STRUKTURA A STABILITA BANKOVNÍHO SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance STRUKTURA A STABILITA BANKOVNÍHO SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE Structure and stability of the banking sector in the Czech Republic Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Dalibor PÁNEK, Ph.D. Autor: Tereza ONDRÁČKOVÁ Brno, 2016

2 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Tereza Ondráčková Struktura a stabilita bankovního sektoru v České republice Structure and stability of the banking sector in the Czech Republic financí Rok obhajoby: 2016 Ing. Dalibor Pánek, Ph.D. Anotace Předmětem bakalářské práce Struktura a stabilita bankovního sektoru v České republice je popis struktury bankovního sektoru a zhodnocení jeho stability na základě jednotlivých ukazatelů. První část práce se zaměřuje na charakteristiku českého bankovního sektoru a na členění bankovních subjektů dle různých hledisek. Druhá část zahrnuje popis ukazatelů, jejich vývoj a dopady na stabilitu českého bankovního sektoru. Annotation The goal of the submitted thesis: Structure and stability of the banking sector in the Czech Republic is to describe structure of the banking sector and to evaluate its stability according to various indicators. The first part focuses on the characteristics of the Czech banking sector and classification of banking subjects according to various criteria. The second part includes a description of the indicators, analysis of its development and impacts on the stability of the Czech banking sector. Klíčová slova Bankovní sektor, kapitálová přiměřenost, ziskovost, stabilita, banka, likvidita Keywords Banking sector, capital adequacy, profitability, stability, bank, liquidity

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Struktura a stabilita bankovního sektoru v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 22. dubna 2016 vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Daliboru Pánkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

5 OBSAH OBSAH... 5 Úvod Charakteristika bankovního sektoru v České republice Definice banky, její funkce a pravidla činnosti Bankovní sektor v České republice Struktura bankovního sektoru v České republice Struktura dle velikosti Struktura dle vlastnictví bank Struktura dle obchodního zaměření Stabilita bankovního sektoru Kapitálová přiměřenost Basel III Kapitálová struktura bankovního sektoru v České republice Kapitálová přiměřenost bankovního sektoru v České republice Ziskovost Zisk z finanční a provozní činnosti a čistý zisk Poměrové ukazatele Likvidita Poměr rychle likvidních aktiv k celkovým aktivům Podíl klientských vkladů ke klientským úvěrům Klasifikace úvěrů Podíl úvěrů v selhání k celkovým úvěrům Růst úvěrů a jejich struktura Úvěry domácnostem Zátěžové testy Zátěžový test Shrnutí Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam grafů Seznam tabulek Seznam obrázků... 59

6 6

7 Úvod Bankovní sektor České republiky tak, jak ho známe dnes, prodělal značný vývoj. Na začátku 90. let byly přijaty zákony č. 130/1989 Sb. o Státní bance československé a č. 158/1989 Sb. o bankách a pojišťovnách. Tím byly položeny základy dvoustupňového bankovního systému, na němž jsou založeny bankovní sektory vyspělých států, a došlo ke značnému nárůstu počtu bank. V současné době mají banky významné postavení ve finančním sektoru, neboť kromě toho, že přijímají vklady a poskytují úvěry, poskytují také celou škálu dalších služeb. S ohledem na provázanost světových ekonomik je nezbytné, aby byl bankovní sektor stabilní a odolný vůči nepříznivým vlivům. Myslím, že je důležité a výhodné mít povědomí o základních ukazatelích, které banky zveřejňují ve svých výročních zprávách a jsou tak snadno dostupné. Každý si může udělat obrázek o hospodaření konkrétních bank i o celkové situaci v bankovním sektoru dané země a případně se rozhodnout, služby jaké banky využije. Hlavním cílem této bakalářské práce je rozbor stability bankovního sektoru na základě zvolených ukazatelů a predikce jeho vývoje. První parciální cíl, který vede ke splnění hlavního cíle, je stručná charakteristika bank, jejich funkcí a následně popis struktury bankovního sektoru v České republice. Druhým parciálním cílem je definice ukazatelů a popis jejich hodnot za zvolené období. První kapitola této práce stručně popisuje povahu bankovního sektoru v České republice. Navazuje na ni druhá kapitola, která se věnuje bankovnímu sektoru a struktuře podle velikosti bank, jejich vlastnictví a specializace. Následuje třetí kapitola, která obsahuje rozbor jednotlivých významných ukazatelů stability bankovního sektoru a srovnání jejich hodnot s předešlým obdobím, případně s výsledky Eurozóny. V rámci této kapitoly jsem shrnula dosažené výsledky a pokusila jsem se o jejich zhodnocení a možný budoucí vývoj. 7

8 8

9 1 Charakteristika bankovního sektoru v České republice 1.1 Definice banky, její funkce a pravidla činnosti Činnost bank je řízena zákonem č. 21/1992 Sb. o bankách, ve kterém se nachází i definice banky. Banka je akciová společnost sídlící v České republice, která přijímá vklady od veřejnosti a poskytuje úvěry, a současně jí k těmto činnostem byla poskytnuta bankovní licence. Pokud je to licencí povoleno, může banka kromě přijímání vkladů a poskytování úvěrů vykonávat i další činnosti, které uvádí 1, odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, a to například: investování do cenných papírů na vlastní účet finanční pronájem (finanční leasing) platební styk a zúčtování vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků poskytování záruk obstarávání inkasa poskytování investičních služeb finanční makléřství výkon funkce depozitáře směnárenskou činnost poskytování bankovních informací obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem pronájem bezpečnostních schránek Mezi základní funkce bank patří: 1 finanční zprostředkování emise bezhotovostních peněz provádění bezhotovostního platebního styku 1 REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Vyd. 4. Praha: Management Press, ISBN , s.120 9

10 Funkce finančního zprostředkování vyplývá již ze samotné definice bank. Dále jsou banky jediné instituce kromě centrální banky, které jsou oprávněny vydávat bezhotovostní peníze, a současně provádějí platby v ekonomice. Získání bankovní licence znamená pro banky nejen zahájení činnosti, ale i povinnost dodržovat stanovená regulační pravidla, která vznikla za účelem dostat pod kontrolu rizika hrozící bankovnímu sektoru a eliminovat je. Mezi základní povinnosti bank patří dodržování přiměřenosti kapitálu a likvidity, pravidel úvěrové angažovanosti, poskytování informací, udržování povinných minimálních rezerv na účtu u centrální banky apod. Kontrolu činnosti bank a dodržování pravidel provádí k tomu určené instituce bankovní regulace a dohledu Bankovní sektor v České republice Bankovní sektor České republiky je založen na dvoustupňovém bankovním systému, kdy vedle centrální banky existuje řada obchodních bank. Po vzniku České republiky v roce 1993 se centrální bankou stala Česká národní banka. Ta byla od počátku nezávislá na politickém vlivu a jejím cílem byla měnová, později cenová stabilita. Česká národní banka vydává bankovky a mince, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a směnárnami. Poskytuje bankovní služby státu a veřejnému sektoru a současně provádí bankovní regulaci a dohled. 3 2 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Vyd. 1. Praha: Management Press, ISBN , s O ČNB Česká národní banka. [online]. Česká národní banka, 2003 [ ]. Dostupné z 10

11 2 Struktura bankovního sektoru v České republice Bankovní systém v České republice byl k dle dat ČNB tvořen celkem 46 bankami a pobočkami zahraničních bank, z toho bank bylo Jejich seznam je následující: 5 Air Bank, a. s. Equa bank, a. s. Česká exportní banka, a. s. Česká spořitelna, a. s. Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Československá obchodní banka, a. s. Evropsko-ruská banka, a. s. Expobank CZ a.s. Fio banka, a. s. GE Money Bank, a. s. Hypoteční banka, a. s. J&T BANKA, a. s. Komerční banka, a. s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. PPF banka, a. s. Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. Raiffeisenbank, a. s. Sberbank CZ, a. s. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Wüstenrot - stavební spořitelna, a. s. Wüstenrot hypoteční banka, a. s. 4 Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 5 ČNB 11

12 Graf č. 1 zachycuje vývoj počtu bankovních subjektů za posledních osm let. Počet se vždy vztahuje k daného roku, v roce 2016 je to k V posledních letech počet subjektů v České republice pozvolna roste, a to díky růstu počtu poboček zahraničních bank. Graf 1: Vývoj počtu bank a poboček zahraničních bank v ČR v letech Pramen: Vlastní zpracování dle Zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem , Celkového přehledu počtu subjektů ke dni V tabulce jsou uvedeny počty bankovních subjektů v jednotlivých letech včetně členění na banky, pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny. Počet bank i stavebních spořitelen je stabilní, zatímco počet poboček zahraničních bank mírně roste. Od rou 2008 se jejich počet zvýšil z 16 na 23. Například v roce 2015 vstoupily na český trh dvě pobočky zahraničních bank a jedna jej opustila. 7 Uvedená data platí k daného roku, pro rok 2016 k Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 7 Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 12

13 Tabulka 1: Počet bankovních subjektů v ČR v letech Banky celkem banky Pobočky zahr. bank Stavební spořitelny Pramen: Vlastní zpracování dle Zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem , Celkového přehledu počtu subjektů ke dni Strukturu bankovního sektoru můžeme posuzovat dle různých hledisek, nejčastěji z pohledu bilanční sumy, vlastnictví bank a obchodního zaměření. 2.1 Struktura dle velikosti Dle velikosti bilanční sumy, která udává výši aktiv a pasiv jednotlivých bank, rozlišuje Česká národní banka subjekty: velké banky střední banky malé banky stavební spořitelny pobočky zahraničních bank Malé, střední a velké banky se liší velikostí bilanční sumy tato hranice se v průběhu času posouvala. V roce 2008 se jako velké banky označovaly ty, jejichž bilanční suma byla větší než 150 mld. Kč, u středních bank bylo rozmezí 50 a 150 mld. Kč a u malých bank pod 50 mld. Kč. V roce 2009 došlo ke změně, která platila do roku Bilanční suma velkých bank byla nad 200 mld. Kč, pro střední banky mezi 50 a 200 mld. Kč a pro malé banky nižší 8 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 13

14 než 50 mld. Kč. Od roku 2012 jsou za velké banky považovány banky s bilanční sumou větší než 250 mld. Kč, střední banky jsou banky s bilanční sumou mezi 50 a 250 mld. Kč a malé banky nižší než 50 mld. Kč. 9 Stavební spořitelny a pobočky zahraničních bank se uvádějí samostatně. Tabulka 2: Vývoj bilanční sumy jako ukazatele pro zařazení bank dle velikosti od r Velké banky > 150 mld. Kč > 200 mld. Kč > 250 mld. Kč Střední banky mld. Kč mld. Kč mld. Kč Malé banky < 50 mld. Kč < 50 mld. Kč < 50 mld. Kč Pramen: Vlastní zpracování dle Databáze časových řad ARAD 10 Stav k je následující: velké banky jsou 4, středních bank je 8, malých 6. Stavebních spořitelen je 5 a převládají pobočky zahraničních bank v počtu Databáze časových řad ARAD [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 10 Databáze časových řad ARAD [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 14

15 Graf 2: Banky a pobočky zahraničních bank dle velikosti k velké banky střední banky malé banky stavební spořitelny pobočky zahr. bank 5 Pramen: Vlastní zpracování dle Celkového přehledu počtu subjektů ke dni Toto rozdělení bankovního sektoru platí víceméně pro celé sledované období. Počet velkých bank a stavebních spořitelen zůstává neměnný a počet poboček zahraničních bank se každoročně mírně zvyšuje. Menší změny nastávají u středních a malých bank, ale od roku 2012 je jejich rozdělení též stabilní. 11 Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 15

16 Tabulka 3: Vývoj počtu bank v ČR dle velikosti k daného roku Banky celkem Velké banky Střední banky Malé banky Pobočky zahr. bank Stavební spořitelny Pramen: Vlastní zpracování dle Zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem , Celkového přehledu počtu subjektů ke dni Mezi zmíněné 4 velké banky dlouhodobě působící v českém bankovním sektoru patří Česká spořitelna, a.s., Českomoravská obchodní banka, a.s., Komerční banka, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. 13 Podíl těchto bank na celkové bilanční sumě celého bankovního sektoru se dlouhodobě udržuje nad hranicí 55%. Mezi střední banky patří v současnosti Česká exportní banka, a.s, Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., GE Money Bank, a.s., Hypoteční banka, a.s., J&T BANKA, a.s., PPF banka a.s., Raiffeisenbank a.s. a Sberbank CZ, a.s. 14 Podíl na celkové bilanční sumě bankovního sektoru se pohybuje okolo 15 20%. 12 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 13 Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 14 Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 16

17 Mezi malé banky patří Air Bank, a.s., Equa bank a.s., ERB bank, a.s., Expobank CZ a.s., Fio banka, a.s. a Wűstenrot hypoteční banka a.s. 15 Podíl malých bank na celkové bilanční sumě v posledních letech kolísá mezi 8 a 10%. Početně největší skupinu tvoří pobočky zahraničních bank jejich počet vzrostl na 23, i přesto jejich podíl na celkové bilanční sumě bankovního sektoru dosahuje jen kolem 10%. Počet stavebních spořitelen je dlouhodobě stabilní a patří mezi ne Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., Wűstenrot stavební spořitelna a.s. 16 Graf 3: Podíl bank na celkové bilanční sumě v letech % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% malé banky stavební spořitelny pobočky zahr. bank střední banky velké banky 20% 10% 0% Pramen: Vlastní zpracování dle Zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 16 Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 17 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z 17

18 2.2 Struktura dle vlastnictví bank Česká národní banka dle vlastnictví rozlišuje a k eviduje: banky s převážně českou účastí na základním kapitálu (A) banky, ve kterých mají české subjekty větší než 50% podíl na základním kapitálu (s výjimkou státního podílu) banky s převážně zahraniční účastí na základním kapitálu ze zemí EU (B) - banky, ve kterých mají zahraniční subjekty větší než 50% podíl na základním kapitálu banky s převážně zahraniční účastí na základním kapitálu z ostatních zemí (C) pobočky zahraničních bank ze zemí EU (D) organizační jednotky zahraničních bank, které působí v České republice na základě jednotné licence Dominantní pozici v českém bankovním sektoru zaujímá zahraniční kapitál, a to zejména ze zemí Evropské unie. Z celkového počtu 46 bank nebo poboček zahraničních bank je jen 8 bank s převážně českou majetkovou účastí. Nevětší počet, a to 23, představují pobočky zahraničních bank ze zemí EU. 18

19 Graf 4: Banky a pobočky zahraničních bank dle vlastnictví k A B C D 2 Pramen: Vlastní zpracování Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ke dni Mezi banky s převážně českou účastí na základním kapitálu patří: 19 Česká exportní banka, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Fio banka, a.s. Hypoteční banka, a.s. J & T BANKA, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Česká národní banka ve Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem 2014 zveřejnila následující graf vlastnické struktury podle podílu na celkových aktivech bankovního 18 Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 19 Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 19

20 sektoru v České republice. K banky s převážně českou účastí na základním kapitálu kontrolovaly jen 8,2% z celkových aktiv bankovního sektoru. Vlastnická struktura je tedy ze zhruba 92% zahraniční. Graf 5: Vlastnická struktura dle podílu na celkových aktivech bankovního sektoru v ČR v roce ,9% 9,8% 8,2% české banky dceřinné banky zahr. bank z EU pobočky zahr. bank dceřinné banky zahr. bank mimo EU 79,1% Pramen: Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem Struktura dle obchodního zaměření Dle obchodního zaměření členíme banky na univerzální a specializované. Univerzální banky jsou oprávněny k provádění všech typů bankovních obchodů, tedy přijímají vklady, poskytují úvěry, vedou běžné účty, zprostředkovávají platební styk a navíc také investiční služby obchody s cennými papíry, emisní obchody atd. Poskytují tedy služby široké škále klientů, většinou mají i velké množství poboček. V bankovním sektoru ČR univerzální banky převládají. Mezi největší univerzální banky patří Česká 20 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z 20

21 spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Komerční banka, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic, a.s.. Specializované banky se specializují pouze na určitý druh služeb, např. v oblasti bydlení, podpory exportu, aj. V České republice se jedná o investiční, hypoteční, spořitelní, exportní banky. Tyto banky podléhají kromě zákona o bankách také dalším speciálním zákonům. Stavební spořitelny se zabývají účelovým spořením na bytové potřeby, v současné době jich je v českém bankovním sektoru 5 a jejich seznam je uveden výše. Hypoteční banky jsou oprávněné vydávat hypoteční zástavní listy a poskytovat hypoteční úvěry. V České republice jsou momentálně takové banky dvě, a to Hypoteční banka, a.s. a Wűstenrot hypoteční banka, a.s. Mezi další druhy specializovaných bank můžeme zařadit např. Českou exportní banku, a.s., která se zaměřuje na podporu vývozu, dále J&T BANKU, a.s., což je soukromá banka poskytující služby v oblasti investic a financování či Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, a.s., založenou za účelem podpory podnikání. V českém bankovním sektoru převládají univerzální banky, jejich počet je i s pobočkami zahraničních bank 33, zatímco specializovaných bank je 10. I ty ale získávají na významu a jejich úloha je důležitá, neboť napomáhají rozvíjení různých sektorů v ekonomice. 21

22 Graf 6: Struktura bankovního sektoru dle obchodního zaměření k specializované banky univerzální banky 33 Pramen: Vlastní zpracování dle Celkového přehledu počtu subjektů ke dni Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 22

23 3 Stabilita bankovního sektoru Analýzy finanční stability se v posledních letech staly důležitou součástí činnosti centrálních bank i dalších institucí, jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Důvodem byly finanční krize, objevivší se v 90. letech 20. století, které se do ekonomiky v řadě případů přenesly z finančního sektoru. Proto je důležité, aby tento sektor byl odolný a vznik finanční nestability byl tak díky tomu méně pravděpodobný. K dosažení tohoto stavu je nutná cenová stabilita (což je hlavní cíl ČNB) a zdravý vývoj finančních institucí. 22 Dle ČNB je finanční stabilita situace, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům. 23 Bankovní sektor má v rámci finančního sektoru důležitou roli. ČNB proto několikrát do roka provádí zátěžové testy bankovního sektoru, jejichž cílem je zjistit, jaké dopady na sektor by měly různé hypotetické scénáře budoucího vývoje ekonomiky a jaká je tedy odolnost vůči nepříznivým šokům. Dále ČNB každoročně předkládá Zprávu o stabilitě finančního sektoru, ve které poskytuje informace o bankovním sektoru a výsledky zjištěné jeho analýzou. Cílem je na základě předchozího i očekávaného vývoje ekonomiky a finančního systému zjistit možná rizika ohrožující finanční stabilitu. 24 V následující části kapitoly se zaměřím na ukazatele, které se nejvíce využívají pro posouzení stability bankovního sektoru. Patří mezi ně: kapitálová přiměřenost ziskovost a poměrové ukazatele ROA, ROE likvidita klasifikované úvěry podíl úvěrů v selhání k celkovým úvěrům 22 Finanční stabilita Česká národní banka [online]. Česká národní banka, 2003 [ ]. Dostupné z: 23 Tamtéž 24 Tamtéž 23

24 3.1 Kapitálová přiměřenost Nejvýznamnější nástroj bankovní regulace a dohledu je kapitálová přiměřenost. Jedná se o ukazatele stability bank. Banky při své činnosti čelí různým rizikům, která mohou vést k neočekávaným ztrátám ty jsou kryty kapitálem nebo pojištěním. Aby vlastníci bank nespoléhali pouze na pojištění, je určena minimální výše kapitálu, kterou musí banka disponovat vzhledem k objemu a rizikovosti prováděných obchodů pro případ vzniku neočekávané ztráty. Ta je tak kryta z vlastních zdrojů banky. Zvyšováním kapitálové přiměřenosti se banka stává bezpečnější pro klienty, ale také se jí snižuje zisk. V současné době je stanovena minimální výše kapitálové přiměřenosti na 8%. Obecně je tento ukazatel vyjádřen jako poměr kapitálu banky k tzv. rizikově váženým aktivům, úvěrovým ekvivalentům podrozvahových položek a požadovanému krytí tržního rizika kapitálem Basel III Koncept kapitálové přiměřenosti byl ve své původní formě zaveden Basilejským výborem pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision) v roce 1988 a označoval se jako Basel I, jeho novější verze jako Basel II. V důsledku ekonomické a finanční krize z roku 2007 došlo k úpravě Baselu II. Cílem změn bylo zlepšit schopnost bankovního sektoru absorbovat šoky, snížit tak možná rizika, zabránit jejich přenosu z finančního sektoru do reálné ekonomiky a snížit pravděpodobnost vzniku dalších krizí. Roku tak Basilejský výbor pro bankovní dohled rozšířil a pozměnil stávající pravidla a pojmenoval je jako Basel III. S postupným zaváděním těchto pravidel se začalo v roce 2013, do roku 2019 se plánuje dosáhnout cílového stavu. 26 V této bakalářské práci se nebudu zabývat všemi změnami, které Basel III zavádí, ale zaměřím se na úpravy, které se odrazí ve výpočtu kapitálové přiměřenosti nebo které ovlivní výši kapitálu, které jsou banky povinny držet. 25 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Vyd. 1. Praha: Management Press, ISBN , s TOMŠÍK, Vladimír. Jak Basel III ovlivní podnikatelskou činnost a řízení bank. [online]. Česká národní banka, 2003 [ ]. Dostupné z: rojevy/download/tomsik_ _basel_iii.pdf. 24

25 Podle Baselu II je v čitateli výrazu pro kapitálovou přiměřenost celkový kapitál tvořen složkami Tier 1, Tier 2 a Tier 3. Basel III zrušil Tier 3, takže celkový kapitál se skládá z Tier 1 a Tier Struktura kapitálu podle Basel III je následující: Obrázek 1: Struktura kapitálu dle Basel IIII Celkový kapitál Kapitál Tier 1 Kapitál Tier 2 Kmenový kapitál Common Equity Tier 1 Dodatkový kapitál Additional Tier 1 Pramen: Vlastní zpracování dle BASEL COMMITEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system 28 Do kmenového kapitálu podle Baselu III náleží 29 : kmenové akcie vydané bankou, které splňují kritéria uvedená v Baselu II II pro zařazení do kmenových akcií emisní ážio, které vzniklo jako výsledek emise instrumentů kapitálu Tier 1 zahrnutýchh v kmenovém nerozdělený zisk minulých let akumulované ostatní všeobecné příjmy a ostatní zveřejňované rezervy 27 BASEL COMMITEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system. Basel, Bank for International Settlements, ISBN , s Tamtéž Tamtéž, s

26 kmenové akcie emitované konsolidovanými dceřinými společnostmi bank a držené třetími stranami, které splňují kritéria pro zařazení do kmenového kapitálu Tier 1 regulatorní úpravy používané při výpočtu kmenového kapitálu Tier 1 Dodatkový kapitál zahrnuje 30 : instrumenty emitované bankou, které splňují kritéria uvedená v Baselu III pro zařazení do dodatkového kapitálu Tier 1, ale nejsou součástí kmenového kapitálu Tier 1 emisní ážio, které vzniklo jako výsledek emise instrumentů zahrnutých v dodatkovém kapitálu Tier 1 instrumenty emitované konsolidovanými dceřinými společnostmi bank a držené třetími stranami, které splňují kritéria pro zařazení do dodatkového kapitálu Tier 1, ale nejsou součástí kmenového kapitálu Tier 1 regulatorní úpravy používané při výpočtu dodatkového kapitálu Tier 1 Kapitál Tier 2 se skládá z 31 : instrumentů vydaných bankou, které splňují kritéria uvedená v Baselu III pro zařazení do kapitálu Tier 2, ale které nejsou součástí kapitálu Tier 1 emisní ážio, které vzniklo jako výsledek emise instrumentů zahrnutých v kapitálu Tier 2 instrumenty emitované konsolidovanými dceřinými společnostmi bank a držené třetími stranami, které splňují kritéria pro zařazení do kapitálu Tier 2, ale nejsou součástí kapitálu Tier 1 regulatorní úpravy používané při výpočtu kapitálu Tier 2 30 BASEL COMMITEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system. Basel, Bank for International Settlements, ISBN , s Tamtéž s

27 Přitom platí 32 : celkový kapitál musí být alespoň 8% rizikově vážených aktiv, hodnota kapitálu Tier 1 musí být nejméně 6% rizikově vážených aktiv, kmenový kapitál Tier 1 musí dosahovat alespoň 4,5% rizikově vážených aktiv. kapitál Tier 1 by měl být tvořen zejména kmenovými akciemi a nerozděleným ziskem. Tyto požadavky jsou zaváděny postupně dle následující tabulky: Tabulka 4: Zavádění kapitálových požadavků dle Basel III Kmenový kapitál Tier 1 Kapitál Tier 1 do ,0% 4,0% od ,5% 4,5% od ,0% 5,5% od ,5% 6,0% Pramen: Vlastní zpracování dle BASEL COMMITEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system 33 Ukazatel kapitálové přiměřenosti zůstává na 8%. Výpočet kapitálové přiměřenosti dle Basel III můžeme tedy zapsat výrazem: Tier 1 Tier 2 A B C 1% 32 BASEL COMMITEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system. Basel, Bank for International Settlements, ISBN , s. 2 a Tamtéž, s

28 Kde A je kapitálový požadavek pro úvěrové riziko, B je kapitálový požadavek pro tržní riziko a C je kapitálový požadavek pro operační riziko. V současné době v sobě tedy ukazatel kapitálové přiměřenosti zahrnuje všechna základní rizika, kromě rizika likvidity. Dále Basel III zavádí mimo jiné nový nástroj, a to kapitálový konzervativní polštář (Capital Conservation Buffer), který se začal tvořit a jeho plné zavedení se předpokládá k Tento nástroj má za cíl zajistit, aby banky vybudovaly dostatečné kapitálové rezervy, které by mohl být použity pro možné budoucí ztráty v dobách krize. Jeho výše začala na 0,625% rizikově vážených aktiv a každý rok se o stejnou hodnotu zvýší, až na finální hodnotu 2,5% rizikově vážených aktiv v roce Je tvořen pouze kmenovým kapitálem Tier Tabulka 5: Zavádění kapitálového konzervativního polštáře Kapitálový konzervativní polštář od ,625% od ,250% od ,875% od ,500% Pramen: Vlastní zpracování dle BASEL COMMITEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system Kapitálová struktura bankovního sektoru v České republice Pro zhodnocení českého bankovního sektoru jsem použila data z let Basel II byl do českého právního řádu implementován k , do konce tohoto roku mohly banky postupovat ještě podle pravidel Basel I. Od pak už při sestavování kapitálové 34 BASEL COMMITEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system. Basel, Bank for International Settlements, ISBN , s Tamtéž s

29 přiměřenosti a hodnocení rizik byly povinny řídit se pravidly Baselu II a od pravidly Baselu III. 36 Následující tabulka a graf zobrazují kapitálovou strukturu bankovního sektoru v České republice vždy k daného roku. Celkový kapitál je tvořen převážně kapitálem Tier 1, což je nejkvalitnější část kapitálu. Celkový kapitál má rostoucí tendenci to je způsobeno rostoucím Tier 1. Využívání složky Tier 2 v posledních několika letech naopak klesá z důvodu snižování podřízeného dluhu. 37 Kapitál Tier 3 nebyl českými bankami využíván ani v době, kdy to bylo možné, od zavedení Baselu III byl zrušen, jeho hodnota je tedy po celé období nulová. Pokud porovnáme jak celkový kapitál, tak i kapitál Tier 1 v roce 2008 a 2015, můžeme říci, že jeho hodnota se téměř zdvojnásobila. Tabulka 6: Kapitálová struktura bankovního sektoru v ČR (v mld. Kč) Kapitál bankovního sektoru v ČR v mld. Kč kapitál Tier 1 209,2 231,6 258,4 277,0 306,4 356,3 386,9 410,4 kapitál Tier 2 21,7 33,1 31,0 26,5 14,5 11,9 10,2 10,5 kapitál Tier celkový kapitál 230,9 264,7 289,4 303,5 320,9 368,2 397,1 420,9 Pramen: Vlastní zpracování dle Zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o sektorech finančního trhu Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem 2007 a Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z 37 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z 38 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 29

30 Graf 7: Kapitálová struktura bankovního sektoru v ČR (v mld. Kč) celkový kapitál kapitál Tier 1 kapitál Tier Pramen: Vlastní zpracování dle Zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o sektorech finančního trhu Kapitálová přiměřenost bankovního sektoru v České republice Co se týče kapitálové přiměřenosti, bankovní sektor jako celek si vede velmi dobře. Po celou dobu se hodnota minimální kapitálové přiměřenosti uvádí jako 8% rizikově vážených aktiv, což české banky dohromady splňují. Nejnižší hodnoty za uvedené období nastaly v roce 2008 (12,32%), i přesto se však kapitálová přiměřenost nepřiblížila hraničním 8%. Jak již bylo řečeno, minimální kapitálová přiměřenost složky Tier 1 byla do roku 2013 stanovena ve výši 4% rizikově vážených aktiv. Bankovní sektor dosahoval v letech v průměru 13,4% rizikově vážených aktiv. Od roku 2013 se minimální požadovaná hodnota zvyšovala až na 6% k V roce 2015 byla skutečná výše kapitálové přiměřenosti složky Tier 1 za celý bankovní sektor třikrát větší než uvedených 6%. Pokud k minimální kapitálové 39 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 30

31 přiměřenosti přičteme finální hodnotu minimálního kapitálového konzervativního polštáře, získáme hodnotu 10,5%, což, jak je vidět, české banky splňují také. Tabulka 7: Kapitálová přiměřenost bankovního sektoru v ČR k daného roku (v %) Kapitálová přiměřenost 12,32 14,11 15,52 15,26 16,42 17,08 18,00 18,41 Kapitálová Tier 1 přiměřenost 11,16 12,35 13,86 13,94 15,67 16,52 17,54 17,95 Pramen: Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o sektorech finančního trhu 40 Graf 8: Kapitálová přiměřenost bankovního sektoru ČR (v %) kapitálová přiměřenost Tier 1 minimální kapitálová přiměřenost Pramen: Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o sektorech finančního Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 41 Tamtéž 31

32 Protože jsou však výše uvedená data brána za celý bankovní sektor jako celek, rozdělila jsem ještě pro účely porovnání kapitálové přiměřenosti banky podle velikosti dle jejich bilanční sumy. Následující tabulka obsahuje kapitálové přiměřenosti velkých, středních a malých bank v porovnání s celým bankovním sektorem. Všechny banky splňovaly minimální hodnotu kapitálové přiměřenosti 8% po celé sledované období. Pokud se některá banka dostala s hodnotou kapitálové přiměřenosti pod 10%, následující rok se opět dostala nad tuto hranici. 42 Můžeme tedy říci, že kapitálová přiměřenost bank dlouhodobě neklesla pod hranici 10%. To stejné můžeme říci i o kapitálové přiměřenosti pro kapitál Tier 1. Tabulka 8: Kapitálová přiměřenost pro celý bankovní sektor a pro velké, střední a malé banky (v %) Bankovní sektor 12,32 14,11 15,52 15,26 16,42 17,08 18,00 18,41 Velké banky 10,64 13,14 15,29 14,29 15,41 16,26 17,01 18,07 Střední banky 18,81 17,75 16,87 19,23 19,34 19,94 21,59 19,83 Malé banky 14,13 15,53 16,13 14,69 14,18 13,05 14,41 15,84 Pramen: Vlastní zpracování dle Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o sektorech finančního trhu Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z 43 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 32

33 Graf 9: Kapitálová přiměřenost pro celý bankovní sektor a pro velké, střední a malé banky (v %) Velké banky Střední banky Malé banky Bankovní sektor min. kapitálová přiměřenost Pramen: Vlastní zpracování dle Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o sektorech finančního trhu 44 Tabulka 9: Kapitálová přiměřenost Tier 1 pro celý bankovní sektor a pro velké, střední a malé banky (v %) Bankovní sektor 11,16 12,35 13,86 13,94 15,67 16,52 17,54 17,95 Velké banky 9,59 11,09 13,22 12,87 14,70 16,05 16,88 17,88 Střední banky 17,23 16,44 15,70 17,73 18,36 18,46 20,31 18,69 Malé banky 13,04 14,47 15,12 13,23 13,10 12,14 12,87 14,48 Pramen: Vlastní zpracování dle Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o sektorech finančního trhu Tamtéž 45 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 33

34 Z výše uvedených dat vyplývá, že bankovní sektor v České republice je dlouhodobě dobře kapitálově vybavený. Nepodepsala se na něm nijak výrazně ani finanční krize probíhající v letech Podle dosavadního vývoje bez jakýchkoli výkyvů se dá předpokládat další nárůst kapitálové vybavenosti bank v následujících letech. Nejnižší hodnota kapitálové přiměřenosti činila v roce ,59% u velkých bank, které se i tak udržely nad limitem 8 %. Ani zpřísnění podmínek pro kapitálovou vybavenost Basilejským výborem nebude činit českým bankám zřejmě problém jejich splnění. 3.2 Ziskovost Cílem komerčních bank, stejně jako jakýchkoli jiných firem, je maximalizace zisku. Ten je důležitý pro financování veškerých bankovních aktivit a nákladů. Rozdílem mezi celkovými výnosy a náklady banky získáme zisk z finanční a provozní činnosti Zisk z finanční a provozní činnosti a čistý zisk Zisk z finanční a provozní činnosti tvoří: úrokový zisk zisk z poplatků a provizí dividendové výnosy zisk z ostatních finančních operací Největší položkou zisku je úrokový zisk, vyjádřený rozdílem úrokových výnosů a nákladů. Úrokové výnosy vznikají z úroků z poskytnutých úvěrů klientům a ostatním finančním institucím a také z vkladů, které jsou uloženy u jiných bank. Úrokové náklady zahrnují zejména úroky placené z klientských vkladů. 46 Úrokový zisk dosahuje zhruba 60 70% výše zisku z finanční a provozní činnosti. Další významnou složkou je zisk z poplatků a provizí, který můžeme považovat za poměrně stabilní zdroj zisku s hodnotou kolem 20%. Je tvořen zejména poplatky za různé služby, např. poplatky za vedení účtu, provádění platebních příkazů, poskytnutí úvěrů, užívání platebních karet apod. 46 POLOUČEK, Stanislav. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Ostrava: Ethics, ISBN , s

35 Od takto vypočtené výše zisku se odečítají správní náklady (mzdy, sociální a zdravotní pojištění, náklady na provoz), odpisy, tvorba rezerv a ztráty ze znehodnocení, následně dojde ke zdanění a vzniká tak čistý zisk. 47 Zisk z finanční a provozní činnosti bankovního sektoru dosáhl k hodnotu 174,78 mld. Kč. Jeho vývoj je stabilní s mírně rostoucí tendencí. K největšímu výkyvu došlo v roce 2009, kdy se zisk zvýšil zhruba o 22% oproti předchozímu roku. Tento nárůst byl však způsoben jednorázovými operacemi v rámci jedné banky. Bez zvýšení mimořádných příjmů by byl zisk v roce 2009 mírně pod úrovní hodnoty z roku Dle dat ČNB ziskovost českého bankovního sektoru významně převyšuje průměr zemí Eurozóny. 49 Čistý zisk je významně nižší než zisk z finanční a provozní činnosti, a to z výše uvedeného důvodu ještě před zdaněním se od hrubého zisku odečítají rezervy a opravné položky, které slouží ke krytí ztrát z úvěrů a pohledávek se selháním dlužníka. Banka je tedy nepoužívá k financování své běžné činnosti, proto se nezdaňují a nevstupují do čistého zisku. Ten je tak lepším ukazatelem pro srovnávání bank mezi sebou než zisk z finanční a provozní činnosti, neboť je očištěn o tyto položky a zobrazuje finanční prostředky, které má banka opravdu k dispozici. České banky dosahují dostatečné výše čistého zisku, jsou schopny zabezpečit svoji činnost a pokrýt vzniklé náklady. Tabulka 10: Zisk bankovního sektoru v ČR (v mld. Kč) Zisk z finanční a provozní činnosti 138,02 168,41 157,38 162,09 167,15 168,17 167,91 174,78 Čistý zisk 45,7 59,7 55,6 53,3 64,3 61,2 63,1 66,9 Pramen: Vlastní zpracování dle Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem , ARAD 47 Tamtéž, s Zpráva o finanční stabilitě 2009/2010. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z 49 Zpráva o finanční stabilitě 2014/2015. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z 35

36 Graf 10: Vývoj zisku bankovního sektoru ČR (v mld. Kč) zisk z finanční a provozní činnosti čistý zisk Pramen: Vlastní zpracování dle Zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o sektorech finančního trhu 50 Následující graf zobrazuje, nakolik se na celkovém čistém zisku bankovního sektoru podílely jednotlivé druhy bank. Největší, a to 70 80% podíl zaujímá skupina velkých bank, které jsou následovány středními bankami se zhruba 20%. Třetí v pořadí jsou stavební spořitelny a nejmenší podíl zaujímají pobočky zahraničních bank a malé banky. Po celé sledované období vykázala čistý zisk většina bank. Pokud se některé dostaly do ztráty, jednalo se o pobočky zahraničních bank nebo malé banky, jejichž aktiva tvoří méně než 5% aktiv celého bankovního sektoru, a tedy jejich postavení v bankovním sektoru je nevýznamné. 51 Důležité je, že velké banky byly vždy ziskové. 50 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 51 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z 36

37 Graf 11: Podíl jednotlivých druhů bank a stavebních spořitelen na čistém zisku bankovního sektoru 100% 80% 60% 40% 20% pobočky zahr. bank stavební spořitelny malé banky střední banky velké banky 0% % Pramen: Vlastní zpracování dle Základní ukazatele o sektorech finančního trhu Poměrové ukazatele Mezi další ukazatele ziskovosti patří poměrové ukazatele. Nejpoužívanější jsou ROA a ROE. ROA (Return on Assets) měří návratnost aktiv a určuje tak, kolik % čistého zisku vydělala jedna peněžní jednotka aktiv. ROE (Return on Equity) je návratnost vlastního kapitálu, zobrazující procentní výnos z jedné peněžní jednotky vlastního kapitálu. 53 ČNB používá pro tyto poměrové ukazatele následující výpočet: zisk/ztráta po zdanění průměrná aktiva % 52 Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 53 BABOUČEK, Ivan a kol. Regulace činnosti bank. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut, ISBN , s

38 zisk/ztráta po zdanění Tier 1 % Ukazatel rentability aktiv je nejvyšší pro skupinu velkých bank, jeho hodnota se pohybuje okolo 1,5%, což je nad průměrem bankovního sektoru. Vyplývá to z podstaty jeho výpočtu největší podíl na čistém zisku sektoru mají velké banky. Naopak u malých bank hodnota tohoto ukazatele klesla v roce 2012 a 2013 i do záporných hodnot, což bylo zřejmě způsobeno tím, že se jich několik dostalo do ztráty. Graf 12: Vývoj ukazatele ROA v bankovním sektoru ČR bankovní sektor velké banky střední banky malé banky stavební spořitelny pobočky zahr. bank Pramen: Zpracováno dle Zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o sektorech finančního trhu Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 38

39 Z následujícího grafu je patrné, že ani rentabilita vlastního kapitálu se u jednotlivých druhů bank nevyvíjela stejně. V průměru se rentabilita pohybovala okolo 20%. Nejvyšších hodnot dosahují opět velké banky a v letech 2008 a 2009 i stavební spořitelny. Malé banky dosáhly i záporných hodnot, stejně jako v případě rentability aktiv. Pobočky zahraničních bank tento ukazatel nevykazují. Graf 13: Vývoj ukazatele ROE v bankovním sektoru v ČR bankovní sektor velké banky střední banky malé banky stavební spořitelny Pramen: Zpracováno dle Zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o sektorech finančního trhu 55 V případě poměrových ukazatelů ROA a ROE docházelo ke střídání růstu a poklesu obou těchto ukazatelů, a to podle toho, zda bylo v určitém roce například dosaženo vyššího zisku za současného nižšího růstu aktiv/kapitálu a naopak. Co se týče budoucího vývoje, nedá se podle mého názoru moc odhadovat. Po sledované období nevznikl žádný jednoznačný trend, pouze 55 Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z Základní ukazatele o sektorech finančního trhu [databáze online]. Praha: Česká národní banka [cit ]. Dostupné z: 39