Vývoj krajiny v oblasti velkolomu Vršany N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

Transkript

1 Projekt Interní grantové agentury UJEP č Rekonstrukce krajiny Mostecké pánve na základě historických datových podkladů Vývoj krajiny v oblasti velkolomu Vršany N map Specializovaná mapa s odborným obsahem Ing. Jan Pacina, Ph.D., Ing. Jan Popelka, Ph.D., Bc. Eliška Vajsová Ústí nad Labem, Fakutla ţivotního prostředí UJEP 2013

2 B (výsledek aplikovaný) 1. N map Ing. Jan Pacina, Ph.D., Ing. Jan Popelka, Ph.D., Bc. Eliška Vajsová 4. Vývoj krajiny v oblasti velkolomu Vršany. 5. IGA Mapa přístupná z webových stránek projektu Rekonstrukce krajiny Mostecké pánve na základě historických datových podkladů 7. Fakulta ţivotního prostředí UJEP 1) Předkládaná specializovaná mapa je výsledkem Projektu Interní grantové agentury UJEP č Rekonstrukce krajiny Mostecké pánve na základě historických datových podkladů řešitele FŢP UJEP v Ústí nad Labem. 2) I) Cílem předkládaného výsledku je rekonstrukce vývoje krajiny v oblasti ovlivněné lidskou činností velkolom Vršany. Rekonstrukce krajiny byla provedena s vyuţitím starých map. II) Popis specializované mapy Historická struktura krajiny Data získaná vektorizací pomůţou osvětlit původní strukturu krajiny. V atributové tabulce císařských otisků vzniklo celkem polygonů, který byly rozděleny do devíti typů. Atributová tabulka dat ZABAGED měla celkem 460 polygonů rozdělených do 10 typů. Data ZABAGED obsahují jeden typ navíc a to je povrchová těţba. Potřeba získat informace o rozloze (v km 2 ) jednotlivých typů polygonů byla pouţita funkce summarize vyskytující se v atributové tabulce. Nutné podotknout rozdíl celkové plochy mezi CO a daty ZABAGED, způsobil to nedostatečný datový podklad v podobě císařských otisků. Velikost rozdílné plochy (3,7 km 2 ) je však zanedbatelný a nezpůsobí viditelnost výsledné změny krajiny, který je obrovský. Struktura krajiny z Císařských otisků Největší plochu zabírá pole s 29,528 km 2. V menší míře jsou to louky s plochou 1,265 km 2, vodní plocha - 0,110 km 2, budovy 0,103 km 2, pastviny 0,960 km 2, cesty 0,763 km 2, ostatní plocha 0,265 km 2, zahrady 0,183 km 2, les 0,065 km 2. Podrobnější data naleznete v tabulce 2. Tabulka 1 Struktura krajiny z CO v km 2 Pole 29, Louka 1, Vodní plocha 0, Budovy 0, Pastviny 0, Cesty 0, Ostatní plocha 0, Zahrady 0, Les 0, Plocha celkem 33,

3 Struktura krajiny v roce 1842 uvedená v procentech Struktura krajiny z dat ZABAGED Největší podíl krajiny má povrchová těţba s 25,495km 2. Druhý největší podíl zde má orná půda a ostatní neurčená plocha s 5,893 km 2. Data ZABAGED nerozlišují jednotlivě louky a pastviny, proto jsou uvedené společně. Celková jejich plocha je 3,055 km 2. Lesní porost se stromy zaujímá plochu 1,187 km 2. Vodní plocha má rozměry 0,377 km 2. Odkaliště zaujímá plochu 0,316 km 2, vinice 0,307 km 2, zahrady 0,157, zastavěná plocha (budovy) 0,111 km 2 a kolejiště zaujímá plochu 0,096 km 2. Podrobnější informace o ploše viz tabulka 3.

4 Tabulka 2 Struktura krajiny v roce 2008 Povrchová těžba (Lom) 25, Orná p. a ostatní neurčená plocha 5, Louky a pastviny 3, Lesní p. se stromy 1, Vodní plocha 0, Odkaliště 0, Vinice 0, Zahrady 0, Budovy 0, kolejiste 0, Plocha celkem 37 Struktura krajiny v roce 2008 uvedená v procentech Porovnání struktury krajiny mezi roky 1842 a 2008 V zájmové oblasti je změna struktury krajiny patrná na první pohled. V letech 1842 zde nebyla ţádná povrchová těţba a nyní zaujímá plochu 25,495km 2 z 37 km 2 celkové plochy, coţ je skoro 70%. V roce 1842 byla zkoumaná oblast především oblastí zemědělskou. V roce 1842 zaujímala pole plochu 29,528km 2 a v roce 2008 zaujímala orná půda pouze plochu 5,893km 2. Tento údaj je ale značně zkreslený, protoţe data ZABAGED sloučila ornou půdu společně s ostatní plochou neurčenou, takţe přesné porovnání změn krajiny zcela zaniká. Vodní plocha v roce 1842 měla 0,110km 2 a v roce 2008 to bylo 0,377km 2. To je nárůst vodní plochy o 0,266km 2. Příčnou nárůstu je výstavba čističky vod a vznik odkaliště v severo-východní části zájmové oblasti. V roce 1842 zabírala plocha luk a pastvin celkem

5 0,266km 2, v roce 2008 to však bylo 3,055km 2. Plocha luk a pastvin vzrostla o 2,789km 2. Za tento vzrůst podle mého názorů můţe současná neosídlenost zkoumaného území. Budovy minimálně zvětšily svou plochu o 0,008 km 2. Další typ, který zaznamenal nárůst plochy je les. Vzrostl o 1,121 km 2 příčinou rekultivační výsadbou stromů po bývalém lomu Slatinice. Data ZABAGED rozdělují typ krajinného pokryvu na zahrady a vinice, které byly v CO vektorizovány pouze pod typ zahrady. Po sloučení typu zahrady a vinice je to 0,465km 2, porovnáním s rokem 1842 je to rozdíl 0,282 km 2. Cesty zůstanou bez známého vývoje, protoţe data ZABAGED poskytují cesty v liniové vrstvě. Výsledné mapy viz kapitola Technický komentář: Předkládaný soubor map prezentuje vývoj vyuţití krajiny v oblasti ovlivněné antropogenní činností (povrchová těţba hnědého uhlí). Vyuţití krajiny bylo porovnáno pro dvě časová období 1826 aţ 1843 a současnost. Pro historická data byly pouţity mapy Povinných císařských otisků stabilního katastru tato data byla georeferencována a zpracována do podoby bezešvé mapy. Následně byla provedena vektorová interpretace poţadovaných prvků polohopisu. Pro současná data byla pouţita digitální data ZABAGED. Jednotlivé plochy pak byly sumarizovány a interpretovány pomocí tabulky a grafu. Takto získaná data jsou prezentována v rámci interaktivní webové mapové aplikace vytvořené v prostředí ArcGIS Viewer for Flex vyuţívající k publikování dat v prostředí internetu prostředí ArcGIS for Server. Uţivatel aplikace můţe vyuţít k prohlíţení zpracovaných DMT širokou škálu georeferencovaných podkladových map. Mapová aplikace je dostupná na adrese: III) Návrh využití Vytvořená data poskytují unikátní datovou sadu rekonstrukce vývoje krajiny v oblasti, která byla téměř kompletně přetvořena lidskou činností. Získaná data mohou být vyuţita pro následné rekultivace terénu, historické studie a uchování obrazu zaniklé krajiny v digitální formě. IV) Seznam použité související literatury: 1. BENEŠ, Jaromír a Vladimír BRŮNA. Má krajina paměť? In: BENEŠ, Jaromír a Vladimír BRŮNA. Archeologie a krajinná ekologie. Nadace Projekt Sever, Most 1994, s CAJTHAML, J.: Georeferencing of Historical Military Mappings and Later Map Internet Publishing. In CTU Reports, Proceedings of Workshop 2007, Praha: Czech Technical University, 2007, ISBN CAJTHAML, J.: Historické mapy středních měřítek - digitalizace a využití dat. In: Juniorstav, 9. Odborná konference doktorského studia. Brno, 2007, ISBN CAJTHAML, Jiří. Analýza starých map v digitálním prostředí na příkladu Müllerových map Čech a Moravy. Praha: České vysoké učení technické v Praze, ISBN FIŠER, Zdeněk, Jiří VONDRÁK a A KOLEKTIV. Mapování. vyd. 2. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN HAVRÁNEK, Petr. Historické mapování. In: Krajina 2002 od poznání k integraci. Ústí nad Labem: MŢP, 2002, s. 37. ISBN

6 7. HYBÁŠEK, Jaroslav. Topografická a tématická kartografie. Brno: CERM, ISBN KUCHAŘ, Karel. Naše mapy odedávna do dneška. Nakladatelství Československé akademie věd, LIPSKÝ, Zdeněk. Sledování historického vývoje krajinné struktury s využitím starých map. In: Krajina 2002 od poznání k integraci. Ústí nad Labem: MŢP, 2002, s ISBN MAREK, Tomáš. Bezešvá mapa Prahy z Povinných císařských otisků. Praha, Diplomová práce. ČVUT, Fakulta stavební, katedra mapování a kartografie. Vedoucí práce Ing. Cajthaml Jiří. 11. NOVÁK, Kamil. Časoprostorová analýza změn reliéfu v okolí Jezera Most. Ústí nad Labem, Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vedoucí práce Jan Pacina. [30] V) Seznam publikací, které předcházely výsledku typu Specializovaná mapa s odborným obsahem a byly publikovány (pokud existují), případně výstupy z originální práce. POPELKA, Jan, PACINA, Jan a Kamil NOVÁK. Analýzy vývoje reliéfu v oblastech s aktivní těţbou uhlí. In: MAGNANIMITAS, Hradec Králové, eds. Recenzovaný sborník příspěvků vědecké interdisciplinární mezinárodní vědecké konference doktorandů a odborných asistentů, QUAERE 2013, vol. III. Hradec Králové: MAGNANIMITAS, 2013, s ISBN PACINA, Jan a Kamil NOVÁK. Detailní analýza vývoje reliéfu v okolí Jezera Most. In: MAGNANIMITAS, Hradec Králové, eds. Recenzovaný sborník příspěvků vědecké interdisciplinární mezinárodní vědecké konference doktorandů a odborných asistentů, QUAERE 2013, vol. III. Hradec Králové: MAGNANIMITAS, 2013, s ISBN PACINA, Jan, NOVÁK, Kamil a Jan POPELKA. Georelief transfiguration in areas affected by open-cast mining. Transactions in GIS ISSN Dostupné z: Pacina, Jan, Novák, Kamil, Weiss, Lukáš. 3D modelling as a tool for landscape restoration and analysis. In Environmental software systems: frameworks of Eenvironments. Heidelberg : Springer, 2011, s. 16.