MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Posouzení výkonnosti sesazovacích strojů na dýhy Omnimaster pomocí lepidla a Kuper tavným vláknem Bakalářská práce Brno 2008 Ondřej Kašpar 1

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem Bakalářskou práci na téma,,posouzení výkonnosti sesazovacích strojů na dýhy Omnimaster pomocí lepidla a Kuper tavným vláknem zpracoval samostatně a použil jen pramenů, které uvádím v soupisu uvedené literatury. Souhlasím, aby bakalářská práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. V Chrudimi dne Podpis studenta 2

3 Poděkování: Dovoluji si touto formou poděkovat za cenné rady a pomoc při zpracování zadaného tématu vedoucímu bakalářské práce, panu Doc. Dr. Ing. Pavlu Královi. Dále by jsem rád poděkoval panu Fickovi a jeho zaměstnancům, že mi umožnili, ve firmě Jan Ficek Dřevovýroba s.r.o, vykonávat měření nezbytné pro mou bakalářskou práci a za poskytnuté informace. 3

4 Abstrakt Jméno: Ondřej Kašpar Název bakalářské práce: Posouzení výkonnosti sesazovacích strojů na dýhy Omnimaster pomocí lepidla a Kuper tavným vláknem Bakalářská práce je zaměřena na problematiku Výkonnosti sesazovacích strojů pomocí tavným vláknem (Kuper FW/1150) a lepidlem (Omnimaster). V úvodní části je uvedena historie dýh a problematika sesazování Další oddíly jsou zaměřeny na charakteristiku porovnávaných strojů, historii a technologické vybavení firmy Jan Ficek dřevovýroba s.r.o. V závěrečné fázi je pomocí snímku pracovního dne porovnán výkon sesazovacích strojů a zpracován pomocí grafů. Abstract Name: Ondřej Kašpar The title of Bachelor work: Examination of spliced veneer machines capacity Omnimaster by force of adhesive and Kuper fusion string This bachelor work is pointed to the topic of spliced machines capacity by the force of fusion string (Kuper FW/1150) and of the adhesive (Omnimaster). In the introduction part there is mentioned the history of veneers and the topic of splicing. Another parts of this work are pointed to the characterization of compared machines, to the history and technological equipment of the company: Jan Ficek Dřevovýroba s.r.o. In the final part the spliced machines capacity is compared and worked up in diagrams. 4

5 OBSAH: 1. Úvod 1.1. Cíl a zaměření práce 1.2. Historie výroby dýh 2. Problematika sesazování 2.1. Základní pojmy 2.2. Rozdělení sesazenek 2.3. Vytváření dýhových obrazců sesazenek 2.4. Technické požadavky Návaznost kresby a pravidelnost obrazců Vlhkost Rozměry 3. Strojní sesazování dýhových sesazenek 3.1. Sesazovací stroje KUPER 3.2. Sesazovací stroje RÜCKLE (Fisher+Rückle) 4. Technologické vybavení firmy Dřevovýroba Jan Ficek. 5. Porovnávané stroje 5.1 Stroj KUPER FW/ Stroj OMNIMASTER 6. Metodika měření spotřeby času 7 Snímek pracovního dne 7.1 Příprava snímku pracovního dne 7.2 Technika pozorování a zápisu 7.3 Rozbor a vyhodnocení snímku pracovního dne 8. Výsledky měření spotřeby času 8.1 Snímek pracovního dne na stroji KUPER 8.2 Snímek pracovního dne na stroji OMNIMASTER 8.3. Ukazatel zbytečné spotřeby času 8.4 Porovnání strojů z hlediska výkonnosti 9. Diskuse 10. Závěr 11. Literatura 5

6 1. Úvod Problematika výroby sesazenek je v dostupné literatuře nedostatečně vysvětlena a velmi podceňována. Sesazování, sesazenka a výroba sesazenek to jsou slova, která se v dnešní době v odborných publikacích téměř nevyskytují. Naše povídání bude zaměřeno na problematiku sesazování, sesazovací technologie a parametry sesazenek. Část teorie by měla být věnována našemu měření. Měření se bude zabývat porovnání výkonnosti strojů na podélné sesazování dýh. Výsledky budou mezi sebou porovnány a seznámíme vás i s výsledky měření. 1.1 Cíl a zaměření práce Cílem diplomové práce je posouzení výkonnosti strojů Omnimaster a Kuper FW/1150. Výchozím bodem práce je seznámení s provozem a technologií výroby, následně bude prováděno měření spotřeby času na základě časových snímků. Toto měření bude prováděno na stávajícím pracovišti omnimaster, kde se provádí sesazování pomocí lepidla. Dále bude následovat měření spotřeby času na pracovišti kuper FW/1150, kde se provádí sesazování pomocí tavného vlákna. Výsledky měření zaznamenané pomocí časových snímků, budou poté vyhodnoceny a na jejich základě budou určeny velikosti ztrát. Podle výsledků zjištěných z časových snímků bude provedeno vyhodnocení výkonnosti a technologických ztrát. Při měření spotřeby času bude použita metoda přímého pozorování, kdy si autor vytvoří formuláře časových snímků (snímek pracovního dne), do kterých bude zaznamenávat jednotlivé časové úkony na jednotlivých pracovištích. Snímky pracovního dne jsou metodou měření spotřeby času, při které se přímo a nepřetržitě měří a zaznamenávají druhy a velikost spotřeby času pro dobu celé pracovní směny pracovníka nebo výrobního zařízení. Cílem je zjistit druh a velikost spotřebovaného času ve směně, zejména druh a velikost přestávek, ztrát a jejich příčiny, podíl jednotlivých druhů času v celkovém čase směny. 6

7 1.1. Historie výroby dýh Dřevo je na dotek i vzhledově teplé a proto bylo a je vyhledávanější než kámen, kov či plast. Kresba dřeva je oproti jmenovaným materiálům na každém kousku originální a neopakovatelná. Toho si byli vědomi už staří Egypťané. Vzácná dřeva byla i dříve velice drahá a tak nábytek těmito dřevy pouze zdobili ve formě tenkých destiček v kombinaci se slonovinou. Lepení a spojování povrchů se začalo používat už před tisíci let před Kristem. Dodnes jsou důkazy o nábytku olepeném destičkami ze dřeva. A můžeme obdivovat umění a zručnost dřívějších řemeslníků. Z Egypta se rozšířilo dýhování do Řecka, Říma a dále do Evropy. V 16.století se v západní Evropě, a zejména ve Francii, začal vedle nábytku z masivního dřeva, vyrábět i dýhovaný nábytek. Značný zájem o tento druh nábytku a tím i nutnost výroby předchůdců dnešních dýh si vyžádalo zdokonalení způsobu jejich výroby. První průmyslově vyráběné dýhy se vyráběly řezáním na horizontálních pilách. Až teprve v první polovině 19.století byl vynalezen horizontální stroj, který umožnil větší využívání technologie dýhování. Pro lepší využití a větší výtěž se vyrobené dýhy začali sesazovat a formovat tak do symetrických a asymetrických obrazců. Značnou popularitu získali též intarsie. 2. PROBLEMATIKA SESAZOVÁNÍ DÝH V této kapitole se seznámíme se základními pojmy při tvorbě sesazenek. Objasníme si styly sesazování a ujasníme základní požadavky na zpracovávanou dýhu Základní pojmy Dýha - tenký list ze dřeva vyrobený loupáním nebo krájením Krájená dýha - dýha získaná krájením bloku v podélném nebo příčném směru k průběhu vláken Loupaná dýha - dýha určité tloušťky, získaná loupáním výřezu. Pro účely výroby okrasných dýhových sesazenek se používá excentrické loupání výřezů. Levá (rubová) strana dýhy - plocha dýhy, která se při loupání nebo krájení dotýká 7

8 nože a často se na ní objevují podélné trhliny a vytrhaná vlákna. (Má horší kvalitu a drsnější povrch) Pravá (lícová) strana dýhy - Plocha dýhy, které se dotýká tlačná lišta krájecího či loupacího stroje (tlakovnice). Je kvalitnější a má lepší drsnost povrchu. Kmenová dýha - soubor, v kterém jsou uloženy dýhy z jednoho bloku (prizmy) tak, jak byly za sebou vyrobeny. Dýhový přířez - je označení pro jednotlivé listy ze svazku dýhových přířezů nebo jednotlivý list sesazenky. Svazek dýhových přířezů - je polotovar, který vzniká dělením dýhového svazku na rozměry, potřebné k výrobě sesazenek. Hrany - úzké pásky krájených nebo excentricky loupaných dýh stanovených rozměrů a provedení, určené na předýhování bočních ploch konstrukčních desek a jiných dílců. Arodýha (též. lami dýha, alpi dýha) - dýha z reprodukovanou texturou. Dýha vyrobená z méně kvalitních dýh navrstvených do bloků a slepených. Tento blok se následně pod určitým úhlem nakrájí. Vzniknou tak dýhy různých textur a vzorů. Mikrodýha - dýha velmi přesně krájená, její tloušťka dosahuje jen několik desetin milimetru (0,05-0,2 mm). Tyto dýhy jsou nejčasněji podlepovány lepenkou či papírem pro dosažení větší manipulační pevnosti. Intarsie - okrasná sesazenka vyráběná převážně ručně (nebo na speciálním razícím zařízení) rozličných tvarů a motivů, vyráběná za účelem ozdoby a prezentace použitých dřevin. Mozaika - sesazenka pravidelných opakujících se vzorů používaná na výrobu podhledů, podlah a obkladů z aglomerovaných materiálů. Sesazenky - sesazené dýhové formáty určených rozměrů a provedení, vytvořené spojením zpravidla dvou nebo více formátovaných krájených nebo excentricky loupaných dýh. Sesazenky podélné - sesazenky se směrem dřevních vláken rovnoběžným s delší hranou sesazenky. Sesazenky příčné - sesazenky se směrem vláken dřeva rovnoběžným s kratší hranou sesazenky. Sesazenky křížové - sesazenky ze čtyř (nebo z násobku čtyř) na sebe navazujících dýhových přířezů, spojených k sobě zrcadlově po podélné a příčné hraně. Sesazenky na šikmou spáru - vyrobené ze dvou nebo více dýhových přířezů, 8

9 přičemž směr spoje tvoří ostrý úhel (méně než 45o) s hranou sesazenky. Sesazenky kombinované - sesazenky vyrobené z dýh různých dřevin, nebo zvláštní konstrukce. Sesazenky kombinované - sesazenky vyrobené z jedné nebo více různých dřevin (podle dohody výrobce s odběratelem). Soubor sesazenek pro nábytkové soupravy - komplet sesazenek množstvím, rozměry, dřevinou a provedením odpovídající předložené výkresové dokumentaci a popisu v objednávce odběratele. Dílčí sesazenka - je polotovar z více dýhových přířezů pro výrobu kombinovaných sesazenek nebo sesazenek se složitějšími obrazci, který se před celkovým zhotovením sesazenky ještě opracovává (zastřihává z jedné nebo více stykových stran) Rozdělení sesazenek Podle druhu nábytku, na který jsou sesazenky určeny, rozlišujeme: - sesazenky pro soupravy nábytku - sesazenky pro sektorový a sestavovací nábytek - sesazenky pro sólo výrobky - sesazenky pro zakázkovou výrobu nábytku Podle provedení nábytku rozlišujeme: - sesazenky pro přírodní provedení - sesazenky pro mořené povrchy - sesazenky pro povrchovou úpravu pigmentovými nátěrovými hmotami Podle druhu nábytkových ploch, na které jsou určeny, se sesazenky dělí na: I. Sesazenky na viditelné vnější plochy a) Sesazenky na čelní plochy b) Sesazenky na ostatní viditelné vnější plochy c) Sesazenky na plochy za skly II. Sesazenky na viditelné vnitřní plochy a) Sesazenky na vnitřní plochy dveří b) Sesazenky na ostatní viditelné vnitřní plochy III. Sesazenky na neviditelné plochy 9

10 Sesazenky na čelní plochy - zahrnují sesazenky určené na přední plochy dveří, klopen, zásuvek, vrchní plochy stolů a stolků a vrchní plochy skříní a skříněk do výšky 1400 mm. Sesazenky na ostatní viditelné vnější plochy - zahrnují sesazenky, určené na vnější plochy boků, všechny plochy otevřených nik, vnější plochy vložek roztahovacích stolů a vrchní vodorovné plochy skříní od výšky 1400 mm do 1700 mm. Sesazenky na plochy za skly - zahrnují sesazenky na plochy za posuvnými skly a skleněnými dveřmi. Sesazenky na vnitřní plochy dveří - se zpravidla zhotovují z téže dřeviny jako vnější plochy z důvodů omezení nebezpečí zborcení dveří. Použije-li se odlišná dřevina, musí svými vlastnostmi co nejvíce odpovídat dřevině na vnější ploše. Sesazenky na ostatní viditelné vnitřní plochy - sesazenky na vnitřní plochu boků, svislých a vodorovných mezistěn, den, půd, polic a zad skříní a skříněk, sesazenky na vnější povrch zásuvek viditelné při vysunutí a na všechny vnitřní povrchy zásuvek. Sesazenky na neviditelné plochy - sesazenky na plochy nábytku obrácené ke zdi, spodní plochy den, spodní plochy desek stolů a stolků a horní vodorovné plochy na výrobku ve výšce nad 1700 mm, dále sesazenky určené na vnitřní plochu korpusů a zad zásuvkových skříněk, na spodní plochu vodorovných dílců do výšky 800 mm a vnitřní plochy obložené zrcadly a sesazenky na vnitřních plochy lůžkových postranic. Podle druhu spojení dýhových přířezů do sesazenky dělíme sesazenky na: Spojované: - Lepicí páskou (pro dýhové přířezy tl. 1,2-3,7 mm) - hladkou (neperforovanou) - perforovanou - Tavným vláknem (v současné době nejlevnější a nejpoužívanější způsob spojování dýh) - jedním vláknem - dvěma vlákny - Na tupou spáru lepidlem (vyspělá technologie avšak poměrně drahá, vyžaduje dodržení přesných technologických postupů a kvalitu dýhových přířezů) - Jinými vhodnými materiály ve speciálních případech 10

11 Podle vzájemné polohy za sebou následujících dýhových přířezů při sesazování rozlišujeme tyto základní způsoby sesazení: a) Sesazování proti sobě (zrcadlově) - tímto způsobem mohou být dýhové přířezy sesazeny jak na šířku obr.č.1, tak na délku obr.č.2 nebo v obou směrech obr.č.3. b) Sesazování za sebou - Dýhové přířezy se odebírají z opracovaného svazku a skládají do sesazenky bez otáčení vždy buď pravou nebo levou staranou dýhy nahoru obr.č.4. Obrazec sesazenky je vždy asimetrický. - Sesazování za sebou je vhodné zvláště pro dřeviny s výrazně šikmým, točitým nebo střídavě točitým průběhem vláken, u kterých při sesazování proti sobě dochází v důsledku rozdílného odrazu světla na pravé a levé straně dýhy k dojmu odlišného zbarvení sousedních přířezů (vyskytuje se nejčastěji u mahagonu, dubu, javoru, olše a břízy). - U párových sesazenek (dveře dvoukřídlých skříní apod.) se levá a pravá sesazenka sesazují proti sobě, zrcadlově obr.č.5. - Sesazování za sebou se může použít pro podélné i příčné sesazenky 11

12 c) Sesazování střídavě za sebou - Dýhové přířezy se při odebírání z opracovaného svazku a skládání do sesazenky střídavě otáčejí pravou a levou stranou dýhy nahoru obr.č.6. Obrazec sesazenky je částečně symetrický. - U párových sesazenek, sesazovaných střídavě ze sebou, se pravá a levá sesazenka obracejí proti sobě, zrcadlově obr.č.7. - Sesazování střídavě za sebou lze s výhodou použít na více dveřové výrobky nebo sestavy o lichém počtu dveří (3 dveřové, 5 dveřové apod.), kde jejich částečnou symetrií se docílí podobný výsledek jako při sesazování na křížovou spáru obr.č.8. 12

13 2.3. Vytváření dýhových obrazců sesazenek Využitím uvedených způsobů sesazování (proti sobě, za sebou a střídavě za sebou se vytvářejí při sesazování dýhové obrazce, charakterizované různým uspořádáním a různým směrem průběhu dřevních vláken vzhledem k základním rozměrům sesazenky. Podle dýhových obrazců se rozlišují tyto základní druhy sesazenek: 13

14 14

15 2.4. TECHNICKÉ POŽADAVKY Návaznost kresby a pravidelnost obrazců U sesazenek, sesazovaných proti sobě (zrcadlově), určených na všechny vnější viditelné plochy, plochy za skly a vnitřní plochy dveří, musí být dodržena návaznost kresby sousedních přířezů a souměrnost obrazce sesazenky. Při použití ostatních způsobů sesazování (za sebou nebo střídavě za sebou) musí být dodrženo pořadí dýhových přířezů, odpovídající původnímu pořadí v dýhovém svazku. Pokud je z opracovaného svazku přířezů tangenciální nebo polotangenciální dýhy nutno některé přířezy vyřadit pro nedovolené vady, počet za sebou následujících vyřazených přířezů, připadající na jednu sesazenku, určenou na čelní plochy, nesmí být vyšší jak dva. U párových sesazenek, sesazovaných střídavě za sebou vzniká problém v důsledku rozdílného odrazu světla na pravé a levé straně k dojmu odlišného zbarvení sousedních přířezů (různý průběh dřevních vláken, i když je barevnost jednotlivých dýhových přířezů stejná). Tento problém je individuální a dá se těžko měřit, záleží na průběhu a sklonu dřevních vláken. Dohoda výrobce s odběratelem určí a přesně stanový pravidla možné úchylky "dojmové" barevnosti. Následně pak velmi záleží na zkušenosti pracovníků (pracovnic) a jejich schopnosti srovnání jednotlivých přířezů a jejich vhodnosti sesazení. Nesprávná volba sesazení způsobí morální znehodnocení dýhové sesazenky i přesto že je kvalitně sesazená z daného druhu dřeva. Bližší představu odrazu světla přibližuje. 15

16 U každého jednotlivého výrobku se symetrickým uspořádáním čelních ploch, tj. s párovým nebo větším počtem sesazenek na čelních plochách, musí být dodržena i vzájemná souměrnost obrazců sesazenek. U nábytkových souprav musí být navržena souměrnost a návaznost obrazců sesazenek i na čelních plochách mezi jednotlivými výrobky soupravy. Je povoleno použít dýh z různých svazků, avšak z téhož kmene při dodržení souměrnosti obrazců čelních ploch u shodných elementů soupravy. Kombinace různých textur téže dřeviny nebo různých dřevin na vnějších viditelných plochách téhož výrobku nebo soupravy mohou být použity jen když jsou součástí architektonického řešení, zahrnutého v platných technických podmínkách výrobku. U sektorového a sestavovacího nábytku musí být dodržena souměrnost obrazců sesazenek jen na čelních plochách téhož výrobku. Sjednocení barvy a textury na ostatních viditelných plochách výrobku a na všech viditelných plochách výrobků sektorových a sestavovacích řad se děje výběrem vhodných dýh, druhů a textur. Použitím lamidýh (Aro, Alpi apod.) je variabilita a kombinace možných textur na nábytku velice zjednodušena Vlhkost K výrobě sesazenek určených pro všechny plochy nábytku a k výrobě dýhových pásků na hrany se používají dýhy o optimální vlhkosti 8±2 %. Dýha o vyšší vlhkosti se může používat ve výjimečných případech s těmito omezeními: - pro sesazenky na čelní plochy jen při sesazení do obrazců Z a V, pro ostatní vnější viditelné sesazenky a pro sesazenky na vnitřní plochy dveří jen při vlhkosti dýhy na začátku zpracování: max. 12% - pro ostatní vnitřní viditelné sesazenky a pro neviditelné sesazenky: max. 17% - ve všech ostatních případech včetně sesazenek na poddýžky není doporučeno použit dýhy vlhčích než: max. 10% 16

17 Určování šířky a délky sesazenky: - podle směru průběhu dřevních vláken (A. B. C.) - shodně s rozměry dílce (D) 17

18 Doporučuje se při formátování dílců na průběžných formátovacích pilách nebo obráběcích linkách. Tloušťka sesazenky - je rozměr kolmý na plochu sesazenky a shodný s tloušťkou dýhy, ze které je sesazenka vyrobená. Sesazenky a hrany se vyrábějí z dýh o tloušťkách uvedených v tab.č.2. Ostatní rozměry po dohodě výrobce s odběratelem se zaokrouhlením na celé desítky. 18

19 Šířka sesazenky - je rozměr kolmý na směr průběhu dřevních vláken dýhy u sesazenek s obrazci sesazení Z, V, X, T nebo rozměr kratší strany u sesazenek s obrazci sesazení U, Y, R, SŠ, a RA. Délka sesazenky - je rozměr rovnoběžný se směrem průběhu dřevních vláken u sesazenek s obrazci sesazení Z, V, X a T nebo rozměr delší strany u sesazenek s obrazci sesazení U, R, SŠ a RA. Velikost šířky a délky se odvozuje z hrubých rozměrů dílců nebo přířezů, na které budou sesazenky při dýhování nalepeny, zvětšených o přídavek: - na hrubou šířku dílce nebo přířezu 10 mm - na hrubou délku dílce nebo přířezu 10 mm U dílčích sesazenek, které jsou meziproduktem při výrobě sesazenek s obrazci sesazenek X, T, R, SŠ a K se šířka a délka určují shodně jako u sesazenek, avšak přídavek na hrubý rozměr dílce nebo přířezu se rozdělí na poloviny (po 5 mm) a přidá se k těm stranám dílčích sesazenek, které tvoří obvod hotové sesazenky; kromě toho se u dílčích sesazenek přidá přídavek na zastřižení těch stran, které budou tvořit stykové spáry: - při zastřihávání jedné stykové strany 10 mm - při zastřihávání dvou protilehlých stykových stran 15 mm Při sestavování souborů pro dýhování se sesazenky na dílce (nebo dílce na sesazenky) ukládají tak, aby přídavky na šířku a délku byly rovnoběžně rozděleny po celém obvodu dílce. 19

20 Ve zvláštních případech, zpravidla u sesazenek na čelní plochy sesazených do obrazců, jejichž osa (osy) se musí přesně krýt s osou dýhovaných dílců, se doporučuje zhotovovat tyto sesazenky v rozměrech shodných s hrubými rozměry dílců, tj. bez přídavků (obr.č.13). Při sestavování souborů pro dýhování se tyto sesazenky ukládají vždy na horní plochu dílce, tak, aby jejich strany lícovaly se stranami dílce. Sesazenky na protilehlé spodní plochy se zhotovují s přídavkem, aby vzniklý přesah zabraňoval znečištění desek lisu vytrysklým lepidlem. Tento postup se doporučuje zejména v těch případech, kdy dílce se symetrickými sesazenkami jsou formátovány na průběžných formátovacích pilách nebo obráběcích linkách. Dovolené odchylky rozměrů jsou uvedeny v následující tabulce tab.č Strojní sesazování dýhových přířezů Strojní sesazování je v dnešní době nevyhnutelnou záležitostí. Ve velkosériových a malosériových výrobách se bez strojního zařízení na sesazování dýh neobejdeme. Zvyšuje se tím produktivita práce a zajišťují rychlé a spolehlivé spojení jednotlivých dýhových přířezů. Pro spojování opracovaných dýhových přířezů se nejčastěji používají podélné sesazovačky dýh pracujících se spojovacím tavným vláknem. Sesazenky větších rozměrů určené na panely a velkoplošné dílce se sesazují na příčných sesazovačkách pracující s tavným vláknem. Dále se využívají podélné sesazovačky sesazující za pomocí lepící pásky, které jsou však dnes na ústupu novým technologiím a to hlavně z důvodu pracnosti odstraňování lepicí pásky. Další 20

21 technologií je tzv. sesazování natupo. Sesazuje se na tupou spáru za pomocí lepidla, a to buď na podélných, nebo příčných strojích. Jsou i stroje kombinující technologie lepidlo + vlákno. Stroje pro olepování čelních konců sesazenek jsou dnes též velice žádané. Mezi vybavení strojního parku lze zahrnout i pomocné strojky pro ruční polepování konců tavným vláknem. Na strojích se nejčastěji sesazují sesazenky, u kterých není požadováno dodržení přesné návaznosti textury a kresby mezi jednotlivými dýhovými přířezy s obrazci sesazení Z a V. Nejčastěji se sesazují dřeviny DB, BK, JS, OL, BR, MH. 3.1 Stručná charakteristika strojů: -podélné sesazovačky pro sesazování lepicí páskou: KUPER FT, FZK/D, RS 7, PZM apod. -podélné sesazovačky kombinované: KUPER FW/J 900, apod. -podélné sesazovačky pro sesazování spojovacím vláknem: KUPER FW/J 900, FW 1150, FW 1200, FW 1700, FW/D 1700 (oboustranně vláknem) -stroje na olepování čelních konců sesazenek: KUPER EMZ/1, EMZ/2, EMZ/2-B -příčné sesazovačky pro sesazování spojovacím vláknem: KUPER FW/Q 1800, FW/Q 2800, FW/Q podélné sesazování na tupou spáru lepidlem: KUPER FW/L 1200, FW/L 1200V (kombinovaný stroj lepidlo+vlákno) -příčné sesazování na tupou spáru lepidlem: KUPER ACR 2300, ACR nanašečky lepidla na dýhové svazky: KUPER KLM -ruční strojky na Vlákno: KUPER KHL/1, KHL/2 Dýhové přířezy jsou na sesazenky zpracovány takto: Na jednotlivých, samostatně obsluhované podélné sesazovačce je postup prací následující: 21

22 -Svazek opracovaných dýhových přířezů se uloží na přední odkládací stůl u stroje. Podle způsobu sesazení se rozdělí opracovaný svazek přířezů nejdříve na hromádky tak, aby počtem přířezů, stranou a směrem sesazování odpovídaly určeného způsobu sesazení. U sesazenek nevyžadujících otáčení či jiný způsob umístění přířezů v dýhové sesazence, se svazek přířezů předem nerozděluje. -Svazek se rozděluje, protože u podélných sesazovaček se sesadí k sobě vždy jen dva přířezy nebo dva díly sesazenky. Proto je k jejímu úplnému sesazení potřebné tolik průchodů strojem, kolik má sesazenka stykových spár. Z připraveného svazku opracovaných přířezů se sesadí do páru nejprve tolik prvních a druhých přířezů, kolik hotových sesazenek vydá svazek přířezů. Po průchodu strojem zůstávají tyto páry spojených přířezů na zadním pomocném stole za strojem. Po sesazení odpovídajícího počtu přířezů do prvního páru se tato dávka prvních párů přenese na přední stůl a sesazují se další páry přířezů. U sesazenek ze sudého počtu přířezů se pak v dalších průchodech spojují mezi sebou páry přířezů a sesazenek s lichým počtem přířezů nejdříve páry přířezů a na konec poslední lichý přířez. U sesazenek, nevyžadujících obrácení přířezů a kde je předepsána pouze návaznost barevného odstínu dřeviny, je možné se zbývající dýhové přířezy z předchozího opracovaného svazku použít k dalším sesazenkám, zhotovených z dýhových svazků téhož kmene, nebo téhož barevného odstínu. U sesazenek, kde se nevyžaduje ani barevná návaznost se mohou k sobě přisazovat přířezy bez ohledu na to, z kterého svazku byly přířezy odebrány. -po sesazení celé dávky do požadovaných rozměrů sesazenek se na zadním prodlužovacím stole všechny sesazenky překontrolují. Sesazenky s vadnými spoji se přemístí na přední prodlužovaní stůl, kde se z vadných spojů nožem odstraní spojovací vlákno a rozdělené sesazenky se znovu sesadí. -hotová dávka sesazenek se na horní sesazence označí stanoveným způsobem (název, číslo série, zakázka, počet kusů v dávce apod.) a odloží na dílenský vozík nebo paletu k přepravě na další pracoviště. 22

23 3.2 Nejčastější problémy strojního sesazování : Technologie lepení páskou : - nedostatečné navlhčení lepicí pásky, rozjíždění spár. - Příliš vlhká lepicí páska, nedostatečná pevnost spoje - Nedostatečný přítlak přítlačného válce způsobuje rozestupování spoje. - Špatné seřízení očišťovacího plechu způsobuje přilepování lepicí pásky na přítlačný válec a tím vytrhávání lepicí pásky při sesazování. Technologie tavného vlákna: - tlak přítlačného vlákna je slabý a spára je nedotažená - podávací diskové kotouče jsou příliš nízko, dochází k nedostatečnému dotlačování přířezů do spáry - vlivem velkého tlaku na přítlačný válec dochází k přesazování dýhových přířezů - sesazovací vlákno se nepokládá symetricky v důsledku špatného seřízení podávací hlavice - nedostatečné přilisování tavného vlákna vlivem nedostatečné teploty výhřevného média - Dýhové přířezy nejdou naváděny pravidelně, špatné seřízení náklonu přítlačného válečku - Vlákno se vytrhává a nalepuje na přítlačný váleček v důsledku nedostatku separátoru v nádobce nad válečkem - Diskové kotouče zanechávají stopy na sesazených dýhových přířezech, nutno seřídit podávací diskové kotouče Technologie lepení lepidlem natupo - přesazování začátků a konců dýhových přířezů v důsledku nastavení velkého tlaku na začátku a konci přítlakové zóny - rozlepování spáry má za následek nedostatečný nános lepidla nebo příliš zaschlý a starý nános - nepřesné sesazení přířezů (dýhové přířezy jsou vzájemně posunuty), špinavá výhřevná tělesa nebo velký nános lepící směsy 23

24 - vylisovaný profil vodících elementů (vodící pásy, válečky), nepřesné seřízení výšky posuvných elementů vůči deskám stroje nebo příliš velký tlak vodících elementů. 3.3 Sesazovací stroje KUPER Firma KUPER je jedna z nejznámějších firem zabývajících se výrobou a vývojem sesazovacích strojů. Začínala vývojem technologií sesazování papírovou lepicí páskou. Tyto stroje byly velice dobré a byly jedny z prvních. Které ulehčily práci při výrobě sesazenek o větší ploše. Umožňovaly sesazovat papírovou lepicí páskou a to buď hladkou nebo perforovanou. Šířka lepicí pásky byla proměnná a volně přestavitelná. Tloušťka sesazovaných dýhových přířezů byla v rozmezí 0,4-5mm. Ještě dnes se stále najdou firmy, které tyto stroje používají, avšak jen pro sesazování tloušťkových dimenzí od 2,7-5mm, kde se jiné technologie stávají nespolehlivé nebo příliš drahé. Technologie sesazování papírovou lepicí páskou je stále nejlevnější, avšak v dnešní době je již překonána jinými technologiemi. Vývoj spěl dál a hledal se rychlejší a efektivnější způsob sesazování. Obrušování lepicí pásky bylo zdlouhavé a neefektivní, přinášelo spoustu technologických překážek při sesazování tenčích dýh. Časem firma KUPER přišla s novou technologií sesazování dýhových přířezů tavným vláknem firemní metodou Zik-Zak. Následovalo období kombinování obou technologií (páska + vlákno). Technologie tavného vlákna se ukázala jako technologicky spolehlivá, rychlá, levná a efektivní. Firma se této novince začala věnovat a vyvíjet nové stroje. V oblasti tavného vlákna neměla konkurenci. Zdokonalovala své stroje a vynalézala stroje kombinující různé způsoby sesazování. Stroje typu FW/D byly stroje určené pro oboustranné polepování vláknem. Do spoje se pasivně nanášelo lepidlo, které po odložení sesazenky zasychalo a zpevňovalo spoj. Byly určené převážně pro tloušťkové dimenze 1-6mm. Všechny popisované stroje jsou stroje určené k podélnému sesazování, proto se firma zaměřila na vývoj strojů určených 24

25 k příčnému sesazování. Metoda příčného sesazování je produktivnější než podélné sesazování. Stroj řady FW/Q obsahuje též mžikové nůžky, které dle zadané šířky sesazenky z nekonečného pásu cyklicky odstřihují žádanou šířku. Stroje pro příčné sesazování jsou charakteristické možností spojování a vytváření dýhových sesazenek takových plošných rozměrů, které by na podélných sesazovačkách bylo obtížné sesadit. Je možné sesazovat sesazenky dlouhé mm dle typu stroje. Pro přelepování konců sesazenek vláknem jsou určeny stroje série EMZ. Stále rostoucí nároky zákazníků na přesnost, rovnoběžnost a pravoúhlost dýhových sesazenek vedly k upravení těchto strojů a přidání jednotek s diskovými kotoučovými 25

26 noži. Takto zaříznuté dýhové sesazenky mají velice malou úchylku rovnoběžnosti a pravoúhlosti (max.1mm na 1bm). Stroje EMZ se velice osvědčily při výrobě sesazenek na zakázku kde jsou dýhové sesazenky dopravovány k zákazníkovi, je s nimi často manipulováno a hrozí znehodnocení sesazenky v důsledku poškození dýhového spoje. Vlákno polepené na koncích sesazenky zvyšuje pevnost dýhového spojení. Nejnovějším trendem dnešní doby je sesazování natupo lepidlem. Tato technologie je poměrně mladá a řeší problémy začínajících technologií. Protože současné opracování dýhových přířezů je nedostatečné. Dýhové přířezy takto vzniklé mají hrany, které jsou nerovnoběžné, drsné a postřihané. Uplatnit tuto technologii v dnešních nábytkových firmách je problém. Je třeba současně se stroji sesazovacími obměnit i technický park základního zpracování dýhových přířezů(stříhání dýh) a tím se stává tato technologie poměrně drahou záležitostí. Před vlastním sesazováním dýhových přířezů se musí na svazek nanést lepidlo na strojích typu KLM, to nechat zaschnout a následně začít sesazovat (tzv. aktivní metoda). Stroje typu FW/L mají tu výhodu, že je možné kombinovat technologie spojení dýhových přířezů. Lze používat jen lepení ve spáře nebo jen tavné vlákno (olepování jedním, nebo dvěma vlákny), popřípadě lepidlo a vlákno současně. Stejně jako u podélného sesazování tavným vláknem, tak i u podélného sesazování lepidlem na tupou spáru je produktivita nižší. Proto byl zkonstruován příčný sesazovací stroj i u této technologie, opět je doporučován pro sesazování sesazenek velkorozměrných s minimální délkou sesazenky od 2350 do 3150 mm. 26

27 Konstrukce stroje ACR, parametry a systém střihu sesazenek je u tohoto typu stroje obdobná jako u stroje FW/Q s tím rozdílem, že je zde použitá jiná technologie sesazování než u stroje FW/Q. Pro opravu a ruční sesazování dýhových sesazenek vyrábí firma KUPER ruční pomocné strojky se systémem jednovláknového nebo dvojvláknového nanášení. Tyto strojky nahrazují stojany s papírovou lepicí páskou. Práce s nimi je jednoduchá a oproti manipulaci s papírovou lepicí páskou je prací čistou. Odpadá doplňování vody a výroba pomůcek pro přitlačování lepicí pásky. 27

28 3.4 Sesazování stroje RÜCKLE (Fischer+Rückle) Firma RÜCKLE se zabývá výrobou sesazovacích strojů a nůžek pro střih dýhových přířezů. Její technologie sesazování je postavena na lepení dýhových přířezů. Její technologie sesazování je postavena na lepení dýhových přířezů. Ve svém hlavním sortimentu má stroje: - optimalizační zaměřovací zařízení - nůžky na dýhy - zanášečku lepidla na boční plochy dýhových svazků - podélné a příčné sesazovačky V sortimentu firmy se nedají nalézt stroje používající jinou technologii sesazování, nežli sesazování metodou natupo lepidlem. Zabývá se též projektováním a konstruováním výrobních linek pro nábytkové firmy, ale i pro firmy vyrábějící sesazenky pro výrobu překližovaných desek. Komplexní řešení od firmy RÜCKLE je jistou vsázkou na kvalitu a spolehlivost celé technologie lepení dýhových sesazenek na tupou spáru lepidlem. Jedním z předpokladů úspěšného sesazení dýhových přířezů spočívá v dokonalém zastřižení hran a rovnoběžnosti stran dýhových přířezů. ASH 28

29 Firma nabízí stříhací jednonožový systém typ ASH. Aby se daly dýhové přířezy použít v technologii sesazování na tupou spáru, nesmí být hrany přířezu prostříhané. Cutmaster Systém dvounožového střihu na strojích typ Cutmaster double knife je přizpůsoben tak, že požadovaný rozměr je zvětšen o 0,5 mm z každé strany dýhového svazku. Je proveden základní střih, a pak stroj provede dostřih nadmíry. Tímto způsobem se zamezuje vzniku prostřihů. Dalším předpokladem je co nejmenší nános lepidla na hranu. Nános lepidla musí být plynulý a rovnoměrný. K nanášení se používají lepidla běžná, PVAC (unito 512) nebo močovinoformaldehydová (prášková Kaurity UF). Pulchra 29

30 Firma Rückle má vyvinuté dvojnožové nůžky s automatickým nánosem lepidla typ Pulchra. Nános lze provádět tímto strojem nebo je možné do linky zařadit samostatnou nanašečku lepidla typu Gluemaster. Gluemaster Rychlost nanášení lepící směsy je cca. 32m/min. Po nanesení lepící směsy se musí jednotlivé listy separovat, aby nedošlo k vzájemnému slepení dýhových přířezů ve svazku. Dýhové přířezy s naneseným lepidlem se nechají cca 20 min. zaschnout a pak nejpozději do 4 hodin se sesazují. Podelší prodlevě dojde k nedokonalému spojení, spoje praskají a nebo nedojde ke spojení vůbec. Pro zpracování menších formátů, výrobu mimořádně dlouhých sesazenek, malé výrobní objemy nebo zpracování úzkých dýhových přířezů byl zkonstruován podélný sesazovací stroj typu Omnimaster. Sesazovat může dýhy o tloušťkách 0,4 3 mm. Maximální rychlost posuvu je 50 m/min. Minimální zpracovávaný rozměr sesazenky je 45 x 300 mm. Při zpracování velkých objemů dýhových 30

31 sesazenek (cca. 1500m2 za směnu) je podélné sesazování nedostačující. Pro tyto případy nabízí firma příčný sesazovací stroj typu FZE Crosmaster. Crosmaster Zde se zpracovávají dýhové sesazenky o minimálním rozměru 870 x 720 mm. Příčný sesazovací stroj pracuje na podobném principu jako stroj KUPER ACR, sesazuje se nekonečný pás dýhové sesazenky, který se mžikovými nůžkami zkracuje na přesný rozměr sesazenky. Rychlost posuvu je max. cca 36 m/min. Stroj lze doplnit o jednotku na zpevňování okrajů sesazenek typu ZT/KE, která na oba okraje sesazeného formátu průběžně nalepuje sesazovací vlákno nebo samolepící papírovou pásku. Tím se předchází potrhaným koncům a opravám, rovněž se zamezuje trhání při další manipulaci s dýhovou sesazenkou. Dalším doplňkovým agregátem je automatické odkládací zařízení typ AL/HB. Toto zařízení ukládá a srovnává sesazenky na zvedací plošinu. K obsluze příčného sesazovacího stroje je zapotřebí pouze jedné osoby. Na příčných sesazovacích strojích není problém sesazovat i figurální sesazenky. 4. O společnosti Jan Ficek Dřevovýroba a technologické vybavení Zakladatelem firmy byl Jan Ficek (* ). Firma byla založena v Chrudimi roku V této době zakoupil Jan Ficek objekt starého mlýna (první historická zmínka z roku 1439). Po provedení nejnutnějších oprav byla v roce 1947 zahájena výroba. Výrobním programem byly výrobky ze dřeva, jako jsou radioskříně, hračky, obrazy - intarzie, dřevěná galanterie a pod. V té době bylo ve firmě zaměstnáno asi 31

32 150 lidí z Chrudimi a blízkého okolí. V únoru roku 1948 po komunistickém převratu byla firma bez náhrady znárodněna a rodina majitele se dvěmi dětmi byla vystěhována z objektu firmy. V roce 1989 požádal syn zakladatele firmy - Jan Ficek (* 1943) o vrácení znárodněného majetku. Od roku 1992 firma vyrábí pod názvem Jan Ficek Dřevovýroba se sídlem v Chrudimi II, Koželužské ulici 86. Firma je privátní a má jediného vlastníka - pana Jan Ficka. Firma zaměstnává cca. 85 zaměstnanců a zabývá se výrobou sesazenek z dýh (ze všech známých druhů dřevin), které dodává výrobcům nábytku, dveří - standardních i rámových, plovoucích podlah, obkladových panelů a dalším zájemcům. Roční výroba se pohybuje okolo m2 sesazenek. K výrobě těchto sesazenek se používá převážně dýhy tl. 0,5-0,6 mm. Dýha se nakupuje v zemích EU, USA, Kanadě nebo v prodejních skladech, které mají zahraniční výrobci v Čechách. Firma se také zabývá dýhováním nábytkových dílců. vytápěné výrobní dílny - starý objekt vytápěné výrobní plochy - nová hala nevytápěné skladovací haly temperované skladovací haly přístřešky kanceláře sociální zázemí ostatní objekty celková plocha firmy včetně volných ploch m2 776 m2 676 m2 214 m2 130 m2 113 m2 338 m2 400 m m2 32

33 stroje pro krácení 1 ks Casatti (Itálie) š = 1250 mm 1 ks Maxima 95(Čr) š = 950 mm 1 ks KUPER ZV 800 (SRN) š = 800 mm stroje pro sámování 2 ks Monguzzi (Itálie) š = mm a 3400 mm (dvounožové s prodlouženým střihem) 2 ks Casatti (Itálie) š = 3200 mm (dvounožová) 4 ks Perfecta (SRN) š = 2200 mm 1 ks Maxima (ČR) š = 1150 mm 1 ks Monguzi (Itálie) š = 2350 mm stroje pro sesazování vláknem 11 ks KUPER FW 1150 (SRN) 1 ks KUPER FW 1200 (SRN) používané vlákno KUPER 1110, 1120 stroje pro sesazování lepidlem 1. 2 ks Fisher Ruckle - Omnimaster 2. 1 ks Fisher Ruckle Cross Master další technologie lisovací linka - dýhování nábytkových dílců polohovací stoly pracovní stoly formátovací stroj EMZ KUPER ruční sesazovací strojky KUPER K - 2 manipulační nízkozdvižné hydraul. vozíky manipulační vysokozdvižné motorové vozíky 33

34 5. Porovnávané stroje 5.1 Sesazovací stroj na dýhu KUPER FW /1150 FW /J Junior zik -zak - alespoň tisíckrát osvědčený nahrazuje potřebu sesazovacího stroje tam, kde uživatel z prostorových důvodů nebo z důvodu pořizovacích nákladu ustoupil od velkého stroje FW. FW /J má všechny přednosti ostatních strojů KUPER. Jak o lepící médium se používá speciální KUPER vlákno typ Kotoučové disky s toleranční vyrovnávací mechanikou. Jde o obzvlášť cenově výhodný a výkonný model. 34

35 Technická data: délka vyložení 1150mm/1700mm posuv cca m /min síla-tloušťka dýhy cca 0,4-3 mm nutný přívod tlakového vzduchu 1 cívka vlákna 2210 = cca mm 35

36 5.2 Stroj Omnimaster Stroj Omnimaster se používá na přímé lepení dvou paralelních dýhových pásů v jedné tloušťce. Využívá typ lepidla UREA doporučovaný Fischer Rückle. Přesná teplota, správný tlak a těsná soudržnost mají za následek stejnosměrný nános lepidla a perfektní spojení dýh. Stroj má integrované nanášení lepidla, nemusí se tedy mazat externě. Výkon: Posuvná rychlost 20-30m/min Technická data: Délka dýhových listů Šířka dýhových listů Tloušťka dýh mm mm 0,4 0,9 mm 36

37 Charakteristika: Robustní odolný a nerezavějící dopravní řetěz s kloubovými kolébkami. Operační panel zobrazující teplotu, rychlost a nastavení tlaku. Rychlá a snadná dostupnost nádoby na lepidlo, pro rychlé, snadné naplnění nebo čištění Lehko nastavitelná a stejná aplikace lepidla na hranu dýhy Rozdílné teplotní zóny pro samostatné nastavení teploty Prodloužení životnosti nádoby na lepidlo zaručené chladící jednotkou Možnost měnit rychlost posuvného mechanismu 6. Metodika měření spotřeby času Postup měření času Aby bylo možné změřit a analyzovat spotřebu času, musel jsem si nejdříve vytvořit model postupových prací při měření spotřeby času. Již zmiňovaný model se skládá z několika bodů: 1. stanovení zkoumaného objektu - v mém případě se jednalo o pracoviště Omnimaster a Kuper FW/ seznámení pracovníků s danou problematikou - aby bylo měření spotřeby času co nejobjektivnější, tak jsem měřil práci lidí, kteří jsou pro vykonávání dané činnosti dostatečně zapracovaní, podávají alespoň průměrný výkon, odvádí jakostní práci, dodržují pracovní a technologickou kázeň. Důležitou částí bylo vytvoření kamarádského prostředí s měřeným pracovníkem. 3. vytvoření formulářů časových snímků - tyto formuláře si vytvořil sám autor pro potřebu Bakalářské práce Než jsem ovšem přistoupil k vlastnímu pozorování a měření spotřeby času, tak jsem se s tímto provozem, přesněji řečeno s výrobou sesazenek musel nejdříve seznámit. Dále jsem si všímal pohybu materiálu, lidí a hotových výrobků, sledoval 37

38 technologický tok materiálu a výrobku, návaznosti jednotlivých pracovišť a tyto poznatky zaznamenával. Pracovní pomůcky: formuláře časových snímků psací potřeby stopky Sony Erickson 7. Snímek pracovního dne Charakteristika snímku pracovního dne Horný, J. Lipták a kol. (1982) charakterizují snímek pracovního dne jako metodu přímého, nepřetržitého pozorování, měření a zaznamenávání skutečné spotřeby pracovního času po dobu celé pracovní směny. Její pomocí zjišťujeme skutečnou spotřebu času pracovníka, a také výrobního zařízení. Účelem snímku pracovního dne je: 1. Rozbor organizace práce a pracovišť, získání podkladů k odstranění nedostatků. Konkrétní cíl této oblasti použití může být velmi různorodý: - Rozbor a odstranění příčin časových ztrát, - Získání podkladů pro zjištění plynulosti výrobního postupu, - Studium technické a organizační zajištěnosti práce a pracovišť, - Rozbor využití kvalifikovaných pracovníků aj. -Získání podkladového materiálu pro tvorbu normativů času. Pomocí snímku pracovního dne se řeší tyto otázky práce na normativech: - zjišťuje se celkový průběh různých variant provádění určité práce a zejména běh jejich prvků, které jsou závislé na zákonné pracovní době a na jejím rozdělení, jakož i na organizaci pracoviště, 38

39 - Získávají se podklady pro stanovení normativních hodnot některých druhů časů práce a obecně nutných přestávek, - Získávají se podklady pro stanovení norem obsluhy a normativů stavů. 7.1 Příprava snímku pracovního dne 1. Pokyny k provádění snímku pracovního dne Na začátku přípravných prací k provedení snímku pracovního dne musí být zřetelné jaký je konkrétní cíl měření. Pokud je hlavním cílem rozbor organizace práce na pracovišti, je nutné vypracovat plán měření, který musí obsahovat: - Konkrétní cíl rozboru - Určení pracoviště a pracovníka - Určení počtu snímků - Určení pracovníka provádějícího snímek - Časový rozvrh celého měření 2. Seznámení s prací, s pracovištěm a výběr pracovníka Ať už jde o snímkování pro rozbor organizace pracoviště nebo normativních podkladů, předchází mu vždy seznámení s prací na pracovišti. Pro rozbor pracoviště je vhodné prostudovat běžné výrobní a pracovní podklady a závěry z dříve prováděných snímkování, popř. předběžně prohlédnout pracoviště. Při výběru pracoviště a pracovníka nastávají obvykle dvě možnosti: -pracoviště a pracovník je jednoznačně určen ( např. při průzkumu vzorné nebo naopak zaostávající organizace práce nebo pracoviště), - nebo jde o výběr jednoho pracoviště a pracovníka ( nebo skupiny pracovišť a pracovníků) za souboru, který má přibližně stejné pracovní podmínky. V tomto případě je vhodné vybrat ke snímkování ty podmínky, které reprezentují dobrou střední i špatnou situaci na pracovišti. 39

40 Snímek pracovního dne má být obrazem skutečné situace v podniku a nemá se před provedením snímku situace na pracovišti nějak uměle a jen po dobu měření upravovat. Při snímkování pro normativní účely je dán výběr pracoviště již druhem zjišťovaných normativů, ale vždy má pracoviště splňovat tyto podmínky: -technické vybavení pracoviště stroji, nástroji a přípravky má odpovídat dosažitelné dobré úrovni - organizační zajištění pracoviště (instruktáž dělníka, přísun předmětů práce, odsun hotových výrobků, obsluha pomocnou prací) má probíhat bez ztrát pracovního času - má být zajištěno pravidelné střídání práce a přestávek (na přirozené potřeby). Pracovníci podniku by měli vyhovovat následujícím požadavkům: - svými dlouhodobými výsledky a poměrem k práci mají zaručovat objektivitu závěru - mají plně využívat pracovní dobu - mají mít kvalifikaci odpovídající prováděné práci - mají být dostatečně zapracováni na uvažované práci nebo v pracovním oboru - jimi používané organizace práce a pracoviště mají být shodné s variantou vybranou pro normativní účely - při práci mají dodržovat hospodárný pracovní režim, dosahovat předepsanou kvalitu pracovních výsledků a dodržovat ustanovení o bezpečnosti a hygieně práce. 3. Záznam zakládání dat Po určení pracoviště a pracovníka se přistoupí k záznamu všech základních dat o pracovnících, strojích předmětu a druhu práce a organizace na tzv. Krycí list, jehož úprava je u různých druhů snímků různá. 40

41 7.2 Technika pozorování a zápisu Podle metodiky WUSTE (1973) snímkující pracovník pozoruje pracoviště od začátku směny (v případě, že práce byla zahájena před počátkem směny, od počátku práce) až po skončení směny (skončení práce). Snímkující pracovník pozoruje činnost pracovníka i činnost výrobního zařízení. Spotřeba času se obvykle měří běžnými náramkovými hodinkami. Lze použít i různé typy a druhy technických stopek. Naměřený čas se obvykle zaokrouhluje na celé minuty. Zapisovat pozorované děje je možné třemi způsoby: - pozorovatel slovy stručně popíše činnost pracovníka (u strojních prací se stručně uvede, zda činnost probíhá za chodu či klidu zařízení) a po jejím ukončení nebo změně se odečítá a zaznamenává postupný čas - Druhy činnosti nebo nečinnosti pracovníka se zaznamenávají pomocí symbolů (např. soustavu normalizovaných symbolů základních činností a spotřeby času) V takovém případě se podrobnost záznamu v porovnání se slovním popisem snižuje. Zkrácení času potřebného pro záznam však dovoluje sledovat větší počet pracovníků nebo pracoviště současně. - Lze předem vymezit a zaznamenat sledované druhy činností, druhy spotřeby času a k nim připisovat jen naměřené časové hodnoty. Podrobnost takového záznamu je ještě nižší než použití symbolů. Počet současně pozorovaných pracovníků může být však značně vysoký. 7.3 Rozbor a vyhodnocení snímku pracovního dne V této závěrečné etapě prací se sumarizují naměřené hodnoty, prověřuje se správnost a přesnost jejich záznamu, sestavují se bilance spotřeby pracovního času a vypočítávají se ukazatele využití času směny. Rozbor a vyhodnocení snímku pracovního dne rozdělujeme na dvě různé etapy. První etapou je rozbor a vyhodnocení prováděné u všech snímků. Základním smyslem této etapy je kritické zhodnocení organizace práce a pracovišť. U snímku 41

42 pracovního dne, který byl prováděn speciálně za tímto účelem, je tato etapa nejobsáhlejší. Druhou etapou je vyhodnocení snímku pro normativní účely. Jde o vyhodnocení normativních prvků času dávkové práce, času na oddech a přirozené potřeby. Postup vyhodnocení pro účely rozboru organizace práce a pracovišť: - pro stanovení jednotlivých časů u každého zápisu je nutno zatřídit každou spotřebu času nebo překontrolovat zatřídění provedené při pozorování a přiřadit každému zápisu odpovídající symbol času. - Po označení jednotlivých spotřeb času symboly se může na pomocném formuláři sestavit přehled stejnojmenných časů. U strojních prací se sestaví zvlášť stejnojmenná spotřeba času probíhající za chodu stroje, zvlášť za chodu stroje a jejich součet - Jednotlivé složky normovatelných časů a ztrát ve směně se přenášejí z přehledů stejnojmenných spotřeb času do formuláře označeného Rozbor spotřeby času. Složky se sestavují podle jednotlivých snímků a za celé pozorování v minutách a procentech času pozorování. Rozbor je hlavním podkladem pro sestavení bilance skutečné a normální spotřeby času, je podkladem pro výpočet ukazatelů využití směny i očekávaného zvyšování produktivity práce a pro vypracování návrhu technicko organizačních opatření. - Hodnoty hlavních kategorií času se přenesou do oddílu Krycího listu označeného Bilance skutečné spotřeby času. V Bilanci je přehledně sestavena skutečně naměřená spotřeba času podle jednotlivých snímků a za celé měření. Bilance skutečné spotřeby času ukazuje, kolik bylo vynaloženo času na nutné činnosti a kolik ho bylo zbytečně ztraceno. - Do Bilance normální spotřeby času se zanesou pouze normovatelné časy. Bilance ukazuje rozložení spotřeby času ve směně po odstranění zbytečných spotřeb času. Za zbytečné spotřeby času se uvažují všechny ztráty času a spotřeby času obecně nutných přestávek a popř. i času směnové práce nad jejich normativní hodnoty. Úhrn zbytečných spotřeb času tvoří časovou rezervu, s jejímž využitím normální 42

43 bilance počítá. V normální bilanci je předpokládaná úspora času úměrně rozvržena na čas jednotkové práce, čas dávkové práce a čas podmínečně nutných přestávek. - Po vyčíslení bilance spotřeby času se výpočtem určí ukazatelé využití času směny. Podle Horný, J. Lipták, F. a kol. (1982) ukazatelé využití času směny vyjadřují poměr pracovního času využitého určitým způsobem k času směny. Jejich smyslem je upozornit na směr, jakým se mají ubírat jednotlivá technickoorganizační opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Zatímco ukazatelé K 1, K 2, K 3, vyjadřují hlavní směry racionalizačních opatření, ukazatelé K 4, K 5, K 6, ukazují míru možného zvýšení produktivity práce, kterou lze dosáhnout odstraněním ztrátových časů a jejich využitím produktivních prací. Výpočet ukazatelů skutečného využití času směny: - ukazatel zaměstnanosti pracovníka (K 1 ) udává v procentech poměr času práce a času obecně nutných přestávek k času směny a vypočítá se podle vztahu: K 1 = (T' 1 + T 2 /T) x 100 K 1 stupeň zaměstnanosti pracovníka T' 1 skutečně naměřený čas normovatelné práce T 2 normativ času obecně nutných přestávek T Skutečně odpracovaný čas ve sledovaném dni, nejméně však zákonná pracovní doba připadající na tento den. - ukazatel udávající podíl zbytečné spotřeby času zaviněné pracovníkem (K 2 ) v čase celé směny je vyjádřen vztahem: K 2 = (T' 2 - T 2 + T D / T) x 100 K 2 podíl zbytečné spotřeby času zaviněné pracovníkem T' 2 naměřený čas obecně nutných přestávek 43

44 T D osobní ztráty času T Skutečně odpracovaná doba ve sledovaném dni. Když je kratší než zákonná pracovní doba, připočítají se všechny časy osobních a technickoorganizačních ztrát až do zákonné pracovní doby připadající na tento den ( čas směny). - ukazatel ukazující podíl zbytečné spotřeby času způsobené technickými a organizačními nedostatky (K 3 ) v čase celé směny se určí ze vztahu: K 3 = (T E /T) x 100 K 3 podíl zbytečné spotřeby času způsobené technickými a organizačními nedostatky T E ztráty času způsobené technickými a organizačními nedostatky T stejně jako v předcházejícím bodě Při měření pro normativní účely jsou ukazatelé K 2 a K 3 hlavním kritériem využitelnosti snímku pracovního dne pro normativní podklady. Vysoké ztráty času narušují průběh práce a normativní hodnoty převzaté z takovýchto snímků by byly zkreslené. - ukazatelé charakterizující možné zvýšení produktivity práce se opírají o vztah K P = (T P / T - T P ) x 100 K P procento možného zvýšení produktivity práce T P produktivně použitelný čas zjištěný odhalením zbytečné spotřeby času. Význam koeficientu možného zvýšení produktivity práce je v tom, že ukazují souhrn rezerv, které jsou v oblasti využití pracovní doby pro zvýšení produktivity práce. - ukazatel udávající možné zvýšení produktivity práce odstraněním zbytečné spotřeby času způsobené pracovníkem (K 4 ) se určí ze vztahu: K 4 = [T' 2 - T 2 + T D / T- (T' 2 - T 2 + T D + T E )] x