Obsah Úvod Seznam zkratek Klasický bankovní platební styk Nástroje platebního styku... 34

Transkript

1

2

3

4

5 OBSAH 5 Obsah Úvod Seznam zkratek Klasický bankovní platební styk Úvodem Právní úprava platebního styku Běžný účet Dokumentace ke zřízení běžného účtu Zrušení běžného účtu Hlediska vedení účtu Platební styk a zúčtování Platební styk Zúčtovací platební styk Úrovně platebního styku Nástroje platebního styku Hotovostní platební styk Úvodem Legislativní úprava hotovostního platebního styku Účastníci hotovostního platebního styku Formy hotovostního platebního styku Poštovní poukázky Příkaz k úhradě Charakteristika příkazu Právní úprava Účastníci příkazu k úhradě Provádění příkazu k úhradě Výhody a nevýhody Druhy příkazů k úhradě Náležitosti příkazu k úhradě Lhůty provádění tuzemských převodů Příkaz k inkasu Charakteristika příkazu Právní úprava (viz kap. 1.2 a podkap ) Účastníci příkazu k inkasu Provádění příkazu k inkasu Výhody a nevýhody Druhy příkazů k inkasu Náležitosti příkazu k inkasu Platební příkaz pro zahraniční platební styk... 46

6 6 PLATEBNÍ STYK Charakteristika příkazu Právní úprava Účastníci příkazu platebního styku (viz kap ) Provádění platebního příkazu Výhody a nevýhody Náležitosti zahraničního platebního příkazu Šeky Charakteristika šeku Právní úprava Účastníci operací se šeky Provádění operací se šeky Výhody a nevýhody Druhy šeků Náležitosti šeků Lhůty k předložení a proplacení Cestovní šeky Platební karty Charakteristika platebního nástroje Právní úprava Účastníci platby bankovní kartou Využití platebních karet Výhody a nevýhody Druhy platebních karet Náležitosti platební karty Zajištění a záruky v platebním styku Dokumenty a dodací podmínky Dokumenty používané při dokumentárních platbách Dodací podmínky Dokumentární inkaso Charakteristika dokumentárního inkasa Právní úprava Účastníci dokumentárního inkasa Průběh dokumentárního inkasa Výhody a nevýhody Druhy inkasa Dokumentární akreditiv Charakteristika akreditivu Právní úprava dokumentárních akreditivů Účastníci dokumentárního akreditivu Provedení dokumentárního akreditivu Výhody a nevýhody dokumentárního akreditivu Druhy dokumentárních akreditivů Převoditelný akreditiv Back-to-back akreditiv... 84

7 OBSAH Směnky Charakteristika směnky Právní úprava směnečné praxe Účastníci směnečných obchodů Operace se směnkami Výhody a nevýhody Druhy směnek Náležitosti směnky Bankovní záruky Charakteristika bankovní záruky Právní úprava bankovních záruk Účastníci bankovních záruk Provedení bankovních záruk Výhody a nevýhody Druhy záruk Zpracování bankovních záruk Financování v rámci platebního styku Financování dokumentárního inkasa Charakteristika fi nancování Právní úprava fi nancování dokumentárního inkasa Účastníci fi nancování dokumentárního inkasa Průběh fi nancování dokumentárního inkasa Výhody fi nancování dokumentárního inkasa Financování dokumentárního akreditivu Charakteristika fi nancování Právní úprava fi nancování dokumentárního akreditivu Účastníci fi nancování dokumentárního akreditivu Průběh fi nancování dokumentárního akreditivu Výhody fi nancování dokumentárního akreditivu Eskont směnek Charakteristika eskontního úvěru Právní úprava eskontu směnek Účastníci eskontní operace Průběh eskontní operace Výhody eskontu směnek Forfaiting Charakteristika forfaitingu Právní úprava v oblasti forfaitingu Účastníci forfaitové operace Průběh forfaitingu Výhody a nevýhody Druhy forfaitingu

8 8 PLATEBNÍ STYK 4.5 Faktoring Charakteristika faktoringu Právní úprava oblasti faktoringu Účastníci faktoringové operace Průběh faktoringu Výhody faktoringu Druhy faktoringu Exportní úvěr Charakteristika úvěru Právní úprava exportních úvěrů Účastníci exportního úvěru Průběh exportního úvěru Výhody exportního úvěru Předfinancování v rámci platebního styku Společná ustanovení Úvodem Vymezení pojmů Hlavní zásady fi nancování Řídicí a platební orgány Financování projektů z fondů EU Finanční toky mezi Evropskou komisí a Českou republikou Financování projektů konečných příjemců/ konečných uživatelů ex post (původní stav) Financování projektů konečných příjemců/ konečných uživatelů ex post ze státního rozpočtu Předfi nancování projektů konečných příjemců/ konečných uživatelů ze státního rozpočtu a jejich proplacení z prostředků fondu Provádění ex post plateb Státnímu fondu dopravní infrastruktury z prostředků státního rozpočtu Provádění ex post plateb ze státního rozpočtu Provádění ex post plateb prostředků konečným příjemcům/konečným uživatelům (organizačními složkami státu a jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi) Poskytování úvěrů z prostředků SF Předkládání žádostí o platby Evropské komisi Systém bankovních účtů Předfi nancování investic ve veřejném zájmu Zúčtování při platebním styku Platební systém Charakteristika platebního systému

9 OBSAH Právní úprava platebních systémů Účastníci platebního systému Provedení platebních systémů Bankovní spojení Korespondentský platební systém Clearingový platební systém SWIFT Úvodem Swiftová zpráva Elektronický platební styk Úvodem Právní úprava Vymezení platebních produktů Služby v rámci elektronického bankovnictví Fax Telefon GSM banking WAP banking Kompatibilní média diskety s textovými soubory BBS stanice Komunikační programy Vyspělé komunikační programy Nejvyspělejší komunikační programy Internet Doplňkové možnosti na Internetu Ochrana dat v elektronickém platebním styku Výhody a nevýhody elektronického platebního styku Elektronické peněžní prostředky Charakteristika elektronických peněžních prostředků Právní úprava elektronických peněz Druhy elektronických peněz Výhody a nevýhody elektronických peněz Prostředky vzdáleného přístupu Platební karty Phonebanking GSM banking Internetbanking Homebanking Technologie v elektronickém platebním styku Retail Banking Corporate Banking Informační toky elektronického platebního styku

10 10 PLATEBNÍ STYK Toky informací v rámci telefonního bankovnictví Toky informací v rámci přímého bankovnictví Dodatek Realizace platebního styku Komunikační server Vrstvové modely IP adresy TCP/IP v operačním systému Microsoft Windows Charakteristiky serverů Základní služby v síti Internet Databázový server Databáze Architektury systémů Architektura dat Přenos dat Lokální datové sítě Sítě pro dálkový přenos dat Literatura

11 ÚVOD 11 Úvod Předkládaná publikace svým pojetím srozumitelně a přehledně seznamuje čtenáře převážně s novými směry v problematice platebního styku. Informuje jak o klasickém tuzemském platebním styku, který vychází ze zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících zákonů, jako např. zákon o bankách, devizový zákon, o zahraničních peněžních převodech apod. Kniha vychází z publikace autorů Otakara Schlossbergera a Marcely Soldánové Platební styk. Přestože je tato kniha velmi odborná, srozumitelná a přehledná, záměrně opomíjí některé nové směry v platebním styku. Neřeší elektronický platební styk a ani se nepouští do problematiky platebního styku v oblasti veřejných fi nancí. Text knihy je rozdělen do sedmi kapitol. Obsahem prvních čtyř kapitol jsou základní informace o všech náležitostech platebního styku. Čtenář postupně získá přehled v oblastech klasického bankovního platebního styku, nástrojů, zajištění, záruk a financování, které jsou spojené s platebním stykem. Čtenáře jistě osloví i oblast veřejných financí, kterou popisuje pátá kapitola o předfinancování, která není v běžně dostupné literatuře popsána. Jde o problematiku platebního styku souvisejícího s financováním projektů schválených Evropskou komisí. Neopominutelnou oblastí platebního styku je i jeho zúčtování, kterému je věnována šestá kapitola. Poslední sedmá kapitola pojednává o elektronickém platebním styku. Kapitola není vyčerpávající, neboť informační technologie se vyvíjejí tak rychle, že jakékoliv (v současné době) aktuální informace mohou být zítra již zastaralé. Protože je elektronický platební styk perspektivní a nejžádanější službou pro všechny, kteří svými financemi disponují, musel být promítnut do této knihy. Publikaci doplňuje Dodatek, který popisuje způsoby realizace klasického i elektronického platebního styku v praxi. Publikace je úvodem do problematiky platebního styku. Svou stručností a srozumitelností je určena široké veřejnosti, poskytne vám všeobecný přehled a pomůže lépe se orientovat v bankovnictví. Autor si dovoluje poděkovat doc. Ing. Petru Dvořákovi, Ph.D., děkanovi Fakulty fi nancí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, za cenné rady a připomínky, které přispěly k vydání této knihy. Autor

12

13 SEZNAM ZKRATEK 13 Seznam zkratek AES API ASP ATM BBS BEN BIC BIN BPIN CERTIS CF CHU CLP CM CSMA CS (Advanced Encryption Standard) kódovací standardní postupy (Application Programming Interface) propojení aplikačního programu (Active Server Pages) aktivní stránky na serveru (Asynchronous Transfer Mode) asynchronní přenosový režim (platby) (Bulletin Board Service) stanice k přenášení zabezpečených příkazů tuzemského platebního styku bankovní poplatky k tíži příjemce platby (The Bank Identifi er Code) identifi kační bankovní kód odesílatele a příjemce (Bank Identifi cation Number) číslo přidělené karetní asociací dané bance bankovní osobní identifi kační číslo (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement System) tuzemské mezibankovní platby v českých korunách (Cohesion fund) peněžní fond (Fond soudržnosti) (Central Harmonization Unit For Financial Control) centrální harmonizační jednotka pro fi nanční kontrolu (Cell Loss Priority) uložený obsah buňky-schránky v MS Windows cizí měna (Carrier Sense Multiple Access) vícenásobný přístup k datům (Convergence Sublayer) konvergenční mezivrstva CSMA/CD (Carrier Sense Multiple Access with Collision Detection) vícenásobný přístup k datům s detekcí kolize

14 14 PLATEBNÍ STYK ČNB DBAN DCE DES DTE ECB EDI EHP EP ES ESCB EU FB FCI FEDI FR FTP GSM HEC HP Česká národní banka (Domestic Bank Account Number) domácí forma bankovního čísla (Data Circuit-terminating Equipment) ukončující datové zařízení (Data Encryption Standard) datový kódovací standard (Data Terminal Equipment) koncové zařízení přenosu dat (European Central Bank) Evropská centrální banka (Electronic Data Interchange) elektronická výměna dat mezi systémy Evropský hospodářský prostor Evropský parlament Evropské společenství Evropský systém centrálních bank Evropská unie (Final benefi ciary) konečný příjemce (Factor Chain International) nadnárodní sdružení faktoringových společností fi nanční automatizovaný přenos dat mezi systémy (Final recipien) konečný uživatel (File Transfer Protocol) protokol používaný k přenosu souborů (Global System for Mobile communication) globální systém pohyblivých komunikací (Header Error Control) zabezpečení přenosu obsahu záhlaví hlavní počítač

15 SEZNAM ZKRATEK 15 HTML HTTP IAB IB IBAN (Hyper Text Markup Language) základní jazyk pro tvorbu webových stránek (Hyper Text Transfer Protocol) hypertextový přenosový protokol (Internet Architecture Board) koordinační orgán pro řešení technických otázek Internetu (Intermediate body) zprostředkující subjekt (International Bank Account Number) bankovní spojení přeshraničního platebního styku ICOTERM (International Commercial Terms) mezinárodní dodací 2000 podmínky ICQ IFA IMAP4 IPPID ISDN ISO IT IVR KJ LA LAN (I Seek You) komunikační elektronický program hledám tě (International Forfaiting Association) mezinárodní zálohovací asociace (Internet Message Action Protocol) počítačový protokol elektronické pošty na serveru identifi kační (osmimístný) kód banky (Integrated Services Digital Network) digitální síť s integrovanými službami (International Organization for Standardization) mezinárodní organizace pro standardizaci (např. CZK koruna česká) internetová vrstva (Interactive Voice Response) automatizovaný hlasový informační systém komunikační jednotka linkové adaptory (Local Area Network) lokální datová síť

16 16 PLATEBNÍ STYK LLC MA MAC MC MD MD5 MF MKP MOK MSSF MT MUX MŽP NF OECD OSI OSN OSS OUR PA (Logical Link Control) řízení logického okruhu (Managing Authority) řídicí orgán peněžních fondů a dalších dokumentů Evropské komise (Medium Access Control) střední dílčí spojová vrstva k řízení přístupu k přenosovému médiu (Monitoring committe) monitorovací výbor (orgán zřízený na základě dohody mezi členským státem a Evropskou komisí) Ministerstvo dopravy (Message digest) funkce pro vyřizování vzkazů Ministerstvo fi nancí mezivrstvové komunikační protokoly Mezinárodní obchodní komora monitorovací systém strukturálních fondů označení swiftové zprávy datový multiplex Ministerstvo životního prostředí Národní fond Ujednání pro ofi ciálně podporované vývozní úvěry mezinárodní dokument (Open Systems Interconnection) otevřený mezinárodní systém referenční model propojení otevřených systémů formou tzv. dokumentů (Open Systems Network) otevřený komunikační systém organizační složka státu všechny bankovní poplatky k tíži příkazce (Paying authority) platební orgán (ústřední orgán státní správy)

17 SEZNAM ZKRATEK 17 PHP PIN PO POP3 PT PU PZ RFC TARGET TCP/IP SAR SF SFC SFDI SGML SHA SIM SIPO SMS (Hypertext Preprocessor) hypertextový preprocesor (Personal Identification Number) osobní identifikační číslo (Payment Order) platební příkaz (Post Offi ce Protocol) protokol poštovní kanceláře pro komunikaci klienta serverem (Payload Type) informační obsah (Paying Unit) platební jednotka periferní zařízení (Request for Comments) rada pro architekturu Internetu (Trans-European Automated Real-Time Gross-Settlement Express Transfer System) platební nadnárodní systém, který je organizován Evropským systémem centrálních bank (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) přenosový řídicí protokol (Segmentation and Reassembly Sublayer) segmentace a opětovná montáž (Structural funds) strukturální fondy (Structural funds Common Database) společná databáze strukturálních fondů Státní fond dopravní infrastruktury (Standard Generalized Markup Language) standardizovaný počítačový jazyk (obecný) zahraniční bankovní poplatky k tíži příjemce platby (Subscriber Identity Module) paměťový čip mobilních telefonů Sdružené inkaso plateb obyvatelstva (Short Messaging System) krátká textová (elektronická) zpráva

18 * 18 PLATEBNÍ STYK SMTP SWIFT SQL TCP (Simple Mail Transfer Protocol) jednoduchý protokol elektronické pošty (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) instituce pro zabezpečování mezibankovní komunikace přenosu dat (Select Query Language) vybraný dotazovací jazyk (Transmission Control Protocol) přenosový řídicí protokol orientovaný na virtuální spoje UCP (The Uniform Customs and Practice for Documenty Credits) jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy UNCITRAL (United Nations Commission on International Trade Law) právo mezinárodního obchodu UN/EDIFACT (United Nations Electronic Data Interchange For Administration, Commerce and Transport) mezinárodní elektronická data pro přenos informací URC VCI (The Uniform Rules for Collections) jednotná pravidla pro inkasa (Virtual Channel Identifi er) identifi kační virtuální kanál VIOLA SF/CF manažerský a účetní informační systém VPI WAN WAP WWW W3C XML (Virtual Path Identifi er) identifi kační virtuální cesta (Wide Area Network) celosvětová počítačová síť (Wireless Application Protocol) telefonní a internetové bankovnictví (World Wide Web) celosvětová síť Internet (World Wide Web Consortium) celosvětové konsorcium určující standardy pro www (extensible Markup Language) otevřený jazykový systém (technologie přenosu dat)

19 KLASICKÝ BANKOVNÍ PLATEBNÍ STYK Klasický bankovní platební styk 1.1 Úvodem Mezi základní služby, které poskytují banky svým klientům, patří realizace platebního styku, tedy hotovostní a bezhotovostní přesuny peněžních prostředků mezi jednotlivými subjekty hospodářského života fyzickými i právnickými osobami, a to jak v rámci jednoho státu, tak i v zahraničí. Banky však nabízejí svým klientům mnohem více než jen přesuny peněžních prostředků pasivní operaci, která je z časového hlediska stoprocentním rizikem buď jedné nebo druhé smluvní strany (v případě platby předem je v riziku odběratel, v případě platby po dodání naopak dodavatel). Nejde tedy jen o vlastní finanční transfery z příkazu nebo ve prospěch klientů, resp. bank, nýbrž o celý soubor různých operací či instrumentů, jejichž prostřednictvím nebo v jejichž důsledku dochází k fi nančním procesům. Tyto operace či instrumenty lze chápat jako bankovní aktivitu, která vstupuje mezi oba klienty (v našem případě mezi dodavatele a odběratele) a rozděluje původní operaci debet-kredit časově, někdy i místně na operace dvě či více, mezi než banka (někdy více bank) vkládá určitou službu, často spojenou s bankovním závazkem, podmínkou apod. Přesto však úkolem zůstává dokončení původní operace debet-kredit připsáním příslušné částky ve prospěch účtu dodavatele, ať již vložená bankovní aktivita představovala platební či platebně zajišťovací instrument, o nichž budeme v této publikaci podrobně hovořit. Platební styk ve své abstrakci představuje třívrstvovou architekturu produktů platebního styku, operací bank a nebankovních institucí, kde služba v každé vyšší vrstvě předpokládá využití služby v nižší vrstvě, přičemž na pozadí platebního styku probíhá jeho zúčtování. Na základě tohoto obecného pohledu lze hovořit o nástrojích platebního styku, úrovních zajištění a záruk a nakonec o fi nancování obchodu. Platební styk je nekončící inovací služeb bank a nebankovních institucí, proto třívrstvový model není konečným modelem komunikace bank a jejich klientů.

20 20 PLATEBNÍ STYK PRODUKTY PLATEBNÍHO STYKU NÁSTROJE ZAJIŠT NÍ, ZÁRUKY FINANCOVÁNÍ OBCHODU Obrázek 1 Architektura platebního styku 1.2 Právní úprava platebního styku Platební styk je často chápán pouze jako prosté placení prostřednictvím bank bez hlubší znalosti jeho jednotlivých forem a instrumentů. Ty se od sebe někdy podstatně liší a vycházejí z různých pramenů práva. Proto se zaměříme na výklad základních právních norem, které upravují platební styk ať už přímo, nebo zprostředkovaně. Základ právní úpravy, která vymezuje pravidla pro platební systémy, je uveden v zákoně č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), konkrétně v jeho čtvrté části. Zákon upravuje ve třech částech následující problematiku: Provádění převodů peněžních prostředků, vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, vznik a provozování platebních systémů. Tento zákon, v souladu se Směrnicí č. 98/26/ES, o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, stanovuje principy, na kterých může fungovat platební systém. Velmi důležitou právní normou platnou pro platební styk a zúčtování je vyhláška České národní banky (dále jen ČNB) č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provedení platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech a technické postupy bank při opravném zúčtování. Na platební styk mezi bankami na území ČR se vztahuje úprava v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, která stanovuje, že banky si převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů a příkazů svých klientů pro-

21 KLASICKÝ BANKOVNÍ PLATEBNÍ STYK 21 střednictvím platebního styku. Platebního styku a zúčtování se však dotýká také zejména 20c, který stanoví podmínky tzv. opravného zúčtování. Za povšimnutí pak dále stojí ustanovení týkající se bankovního tajemství ve vazbě na platební styk ( 38) a otázky pojištění pohledávek ( 41c a násl.). Běžný účet je základním stavebním kamenem bankovních služeb, na který navazuje komplexní zajišťování platebního styku a zúčtování. Hlavním pramenem práva, který upravuje vedení běžného účtu, je zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (ustanovení ). Obchodní zákoník také částečně upravuje dokumentární platební styk ( ) a cestovní šeky ( 720 a násl.). Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. navazuje na uzavření tzv. Že nevských konvencí, ke kterým přistoupilo Československo ve třicátých letech dvacátého století. Zásady vydávání a používání šeků jsou uvedeny ve Všeobecných obchodních podmínkách ČNB. Legislativním naplněním předpokladu zákona o platebním styku pro tzv. mimosoudní urovnání sporů, které vzniknou mezi poskytovateli služeb, je zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. Vychází z předpokladu, že klasická soudní ochrana není v mnoha případech dostatečně efektivní, neboť náklady sporu často převyšují spornou částku a složitost soudního sporu je pro spotřebitele služeb v oblasti bankovnictví odrazující. Státní banka československá vydala v roce 1992, z důvodu absence zákona o platebním styku, po dohodě s obchodními bankami pro oblast vedení běžných účtů a platebního styku a zúčtování, dokument, jehož plný název zní Všeobecné obchodní podmínky, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů u bank a provádění platebního styku a zúčtování na těchto účtech. Tato norma, která není normou právní, a tudíž nemá právní závaznost, slouží potřebám obchodních bank pro vytváření vlastních obchodních podmínek při zúčtování a vedení účtů. 1.3 Běžný účet Základním a nejčastěji žádaným produktem, který poskytují banky svým klientům, podnikatelským subjektům i občanům, je zřizování a vedení běžného účtu. Běžný účet je základem pro zprostředkování platebního styku. Banka přijímá na běžný účet peněžní prostředky v hotovostní

22 22 PLATEBNÍ STYK i v bezhotovostní formě, provádí z běžného účtu domácí a zahraniční platby i výplaty v hotovosti. Běžný účet je základním stavebním kamenem bankovních služeb, na který bezprostředně nebo zprostředkovaně navazují další služby bank. Všechny poskytované produkty a služby obchodních bank se vždy vážou na existenci běžného účtu. Banky vedou účty podle své obchodní politiky určitým skupinám klientů fyzickým osobám, tj. občanům nebo podnikatelům, velkým fi rmám a dalším právnickým osobám. Strukturu osob, jimž banky vedou účty, naznačuje tab. 1. Fyzické osoby Právnické osoby Tuzemci, cizozemci Tuzemci, cizozemci Občané Podnikatelé Tabulka 1 Klienti bank majitelé účtů Dokumentace ke zřízení běžného účtu Banky mohou zřizovat a vést běžné účty tuzemcům i cizozemcům, a to jak právnickým osobám (jejich organizačním složkám), tak také osobám fyzickým (podnikatelům i osobám nepodnikajícím občanům). Běžný účet lze zřídit buď v českých korunách tedy v domácí měně (dále Kč) nebo v jakékoli cizí měně (dále CM) dle nabídky jednotlivých bank. Běžný účet slouží zejména k zajištění platebního styku tuzemského i zahraničního (přeshraničního), k zúčtování všech operací z příkazu majitele účtu, osob zmocněných majitelem účtu nebo operací provedených v jeho prospěch jinou osobou. Všechny tyto možnosti naznačuje následující tab. 2. Banky ve smyslu zákona č. 61/1996, o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, nezřizují anonymní účty. Banky zřizují běžné účty na základě smlouvy, jež musí mít písemnou formu (viz zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 708). K tomu, aby mohla být tato smlouva řádně uzavřena, vyžaduje banka od klienta další doklady, které osvědčují jeho právní subjektivitu, příp. oprávnění k podnikatelské činnosti, dokládají jeho totožnost a lze podle nich provést

23 KLASICKÝ BANKOVNÍ PLATEBNÍ STYK 23 Banka zřizuje běžný účet komu v jaké měně za jakým účelem tuzemcům cizozemcům domácí (Kč) cizí (CM) fyzickým osobám právnickým osobám fyzickým osobám právnickým osobám zajištění tuzemského i zahraničního (přeshraničního) platebního styku zúčtování všech operací z příkazu majitele účtu nebo osoby zmocněné Tabulka 2 Banka zřizuje běžný účet řádnou identifikaci klienta. Tyto doklady (resp. jejich ověřené kopie) spolu s podpisovým vzorem k běžnému účtu a smlouva o běžném účtu tvoří nezbytnou součást tzv. klientské dokumentace. Dokumentace klienta tedy obsahuje zejména: smlouvu o zřízení a vedení účtu; doklad osvědčující právní subjektivitu majitele účtu nebo oprávnění k podnikatelské činnosti, v některých případech fotokopii průkazu totožnosti; podpisový vzor majitele účtu a osob zmocněných k nakládání s prostředky účtu. Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu (dále jen smlouva) je základní částí dokumentace, kterou by měla vytvářet každá banka jednotlivému klientovi. Smlouva musí obsahovat všechny potřebné náležitosti, kterými jsou zejména: označení smluvních stran, které smlouvu o běžném účtu uzavírají; zmínka (odvolávka) na příslušný zákon či jiný předpis, na základě kterého tento smluvní vztah vzniká; den, ke kterému se účet zřizuje a od něhož je klient oprávněn disponovat peněžními prostředky na účtu; měna účtu;

24 24 PLATEBNÍ STYK přesná identifi kace majitele účtu (název/jméno, sídlo/trvalé bydliště, IČ/RČ, jména statutárních zástupců, jejich RČ a čísla průkazů totožnosti, totéž u majitele účtu fyzické osoby podnikatele, případně jiného subjektu); podmínky, za kterých je účet veden (tzv. Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu). Z praktického hlediska však bývá obvyklé, že obchodní podmínky jsou samostatnou přílohou ke smlouvě a tvoří její nedílnou součást. Majitel účtu potvrzuje podpisem smlouvy souhlas s těmito podmínkami. Podmínky obsahují zejména: způsob disponování s peněžními prostředky na účtu; vymezení platebních prostředků, které je klient oprávněn používat; případy převodů peněžních prostředků z účtu klienta bez jeho příkazu; lhůty pro předkládání platebních příkazů klientem; lhůty zúčtování platebních příkazů bankou; podmínky a způsob úročení peněžních prostředků na účtu; podmínky předávání zpráv o zúčtování, příp. další práva a povinnosti obou smluvních stran; cena služby, tj. cena, za kterou se účet zřizuje, a dále také ceny, za které jsou následně provozovány jednotlivé operace na běžném účtu; často bývá uvedena jen odvolávka na příslušný bankovní ceník (sazebník); datum platnosti a účinnost smlouvy; podpisy obou smluvních stran Zrušení běžného účtu Zrušení běžného účtu lze teoreticky rozdělit podle několika hledisek (viz tab. 3).

25 KLASICKÝ BANKOVNÍ PLATEBNÍ STYK 25 z podnětu majitele účtu z podnětu banky z jiných důvodů Zrušení běžného účtu dohodou výpovědí výpovědí okamžitým odstoupením od smlouvy uplynutím doby, na kterou byl běžný účet zřízen splněním účelu, pro který byl běžný účet zřízen z důvodu likvidace z důvodu konkurzu Tabulka 3 Zrušení běžného účtu Zrušení běžného účtu z podnětu majitele účtu Majitel účtu má ve smyslu obchodního zákoníku možnost vypovědět smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu kdykoliv, a to i bez udání důvodu. Vypoví-li smlouvu o běžném účtu majitel tohoto účtu, a to písemně, dnem doručení výpovědi smlouva o běžném účtu zaniká. Banka může zakotvit do svých obchodních podmínek určité konkrétní lhůty pro možnost zrušení účtu, ať již výpovědí nebo dokonce dohodou, pokud jsou k účtu vydány např. platební karty nebo šekové knížky či šeky. Zrušení běžného účtu z podnětu banky Banka může zrušit účet klienta způsobem, který je uveden ve smlouvě o zřízení a vedení účtu. Je tomu tak proto, aby byl klient předem seznámen se skutečnostmi, které mohou vést banku k ukončení smluvního vztahu s klientem. V zásadě jde o možnost výpovědi nebo tzv. okamžité odstoupení od smlouvy. Výpověď je jednostranný právní akt učiněný z vůle banky z důvodů uvedených v obchodních podmínkách nebo i bezdůvodně, pokud nejsou v rozporu s obecně platným právním předpisem. Banky přistupují k tzv. okamžitému ukončení smluvního vztahu pro závažné porušení

26 26 PLATEBNÍ STYK obchodních podmínek pro zřízení a vedení běžného účtu nebo pro časté, méně závažné porušování tohoto dokumentu. Zejména jde-li o existenci tzv. nepovoleného debetu na běžném účtu, je-li tento důvod uveden ve smlouvě o zřízení a vedení účtu. Rozdíl mezi výpovědí a okamžitým odstoupením od smlouvy je dán v účinnosti ukončení smluvního vztahu. Pokud se jedná o výpověď banky bez udání důvodů nebo pro důvody, uvedené v obchodních podmínkách banky, jež nelze považovat za závažné, zaniká smluvní vztah s účinností ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu. Vypoví-li však banka běžný účet pro závažné porušení smlouvy s klientem, zaniká smlouva o běžném účtu dnem doručení výpovědi majiteli účtu Hlediska vedení účtu Při zřízení a vedení běžného účtu musí každá banka zohlednit řadu hledisek, která vycházejí z platné právní úpravy. Jde o hlediska: Účetní, daňové, identifi kace, pojištění vkladů. Účetní hledisko Účetní hledisko vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, resp. z prováděcích předpisů Ministerstva fi nancí, kterými se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro banky. Ukládá primárně a závazně členit klienty bank na rezidenty a nerezidenty a zařazovat jejich vklady do analytické evidence banky podle charakteru vkladatele a úvěry podle charakteru příjemce úvěru (dlužníka). Daňové hledisko Daňové hledisko vychází ze základních právních předpisů v daňové oblasti, kterými jsou: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

27 KLASICKÝ BANKOVNÍ PLATEBNÍ STYK 27 Banka musí respektovat daňové hledisko při členění svých klientů a jejich účtů proto, že úrok z vkladu na běžném účtu je považován za příjem z kapitálového majetku a jako takový je předmětem daně z příjmu. Úroky z vkladů na běžném účtu podléhají dani vybírané zvláštní sazbou, která se provádí u vybraných klientů srážkou. Srážku této daně je povinen provést plátce daně. Plátcem daně je v případě úrokového příjmu z vkladu na běžném účtu banka, která tento účet vede. Hledisko identifikace Hledisko identifi kace spočívá v důsledném dodržování zásady identifi kace klienta, s nímž banka uzavře smlouvu o běžném účtu. Přestože zákon o bankách připouští poskytnutí bankovních služeb se zachováním anonymity klienta prakticky až do výše Kč, zřizování a vedení anonymních běžných účtů v České republice vylučuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 708. Vedle povinnosti fi nanční instituce identifi kovat účastníka obchodu přesahujícího eur, obsahuje i ustanovení, které za obchod, s nímž je spojena povinnost identifi kace, považuje zejména otevření účtu v bance. Pojištění vkladů Hledisko pojištění pohledávek z vkladů vychází ze zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Podle tohoto zákona jsou všechny banky povinny účastnit se systému pojištění vkladů. Roční příspěvek každé banky činí 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok včetně úroků, na které vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výše náhrady vkladateli za pojištěný vklad v minulosti prošla několika změnami. Současná platná právní úprava přiznává náhradu ve výši 90 % částky vypočtené podle zákona s tím, že nejvyšší možné plnění dosahuje eur pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky. 1.4 Platební styk a zúčtování Platební styk Platební styk můžeme defi novat jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím peněžního ústavu.

28 28 PLATEBNÍ STYK Platební styk (resp. platební produkty) lze dělit podle různých kritérií (viz tab. 4). Hledisko Forma Vysvětlení způsob placení hotovostní mezi plátcem a příjemcem dochází k přesunu platební styk peněz v hotovosti teritorium lhůty k provedení náležitosti původních dokumentů vstupuje-li banka do závazku či nikoli bezhotovostní platební styk tuzemský platební styk zahraniční platební styk přeshraniční platební styk přednostní (expresní) platby standardní platby hladké platby dokumentární platby závazkový platební styk bezzávazkový platební styk dochází k úhradě/inkasu pouze bezhotovostním převodem na účtech plátců a příjemců u bank mezi subjekty uvnitř národní ekonomiky, zpravidla v tuzemské měně mezi tuzemskými a zahraničními subjekty, včetně plateb prováděných tuzemskými subjekty v zahraničí mezi tuzemskými subjekty ve vazbě na zahraniční subjekty ze zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP) ve výši do eur vč. částek v měnách zemí EHS okamžité, urychlené odepsání peněžních prostředků z účtu klienta provedení příkazu klienta (platební operace) podle předem dohodnutých (standardních) podmínek platba nemá vazbu na původní dokumenty, končí jí realizační fáze dokumentárního platebního styku mají bezprostřední vazbu na průvodní dokumenty a případně obsahují také bankovní závazek banka vstupuje vedle klienta nebo namísto něj do závazků při realizaci daného platebního nástroje banka vystupuje pouze jako převodník a nemá k platbě žádný závazkový právní vztah Tabulka 4 Základní rozdělení platebního styku Obsahem platebního a zúčtovacího platebního styku, který je zprostředkován bankami, je uskutečňování takových operací, při nichž banka na příkaz svých klientů provádí na vrub či ve prospěch jejich bankovních účtů různé peněžní úhrady nebo umožňuje inkasa peněžních částek.

29 KLASICKÝ BANKOVNÍ PLATEBNÍ STYK 29 Platební styk je především záležitostí příkazce (plátce) a příjemce a pokud do tohoto vzájemného vztahu vstupuje banka, pak je pouhým zprostředkovatelem příkazů klientů. Bezhotovostní platební styk je dán jen bankám. Příkazcem je fyzická nebo právnická osoba, která dává přímo převádějící instituci příkaz k převodu. Pokud je taková fyzická nebo právnická osoba konečným příjemcem částky převodu, označuje se za příjemce. Příkazem se rozumí pokyn účastníka systému platebního styku, aby prostřednictvím tohoto systému byly převedeny peněžní prostředky ve prospěch jejich příjemce a aby byly zúčtovány v souladu s pravidly systému, jež jsou obsaženy ve smlouvě. Příkazem k převodu se rozumí bezpodmínečný pokyn příkazce daný převádějící instituci k provedení převodu nebo pokyn příkazce daný instituci k provedení převodu, jehož všechny podmínky stanovené příkazcem byly splněny. Převodem se rozumí operace prováděná na základě příkazu, který dal příkazce své převádějící instituci za účelem převedení peněžních prostředků ve prospěch příjemce. Převod může být uskutečněn zejména odepsáním peněžních prostředků z účtu příkazce nebo složením hotovosti příkazcem a připsáním na účet příjemce nebo výplatou hotovosti příjemci. Jedná se tedy o bezhotovostní či hotovostní formu nebo kombinaci obou. Převádějící institucí jsou banky, pobočky zahraničních bank a jiné osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají převody peněžních prostředků jako podnikání, jestliže tyto činnosti provádějí na území České republiky. Převádějící instituce informuje veřejnost jasně a srozumitelně písemnou formou ve svých prostorách o obecných podmínkách provádění převodů Zúčtovací platební styk Zúčtování všech platebních instrumentů v mezibankovním platebním styku, ať tuzemském nebo zahraničním, je nedílnou součástí platebního styku a jeho realizace.

30 30 PLATEBNÍ STYK Z hlediska organizace bezhotovostního platebního styku je významné, zda-li daná platební transakce probíhá v rámci jedné banky či mezi bankami. Podle toho můžeme platební systémy rozdělit do následujících dvou segmentů: vnitrobankovní platební systémy, v rámci kterých probíhají platby, pokud plátce i příjemce platby jsou klienty jedné banky, platba v tomto případě neopouští danou banku; mezibankovní platební systémy zahrnují ty platby, kdy plátce a příjemce jsou klienty jiných bank a samozřejmě i platby vyplývající ze vzájemných obchodů mezi bankami, které provádějí pro své potřeby a na svůj účet. Proces převodu platebních prostředků mezi dvěma bankami má vždy dva důležité aspekty: přenos informace charakterizující prováděnou platbu. Forma a způsob předávání dat vyplývá z pravidel daného platebního systému, velmi často banky využívají k přenosu informační sítě SWIFT; zúčtovací platby zahrnují zatížení účtu plátce (banky plátce) a na druhé straně připsání částky ve prospěch účtu příjemce (přijímací banky). 1.5 Úrovně platebního styku V úvodní části této kapitoly jsme hovořili o architektuře platebního styku z pohledu operací bank. Obdobně lze hovořit o tříúrovňové architektuře platebního styku z pohledu přenosu dat, kde jednotlivé vrstvy jsou vymezeny svými rozhraními. Abychom si tuto problematiku názorně vysvětlili, použijeme příklad klienta banky, který realizuje úhradu hladkou platbou do zahraničí prostřednictvím více institucí (bank). Příklad: Příkazce GmbH Franz Holzapfel z Vídně podal platební příkaz své bance Bank Austria Vídeň k převedení například USD svému obchodnímu partnerovi panu C. Kleinovi do Amsterodamu. Pan Klein má účet veden v ABN AMRO Bank.

31 KLASICKÝ BANKOVNÍ PLATEBNÍ STYK 31 Jedná se o zahraniční operaci v rámci zemí EU, ale protože platba bude v dolarech a nikoli v eurech, je banka plátce povinna hledat společného prostředníka pro realizaci platby v dolarech (prakticky v zemi, ve které je měna platby domácí měnou). Pro své potřeby, pro platby v dolarech, má otevřen svůj nostro účet v dolarech u CITIBANK v New Yorku, která však nemá přímé spojení s bankou příjemce, ale s její dceřinou společností ABN AMRO Bank v New Yorku. Proto banka odesílatele (příkazce) zašle swiftovou zprávu (MT 103) jako avízo přímo na banku příjemce (ABN AMRO Bank Amsterodam), kde bude uvedeno, že je nutno zúčtovat na vrub příslušného nostro nebo loro účtu korespondentské banky příjemce (kterou je ABN AMRO Bank New York) částku USD ve prospěch cílového příjemce. Avízo obsahuje také informaci, že krytí (peněžní prostředky pro tuto platbu) obdrží banka příjemce na svůj účet u své partnerské banky ABN AMRO Bank v New Yorku od korespondentské banky příkazce, kterou je CITIBANK New York. (viz obr. 2). C. Klein Amsterodam Franz Holzapfler GmbH Víde 3. úrove ABN AMRO Bank Amsterodam MT 103 Bank Austria Víde 2. úrove ABN AMRO Bank New York CITIBANK New York 1. úrove Obrázek 2 Schéma zpracování platebního příkazu v dolarech Pokud by úhrada hladkou platbou do zahraničí probíhala v eurech, prostřednictvím platebního systému TARGET (Trans-European Automated Real-Time Gross-Settlement Express Transfer System), pak by schéma zpracování platebního příkazu vypadalo následovně (viz obr. 3), kde ECB značí Evropskou centrální banku.

32 32 PLATEBNÍ STYK C. Klein Amsterodam Franz Holzapfler GmbH Víde 3. úrove ABN AMRO Bank Amsterodam MT 103 Bank Austria Víde 2. úrove Zú tovací systém Belgie p es ECB Zú tovací systém Rakouska 1. úrove Obrázek 3 Schéma zpracování platebního příkazu v eurech Zobecníme-li uvedená schémata z pohledu přenosu dat, pak jde o datový spoj a datový okruh platebního styku, patrný z obr. 4. Rozlišení spoje a okruhu je důležité z hlediska zasílání swiftových zpráv, neboť informační síť SWIFT je realizována pouze na okruzích platebního styku. Přenos dat mezi rozhraním I2 a I3 je naopak běžně realizován v informační síti Internet. 1. úrove 2. úrove 2. úrove 3. úrove 3. úrove rozhraní I3 rozhraní I2 rozhraní I1 rozhraní I2 rozhraní I3 Plátce platby Banka plátce Zú tovací systém Banka p íjemce P íjemce platby okruh spoj Obrázek 4 Základní řetězec přenosu dat platebního styku Na 3. úrovni se nám jeví hladká platba jako vztah plátce platby (Franc Holzapfler GmbH) a příjemce platby (C. Klein) vyjádřený na obr. 5. Tento pohled na hladkou platbu je pro náš výklad platebního styku méně vhodný, proto se budeme zabývat platebním stykem na 2. úrovni (viz obr. 6),

33 KLASICKÝ BANKOVNÍ PLATEBNÍ STYK 33 který zahrnuje kromě plátce a příjemce platby bankovní i nebankovní instituce podílející se svými službami na realizaci platebního styku. Detailní pohled na platební styk při uvažování všech úrovní (tj. 1. úroveň) nebudeme uvádět, dokud podrobně neprobereme problematiku zúčtování. Poznámka: Ve všech následujících schématech je směr hladké platby volen z hlediska vztahu dodavatel odběratel zboží či služby, tj. ve směru otáčení hodinových ručiček (pohyb zboží a služeb bude znázorňován tečkovanou čarou, viz obr. 5 a obr. 6). P íjemce platby v itel, dodavatel Plátce platby dlužník, odb ratel Obrázek 5 Úhrada hladkou platbou do zahraničí (na 3. úrovni platebního styku) P íjemce platby v itel, dodavatel Plátce platby dlužník, odb ratel Banka p íjemce platby Banka plátce platby Obrázek 6 Úhrada hladkou platbou do zahraničí (na 2. úrovni platebního styku)

34 34 PLATEBNÍ STYK 2. Nástroje platebního styku Nástrojem platebního styku rozumíme druh instrumentu, na základě kterého banky a jiné instituce provádějí platební operace. K současným nástrojům bezhotovostního platebního styku a zúčtování v tuzemsku, které banky využívají, náleží zejména: příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, hromadný příkaz k úhradě/inkasu, trvalý příkaz k úhradě/inkasu, platební příkaz pro zahraniční/přeshraniční platební styk, šek, bankovní platební karta. V rámci nástrojů platebního styku si všimneme hotovostního platebního styku a poštovních poukázek. 2.1 Hotovostní platební styk Úvodem Hotovostní platební styk je jednou z forem platebního styku, která se provádí prostřednictvím hotových peněz bankovek a mincí. Je charakterizován jako všechny hotovostní platby, které jsou uskutečňovány bankami, jinými právnickými osobami či fyzickými osobami jak pro svou potřebu, tak pro potřebu klientů. Bankovkami jsou papírové peníze emitované centrální bankou. Mince jsou naproti tomu kovové peníze, většinou menších nominálních hodnot. V některých zemích mají mince podstatu státovek. Hotovostní platební styk mezi sebou provádějí přímo podniky a fyzické osoby bez zprostředkování nějakou finanční institucí. Hotovostní platební styk je preferován při úhradách menších peněžních částek, dále pak v případě nedůvěry v platební schopnosti partnerského subjektu nebo při pochybnostech o jeho serióznosti.

35 NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU Legislativní úprava hotovostního platebního styku Hotovostní platební styk se řídí v ČR zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, který stanoví, že veškeré platby (mimo jasně specifikovaných např. platba daní a poplatků, mzdy, důchody z důchodového pojištění, úschovy u notáře, výplaty pojistného plnění ze soukromého pojištění apod.), jejichž výše překračuje částku eur, musí být provedeny bezhotovostní platbou. Bezhotovostní platbou se rozumí platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území ČR prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území ČR na území jiného státu. Dalším zákonem, kterým se řídí hotovostní platební styk, je zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon a zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (zákon o praní špinavých peněz ). Okrajově je hotovost také zmíněna v zákonu č. 124/2002 Sb., o platebním styku Účastníci hotovostního platebního styku Účastníky procesu oběhu hotových peněz jsou zákazníci, obchodníci, komerční banky a centrální banka. Jejich postavení je uvedeno v následující tab. 5.

36 36 PLATEBNÍ STYK Účastníci zákazníci fyzické i právnické osoby, nadace apod. obchodníci podnikatelé, právnické osoby; komerční banky banky působící na území ČR v souladu se zákonem o bankách; centrální banka Činnost Vybírají si bankovky (na přepážkách bank nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku). Takto získanou hotovost dávají do oběhu při platbách za zboží nebo služby. Ukládají si hotovost na účty u bank nebo podobných institucí (např. družstevní záložny). Přijímají za své zboží a služby hotové peníze od zákazníků. Část takto získaných hotovostí ukládají v bankách. Přijímají hotové peníze od občanů, podnikatelů i právnických osob. Takto získanou hotovost spolu s další hotovostí získanou od centrální banky použijí na uspokojení dalších potřeb klientů v oblasti hotovostního platebního styku. Přebytečnou část hotovosti odvedou do centrální banky. Hotové peníze přijaté z oběhu třídí na hotové peníze schopné dalšího oběhu a hotové peníze pro oběh neupotřebitelné. Neupotřebitelné hotové peníze v souladu se zákonem stahuje z oběhu a zničí. V souladu se zákonem zavádí do oběhu nové bankovky a mince. Tabulka 5 Postavení jednotlivých účastníků procesu oběhu hotových peněz Formy hotovostního platebního styku Banky umožňují klientům provádět hotovostní platby v následujících formách: Složení hotovosti ve prospěch účtu příjemce se provádí nejčastěji prostřednictvím pokladní složenky přímo na pokladnách banky vedoucí účet, eventuálně i u poboček jiných bank (pokud je to mezi

37 NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU 37 těmito bankami dohodnuto). Vedle pokladní služby je možné s bankou dohodnout i jiné formy, např. prostřednictvím nočního trezoru nebo v tzv. uzavřených obalech. Poukazem peněžních prostředků ze svého účtu k výplatě v hotovosti se využívá v takových případech, kdy chce klient poukázat ze svého účtu určitou částku, kterou bude oprávněná osoba čerpat v hotovosti. Šekem, který je určen k výplatě v hotovosti. Výběrem hotovosti prostřednictvím výběrního lístku. Výběrní lístek musí být opatřen podpisem oprávněné osoby dle podpisového vzoru k účtu. Pokud není dohodnuto ve smlouvě o účtu jinak, je klient při vybírání hotovosti povinen prokázat svoji totožnost. Vždy je povinen potvrdit svým podpisem na výběrním lístku příjem hotovosti. Bankovní platební kartou může klient vybírat hotovost na pokladnách poboček bank nebo prostřednictvím bankomatů Poštovní poukázky Poštovní poukázky nejsou v pravém slova smyslu nástrojem platebního styku bank, nýbrž České pošty. Jejich zařazení do základních instrumentů platebního styku je oprávněné s ohledem na dlouholetou praxi jejich zúčtování prostřednictvím bank, resp. několika vybraných bankovních ústavů. Původně banky zpracovávaly poštovní poukázky: vzorce A, které slouží k zasílání peněžních částek složených v hotovosti fyzickou osobou na poštovní provozovně k bezhotovostnímu připsání ve prospěch účtu klienta banky; vzorce B, které slouží k výplatě částky v hotovosti prostřednictvím pošty z účtu klienta vedeného u banky. Ostatní vzorce C a D banky v podstatě nevyužívaly, protože zprostředkovaly pouze hotovostní transakce mezi složitelem a příjemcem peněžních prostředků. Obecně však lze konstatovat, že poštovní poukázky podporují tlak na zvýšení hotovostních operací, které jsou realizovány mimo banky. Proto banky působí na jejich postupné omezování a nahrazování vhodnějšími nástroji pouze bezhotovostního platebního styku.

38 38 PLATEBNÍ STYK 2.2 Příkaz k úhradě Charakteristika příkazu Příkaz k úhradě je jednoduchý a velmi rychle zpracovatelný instrument. Lze jej charakterizovat jako platební příkaz z podnětu plátce. Příkaz k úhradě, tak jako i příkaz k inkasu, je bankovním převodem označovaným jako bezzávazková hladká platba. Příkaz k úhradě je jednoduchý a rychlý platební instrument. Jedná se o příkaz majitele účtu bance, aby k tíži jeho účtu provedla určitou platbu ve prospěch účtu třetí osoby příjemce platby. Příkaz k úhradě je nejjednodušší formou bezhotovostního placení, neboť platba probíhá jednosměrně zatížením účtu plátce a končí dobropisem na účtu příjemce Právní úprava Problematika tuzemských a přeshraničních bankovních převodů je upravena ve druhé části zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředků a platebních systémech. Zákon o platebním styku provádí vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., která stanovuje pravidla bezhotovostního platebního styku prováděného bankami pro své klienty na území ČR v české měně, včetně technických postupů bank při opravném zúčtování. Z hlediska přeshraničního styku je důležité nařízení EP a Rady č. 2560/2001, o přeshraničních platbách v eurech Účastníci příkazu k úhradě Účastníky příkazu k úhradě jsou tyto subjekty: plátce (příkazce, odběratel, kupující, povinný); banka plátce; banka příjemce; příjemce (dodavatel, prodávající, oprávněný).