kocourek, Martin 13, 34, 41 Kočí, Kristýna 38 Kolařík, Radovan 98 Koller, Manfred 34 Kósa, Lajos 18 Kotek, Václav 102 Krajkovič, Mikuláš 48 Kraus, Josef 80 Krob, Jan 28 Krsek, Tomáš 64 Kučera, Eduard 70 Kučera, Pavel 32 Kučerová, Eva 98 Lacina, Štěpán 98 Li, Šu-fu 70 Linhart, Zdeněk 28 Lipšic, Daniel 41 Lízal, Lubomír 64 Lorenzanová, Debrahlee 80 Lucque, Riccardo 98 Ludvík, Václav 66 Lukášová, Renata 101 Lukeš, Radim 101 MacLeodová, Sian 101 Magistretti, Vico 92 Mahindra, Anand 70 Mandík, Josef 12 Manning, Bradley 32 Marsovszky, Karol 28 Mařík, Vladimír 64 Matějka, Ctirad 101 Matějů, Petr 41 Mayo, Elton 68 Merkelová, Angela 10 Meulenberg, May 30 Miťka, Michal 60 Mlátilík, Ivo 14 Moldan, Bedřich 5, 41 Morosová, Patrizia 92 Mráz, Milan 64 Mucha, Kryštof 98 Nahodil, Petr 48 Nazarbajev, Nursultan 80 Nečas, Petr 5, 34, 38 Němec, Pavel 32, 48 Niel, Xavier 76 Obama, Barack 16 Ondráčka, David 50 Orbán, Viktor 18 Owen, Robert 68 Palombo, Christopher 28 Papakonstantinu, Jorgos 73 Papež, Jiří 12 Paprštein, František 66 Parkanová, Vlasta 41 Paroubek, Jiří 22, 48 Pavelka, Vladimír 41 Pazderníková, Jana 102 Peake, Karolina 41 Pecina, Martin 17 Perdriel, Claude 76 Peters, Tom 68 Petrman, Michal 64 Petruška, Daniel 12 Petruželka, Luboš 54 Pfeiferová, Andrea 70 Pigasse, Matthieu 76 Pilz, Zdeněk 28 Pipková, Petra 98 Poklop, Aleš 28 Pokorný, Petr 54 Porter, Michael E. 68 Pospíšil, Jiří 5, 41 Prachař, Jan 98 Prachařová, Radka 98 Prima, Miroslav 98 Procházková, Jana 101 Příkaský, František 56 Pugačov, Alexandr 76 Rath, David 38 Reppas, Dimitris 73 Rodríguez Zapatero, José Luis 80 Ryšlinková, Jana 101 Řezníková, Dana 101 Sacharov, Andrej 24 Salichov, Arif 32 Sameš, Milan 28 Sání, Hámid bin Abdal 48 Sarkozy, Nicolas 10, 76 Schwarzenberg, Karel 38, 46 Simor, András 18 Slamečka, Gustav 50 Sobotka, Přemysl 74 Soukup, Jaromír 41 Soural, Daniel 98 Spencer, Michael 70 Stejskal, Zdeněk 8 Stewart, Matthew 68 Stieber, Michal 64 Stránský, Martin Jan 41 Strnad, Tomáš 98 Svobodová, Doubravka 102 Šedivý, Jiří 34 Škovronek, Dalibor 28 Šnajdr, Marek 41 Špidla, Vladimír 22 Šťastný, Boris 41 Štěpánek, Petr 48 Šula, Jan 98 Švecová, Gabriela 98 Talajka, Robert 98 Taylor, Frederick Winslow 68 Tesař, Lumír 28 Thomas, Scott 16 Topolánek, Mirek 5 Trichet, Jean-Claude 10 Tsipras, Alexis 73 Tušl, Jiří 102 Uhlíř, Roman 101 Urquiolaová, Patricia 92 Vesecká, Renata 32 Vícha, Petr 14 Vitula, Jan 41 Vlasáková, Šárka 28 Vodrážka, David 5, 38 Vondra,Alexandr 5, 38 Vorlíček, Jiří 54 Votruba, Martin 102 Vrána, Luděk 101 Vrána, Max 98 Weirather, Harti 70 Williamsová, Eva 101 Wojdyla, Roman 28 York, Richard 101 Zarzavatdjian, Guy 70 Zelený, Milan 62 Zeman, Miloš 22 Zídek, Tomáš 10 Zima, Tomáš 54 Zweep, Rolf Jan června 2010 Euro 24

107 PARTNEŘI

108 Dobrá zpráva ze 4D světa efektivnějšího businessu... Všechny firemní systémy musí maximálně sloužit businessu Ness jsm e nera vybr jako outsourcing ali ve veř ejném vý ového partv roce 20 běro 04 převz al tehdejš vém řízení. Divize In í zaměstn for an tivní dop matika. Nemělo ad na úro to žádný ce negaveň či roz pak se p sah otv a služby rdilo, že Ness pos služeb, naona nejvyš k ší úrovni. ytuje IT řešení na zprac Na ov informač ání a realizaci s víc se podílel ních systé trategie ro mů se za tivní řízen měřením zvoje í naší výr n o a by a logis efekvíce než tiky. outsourcin pět let Ness z aji g Pro VÍTK v 11 společnoste šťuje kvalitní OVICE, a ch naší s ku.s zhruba 2 5% úspo. to přináší každ piny. ru náklad o ů na prov ročně oz ICT. Ing. Václav Dostál finanční ředitel a místopředseda představenstva, VÍTKOVICE, a.s. 3D svět je efektní. Ale 4D svět je efektivní! Čím lépe se v něm budete orientovat, tím víc z něj můžete vytěžit. Náš tým 700 odborníků v Praze, Brně a Ostravě je strukturován tak, aby byl vždy blízko zákazníkům a jejich potřebám. Pokrýváme všechny obory podnikání, naše řešení stavíme na dlouhodobé spolupráci se zákazníky, znalosti prostředí a jejich podnikání. Abychom efektivně naplňovali jejich strategii, je nabídka našich služeb rozdělena do čtyř hlavních oblastí: CUSTOMER, INTELLIGENCE, MANAGEMENT, PERFORMANCE. Pro více než 100 našich zákazníků spojujeme výhody globálního know-how a lokálního leadershipu. Na českém trhu patříme k leadrům v oblasti business a IT služeb (TOP 4, IDC 2008).